Karel Doležal
Doležal: Aby pacient přesně věděl, jaký zákrok mu bude prováděn, jakým způsobem může být případně poškozen nebo nepoškozen, co to všechno řeší; a toto by se mělo vždy s pacientem řádně projednat a mělo by to být i ze zákona povinností příslušných zdravotních zařízení. Moderátor: Z jakého zákona: Doležal: Toto vychází ze zákona č. 50, o zdraví, a pak jsou to další (…) jsou zde samozřejmě i vyhlášky Ministerstva zdravotnictví.
Výrok hodnotíme jako zavádějící, Karel Doležal totiž mluví o tom, že je nutné schválit zákony, které zajišťují uvedená práva pacientům. Tato práva ale již existují ve stávající legislativě.
Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, stanoví v § 31 povinnosti poskytovatele zdravotní péče, který podle této úpravy musí:
Tato práva zaručuje také etický kodex Práva pacientů ČR, vydaný Centrální etickou komisí Ministerstva zdravotnictví ČR, ten však není právně vymahatelný.
Hynek Kmoníček
Pro mě je definicí finlandizace to, co jsem říkal ČTK, které ihned po prezidentově výroku, protože termín neznali, vyběhli do Wikipedie a tam to pečlivě opsali. Čili to, co, řekněme, z Pražského hradu zní pod termínem finlandizace, jsem jim definoval jako samostatné, dobrovolné podřízení některých ambicí svého vlastního státu vyšším státním zájmům svého státu.
Česká Wikipedie definuje termín finlandizace jako pojem odvozený od postavení Finska vůči Sovětskému svazu v období po druhé světové válce, kdy Finsko pro udržení své vlastní státní suverenity podřídilo svoji zahraniční politiku Sovětskému svazu. Obecně pak Wikipedie finlandizaci definuje jako vliv velmoci na politiku malého sousedního státu.
Anglická Wikipedie definuje finlandizaci jako rozhodnutí země nezpochybňovat v zahraniční politice sousední velmoc, přičemž velmoc mu ponechá jeho národní suverenitu.
Pojem finlandizace podle výkladu brněnského politologa Tomáše Šmída znamená faktické podřízení jednoho státu geopoliticky či geograficky blízké velmoci, kdy menší stát podřizuje svoji zahraniční politiku zájmům velmoci výměnou za její nevměšování se do jeho vnitropolitických událostí. Šmíd zdůrazňuje, že finlandizace neznamená neutralitu.
V definici finlandizace autora výroku je tedy problematická absence zmínky o vlivu a podřízení se geopolitické či geografické velmoci. Znaky finlandizace popsané ve výroku výše zmíněným definicím pojmu neodporují, nicméně z hlediska všech tří definic nevystihují význam pojmu přesně, jelikož absentují elementární definiční znaky " vlivu velmoci ". Definice autora výroku je tudíž tímto neúplná a nepřesná.
Miroslav Kalousek
Ministr financí ani já ani, já jsem s tím začal – předtím se nějaké daně odpouštěly – já jsem žádné daně neodpustil od roku 2010, ani Rusnok ani Babiš. Nejedná se o daně, jedná se o nařízené odvody a penále z porušení rozpočtové kázně
Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou. Miroslav Kalousek sice v roce 2013 odpustil daně osobám postiženým povodněmi, nicméně v kontextu diskuze se oba řečníci bavili o odpouštěním daní firmám apod.
Prominutí daně ministrem financí bylo do roku 2010 možné podle zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. Podle § 55a tohoto zákona mohlo ministerstvo „zcela nebo částečně prominout z důvodů nesrovnalostí vyplývajících z uplatňování daňových zákonů. U příslušenství daně tak může učinit i z důvodu odstranění tvrdosti. K tomuto prominutí může dojít v kterémkoliv stadiu daňového řízení.“
V září 2011 informovaly Hospodářské noviny, že od roku 2006 odpustili ministři na daních celkem 6 miliard korun. Generální ředitelství MF ČR podalo pak v roce 2012 vysvětlení, podle něhož v letech 2006–11 došlo k úhrnnému prominutí daní, cel, poplatků, odvodů a souvisejících příslušenství ve výši 40,544 mld. Kč. Z toho prominuté daně a příslušenství daně činily 10,8 mld. Kč.
Původní zákon byl nahrazen Daňovým řádem, účinným od 1. ledna 2011. Zde je ministrovi zachována již pouze možnost hromadného prominutí daně nebo penále z důvodu nesrovnalostí vyplývajících z uplatňování daňových zákonů nebo při mimořádných, zejména živelných událostech.
Přesto nemá Kalousek pravdu, když tvrdí, že po roce 2010 neodpustil daně žádný ministr financí. V roce 2013 totiž sám schválil prominutí daně poplatníkům postiženým povodněmi. Nicméně i tak výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť jde o svým způsobem "pozitivní exces".
Miroslava Němcová
Ne, poslyšte, tak byla svolána mimořádná schůze k té České poště, kde nakonec, vy jste svolali mimořádnou schůzi, kdy tam nikdo z vlády nebyl, nikdo, předseda vlády tam nebyl. Pro mě mimořádná schůze ve věci takovéhle, nebyl tam váš šéf, to je prostě absurdní divadlo, co tam předvádíte.
Jak vyplývá ze stenozáznamu z jednání této mimořádné schůze (resp. v diskuzi o programu), do diskuze vstupoval (celkem dvakrát) ministr vnitra, v jehož gesci Česká pošta je. Přítomen tudíž byl.
Při hlasování o programu schůze bylo v sále přítomno nejméně 5 ministrů - Babiš, Stropnický, Chovanec, Jurečka, Herman (někteří členové vlády nejsou poslanci, nejsme schopni zjistit jejich přítomnost - jde o Valachovou, Marksovou, Šlechtovou, Pelikána a Dienstbiera). Předseda vlády této diskuzi přítomen skutečně nebyl.
Pokud se dále podíváme na procedurální hlasování 8 minut před ukončením schůze, tak najdeme aktivní hlasování ministra vnitra.
Obecně lze konstatovat, že pokud by nebyl z vlády přítomen skutečně nikdo, jednání by vůbec nemohlo probíhat.
Andrej Babiš
Miroslav Kalousek: Každému je úplně jasné, že jestliže každý rok má vláda větší výdaje než příjmy.. Andrej Babiš: Není to pravda, máme větší příjmy než výdaje.
Podle datového portálu Ministerstva financí skutečně byly státní rozpočty ČR každoročně deficitní, tedy výdaje převyšovaly příjmy (kompletní historická data poskytuje Česká národní banka).
Co se týče rozpočtů, které sestavovalo ministerstvo financí pod vedením Andreje Babiše, z úhrnné bilance (.pdf) plánovaných příjmů a výdajů státního rozpočtu na rok 2015 a návrhu rozpočtu (.doc) na rok 2016 vyplývá, že objem výdajů opět převýšil/převýší objem příjmů. Výrok ministra Babiše je proto možné hodnotit jako nepravdivý.
v mil. Kč201020112012201320142015*2016*Celkové příjmy 1 000 377 1 012 755 1 051 387 1 091 863 1 133 826 1 118 455 1 179 300 Celkové výdaje 1 156 793 1 155 526 1 152 387 1 173 128 1 211 608 1 218 455 1 249 300 Schodek (-) nebo přebytek (+) -156 416 -142 771 -101 000 -81 265 -77 782 -100 000 -70 000
* předpoklad zdroj dat: monitor.statnipokladna.cz, mfcr.cz, apps.odok.cz
Lubomír Zaorálek
Já vás mohu ujistit, že v oficiálních věcech i prezident tu linii české zahraniční politiky drží. Já jsem s panem prezidentem byl ve Walesu na summitu NATO (...), já jsem četl vystoupení pana Zemana na posledních setkáních s prezidenty ve Varšavě, teď úplně čerstvě v Bratislavě.
Prezident Zeman během summitu NATO ve Walesu vzbudil mediální pozornost, když před schůzkou s ukrajinským prezidentem Porošenkem vyjádřil pochybnosti o přítomnosti ruských vojáků na Ukrajině a prohlásil, že Praha bude žádat jasné důkazy o jejich nasazení. Tímto postojem se odlišil od postoje ministra Zaorálka a vyvolal silnou reakci švédského ministra zahraničních věcí Carla Bildta. Po ostré kritice ze zahraniční i domácí politické scény však Zeman svá tvrzení změnil a připustil, že na Ukrajině jsou přítomni ruští vojáci.
Odlišný postoj však Zeman vyjádřil v předtočeném rozhovoru na Frekvenci 1, v oficiálním vystoupení ve Walesu pak již držel oficiální linii české zahraniční politiky.
Při červnovém setkání prezidenta Obamy a lídrů členských zemí NATO ve Varšavě Zeman kritizoval premiéra Bohuslava Sobotku za jeho výrok, v němž uvedl, že považuje posílení americké vojenské přítomnosti v Evropě za chybu. Sobotkovo vyjádření původně vzbudilo nesouhlasné reakce i u samotných představitelů vlády. Ti ovšem po dalším jednání předsednictva označili svůj konflikt za nedorozumění a Sobotka výrok později upřesnil.
Na nedávném jednání prezidentů zemí Visegrádské skupiny a ukrajinského prezidenta Porošenka v Bratislavě se podle ČTK prezident Zeman s ostatními představiteli shodl v otázce ruské anexe Krymu, kterou označil za agresi (což je i oficiálním postojem české vlády).
Marek Černoch
V tom usnesení (poslaneckého klubu, pozn. Demagog) nebylo nic o tom, že někdo ruší Úsvit, že někdo svrhává Tomio Okamuru.
Výrok je hodnocen jako zavádějící. Ve zmíněném usnesení poslaneckého klubu hnutí Úsvit, jehož je Marek Černoch předsedou, se skutečně striktně formálně nehovoří o případném zániku hnutí Úsvit, nicméně pokud by bylo naplněno toto usnesení, pak by do nové politické strany přešla značná část strany či lidí na ni přímo napojených.
Konkrétně ústřední věta tohoto usnesení zní takto: "Poslanecký klub hnutí Úsvit pověřuje své nezávislé poslance a aparát klubu založením nové politické strany, která kooptuje do svých orgánů poslance HÚ a VV a místopředsedy HÚ, zástupce hnutí a zástupce dalších regionálních stran."
Na to reagovalo předsednictvo (zda se jej účastnil i předseda Okamura, nelze potvrdit) hnutí Úsvit svým usnesením, ve kterém vyjadřuje svou podporu vzniku nové politické strany a rovněž souhlasí s kooptací poslanců a místopředsedů hnutí Úsvit do nové strany.
Usnesení tedy přímo neuvádí, že by mělo být hnutí Úsvit zrušeno či Okamura svržen, nicméně při naplnění usnesení (včetně apelu na přechod lidí do nové strany) především posl. klubu by hnutí bylo personálně fakticky zcela vyprázdněno (a to i s přihlédnutím k aktuální "šíři" členské základny).
Tomio Okamura
Ne, hranice Schengenu, hranice Schengenu všichni překročili de facto ilegálně. Oni neměli vstupní víza do Schengenu, jo? Rozumíme si dobře? Jako a až poté, co tady požádají evidentně o azyl, tak se evidentně, tak se následně legalizuje jejich původně ilegální překročení hranice. Rozumíme si dobře, jo? To máte jako vy, kdybyste překročil ilegálně do Spojených států a pak vás legalizovali.
Výrok hodnotíme jako pravdivý. Poslanec Okamura hovoří o legalizaci překročení hranic a následného trvalého pobytu na našem území v případě udělení azylu. V případě neudělení víz je skutečně nelze postupovat jinak, než postupem zmíněným poslancem Okamurou. S uděleným vízem lze následně cestovat také v rámci Schengenu.
V případě, že je imigrantovi udělena na základě jeho žádosti mezinárodní ochrana (tj. azyl nebo doplňková ochrana), je mu umožněno legálně pobývat na území České republiky. Dle § 3d zákona o azylu je na území České republiky až na výjimky oprávněn pobývat také cizinec, který učinil prohlášení o mezinárodní ochraně.
Možnosti podání žádosti o mezinárodní ochranu také nebrání fakt, že cizinec na území ČR pobývá nelegálně. Azylovým řízením se zabývá také např. zmiňovaná Dublinská konvence, která řeší především příslušnost států při řízení o udělení víza, a to i v případě nelegálních imigrantů. Pravdou je také tvrzení, že po udělení azylu je cizinec na území České republiky legálně. Ministerstvo vnitra k tomu na svém webu uvádí: “V případě udělení azylu obdrží azylant průkaz povolení k pobytu azylanta, který jej opravňuje trvale pobývat na území ČR. Zároveň má možnost požádat na cizinecké policii o speciální druh cestovního dokladu pro uprchlíky.”
V hlavním městě Norska, Oslu, za posledních 10 let byly de facto všechna znásilnění způsobena muži neevropského původu.
Z policejní zprávy o znásilňování v Oslu (.pdf, v norštině) za dekádu 2001 - 2010 vyplývá, že etnicita identifikovaných pachatelů znásilnění v Oslu je různorodější, než tvrdí poslanec Okamura.
Z grafů na straně 53 lze vyčíst, že pachatelů neevropského původu je v posledních letech o něco více než polovina. Např. v roce 2010 bylo nejvíce pachatelů norského původu (34,9 %), dále afrického (19,7 %), blízkovýchodního (15,1 %), asijského (14,5 %), evropského (13,8 %) a 2 % amerického (tato a další data ze zprávy norské policie jsou k dispozici také v anglickém překladu zde).
Podíl neevropských pachatelů na znásilněných v Oslu se za sledovanou dekádu pohyboval okolo jedné poloviny. V úvahu je ale třeba vzít i fakt, že řadu znásilnění oběti vůbec nehlásí. Podle článku norského média Aftenposten.no (v norštině), který se odvolává na policejní zprávu za rok 2014, je typickým pachatelem znásilnění intoxikovaný norský mladík na párty, přičemž svou oběť obvykle zná, a oběti tyto případy obvykle nehlásí.
Podle výše uvedených zpráv policie v Oslu není ani zdaleka pravdou, že by neevropští pachatelé způsobili všechna znásilnění v Oslu. Výrok poslance Okamury proto hodnotíme jako nepravdivý.
Máme 104 tisíc volných pracovních míst.
Podle statistiky Úřadu práce ČR ze 2. čtvrtletí se počet volných pracovních míst podle profese pohyboval na čísle 96 983 míst. Jedná se o statistiku z 8. září.
K 31. srpnu 2015, kdy byla naposledy vydána statistika Struktura uchazečů o zaměstnání, bylo evidováno 103 768 volných míst.
Celý dokument Úřadu práce ke statistice je možné stáhnout zde, případně se podívat na měsíční statistiku a další informace na webových stránkách Úřadu práce ČR.
