Švédský model (řešení prostituce), kdy jsou kriminalizováni ti pánové, co si ty ženy objednávají.
Ve Švédsku byl tento model regulace prostituce legislativně přijat v roce 1998 (švédsky) a platí od 1. ledna 1999. Zákon přitom skutečně postihuje pouze ty, kdo si za sexuální služby platí, nikoliv nabízející prostitutky či prostituty.
Podrobněji si o švédské modelu lze přečíst na anglické verzi Wikipedie, která cituje přímo trestní zákoník. O švédské praxi, která se později rozšířila i do dalších zemí, psal před několika lety také ihned.cz.
Já jsem se k tomu už vyjadřoval, na půdě Senátu jsme o tom diskutovali, já jsem na té straně, aby se teritoriálně řešila činnost exekutorů.
Senát se návrhem zabýval 1. října na svém jednání. Jak dokládá stenoprotokol z tohoto jednání, Schwarz na tomto zasedání nevystoupil.
Na tomto jednání byl návrh posunut k projednání v Ústavně právním výboru, v hlasování však Schwarz nebyl přítomen, tudíž jeho stanovisko není jasné. Zda tento návrh již podpořil, resp. se veřejně vyjádřil pro, není dohledatelné (např. na webu senátora není žádné takové jeho vyjádření dostupné).
My jsme už v srpnu podávali podnět na to, aby se vyhláška v tomto zpřesnila, změnila, zpřesnila se i časová regulace, tak, aby skutečně, když chodí děti do škol, tak aby nechodily kolem heren. Protože dneska přestože ta vyhláška je, tak je napsána špatně, my jsme na to upozorňovali už v té době.
Hnutí Žít Brno skutečně 28. srpna 2014 vypracovalo návrh novelizace (.pdf) vyhlášky č. 1/2014 (.pdf) o regulaci provozu loterií a jiných podobných her a stanovení opatření k zabezpečení veřejného pořádku. Nezpřísňuje ovšem ani tak časové podmínky jako spíše rozsah zákazu. V původním článku 3 odst. 2 se hovoří o zákazu provozování loterií a jiných podobných her mezi 7 a 14. hodinou každého pracovního dne, zatímco návrh novely dovoluje provozovatelům pohostinských a podobných zařízení (restaurací, barů, diskoték) a heren, v nichž se provozují loterie a podobné hry, určit si otevírací dobu v pracovních dnech v časovém rozmezí od 0:00 do 07:00 a od 14:00 do 24:00, zatímco v době od 7:00 do 14:00 musí být tyto provozovny zcela uzavřené.
Rozdíl je tedy v tom, že hnutí Žít Brno požaduje provozovny, kde se tyto loterijní hry vyskytují, v čase od 07:00 do 14:00 zcela uzavřít, nikoliv jen zakázat provozování těchto her.
Na povrchní úpravu cílových subjektů a jiné nedokonalosti vyhlášky upozorňovalo hnutí již před vstupem vyhlášky v účinnost v lednu roku 2014. Vyhláška mimo jiné vymezuje k provozování hazardu několik přílohou stanovených míst. Na těchto místech je totiž (za splnění podmínek v čl. 4 vyhlášky) exkluzivně povoleno provozovat i hazard "terminálového" a "automatového" typu, žetonové a karetní loterie jsou pak povoleny všude mimo MČ Brno - Královo pole. S tímto hnutí Źít Brno zásadně nesouhlasilo, což vyjádřilo mimo jiné satirickým článkem vyzdvihující provozovatele těchto heren, společnost Kajot.
Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.
To, že se začaly na internetových stránkách města uvádět veřejné zakázky nad 50 tisíc korun, se stalo na základě našeho návrhu.
Město Plzeň zavedlo zveřejňování veřejných zakázek již od 50 000 Kč v květnu roku 2012, skutečně na návrh strany TOP 09. Proto hodnotíme výrok jako pravdivý. Přehled realizovaných zakázek najdete na městském webu.
Já si myslím, že žádné právo tady není (myšleno v reakci na předchozí výrok – pozn. Demagog.cz), není ani právo ani povinnost prezidenta pověřit automaticky vítěze voleb na té vládní úrovni.
Jak jsme již rozebrali ve výroku Jitky Seitlové, neexistuje žádné závazné právo ani povinnost v tom smyslu, že by vítěz voleb musel být prezidentem pověřen k sestavení koalice. V Česku sice existuje široce uznávaný úzus v tom smyslu, že první prezidentem jmenovaný premiér je z řad vítězné strany, žádné vymahatelné právo však vítězná strana nemá. Zákonný postup dle Ústavy je rozebrán v článku 68.
Výrok Antonína Prachaře je tedy pravdivý.
Evropská komise, v okamžiku, kdy byla zatažena do naší vnitropolitické debaty, tak raději přestala vydávat jakákoliv stanoviska, čili stanovisko Evropské komise se aktuálně nedá zjistit.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože se nám prozatím nepodařilo zjistit jaké stanovisko Evropská komise v otázce přijetí služebního zákona zastává. Otázkou je rovněž, zda zatažení Evropské komise do české vnitropolitické debaty mělo skutečně za následek to, že EK přestala vydávat stanoviska. Oslovili jsme Zastoupení Evropské komise v ČR a hodnocení výroku případně na základě jeho vyjádření doplníme.
Neformálním stanoviskem Evropské komise argumentoval poslanec TOP 09 Miroslav Kalousek na schůzi Sněmovny 16. 7. 2014. Kalousek z dokumentu citoval: „Plánované nabytí účinnosti k 1. lednu 2015 je všeobecně vítáno. Nicméně Komise vždy zdůrazňovala, že rychlost by nikdy neměla být na úkor kvality předpisu. Navíc vzhledem k více než dvouletému přechodnému období je jasné, že některé části předpisu vstoupí v účinnost až po zákoně samotném,“.
Ministr Jiří Dientsbier stejně jako kandidátka na eurokomisařku Věra Jourová však tvrdí, že schválení služebního zákona je podmínkou Evropské komise. Jourová se k tomu vyjádřila následovně: „Jednoznačně potvrzuji, že Evropská komise při jednání o evropských fondech dává jasnou podmínku, že od 1. 1. 2015 máme mít účinný služební zákon a od 1. 1. 2016 mají fungovat prováděcí předpisy, to znamená, že ta informace, která dnes zazněla, není pravdivá. Já tímto potvrzuji, že jsem absolvovala osobně několik jednání, kde toto jasně zaznělo, máme to i v dokumentech. “
Jediným stanoviskem EK, které se nám podařilo dohledat, jsou neformální připomínky ke služebnímu zákonu ze 14. 7. 2014, které Miroslav Kalousek použil na zmíněné schůzi Sněmovny. Je tedy otázkou, zda asi měsíc staré stanovisko již lze považovat za zastaralé a vyvozovat, že Evropská komise raději v této otázce stanoviska přestala vydávat.
Dokonce pan poslanec Šincl byl přihlášen do rozpravy, byl tázán předsedajícím schůze, zdali ti tři poslanci, co jsou přihlášeni do rozpravy - a mezi nimi i pan Šincl - jestli se tedy chtějí vyjádřit... Odpověď byla negativní. To znamená, on (Šincl) dokonce po tom hlasování měl možnost se jak vyjádřit, tak říci, že to (hlasování) zpochybňuje, ale on to neudělal.
Výrok předsedy hnutí Úsvit je hodnocen na základě stenoprotokolů z poslanecké sněmovny jako pravdivý.
Tento výrok se týká hlasování o pozměňovacím návrhu poslance Urbana, které se stalo velkým procedurálním sporem v poslanecké sněmovně na konci července, neboť se opakovalo (opozice se domnívá, že protiústavně) na základě zpochybnění, které bylo učiněno až po zhruba hodině (jednací řád umožňuje zpochybnění "bezprostředně" po hlasování).
Jak dokládají stenoprotokoly z jednání o tomto návrhu (šlo o návrh zákona o tzv. zelené naftě), Okamura popisuje okolnosti kolem poslance Šincla korektně. Samotné hlasování je zachyceno na tomto stenoprotokolu zcela dole, pokračování pak zde.
Zcela konkrétně se pak událo následující:
" Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Návrh na zamítnutí tohoto návrhuzákona podán nebyl, byl podán pouze jediný pozměňovací návrh, a to ve druhém čtení od pana poslance Milana Urbana. Měli bychom tedy hlasovat o tomto pozměňovacím návrhu. Své stanovisko jsem sdělil ve svém předchozím vstupu.Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji Pan ministr ho také řekl. Raději ho ale vyzvu, aby řekl své stanovisko k pozměňovacímu návrhu pana poslance Urbana ještě nyní před hlasováním. (Nesouhlas.) Nesouhlas. Dobře. Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 65 a ptám se, kdo je pro tento návrh? Kdo je proti? Děkuji vám. Hlasování pořadové číslo 65. Z přítomných 164 pro 86, proti 52. Návrh byl přijat. Jiný návrh nebyl přednesen. Budeme hlasovat o návrhu zákona jako celku. Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřební dani, ve znění pozdějších předpisů podle sněmovního tisku 215 ve znění schváleného pozměňovacího návrhu." Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 66 a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti? Hlasování pořadové číslo 66. Z přítomných 167 pro 126, proti 27. Návrh byl přijat. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas. Děkuji panu místopředsedovi vlády ministru Andreji Babišovi, děkuji panu zpravodaji a končím bod č. 22.Prosím o klid. Mám tady faktické poznámky, ale to bylo asi při hlasování - pan kolega Votava, Zaorálek a Šincl. Nejsou, dobře. Dalším bodem našeho jednání je bod číslo 23. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 208/ - třetí čtení..."
...spalovna má likvidovat odpad z celého kraje a tím pádem zatěžovat silnice nejen v Plzni, ale v širším regionu.
Spalovna Chotíkov s plánovanou kapacitou 95 tisíc tun odpadu ročně je součástí Integrovaného systému nakládání s komunálními odpady, platného pro celý Plzeňský kraj. Provozovatelem a investorem je Plzeňská teplárenská, akciová společnost, jejímž jediným akcionářem je statutární město Plzeň.
Podle studie EIA, která posuzuje vliv stavby na životní prostředí, skutečně dojde k nárůstu o několik stovek aut denně (str. 51, tabulka 12). Nárůst bude o trochu menší, pokud se podaří vybudovat obchvat města (str. 52, tabulka 15).
Na základě výše uvedených informací hodnotíme výrok jako pravdivý.
...že se mi povedlo zrušit nesmyslný zákon, který platil dlouhá léta, že jsme měli 199 finančních úřadů, teď jich máme jenom 14.
Již v roce 2011 Miroslav Kalousek jako ministr financí prosazoval snížení počtu finančních úřadu nebo například důkladnější spolupráci represivních složek ministerstva financí a policie jako kroky v boji proti daňovým únikům.
Zákon č. 456/2011 Sb. o Finanční správě České republiky, který nabyl účinnosti od 1.1.2013, taxativně stanovuje nově 14 krajských finančních úřadů místo předchozích 199. Těchto 199 finančních úřadů se přeměnilo na územní pracoviště.
Výrok Miroslava Kalouska hodnotíme jako pravdivý.
Mrzí mě rekonstrukce olomouckého hradu. Dlouho jsme ji připravovali, ale těsně před spuštěním ztratila podporu jednoho koaličního partnera.
Členy koalice byly pro volební období 2010–2014 strany ODS, KDU-ČSL a TOP 09. Projekt před spuštěním ztratil podporu právě poslední jmenované strany. Náměstek primátora, člen této strany, se k tomuto vyjádřil z pohledu ekonoma. Vysvětlil důvody, proč přes dlouhé přípravy změnili postoj k realizaci rekonstrukce.
Podle města Olomouc měla rekonstrukce započít v roce 2014. Vzhledem k dlouhodobosti procesu příprav lze říci, že TOP 09 se v květnu tohoto roku vyjádřila skutečně na poslední chvíli, když rekonstrukce měla být spuštěna na jaře 2014. To potvrzuje například i server olstavby.cz finančně podporovaný městem Olomouc.
Vše navíc potvrzuje výrok Aleše Jakubce z TOP 09, který server Demagog.cz rovněž ověřil.
Výrok hodnotíme jako pravdivý.
