Přehled ověřených výroků

Miroslav Kalousek coby ministr financí připravil hned několik opatření, která měla za úkol zvýšit efektivitu výběru daní. Patřil mezi ně například daňový řád, který v Parlamentu podpořila i opozice; reorganizace finančních úřadů; či lepší spolupráce daňové a celní správy a FAÚ s policií.

Tyto změny ovšem nepřinesly okamžité zvýšení efektivy, jak dokládá například článek z deníku E15 ze září 2013, tedy z období po pádu Nečasovy vlády. Podle tohoto článku Česká republika ve výběru daní pořád výrazně zaostává.

Podle zprávy Evropské komise, která zkoumá tzv. VAT gap, tedy rozdíl mezi potenciálním výběrem DPH a skutečným výběrem, se mezi lety 2011 a 2012 tento “gap” zvýšil ze 17 na 22 % (strana 16).

Na efektivitu výběru daní jako takovou se však dá nahlížet různými způsoby, které by vyžadovaly důkladnou analýzu, a proto výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Martin Bursík zde mluví pravdu, Angela Merkel i Nicolas Sarkozy se s Dalajlamou opravdu sešli.

Ministr obrany Martin Stropnický srovnává míru hrubého domácího produktu (HDP) za rok 2013 (4 086,3 mld. Kč) se současným rozpočtem svého ministerstva (43,8 mld. Kč). Podíl rozpočtu na hypotetickém HDP by byl 1,07%.

Takovéto srovnání ovšem nemá žádnou logiku a přistoupit na Stropnického srovnání by bylo chybou. Z toho důvodu hodnotíme výrok jako zavádějící.

Faktem zůstává, že jsme jako členský stát NATO zavázáni vydávat ročně na obranu alespoň 2% HDP, ke kterým má současná hodnota velmi daleko.

Výsledek prezidentských voleb USA v roce 2000 byl skutečně velmi těsný. Zvítězivší George W. Bush porazil Al Gora a stal se prezidentem, byť získal celkově méně hlasů (to umožňuje volební systém, jak níže popisujeme). Po rozhodnutí Nejvyššího soudu o tom, že se Bush stává prezidentem, se ve Spojených státech proti tomuto stavu protestovalo a to také při jeho pozdější inauguraci. Výrok je tedy hodnocen jako nepravdivý.

Nesouhlas s finálním výsledkem voleb vyvolal fakt, že Al Gore získal vyšší počet hlasů od voličů. V americkém prezidentském volebním systému stačí získat prostou většinu hlasů z rady volitelů zastupujících jednotlivé americké státy. Celkový počet hlasů z rad volitelů je 538, je rozdělen podle velikostí států a je stejný jako počet všech členů Kongresu. George Bush získal 271 volebních hlasů, zatímco Al Gore pouze 266 hlasů. I když se jedná o dva systémy a hlasování přímo neovlivňují občané jako voliči, v praxi členové rady volitelů kopírují výsledky voleb, i když to podle zákona dělat nemusí.

Sčítání hlasů, kterému byla věnována zvýšená pozornost, se odehrálo ve státě Florida a George Bush získal o 537 více hlasů než Al Gore. Při tak malém rozdílů ve výsledcích má kandidát možnost požádat o manuální přepočtení hlasů ve vybraných okrscích, kterou Al Gore využil.

Vybral si okrsky na Floridě, ve kterých si lidé stěžovali na problémy a poruchy s hlasovacími přístroji. Voliči v USA volí přes elektronický hlasovací systém, neodevzdávají papírové hlasovací lístky. Souhlas Nejvyššího soudu s přepočtem hlasů vyvolal debaty a soudní spory ohledně legálnosti přepočtu hlasů a nejvhodnějším způsobu pro samotné přepočtení hlasů. Vzhledem k těmto reakcím bylo přepočítávání hlasů zastaveno z rozhodnutí Nejvyššího soudu a George Bush byl vyhlášen jako vítěz voleb.

Volby tohoto formátu často vyvolají rozruch. V USA se v roce 2000 kromě problémů s hlasovacími přístroji a neplatnými lístky objevily i spekulace o diskriminaci u hlasování. Protesty nebyly spojeny pouze s volebním systémem, ale byly namířeny proti výsledku voleb. Rozhodnutí Nejvyššího soudu z prosince 2000 protesty neuklidnilo, ty pokračovaly i po inaugraci nového prezidenta v lednu 2001. V den inaugurace popisuje protesty např. BBC: " Along with the well-wishers were anti-Bush demonstrators. Police in riot gear lined the route of the parade five deep.One protester threw an egg at the new president's motorcade. "

Lubomír Zaorálek telefonicky blahopřál ministru zahraničí Pavlu Klimkinovi k nástupu do funkce. Během svojí návštěvy Ukrajiny ve dnech 18.–19. června 2014 se však setkal ještě s úřadujícím předchůdcem Klimkina. Dne 17. září 2014 český ministr zahraničí uskutečnil další cestu na Ukrajinu, setkal se ovšem pouze s náměstkyní tamního ministra zahraničních věcí Natalií Halibarenko. Na pracovní návštěvě ve dnech 29.–30. října se pak setkal pouze se zástupci Zakarpatské oblasti. Český a ukrajinský ministr zahraničí se mohli potkat při zasedání Rady EU pro zahraniční věci dne 23. června, popřípadě při zasedání ministrů Východního partnerství 22. července.

Žádné další informace o vztazích mezi ministrem Zaorálkem a jeho ukrajinským protějškem se nám však z veřejně dostupných zdrojů nepodařilo dohledat. Je však možné, že tyto kontakty nejsou pouze veřejně dostupné.

Ministerstvo zahraničních věcí každoročně publikuje výroční zprávu o poskytování humanitární pomoci. Jelikož však ukrajinská krize eskalovala letos, souhrnná data budou veřejně dostupná až v příštím roce. Prozatím je známo, že Česká republika poskytla Ukrajině pomoc v hodnotě tří milionů korun v únoru 2014 (šlo o dotační podporu projektů organizací Člověk v tísni a Charita ČR), jednu tunu zdravotnického materiálu v září či přikrývky a další potřeby pro vysídlené osoby na východě Ukrajiny v témže měsíci.

Souhrnný přehled humanitární pomoci však Ukrajina dosud neposkytla, tvrzení ministra Zaorálka je tak neověřitelné.

Muhamed Abbas, zakladatel a ředitel Muslimské unie v ČR, vystupuje v médiích jako jeden z představitelů muslimů v České republice. Vystoupil například v říjnu 2014 v pořadu TV Barrandov Týden v ringu, kde prohlásil: "My muslimové věříme, že bůh je stvořitel a lidi zná lépe než my. Jak v mém životě, tak v Evropě vidím, že mnoho věcí islámského zákona je moudrých... Právo šaría vůči ženám je velmi moudré".

V pořadu České televize Máte slovo zase obhajoval to, že podle islámského práva má svědectví ženy u soudu poloviční hodnotu než svědectví muže, poukazem na to, že mezi fungováním mužského a ženského mozku jsou rozdíly a že ženy jsou například v období menstruace nespolehlivým svědkem (video přibližně od 15:00).

Jak navíc shrnuje Deník Referendum, "Muslimská unie je české občanské sdružení, jehož cíle zahrnují informování o islámu, podporu muslimů v nouzi, financování obecně prospěšných věcí v rámci unie a pomoc při zajišťování provozního zázemí pro muslimy v ČR. Kolik členů sdružuje, není z jejích stránek patrné, nicméně podle stanov by ve vedení tohoto spolku mělo být pět členů. Na stránkách jsou však uvedeni jen dva členové z celé unie: Mohamed Abbás a Petr Jahja Moravec. Nejedná se tedy o žádnou církev a o jejím všemuslimském pokrytí v rámci České republiky můžeme taktéž pochybovat, když ani nevíme, kolik lidí sdružuje."

V médiích se vůči němu vymezuje Muneeb Hassan Alrawi, předseda Ústředí muslimských obcí, kerý v rozhovoru pro iDnes.cz řekl: "Muslimská unie představuje samotného pana Abbase, byl vždycky takovým samotářem, chtěl mít jediné hlavní slovo. Nevím, kolik lidí má kolem sebe, ale možná by se to dalo spočítat na prstech. Jediná uznaná organizace je Ústředí muslimských obcí."

Je nutné dodat, že ani Ústředí muslimských obcí nezastupuje zdaleka všechny muslimy v ČR. Není ale pravdou, že by se Muslimská obec od jeho výroků nedistancovala. Výrok tak hodnotíme jako zavádějící.

Výrok je nepravdivý ve více bodech. Za prvé, není pravdou, že by Teng Siao-pching byl vězněm v koncentračním táboře. Dále pak Zeman uvádí nesprávné údaje v predikci růstu Číny, jejího světového pořadí ve velikosti HDP na hlavu i ve velikosti čínské střední třídy.

Teng Siao-pching, faktický vůdce Číny od konce 70. až do počátku 90. let 20. století, byl v roce 1966 během kulturní revoluce označen Rudými gardami za kapitalistického vyvržence. Musel odejít do továrny na traktory do odlehlé provincie a jeho syna zfanatizovaní gardisté vyhodili z okna.V koncentračním táboře však uvězněn nebyl (biography.com, britannica.com, cnn.com).

Vliv Teng Siao-pchinga na transformaci Číny do dnešního stavu zmiňují všechny výše zmíněné zdroje a v této části výroku nelze než s Milošem Zemanem souhlasit. Více viz citát z článku, jenž vznikl ve spolupráci iDnes.cz s Českou televizí: " Po mocenských šarvátkách uvnitř strany přišla Tengova chvíle až po smrti Velkého kormidelníka (...). Teng přišel s lékem na zhuntovanou ekonomiku. Chtěl uvolnit systém centrálního plánování a připravit situaci pro nástup volného trhu. (...)Jeho zásluha nespočívala v tom, že by byl architektem celé změny, ale věcem nechával volný průběh a rolníky nabádal, ať se také pustí do soukromého podnikání ".

Pokud jde o umístění Číny na druhém místě podle hrubého domácího produktu, je nutné říci, že dle expertů (ČT24, e15, iHned, anglicky např. The Economist) se již tento rok (2014) stala Čína největší ekonomikou světa a předstihla tak USA. Údaje vycházejí z dat MMF, jedná se o přepočet na paritu kupní síly obyvatelstva (PPP).

I v případě, že bychom odhlédli od přepočtu na kupní sílu obyvatelstva a dívali se na HDP jako na prostý souhrn národního bohatství, prezidentova predikce není správná. Jak ukazuje tabulka níže, Čína nepředstihne USA dle odhadů ani v roce 2019:

HDP 2014HDP 2019Čína10,355.35015,518.856USA17,416.25322,147.837 V miliardách americkýchdolarů, odhad MMF.

V žebříčku zemí dle HDP na hlavu je Čína dle MMF na 82. místě, dle WB na 84. a dle OSN na 89. místě. Zpracovaná data lze nalézt zde.

Otázka velikosti střední třídy v Číně je rozporuplná, odhady ovšem hovoří o výrazně vyšším čísle, než je 200 milionů obyvatel. CNN např. uváděla 300 mil. lidí (pro rok 2012), China Business Review uvádí pro rok 2017 odhad 340 mil. obyvatel (v roce 2005 to mělo být 89 mil.) a Forbes uvádí číslo mezi 300 až 500 mil. obyvatel.

Výrok hodnotíme na základě dat Ministerstva financí, které pravidelně zveřejňuje měsíční pokladní plnění. Ta potvrzují data Petra Fialy.

Podle přehledu plnění státní pokladny za leden-březen se skutečně za první tři měsíce letošního roku vybralo o 23 miliard méně než v roce 2014. Výběr se zhoršil jak u DPH, tak u spotřebních daní, u daňových přiznání fyzických osob (OSVČ) a u dálničního poplatku. U dalších typů daní se výběr zvýšil, nedokázalo to ale kompenzovat výpadek u největších zdrojů příjmů (DPH, spotřební daň).

201420152015 vs. 2014Daňové příjmy celkem208.75185.74-23.01 DPH84.4372.35-12.08 spotřební daně (vč. energ. daní)46.1133.20-12.91 daně z příjmů PO29.0131.112.10 daně z příjmů FO41.0640.57-0.50 - z kapitálových výnosů3.873.930.06- ze závislé činnosti31.5932.150.56- z přiznání5.614.49-1.12 silniční daň1.051.120.07 daň z nemovitosti0.240.240.00 majetkové daně2.182.500.32 dálniční poplatek1.931.84-0.09 ostatní daně a poplatky2.742.820.07

Podle datového portálu Ministerstva financí skutečně byly státní rozpočty ČR každoročně deficitní, tedy výdaje převyšovaly příjmy (kompletní historická data poskytuje Česká národní banka).

Co se týče rozpočtů, které sestavovalo ministerstvo financí pod vedením Andreje Babiše, z úhrnné bilance (.pdf) plánovaných příjmů a výdajů státního rozpočtu na rok 2015 a návrhu rozpočtu (.doc) na rok 2016 vyplývá, že objem výdajů opět převýšil/převýší objem příjmů. Výrok ministra Babiše je proto možné hodnotit jako nepravdivý.

v mil. Kč201020112012201320142015*2016*Celkové příjmy 1 000 377 1 012 755 1 051 387 1 091 863 1 133 826 1 118 455 1 179 300 Celkové výdaje 1 156 793 1 155 526 1 152 387 1 173 128 1 211 608 1 218 455 1 249 300 Schodek (-) nebo přebytek (+) -156 416 -142 771 -101 000 -81 265 -77 782 -100 000 -70 000

* předpoklad zdroj dat: monitor.statnipokladna.cz, mfcr.cz, apps.odok.cz

Výrok hodnotíme jako nepravdivý na základě přehledu pokladního plnění, který vydává Ministerstvo financí.

Jak vyplývá z tohoto přehledu, výběr DPH za první tři měsíce roku 2015 je horší oproti roku 2014 i oproti roku 2013.