Přišli jsme například na to, že někteří lidé byli do našeho hnutí dokonce nastrčeni z jiných stran, dva lidi jsme už proto museli i vyloučit. Ukázalo se, že měli už předem domluvené trafiky s jinými stranami. Skoro jsme tomu nevěřili, že je to opravdu možné. Den před sněmem mě dokonce vyzvali k odstoupení, měli už připravené své lidi, které nikdo z nás ani neznal. Nakonec ostatní členové navrhli jejich vyloučení a to bylo také odhlasováno. Na místní úrovni fungujeme de facto půl roku, jsme tedy opravdu mladí.
Výrok je hodnocen jako neověřitelný, neboť se nám nepodařilo dohledat konkrétní detaily, o nichž Šrámek ve svém výroku mluví. Absentují zdroje o nastrčených lidech, výzvě k rezignaci i vyloučení zmíněných osob.
Co se týče samotného sněmu, na němž byl Šrámek zvolen lídrem (97% podporou), ten se odehrál 1. července 2014. Šrámek na něm vystoupil s dlouhým kandidátským projevem. Tisková zpráva hnutí ANO z 3. července popisuje i samotné hlasování a zisk zmíněných 97 %. O problémech, které sněmu předcházely, však nemluví.
Já jsem přispívala i na účet hnutí ANO. 100 tisíc.
Hnutí ANO nevede transparentní účet. Na svém webu zveřejňuje jmenovitý seznam dárců straně, uvádí také dárce za rok 2013. V záložce “ transparentní financování ” pak hnutí ujišťuje potenciální dárce, že jejich podpora se odzrcadlí i na webu, což je ovšem pouhý příslib a deklarace, kterou nelze nijak reálně ověřit.
Mezi dárci hnutí ANO Zuzana Baudyšová nefiguruje, a to ani v tomto, ani v minulém roce. Web u aktuálního roku uvádí, že “ stránku právě teď aktualizujeme ”, sama Baudyšová v pořadu uvedla, že ještě tuto částku neposlala, je, citujeme, “připravena poslat homebankingem” 100 tisíc.
Výrok je hodnocen prozatím jako neověřitelný, bude doplněn podle toho, zda bude na webu ANO v příštích dnech přidán dar 100 tisíc od Zuzany Baudyšové.
Ve fakultní nemocnici (v Hradci Králové, pozn. Demagog) jsou prakticky všechny smlouvy na internetu.
Na webu Fakultní nemocnice Hradec Králové skutečně nalezneme zveřejňované smlouvy, a to v sekcích poradenské smlouvy, smlouvy s dodavateli a smlouvy týkající se veřejných zakázek (zde a zde). Nedokážeme říci, zda se opravdu jedná o prakticky všechny smlouvy, pravdou ale je, že nemocnice smlouvy zveřejňuje. Výrok je tedy pravdivý.
My vedeme (myšleno hnutí Ostravak - pozn. Demagog.cz) městský obvod, který je nejstarší. My jsme pořídili tzv. prachožrouty, což jsou stroje, které žerou prach (...), a tyhlety stroje 6 dnů v týdnu sbírají prach. Ty stroje nasbírají 40 tun prachu ročně. Když ArcelorMittal dal filtr na komín, tak ten pochytal 30 tun prachu ročně.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť nelze dohledat informace o efektivitě a provozu samosběrných vozů na prach v Ostravě.
Nejstarší částí Ostravy je Moravská Ostrava. V zastupitelstvu tohoto městského obvodu je skutečně nejvíce členů hnutí Ostravak, které pořídilo tři samosběrné vozy na prach (prachožrouti). Bohužel se ale nepodařilo z veřejných informačních zdrojů zjistit, jak často a jaké množství prachu tyto vozy v Ostravě sbírají.
Tkaninové filtry, které instalovala ocelářská firma ArcelorMittal, by měly snížit emise prachu až o 270 tun ročně.
Současné vedení (Brna) konečně přistoupilo k nákupu CNG autobusů, které jsou ekologičtější, i náklady jsou nižší, ale bránili se mnoho let tomu, možná i desítek let. VM: Tehdy ty autobusy neexistovaly. Kacer: Myslím si, že desítky let existují a tento koncept je tady dávno a dopravní podnik na to neslyšel.
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě následujících informací o nákupu CNG autobusů.
Díky Operačnímu programu Životní prostředí Brno skutečně koupilo 12 CNG autobusů a dalších 88 by měly přidat na přelomu let 2014/2015.
Ty by měly být ekologičtější a úspornější než jejich předchůdci.
„Stlačený zemní plyn má nejlepší ekologické i ekonomické parametry a tak ve většině dopravních podniků českých měst probíhá obnova vozového parku právě za autobusy na CNG. Podniky s 30 autobusy mohou ušetřit ročně přes deset milionů korun.“
Technologie stlačeného plynu použitého jako palivo skutečně existuje několik desetiletí.
Co se týká zdrženlivosti nákupu těchto strojů, lze tomu přisoudit i ekonomický význam. Nynější nákup 100 CNG autobusů byl umožněn také díky dotaci 394 mil. Kč, kterou město Brno získalo.
Zpravodajské služby, a to je věc, kterou vím, i když to není moje oblast, že v roce 2008 se začala rozsáhlá tři roky trvající reforma zpravodajských a způsobu jejich fungování a zpracovávání informací.
O plánované reformě zpravodajských služeb informoval již v roce 2007 web ePrávo.cz a v březnu následujícího roku se reformou zabývaly také týdeníky Respekt a Týden.
Výrok je hodnocen jako zavádějící. Jisté kroky k nastartování reformy zpravodajských služeb skutečně proběhly, jednalo se ovšem o dílčí změny a žádná komplexní reforma jako taková prozatím neproběhla.
Bezpečnostní rada státu 5. března 2008 schválila koncepci reformy tajných služeb, která měla mít za následek vznik rozvědky a kontrarozvědky namísto dosavadního Vojenského zpravodajství, Bezpečnostnía informační služby („kontrarozvědka“) a Úřadu pro zahraniční styky a informace („rozvědka“). ÚZSI je podřízen ministerstvu vnitra, VZ ministerstvu obrany. Po reformě by však všechny zpravodajské služby spadaly pod vládu a došlo by tak k propojení civilních a vojenských tajných služeb.
V dubnu 2008 jednání o reformě přerušili poslanci z bezpečnostního výboru Poslanecké sněmovny. Své výhrady vyslovila také armáda. Ministr vnitra Ivan Langer se tehdy rozhodl reformu odložit. Jako problematické bylo také hodnoceno to, že na rozdíl od BIS a VZ není ÚZSI nikým kontrolován. Od roku 2008 proběhlo 9 dílčích novel zákona o zpravodajských službách České republiky, žádná ale neměla charakter reformy.
O reformě se začalo znovu hovořit v červenci 2010, tedy nedlouho poté, co byla jmenována vláda Petra Nečase. Premiér Nečas změny v tajných službách podpořil, ale řekl také, že nepatří mezi priority jeho vlády. K reformě za jeho vlády nedošlo.
Situace se změnila po nástupu Sobotkovy vlády, která mezi svými prioritami v programovém prohlášení uvádí následující: „Posílení parlamentní kontroly zpravodajských služeb České republiky.“ Po půl roce jejího fungování se však začínají ozývat hlasy z koaličních lavic proti reformě.
Václav MORAVEC: Proč jste to příměří označil za pochybné? Karel SCHWARZENBERG: Podívejte se (...), dle mých informací se mají stáhnout Ukrajinci. Nikdo nepíše, že ty bojůvky, ruští vojáci se mají stáhnout. Kdyby pro obě strany platilo, že se mají stáhnout sto kilometrů, prosím. Ale když to jedna jenom ze stran, tak je to jediná možnost, že náhodou zase došlo k něčemu a bude další území okupováno.
Argumentace Karla Schwarzenberga se nejspíš opírá o původní plán příměří navržený Vladimírem Putinem, který skutečně zahrnoval jednostranné stažení vládních jednotek. Současné příměří se však řídí podle dohody podepsané 5. září v Minsku. Tato dohoda (.pdf, RJ; neoficiální překlad dohody, AJ) v bodě 10 obsahuje požadavek na stažení všech nelegálních vojenských skupin, vojenského vybavení, bojovníků a žoldáků z území Ukrajiny.
Když jsme dávali na protidrogovou prevenci 11 milionů korun, tak bylo 11 tisíc drogově závislých na tvrdých drogách, ve chvíli, kdy jsme začali dávat 15 milionů, tak se jich objevilo 15 tisíc drogově závislých.
Výrok hodnotíme na základě dokumentů dostupných na webu hlavního města Prahy. Z těch je patrné, že uváděné částky neodpovídají skutečnosti.
Počty problémových uživatelů drog vyčísluje Strategie protidrogové politiky (.pdf, str. 58). Vydávané prostředky pak najdeme ve Výroční zprávě o realizaci protidrogové politiky za rok 2013 (.pdf, str. 45).
RokPočet uživatelů drogVydané prostředky (v tisících Kč)2005 9800 29 0002006 8400 29 0002007 10 000 32 0002008 11 500 37 0002009 10 400 40 0002010 11 350 40 0002011 10 900 35 1502012 14 600 39 0002013 n/a 41 000
V rámci těchto souhrnů se jedná o celkovou částku vydanou městem na protidrogovou politiku. Zmíněná výroční zpráva uvádí konkrétně položky na stranách 52–53 pro roky 2012–2013. Které z těchto všech položek tvoří protidrogovou prevenci města však není nikde zcela konkrétně popsáno a není tak možné korektně určit celkovou částku na prevenci pro daný rok. Z toho důvodu je výrok hodnocen jako neověřitelný.
My jsme postavili 1 285 kandidátních listin, to je mnohem více, než dokázalo postavit hnutí ANO v komunálních volbách
Definitivní čísla kandidátních listin ještě nejsou dostupná. Podle zákona o volbách (.pdf - harmonogram pro volby z webu ministerstva vnitra) do zastupitelstev obcí skončila možnost podávání kandidátních listin v úterý 5. srpna (16:00), nicméně všechny kandidátky nejsou stále souhrnně dohledatené, nelze tedy potvrdit Sobotkův výrok.
Je však zcela logické, že ČSSD se silným personálním zázemím oproti v regionech neukotvenému hnutí ANO postaví mnohem více kandidátek (zejména v menších obcích), konkrétní čísla však chybí a výrok prozatím hodnotíme jako neověřitelný. Po zveřejnění všech kandidátek bude výrok doplněn a hodnocení případně změněno.
...1994 až 1998. Tehdy existovala jedenáctičlenná městská rada, která se deklarovala jako pravicová, a byly v ní ODS, ODA a KDU-ČSL. Byli tam ale také dva sociální demokraté, aby viděli koalici do karet. Bylo to období, kdy vznikla průmyslová zóna Borská pole.
Rada města Plzeň byla v období let 1994–1998 skutečně jedenáctičlenná (.doc, str. 1), složená z těchto radních: Zdeněk Prosek (ODS), Zdeněk Grundman (ODS), Vladimír Duchek (Pravá volba pro Plzeň), Roman Dohnal, Marie Kulawiaková (ODS), Jiří Bláhovec (ODA), Marcel Hájek (ODS), Jiří Šneberger (ODS), Jaroslav Lobkowicz (KDU-ČSL), Emanuel Chán (ČSSD), Jiří Bis (ČSSD). Podle složení můžeme vidět i převahu pravicových stran, doplněnou středovými křesťanskými demokraty a poté dva zástupce sociální demokracie. Průmyslová zóna Borské pole byla otevřena v roce 1998.
