Na kampaň máme, i když na tom účtu není příliš mnoho peněz. Je tam asi patnáct tisíc, přispělo nám přes čtyřicet lidí (výrok padl 4. září – pozn. Demagog.cz).
Výrok Martina Marka pro Mladou frontu padl 4. září, hodnotíme jej tedy k tomuto datu (na účtu mohlo dojít od té doby ke znatelným pohybům).
Změna pro Plzeň založila svůj transparentní účet 13. května 2014. Do 4. září na něj vybrala přesně 16 528 korun. Konkrétně hnutí přispělo do této doby přes 40 lidí (nepočítáme Marka samotného).
Já v tuto chvíli podporuju stanovisko paní Šabatové, to znamená, že dneska máme ten problém, že vlastně rodič, který by normálně to díte získal, tak ve chvíli, kdy dojde k registrovanému partnerství, tak ho nezíská, takže je tam opravdu disproporce (řeč je o adopcích dětí registrovanými partnery – pozn. Demagog.cz).
Na základě níže uvedených informací je výrok hodnocen jako pravdivý.
Přestože zákon o rodině osvojení dítěte manžela umožňuje, zákon o registrovaném partnerství tuto možnost nezná. Na tuto nesrovnalost upozorňuje i ombudsmanka Anna Šabatová, podle níž zákon o registrovaném partnerství homosexuály v tomto ohledu diskriminuje a navíc je kvůli nesrovnalosti se zákonem o rodině i protiústavní.
Zelení říkají, že dítě má mít místo ve školce v okamžiku, kdy dosáhne 3 roky.
Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou, neboť zelení sice ve svém brněnském programu garantují místa pro děti od dvou let věku. Avšak ve svém celostátním programu uvádí, že zavedou “zákonný nárok na místo pro dítě ve školce od tří let věku” a výrok je tedy možné hodnotit jako pravdivý.
My chceme už letos mít dohodu s Evropskou komisí na čerpání peněz v nové finanční perspektivě. Jenom připomínám, že ta nová finanční perspektiva nezačne příští rok. Ona už začala letos. A my letos nevyčerpáme ani korunu z té nové finanční perspektivy.
Nový víceletý finanční rámec je připraven na roky 2014-2020, což znamená, že opravdu začal již tento rok. Z monitorovací zprávy (.pdf) čerpání evropských fondů za první čtvrtletí roku 2014 vydané 29. dubna pak vyplývá, že jsou stále čerpány prostředky z již minulého finančního rámce 2007-2013. V rozhovoru s Danielem Braunem (první náměstek ministryně pro místní rozvoj) bylo uvedeno, že první výzvy (v rámci nového finančního rámce) v některých programech budou spuštěny na konci tohoto roku.
MF DNES: Můžete připomenout, na co byly peníze z úvěru u Evropské investiční banky použity? Zrzavecký: Hlavně na budování městské infrastruktury. Na vodohospodářské stavby, kanalizace. Malá část šla na divadlo, stadion nebo revitalizaci Štruncových sadů a podobné záležitosti.
Na základě níže uvedených skutečností hodnotíme výrok jako pravdivý. Město Plzeň již třikrát využilo úvěru od Evropské investiční banky (EIB), a to v letech 2005, 2009 a 2014. Jednalo se o úvěry na financování budování městské infrastruktury, vodohospodářských staveb a z části také na dílčí projekty Plzně 2015 (například revitalizace Štruncových sadů či stavba stadionu a divadla). To, že byly finance z úvěrů od EIB směřované do zmíněných projektů, bylo specifikováno už v samotných smlouvách o úvěru s EIB (.doc, str. 1). Jednotlivá financování těchto projektů lze pak dohledat v jednotlivých usneseních plzeňských zastupitelů, kde lze najít například usnesení týkající se financování revitalizace Štruncových sadů (.pdf, str. 1).
Ta věc už je vyjasněná. K žádné privatizaci docházet nebude. My jsme se dohodli v rámci vládního programu na tom, že nechceme realizovat nějaký výprodej státních a polostátních společností, to se týká také Letiště Praha, to znamená, nechystá vláda privatizaci Letiště Praha a nechystá vláda privatizaci ani žádné jiné významné státní společnosti.
V oficiálním programovém prohlášení vlády takovou dohodu nenajdeme. Mohlo k ní však dojít během jednání vlády za dobu jejího fungování. S žádostí o vyjádření jsme proto kontaktovali zbylé dvě koaliční strany − ANO 2011 a KDU-ČSL − a prozatím výrok hodnotíme jako neověřitelný.
Do doby, než obdržíme vyjádření oslovených stran, můžeme konstatovat pouze následující: Ani v programovém prohlášení, ani v přiložené koaliční smlouvě není bod věnující se privatizaci státních a polostátních společností, který by byl zobecnitelný na všechny státní a polostátní společnosti nebo konkrétně Letiště Praha. Dodejme ale, že privatizace pražského letiště je de facto zapovězena předpisem č. 69/2010 Sb.
Jediná zmínka k tomuto tématu je v koaliční smlouvě (.pdf), která je jako příloha vládního programového prohlášení. Na straně 32 nalezneme bod: "Nebudeme privatizovat státní lesy."
A součástí těch jednání je také to, že obstrukce nebudou zneužívány vůči běžným návrhům zákonů, které předkládá vláda. Čili zástupci opozice deklarovali, že se nechystají používat obstrukce na té nadcházející schůzi Poslanecké sněmovny, aby blokovali státní rozpočet nebo zákony spojeny se státním rozpočtem.
Miroslav Kalousek na brífinku (video v článku) po jednání o služebním zákonu řekl: „U běžných zákonů, se kterými nebudeme souhlasit, svedeme poctivý souboj argumentů, poctivý parlamentní zápas, ale rozhodně se neodhodláme k tomu, abychom ten proces zablokovali.“ V rozhovoru pro Právo navíc řekl: „Tento postup je obhajitelný pouze pro situaci, kdy máme pocit, že je ohrožen demokratický systém a demokratická správa země. U zákonů týkajících se daní či rozpočtu blokaci využívat nebudou. Tento nástroj lze použít na každý zákon, ale morálně je to neobhajitelné,“ dodal.
První místopředsedkyně poslaneckého klubu ODS Jana Černochová v Událostech, komentářích uvedla, že si opoziční poslanci podali ruku s Bohuslavem Sobotkou na to, že opozice nebude zneužívat možnosti tzv. obstrukcí a použije je skutečně pouze tam, kde je ohrožen demokratický systém naší země.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože obě strany, které obstrukcemi hrozily, se této taktiky veřejně zřekly.
Byli jsme to zrovna my z hnutí Ostravak, kdo na prvním zastupitelstvu ustavujícím v roce 2010 navrhoval, aby mezi priority toho volebního období, které právě končí, byla zahrnuta ochrana životního prostředí.
Dle zápisu z prvního (ustavujícího) zasedání zastupitelstva města Ostravy (strana 2), konaného dne 9. 11. 2010, skutečně Petr Kausta navrhnul za hnutí Ostravak rozšířit program zasedání o bod (č. 5) týkající se " schválení usnesení zastupitelstva města k životnímu prostředí a zejména ovzduší na území Statutárního města Ostravy ".
Zastupitelstvo by se podle návrhu mělo zavázat, že "v rámci trvale udržitelného rozvoje města, při svých rozhodováních, především o změnách územního plánu, stavbách na území města a dalších významných rozhodnutích, která mohou ovlivnit životní prostředí, bude vždy upřednostňovat ochranu životního prostředí a zejména ochranu ovzduší".
Tento bod však schválen nebyl a otázka na zasedání projednána nebyla. Návrh hnutí Ostravak vypadal takto:
Podařilo se mi zajistit prostředky z fondu pro propojení Evropy, máme do roku 2016 rezervováno 7 miliard na dokončení přeshraničního úseku na Polsko (řeč je o dálnici D11, pozn. Demagog).
Výrok je hodnocen jako neověřitelný, neboť se nám nepodařilo zmíněnou alokaci prostředků a Vlasákovo zapojení z otevřených zdrojů dohledat.
Ve strategickém dokumentu Transevropské dopravní sítě patří úsek Hradec Králové – Nowa Sól mezi zájmové projekty. Detailnější informace o výši částky a možném termínu čerpání nabízí bussinessinfo. K dopravním stavbám je vyčleněno celkem 15 miliard eur (jde ovšem o celkem 3 možné projekty – na Vlasákem jmenovaný úsek finance přímo popsány nejsou).
Co se týká samotného čerpání, server uvádí: " Do konce roku 2016 budou moci státy čerpat prostředky formou „národních obálek", tzn., každý stát bude mít nárok na čerpání podle stejných pravidel, stejně jako je tomu v případě Kohezního fondu. Od roku 2017 bude již o tom, jaký projekt získá podporu z CEF rozhodovat Komise a členské státy se budou muset snažit uspět v silné mezinárodní konkurenci. " Celému projektu TEN-T je věnována samostatná prezentace na stránkách Evropské komise (ang.), nicméně informace o alokaci pro ČR se nám nepodařilo nalézt. Ředitelství silnic a dálnic vede evidenci projektů financovaných z evropských zdrojů (seznam je aktuální k 12/2013), ale ani tam jsme projekt nenalezli.
Existuje tady občanské sdružení Čisté nebe, které nečeká na to, co udělají naši politici, ale vyvinulo velmi dobrou aplikaci "Čistý komín", kde teda lidé můžou vyfotit špinavý komín a toho šmudlu dát na web.
Občanské sdružení Čisté nebe vzniklo v roce 2010 s cílem prosazovat právo obyvatel Ostravska na čistý vzduch. V listopadu 2013 představilo veřejnosti projekt Čistý komín: "projekt webové a mobilní aplikace si klade za cíl osvětovou metodou upozornit na problematiku znečišťování ovzduší nevhodným způsobem vytápění v domácnostech. "
