Přehled ověřených výroků

Dle výhledu státního rozpočtu (data k nalezení na webu vlády po stažení Dalších příloh materiálu v souboru s názvem „M 02 Tabulky výhled 2016-2018 vláda srpen.xls“ na listu „T-3 výdaje“) budou výdaje na obranu v roce 2016 ve výši 47,588 mld. Kč. Abychom toto číslo vyjádřili jako podíl na HDP, vycházíme z prognózy MF růstu HDP v roce 2016, podle které by HDP příští rok mohlo dosáhnout 4 647 mld. Kč, což by znamenalo, že rozpočet MO bude 1,02 % HDP. Pro ilustraci vývoje přinášíme tabulku s rozpočtem MO, HDP podle MF a vyjádřením tohoto rozpočtu jako podílu na HDP (výpočet Demagog.cz). Odhady HDP na roky 2017 a 2018 jsou vypočteny na základě prognózy Ministerstva financí, která počítá s růstem o 2,3 % pro oba roky.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože i přes relativně vysoké plánované navýšení rozpočtu MO v nejbližších letech bude jeho podíl na HDP stále blízko 1 % a tudíže stále daleko od koaličního cíle jej navýšit na 1,4 % HDP v roce 2020.

Výrok předsedy vlády je hodnocen jako nepravdivý, neboť není pravdou, že by vláda nezvýšila žádnou sociální dávku. Zvýšila hranici pro vyplácení porodného a také zavedla podporu na 2. narozené dítě, což vede ke zvýšení výdajů.

Lepší valorizace důchodů byla vládou premiéra Sobotky diskutována již v únoru 2014, přičemž v březnu téhož roku byla do připomínkového řízení poslána novela menící podmínky valorizace penzí. Návrh samotný byl vládou i ministerstvem financí ČR schválen v dubnu 2014, přičemž v dalších měsících se už jen diskutovalo o přesné částce. Všechny druhy důchodů a příplatky k důchodům se potom valorizovaly od 1.1.2015, přičemž například starobní důchody vzrostly o 1,8%, což přidává k původnímu důchodu asi 205 Kč. O podobné částce hovořila v rozhovoru pro pořad Události ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová.

V případě sociálních dávek již Sobotkova vláda tolik změn neudělala, není ovšem pravda, že by vláda nezvýšila žádnou dávku. Součástí změn ve vyplácení porodného bylo zvýšení hranice pro příspěvek z výše 2,3 násobku životního minima na 2,7 násobek. To vede k rozšíření počtu lidí, kteří si na danou podporu sáhnou a tedy i k vyšším nárokům na státní pokladnu.

Stejně tak nově mohou občané získat podporu na 2. narozené dítě ve výši 10 tisíc korun, doposud byla podpora určena pouze pro 1. dítě. I v tomto případě tedy půjde o zvýšení výdajů v dané dávce.

Vláda Bohuslava Sobotky ve svém programovém prohlášení avizovala zrušení druhého pilíře důchodového systému a zřízení odborné komise, která by měla připravit návrhy změn důchodového systému. Ta vznikla v květnu 2014 a jejím úkolem bylo připravit právě zánik druhého pilíře od roku 2016 a také návrhy dílčích změn stávajícího systému, které mají platit od roku 2017.

O zrušení druhého pilíře vláda rozhodla v listopadu 2014. Co se týče ostatních změn, komise na začátku roku 2015 zveřejnila první návrhy možných opatření. Mezi ně patří sdílení vyměřovacích základů manželů pro uplatnění důchodových nároků, možnost stát se účastníkem doplňkového penzijního spoření bez omezení věkem (nyní platí hranice 18 let) a další.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože ačkoli se Sobotkova vláda chystá věnovat určitým jednotlivým úpravám stávajícího penzijního systému, žádnou systémovou reformu nepřipravuje. Podle vlastních slov premiéra Sobotky vláda "nechystá nějakou revoluci" a chce, aby se systém rozvíjel a nebyly v něm "dramatické zásahy, kterého by ho vychýlily".

Při hodnocení tohoto výroku odkazujeme na předchozí výrok Petra Macha a naše odůvodnění.

Byť tedy výsledky ze strany českého státu jsou v této kauze víceméně nulové (směrem k uspokojivému vyřešení), je problematické prohlášení, že jak MZV, tak i český stát nedělá nic. V rámci možností se o jisté kroky pokouší, nicméně je faktem, že naráží na hranice právní reality Norska a tohoto konkrétního případu. Nakolik je schopnost českého státu vůbec reálně pomoci v tomto konkrétním případě, nejsme schopni posoudit a autoritativně rozhodnout. Výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný a vlastní hodnocení ponecháme na čtenáři.

Ministr zahraničí ČR Lubomír Zaorálek se v tomto případu angažoval například hovory s norským státním tajemníkem Bardem Gladem Petersenem, ve jménu českého velvyslanectví rovněž v Norsku žádal o vysvětlení celé situace.

Zároveň je MZV v kontaktu přímo s matkou odebraných dětí paní Michalákovou, které bylo doporučeno obrátit se na Evropský soud pro lidská práva. Ten však žádost o navrácení dětí matce zamítl. Ministerstvo jedná i s Úřadem pro mezinárodněprávní ochranu dětí a s Ministerstvem práce a sociálních věcí. V případu se angažoval také premiér Bohuslav Sobotka, který slíbil, že se celá věc bude řešit, či veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová oslovující Norskou dětskou ombudsmanku.

Samotný problém tkví ve skutečnosti, že Norsko, jakožto nečlen EU, zároveň také není signatářem Haagské úmluvy o pravomoci orgánů ve věcech výkonu rodičovství. Norské úřady se tak v případě péči o děti jiných národností řídí norským zákonem o péči o děti, a jelikož není české velvyslanectví účastníkem řízení, nedostává se mu informací o případu. V takovém případě může hrát české MZV pouze roli mediátora, který poskytuje postiženým osobám pomoc a poradenství.

Dne 21. 11. 2014 vyšel na serveru Novinky.cz článek o klesajících preferencích Miloše Zemana. K okamžiku vysílání pořadu, tedy ve 20:00, bylo v diskuzi přes tisíc příspěvků. Je však třeba připomenout, že jde pouze o počet příspěvků, nikoliv o počet unikátních uživatelů a je běžné, že někteří diskutéři přispějí i dvěma či více komentáři.

Veleba navíc srovnává výsledky průzkumu (.pdf) CVVM s názory převládajícími pod výše zmíněným článkem na Novinky.cz. O správnosti této poněkud rozevláté úvahy by se však nejspíš dalo s úspěchem pochybovat.

Demagog.cz však přesto na popud Jana Veleby provedl analýzu, a to posledního sta výroků před zahájením pořadu (od času 18:43 až do 20:00) a došel k následujícím výsledkům:

Prozemanovské výroky tvořily rovných 20 %. Jde v prvé řadě o expresivní vyjádření podpory, např. " Stojím za prezidentem Byl řádně zvolen a jeho politika i vy stupování je v souladu s s tím co má hlava státu dělat. Na rozdíl od prolhlaného právdoláskaře a zloděje. Nejlepší prezident. " (Dana Andělová, Přerov).

Dále se jedná také o jasně podpůrné alegorické příspěvky typu " Ano, hvězda vždy padá vzhůru, to už neznáte, havloidní potomci Šláfenberga???? " (Ing. Vlastimil Spáčil, Prostějov) i vyjádření, která Zemanovi vyjádřila podporu v rámci pojednání o jiném tématu. Např. " Zeman je dobrý a hlavně dobře ví, že východ čili RUSKO je země nevyrabovaná, nerosty,zlato, platiny, ropa, dřevo a jiné je tam ohromné množství těchto nerostů a obrovské zásoby uhlí a jiné.. a v případě jakékoliv katastrofy je nám vždy rusko nápomoceno, kdežto amerika se na nás jako vždy z vysoka tento oné to ..američané zas vymysleli další plán, ukrajina jim nevyšla tak to skoušejí v česku asi narazí a jejich poskoci tady by měli být vyhoštěni a to ihned doufám že to Zeman brzy zařídí a obviní usa ze špionáže a atp.. " (Miroslav Pyrin, Havířov)

Obecně jsou zde řazeny příspěvky, ze kterých lze usoudit, že dotyčný Miloše Zemana podporuje, a je pravděpodobné, že ke stejnému závěru dojde při jejich čtení běžný čtenář, včetně Jana Veleby.

Čistě protizemanovských výroků bylo napočítáno 12 %. Zde byly naopak řazeny výroky, ze kterých lze usoudit, že dotyčný Miloše Zemana nepodporuje. Protože šlo vesměs o širší vyjádření než pouhé " s výsledkem průzkumu souhlasíme ", byla zařazena rozličná jednoznačná vyjádření souhlasu s výsledkem průzkumu. Jde například o tyto komentáře:

" 5 nejhorších prezidentů Gottwald,Zápotocký,Novotný,Husák,Zeman at ten Ruskej šváb odstoupí sprosták jeden hulvátskej."(Jaroslav Prokop, Sedlčany) " Slušný člověk si zákonitě musí položit otázku: Mám ze svých daní platit prezidenta, který... " (Drahoslav Birha, Dobřichovice)"Zeman je egohonič a zdejší komunističtí diskutéři-škoda mluvit." (Vojtěch Chvosta, Strakonice)

Věříme, že při čtení těchto příspěvků musel i Jan Veleba dojít ke stejnému závěru, tedy že tyto příspěvky nevyznívají ve prospěch prezidenta. Neutrální výroky tvořily čtvrtinu diskuze, tedy 25 %. Jde o výroky vztahující se k průzkumu, ale nevyjadřující k prezidentu sympatie či antipatie. Například tedy následující: " Tož v anketě, kterou mohli ovlivnit fšeci to dopadlo tak jak to dopadlo a už si neberte pražáky do úst." (Evžen Kalaš, Praha) " Může si za to sám." (Eva Nesnídalová, Náchod) "To, že převládá názor, že Zeman byl lepší kandidát než Schwarzenberg neznamená, že je dobrý prezident.Prostě mezi slepými jednooký králem a svědčí to jen o tom, že při poslední volbě prezidenta nebylo moc z čeho vybírat :-/" (Jakub Šmíd, Ivančice)

Z těchto objektivně nelze usuzovat, ke které straně by se dotyčný v předmětném průzkumu přiklonil, ačkoliv jeho výsledek komentoval. Diskuzi ale suverénně ovládly příspěvky mimo téma nepreferující jasně ani Zemana, ani protizemanovské tenze. Tvořily celkem 43 % celé diskuze a nepodařilo se nám z nich extrahovat příslušnost k té či oné straně ve sporu o výsledek průzkumu. Šlo většinou o podobná vyjádření: "A hele,bolševik tady má sjezd." (Karel Dubský, Příšovice) " Místo ,aby media varovala před opravdovým nebezpečím - imigrací a islamismem, straší Putinem a rozebírají k****." (Vítězslav Malínský, Poděbrady) " Na netu sou samý lidi co milujou Rusko,Čínu a bolševiky. Havel se obrací v hrobě,Jetotu Hornická,jezedácká,komoušká sorta Zeman bolševik." (Jaroslav Prokop, Sedlčany) Jan Veleba tedy ve svém tvrzení neříká pravdu.

Paní Michalákové, české matce, která dlouhodobě žije v Norsku, avšak nikdy nepřijala norské občanství, byly její děti norskými úřady odebrány v květnu 2011, a to kvůli údajnému pohlavnímu zneužívání či fyzickému týrání ze strany otce. Podezření se však neprokázalo, policie probíhající vyšetřování zastavila a žádné obvinění nepadlo.

Dá se tedy spekulovat, na základě čeho byly děti paní Michálkové odebrány, avšak například poslankyně TOP 09 Jitka Chalánková v tomto případě vidí vykonstruované udání místní školky, která chtěla vědomě rodiče dětí poškodit. Stejně jako Petr Mach tvrdí, že české úřady v tomto případu moc kroků pro nápravu nepodnikly.

Co se týče popisu zmíněné kauzy, je vyjádření Petra Macha přesné.

Ministerstvo zahraničí se v tomto případu angažuje, což dokládá například rozhovor Lubomíra Zaorálka s norským státním tajemníkem Bardem Gladem Petersenem nebo krok českého velvyslanectví v Norsku, které po tamním ministerstvu zahraničí žádalo vysvětlující nótu. Ta však byla norskou stranou vzhledem k české neúčasti na procesu řízení odmítnuta.

Tyto kroky MZV celou situaci nedokázaly vyřešit, to však neznamená, že by Zaorálkův úřad nedělal v celé záležitosti vůbec nic. Samotný problém tkví ve skutečnosti, že Norsko, jakožto nečlen EU, zároveň také není signatářem Haagské úmluvy o pravomoci orgánů ve věcech výkonu rodičovství. Norské úřady se tak v případě péči o děti jiných národností řídí norským zákonem o péči o děti. Jelikož není české velvyslanectví účastníkem řízení, nedostává se mu informací o případu. V takovém případě může hrát české MZV pouze roli jakéhosi mediátora, který poskytuje postiženým osobám pomoc a poradenství.

Byť tedy výsledky ze strany českého státu jsou v této kauze víceméně nulové (směrem k uspokojivému vyřešení), je problematické prohlášení, že jak MZV, tak i český stát nedělá nic. V rámci možností se o jisté kroky pokouší, nicméně je faktem, že naráží na hranice právní reality Norska a tohoto konkrétního případu. Nakolik je schopnost českého státu vůbec reálně pomoci v tomto konkrétním případě, nejsme schopni posoudit a autoritativně rozhodnout. Výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný a vlastní hodnocení (ministerstvo se angažuje vs. ministerstvo nic nedokázalo ergo nedělá nic) ponecháme na čtenáři.

Jan Veleba jako předseda SPO poskytl vyjádření k dění 17. listopadu serveru Parlamentní listy. V něm výslovně používá spojení zfanatizovaní demonstranti a zároveň vyjadřuje přesvědčení, že tito jsou v menšině. Tutéž zprávu zprostředkovala strana SPO na svých webových stránkách a také ji sdílela prostřednictvím svého facebookového profilu. V rozhovoru Krajské listy dokonce přímo proti sobě staví dvě skupiny lidí.

" Tento týden, při vší úctě, byla v Praze ta řvoucído značné míryzfanatizovaná menšina a proti tomu je v republice mlčící většina. "

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože česká média o nové zóně volného obchodu, která byla dohodnutá mezi Čínou a Austrálii 17. listopadu, hojně informovala.

Informaci o uzavření dohody vydala 17. listopadu ČTK a šířilo ji množství médií. O dohodě jsme si tak mohli přečíst na ihned.cz, iDnes.cz, Lidovky.cz, novinky.cz, e15.cz, reflex.cz. Zprávu odvysílala i ČT1 (čas 18:30).

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, a to i přesto, že v první části výroku pojednávající o Budapešťském memorandu Mach operuje s pravdivými fakty.

Memorandum bylo podepsáno v prosinci 1994 a Ukrajina se v něm zavázala eliminovat jaderné zbraně vyskytující se na jejím teritoriu. " Taking into account the commitment of Ukraine to eliminate all nuclearweapons from its territory within a specified period of time..." (.doc, str. 2).

Výměnou za ukrajinský akt se USA, VB a Rusko zavázaly respektovat nezávislost, suverenitu a existující hranice Ukrajiny.

" The Russian Federation, the United Kingdom of Great Britain andNorthern Ireland and the United States of America reaffirm their commitment toUkraine, in accordance with the principles of the Final Act of the Conference onSecurity and Cooperation in Europe, to respect the independence and sovereigntyand the existing borders of Ukraine" (.doc, str. 3).

Nepravdy se Mach však dopouští v případě hodnocení reakce Velké Británie a Spojených států vůči dění na Ukrajině jako lhostejné. Obě země totiž přijaly množství opatření, kterými daly najevo svůj striktní nesouhlas s aktivitami Ruské federace v pozadí ukrajinské krize. Nechybí diplomatické nástroje ani hojně diskutované sankce. V rámci prvně jmenovaných tak naposled 14. listopadu došlo k setkání lídrů EU s prezidentem Spojených států, přičemž diskutován byl další postoj vůči Rusku. Dále o bě země uvalily množství sankcí na osoby, které hrály roli v eskalaci ukrajinské krize. V rámci nich je těmto osobám zamezeno cestovat a dochází ke zmrazení jejich majetku. USA uvalila sankce na jednotlivce (i na společnosti) 19. března, 20. března, 28. dubna, 16. července a 12. září. Sankční list EU byl publikován 17. března, 23. března, 29. dubna, 12. května, 25. července, 30. července a 12. září. EU navíc 31. července vydala ekonomické sankce namířené na některé sektory ruské ekonomiky, včetně toho finančního. Součástí těchto sankcí byly i obchodní restrikce vztahující se k energetickému a bezpečnostnímu průmyslu.

Sporné je také vyjadřovat se o Krymu jako již nepatřícímu Ukrajině.

Jako následek referenda konaného na Krymu, které však většina zemí označila za nezákonné, došlo k změně statusu Krymské republiky jako suverénního a nezávislého státního útvaru následně připojeného k Ruské federaci. Naprostá většina zemí OSN však toto připojení Krymu k RF vidí jako akt anexe a nepřikládá mu mezinárodně-právní legitimitu. Ztělesnění nesouhlasu bylo provedeno odhlasováním Rezoluce OSN 68/262, v níž země OSN vyzývají k zachování teritoriální integrity Ukrajiny.

Nelze však popřít fakt, že Ukrajina nemá nad Krymem kontrolu a ten se tak dostal plně pod sféru vlivu Ruské federace.

První část výroku, kde je tvrzeno, že Odbor azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra má dostatek lidí a odborníků, aby rozlišili ekonomického migranta a uprchlíka, nelze hodnotit, protože není možné vymezit pojem "dostatek".

Druhá část výroku, týkající se tříměsíčního správního řízení, je hodnocena jako nepravda. Ministerstvo vnitra může rozhodnout o povinnosti žadatele setrvat v přijímacím středisku až po dobu 120 dní, což se děje pokud ministerstvo vyžaduje od žadatele další dokumenty. Naopak ve zrychleném řízení je rozhodnuto do 30 dní. Jako základní doba pro vydání rozhodnutí Odboru pro azylovou a migrační politiku ohledně žádosti žadatele je určeno období 90 dnů, které však může být dále prodlužováno (str. 3,.doc).