Moderátor: Anička se ptá: "Kdo vymyslel v době nedostatku pracovních míst prodlužovat věk odchodu do starobního důchodu a zvýšení počtu pojištěných let z 25 na 30 a víc? Když jste o tom hlasovali, byl jste aspoň vy proti?" Miroslav KALOUSEK: Ne, nebyl jsem proti...
Ke zvýšení důchodového věku došlo novelou Zákona o důchodovém pojištění z roku 2011. Miroslav Kalousek tento zákon ve Sněmovně podpořil.
Postupné zvyšování počtu nutných pojištěných let bylo v zákoně zakotveno již v roce 2008 vládní novelou, pro kterou Miroslav Kalousek (tehdy ještě v barvách KDU-ČSL) taktéž hlasoval.
Prostě, i když se vám to třeba nezdá, tak ta kvalita života se dramaticky zlepšuje a věk, průměrný věk se zvyšuje, za posledních 20 let se zvýšil o 7 let.
Názory na posuzování na kvality života se různí a neexistuje tedy přesná definice, podle které by se dala kvalita života určit
Podle údajů Českého statistického úřadu (.pdf) je sice pravda, že se průměrný věk postupně zvyšuje, není však pravda, že se za posledních dvacet let zvýšil o sedm let. Od roku 1994 se průměrný věk zvýšil o 4,5 roku. V tabulce uvádíme pro porovnání několik dat, více na stránkách ČSÚ. Výrok tedy z několika důvodů hodnotíme jako zavádějící.
rok198919942000200520102013Průměrný věk36,137,038,840,040,841,5muži34,435,337,138,439,340,0ženy37,838,640,341,542,342,9
...problém je, že to nestačí, že na tom důchodovém účtu je téměř 50 miliard deficitu, to znamená, ty důchody, náklady na ty důchody jsou mnohem větší, než jsou příjmy z důchodového pojištění, to znamená, ten stát to tam musí doplnit z nějakých jiných zdrojů, ale určitě neplatí, že by se z důchodového pojištění platilo něco jiného než důchody.
Z dokumentu Příjmy a výdaje na sociální zabezpečení (.pdf) České správy sociálního zabezpečení vyplývá, že deficit důchodového účtu, tedy rozdíl příjmů a výdajů, činil v loňském roce 49,7 miliardy Kč. Zprávu potvrzuje i agentura ČTK (cit. patria.cz). Příjem z důchodové pojištění činil 323,7 miliardy. Důchodů vyplacených státem bylo 373,4 miliardy Kč. Příjem z důchodového pojištění tedy skutečně nepokrývá výdaje na důchody. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
Daniel TAKÁČ: Prodlužování doby pojištění je také nezbytné? Miroslav KALOUSEK: Prodlužování věku odchodu do důchodu myslíte. Ano. Daniel TAKÁČ: No, prodlužuje se i doba, po kterou musíte být pojištěn, aby vznikl nárok na důchod, obé věci. Miroslav KALOUSEK: To s tím prostě souvisí. Je to trend, je to trend v celé Evropě
K prodlužování odchodu do důchodu, stejně tak i k prodlužování doby pojištění, které s důchody úzce souvisí, dochází po celé Evropě.
K prodlužování věku pro odchod do důchodu dochází a docházelo například v Německu, Polsku, Francii, Španělsku a podobně.
V nedávné době Evropská komise České republice doporučila prodloužení odchodu do důchodu, které ovšem česká strana odmítla.
Výrok Miroslava Kalouska hodnotíme jako pravdivý.
Tak to sociální pojištění je součástí odvodu, odvodu z mezd, je to v podstatě 28 % z ceny své práce, každý z nás, 28 % z ceny své práce odvádí na to penzijní pojištění, je lhostejné, kolik si platíme jakoby my a kolik zaměstnavatel, prostě zatěžuje to cenu té naší práce u zaměstnanců...
Sazby pojistného na sociální pojištění se různí podle druhu činnosti, z kontextu však předpokládáme, že má Miroslav Kalousek na mysli odvody ze mzdy.
Ty jsou pro letošní rok 6,5 nebo 3,5 procenta (při účasti ve druhém pilíři důchodového spoření) za zaměstnance (strhává se z hrubé mzdy) a 25 % za zaměstnavatele.
V sazbě 25 % je zahrnut i příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (1,2 %) a nemocenské pojištění (2,3 %). Samotné důchodové pojištění pak je 21,5 % 6,5 % (případně 3,5 %), tedy 28 % ze mzdových nákladů.
Ano, já si mnohokrát, to jsem řekl několikrát, mnohokrát si kladu otázku, jestli jsem měl nebo neměl ustoupit na to, že druhý pilíř nebude povinný, ale dobrovolný, my jsme v tom zůstali osamoceni, skutečně férový by to bylo, kdyby to bylo povinné pro všechny.
Není příliš velkým tajemstvím, že ČSSD i KSČM jsou dlouhodobě a stabilně proti druhému pilíři. Rovněž Věci veřejné lobbovaly za dobrovolný druhý pilíř, podle některých zdrojů (například Měšec.cz, blog Jana Macháčka, komentátora Respektu, či jiné) se dokonce o prosazení opt-outu zasadily právě ony. Při podzimních parlamentních volbách se již za druhý pilíř postavily jen strany ODS a TOP 09. Zatímco TOP 09 o povinný charakter druhého pilíře usilovala až do poslední chvíle, ODS se nakonec slovy svého tehdejšího předsedy Petra Nečase vyjádřila, že: "(...) nyní na to ale není zralá doba" (zdroj: ČTK). Proto v konečném důsledku TOP 09 nenašla dostatečnou podporu pro zavedení povinného vstupu do druhého pilíře důchodového spoření.
Kalouskův výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.
Třetí pilíř není povinné pojištění. Tam, když chci a mám na to zdroje, tak si spořím. Můžu si spořit jakkoliv jinak, nemusím do třetího pilíře, ale ten druhý pilíř má půvab v tom, že to je v rámci toho povinného odvodu, z těch 28 %, těch 28 % buď odevzdáváte celé a nikdy z nich nic neuvidíte, protože ty odevzdáváte v tu chvíli té ekonomicky neaktivní generaci, anebo odevzdáváte jenom 25 % do toho společného, solidárního kotle a ty 3 % si spoříte sám pro sebe.
Sociání pojištění činí 6,5 nebo 3,5 procenta (při účasti ve druhém pilíři důchodového spoření) za zaměstnance (strhává se z hrubé mzdy) a 25 % za zaměstnavatele.
V sazbě 25 % je zahrnut i příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (1,2 %) a nemocenské pojištění (2,3 %). Samotné důchodové pojištění pak je 21,5 % 6,5 % (případně 3,5 %), tedy 28 % ze mzdových nákladů, pokud se zaměstnanec nezúčastní druhého pilíře, a 25 %, pokud se do něj zapojí.
Zbývající 3 procenta jsou odváděna prostřednictvím ČSSZ příslušné penzijní společnosti (spolu s dalšími dvěma procenty, která si musí přidat zaměstnanec „ze svého“).
Takzvaný třetí pilíř pak tvoří dobrovolné penzijní spoření v soukromých penzijních fondech, které existovalo již před důchodovou reformou.
Odpusťte, tam byla desítka parametrů, na kterou jsme přistoupili (v rámci jednání o důchodové reformě s tehdejší opozicí - pozn. Demagog.cz). Znovu opakuji, desítky parametrů, na které jsme přistoupili a je to z otevřených zdrojů zmapovatelné.
V rámci vyjednávání o důchodové reformě byla vláda skutečně nucena změnit desítky bodů ve svém původním návrhu penzijní reformy. Například v zákoně o důchodovém spoření bylo přijato celkem 54 pozměňovacích návrhů (.doc) navržených převážně rozpočtovým výborem, který se v době projednávání zákona skládal z více než 40 % ze členů opozičních stran. Podobně radikální byl výbor i v případě pozměňovacích návrhů (.doc) k zákonu o doplňkovém penzijním spoření.
Miroslavu Kalouskovi tedy dáváme zapravdu.
Ten den jsem okamžitě odstoupil (po volbách 2006 po avizované možné vládní spolupráci ČSSD s tichou podporou KSČM - pozn. Demagog.cz), ne, že mě smetla rozhořčená vlna členské základny, odstoupil jsem sám a pod žádným tlakem jsem nebyl, ale já vás teď dneska o tom nepřesvědčuju.
Miroslav Kalousek skutečně rezignoval na post předsedy KDU-ČSL v době povolebního patu po volbách v roce 2006. Nikdo ho k rezignaci nenutil. Dle jeho vyjádření neexistovalo žadné řešení nastálé situace - odmítl, že by KDU-ČSL měla jakkoliv spolupracovat s komunisty. Zpočátku však s ČSSD vyjednávat chtěl - obával se totiž vzniku velké koalice ODS a ČSSD, která by poškodila malé strany.
Daniel TAKÁČ: Udo na webu: "Ministr financí Babiš navrhuje obnovení nemocničních poplatků, co vy na to?" Miroslav KALOUSEK: Tak, my jsme nikdy nenavrhovali jejich zrušení
Ve skutečnosti se strana TOP 09 postavila za zrušení nemocničních poplatků pro děti a i v některých dalších vybraných případech. Doslova pak říká: " Chtěli bychom, aby se poplatky snížily nebo zrušily ve sféře hospitalizační péče, aby se tak přinesla sociální úleva nejchudším rodinám." Jakkoliv je tedy strana v zásadě pro nemocniční a jiné poplatky ve zdravotnictví, tvrzení Miroslava Kalouska musíme hodnotit jako zavádějící.
