Přehled ověřených výroků

Situace s nemocničními poplatky byla poněkud složitější, než Miroslav Kalousek popisuje. Poplatek byl zrušen rozhodnutím Ústavního soudu v době, kdy se rozpouštěla Sněmovna. Ze sledu událostí však vyplývá, že současná vláda měla možnost dosáhnout znovuzavedení poplatků k 1. lednu 2014, ale neučinila tak.

V červenci 2013 vydal Ústavní soudnález, ve kterém označil zvýšení poplatků z 60 na 100 korun za den za neústavní, a ke konci roku 2013 je zrušil.

Kvůli rozpuštění Sněmovny a předčasným volbám pak úřednická vláda připravila zákon, který vracel výši poplatku na původních 60 korun. Do Sněmovny však mohl být předložen až po předčasných volbách a ustavení nové sněmovny v listopadu 2013.

V prosinci pak ČSSD definitivně odmítla znovuzavedení poplatků k 1. lednu 2014, když jménem klubu ČSSD, ANO 2011 a KSČM vetovala zrychlené projednání návrhu. Shodu všech tří koaličních stran na tom, že nebudou znovu zavádět poplatek v nemocnici, pak stvrdila až koaliční smlouva (strana 19).

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, neboť Miroslavem Kalouskem uváděné údaje se nedají spolehlivě dohledat.

Strukturální deficit je deficit očištěný o vlivy hospodářského cyklu, o různé mimořádné a jednorázové položky. Jediná zmínka o strukturálním saldu se nachází ve Fiskálním výhledu České republiky (.pdf, s. 3), kde je za rok 2013 opravdu uváděno strukturální saldo ve výši 0,3 %. I z této tabulky je ale patrné, že hodnota vypočtená ESCB (Evropský systém centrálních bank) je odlišná, protože metodika výpočtu se liší v závislosti na tom, jaké agregáty jsou zahrnuty.

Podrobněji se strukturálním deficitem a jeho výpočtem zabývá Jiří Táborský v Lidových novinách ze 24. května 2014, kde mimo jiné píše: "Touto veličinou zabývá nespočet lidí nejen v Česku, ale napříč celým světem v různých institucích tak zvučných jmen jako Mezinárodní měnový fond (IMF), Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a řada dalších. 'Čísla strukturálního deficitu, která vycházejí Evropské komisi, České republiceaOECD, jsou všechna tři odlišná. Strukturální deficit netřeba přeceňovat,' uvedl na již zmíněném výboru náměstek ministra financí pro rozpočet Jan Gregor."

Nepodařilo se nám bohužel dohledat informace o tom, že by KSČM či ČSSD přiznali zvýšení efektivity výběru daní. Tento bod se sice objevuje ve vládní koaliční smlouvě (bod 2.5), ČSSD uváděla efektivnější výběr jako jednu z vysokých priorit v předvolební kampani na podzim 2013, Bohuslav Sobotka se k tomuto také vyjádřil na svém blogu. K tomu jsou ovšem konstantně motivovány prakticky všechny strany volebního spektra bez ohledu na dosavadní efektivitu výběru. S Kalouskovou koncepcí jednotného inkasního místa pro výběr daní ČSSD souhlasí, nicméně kvůli nepřipravenosti jeho přijetí strana odsouvá.

Kvůli rozporuplným a nedostatečným zdrojům tak hodnotíme výrok jak neověřitelný.

Zdanění hazardu skutečně bylo zavedeno od 1. ledna 2012, tedy v době, kdy byl Miroslav Kalousek ministrem financí. Není však úplně přesné, že 20 let předtím žádné zdanění bylo. Do roku 1998 (.pdf, str. 15) byly příjmy z loterií předmětem daně z příjmu právinických osob a byly zatíženy i dalšími odvody podle zákona o loteriích.

Je pravdou, že část příjmů státního rozpočtu je tvořena odvody zisků některých státních podniků, nicméně je to záležitostí až posledních let. K 1. srpnu 2013 byla totiž schválena novela zákona o státním podniku. Ta zavedla plnou moc státu nad zisky státních podniků a zároveň vytvořila mechanismy pro transfer těchto peněz do státního rozpočtu.

Zmiňované odvody 4 miliard korun ročně z podniku Lesy ČR pak byly umožněny až v návaznosti na tuto novelu. Miroslav Kalousek ovšem byl ministrem financí, budeme-li uvažovat o jeho posledním funkčním období na tomto postu, už od roku 2010. Jeho zmínka o tom, že každý rok rozpočtoval tuto částku, je tak poněkud nepřesná. Ačkoliv se tak zmiňované 4 miliardy z Lesů ČR skutečně v rámci úsporných opatření vlády měly promítnout do státních rozpočtů po roce 2013, musíme tento výrok hodnotit jako zavádějící.

Co se týká zmínky o ČEZu, tak zde skutečně v posledních letech dochází k využívání 55 až 60 % dividendy. Je ovšem nutné poznamenat, že ČEZ není fakticky státním podnikem a nebyl tak limitován před zavedením zmiňované novely.

Podmínky stanovené v takzvaném fiskálním kompaktu určují, že strukturální deficit nesmí přesáhnout 0,5 procenta. Této podmínce by tedy zmíněný deficit vyhověl, jedná se ale o velmi sporný ukazatel, který se liší v závislosti na použité metodice a klasifikaci jednotlivých položek. Z toho důvodu hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Fiskální výhled České republiky (.pdf) z května 2014 rekapituluje strukturální saldo za předcházející tři roky a přidává výhled do roku 2017 (strana 3). Z této tabulky vyplývá, že v roce 2013 skutečně dosáhnul strukturální deficit 0,3 %, jednalo se o zlepšení vůči předchozímu roku, kdy byl 1,6 procenta. Dále však tato tabulka uvádí strukturální saldo podle evropské metodiky (ESCB - Evropský systém centrálních bank), podle které byl tento schodek 0,7 %. Ještě jiná je metodika OECD.

Hodnocení a přiřazování zásluh jako inherentně subjektivní kategorii nepřísluší ověřování faktů. V daném výroku však nalezneme části, které je možné ověřit. Vskutku Evropská komise 2. června 2014 doporučila ukončení řízení s Českou republikou o nadměrném deficitu (toto řízení započalo ke konci roku 2009). Hrubý domácí produkt České republiky v posledních dvou čtvrtletích (1Q 2014 a 4Q 2013) v meziročním srovnání rostl. Českou republiku lze považovat za otevřenou, exportně orientovanou zemi - podíl nominálního objemu vývozu na HDP ČR (.pdf, str. 2) dosahoval v roce 2013 79 % (pro dovoz byla tato hodnota 72 %).

Na základě výše uvedeného hodnotíme výrok jako pravdivý.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, neboť Miroslav Kalousek popisuje novelu zákona o důchodovém spoření, kterou předkládal v minulém volebním období, korektně.

Zmíněný zákon předložil Kalousek společně s poslanci Langšádlovou, Vysloužilem a Bendou do legislativního procesu 3. července 2013. Kvůli rozpuštění Poslanecké sněmovny však nebyl ani jednou z komor vůbec projednáván.

Co se týká jeho obsahu, bylo v něm několik úprav tzv. 2. důchodového pilíře. Celý návrh je dostupný ve formátu .pdf zde.

Co se týká zmíněné možnosti vystoupit po 5ti letech z 2. pilíře, návrh uvádí:

"V § 4 se doplňují odstavce 9 a 10, které znějí:„(9) Účastník může smlouvu o důchodovém spoření vypovědět nebo uzavřít s penzijní
společností dohodu o jejím skončení ve lhůtě 3 měsíců po uplynutí 5 let od vzniku účasti na důchodovém spoření. Účast na důchodovém spoření v takovém případě zaniká posledním dnem kalendářního měsíce, ve kterém byla výpověď doručena penzijní společnosti nebo uzavřena dohoda o skončení smlouvy. Penzijní společnost je povinna účastníkovi neprodleně po doručení výpovědi písemně potvrdit její přijetí a sdělit datum zániku důchodového spoření.
(10) Penzijní společnost je povinna neprodleně po doručení výpovědi nebo uzavření dohody o skončení smlouvy oznámit správci Centrálního registru smluv den zániku důchodového spoření účastníka. Oznámení o zániku důchodového spoření účastníka se podává elektronicky způsobem stanoveným správcem Centrálního registru. Přílohou oznámení je kopie výpovědi nebo dohody o skončení smlouvy.“

Fiskální pakt (pdf.) neboli Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii, byl podepsán 25 členskými státy Evropské unie na zasedání Evropské rady v březnu 2012. Pakt tehdy odmítla podepsat pouze Velká Británie a Česká republika.

Účelem fiskálního paktu je zajistit, aby členské státy dodržovaly přísnější rozpočtovou kázeň, vzájemně koordinovaly své hospodářské politiky a celkově, aby se zlepšila správa eurozóny. Podrobněji o jednotlivých požadavcích zde.

Tento pakt v minulých letech vyvolával na české politické scéně spory. Vláda nakonec schválila přistoupení k fiskálnímu paktu EU na konci března tohoto roku. Podle dřívějšího vyjádření Sobotky by se ale Česko hlavními opatřeními paktu řídilo až po přijetí eura.

Celkový státní dluh Česka je dle Eurostatu (pdf.) v rámci členských zemí EU osmým nejnižší (nikoli tedy nejnižší, jak Kalousek v pořadu uvedl) a dosahuje 47 % k HDP. Nejnižší státní dluh má Estonsko (10,0%) následované Bulharskem, Lucemburskem, Lotyšskem, Rumunskem, Litvou a Švédskem.

Zároveň míra nezaměstnanosti v České republice je šestá nejnižší z osmadvaceti zemí Evropské unie. Informace zveřejnil Eurostat ve své aktuální zprávě o regionální nezaměstnanosti v EU, kde se mj. uvádí, že průměrná nezaměstnanost v Česku je 7%.

Podle stejného zdroje (pdf.) má Česká republika ze všech zemí EU nejmenší procentu obyvatel ohrožených chudobou (15,4%). Téměř stejná situace panuje i v Nizozemsku (15,7 %) a ve Švédsku (16,1 %). V osmadvacítce států Evropské unie je ohroženo chudobou průměrně 24,3 % obyvatel.

Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý na základě Kalouskova prohlášení o tom, že Česká republika je nejméně zadluženou zemí v EU.

Ač se v roce 2013 poprvé od 90. let snížil státní dluh, konkrétně ke třetímu čtvrtletí 2013 byl dluh nižší o 14,2 mld. Kč oproti stavu na začátku roku 2013, celkově se za tento rok státní dluh zvýšil z 1 667,6 mld. Kč (rok 2012) na 1 683,3 mld. Kč. Přírůstek státního dluhu je však nejnižší od roku 1996.

Výrok tedy hodnotíme jako zavádějící, pokles proběhl pouze kvartálně, nikoliv za celý fiskální rok. Kvartálně navíc český dluh klesl i v minulosti, například 2004 jak ukazuje statistika Eurostatu.

Podrobněji se k tématu vyjadřuje například Ihned.