Přehled ověřených výroků

Prodloužení pronájmu (strana 174) švédských stíhaček JAS-39 Gripen schválila vláda v březnu 2014, v květnu pak schválila jejich financování částkou 21 393,070 mil. Kč do roku 2027. Jedná se tedy skutečně o předvídatelný výdaj, s kterým je možné počítat dopředu.

Německý ministr zahraničí Steinmeier pro Der Spiegel (zdroj: Reuters) 23. prosince uvedl, že je možné mít Ukrajinu jako partnera u NATO, ale nepočítá s jejím přímým členstvím.

Premiér Bohuslav Sobotka se při své návštěvě Spojených států setkal s vicepremiérem Joem Bidenem. "Pan viceprezident Biden ocenil práci České republiky v oblasti prosazování lidských práv. Abych použil jeho slova, a doufám, že to řeknu přesně, řekl, že boxujeme v této oblasti nad svoji váhu," řekl český premiér po setkání novinářům.

Výrok ministra Zaorálka hodnotíme jako zavádějící vzhledem ke kontextu, v němž zazněl. Ze slov Lubomíra Zaorálka vyplývá, že toto ocenění vztáhl na celkový význam České republiky, nikoliv pouze na oblast lidských práv, kam bylo mířeno.

Ve výročních zprávách Agrofertu lze dohledat pouze celkovou výši přijatých dotací. Zdá se tedy, že mezi dotacemi českými a evropskými Andrej Babiš rozlišuje pouze pro účely své politické komunikace s českým publikem. Devíti lety, kterými argumentoval Andrej Babiš, je míněn časový úsek 2006-2014 (je tak patrné z grafu, který ve studiu ukázal na kameru). Z výročních zpráv Agrofertu lze k dnešnímu dni (6. 10. 2015) dohledat pouze údaje do roku 2013, i z nich ovšem vyplývá, že Andrej Babiš významně podhodnotil propojení své společnosti s veřejnými rozpočty.

Z grafu je patrné, že během 8 let 2006-2013 na dotacích čerpal celkem 5,3 mld. Kč. Pokud extrapolujeme data Agrofertu o další cca 1 miliardu dotací, kterou mohl získat v roce 2014, dostaneme se k částce okolo 6,5 mld. Kč za 9 let, což je výrazně více, než 1,9 mld., ke kterým se Andrej Babiš ve svém výroku hlásí. Tato konkrétní část výroku je tedy zavádějící.

Dotace pro Agrofert Holding, a.s.

tis. Kč

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

Celkem

Provozní

279362

329714

615224

593004

527412

540104

774147

811352

4470319

Investiční

10788

102479

24692

120178

45246

79346

181118

315664

879511

Celkem

290150

432193

639916

713182

572658

619450

955265

1127016

5349830

Zdroj: Výroční zprávy společnosti Agrofert, a.s.

Zbylá tvrzení v tomto výroku nelze z veřejných zdrojů ověřit. Výroční zprávy společnosti neuvádějí odvody za zaměstance do státního rozpočtu, pouze celkové osobní náklady (např. za rok 2013 činily 16,4 mld. Kč). Do této položky spadají odvody za zaměstnance do státního rozpočtu, vedle toho ale samozřejmě také mzdy a jakékoli další náklady zaměstnavatele na danou pozici (např. pojištění odpovědnosti aj.). Z veřejných zdrojů nelze také zjistit výši odvodů do státního rozpočtu Andreje Babiše jako fyzické osoby v posledních deseti letech. Ověřit nelze ani obrat Babišových firem se státem, výroční zprávy Agrofertu takovou statistiku nevedou.

Při hodnocení výroku vycházíme z demografických dat Českého statistického úřadu. Na jejich základě výrok hodnotíme jako nepravdivý.

Podle demografických dat se počet obyvatel České republiky (1. řádek) dlouhodobě drží lehce nad deseti miliony, meziročně dochází k nárůstům i poklesům. Vliv má jak Přirozený přírůstek/úbytek (strana 4, vyjadřuje rozdíl mezi živě narozenými a zemřelými), tak migrace. I její podíl je v jednotlivých letech různý, od téměř 84 tisíc v roce 2007 po -8,5 tisíce v roce 2001 (strana 4, řádek Přírůstek stěhováním).

(Stavy obyvatel v roce sčítání lidu jsou vždy přepočteny na definitivní výsledky příslušného sčítání - jedná se o roky 1991, 2001 a 2011; do dalšího sčítání se pak bilancují podle počtu narozených, zemřelých, přistěhovalých a vystěhovalých.)

Do této statistiky zahrnuje ČSÚ obyvatele, kteří mají v ČR trvalé bydliště, cizince s vízy nad 90 dnů, cizince s přiznaným azylem, občany zemí EU s přechodným pobytem na území ČR a občany třetích zemí s dlouhodobým pobytem. Přírůstek stěhováním tak můžou ovlivnit jak cizinci, kteří se přistěhovávají/ostěhovávají z České republiky, tak i občané ČR, kteří migrují z/do země.

Český statistický úřad nabízí také informace o počtu cizinců s trvalým či dlouhodobým pobytem. Je zde viditelný rostoucí trend, ani tento ukazatel však nepotvrzuje ministrovo tvrzení o přírůstku 10 tisíc cizinců ročně.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, protože všechny vyjmenované změny jsou v novele obsaženy a vláda tuto novelu usnesením schválila.

Novela zákona o sdružování v politických stranách a politických hnutích (.doc) se zabývá financováním politických stran.

V této novele je obsaženo v § 17 povinnost ověřit účetní uzávěrku politické strany nebo hnutí auditorem. Téhož auditora lze určit opakovaně nejvýše 5 let po sobě následujících kalendářních let. Jedná se o tzv. rotaci auditorů.

§17a řeší financování politických stran a hnutí a zavádí transparentní bankovní účty pro jednotlivé strany a hnutí. Pouze částky do 5000 Kč lze hradit v hotovosti. V případě, že subjekt nezřídí zvláštní účet nebo nevede oddělené účty dopouští se správního deliktu s pokutou do 200 000 Kč. Jestliže daný politický subjekt neodstraní ve stanovené lhůtě nedostatky ve výroční finanční zprávě, hrozí mu pokuta do 2 000 000 Kč.

§18 se obsahově zabývá dary nebo jiným bezúplatným plněním. Zde jsou stanoveny limity. Od jedné osoby nelze přijmout dar nebo jiné bezúplatné plnění, které by v jednom kalendářním roce překročilo částku 3 000 000 Kč. Pokud daný subjekt získal dar nebo bezúplatné plnění v rozporu s tímto zákonem a tento dar nebo jiné bezúplatné plnění vrátí po uplynutí stanovené lhůty, tak mu hrozí pokuta do 200 000 Kč.

Výše uvedené správní delikty vychází z §19i až §19k.

Dohled nad financováním politických stran a hnutí vykonává Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. Ten také v prvním stupni projednává správní delikty. To je změna oproti prezidentské volbě, kdy kandidáti měli také povinnost zřídit zvláštní volební účet, prověřením financování se však zabýval jen mandátový a imunitní výbor Senátu, správní delikty pak projednával krajský úřad.

Vláda usnesením č. 593 dne 29. července 2015 (.pdf) schválila novelu zákona o sdružování v politických stranách a politických hnutích, která se obsahově zabývá financováním politických stran a hnutí.

ODS během volební kampaně představila svůj program, který zahrnoval tvrzení o tom, že ODS rovnou daň z příjmů a jednoduché a nízké daně (.pdf, str.18) a také " zabráníme zvýšení daní " (tamtéž - str. 20).

Zdroj: Volební program ODS

Zvýšení daní (DPH, solidární přirážka) bylo prosazeno zákonem o změně daňvých, pojistných a dalších zákonů v Poslanecké sněmovně. Při jednání dne 7. listopadu 2012 se hlasování účastnilo 51 členů ODS. Souhlas s návrhem vyslovilo 50 poslanců a 1 poslanec ODS se zdržel hlasování.

Zvyšování daní ODS během svého volebního období ekonomickou krizí a zodpovědností za státní rozpočet. Někteří členové ODS byli proti zvyšování daní a odsoudili tento krok.

Schwarzenbergova firma za jeho vicepremiérování sice dostala 108 milionů Kč na dotacích, avšak není možné říci, že tomu tak bylo „díky panu Kalouskovi“.

Schwarzenbergovaspolečnost Orlík nad Vltavou s. r. o. získala dohromady 108 454 010 Kč za roky 2010–13, kdy vládlNečasův kabinet s ministry Schwarzenbergem a Kalouskem.

Dotace jsou shromážděné vCentrálním registru dotací [1] a u Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) [2].

Naprostá většina z této částky, 97 milionů, spadá na čtyři projekty: obnovu rybníků Sobík, Silvestr, Zhoř a Mlázovského rybníka.Program „podpora obnovy, odbahnění a rekonstrukce rybníků“ však spadá podMinisterstvo zemědělství (.pdf, str. 1), nikoliv financí, které tehdy vedl Miroslav Kalousek.

–

Děkujeme ministerstvu financí a Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu za poskytnutí informací k výroku.

[1] potřeba v menu vybrat „poskytnuté dotace“ a zadat IČ 45023930

[2]tabulka zaslaná Státním zemědělským intervenčním fondem

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť v případě diskutovaného zákona nebyly použity pravicí obstrukce, kluby TOP 09 a ODS pouze vetovaly možnost přijetí zákona již v 1. čtení.

Michaela Marksová mluví o možnosti přidat důchodcům mimo zákon, tedy aby vláda získala kompetenci svým opatřením navýšením sama udělit. Obstrukce tedy spojuje s návrhem zákona, který vláda předložila s cílem navýšit jednorázově penze.

Tato předloha byla do Poslanecké sněmovny předložena vládou 25. června 2015. V prvním čtení byl návrh projednáván 15. září. Koalice se v Poslanecké sněmovně pokusila prosadit, aby byl návrh přijat již v prvním čtení (§ 90 jednacího řádu PSP), což ovšem bylo opozičními kluby TOP 09 a ODS ústy Zbyňka Stanjury podle jednacího řádu vetováno a je tedy nezbytné zákon projednat v řádném legislativním procesu (tj. 3 čtení v PSP a zařazení do výborů).

To, že na schválení zákona v 1. čtení bylo použito veto, ovšem nelze považovat za obstrukce. Vládní návrh počítal s účinností již od 1. října, tedy vláda sama počítala s jeho schválením v 1. čtení, je ovšem otázkou, zda by do dané lhůty byl projednán Senátem a podepsán prezidentem.

Každopádně za obstrukce nelze považovat fakt, že opozice neumožní schválit zákon již v 1. čtení. Opoziční kluby by v tomto případě byly postaveny před situaci pro/proti, zákon by nemohl být projednáván v příslušných výborech, předkládány pozměňovací návrhy (např. ODS své předložila - viz Vilímec). Vláda také mohla zákon předložit dříve, aby zajistila jeho účinnost od října 2015.

Co se týká obstrukcí obecně, pravicové strany uvedly, že hodlají obstruovat ve 3. čtení EET, dále avizovaly obstrukce u služebního zákona (ty ovšem po jednání stran neproběhly) a lze také uvést, že obstrukcí se dopustil Miroslav Kalousek během projednávání posl. návrhu Jana Volného o hazardu. Co se týká Marksovou diskutované problematiky, obstrukce nejsou využívány.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť o oba bratry se zajímala policie i tajné služby ještě před útokem na redakci Charlie Hebdo. Mladší z bratrů, Cherif (anglicky) Kouachi, v době útoku dvaatřicetiletý, byl v minulosti zadržen z důvodu napojení na teroristy. K jeho zadržení došlo už v roce 2005, v době kdy mu bylo třiadvacet let. Spolu s dalším mužem měl v plánu odcestovat do Iráku, kde probíhaly boje.

V roce 2008 byl odsouzen na tři roky vězení za spoluúčast v okruhu islamistů, jejichž úkolem bylo v Paříži rekrutovat bojovníky posílané do Iráku. Během návštěvy Jemenu se měl setkat s jedním z duchovních otců Al-Káidy, Anvár al-Avlakím. O jeho o dva roky starším bratrovi Saidovi (anglicky) se tolik neví. Podobně jako bratr navštívil Jemen, kde v táboře Al-Káidy podstoupil vojenský výcvik.