Matěj Hollan
Díky našemu sdružení (Brnění) mohou všechny obce v České republice hazard regulovat.
Významný průlom v možnosti v České republice hazard regulovat učinil 11.dubna 2013 svým nálezem Ústavní soud - konkrétně jde o nález sp. zn. Pl. ÚS 6/13. Vyhověl návrhu města Klatovy, přičemž toto město mělo ve sdružení Brnění partnera, kterému byla dle městského webu za konzultace v oblasti hazardu následně i vyplacena odměna.
Možnost regulovat hazard tak je možná především díky rozhodnutí Ústavního soudu na návrh města Klatovy a následně i měst dalších (např. Židlochovice a Frýdlant nad Ostravicí). K tomuto rozhodnutí ovšem přispěla i angažovanost Brnění o.s., které proti hazardu dlouhodobě bojuje a spolupracovalo v této otázce i s dotčenými městy.
Dalším z příkladů angažovanosti v problematice může být příručka pro obecní samosprávy Hazard ve vaší obci lze konečně regulovat. Ta městům dává návod, jak hazard v té dané obci regulovat.
Na základě těchto příkladů angažmá Brnění v problematice regulace hazardu je výrok hodnocen jako pravdivý.
Václav Láska
Korupce je ve všech zemích, i na západ od nás. Akorát u nás je ta korupce extrémně vysoká oproti ostatním zemím.
Podle indexu vnímání korupce z roku 2013 (.pdf) vydaným Transparency International se korupce v zemích na západ od nás vyskytuje. Například Rakousko nebo Francie získala od Transparency International skóre 69 či 71 – skóre 1 znamená korupci největší a 100 korupci nejmenší. Česká republika pak za ostatními státy EU poněkud pokulhává se svým skóre 48. Proto tento výrok hodnotíme jako pravdivý.
Lze říci, že země západní Evropy jsou obecně v této statistice lepší, na horších místech se umísťují např. Slovensko, Itálie či Rumunsko.
Je třeba podotknout, že tento index nelze brát jako absolutní ukazatel výše korupce v dané zemi. Pro potřeby výroku je však využit proto, že na základě srovnatelné metodologie postihuje globálně všechny země, je veřejně využíván a uznáván a nemá fakticky obdobu.
Roman Onderka
Rozhodnutí ÚOHS máme zhruba týden, nebylo možno tuto záležitost řešit dříve.
Výrok navazuje na předchozí prohlášení Matěje Hollana a samotného Romana Onderky ohledně stanoviska Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, který se věnoval nastavení pravidel regulace hazardu obcemi. Toto stanovisko (.pdf) bylo ovšem vydáno již 1. září 2014, není tedy pravdou, že by jej Onderka měl k dispozici pouze týden ke dni vysílání pořadu (24. září 2014).
Pavel Grasse
Participativní tvorba rozpočtu, kterou zmiňují i jiné strany, se odvíjí od toho, že město dá občanům šanci hlasovat o prioritách některých položek rozpočtu, případně i navrhovat některé položky. A tím tak mohou mírně směřovat rozvoj města.
Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou. Kromě Grassovy strany ProOlomouc prosazují participativní rozpočet už pouze Občané pro Olomouc.
Je pravdou, že tzv. participativní rozpočtování mají i Občané pro Olomouc jako další kandidující subjekt.
Participativní rozpočet skutečně funguje na principu, že o některých složkách obecních rozpočtů rozhodují sami občané. Pilotní projekty participativního rozpočtování fungují například na Praze 7 nebo ve slovenském Ružomberku či Bratislavě.
ÚOHS dává jasná a striktní pravidla. On říká: Nelze dnes hazard regulovat způsobem, že dáme tu stometrovou hranici (...) od veřejných budov, kostelů, škol, magistrátu a dále, ale že musí být jasně určeno území. Jasnost určení území je dána (...) buď městskou částí a nebo je dána katastrem. (...) Z tohoto pohledu jsou dvě možnosti: na dané městské části vše povolit a nebo na dané městské části vše zakázat.
Stanovisko Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (.pdf) skutečně popisuje, jak by měl být hazard (pokud si to daná obec přeje) regulován. Toto jeho stanovisko popisuje model regulace z pohledu, aby nedocházelo k diskriminaci/zvýhodňování vybraných provozovatelů.
"Ze soutěžního hlediska Úřad nepovažuje za problematické, pokud se obce rozhodnou pro úplný zákaz provozu loterií na svém území. Takovým opatřením sice pochopitelně dojde k naprostému vyloučení soutěže v dané oblasti, je však plně v mezích zákona a žádné soutěžitele neznevýhodňuje oproti soutěžitelům jiným." Pokud se však obec rozhodne hazard na svém území regulovat, úřad popisuje, jak by to měl činit. Konkrétně uvádí, že daná obec může jednak zakázat hazard v rámci obecně vymezených oblastí (jako příklad uvádí např. historické centrum) či v celém katastru. Jedná se ovšem pouze o doporučení, resp. ÚOHS takovýto postup považuje za "vhodnější", ale zároveň také jako jeden " z mnoha možných". ÚOHS sice považuje za "problematické (...) stanovení konkrétních provozoven nebo adres, na kterých může k provozování loterií docházet," ale dodává, že v těchto případech obec musí být " sto prokázat, proč je povolení pouze určitého počtu provozoven (např. 3) postačující k dosažení legitimního zájmu obce (...), stejně jako vysvětlit, podle jakého kritéria byly vybrány právě tyto provozovny." Obce tak musejí nastavit "předem známá a přezkoumatelná" pravidla pro povolování či omezování hazardu, nic však nenasvědčuje tomu, že by jediným řešením bylo v dané městské části veškerý hazard povolit či zakázat, jak naznačuje Onderka.
To pan Onderka zapomněl zmínit, že teprve až poté, co tento úřad (ÚOHS) řekl, že podobné vyhlášky, jako má Brno, kdy bez jakýchkoliv kritérií povolují hazard jenom na některých místech, ale ty kritéria nejsou nějak odůvodněna, tak takové vyhlášky by od ledna pokutoval.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže publikoval dne 1. září 2014 stanovisko (.pdf) vztahující se k regulaci loterií a jiných podobných her obcemi, ve kterém těmto sděluje, že na základě § 19a (Dozor nad orgány veřejné správy) zákona č. 143/2001 Sb., zákon o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s nálezem Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 56/10, jsou obce, které se pro regulaci loterií a jiných podobných her rozhodnou, povinny ke dni 1. ledna 2015 zveřejnit veškerá kritéria, na základě nichž budou na jejich území loterie a jiné podobné hry regulovány. V případě, že již obce přijaly vyhlášky, které jsou v rozporu s výše uvedeným paragrafem zákona a nálezem Ústavního soudu, tedy možné diskriminaci provozovatelů ze strany obcí vedoucí k možnému narušení hospodářské soutěže, jsou nuceny do stejného data zjednat nápravu.
Jaroslav Malý
Já jsem navštívil celkem 65 obcí a jednal jsem s občany přímo tváří v tvář a podal jsem ruku více než dvěma tisícům lidem
Na základě informací od Tomáše Carby, volebního manažera kampaně Jaroslava Malého, hodnotíme výrok jako pravdivý.
Z kalendáře akcí poskytnutého volebním štábem vyplývá, že v období kampaně se od 21. srpna zúčastnil Jaroslav Malý více než 75 akcí, včetně návštěv obcí.
Kalendář tak poskytuje zápis na webu Jaroslava Malého, kde se píše: " Profesor Jaroslav Malý včera završil celé své turné po obcích volebního obvodu. Dodržel tak své předsevzetí, že během volební kampaně osobně navštíví všech 66 obcí svého "rajonu". Turné jeho Senátorské ambulance, která zdarma měřila hladinu cukru a cholesterolu v krvi a také výši krevního tlaku, odstartovalo 18.8. a trvalo tak 54 dní. "
Bohuslav Sobotka
Ale především to, co také napravujeme na té mimořádné schůzi, je to kšeftování se sociálními ubytovnami, které zavedla tady ODS a TOP 09 takzvanou Drábkovou reformou v rámci doplatku a příspěvku na bydlení.
Nelze ověřit, do jaké míry a zda vůbec měla vliv tzv. Drábkova reforma na rozmach "kšeftů" s ubytovnami. Je pravdou, že zmiňovaná reforma doplatky na bydlení zvýšila. Ty však výrazně rostly i v předchozích letech. Ministerstvo práce se tento nárůst pak neúspěšně pokusilo zastavit zastropováním doplatků.
Kšeftování se sociálními ubytovnami, jak to označil premiér Sobotka, je situace, kdy vlastníci/provozovatelé ubytoven pro sociáně slabší občany vyžadují nájem několikrát vyšší, než je tržní cena. Sociálně slabší občané, kteří si nemohou dovolit nájem platit, získávají příspěvěk či doplatek na bydlení odvíjející se od jejich nákladů na bydlení. V praxi tak majitelé ubytoven získávají od státu velké finanční příspěvky právě skrze nájemníky a jejich příspěvky.
Reforma exministra Drábka také zvýšila vyplácené doplatky na bydlení. Ty se pak za poslední tři roky zvýšily 3,5krát. Výdaje na tuto dávku rostly však i v předchozích letech.
"Mezi lety 2007–2012 vzrostly z 523,5 mil. Kč na 1,673 mld. Kč." MPSV tento nárůst chtělo zastavit zastropením výše vyplácených doplatků na bydlení. Dále však pokračoval nárůst počtu vyplácených doplatků z 27 200 na konci roku 2011 na 74 800 letos v březnu.
Oldřich Vlasák
My jsme v tomto smyslu (zveřejňování smluv, pozn. Demagog) dostali i ocenění za otevřenou radnici za přehled všech těchto smluv. My toto praktikujeme již dlouho.
Je pravdou, že Hradec Králové vyhrál letošní ročník soutěže Otevřeno. První místo si magistrát ovšem vysloužil za projekt rozklikávacího rozpočtu, nikoliv za zveřejňování smluv. V roce 2005 byl pouze nominován Krajský úřad Královéhradeckého kraje (.xls), a to naopak v kategorii "zavřeno" za utajenou leasingovou smlouvu na téměř 2 mld. korun.
Rozklikávací rozpočet města obsahuje podrobné informace o jednotlivých výdajích. Ve prospěch koho jsou prostředky investovány a za jakých smluvních podmínek, však z rozpočtu zjistit nelze.
Hradec Králové rovněž na svém webu ani v registru smluv nezveřejňuje žádné smlouvy, výrok je proto nepravdivý.
Marta Semelová
Problém je i u dětí, které vycházejí z dětských domovů, tam to není (jejich budoucí bydlení) vůbec řešeno.
Do péče dětského domova mohou být svěřeny děti do věku 18 let nebo 26 let v případě stálé přípravy na povolání (např. studium VŠ).
Po ukončení pobytu mohou takoví mladí lidé využít podle zákona o sociálních službách institut tzv. domu na půl cesty, což je služba sociální prevence poskytující ubytování pro děti a mládež do 26 let věku opouštějící školská zařízení pro výkon ústavní péče. Po dovršení 26 let už skutečně není další bydlení těchto osob nijak řešeno.
Semelová sama mlhavě zmiňuje dále v diskuzi azylové domy a domy na půli cesty, nicméně nijak nekonkretizuje jejich význam v této problematice. Její tvrzení, že problém u těchto dětí není řešen vůbec, není pravdivé.
