Přehled ověřených výroků

Kubera ve svém výroku mluví o situaci, kdy si lázeňští hosté, a zejména pak jejich doprovod, pronajímají od soukromníků byty po dobu pobytu ve městě. Primátor Teplic říká, že tito pronajímatelé z této činnosti žádné daně neplatí, popř. řeknou, že to byl kamarád. Tuto konkrétní situaci nejsme schopni přirozeně posoudit.

Nicméně není pravdou, že by nájemné nepodléhalo zdanění. Tyto situace řeší zákon 568/1992 Sb., o daních z příjmu, konkrétně § 9 Příjmy z nájmu. Jak vysvětluje server finance, existuje řada různých způsobů, jak ke zdanění přistupovat podle druhu nemovitosti. V každém případě ale není pravda, že by nájemce nepodléhal zdanění.

Pokud dotyčný pronajímatel daně z Kuberou popsané činnosti neplatí, je to reálně možné, nicméně tím porušuje zákon, protože ten mu ukládá daňovou povinnost, jež je v České republice nastavena.

Výrok Zbyňka Pražáka je hodnocen jako pravdivý, neboť v roce 2011 skutečně došlo ke schválení legislativních změn, které znamenaly přechod řešení dávek hmotné nouze od obcí na úřady práce, a to včetně pracovníků.

Dávky v hmotné nouzi jsou legislativně upraveny zákonem č.111/2006 Sb., o hmotné hnouzi. Ten popisuje v § 6 orgány, které mají činnost spojenou s touto dávkou na starosti. Původní znění zákona dávalo pravomoc následovně:

"Orgány pomoci v hmotné nouzi jsou
a) pověřené obecní úřady,
b) obecní úřady obcí s rozšířenou působností,
c) krajské úřady,
d) Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen "ministerstvo"). " Sociální reforma z pera Jaromíra Drábka z roku 2011 však novelizovala také tento zákon a změnila tento paragraf. Nově přešly kompetence skutečně pod jednotlivé úřady práce:

"Orgány pomoci v hmotné nouzi jsou
a) Úřad práce České republiky - krajské pobočky a pobočka pro hlavní město Prahu (dále jen „krajská pobočka Úřadu práce“),
b) Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen „ministerstvo“). " V souvislosti s takto zavedenou změnou (v rámci změn výplat dávek v celé sociální reformě) přešlo z obcí na úřady práce, jak informuje Ministerstvo práce a sociálních věcí, zhruba 1600 pracovníků. Co se týče samotných dávek hmotné nouze, úřad uvádí, že úřady práce přebraly po obcích stávající zaměstanance. " V případě dávek hmotné nouze, příspěvku na péči a dávek osobám se zdravotním postižením jsou tyto dávky vypláceny v řadě případů také na stejném místě, neboť ÚP převzal pracovníky obce a bude platit obci nájem. "

Výrok hodnotíme jako zavádějící, a to z několika důvodů. Sám Tomáš Macura si v následujícím výroku v zásadě protiřečí, když říká, že emise se mírně snižují.

K posouzení toho, zda se skutečně něco ohledně kvality ovzduší změnilo či ne, navíc nejsou k dispozici relevantní data. Český hydrometeorologický ústav zveřejňuje data se značným zpožděním a poslední dostupná jsou souhrnná data za rok 2012. Nejsou k dispozici údaje o stavu v roce 2013 a 2014, tedy za téměř polovinu zmiňovaného období. Není tedy jasné, na základě čeho Tomáš Macura hodnotí, že se "nezměnilo téměř nic".

Výrok Zbyňka Pražáka je hodnocen jako pravdivý, neboť v roce 2011 skutečně došlo ke schválení legislativních změn, které znamenaly přechod řešení dávek hmotné nouze od obcí na úřady práce, a to včetně pracovníků.

Dávky v hmotné nouzi jsou legislativně upraveny zákonem č.111/2006 Sb., o hmotné nouzi. Ten popisuje v § 6 orgány, které mají činnost spojenou s touto dávkou na starosti. Původní znění zákona dávalo pravomoc následovně:

" Orgány pomoci v hmotné nouzi jsou
a) pověřené obecní úřady,
b) obecní úřady obcí s rozšířenou působností,
c) krajské úřady,
d) Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen "ministerstvo")."Sociální reforma z pera Jaromíra Drábka z roku 2011 (byla realizována v roce 2012 a 2013) však novelizovala také tento zákon a změnila tento paragraf. Nově přešly kompetence skutečně pod jednotlivé úřady práce:

" Orgány pomoci v hmotné nouzi jsou
a) Úřad práce České republiky - krajské pobočky a pobočka pro hlavní město Prahu (dále jen „krajská pobočka Úřadu práce“),
b) Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen „ministerstvo“)." V souvislosti s takto zavedenou změnou (v rámci změn výplat dávek v celé sociální reformě) přešlo z obcí na úřady práce, jak informuje Ministerstvo práce a sociálních věcí, zhruba 1600 pracovníků. Co se týče samotných dávek hmotné nouze, úřad uvádí, že úřady práce přebraly po obcích stávající zaměstanance. " V případě dávek hmotné nouze, příspěvku na péči a dávek osobám se zdravotním postižením jsou tyto dávky vypláceny v řadě případů také na stejném místě, neboť ÚP převzal pracovníky obce a bude platit obci nájem. " Co se týče úspor, Ministerstvo práce si od reformy slibovalo následující: "V souvislosti s plánovanými změnami v sociálním systému vypracovalo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) tzv. SOCIÁLNÍ REFORMU, která nabývá účinnosti v letech 2012 a 2013. Cílem sociální reformy je vytvořit efektivní systém správy veřejných prostředků určených pro sociální oblast a pomoc v samotném procesu administrace a vyplácení dávek. Nedochází ke snížení celkového objemu vyplácených prostředků na úkor příjemců dávek sociální ochrany, ale úspory bude dosaženo zjednodušením systému, jeho zlevněním a celkovým zefektivněním." Nakolik sociální reforma změnila náklady na správu vyplácení konkrétní dávky, o které byla v celé diskuzi řeč, nejsme schopni přesně kvantifikovat.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, protože dne 22. 7. 2005 premiér Jiří Paroubek a tehdejší předseda Svazu měst a obcí Oldřich Vlasák podepsali Dohodu o vzájemné spolupráci mezi Vládou České republiky a Svazem měst a obcí ČR s platností na dobu neurčitou.

Účelem této dohody je zavést pravidelné konzultace mezi Vládou ČR a Svazem ohledně vládních politik, jež se týkají měst a obcí. Dohoda vládu zavazuje k minimálně jednomu setkání se svazem ročně, a to za účelem projednání Plánu legislativních prací vlády a Plánu nelegislativních úkolů vlády. Díky tomuto obce a města získávají větší možnost zasahovat prostřednictvím svého svazu do legislativní činnosti české vlády.

Vládní koalice skutečně odmítla návrh novely zákona, který by obnovil slevy na dani pro pracující důchodce a jehož tvůrcem byla ODS. Daný návrh zákona byl podle vyjádření vlády (pdf.) pouze dílčí změnou a strany vládní koalice připravily vlastní novelu (pdf.), která by měla jít 15. července tohoto roku do poslanecké sněmovny k prvnímu čtení a jež by v rámci fiskální politiky tyto výdaje státu měla někde nahradit. Tato novela by měla platit od 1. ledna příštího roku. Zmiňovaný výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, protože Ladislav Šnevajs pojímá otázku jako návrh vyhlášky. Otázka však návrhem vyhlášky není. Skutečná vyhláška by zřejmě vypadala podstatně jinak, bylo by v ní potřeba formulovat zákaz konkrétněji. Řešit tuto domněnku by bylo na místě teprve v případě, že by se stejná formulace objevila i v samotné vyhlášce.

Přesné znění otázky je: „Souhlasíte s tím, aby statutární město Olomouc učinilo veškeré kroky vedoucí k zákazu provozování loterií a sázkových her, zejména výherních hracích přístrojů a interaktivních videoloterijních terminálů a jiných obdobných přístrojů uvedených v § 2 písm. e), g), i), j), l), m), a § 50 odst. 3 zákona o loteriích a jiných podobných hrách, a to na celém svém území?"

Vyjmenovaná písmena v zákonu o loteriích a jiných podobných hrách zahrnují: e) sázkové hry provozované pomocí výherních hracích přístrojů, g) sázkové hry provozované pomocí žetonů, i) sázkové hry v kasinech, j) „loterie a jiné podobné hry provozované pomocí technických zařízení obsluhovaných přímo sázejícím nebo provozované po telefonu“, l) sázkové hry prostřednictvím technického zařízení centrálního loterijního systému, m) turnajové nebo hotovostní hry provozované za pomoci karet. Tombola je upravena v tomtéž paragrafu pod písmenem b). Paragraf 50 odst. 3 zákona o loteriích zmocňuje ministerstvo k tomu, aby povolilo loterie a jiné podobné hry, které nejsou zákonem upravené.

V otázce je opravdu použito slovo zejména, to v právních předpisech symbolizuje demonstrativní výčet. Nejedná se tedy o výčet konečný a úplný. Touto logikou je tedy skutečně možné pomocí gramatického výkladu dospět k závěru, že by mohla být obsažena i tombola, která je upravena ve stejném paragrafu. Gramatický výklad je však pouze jedním z možných. Dalším druhem je teleologický (účelový) výklad, kdy předpis interpretujeme podle toho, co bylo úmyslem zákonodárce. V tomto případě bychom nejspíše dospěli k závěru, že úmyslem zákonodárce nebyla regulace tomboly. Všechny tyto úvahy jsou však zbytečné, jelikož otázka položená v referendu není právním předpisem.

Skutečná vyhláška by však mohla vypadat úplně jinak a formulace použitá v otázce by se v ní nevyskytla. Zastupitelstvo by ji mohlo formulovat konkrétněji. Pravdou však je, že pokud by se ve vyhlášce objevila formulace použitá v otázce, tak by mohla být při doslovném výkladu chápána jako zakazující tombolu. Mohla by však být vykládána i teleologicky, čili jako tombolu neregulující. V konečném důsledku by se o stanovení výkladu musely postarat nejspíše soudy.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý. Část výroku o jednání s protikandidáty nelze z veřejně dostupných zdrojů ověřit. Před druhým kolem senátních voleb Oldřicha Vlasáka podpořil kromě nově zvoleného primátora Zdeňka Finka i Pavel Křížek, jenž kandidoval za SZ. Na webové stránce Oldřicha Vlasáka mu vyjadřuje podporu také Jiří Oliva z TOP 09. Podpořili jej tedy pouze 3 z 10 protikandidátů prvního kola senátních voleb, což nelze považovat za většinu.

Občanské sdružení Čisté nebe vzniklo v roce 2010 s cílem prosazovat právo obyvatel Ostravska na čistý vzduch. V listopadu 2013 představilo veřejnosti projekt Čistý komín: "projekt webové a mobilní aplikace si klade za cíl osvětovou metodou upozornit na problematiku znečišťování ovzduší nevhodným způsobem vytápění v domácnostech. "

Úvodem je třeba říci, že Ministerstvo pro místní rozvoj se ústy svého prvního náměstka Daniela Brauna vyjádřilo v tom smyslu, že Dohodu o partnerství, která je pro čerpání dotací základem, nepodmiňuje schválením služebního zákona (.pdf., verze aktuální v prvním čtení). Jiné zdroje však uvádějí opak. Pro hodnocení problematického výroku toto ovšem není klíčové.

K pozastavení dotací v minulosti již skutečně došlo. Přesněji se jednalo o uzavření dohody ČR a EU. Podle ní ČR nebude žádat o poskytnutí financí, neboť EU by je tak jako tak do okamžiku přistoupení k opatřením vedoucím k zefektivnění celého procesu ani neposkytla. Nicméně, jak jsme v našich analýzách již dříve rozebrali, nebylo to výlučně z důvodu neexistence služebního zákona. Šlo spíše o celkovou nespokojenost s kontrolou odčerpaných peněz, jak popisují například servery Euraktiv, Ihned.cz či Český rozhlas. Tento nedostatek by služební zákon nevyřešil, tudíž v této části je výrok premiéra Sobotky zavádějící.

Při čerpání dotací skutečně hovoříme o částkách v řádech miliard korun. Na dočasné zastavení čerpání finančních prostředků z dotací EU bylo ovšem reagováno akčním plánem a v důsledku toho dle vyjádření MMR fakticky nedošlo k žádným finančním ztrátám. Jak je navíc v témže článku ministerstvem vysvětleno, možnost čerpat máme až dva roky zpětně, tedy až do konce roku 2015.

Závěrem je třeba dodat, že i přes možnost, že fondy byly či budou nedočerpány, nemůže toto být nutným a přímým důsledkem dočasného pozastavení možnosti čerpání peněz z fondů EU. To navíc tak jako tak nebylo zapříčiněno chybějícím služebním zákonem. Výrok premiéra Sobotky je tedy nepravdivý.