Přehled ověřených výroků

Pan Škromach ve své argumentaci používá zjednodušený výrok prezidentova mluvčího Jiřího Ovčáčka, který jeho výroky vysvětlil takto: " Šlo o věc, která měla svůj kontext a měla svou příčinu. V jednom případě šlo o citace z textu jisté hudební skupiny, v závěru pan prezident pouze citoval svého protikandidáta z prezidentské volby, který ještě nedávno v rozhovoru pro iDNES použil některé vulgární výrazy ".

Pokud si však poslechneme celý prezidentův rozhovor (přepis zde), zjistíme, že nejde pouze o "překlady" a "vyjádření politických konkurentů". V textu nalezneme také např. prohlášení, že: " Vláda (...) podlehla panu Kalouskovi a zk***ila služební zákon ".

Pokud jde o zmíněné překlady názvu a textu skupiny Pussy Riot, rozhovor proběhl takto:

"Zeman: Víte, co je to pussy v angličtině?Moderátor: Myslím, že se to vyslovuje „pusy“, ale vím, co myslíte.
Zeman: K**da. Takže s prominutím v textech této skupiny je k**da sem, k**da tam."

Správnost a přiměřenost prezidentovy snahy o překlad slova "pussy" hodnotit nemůžeme a v tomto je tedy Škromachův výrok správný, pokud však jde o texty této skupiny, nelze souhlasit. Citujme například komentátora deníku Právo A. Mitrofanova, jenž říká: " Prošel jsem texty Pussy Riot http://lyricstranslate.com/en/pussy-riot-lyrics.html …. Pár sprostých slov. Jeden "penis". Jeden "úd". Žádná k...a. Ani sem. Ani tam. "

Poslední skupinou sprostých slov, na něž naráží Škromachův výrok, jsou "vyjádření jeho politických konkurentů", v obou případech pana Schwarzenberga. Zeman v rozhovoru řekl:

" Já jsem inspirován panem Schwarzenbergem, který v každé druhé větě říká h***o." a "nebudu se zastávat teď jsem chtěl říci k*rev, ale já nejsem Schwarzenberg, který používá těchto výrazů ".

Hodnocení, zda pan Schwarzenberg opravdu užívá obou výrazů (případně v každé druhé větě), necháme na čtenářích a využijme výrok Ovčáčka, který říká, že prezident odkazuje na Schwarzenbergův rozhovor pro iDnes. V něm je opravdu slovo h***o použito, avšak dvakrát v celém rozhovoru, ne v každé druhé větě. Slovo k*urva tam pak vůbec nenalezneme.

Prezident Zeman tedy pouze necitoval překlady názvů či vyjádření politických konkurentů (nehodnotíme v tuto chvíli správnost původních výroků prezidenta Zemana) a výrok musíme hodnotit jako nepravdu.

Premiér Sobotka se k posílení bezpečnostních složek vyjádřil krátce po pařížské manifestaci v rozhovoru pro Hospodářské noviny. Hovořil konkrétně o škrtech a s tím souvisejícím snížením kapacity, které v minulosti Bezpečnostní informační službu postihly.

Tato opatření by rád napravil. (Výrok později doplnil tak, že by mělo jít o zvýšení rozpočtu v řádech desítek milionů, což ovšem zaznělo až v nedělní debatě a pro ověřování to tudíž není relevantní.)

Zároveň Sobotka vyjádřil přesvědčení, že je třeba ve spolupráci s ředitelem BIS vypracovat plán na dva až tři roky, kterým by zajistili posílení kapacity a modernizaci BIS. Z úst premiéra rovněž padl návrh na zpřísnění trestní legislativy, to však až v dlouhodobějším hledisku. Vláda v současné době podle Sobotkových slov projednává novelu zákona o BIS, která by měla posilovat pravomoci BIS, tento krok ale není bezprostřední reakcí na pařížské útoky. Návrh údajně zahrnuje také myšlenku, že by BIS měla mít přístup k informacím o klientech bank a majitelích mobilních čísel.

Ministrovo tvrzení hodnotíme jako pravdivé.

Odborná komise pro penzijní reformu, kterou ustavila vláda v květnu 2014, dosud představila osm návrhů na změny v penzijním systému. Tyto návrhy, tak jak jsou předloženy, skutečně nezasahují do důchodů stávajících seniorů. Ovšem není jisté, že je vláda v této podobě skutečně schválí. Navíc, výše citovaný dokument uvádí témata pro diskuzi v rámci odborné komise na rok 2015, výstupy komise tak nejsou dosud definitivní. Podle dokumentu se komise bude zabývat například alternativními mechanismy valorizace důchodů a případná změna v této oblasti by se jistě dotkla i penzí současných seniorů. V současnosti ale není vůbec jisté, jaké další změny komise nakonec vládě navrhne, ani jaké změny vláda skutečně schválí, výrok premiéra Sobotky ohledně vlivu změn na současné důchody je proto hodnocen jako neověřitelný.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Po ukončení konfliktu v Libyi není bezpečnostní situace pod kontrolou státu a oblasti Libye jsou kontrolovány jinými skupinami, například skupinami organizovaného zločinu nebo jinými kriminálními skupinami (.pdf, str.7-10).

V Sýrii také není bezpečnostní situace stále pod kontrolou a přes území vedou ilegální stezky pro pašování zbraní. Zbraně jsou do oblasti dodávány jinými státy využívajícími situace s cílem podpořit jednotlivé strany konfliktu. Zbraně z Libye proudí také přímo do Sýrie.

Arabské jaro ovlivnilo stabilitu většího počtu států severní Afriky, jakoEgypt atd. Nestabilní prostředí v Sýrii je využíváno i skupinami, které zakládají výcvikové tábory pro islamisty. Jedná se většinou o podporu z jiných států, naopak v Libyi by se mělo podle zdrojů citujících amerického generála Davida Rodrigueze jednat o výcvikové tábory založené přímo Islámským státem. Zprávu přebrala i další média, např. The Telegraph nebo International Business Time.

Dalším důkazem existence výcvikových kempů v Libyi je vyhnání radikálních skupin z Mali během francouzské operace, jež se na výcviku podílejí.

"Erdoganovou stranou" má ministr Zaorálek nejspíše na mysli Stranu spravedlnosti a rozvoje (turecky Adalet ve Kalkinma Partisi, AKP), v jejímž čele současný prezident Erdogan stál v letech 2001 až 2014.

Listopadové volby jsou předčasné, vyhlášeny byly z důvodu chybějící vládnoucí většiny po volbách v červnu 2015.

Níže je graficky znázorněný vývoj podpory pro čtyři nejsilnější turecké politické strany (v %), a to právě od posledních, tedy červnových voleb.

Jak vyplývá z grafu, strana AKP se podle průzkumů těší trvale nejvyšší a stabilní podpoře. Výrok ministra Zaorálka, že AKP "ztrácí" stejně jako že podle průzkumů nelze očekávat její "velké vítězství" je proto nepravdivý.

Podrobný přehled vývoje volebních preferencí, včetně kvantitativně vyjádřeného náskoku AKP s odkazem na relevantní zdroje je možné nalézt na anglické Wikipedii.

Jak se můžeme dozvědět ze stránek MF: " Cílem a smyslem kontrolního hlášení je umožnit správci daně získat informace o vybraných transakcích realizovaných plátci a ve spojení s dalšími údaji identifikovat riziková spojení osob (řetězce, karusely) odčerpávající neoprávněně finanční prostředky". Třetí čtení zákona obsahujícího tuto úpravu pak proběhlo 7. 11. 2014 na 20. schůzi a tento návrh byl schválen.

Úpravu má ve svých zákonech Slovensko a právě s jeho výsledky je zavedení zákona obhajováno. Zavedení kontrolního výkazu na Slovensku mělo zvýšit riziko nárůstu daňových podvodů v České republice, protože se jejich organizátoři zaměřují na státy, kde jim hrozí menší rizika odhalení a vyřešení. Jak píše na základě dat z března 2014 slovenská Pravda, jen během ledna 2014 se podařilo identifikovat přes stovky nových rizikových řetězců firem, které dohromady tvoří více než 800 společností. Na druhou stranu samotné zavedení kontrolního výkazu potenciální pachatele zřejmě úplně nevystrašilo. Z celkového počtu 14 mil. transakcí se totiž jako rizikových ukázalo až 1,7 milionů. Taktéž je nutné dodat, že všechna výše uvedená data jsou zatím pouze prvotními zprávami, neboť první kontroly na základě kontrolních výkazů z března a dubna (výše) zatím nebyly k říjnu uzavřeny. Na druhou stranu se měla zlepšit daňová disciplína podnikatelů a klesl i nadměrný odpočet DPH. V září 2014 pak kontrolní výkazy přinesly další pomoc daňové kontrole, když pomohly odhalit podvody s fakturami (SME, Pravda). Současná efektivity je pak poněkud narušována faktem, že i v říjnu 2014 stále 1/4 výkazů chodila chybně vyplněná.

Srovnávat oba zákony a mluvit o stejné efektivitě však úplně nelze. Příkladem je třeba to, že na Slovensku platí sankce za porušení povinností v souvislosti s kontrolním výkazem ve výši až 10 000 € (při opakovaném 100 000 €). V současné verzi zákona budou sankce spíše symbolické – až 1 000 Kč (při opakovaném 50 000 Kč). Oproti slovenskému příkladu taktéž česká verze vyžaduje sběr jen základních údajů v hodně omezeném rozsahu.

Zda má vlastní variantu "kontrolního výkazu" zavedeno Rakousko, Polsko či Německo, se zjistit nepodařilo.

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) poskytuje ze zákona zdravotně postiženým dvojí druh pomoci.

Zaprvé, zákon o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením upravuje: příspěvek na mobilitu, příspěvek na zvláštní pomůcku a průkaz osoby se zdravotním postižením a některé benefity, které z něj vyplývají.

Zadruhé se jedná o příspěvek na péči. Ten se poskytuje osobám závislým na pomoci jiné fyzické osoby. Zákon o sociálních službách jej kvantifikuje:

VÝŠE PŘÍSPĚVKU§ 11(1) Výše příspěvku pro osoby do 18 let věku činí za kalendářní měsíc
a) 3000 Kč, jde-li o stupeň I (lehká závislost),
b) 6000 Kč, jde-li o stupeň II (středně těžká závislost),
c) 9000 Kč, jde-li o stupeň III (těžká závislost),
d) 12000 Kč, jde-li o stupeň IV (úplná závislost).(2) Výše příspěvku pro osoby starší 18 let činí za kalendářní měsíc
a) 800 Kč, jde-li o stupeň I (lehká závislost),
b) 4 000 Kč, jde-li o stupeň II (středně těžká závislost),
c) 8 000 Kč, jde-li o stupeň III (těžká závislost),
d) 12 000 Kč, jde-li o stupeň IV ( úplná závislost).

Zákon dále neuvádí, že by byl příspěvěk valorizován např. s ohledem na růst inflace atp., je třeba jej novelizovat a jednotlivé částky upravit či přidat jednorázovou částku dotčeným osobám stejně, jako je nyní diskutováno u penzí.

V červenci 2015 MPSV informovalo, že na rok 2016 připraví dva návrhy, které by mohly příspěvek na péči zvýšit. První návrh počítá s valorizací o deset procent od července, druhý pak počítá s valorizací od července o pět procent a od ledna 2017 také o pět procent. Proti tomu, že příspěvěk na péči nebude valorizován již od ledna 2016, se ohradila Národní rada osob se zdravotním postižením.

Kdy a jestli vůbec bude příspěvěk na péči navýšen, není možné určit, návrhy nejsou ještě projednávány. Příspěvek na péči tedy reálně valorizován naní a to ani ze zákona a aktuálně ani z rozhodnutí politické reprezentace. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Dodejme ještě, že v Poslanecké sněmovně leží poslanecký návrh hnutí Úsvit (.pdf), který zmíněnou problematiku obsahuje. Neřeší konkrétní částky, ale upravuje počet osob, které mají nárok na pobírání příspěvku na péči. Vláda k tomuto návrhu zaujala nesouhlasné stanovisko (.pdf).

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě dat o pokladním plnění za roky 2014 a 2015.

Pro rok 2014 byl naplánovaný schodek státního rozpočtu ve výši 114 miliard korun, skutečné saldo však bylo 77,78 miliard.

Za devět měsíců roku 2015 činí zatím pokladní saldo 2,77 miliardy korun, schválený schodek za pro celý rok je 100 miliard.

Lze najít hned několik důkazů, že se Jana Černochová věnovala tématu migrace a multikulturalismu již v minulosti. Výrok hodnotíme jako pravdivý.

Například v říjnu 2013 publikovala příspěvek, kde rozebírá migraci a dopady multikulturalismu pro Českou republiku.

Podle Jany Černochové mohou imigranti být zdrojem nové energie, ale jen za těchto podmínek:

"1) Jsou-li upřednostňováni schopní, kvalifikovaní lidé disponující vědomostmi a vůlí začít žít znovu svůj život nezatížený náboženskými a kulturními předsudky a hostitelská země je potřebuje,
2) dokáží-li se noví přistěhovalci a jejich děti asimilovat do kultury země a západní civilizace vůbec".

K migraci v Evropské unii se vyjadřuje také v rozhovoru v prosinci 2013 či v srpnu 2014.

Jana Černochová se tedy vyjadřovala k problematice již před proti-islámskou demonstrací, která se konala v lednu 2015.

Stepan Bandera byl jmenován Hrdinou Ukrajiny v roce 2010 prezidentem Viktorem Juščenkem. Posmrtné ocenění titulem Hrdina Ukrajiny bylo Banderovi v lednu 2011 odebráno Doněckým okresním soudem. Stížnosti proti tomuto rozhodnutí byly Vyšším správním soudem Ukrajiny zamítnuté a potvrdily tak odebrání titulu (podrobněji např. Kyiv Post).

Co se týká jmenování Romana Šuchevyče (ukrajinsky), ten již Hrdinou Ukrajiny jmenován byl, a to v roce 2007. Stalo se tak dekretem prezidenta Juščenka. Nicméně toto jmenování bylo zvráceno v roce 2010 Doněckým správním soudem, který tento titul zrušil s poukazem na fakt, že nebyl ukrajinským občanem.

V reakci na tento proces byl jmenován čestným občanem řady západoukrajinských měst.

Vznesené obvinění z vraždy 15 tisíc Židů ve Lvově roku 1941 je navíc neprokazatelné. V rámci Norimberského procesu byli za tento čin souzeni Němci. Dohady o ukrajinské vině se pak začaly objevovat až po roce 1959, a to především ze strany sovětské propagandy.

Čeští ukrajinisté také vydali 13. ledna 2015 otevřený dopis (dostupný na webu Lidovky.cz) prezidentu republiky, v němž uvádějí: " K poslednímu Vašemu bodu dodáváme, že Roman Šuchevyč jako zástupce velitele praporu Nachtigall v roce 1941 žádný rozkaz ke střílení Židů ve Lvově nevydal. V té době byl plně zaměstnán snahou položit základy budoucí ukrajinské armády, ale především neměl k takovému rozkazu ani pravomoci, ani motivaci. S tím koresponduje nakonec i svědectví o jeho odmítavém stanovisku k pogromům, kterých se zúčastnila místní populace, milice nacionalistických aktivistů i jedinci zběhlí od prosovětských milic ".

Výrok je tedy hodnocen jako nepravdivý – jednak Šuchevyč nečeká na vyhlášení národním hrdinou, tento titul mu byl před 4 roky naopak soudem odebrán a jednak je problematické připisovat mu postřílení 15 tisíc Židů ve Lvově.

Pro informaci přidáváme fakt, že na Ukrajině probíhá iniciativa o vyhlášení titulu Hrdina Ukrajiny, a to pro Jurije Šuchevyče (ukrajinsky). Je tedy možné, že prezident spojil tuto iniciativu se jmenovcem Romanem.