Václav Moravec: Jak se projevila Lisabonská smlouva ve společné zahraniční a bezpečnostní politice? Klára Samková: Dala jí právní subjektivitu.
Euroskop.cz potvrzuje výrok Kláry Samkové: „Lisabonská smlouva také zavádí právní subjektivitu Evropské unie. V praktické rovině se tato změna projeví např. v přeměně delegací Evropské komise ve třetích zemích na delegace Evropské unie, které budou integrální součástí Evropské služby pro vnější činnost. Dohody se třetími státy budou v budoucnu uzavírány jménem EU, a nikoli jménem Evropského společenství a členských států. Právní subjektivita ale Evropskou unii neopravňuje k přijímání právních předpisů nebo k jednání v oblastech mimo pravomoci, které jí byly svěřeny členskými státy ve smlouvách.“
My jsme to zdědili (pomoc stádu OKD), to vyjednal pan Mládek od pana Cieńciały, bývalá vláda od Pana Rusnoka, který vyjednal těch 1,1 (miliard)
Je pravdou, že celý problém s dolem Paskov vznikl dříve, než nastoupila vláda Buhuslava Sobotky, nicméně konkrétní dojednání pomoci státu bylo podepsáno až za současné vlády. Výrok je hodnocen jako zavádějící.
Předmětem výroku je situace týkající se plánovaného uzavření dolu Paskov patřícího těžební společnosti OKD. Konkrétně vedení OKD plán na uzavření dolu oznámilo 17. září 2013 s tím, že za předpokladu finanční účasti státu bude moci být těžba provozována do roku 2018. Bez přispění státu pak měl být důl uzavřen již v závěru roku 2014.
Hledáním řešení nastalé situace byl pověřen tehdejší ministr průmyslu Jiří Cienciala, který spolu s Dalem Ekmarkem, výkonným ředitelem OKD podepsal 6. ledna 2014 memorandum, v němž firma deklarovala ochotu k jednání o podmínkách prodloužení těžby.
Po skončení mandátu Rusnokovy vlády Cienciala nadále působil v pozici vládního zmocněnce pro danou problematiku. Výstupem z jednání byl navržený kompromis zahrnující zachování těžby do roku 2016 za předpokladu finanční spoluúčasti státu na pokrytí nákladů spojených s útlumem těžby. V této souvislosti byla současným ministrem průmyslu a obchodu Janem Mládkem explicitně zmíněna částka 1,1 mld. Kč.
Výslednou konkrétní dohodu tedy Sobotkův kabinet nezdědil, dojednána a podepsána byla až za jeho působení, vláda tak měla prostor dohodu podepsat, vyjednat jinak, či zcela odmítnout.
Jednu jedinou korunu na daních neodpustil Kalousek nikdy během své funkce. Ministerstvo financí odpouštělo odvody za porušení rozpočtové kázně, což nejsou daně.
Během Kalouskovy funkce jakožto ministra financí docházelo k promíjení daní, byť to exministr popírá.
V září 2011 informovaly Hospodářské noviny, že od roku 2006 odpustili ministři na daních celkem 6 miliard korun. Text také informoval, že: "Seznam daňových odpustků pro fyzické osoby ministerstvo zveřejnit odmítá. Za poskytnutí informací o odpuštěných daních si úředníci řekli o poplatky ve výši čtvrt milionu korun."
Generální ředitelství MF ČR podalo pak v roce 2012 vysvětlení, podle něhož v letech 2006–2011 došlo k úhrnnému prominutí daní, cel, poplatků, odvodů a souvisejících příslušenství ve výši 40,544 mld. Kč. Z toho prominuté daně a příslušenství daně činily 10,8 mld. Kč. Byť zpráva také uvádí, že i z těchto cca 11 mld šlo při odpouštění daní o zlomek celkové částky, není v žádném případě pravdou, že by Ministerstvo financí (resp. Kalousek) neodpustilo byť jen jedinou korunu během Kalouskova funkčního období v pozici ministra.
Rada Evropy ho (pozn. Hashima Thaçiho) právem podezírá nejen z obchodu s orgány odebranými srbským zajatcům, ale také z obchodu s drogami.
Vyjádření Richarda Falbra přinesl zpravodajský list ČTK České noviny 3. února 2014.
Na začátku je třeba zdůraznit, že na rozdíl od Richarda Falbra ponecháme hodnocení jestli je Hashim Thaçi podezírán právem nebo nikoli na rozhodnutí soudu. Hodnotili jsme tedy pouze faktickou část výroku, která je pravdivá - Hashim Thaçi je totiž skutečně je podezřelý z napojení na organizovaný zločin, z obchodování s lidskými orgány a z dalších zločinů.
Hashim Thaçi byl obviněn z toho, že byl v 90. letech jednou ze špiček organizovaného zločinu v Kosovu. Měl být zapojen - mimo jiné - do obchodu s lidskými orgány. To tvrdí zpráva (anglicky) vypracovaná pro Radu Evropy, kterou vypracoval Dick Marty, a která byla předložena 12. prosince 2010. Sám Dick Marty k Thaciho obvinění řekl následující: „Netvrdím, že Thaci osobně řídil obchodování s orgány. Nedokážu si ale představit, že by o tom nevěděl."
Z únosů a obchodu s lidskými orgány byl Thaçi obviněn také již v roce 2008 bývalou žalobkyní Mezinárodního soudního tribunálu v Haagu pro zločiny spáchané v bývalé Jugoslávii Carlou del Ponte. Soud pod patronátem Evropské unie dosud nerozhodl.
Není možné, aby i z ČR se vyvážely stovky miliard korun někam - do daňových rájů, do jiných států EU.
Prohlášení Kateřiny Konečné o stovkách miliard hodnotíme jako nepravdivé. Podle dostupných informací se jedná řádově o desítky miliard.
Odhady výše daňových úniků kvůli vyvádění peněz do daňových rájů či do „offshore“ nebo „onshore“ společností se velmi liší. Mezi daňové ráje se počítají i některé další členské státy EU, především Nizozemsko či Kypr.
V tisku se nejčastěji hovoří obecně o desítkách miliard korun, které má na svědomí třináct tisíc společností, které mají vlastníka registrovaného v některém z tzv. daňových rájů.
Analýza Transparency International uvádí, že „z veřejných prostředků tak do firem z daňových rájů a anonymních společností za posledních pět proteklo nejméně 200 miliard korun“.
Organizace Social Watch pak ztráty odhaduje na 40 miliard korun ročně (strana 13). Tento odhad za použití tzv. zbytkové metody zahrnuje veškeré nelegální přeshraniční toky, tedy nikoliv pouze uznávané daňové ráje.
Server Peníze.cz uvádí částku 200 miliard ročně. O takový objem peněz však přichází státní kasa kvůli všem neplatičům, nikoliv pouze kvůli vyvádění peněz do jiných států.
Před 6 nedělemi odhlasovali europoslanci čeští za ČSSD a KDU-ČSL navýšení podílu obnovitelných zdrojů na 30 %.
Radek John hovoří o dokumentu "Cíle v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 pro konkurenceschopné, bezpečné a nízkouhlíkové hospodářství EU", který v lednu předložila Evropská komise. Tento materiál skutečně obsahuje závazek pro členské země dosáhnout podílu energie z obnovitelných zdrojů ve výši nejméně 27 %.
Evropský parlament pak v únoru tohoto roku odhlasoval rezoluci, požadující navýšení této složky na 30 %. Podle serveru Vote Watch Europe skutečně pro návrh hlasovali všichni poslanci ČSSD a lidovecká poslankyně Zuzana Roithová. (Proti byl Jan Březina, který již ovšem není členem KDU-ČSL).
Evropa je ve stagnaci, Evropa neroste.
Evropská unie skutečně od roku 2012 spíše stagnuje. Pohybuje se v rozmezí půlprocenta kolem nulové hodnoty růstu. Poslankyni Konečné tedy dáváme za pravdu.
07080910111213HDP Evropské unie (28 států)3,20,4-4,52.01,6-0,40,1 Tabulka ukazuje růsty a poklesy HDP Evropské unie v posledních 7 letech.
Ano, já si mnohokrát, to jsem řekl několikrát, mnohokrát si kladu otázku, jestli jsem měl nebo neměl ustoupit na to, že druhý pilíř nebude povinný, ale dobrovolný, my jsme v tom zůstali osamoceni, skutečně férový by to bylo, kdyby to bylo povinné pro všechny.
Není příliš velkým tajemstvím, že ČSSD i KSČM jsou dlouhodobě a stabilně proti druhému pilíři. Rovněž Věci veřejné lobbovaly za dobrovolný druhý pilíř, podle některých zdrojů (například Měšec.cz, blog Jana Macháčka, komentátora Respektu, či jiné) se dokonce o prosazení opt-outu zasadily právě ony. Při podzimních parlamentních volbách se již za druhý pilíř postavily jen strany ODS a TOP 09. Zatímco TOP 09 o povinný charakter druhého pilíře usilovala až do poslední chvíle, ODS se nakonec slovy svého tehdejšího předsedy Petra Nečase vyjádřila, že: "(...) nyní na to ale není zralá doba" (zdroj: ČTK). Proto v konečném důsledku TOP 09 nenašla dostatečnou podporu pro zavedení povinného vstupu do druhého pilíře důchodového spoření.
Kalouskův výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.
Ony jsou 4 (pilíře bankovní unie), 4 zásadní. O dalším se teprve jedná.
Česká národní banka ve své zprávě „Bankovní unie a ČR“ (.pdf) popisuje 4 pilíře bankovní unie následujícím způsobem: prvním pilířem bankovní unie je jednotný mechanismus dohledu, jenž se zabývá vznikem bankovního dohledu pod Evropskou centrální bankou. Druhým pilířem jsou jednotná regulatorní pravidla pro banky, která určí požadavky na kapitálovou vybavenost bank ve vztahu k jejich aktivům a možnost národních regulátorů tyto požadavky zpřísnit. Dalším pilířem je jednotný evropský restrukturalizační systém a mechanismus pro řešení krizí, který se má zabývat restrukturalizačními fondy a systémy pro řešení bankrotujících bankovních skupin. Posledním pilířem je společný systém pojištění a vkladů, zajištující vzájemné sdílení prostředků pro výplatu vkladů v případě bankrotu bank. O tomto i třetím pilíři se skutečně stále vedou jednání. Výrok hodnotíme jako pravdivý.
Zemědělci v České republice nedostávají žádné vyšší dotace na to, že pěstují řepku pro metylester řepkového oleje nebo obiloviny na bioetanol. Tam je ta sazba, jestli pěstujete na ten, na tom poli pšenici, ječmen na slad, kukuřici, řepku nebo cukrovou řepu, tak dostáváte dneska pořád stejnou tu základní platbu, takzvaný SAPS, to je prostě stejné bez ohledu, jakou plodinu tam pěstujete. A ta, to zvýhodnění v oblasti biopaliv, to zvýhodnění je až ve stavu, kdy se bavíme o spotřební dani, protože biopaliva, která přimícháváme do pohonných hmot, nejsou zatížena spotřební daní, která jsou zatížena pouze DPH.
V první části analýzy se budeme zabývat tím, zda výši dotace ovlivňuje druh pěstované zemědělské kultury.
Hlavním zdrojem přímých plateb, které formou dotací dostávají čeští zemědělci z prostředků EU prostřednictvím Státního zemědělského intervenčního fondu, je ministrem zmiňovaná SAPS, tedy tzv. jednotná platba na plochu.
Výše této dotace skutečně není závislá (.pdf, str. 10) na konkrétním druhu pěstované zemědělské kultury.
Pro letošní rok tato sazba ještě stanovena nebyla, v loňském roce však šlo o dotaci 6 068,88 Kč na hektar zemědělské půdy.
Co se týče druhé části tohoto výroku, potvrzujeme, že vysokoprocentní směsi a čistá biopaliva jsou osvobozeny od spotřební daně a s jejich alespoň minimálním zdaněním se počítá až v dlouhodobějším horizontu.
Uveďme ještě pro úplnost, že tzv. zelená nafta, u níž mají zemědělci nárok na vrácení části spotřební daně, měla o své zvýhodnění letos přijít, ale vláda se nakonec rozhodla toto opatření prodloužit.
