Evropský parlament má právo navrhnout změnu smlouvy.
V konsolidovaném znění Smlouvy o Evropské unii, které vyšlo v Úředním věstníku Evropské unie, se uvád í (pdf.str.41):
" článek 48...2. Vláda kteréhokoli členského státu,Evropský parlament nebo Komise mohou Radě předkládat návrhy na změnu Smluv. Tyto návrhy mohou mimo jiné směřovat k rozšíření nebo omezení pravomocí svěřených Unii ve Smlouvách. Tyto návrhy předá Rada Evropské radě a oznámí se vnitrostátním parlamentům."
Tvrzení Petra Macha je tedy založeno na pravdivých faktech.
Podívejte se, my jsme v rámci té konsolidace, kterou jsme pokládali za nezbytné, skutečně DPH navýšili. Bylo to označováno všemi dnešními třemi vládními stranami za dramatickou chybu, kterou napraví.
Ke zvyšování DPH skutečně došlo, a to v následujících intervalech:
Zdroj: Aktuálně.cz
Ve chvíli, kdy bylo projednáváno zvyšování DPH, se proti tomuto kroku ostře postavila opozice. Většina politiků se ovšem omezila pouze na výroky typu, že se jedná o experiment na občanech, který zasáhne jak voliče pravice, tak i levice. Současný premiér Bohuslav Sobotka oznámil, že pokud se jeho straně podaří v příštích volbách zvítězit, bude se snažit snížit daň, a to minimálně u léků a potravin.
DPH se následně stalo výrazným tématem parlamentních voleb v roce 2013. Řada stran měla ve svém programu jeho snížení.
V kampani před parlamentními volbami ČSSD ve svém programu uvedla, že nebude dále zvyšovat DPH a že dojde ke zlevnění léků snížením DPH.
KDU-ČSL ve svém programu uvedla, že chce zachovat více pásem DPH a pokud dojde ke zlepšení ekonomické situace českého hospodářství, bude prosazovat zlevnění základních potřeb snížením DPH z 15 % na 10 %.
Hnutí ANO 2011 ve svém programu vedlo, že chce vrátit sníženou sazbu DPH na 10 % a v rámci Evropské unie bude hledat možnosti pro snížení sazby DPH u léků, knih a tiskovin na nulu.
DPH tedy skutečně zvýšila vláda Petra Nečase, ve které byl ministrem financí Miroslav Kalousek. V tu dobu opoziční ČSSD tento krok kritizovala. Další dvě strany současné koalice kritizovaly zvýšení daní (resp. slibovaly jejich snížení) ve svých předvolebních programech.
Nám se povedlo zrušit losovačky, udělat velmi přísný zákon o veřejných zakázkách, až teď všichni křičí, že je až moc přísný.
Výrok je hodnocen jako pravdivý s výhradou ke zrušení losovaček. Ty nebyly zrušeny zcela, v jistých vymezených případech mohou být použity. Nicméně jejich kritizované používání bylo skutečně zrušeno.
Novela zákona o veřejných zakázkách byla jednou z priorit strany Věci veřejné. Novelu se Věcem veřejným v parlamentu společně s koaličními partnery skutečně podařilo prosadit.
Tzv. losovačky však nebyly zrušeny úplně. Jak uvádějí Novinky, nadále se používají v případě, kdy více uchazečů navrhne stejnou cenovou nabídku, a pokud je to předem uvedeno v zadávací dokumentaci. Nicméně lze konstatovat, že losovačky ve své kritizovné podobě zrušeny byly. Jako nejznámnější příklad využívání losovaček zmiňme tzv. Karlovarskou losovačku (video Youtube).
Novela zákona o veřejných zakázkách se kromě tzv. losovaček také týkala prodloužení lhůt a mimo jiné rozšířila počet těch, kdo mohou soutěže zpochybnit.
Vzrůstající nespokojenost s novelou přiznává např. Ministerstvo pro místní rozvoj a antimonopolní úřad na základě vzrůstajícího počtu stížností na soutěže od účastníků veřejných zakázek
Mezi hlavní výtky patří využívání pouze jediného kritéria ceny a prodloužené lhůty. Celý proces je zpomalován odvoláními neúspěšných uchazečů. Posouzení, zda se jedná o "přísnost" zákona či nevhodné nastavení, necháváme na čtenáři.
Evropa nemá žádnou politiku proti zemím BRICSu vymezenou.
Na webových stránkách Europarlamentu je k dispozici dokument, jehož název by se dal přeložit jako "Zahraniční politika EU vůči zemím BRICS a dalším rychle se rozvíjejícím mocnostem: cíle a strategie", která v poslední kapitole obsahuje i politická doporučení. Není tedy pravdou, že by nebyla vymezena žádná politika vůči zemím BRICS.
Já jsem to, jak je prokazatelné, že jsem byla ten, kdo říkal, že toto nic dobrého nepřinese, odtržení od sociální práce od obcí a paní ředitelka to tam v tom spotu také zmiňuje, že sociální práce má být co nejblíže občanovi, takže ta obec odpovídá.
Lenka Kohoutová v článku pro Parlamentní listy dne 6.3.2014 prohlásila:
"Ukazuje se, že bylo chybou sociální práci předávat z obcí směrem k úřadům práce. Nikdy nebudou dělat sociální práci tzv. na ulici, tady bych viděla nutnou diskuzi nad tím, zda sociální práci, včetně šetření a rozhodování nepřenést zpět na obec. Výpočet a výplata dávek může zůstat na úřadech práce."
V tomto její názor koresponduje s názorem generální ředitelky Úřadu práce Marie Bílkové. Marie Bílková jednala s předsedou Svazu měst a obcí ČR Danem Jiránkem o možnosti, že by obce mohly rozhodovat o tom, zda má konkrétní žadatel nárok na dávku. Tím by došlo k Úřadu práce k zjednodušení jejich práce a o výplatu dávek by se mohli starat přímo ti, kteří mají k žadatelům nejblíže.
Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.
Odpovědnost má (za zákon o sociálním bydlení - pozn. Demagog.cz) Ministerstvo práce a sociálních věcí. Je tam spolugestorem Ministerstvo pro místní rozvoj. Paní ministryně zřídila pracovní skupinu, která začíná ten zákon velmi intenzivně připravovat. A já jsem ji požádal, aby nevyužila celé to dvouleté období, které je stanoveno v legislativním plánu vlády, aby se předložení zákona o sociálním bydlení urychlilo.
Podle tiskové zprávy Ministerstva práce a sociálních věcí bude skutečně tento úřad připravovat zákon o sociálním bydlení, a to v rámci meziresortní odborné komise, kde vedle zástupců MPSV mají zasedat i experti z ministerstev pro místní rozvoj, vnitra, zdravotnictví a průmyslu i zástupci z Asociace krajů ČR, Svazu měst a obcí ČR, občanských iniciativ a neziskových organizací. Předkladatelem a gestorem je právě MPSV.
Ministryně Marksová-Tominová pak dodala, že "zákon o sociálním bydlení patří mezi moje priority, a proto chceme proces vzniku a schválení zákona urychlit. Pokud se nám podaří najít politickou shodu, mohl by vejít v platnost dřív, než je uvedeno v legislativním plánu vlády".
Moravec: Pokud byste lépe vybírali daně, udělali opatření k efektivnějšímu výběru daní, tak ty rozpočty mohly mít menší deficit? Miroslav KALOUSEK: Těch opatření se stala celá řada (směrem k vyššímu výběru DPH - pozn. Demagog.cz). A dokonce i opozice mi v minulém volební a řadu těch legislativních změn také opozice podpořila, já jí za to poděkoval, uznala, že efektivita výběru daní se zvyšovala.
V současnosti pracujeme na detailní analýze tohoto výroku, proto jej prozatím necháváme jako neověřitelný.
Miroslav Kalousek hovoří o "celé řadě opatření", která měla přinést zvýšenou efektivitu pro výběr daní. Během funkčního období Miroslava Kalouska jako ministra financí skutečně došlo k schválení určitých opatření, která si dávala za cíl zefektivnit daňový systém. Nepodařilo se nám nicméně dohledat projev uznání a podpory tehdejší opozice, a proto hodnotíme výrok jako neověřitelný.
Ze zmíněných opatření můžeme uvést například daňovou reformu, která měla v určitých oblastech začít platit od začátku roku 2014 (a dále v následujících letech). Řada opatření může být pravděpodobně nakonec odložena. Dále můžeme zmínit například zákonné opatření Senátu o dani z nabytí nemovitosti. Toto opatření " navržené vládou Jiřího Rusnoka prakticky kopíruje návrh z dílny exministra financí Miroslava Kalouska, který senátoři v září zamítli. S jedinou výjimkou. Senát totiž v říjnu rozhodl, že na rozdíl od původního Kalouskova návrhu bude daň nadále platit prodávající, nikoliv kupující."
Samozřejmě, že vláda Bohuslava Sobotky nenese žádnou zásluhu na tom, že snahami bylo ukončeno řízení o nadměrném deficitu, ani nenese žádnou zásluhu na tom, že se konečně zvyšuje, zvyšuje HDP. To, že s námi bylo uzavřeno řízení o nadměrném deficitu, to je výsledek úsilí fiskální konsolidace vlády Petra Nečase a to, že oživuje ekonomika, je především zásluha vnější poptávky, my jsme exportní ekonomika a tady by se neměla vytahovat žádná vláda.
Hodnocení a přiřazování zásluh jako inherentně subjektivní kategorii nepřísluší ověřování faktů. V daném výroku však nalezneme části, které je možné ověřit. Vskutku Evropská komise 2. června 2014 doporučila ukončení řízení s Českou republikou o nadměrném deficitu (toto řízení započalo ke konci roku 2009). Hrubý domácí produkt České republiky v posledních dvou čtvrtletích (1Q 2014 a 4Q 2013) v meziročním srovnání rostl. Českou republiku lze považovat za otevřenou, exportně orientovanou zemi - podíl nominálního objemu vývozu na HDP ČR (.pdf, str. 2) dosahoval v roce 2013 79 % (pro dovoz byla tato hodnota 72 %).
Na základě výše uvedeného hodnotíme výrok jako pravdivý.
Tady ta zmiňovaná golfová hřiště, tam šlo prostřednictvím ministerstva zemědělství nějaký 287 milionů korun.
Výrok Ondřeje Lišky o investicích do golfových hřišť hodnotíme jako neověřitelný z důvodů nedostatku upřesňujících informací.
Z výroku není jasné, o kterých golfových hřištích Ondřej Liška hovoří.
Ministerstvo zemědělství má na starosti vyplácení dotací z Evropského zemědělského záručního fondu a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova.
V seznamu příjemců dotací z těchto fondů je osm záznamů golfových společností. Jejich výše čerpání dotací činí 2 082 201.
Ze strukturálních fondů, které má na starosti Ministerstvo pro místní rozvoj, bylo čerpání výrazně vyšší. Podle údajů z prosince 2013 se jedná o více než 350 milionů (pokud počítáme všechny společnosti čerpající peníze na aktivity spojené s golfem).
Je to dáno tím, že je tam ta podpora u té spotřební daně a celkově ty ceny, například řepky v Evropě díky tomu za poslední roky vystoupaly.
Za posledních deset let se ceny řepky na burze ICE měnily v několika různých vlnách. Za rok 2013 dochází navíc k výraznému propadu ceny.
Jedná se však pouze o jeden druh obchodované řepky (.pdf, str. 5) a nepodařilo se nám najít vývoj event. jiných burzovních indexů této komodity, výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.
