Přehled ověřených výroků

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože se nám prozatím nepodařilo zjistit jaké stanovisko Evropská komise v otázce přijetí služebního zákona zastává. Otázkou je rovněž, zda zatažení Evropské komise do české vnitropolitické debaty mělo skutečně za následek to, že EK přestala vydávat stanoviska. Oslovili jsme Zastoupení Evropské komise v ČR a hodnocení výroku případně na základě jeho vyjádření doplníme.

Neformálním stanoviskem Evropské komise argumentoval poslanec TOP 09 Miroslav Kalousek na schůzi Sněmovny 16. 7. 2014. Kalousek z dokumentu citoval: „Plánované nabytí účinnosti k 1. lednu 2015 je všeobecně vítáno. Nicméně Komise vždy zdůrazňovala, že rychlost by nikdy neměla být na úkor kvality předpisu. Navíc vzhledem k více než dvouletému přechodnému období je jasné, že některé části předpisu vstoupí v účinnost až po zákoně samotném,“.

Ministr Jiří Dientsbier stejně jako kandidátka na eurokomisařku Věra Jourová však tvrdí, že schválení služebního zákona je podmínkou Evropské komise. Jourová se k tomu vyjádřila následovně: „Jednoznačně potvrzuji, že Evropská komise při jednání o evropských fondech dává jasnou podmínku, že od 1. 1. 2015 máme mít účinný služební zákon a od 1. 1. 2016 mají fungovat prováděcí předpisy, to znamená, že ta informace, která dnes zazněla, není pravdivá. Já tímto potvrzuji, že jsem absolvovala osobně několik jednání, kde toto jasně zaznělo, máme to i v dokumentech. “

Jediným stanoviskem EK, které se nám podařilo dohledat, jsou neformální připomínky ke služebnímu zákonu ze 14. 7. 2014, které Miroslav Kalousek použil na zmíněné schůzi Sněmovny. Je tedy otázkou, zda asi měsíc staré stanovisko již lze považovat za zastaralé a vyvozovat, že Evropská komise raději v této otázce stanoviska přestala vydávat.

Výrok je hodnocen jako zavádějící, neboť je sice pravdou, že projekt byl odsouhlasen výraznou většinou zastupitelů na základě řady podkladů, a také to, že jej kritizoval exministr financí, nicméně není pravdou, že Kalouskova kritika by byla tím jediným, co přineslo projektu punc kontroverznosti. Psalo se o něm také ve výroční zprávě BIS a prošetřuje jej i protikorupční policie.

V Plzni letos skutečně začalo fungovat nové depo městské dopravy. Na financování se podílela také plzeňská Škoda. Toto depo bylo bývalým ministrem financí Miroslavem Kalouskem označeno za zlodějinu. O tom, že ministerstvo považuje projekt za rizikový mluvil v médiích opakovaně i Jan Zikl, ředitel odboru Financování územních rozpočtů a programové financování (rozhovor pro MF Dnes a pro Český rozhlas o měsíc později). Plzeňské depo se objevilo také ve výroční zprávě BIS (viz kapitola 3.2 Organizovaný zločin), která uvádí: „Provází jej řada pochybností, mj. o finanční výhodnosti pro město Plzeň“. Od dubna letošního roku zakázku prošetřuje také protikorupční policie.

Samotné hlasování proběhlo na zastupitelstvu města v dubnu 2012. Pro projekt skutečně hlasovala výrazná většina zastupitelů (30 ze 40). Při tomto hlasování měli zastupitelé na stole řadu podkladů a stanovisek, na jejichž základě rozhodovali (bod 9 jednání).

Výrok je hodnocen jako zavádějící zejména proto, že termín konání zastupitelstva byl ohlášen 10 dní předem, tedy v termínu ještě o tři dny delším, než ukládá zákon. Dále všichni kolegové (zvoleni do zastupitelstva za ČSSD) Ing. Waicové nebyli omluveni z absence na zasedání.

17. mimořádné zasedání Zastupitelstva města Teplic se konalo ve čtvrtek 28. 8. 2014 (. doc).

Na programu tohoto zasedání byl mimo jiné také návrh Obecně závazné vyhlášky o zákazu provozování sázkových her, loterií a jiných podobných her na celém území statutárního města Teplice.

Ostatní zasedání zastupitelstva probíhaly v pátek, 15. zasedání 28. 3. 2014, 16. zasedání 20. 6. 2014 a 18. zasedání 26. 9. 2014.

Termín mimořádného zasedání byl vyvěšen na úřední desce dne 18. 8. 2014, tedy 10 dní před oním zasedáním.

Portál pro otevřenost veřejné správy Otevřete uvádí: "Před zákonem si jsou všechna konaná zastupitelstva rovna – neexistuje žádné 'mimořádné', a z takového jeho označení neplyne nic, natož možnost oznamovat ho v jiné než zákonem stanovené lhůtě." Ta je podle § 93, odst. 1 daného zákona sedm dní. Dále § 92 zákona uvádí, že zastupitelstvo se schází dle potřeby (nejméně však jedenkrát za 3 měsíce). Není tedy možné argumentovat "termínem narychlo".

Ing. Waicová je jak členkou zastupitelstva Teplic, tak členkou Zastupitelstva Ústeckého kraje a členkou výboru pro výchovu, vzdělání a zaměstnanost.

Ing. Waicová byla přítomna na schůzi výboru, jak dokazuje email zaslaný tajemnicí Výboru pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost Ústeckého kraje:

„Dne 28.8.2014 se od 9,00 hod. v budově KÚ ÚK v Ústí nad Labem konalo 19. zasedání Výboru pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost Zastupitelstva Ústeckého kraje, které bylo svoláno jeho předsedkyní Ing. Dagmar Waicovou (pozvánka odeslána na konci července). Jmenovaná byla přítomna po celou dobu jednání a dostavila se s časovým předstihem“.

Podle informací, které nám poskytl v e-mailu magistrát města Teplic, byla absence Ing. Waicové na 17. zasedání zastupitelstva řádně omluvena.

Ve stejném e-mailu magistrát také uvádí, že absence členů zastupitelstva MUDr. Svatopluka Černého a Mgr. Štěpána Knézela omluvena nebyla. Oba byly zvoleni do zastupitelstva za ČSSD, ale Mgr. Štěpán Knézel již členem strany není.

O situaci v minulosti informoval Brněnský deník. Podle vyjádření vedoucího oddělení magistrátního odboru školství Martina Jelínka nastupuje do brněnských základních škol zhruba 3 500 dětí ročně a ředitel brněnské pedagogicko-psychologické poradny Libor Mikulášek uvedl, že odklad se týká každého pátého dítěte. Počet dětí s odkladem tedy odpovídá vyjádření Františka Viždi.

Co se týká novely školského zákona, tak ten v paragrafu 47 skutečně uvažuje o zřízení tzv. přípravným tříd. Konkrétně uvádí: " Obec, svazek obcí, kraj a registrovaná církev a náboženská společnost, které bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy, mohou zřizovat přípravné třídy základní školy pro děti v posledním roce před zahájením povinné školní docházky. "

Zdeněk Schwarz je 16 let ředitelem Zdravotnické záchranné služby hl. m. Prahy a 6 let senátorem. Jako senátor má ze zákona povinnost oznámit formou čestného prohlášení majetek nabytý v průběhu výkonu funkce, jiné vykonávané činnosti či další příjmy (§ 7). Z posledního prohlášení tak například vyplynulo, že si jako ředitel záchranné služby vydělal 1,63 milionu korun a koupil dva domy, na které si vzal úvěr.

Na základě analýzy volebních programů pro volby do Poslanecké sněmovny z roku 2013 hodnotíme výrok Tomia Okamury jako nepravdivý. Explicitně, více či méně konkrétněji, své závazky boje s lichvou zmiňuje ve svých programech většina stran a hnutí, které v PS v současné době působí.

Při analýze volebních programů vycházíme z programů stran, jež ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR překročily 5% klausuli a v současné době v Poslanecké sněmovně působí. Jsou to tyto politické subjekty: ČSSD, ANO, KSČM, TOP 09, ODS, KDU-ČSL a Úsvit.

Hnutí Úsvit přímé demokracie skutečně ve svém programu pod bodem č. 6 uvádí: " Budeme prosazovat přijetí zákona proti lichvě a legislativně znemožníme spekulativní exekuce majetku občanů na základě lichvářských půjček. Nikdo nemůže být takto připraven o bydlení a důstojnost. Exekuce musí respektovat základní občanská práva ". Dále je v programu zmíněno předložení novely zákona o spotřebitelském úvěru, snaha o jasné stanovení " co je, a co není lichva " nebo zastropování lichvy " jako násobek lombardní sazby ČNB ".

Nicméně další, kdo boj proti lichvě přímo explicitně zmiňuje, je například strana ČSSD, která ve svém programu na webových stránkách pod bodem č. 9 uvádí: " Zpřísníme regulaci půjček tak, abychom znemožnili lichvu a zabránili předlužování domácností. Zajistíme přísný dozor státu nad exekutory, zabráníme jejich nezákonným praktikám a omezíme nemravné zisky z vymáhání pohledávek ".

Rovněž hnutí ANO ve svém zkráceném programu pro volby z roku 2013 zmiňuje závazek: " Omezíme hazard, zamezíme lichvě " i s podrobnějšími kroky (např. novela zákona o spotřebitelském úvěru, omezení neúměrných sankcí za nesplácení úvěru atp.).

Stejně tak strana KSČM deklaruje na straně 5 svého volebního programu (.pdf), že " hodnota dluhu by neměla nepřiměřeně narůstat o lichvářské úroky a nadměrné sankce ".

Strana TOP 09 ve svém volebním programu (.pdf, str. 23) uvádí: " V minulém období jsme prosadili řadu norem, které chrání spotřebitele proti spekulativnímu jednání na finančním trhu (zákon o spotřebitelském úvěru, směnárenský zákon, zákon o finančním arbitrovi). Rovněž v civilním právu proběhla zásadní rekodifikace spotřebitelského práva, která posiluje ochranu spotřebitelů před lichváři, před neférovým chováním mobilních operátorů a jiných dominantních korporací ".

Otázku existence většího dohledu nad exekutory a snahu, aby malé dluhy nepřerůstaly " do neřešitelných závazků " řeší ve svém programu (.pdf, str. 23) i strana ODS, ačkoliv na lichvářství konkrétně se program nesoustředí.

V neposlední řadě i strana KDU-ČSL do svého programu (.pdf, str. 5) zahrnuje explicitně boj s lichvou prohlášením: " Zvýšíme ochranu občanů před lichvou - zakážeme půjčky s úrokem nad 20 % RPSN ".

Václav Láska opravdu upozorňoval na podezřelé vyvádění prostředků z Dopravního podniku hl. m. Prahy. Ten si jej najal v roce 2012. " Výsledkem mé právní analýzy byl jednoznačný závěr, že v dopravním podniku v letech 2007–2011 působila organizovaná zločinecká struktura," uvedl Láska na základě analýzy stovek smluv DPP. Ročně podle něj byly vyváděny miliardy korun údajně skrze právnickou kancelář Šachta & Partners (dnes MSB Legal). Za tato vyjádření advokátní komora požadovala po Láskovi pokutu 200 tisíc korun. Pokuta byla v červnu zrušena.

V souvislosti s kauzou pak byl v únoru letošního roku zadržen Ivo Rittig a další tři osoby za podezření z praní špinavých peněz.

Vzhledem ke stále probíhajícímu šetření ovšem není možné ověřit, zda do údajných machinací byli zapleteni také politici ODS či ČSSD. Výrok je proto neověřitelný.

Dohoda o partnerství, ke které měla Evropská komise 88 připomínek, skutečně není doposud schválena.

Dohoda o partnerství pro roky 2014−2020 byla vládou schválena 9. dubna 2014. Následně byla předložena Evropské komisi, která se k ní měla vyjádřit do tří měsíců.

Následně měla Evropská komise 88 připomínek k navrhovanému využití evropských dotací. Evropské komisi se například nelíbilo finanční začleňování Romů do společnosti nebo absence služebního zákona. Většinu těchto připomínek se zástupcům České republiky podařilo vyřešit. Finální schválení této dohody se předpokládá během letních měsíců, nejpozději v září, což je o měsíc dříve, než se původně předpokládalo.

Výrok Václava Hampla je hodnocen jako nepravdivý. V České republice se bohužel vyskytly některé případy podobné neštěstí, jež se událo ve Žďáru nad Sázavou.

Co se týče různých situací z USA, smrtící útoky ve školách se skutečně stávají a mívají i značný počet obětí. Několik nejvážnějších případů uvádí Policejní noviny.

Je pravdou, že podobné incidenty jsou v ČR naštěstí spíše ojedinělé a s významně menšími následky. Nicméně v posledních letech se jich několik vyskytlo, a to i takových, při nichž přišel o život člověk. Souhrnný seznam podobných incidentů vydal server Lidovky.cz.

Jaroslava Malého podle jeho webu podpořila pro druhé kolo kandidátka KDU-ČSL Anna Maclová a kandidát hnutí Doma v Hradci Jiří Hladík.

Anna Maclová kandidovala s programem, jehož hlavní body byly:

• podpora rodiny, vhodného propojení pracovního a rodinného života,
• boj proti chudobě,
• rozvoj domácí hospicové péče, podpora pečujících členů rodiny,
• zjednodušení, větší srozumitelnost a dostupnost právních předpisů,
• prosazování odpovědného zadávání veřejných zakázek a jejich transparentnosti,
• podpora aktivního a odpovědného členství v EU pro prosperitu a bezpečnost naší vlasti.

Při srovnání s programem Jaroslava Malého vidíme průnik v podpoře domácí a hospicové péče, dostupného bydlení, zkrácených úvazků a tvorby pracovních míst. Dá se tedy říci, že shoda ve zdravotnické a sociální oblasti je skutečně poměrně vysoká, výrok proto hodnotíme jako pravdivý.