...šel do projektů (primátor Baxa – pozn. Demagog.cz), které mu z hlediska popularity žádné body nepřinesly, ale pro Plzeň mají význam. Je to například plán na vydání Dějin města Plzně. Také prosazoval vybudování nového sídla archivu města.
Výrok je označen jako zavádějící, protože první díl knihy s názvem Dějiny města Plzně opravdu vyšel, a to za podpory městské správy 25. dubna letošního roku. Při slavnostním představení knihy a celého projektu veřejnosti byl právě primátor města Plzně Martin Baxa označen za iniciátora celého projektu.
Co se ale týče nového sídla archivu města Plzeň, byl naplánován projekt v rámci Plzně jako evropského města kultury 2015 na rekonstrukci areálu Světovar, přičemž v těchto prostorách měla vzniknout kulturní fabrika nabízející zázemí pro kulturní projekty a zároveň takové nové sídlo plzeňského městského archivu. Díky kontaminaci budov ropnými látkami a dehtem však došlo k pozastavení projektu a v současné situaci se čeká, zda Plzeň na tuto rekonstrukci dostane dotace od Evropské unie, aby mohla projekt dokončit.
Daný projekt zahrnující nové sídlo pro městský archiv tedy skutečně vznikl v době, kdy byl primátorem Plzně Martin Baxa. Ale pravdou je, že budova, kde archiv sídlí v současnosti, nesplňuje požadované technické a stavební parametry a hrozí tak, že nebude znovu udělena archivní licence, jež vyprší v letošním roce. Sám Baxa k tomu pro Idnes uvedl: " Ale jde i o archiv. Městu končí archivní licence a my pro archiv musíme najít prostor ".
Takže Martin Baxa, jako primátor Plzně, neprosazoval přesun městského archívu do nového sídla z vlastní dobré vůle, ale čistě proto, že ho tlačily zmíněné okolnosti a jednalo se tak o nutnost.
Korejští investoři a platí to obecně, platí v to v Hyundai, platí to kdekoliv, jsou mimořádně citliví na stabilno..., na, na personální stabilitu lidí, ke kterým získali důvěru. Proto si tuhle, proto si tohle vymínili do té smlouvy.
Nepodařilo se nám bohužel ověřit, zda si korejští investoři při privatizaci ČSA vymínili dosazení určitých odborníků. Celou transakci popisuje např. web ČSA, slavnostní podpis a tisková konference jsou zachyceny na webu Vlády České republiky. Nepodařilo se nám ovšem dohledat kompletní znění smlouvy. Nemůžeme tedy potvrdit či vyvrátit Kalouskovo tvrzení.
MŠ a jejich ředitelky a ředitelé dostávají dotaci na hlavu k 1. 9.
Financování mateřských škol ze státního rozpočtu upravuje zákon č. 561/2004 Sb., Školský zákon, § 160. Financování škol zřizovaných krajem nebo obcí upravuje zákon č. 561/2004 Sb., Školský zákon, § 161.
§ 160. odst. 5):" Finanční prostředky ze státního rozpočtu podle odstavců 1 a 2 se poskytují podle skutečného počtu dětí, žáků nebo studentů ve škole nebo školském zařízení, v jednotlivých oborech a formách vzdělávání, lůžek, stravovaných nebo jiných jednotek stanovených zvláštním právním předpisem 34a), uvedeného ve školních matrikách pro příslušný školní rok, nejvýše však do výše povoleného počtu dětí, žáků nebo studentů ve škole nebo školském zařízení, v jednotlivých oborech a formách vzdělávání, lůžek, stravovaných nebo jiných jednotek stanovených zvláštním právním předpisem 34a), uvedeného ve školském rejstříku."
§ 161. odst. 1):" Republikové normativy stanoví ministerstvo jako výši výdajů podle § 160 odst. 1 písm c) a d) připadajících na vzdělávání a školské služby pro jedno dítě, žáka nebo studenta příslušné věkové kategorie v oblasti předškolního vzdělávání, základního vzdělávání, středního vzdělávání a vyššího odborného vzdělávání na kalendářní rok a zveřejňuje je ve Věstníku."
Jelikož se počet žáků stanovuje vždy na jeden školní rok, který v České republice začíná 1. 9., hodnotíme výrok jako pravdivý.
Nějaké pokroky se udělaly právě v oblasti technologií, které snižují emise průmyslových podniků, nicméně v zimním období a v obodobí, kdy jsou nepříznivé smogové podmínky, tak ta situace je docela hrozivá.
Je pravdou, že některé průmyslové podniky na Ostravsku, jako je ArcelorMittal nebo Třinecké, železárny oznámily ekologické modernizace provozu v řádech miliard korun. Ty by měly regionu ulevit od řádově stovek tun prachu ročně.
Podle informací Moravskoslezského kraje již v minulosti " průmyslové podniky však díky investicím v řádu několika miliard korun do ekologických opatření své emise výrazně snížily. (...) Společnosti ArcelorMittal Ostrava se podařilo snížit celkové roční emise prachu na 669 tun, rovněž Třinecké železárny snížily své emise prachových částic pod 700 tun ročně ".
Třinecké železárny a ArcelorMittal přitom patří (.pdf, str. 9, data za rok 2012) k největším stacionárním emisním zdrojům v Moravskoslezském kraji. Při posuzování emisí se sleduje celkové množství vypouštěných částic, takzvaných tuhých znečišťujících látek (TZL). Ty, jak ukazuje graf níže (zdroj), na Ostravsku skutečně každoročně klesají.
Jak ale uvádí organizace Čisté nebe, imise pro PM10, PM2,5 (polétavý prach) a benzo(a)pyren se naopak v posledních letech nelepší a obzvlášť v zimních měsících (prosinec−únor) se drží nad celoročními průměry. Není také výjimkou, že emisní limity (tj. počet povolených dnů, kdy je v ovzduší naměřeno více částic polétavého prachu, než je povolených 50 mikrogramů na metr krychlový) bývají v některých částech Ostravska vyčerpány už v březnu.
Moravec: Víte, kolik má městská policie v Praze strážníků? Payne: Přiznám se, že to přesné číslo neznám, ale je to kolem 5 tisíc.
Výrok je označen jako nepravdivý, protože Městská policie Praha by měla mít 2 520 zaměstnanců, ovšem v současné chvíli jí chybí 280 strážníků, takže má pouze 2240 zaměstnanců. Dalších sto strážníků bude muset odejít na konci příštího roku. Velký podstav je způsoben také tím, že městská policie nemohla vloni nabírat nové posily. Ale celkově lze říci, že během posledních let Městskou policii Praha opustilo značné množství strážníků. Tuto situaci se však ředitelství snaží řešit, a to především formou finančních benefitů.
Evropská komise nám žádné peníze nepošle, pokud 1. ledna nebude platit zákon o státní službě.
Ač přijetí zákona o státní službě spadá do předběžné podmínky (ex ante kondicionalita) č. 11 Existence strategického politického rámce pro posílení účinnosti veřejné správy členských států, včetně reformy veřejné správy (.pdf, str. 70 a dále), není v Dohodě o partnerství (.pdf) odeslané 17. dubna na Evropskou komisi dán žádný závazný termín plnění. Zároveň je nutné dodat, že se Komise vyjádřila, že v případě nesplnění podmínek přihlédne k hledisku proporcionality (v angličtině, str. 2):
" The commission will ensure proportionality in determining any potential consequences of non-fulfilment of the ex-ante conditionalities by taking into account the amounts of funds which could be affected"
Je tedy důvodné předpokládat, že nesplnění či (detailně obhájené) odložené plnění jedné z předběžných podmínek by nezapříčinilo úplné zastavení čerpání evropských fondů.
Toto potvrzuje také vyjádření 1. náměstka Ministerstva pro místní rozvoj Daniela Brauna, který uvedl: "Vážnější věc je služební zákon. Evropská komise nebude jeho absenci vázat na schválení či neschválení Dohody o partnerství. Bude ale chtít vidět průběžné verze zákona i prováděcí předpisy. Požaduje také záruky a závazky, že k jeho přijetí dojde v odpovídající podobě."
Dodejme ještě, že podle serveru Ihned, který získal vyjádření Martina Staška ze Zastoupení Evropské komise v ČR, "třebaže by měl být zákon přijat a uplatňován bez zbytečných odkladů, komise vždy zdůrazňovala, že urychlené přijetí zákona by nemělo být na úkor jeho kvality." Jinými slovy, Evropská komise na okamžité přijetí zákona "netlačí" tak, jak naznačuje premiér. Podle Staškova vyjádření má Česko čas dokonce až do konce roku 2016.
Na základě výše uvedeného hodnotíme výrok jako nepravdivý.
Česká národní banka řekla, že příští rok bude inflace přes 2 %, to znamená důchodci si za této vlády vůbec nepomohou, ještě si pohoršili, zvláště ti chudí.
Vláda již dříve zrušila dočasnou úpravu, kdy v letech 2013–2015 měly penze růst jen o třetinu inflace a třetinu růstu reálných mezd. V roce 2015 se tedy důchody opět zvýší o celou inflaci a třetinu růstu reálných mezd.
Celkové zvýšení pro rok 2015 (při tomto způsobu valorizace a při započtení mimořádného navýšení) je vyčísleno na 1,8 %, v průměru 205 korun pro každého důchodce. To je méně, než s jakým růstem cen počítá ČNB pro rok 2015 – odhaduje, že se inflace bude blížit dlouhodobému cíli dvou procent.
V některých zemích − Norsko, Holandsko − tam se řekněme na 100 obyvatel, tak je jedna sociální pracovnice. U nás je jedna sociální pracovnice na 350 obyvatel a někde i větší počet.
V České republice vychází průměrně jedna sociální pracovnice na zhruba 254 obyvatel − vycházeli jsme přitom z posledních dostupných údajů MPSV (str. 83) a ČSÚ. Zbyněk Pražák tedy velmi výrazně nadhodnocuje počet klientů na jednu pracovnici u nás, z toho důvodu je výrok hodnocen jako nepravdivý.
Pro úplnost dodáváme, že konkrétní data za Norsko a Nizozemsko se nám nepodařilo dohledat. Oceníme, pokud nás naši čtenáři odkáží na příslušné zdroje, výrok následně rádi doplníme.
Podařilo se mi zajistit prostředky z fondu pro propojení Evropy, máme do roku 2016 rezervováno 7 miliard na dokončení přeshraničního úseku na Polsko (řeč je o dálnici D11, pozn. Demagog).
Výrok je hodnocen jako neověřitelný, neboť se nám nepodařilo zmíněnou alokaci prostředků a Vlasákovo zapojení z otevřených zdrojů dohledat.
Ve strategickém dokumentu Transevropské dopravní sítě patří úsek Hradec Králové – Nowa Sól mezi zájmové projekty. Detailnější informace o výši částky a možném termínu čerpání nabízí bussinessinfo. K dopravním stavbám je vyčleněno celkem 15 miliard eur (jde ovšem o celkem 3 možné projekty – na Vlasákem jmenovaný úsek finance přímo popsány nejsou).
Co se týká samotného čerpání, server uvádí: " Do konce roku 2016 budou moci státy čerpat prostředky formou „národních obálek", tzn., každý stát bude mít nárok na čerpání podle stejných pravidel, stejně jako je tomu v případě Kohezního fondu. Od roku 2017 bude již o tom, jaký projekt získá podporu z CEF rozhodovat Komise a členské státy se budou muset snažit uspět v silné mezinárodní konkurenci. " Celému projektu TEN-T je věnována samostatná prezentace na stránkách Evropské komise (ang.), nicméně informace o alokaci pro ČR se nám nepodařilo nalézt. Ředitelství silnic a dálnic vede evidenci projektů financovaných z evropských zdrojů (seznam je aktuální k 12/2013), ale ani tam jsme projekt nenalezli.
Nové depo – technická základna – už dnes má pro město pozitivní efekt. Dopravní podniky kvůli němu od města chtějí o 36 milionů ročně méně. Údržba vozů veřejné dopravy je levnější. Dříve jenom provozní náklady rostly ročně o pět procent a nyní máme ve smlouvě, že to bude maximálně do výše inflace, která je nízká.
Výrok je hodnocen jako neověřitelný, neboť z veřejně dostupných zdrojů není možné dohledat a ověřit hned několik částí výroku Martina Zrzaveckého.
Nové depo Plzeňských městských dopravních podniků (dále jen PMDP) za více než 1,2 miliardy se slavnostně otevřelo 29. srpna 2014. Dopravní podniky jsou společností stoprocentně ovládanou Plzní.
Podle rozpočtu města na letošní rok jde do PMDP celkem 791 milionů. Tento rozpočet (.pdf – str. 36) také dokládá, že za poslední 3 roky transfer města do Dopravních podniků postupně roste. Ve výhledu na další 3 roky je růst nákladů přítomen také a mezi rokem 2014 a 2015 dokonce znatelně, o zhruba 8,5 procenta. Jde o celkový transfer města vůči svým Dopravním podnikům, v této částce ono snížení o 36 milionů nebude započítáno.
Na straně 27 rozpočtu je ke splácení depa uvedeno (město jej bude splácet 29 let): " Od roku 2015 zapracován v rámci kapitálových výdajů poprvé vklad do základního jmění PMDP, a.s. v souvislosti s realizací technické základny, který se bude opakovatkaždoročně po dobu realizace PPP projektu Technická základna PMDP ". Tento vklad do základního jmění je dohledatelný na straně 45 rozpočtu, kdy pro rok 2015 půjde o cca 57 milionů a pro roky 2016–17 o cca 98 milionů.
Samotnou smlouvu (a klauzuli o růstu nákladů maximálně do výše inflace) se nám nepodařilo z veřejně dostupných zdrojů dohledat, tudíž není možné tuto skutečnosti potvrdit/vyvrátit.
Pokud se podíváme přímo na údaje z výročních zpráv PMDP, vzhledem k podstatě výroku (tedy nové technické základně) můžeme porovnávat zejména výdaje podniku na opravy a udržování (struktura výdajů ve výročních zprávách nepracuje s jednotným pojmem provozní náklady – nicméně do nich bychom mohli zahrnovat také mzdy zaměstnanců, náklady na sociální a zdravotní či pojištění vozů, což vhledem k tomu, že Zrzavecký mluví pouze o depu, by bylo zavádějící).
RokNáklady na opravu a udržování 2010 (.pdf – str. 39) 109 milionů 2011 (.pdf – str. 20) 90 milionů 2012 (.pdf – str. 42) 81 milionů 2013 (.pdf – str. 41) 146 milionů
