Milan Chovanec
Dovolte mi jednu fotku, tady na kameru jestli můžu ukázat (fotka je doplněna za začátek odůvodnění - pozn. Demagog.cz). To je prosím fix popisující ruku běžence a světe div se, není to v České republice, je to v Itálii. Italové nás kritizovali za to, že jsme to jednou jedinkrát udělali, de facto nás vyzývali k humanitě, toto je běžná věc v Itálii, když přijde běženec, tak buď ho popíšou, nebo mu dají takové číslo (opět fotka - opět uvedena v odůvodnění - pozn. Demagog.cz).
Zdroj obou fotografií: ČT24.
Počátkem září se Česká republika stala terčem mezinárodní kritiky poté, co se v médiích objevily fotografie ukazující české policisty, jak píší registrační čísla na kůži migrantů přinucených vystoupit z vlaku směřujícího na západ. České počínání odsoudil i Renzo Gattenga, president Unie Italských Židovských komunit (Unione delle Comunita Ebraiche Italiane), který podobně jako ostatní kritici vypíchl nešťastnou historickou podobnost s událostmi Holokaustu.
Ač problematické v historických souvislostech, samotné popisování uprchlíků čísly není nelegální. Je na uvážení, zda takové jednání neodporuje Evropské Chartě základních práv (čl. 4, „nikdo nesmí být... podroben nelidskému či ponižujícímu trestu či zacházení“), nicméně pokud jsou čísla udělována uprchlíkům humánním způsobem a je s nimi celkově zacházeno s respektem, není možné jej považovat za nelegální.
Fotografie, které ministr Chovanec ukazoval, byly pořízeny agenturou Reuters 30.května letošního roku ve městě Palermu na severu Sicílie, tedy opravdu v Itálii. Samotné označování uprchlíků čísly se zdá být rozšířenou praxí, mimo České republiky jsme byli schopni získat důkazy o podobných praktikách jak v Itálii (fotky, sni nimiž pracuje Chovanec, publikal server Aktuálně.cz), tak vŘecku. Na ostrově Kréta se místní neziskové organizace uchylují k označování uprchlíků čísly zejména, když jich přijede velké množství najednou. Na základě těchto informací tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.
Igor Zehl/CTK, via Associated Press
Miroslav Kalousek
My jsme včera nenavrhovali zrušení povinného přimíchávání, my jsme jenom protestovali proti naprosto nesmyslnému skokovému navýšení, povinnému skokovému navýšení produkce řepkových olejů.
Miroslav Kalousek spolu s dalšími opozičními poslanci kritizoval ve středu ve sněmovně duplicitní podporu biopaliv, kdy se v prvním čtení projednávala novela zákona o spotřebních daních, která tuto duplicitu zavádí (viz výrok výše "To, co vláda navrhla, navrhla pravý opak..."). To by skutečně vedlo ke zvýšení objemu spotřeby biopaliv.
Jiří Dienstbier
Dnešní počet náměstků (na ministerstvech po přijetí služebního zákona - pozn. Demagog.cz) je součtem tehdejších náměstků a tehdejších ředitelů sekcí. Ředitelé sekcí se dnes nově označují jako náměstci. To ještě neznamená, že narost celkový počet úředníků na vyšších pozicích, byť na některých ministerstvech se to tak stalo.
§ 9 Zákona o státní službě v článku 2 skutečně označuje služební místa představených v ministerstvu nebo v Úřadu vlády jako:
Namísto ředitele sekce takto vznikne post náměstka pro řízení sekce. Jak například argumentuje Ministerstvo obrany, " v nové struktuře došlo ke sloučení těchto pozic [náměstka a ředitele sekce] a dosavadních 11 vedoucích pracovníků bylo nahrazeno 8 náměstky, z nichž 7 zároveň stojí v čele odborných sekcí. Fakticky tak došlo k úspoře 3 tabulek vedoucích pracovníků".
Podobně uvádí v Týdnu i ministr zemědělství Marian Jurečka na obranu počtu náměstků: "Zrušili jsme ředitele sekcí, k původnímu počtu náměstků přibyli dva, ale kdyby se všichni ředitelé stali náměstky, bude jich ještě více".
Toto nové označení pozice má tedy vliv na stávající vyšší počet náměstků. Zda ovšem na všech ministerstvech nárůsty počtu náměstků po tomto přejmenování ne/proběhly, nejsme ovšem schopni korektně doložit. Výrok tak hodnotíme jako neověřitelný, data nadále sháníme.
Bohuslav Sobotka
Museli jsme se napřed domluvit s Evropskou komisí na dohodě o partnerství. Tu jsme vyjednali v loňském roce. Museli jsme dopřipravit všechny operační programy. (...) Ten monitorovací systém, pane předsedo, možná, kdybyste si to zjistil, tak byste to věděl, ten monitorovací systém začal být pořizován ještě za Nečasovy vlády, pokračovalo to za Rusnokovy vlády. To gró těch kroků, které dneska jsou kritizovány, tak jak jsem byl informován, bylo podniknuto před tím, než začal mandát naší vlády, takže bohužel my v tuhle chvíli, v tuhle chvíli řešíme problém, který jsme zdědili z minulosti.
Výrok hodnotíme jako pravdivý. Dohoda o partnerství je základní zastřešující dokument pro čerpání finančních prostředků z fondů EU v programovém období 2014-2020. ČR dosáhla této dohody 26. 8. 2014, je tedy pravda, že ji vyjednala Sobotkova vláda v loňském roce.
Operační programy byly schváleny Nečasovou vládou 28. listopadu 2012 (.pdf), je ale pravda, že k jednotlivým programům měla Evropská komise připomínky, která zapracovávala Sobotkova vláda. Například definitivní schválení Operačního programu zaměstnanost se očekává v červnu 2015.
Tendr na monitorovací systém, který je nyní předmětem sporu mezi Ministerstvem financí a Ministerstvem pro místní rozvoj, byl vyhlášen a zadán ještě za vlády Petra Nečase. Vyhlášen byl 31.8. 2012 a zadán firmě Tesco SW a.s. 6.6. 2013 (tedy měsíc před pádem Nečasovy vlády).
Ano, my jsme zavázáni k cíli snížit do roku 2020, snížit emise CO2 v ovzduší, k tomu jsme se skutečně zavázali, ale rozhodně jsme se nezavázali k tomu, že až do roku 2020 budeme mít daňové zvýhodnění biopaliv řepkového, z řepkového oleje a už vůbec jsme se nezavázali, že žádná jiná než Babišova paliva až do roku 2020 do toho programu nepřipustíme.
Výrok je nepravdivý, jelikož nelze tvrdit, že do programu daňového zvýhodnění budou připuštěna pouze "Babišova paliva".
Evropská unie schválila v roce 2009 finální verzi klimaticko-energetického balíčku, v němž se členské země zavázaly snížit do roku 2020 emise skleníkových plynů o 20 %. Česká vláda schválila v roce 2012 materiál s názvem Potenciál snižování emisí znečišťujících látek v ČR k roku 2020 a uložila ve svém usnesení (2012, .pdf) ministru zemědělství Chalupovi postupovat v souladu s přijatým snižováním emisí.
Co se týče daňových slev na biopaliva, ze zákona č. 353/2003 Sb. (paragraf 49) o spotřebních daních vyplývá, že biopaliva byla osvobozena od spotřební daně. V roce 2009 byl zákon novelizován a na základě zákona č. 362/2009 Sb. (.pdf) došlo ke zvýšení sazeb daně z biopaliv. 30. června roku 2015 by však daňová úleva pro biopaliva skončila. Ministerstvo zemědělství v roce 2014 vypracovalo prodloužení daňové úlevy (.pdf, str. 18), které bude prodlouží daňovou úlevu do roku 2020. Toto prodloužení následně schválila vláda.
Andrej Babiš otevřel svou továrnu na bionaftu Preol v roce 2009. Česká republika ale dotovala výrobu biopaliv již před vstupem do Evropské unie. Podle Sdružení pro výrobu bionafty se na výrobě v ČR podílí minimálně 11 firem, které jsou členy sdružení. K největším výrobcům bionafty podle Dotyk.cz patří Preol, Kratolia, Oleo Chemical a Primagra, přičemž součástí Agrofertu jsou Preol a Primagra, které dohromady vyprodukují za rok 135 tisíc tun bionafty oproti 170 tisícům tun, které vyprodukují Kratolia a Oleo Chemical. Ze Směrnice 2009/28/ES vyplývá, že EU např. doporučuje, aby státy biopaliva získávaly nejen z domácí, ale i zahraniční výroby (.pdf, čl.16). Poslední část výroku, kde Miroslav Kalousek tvrdí, že se stát zavázal podporovat pouze biopaliva z továren Andreje Babiše, tak není pravdivá.
Lubomír Zaorálek
Já jsem navštívil Libanon nedávno a jednal jsem s ministrem zahraničí Libanonu, tak vás ujišťuju, že on kupodivu vůbec nezvedal tu otázku, že bychom my stěhovali uprchlíky (ze Sýrie, pozn. Demagog.cz) do České republiky. Protože když mluvíte s někým, kdo má ve své zemi 1,3 milionu uprchlíků, utečenců, což má zhruba třetinu toho svého původního obyvatelstva.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný. Ministr navštívil Libanon během zahraniční cesty ve dnech 12. a 13. listopadu 2014. Během zahraniční cesty jednal i s libanonským ministrem zahraničí a emigrantů Gebranem Bassilem. Jejich společný rozhovor je však neveřejný a nemůžeme ověřit, zdali se libanonský ministr dotazoval na přijetí syrských uprchlíků v České republice. Čísla týkající se počtu uprchlíků jsou uvedena korektně.
Podle UNHCR je v Libanonu kolem 1,148.844 uprchlíků. Počet obyvatel Libanonu se v roce 2014 pohyboval kolem 4,354 milionů. Počet uprchlíků tak představuje přibližně třetinu původního obyvatelstva (27 %). Ministr tak logicky reaguje na první část svého výroku, na základě poměru počtu uprchlíků k domácímu obyvatelstvu v Libanonu však nemůžeme potvrdit, že libanonský ministr o tématu syrských uprchlíků v ČR se Zaorálkem nehovořil.
Marek Ženíšek
Sankce právě působí velký problém Vladimiru Putinovi právě v oblasti ekonomiky, že tedy ty sankce jsou do jisté míry účinné.
Ruské sankce, dohromady s poklesem ceny ropy, opravdu Rusku ekonomické problémy způsobují. Mezinárodní měnový fond (MMF) dokonce v srpnu tohoto roku (2015) řekl, že sankce Západu mohou vyústit v 9% pokles ruského HDP.
MMF dále předpokládá, že se ruské HDP sníží o 3,4 % během celého roku 2015, vzhledem ke klesajícím reálným platům, vyšší nákladům na půjčky a poničené důvěře domácí poptávky. Západní sankce a ruské odvetné protisankce směřované proti importu jídla a zemědělských produktů, mohou být zodpovědné za cca. polovinu tohoto poklesu. (CNN, Daily Express). Jak píše Stratfor, sankce určitě nejsou jediným důvodem poklesu rublu a obtíží ruského bankovního sektoru, ale jsou enormní zátěží již velmi tíživého poklesu cen energií.
Tomio Okamura
Já nejsem autorem toho textu (medializovaný FB status, který Okamura sdílel na svém profilu ‒ pozn. Demagog.cz). Jeden z našich kandidátů, pan Kobza, který byl velvyslancem nebo vedoucím české ambasády v Íránu, žil tam přes 10 let, tak vytvořil text.
Že autorem medializovaného statusu na Facebooku (zde) není sám Tomio Okamura, je přiznané už v samotném jeho textu, který je podepsán " Mgr. Jiří Kobza, člen grémia hnutí Úsvit za Středočeský kraj, diplomat, žil více než 10 let v islámských zemích mj. jako vedoucí české ambasády v Íránu ". Autorství pak Kobzovi přisuzuje jak Česká televize, tak Český rozhlas. Vyjádření samotného Jiřího Kobzy se nám však nikde nalézt nepodařilo a na SMS s otázkou nám zatím neodpověděl.
Pokud jde o minulost Jiřího Kobzy, pak opravdu byl vedoucím OEÚ (Obchodně-ekonomický úsek) ambasády v Íránu, což potvrzuje i jeho vyjádření v této pozici z roku 2004. Na stránce Jiřího Kobzy z webu hnutí Úsvit pak nalezneme, že: " Od roku 2000 do 2004 pracoval jako diplomat (nejprve obchodní rada, později jako Chargé d´Affaires) na velvyslanectví ČR v Teheránu". Taktéž " pracoval v Jemenu a Egyptě, vedl pobočky Strojexportu pro geologické projekty v Jordánsku a v Íránu" a " po ukončení diplomatické mise v Íránu ještě další 3 roky podnikal.
O další informace jsme požádali MZV a také Jiřího Kobzu, odůvodnění bude na jejich základě doplněno.
Petr Mach
Každopádně podle všemožných průzkumů, které jsem měl možnost vidět, zhruba polovina Britů je pro setrvání, zhruba polovina je pro vystoupení z Evropské unie.
Výzkumů ohledně výsledku případného britského referenda pro setrvání či odchod z Evropské unie je celá řada. Až na výjimky ale v aktuálních průzkumech převažují respondenti, kteří jsou pro setrvání Velké Británie v EU, podpora odchodu z Unie má spíše klesající trend. Zatím poslední průzkumy, uskutečněné těsně po volbách, ukazjí 45 % pro setrvání, 36 % (strana 5), respektive 37,5 % (strana 15) proti a 18/16 procent nerozhodnutých voličů. Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý.
Jen od počátku roku 2015 uvádí Wikipedie 21 průzkumů od různých organizací. Výsledky oscilují okolo 40 procent pro i proti setrvání v Unii, poměrně velký je i poměr nerozhodnutých respondentů (okolo 15 %, v některých průzkumech ale i 20 a více). O přibližně vyrovnaném počtu hlasů (49 % pro, 51 % proti setrvání) psal v únoru například Guardian v reakci na výzkum agentury Opinium, jednalo se ale o výsledek očištěný o nerozhodnuté voliče (výzkum, strana 53).
Veřejné mínění se v této otázce vyvíjí, ještě v roce roce 2013 ukazovala většina průzkumů, že téměř polovina respondentů podporuje takzvaný Brexit (vysoký byl ale i podíl nerozhodnutých voličů). V roce 2014 už byly průzkumy více vyrovnané, Wikipedie uvádí 43 uskutečněných výzkumů, ve 24 z nich převážil souhlas se zachováním členství, 16 z nich ukazovalo příklon k odchodu z Unie a ve třech dokonce vyšla vyrovnaná podpora příznivců i odpůrců Brexitu.
Jaký bude vývoj veřejného mínění do doby, než se uskuteční referendum, je těžké předvídat. V tuto chvíli ani není jisté, zda se referndum uskuteční v původně plánovaném roce 2017 nebo dříve, jak se nyní snaží prosadit znovuzvolený premiér David Cameron.
Jaroslav Faltýnek
Ale hlavně, my jsme kritizováni, pane Moravče za to, víte, za co jsme teďka kritizováni u státního rozpočtu? Že rozhazujeme. Ale my jenom vracíme těm učitelům, těm policajtům ty peníze.
Výrok hodnotíme jako nepravdivý na základě údajů z návrhu státního rozpočtu pro rok 2016.
Na základě analýzy plánovaných výdajů státního rozčpotu pro rok 2016 (.pdf) a jejich porovnání s čísly za rok 2015 jsme identifikovali následující signifikantní nárůsty:
- kapitola 501 - Platy se navýšila o 10 %, tj. 6,5 miliardy korun, - kapitola 513 - Nákup materiálu o 19 %, tj. o 1 miliardu korun, - kapitola 521 - Neinvestiční transfery podnikatelským subjektům o 18 %, tj. 7,8 miliardy korun, - kapitola 532 - Neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně o 21 %, tj. 21,5 miliardy korun, - kapitola 549 - Ostatní neinvestiční transfery obyvatelstvu o 15 %, tj. 2 miliardy korun, - kapitola 633 - Investiční transfery veřejným rozpočtům ústřední úrovně o 33 %, tj. 7,3 miliardy korun.
Z tohoto přehledu je patrné, že navýšení výdajů oproti loňskému roku zdaleka neputuje jen na platy. Navíc nárůst platů například u zmíněných učitelů má činit pro rok 2016 3,3 % - tento růst byl zachován i v roce 2011, kdy se jinak platy ve státní sféře plošně snižovaly.
