Jaroslav Kubera
Těch hostů přijelo třikrát více než v minulém roce (v pořadu se hovoří o turistech z arabských zemí, pozn. Demagog).
Do České republiky v loňském roce zavítalo 7 309 856 zahraničních turistů (.xls), což je nárůst o téměř 150 tisíc. Z toho (.xls) největší podíl zaujímají hosté z Německa, následovaní hosty z Ruska a Slovenska. Z mimoevropských zemí se na pátém místě umístili američtí turisté a na desátém čínští turisté.
Český statistický úřad (.xls) rovněž poskytuje informace o návštěvnosti lázeňských ubytovacích zařízení. V loňském roce je navštívilo 3 121 851 cizinců, což bylo o necelých 70 000 více než v roce předcházejícím. Z toho 80 550 navštívilo Ústecký kraj, který zaznamenal jeden z největších nárůstů, přesně o 47,5 %.
Statistiky hostů z arabských zemí se nám bohužel nepodařilo nalézt, proto musíme výrok hodnotit jako neověřitelný.
Tomáš Macura
Zbývá tady minimálně stovka autobusů, které jezdí na naftu, na špatné palivo, je tady spousta vozidel, které nemají v centru co dělat.
Vozový park Dopravního podniku Ostrava je celkem detailně popsán na jejich stránkách i s konkrétními počty autobusů. Bohužel u technické specifikace není uvedeno palivo. U některých typů se uvádí, že splňují nejpřísnější emisní normy, jeden typ autobusu je elektrický. U zbytku bohužel nejsme schopni posoudit, jaký typ paliva vůz používá. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.
S žádostí o informace o druhu paliva jednotlivých vozů jsem se obrátili na Dopravní podnik Ostrava.
Pokud se mezi našimi čtenáři najde někdo, kdo by nám mohl v oblasti paliva autobusů Dopravního podniku Ostrava poradit, budeme rádi za komentáře i e-maily.
V tabulce shrnujeme jednotlivé typy autobusů a jejich počty.
typ vozupočet vozůpozn.Karosa B93243
Karosa B94129
Karosa B95245
Karosa B9617
Mercedez Benz 412D3
Mercedez Benz 411 CDI1
Solaris Urbino 1020
Solaris Urbino 1286
Solaris Urbino 12H1
Solaris Urbino 1530
Solaris Urbino 187emisní norma EURO 5Fiat Mave CiBus ENA MV 54A3
Irisbus Citelis 12M12emisní norma EURO 5SOR EBN 10,54elektrobus
Přehled autobusů, i již vyřazených, s množstvím detailů naleznete i zde nebo zde.
Andrej Babiš
Pane, pane Moravče, já jsem se minulý týden dozvěděl, že my jsme prodali v ČSA podíl 44 % Korean Airlines, jak říkal pan Šimáně, za cenu jednoho motoru za 68 milionů korun a my na úrovni Aeroholdingu, kde máme majetek jako stát, 60 miliard, nemůžeme rozhodovat o představenstvu bez souhlasu Korean Air.
Proces výběru investora do Českých aerolinií byl završen 31. července 2013. K tomuto dni Korean Air nabyl 44% akciový podíl v Českých aeroliniích a rovněž k tomuto datu převedl na účet Českého aeroholdingu kupní cenu ve výši 2,64 milionů EUR. Při červencovém kurzu 25,949 Kč za jedno euro činí 2,64 milionů EUR 68 505 360 Kč. Cena jednoho motoru se nedá přesně stanovit, ceny se pohybují v různých relacích a České aerolinie vlastní pět různých druhů letadel.
Český aeroholding byl 29. listopadu 2013 informován společností Korean Air o jejím požadavku uplatnit formou opce právo na nákup dalších 34 % akcií Českých aerolinií. Těchto 34 % akcií pak následně Korean Air prodá společnosti Travel Service, která se tak stane spoluakcionářem Českých aerolinií. Po dokončení transakce budou vlastnit akcie Českých aerolinií společnosti Korean Air se 44% akciovým podílem, Travel Service s 34% podílem, Český aeroholding s konečným podílem 19,74 % a Česká pojišťovna s 2,26% podílem. Dne 3. dubna 2014 byla mezi všemi zúčastněnými stranami podepsaná příslušná dokumentace. Celá transakce však nejprve podléhá schválení příslušných antimonopolních úřadů, které se očekává v průběhu druhé poloviny roku 2014. V současné době Český aeroholding vlastní 53,74 % akcií Českých aerolinií.
Představenstvo Českých aerolinií volí valná hromada Českých aerolinií (akcionáři). Je tedy pravda, že bez souhlasu Korean Air nemůže Aeroholding rozhodovat o představenstvu společnosti. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
Tomio Okamura
Moderátor: Já jsem slyšel, že za vaše hnutí bude kandidovat v komunálních volbách pan bývalý starosta Prahy 5 Jančík. Okamura: Prosím vás, toho jsem v životě neviděl ani jsem s ním nikdy nemluvil. (...) V žádném případě to nepřipadá v úvahu.
Zda se Okamura v životě setkal s Milanem Jančíkem, popř. s ním mluvil, nejsme samozřejmě schopni potvrdit ani vyvrátit. Nicméně z otevřených zdrojů lze potvrdit, že Jančík nebude kandidovat v podzimních komunálních a senátních volbách za hnutí Úsvit. Server Idnes.cz informoval, že Jančík bude kandidátem Konzervativní aliance 2014, a to v obou volbách.
Bohuslav Sobotka
Ale ministr financí nemůže o své vůli nic privatizovat. Přečtěte si zákony České republiky, privatizaci rozhoduje pouze vláda.
Pravdivost tohoto výroku vyplývá z § 5 zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby. V tomto zákoně se píše: „O výběru majetku a majetkových účastí státu na podnikání právnických osob vhodných k privatizaci rozhoduje vláda České republiky“.
Jana Drápalová
Zelení říkají, že dítě má mít místo ve školce v okamžiku, kdy dosáhne 3 roky.
Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou, neboť zelení sice ve svém brněnském programu garantují místa pro děti od dvou let věku. Avšak ve svém celostátním programu uvádí, že zavedou “zákonný nárok na místo pro dítě ve školce od tří let věku” a výrok je tedy možné hodnotit jako pravdivý.
Miloslav Ludvík
Ta privatizace bytová (bytového fondu – pozn. Demagog.cz) začínala hluboko v 90. letech.
Výrok je označen jako pravdivý, protože na základě zákona 172/1991 Sb. byl převeden rozsáhlý bytový fond z majetku státu do majetku obcí. Pro obce byl provoz obecních bytových domů velmi nákladnou záležitostí, která přesahovala možnosti obecních rozpočtů, a z toho důvodu se obce rozhodly (kapitola č. 4) prodávat části bytového fondu do soukromých rukou. Za počáteční rok privatizace obecních bytových fondů lze tedy označit rok 1991, i když do roku 1994 byl její rozsah marginální. Největší dynamiku (tab 4.1.) prodej obecních bytových fondů zaznamenal na konci 90. let.
Lumír Palyza
Bohužel se třeba otázka zeleného prstence, který měl být řešen, aby zachytával ten polétavý prach, tak se vcelku nepodařila až úplně do detailů, jelikož vysazování stromů nebylo provedeno úplně optimálně.
Nepodařilo se nám nalézt žádnou studii zabývající se zhodnocením provedení projektu "Zelený prstenec", o kterou bychom se mohli opřít při posouzení optimálnosti provedené výsadby. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.
Projekt Zelený prstenec je součástí širšího programu ke zlepšení kvality ovzduší (.pdf, zeleň str. 7), kde se zeleni konkrétně věnují programy Izolační zeleň (např. zde). Náplní projektu je regenerace a výsadba nové zeleně s cílem " snížení možnosti rozptylu a zároveň zachycení znečišťujících látek – to znamená snížení prašnosti a tím zlepšení kvality ovzduší." Podle výše odkazovaného dokumentu ostravského magistrátu je výsadba a regenerace zeleně naplánována v několika fázích, mnohé z nich budou probíhat mezi lety 2014−2019 (.pdf, str. 7−11).
O pokračování výsadby informoval například Moravskoslezský deník nebo ekolist.cz. Většina stromů již byla vysazena, další fáze se ještě chystají. Nicméně nikde se nám nepodařilo nalézt informace o optimálním či neoptimálním provedení výsadby, a proto výrok hodnotíme jako neověřitelný.
Petr Štěpánek
Jedna věc jsou terénní pracovníci, to jsou lidé, které zaměstnávají charity nebo jiné profesionální organizace, a těm za tu práci někdo musí platit a to je něco, co si město objednává jako službu.
Ostravská univerzita v Ostravě vydala Metodickou příručku pro výkon terénní sociální práce, kde jsou role, kompetence, práva a povinnosti terénního pracovníka definovány (.pdf, str. 15–28). Dokument na straně 26–28 definuje spolupráci pracovníka s veřejnoprávními subjekty, neziskovými organizacemi a soukromými subjekty. Terénní sociální pracovník/terénní pracovník úřadům a institucím a místním neziskovým organizacím konkrétně nabízí:
Sociální práce jsou financovány ze státního, krajského či obecního rozpočtu, státních dotací, sponzorských darů, fondů či grantů. Teologická fakulta Jihočeské univerzity uvádí (str. 2), že sociální služba může být součástí veřejných služeb. Tzn. v případě, kdy sociální služby objednává obec, kraj nebo stát.
Martin Štěpánek
Zákon o osobním bankrotu opravdu řeší pouze určitou malou část té populace (v rámci sociálně vyloučených - pozn. Demagog.cz).
Osobní bankrot, tedy oddlužení, je jedním ze způsobů řešení finančního úpadku. Je určen pro fyzické a právnické osoby s dluhy, které nevznikly podnikatelskou činností. Prohlášení bankrotu je samozřejmě vázáno na určité podmínky:
" pokud lze se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník domáhající se osobního bankrotu sleduje podáním návrhu nepoctivý záměr, nebo - pokud hodnota plnění, které by v případě že soud povolí osobní bankrot (oddlužení) obdrželi věřitelé, jejichž pohledávky nejsou zajištěny, bude nižší než 30% z jejich pohledávek (toto však neplatí, pokud s tím tito věřitelé vysloví souhlas), nebo - jestliže návrh na povolení oddlužení (osobní bankrot) podala znovu osoba, o jejímž návrhu na povolení oddlužení bylo již dříve insolvenčním soudem rozhodnuto, nebo - pokud dosavadní výsledky řízení dokládají lehkomyslný nebo nedbalý přístup dlužníka k plnění povinností v rámci insolvenčního řízení" soud neodsouhlasí osobní bankrot." Jak výrazně limituje, se jeví podmínka spolu plnění závazků nezajištěných dlužníků ve výši 30 %. V roce 2013 bylo v České republice vyhlášeno 19 165 osobních bankrotů, žádostí o prohlášení bylo podáno 26 169. Jakou část to představuje z celkového počtu sociálně vyloučených osob, se nám zjistit nepodařilo, proto hodnotíme výrok jako neověřitelný.
