Přehled ověřených výroků

Pravda

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě informací poslaných magistátem Teplic.

Ten v e-mailu mimojiné uvádí:

„Člen ZM Teplice Ing. Michal Kasal byl jedním z členů, kteří podepsali žádost o svolání mimořádného zastupitelstva.

Nepravda

Brněnské zastupitelstvo schválilo 11. listopadu 2008 vyhlášku (.pdf) o regulaci provozu výherních hracích přístrojů, která zakazuje provozovat výherní automaty v místech vyjmenovaných v příloze (.doc). Mezi nimi však Onderkou jmenované ulice Cejl ani Bratislavská nejsou. Na mapě brněnských městských částí jde vidět, že ulice Cejl a Bratislavská spadají do MČ Brno-Sever. Příloha dané vyhlášky na poslední straně přitom explicitně říká, že "v této části není provozování výherních hracích přístrojů touto vyhláškou omezeno."

Matěj Hollan se opravdu podle svého vyjádření ze stejného pořadu (čas 12:00) 5 let hazardu věnuje.

Ohledně osm let staré schůzky jsme kontaktovali primátora s žádostí o doplňující informace.

Nepravda

Vláda Petra Nečase předložila návrh zákona o státních úřednících krátce před svým pádem. B yl předložen dne 13. června 2013, tedy během funkčního období Petra Nečase jakožto premiéra.

Návrh však skutečně neprosadila, jeho projednávání bylo ukončeno s koncem volebního období v červenci 2013.

Dodáváme, že opozice nevyčítá Sobotkovi, že návrh předkládá během pěti měsíců, ale že je předkládán komplexní pozměňovací návrh a opozice nemá dostatek času se s ním seznámit.

Neověřitelné

V souvislosti s politickou minulostí kandidátů ANO na magistrát Plzně jsme při kontrole veřejně dostupných údajů nenarazili na informaci o příslušnosti k nějakému politickému subjektu u žádného z kandidátů. Nicméně tuto skutečnost vzhledem k metodické náročnosti a problematickému získávání informací tohoto druhu nelze vyloučit. Daný kandidát mohl být "řadovým" členem nějaké strany, což fakticky dohledat nejde.

Nepravda

Výrok navazuje na předchozí prohlášení Matěje Hollana a samotného Romana Onderky ohledně stanoviska Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, který se věnoval nastavení pravidel regulace hazardu obcemi. Toto stanovisko (.pdf) bylo ovšem vydáno již 1. září 2014, není tedy pravdou, že by jej Onderka měl k dispozici pouze týden ke dni vysílání pořadu (24. září 2014).

Zavádějící

O plánované reformě zpravodajských služeb informoval již v roce 2007 web ePrávo.cz a v březnu následujícího roku se reformou zabývaly také týdeníky Respekt a Týden.

Výrok je hodnocen jako zavádějící. Jisté kroky k nastartování reformy zpravodajských služeb skutečně proběhly, jednalo se ovšem o dílčí změny a žádná komplexní reforma jako taková prozatím neproběhla.

Bezpečnostní rada státu 5. března 2008 schválila koncepci reformy tajných služeb, která měla mít za následek vznik rozvědky a kontrarozvědky namísto dosavadního Vojenského zpravodajství, Bezpečnostnía informační služby („kontrarozvědka“) a Úřadu pro zahraniční styky a informace („rozvědka“). ÚZSI je podřízen ministerstvu vnitra, VZ ministerstvu obrany. Po reformě by však všechny zpravodajské služby spadaly pod vládu a došlo by tak k propojení civilních a vojenských tajných služeb.

V dubnu 2008 jednání o reformě přerušili poslanci z bezpečnostního výboru Poslanecké sněmovny. Své výhrady vyslovila také armáda. Ministr vnitra Ivan Langer se tehdy rozhodl reformu odložit. Jako problematické bylo také hodnoceno to, že na rozdíl od BIS a VZ není ÚZSI nikým kontrolován. Od roku 2008 proběhlo 9 dílčích novel zákona o zpravodajských službách České republiky, žádná ale neměla charakter reformy.

O reformě se začalo znovu hovořit v červenci 2010, tedy nedlouho poté, co byla jmenována vláda Petra Nečase. Premiér Nečas změny v tajných službách podpořil, ale řekl také, že nepatří mezi priority jeho vlády. K reformě za jeho vlády nedošlo.

Situace se změnila po nástupu Sobotkovy vlády, která mezi svými prioritami v programovém prohlášení uvádí následující: „Posílení parlamentní kontroly zpravodajských služeb České republiky.“ Po půl roce jejího fungování se však začínají ozývat hlasy z koaličních lavic proti reformě.

Nepravda

Je pravdou, že Hradec Králové vyhrál letošní ročník soutěže Otevřeno. První místo si magistrát ovšem vysloužil za projekt rozklikávacího rozpočtu, nikoliv za zveřejňování smluv. V roce 2005 byl pouze nominován Krajský úřad Královéhradeckého kraje (.xls), a to naopak v kategorii "zavřeno" za utajenou leasingovou smlouvu na téměř 2 mld. korun.

Rozklikávací rozpočet města obsahuje podrobné informace o jednotlivých výdajích. Ve prospěch koho jsou prostředky investovány a za jakých smluvních podmínek, však z rozpočtu zjistit nelze.

Hradec Králové rovněž na svém webu ani v registru smluv nezveřejňuje žádné smlouvy, výrok je proto nepravdivý.

Andrej Babiš

Pravda

Řeč je o Milanu Bajgarovi, bývalém členovi dozorčí rady ČEZ. Bajgar je podle serveru Lidovky lékař a ředitel rehabilitačního centra Čeladná, kde je skutečně propagátorem tzv. terapie tmou. Bajgar se tedy skutečně s trochou nadsázky dá označit za "léčitele tmou", výrok je tedy pravdivý.

Zavádějící

Lubomír Zaorálek ve svém vyjádření kombinuje dvě otázky dohromady, a proto tvrzení vyznívá v neprospěch Ukrajiny.

Ve svém (jednostranném) sedmibodovém mírovém plánu Vladimir Putin ze dne 3. září 2014 skutečně požaduje (bod č. 2) " stažení prokyjevských ozbrojených složek do vzdálenosti vylučující možnost palby na osídlená území ".

Na druhou stranu multilaterální dohoda (rusky), tzv. Minská dohoda z 5. září 2014, mezi ukrajinskou vládou a zástupci separatistické Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky vůbec stažení ukrajinských vojsk nezmiňuje. Hovoří pouze o (bod č. 10) " stažení nelegálních ozbrojených skupin, vojenské výbavy a žoldáků z Ukrajiny ".

Ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek má tedy sice pravdu, ale struktura jeho tvrzení je zavádějící, jelikož Putinovy požadavky, ať jsou jakékoliv, netvoří mezinárodněprávní odpovědnost pro ukrajinskou vládu v otázkách ústupu. To, že Ukrajinci neopustili pozice, neznamená, že by porušili dohodu o příměří.

Pravda

Proces výběru investora do Českých aerolinií byl završen 31. července 2013. K tomuto dni Korean Air nabyl 44% akciový podíl v Českých aeroliniích a rovněž k tomuto datu převedl na účet Českého aeroholdingu kupní cenu ve výši 2,64 milionů EUR. Při červencovém kurzu 25,949 Kč za jedno euro činí 2,64 milionů EUR 68 505 360 Kč. Cena jednoho motoru se nedá přesně stanovit, ceny se pohybují v různých relacích a České aerolinie vlastní pět různých druhů letadel.

Český aeroholding byl 29. listopadu 2013 informován společností Korean Air o jejím požadavku uplatnit formou opce právo na nákup dalších 34 % akcií Českých aerolinií. Těchto 34 % akcií pak následně Korean Air prodá společnosti Travel Service, která se tak stane spoluakcionářem Českých aerolinií. Po dokončení transakce budou vlastnit akcie Českých aerolinií společnosti Korean Air se 44% akciovým podílem, Travel Service s 34% podílem, Český aeroholding s konečným podílem 19,74 % a Česká pojišťovna s 2,26% podílem. Dne 3. dubna 2014 byla mezi všemi zúčastněnými stranami podepsaná příslušná dokumentace. Celá transakce však nejprve podléhá schválení příslušných antimonopolních úřadů, které se očekává v průběhu druhé poloviny roku 2014. V současné době Český aeroholding vlastní 53,74 % akcií Českých aerolinií.

Představenstvo Českých aerolinií volí valná hromada Českých aerolinií (akcionáři). Je tedy pravda, že bez souhlasu Korean Air nemůže Aeroholding rozhodovat o představenstvu společnosti. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.