Přehled ověřených výroků

Výstupy, jež dokládají kritiku ze strany ČSSD na adresu vládnoucí olomoucké koalice v průběhu volebního období, lze dohledat. Např. v únoru 2014 ČSSD vyjádřila veřejně nesouhlas s odprodejem budovy " AVIONu " a také s rušením autobusové linky č. 23. Sám Staněk se veřejně vyjádřil v případě prodeje budovy následovně:

" Se záměrem prodeje této nemovitosti nemůžeme souhlasit a jsme připraveni proti němu důrazně vystoupit a bránit tak zájmy nájemníků, u nichž tento krok stávajícího vedení města vzbuzuje velké obavy. Opět se jen potvrzuje sociální demokracií dlouhodobě kritizovaný přístup pravicové koalice k městské kase, kdy se ji snaží naplnit za každou cenu."

V případě rušení autobusové linky také kritizoval radniční koalici en bloc: " S požadavkem petice na obnovení zrušené autobusové linky se plně ztotožňujeme a stojíme za petenty. Budeme požadovat, aby pravicová radniční koalice své rozhodnutí přehodnotila. Ačkoli vnímáme jako dobrý krok postupné přibližování tramvajové dopravy k lokalitám Nové Sady a Povel, je pro nás jen obtížně přijatelný přístup vedení města v podobě zrušení autobusové linky č. 23."

Daný výrok je však i přes dohledaní veřejné kritiky na adresu vládní koalice hodnocen jako neověřitelný, záznam z jednání zastupitelstva je sice dostupný na webu města, nicméně jedná se o velmi rozsáhlé dokumenty z každého jednání a není v našich silách postihnout vybrané momenty kritiky ČSSD.

Zda ODS byla nebo nebyla oslovena s dodáním portfolia odborníků do dozorčí rady ČEZ, není možné ve veřejně dostupných materiálech dohledat. Výrok Petra Fialy proto hodnotíme jako neověřitelný.

Jan Kohout působil jako ministr zahraničních věcí ve vládách Jana Fischera a Jiřího Rusnoka. Do srpna 2013 byl členem dozorčí rady ČEZu. Jan Kohout je spojen s Českou stranou sociálně demokratickou.

V podobném duchu se již vyjadřoval v námi sledované relaci Miroslav Kalousek, který tvrdil, "že poprvé po 20 letech nebyla opozice vyzvána k tomu, aby nominovala do těch klíčových společností jednoho svého odborníka, aspoň jednoho." Ačkoliv jsme kontaktovali příslušné politiky, nedostalo se nám od nich odpovědi, tudíž i toto tvrzení zůstává neověřitelné.

Ačkoliv lze vysledovat trend obsazování opozičních politiků do dozorčích rad státních a polostátních firem, nepodařilo se nám ověřit, zda ODS a další opoziční strany někdo oslovil či nikoliv.

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, neboť se nám nepodařilo dohledat konkrétní detaily, o nichž Šrámek ve svém výroku mluví. Absentují zdroje o nastrčených lidech, výzvě k rezignaci i vyloučení zmíněných osob.

Co se týče samotného sněmu, na němž byl Šrámek zvolen lídrem (97% podporou), ten se odehrál 1. července 2014. Šrámek na něm vystoupil s dlouhým kandidátským projevem. Tisková zpráva hnutí ANO z 3. července popisuje i samotné hlasování a zisk zmíněných 97 %. O problémech, které sněmu předcházely, však nemluví.

Definice luxusního bytu je nespecifická a nejednotná. Zpráva (.pdf, str. 12) Ministerstva pro místní rozvoj uvádí následující: “ Podle „definitivních výsledků“ sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011 zahrnoval bytový fond ČR celkem 4 756 572 bytů, z toho bylo 4 104 635 obydlených bytů, z nichž 43,7 % v rodinných domech a 55 % v bytových domech ”. Podle sčítání lidu, domů a bytů z roku 2011 ČSÚ bylo k datu v Praze 496 911 obydlených bytů a 55 163 rodinných domů (Tab. 9.1., str. 30). Sčítání lidu ČSÚ informuje (.pdf, str. 5), že nejvyšší podíly obydlených domů a bytů byly zaznamenány v hl. m. Praze (93,0 %, resp. 92,2 %). Pokud 496 911 bytů a 55 163 rodinných domů tvořilo 92,2 %, pak tedy 42 038 bytů bylo neobydlených a 4 666 domů neobydlených.

Číselné údaje pocházejí z roku 2011. V roce 2012 nabízeli realitní makléři v Praze přes šest tisíc nových volných bytů a dalších 2 300 bytů čekalo na dostavbu. Informoval o tom server praha.idnes.cz. Protože však parametry luxusního bytu nejsou jasně definovány, hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Zuzana Baudyšová je členkou výboru pro práva dítěte, který spadá pod Radu vlády pro lidská práva. Jejím předsedou je skutečně Jiří Dienstbier. V zápisech ze zasedání jsme nenašli, že by se výbor zabýval tím, zda se budou konkrétní případy projednávat, či nikoliv. Avšak na základě těchto zápisů je zřejmé, že se výbor skutečně nezabývá případy konkrétních jednotlivců.

Výrok je neověřitelný, jelikož nebylo možné dohledat město, kde by figuroval výhradně soukromý dopravce. Existují sice příklady obcí, v nichž vedle sebe paralelně funguje veřejná a soukromá doprava, nicméně příklad, kdy by přeprava lidí spadala výhradně do privátních rukou, jsme nenalezli.

Dle serveru Mises je veřejná doprava zprostředkovávána soukromým dopravce např. v Hong Kongu, kde největším autobusovým dopravcem je společnost KMB (Kowloon Motor Buses), případně na západním pobřeží Turecka. V českém prostředí zajišťuje provoz veřejné linkové autobusové dopravy v některých regionech např. soukromá firma ICOM, a. s.

Dle zápisu z prvního (ustavujícího) zasedání zastupitelstva města se vyslovilo pro návrh 10 zastupitelů, 23 bylo proti a 20 se zdrželo hlasování.

Dle tiskové zprávy hnutí Ostravak 10 zastupitelů hlasujících pro návrh bylo právě z tohoto hnutí. Zda ale ODS a ČSSD, resp. jejich zastupitelé Lumír Palyza a Martin Štěpánek, byly proti, se dohledat nepodařilo, neboť není z daného zasedání zastupitelstva dostupný záznam o jednotlivých hlasujících (pouze souhrnná informace).

Podle webu města Brna byla kapacita mateřských škol ve školním roce 2010-2011 na celém území města 10 380. Během dvou následujících let stoupla na 11 055. Dále pak od 1. září 2013 (tedy v dalším školním roce) bylo počítáno s nárůstem kapacit o dalších 458 míst. Celkem tedy mezi školním rokem 2010-2011 a současným, který začal 1. září, jde o nárůst ve výši 1133 míst. Je třeba však podotknout, že zmíněných 458 míst bylo předpokladem a nepodařilo se nám tuto výči prokazatelně potvrdit či vyvrátit aktuálnějším zdrojem, což je případ i Vižďou zmíněných 300 míst pro rok 2015.

Výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný z důvodu absence prokazatelných dat, byť je třeba dodat, že Vižďou popisovaný trend zvyšování kapacit MŠ v Brně je zcela reálný.

Výrok Martina Zrzaveckého hodnotíme jako pravdivý. Dluh města Plzně skutečně činí 2,3 miliardy Kč a celková částka na účtech města mírně převyšuje zmíněné 2 miliardy Kč.

Dle Výroční zprávy města Plzně 2013 (.pdf, str. 30) činil celkový dluh města 2 298,2 mil. Kč, tedy téměř 2,3 miliardy Kč.

Současně se v Závěrečném účtu města Plzně za rok 2013 (.pdf, kap. 1.3) uvádí, že zůstatky finančních prostředků na účtech fondů města činily k 31. 12. 2013 téměř 1 957 tisíc Kč. Po převedení přebytků z hospodaření v příslušném roce se disponibilní zůstatky dostaly i na více než 2 miliardy Kč.

Praha představila svůj rozklikávací rozpočet v prosinci 2011. Už v září, když primátor prezentoval své plány, psaly Hospodářské noviny, že žádné jiné české město zatím rozklikávací rozpočet nepoužívá.