Přehled ověřených výroků

Tisková mluvčí hnutí ANO Lucie Kubovičová nám prostřednictvím e-mailu sdělila: " Hnutí ANO senátním kandidátům přispělo na kampaň částkou 400 tis., ti by pak měli stejnou částku investovat sami, veškeré faktury jdou přes centrálu ANO, účty jejich kampaní budou zveřejněny na stránkách hnutí. Senátní kandidáti, pokud víme, transparentní účty nemají ".

Vláda Bohuslava Sobotky si skutečně vetkla do programového prohlášení mezi jinými prioritami i podporu sociálního bydlení. V sekci 3.12 se tak píše: “ Vláda považuje za jednu ze svých priorit boj proti sociálnímu vyloučení. Bude prosazovat provázané řešení sociálního bydlení a předcházení bezdomovectví, sociální pomoci a terénní práce, poskytování dávek státní sociální podpory a hmotné nouze, inkluzivního vzdělávání, politiky zaměstnanosti, boje proti zadlužování, bezplatné právní pomoci a poradenství, zabránění zneužívání sociálního systému, např. v podobě obchodu s chudobou v předražených ubytovnách ”.

Jedna z priorit pro Ministerstvo pro místní rozvoj (3.13) pak zní: “ V oblasti územního plánování a stavebního řádu připraví vláda novelu stavebního zákona, která přinese zjednodušení a zrychlení povolovacích řízení. Vláda také připraví nový zákon o sociálním bydlení, který bude definovat standard sociálního bytu a vymezí osoby v bytové nouzi, které na něj mají při splnění stanovených podmínek nárok ”.

Na zákoně se pracuje a předložen na vládu bude v září. Zákon má více vymezit pravomoci, určit, kdo bude za sociální bydlení odpovídat a co zajistí obce, rezorty či neziskové organizace.

Výrok hodnotíme na základě dokumentů dostupných na webu hlavního města Prahy. Z těch je patrné, že uváděné částky neodpovídají skutečnosti.

Počty problémových uživatelů drog vyčísluje Strategie protidrogové politiky (.pdf, str. 58). Vydávané prostředky pak najdeme ve Výroční zprávě o realizaci protidrogové politiky za rok 2013 (.pdf, str. 45).

RokPočet uživatelů drogVydané prostředky (v tisících Kč)2005 9800 29 0002006 8400 29 0002007 10 000 32 0002008 11 500 37 0002009 10 400 40 0002010 11 350 40 0002011 10 900 35 1502012 14 600 39 0002013 n/a 41 000

V rámci těchto souhrnů se jedná o celkovou částku vydanou městem na protidrogovou politiku. Zmíněná výroční zpráva uvádí konkrétně položky na stranách 52–53 pro roky 2012–2013. Které z těchto všech položek tvoří protidrogovou prevenci města však není nikde zcela konkrétně popsáno a není tak možné korektně určit celkovou částku na prevenci pro daný rok. Z toho důvodu je výrok hodnocen jako neověřitelný.

Před 4 lety skutečně pražští politici v představenstvech a dozorčích radách městských firem byli hojně zastoupeni. Politici byli, jak informoval Idnes.cz, v představenstvech dozorčích rad společností vlastněných městem i v říjnu 2011. Např. zastupitel za ODS Pavel Hurda to odůvodňoval tím, že nemůže odstoupit okamžitě, protože by tím ohrozil fungování společnosti.

V březnu 2012 informovaly Lidové noviny, že je Pavel Hurda stále členem představenstva Pražské plynárenské. Článek také obsahuje seznam deseti politiků, kteří představenstva opustili. K odvolání dalších politiků došlo v květnu 2013.

Na začátku února 2014 byl do předsednictva Dopravního podniku jmenován člen TOP 09 Jiří Špička. V tomto týdnu vyšel článek o politicích v představenstvech rovněž na serveru Aktuálně.cz, který informoval také o dvou spolustranících primátora Hudečka.

Pravdou je, že politici v dozorčích radách nejspíše nefigurují v takové míře jako dříve.

V roce 2005 podala občanská iniciativa Naše Olomouc stížnost Krajskému úřadu Olomouckého kraje, která se vztahovala k financování aquaparku z prostředků města.

V roce 2006 případ prošetřovala protikorupční policie na žádost člena sdružení Naše Olomouc.

Prvotní vklad města Olomouc byl 90 milionů. Dalších 189 milionů zaplatí na akciích. Protože návštěvnost aquaparku není tak vysoká, jak se předpokládalo v původním plánu, celý projekt se prodražuje. Město muselo navýšit kapitál a v roce 2011 si vzalo půjčku. Provoz areálu je zatím stále prodělečný.

Zápis (.pdf, str. 43) ze zasedání zastupitelstva 21. 6. 2005 uvádí, že Kovaříková na jednání " připustila, že v Olomouci není dostatek ploch ke koupání, ale zapochybovala o vhodnosti řešení tohoto problému výstavbou aquaparku. Konstatovala, že 500 mil. Kč není zanedbatelná částka, za kterou se dá pořídit mnoho potřebnějších věcí, než je aquapark, který bude mít rozlohu současného krytého bazénu a bude stát někde u dálnice."

Dále má Demagog.CZ k dispozici stížnost (.doc), kterou Kovaříková 4. 7. 2005 zaslala Krajskému úřadu Olomouckého kraje. Ta upozorňuje na opakovaná porušení jednacího řádu zastupitelstva při projednávání bodu financování výstavby aquaparku. Stížnost kritizuje jednání části zastupitelů, jelikož projednávání mělo být v rozporu s " jednacím řádem ZMO a v rozporu se zákonem o obcích, neboť hlasování předcházela zmanipulovaná diskuse. Náprava spočívá v opětovném projednání tohoto bodu, a to postupem v souladu s jednacím řádem ZMO."

Krajský úřad pak shledal nedodržení pravidel daných jednacím řádem obce, nikoliv však porušení zákona o obcích.

Co se týče schůzky s Martinem Novotným, Kovaříková v konverzaci s Demagog.CZ uvádí, že " ze schůzky nebyl proveden zápis, zúčastnila jsem se jí já a má kolegyně z místní pobočky Hnutí DUHA Olomouc (kde jsem v té době pracovala) Jiřina Popelková." Tato část tedy zůstává neověřitelný. Celkově ale výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož Kovaříková skutečně proti financování auqaparku z veřejných rozpočtů prokazatelně od roku 2005 vystupuje.

Hodnocení jsme změnili z původního "neověřitelné" na základě informací poskytnutých Dominikou Kovaříkovou.

Miroslav Kalousek na brífinku (video v článku) po jednání o služebním zákonu řekl: „U běžných zákonů, se kterými nebudeme souhlasit, svedeme poctivý souboj argumentů, poctivý parlamentní zápas, ale rozhodně se neodhodláme k tomu, abychom ten proces zablokovali.“ V rozhovoru pro Právo navíc řekl: „Tento postup je obhajitelný pouze pro situaci, kdy máme pocit, že je ohrožen demokratický systém a demokratická správa země. U zákonů týkajících se daní či rozpočtu blokaci využívat nebudou. Tento nástroj lze použít na každý zákon, ale morálně je to neobhajitelné,“ dodal.

První místopředsedkyně poslaneckého klubu ODS Jana Černochová v Událostech, komentářích uvedla, že si opoziční poslanci podali ruku s Bohuslavem Sobotkou na to, že opozice nebude zneužívat možnosti tzv. obstrukcí a použije je skutečně pouze tam, kde je ohrožen demokratický systém naší země.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože obě strany, které obstrukcemi hrozily, se této taktiky veřejně zřekly.

Byť Okamura korektně popisuje jednání v Poslanecké sněmovně při zákonu o tzv. zelené naftě, je výrok hodnocen jako neověřitelný, neboť o zákonnosti/nezákonnosti rozhoduje v České republice soud. Bylo již avizováno, že daný případ bude postoupen Ústavnímu soudu.

Zákon (v tomto případě jednací řád Poslanecké sněmovny) se k možnosti zpochybnění hlasování vyjadřuje v § 76 Výsledky hlasování. Bod 5 konkrétně uvádí: " Každý poslanec může vznést při hlasování nebo bezprostředně po něm námitku proti průběhu nebo výsledku hlasování. O takové námitce rozhodne Sněmovna bez rozpravy."

Konkrétní hlasování, o němž Okamura mluví, proběhlo 23. července ve 12:17. Celou událost dokumentuje také stenoprotokol z jednání. Po tomto hlasování (pořadové číslo 65 – šlo o pozměňovací návrh poslance Urbana na snížení daně na pohonné hmoty) proběhlo další hlasování o návrhu zákona o tzv. zelené naftě jako celku.

Následně byl otevřen další bod a předseda poslaneckého klubu ČSSD si vzal hodinovou přestávku, jednání bylo přerušeno ve 12:21.

Po této přestávce (při níž údajně premiér křičel na své poslance) se přihlásil poslanec Šincl a zpochybnil své předchozí hlasování, načež se strhla ve sněmovně procedurální rozepře. Hlasování bylo tedy zpochybněno po cca 65 minutách. Dodejme, že mimo Šincla v hlasování o tomtéž návrhu změnilo názor dalších 15 poslanců ČSSD.

Opakování zmíněného hlasování bylo umožněno hlasy koaličních poslanců. Pro úplnost uvádíme, že opakované hlasování o návrhu poslance Urbana proběhlo skutečně 2 dny po tom původním (25. července – 12:39).

Na základě tiskových zpráv nejvyšších orgánů Evropské unie hodnotíme výrok Lubomíra Zaorálka jako pravdivý.

Evropská rada na svém zvláštním zasedání 30. srpna 2014 vyzvala (.pdf, ang., bod 12) Evropskou komisi, aby připravila návrh dalších sankcí proti Rusku v reakci na pokračující boje na Ukrajině. Evropská komise návrh připravila (ang.) k projednání 3. září a postoupila jej k jednání členským státům. (Informace o podobě navrhovaných sankcí např. agentura Reuters nebo idnes.cz.)

Předseda Evropské rady Herman van Rompuy a předseda Evropské komise José Manuel Barroso ve společném dopise (.pdf, ang.) na téma chystaných sankcí uvádějí, že přijetí bude projednáno v pondělí 8. září, a to formální písemnou procedurou.

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož se na postu ředitele společnosti Plzeň 2015 vystřídalo skutečně 5 osob.

Jako první zde působil Milan Svoboda, kterého později nahradil Tomáš Froyda. Poté dočasně funkci převzali Erich Beneš a Jiří Sulženko. Stávajícím ředitelem je Jiří Suchánek, jenž je ve funkci od listopadu 2013.

Také je pravdou, že budoucnost stavby kulturní továrny Světovaru je nejistá. Kvůli problému s kontaminací s ropnými látkami totiž došlo k posunutí termínu. Pokud se ji nepodaří dokončit do září 2015, pravděpodobně přijde o evropskou dotaci ve výši 114 milionů Kč. Prozatím však zastupitelé její stavbu nezastavili a o dalším osudu rozhodnou noví zastupitelé, kteří vzejdou z říjnových komunálních voleb.

Je pravdou, že Jiří Tyc, kterého zmiňuje ministr financí Andrej Babiš, je zaměstnancem dceřiné firmy ČEZu Energoservis. Tato firma, jak je ve výroku uvedeno, se pak skutečně mimo další činnosti zaměřuje na údržby a investice. Ačkoliv nelze zcela souhlasit s výrokem, že Jiří Tyc řídí tuto firmu, je jedním z nejvíce postavených zaměstnanců, konkrétně pak zastává pozici ředitele jedné z divizí, a to ETE - Jaderná elektrárna Temelín.

Co se týká části, že jej doporučila paní Veverková, tak zde nejsme schopni z veřejně dostupných zdrojů výrok vyvrátit, ani potvrdit. Paní Drábová nám e-mailem ovšem potvrdila, že Jiřího Tyce neoficiálně odsouhlasila jako člověka kompetentního na post v dozorčí radě ČEZu.

Z těchto důvodů výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou, že Jiří Tyc sice přímo neřídí celou servisní firmu Energoservis, nicméně je na velmi vysoké pozici, a bude tedy patrně expertem na danou problematiku.