Přehled ověřených výroků

Výrok ministra Jurečky hodnotíme jako pravdivý, protože předseda správní rady Ústavu paměti národa Ondrej Krajňák se vyjádřil ve stejném duchu, když pro ČTK (dostupné na webu Českého rozhlasu) řekl: " V každém konkrétním bodě jsme se snažili vyvrátit jakékoli argumenty naší protistrany. Přesto soud rozhodl, jak rozhodl. Ústav paměti národa bere rozhodnutí na vědomí, respektuje ho, ale neztotožňuje se s ním. Proti takovému rozhodnutí soudu se odvoláme."

Česká republika předsedala Radě EU v první polovině roku 2009. U moci byla tehdy Topolánkova vláda, kterou se do té doby snažila opozice čtyřikrát svrhnout. Povedlo se jí to až napopáté, 24. března 2009, kdy se pro nedůvěru vládě vyslovilo 101 poslanců. Topolánkova vláda nakonec vládla v demisi do 8. května, kdy prezident jmenoval vládu novou, úřednickou. Na novou vládu se tedy čekalo asi měsíc a půl a ne většinu předsednictví.

Ačkoliv to není příliš obvyklé, vlády v historii během předsednictví v Radě EU padly. Konkrétně v Itálii (v roce 1996), Francii (v roce 1995) a v Dánsku (v roce 1993). Výrok Andreje Babiše je proto hodnocen jako nepravdivý.

O závazku přijmout společnou evropskou měnu skutečně hovoří čl. 4 Aktu o podmínkách přistoupení (.doc), kde je stanoveno, že "každý nový členský stát se účastní hospodářské a měnové unie ode dne přistoupení jako členský stát, na který se vztahuje výjimka, ve smyslu článku 122 Smlouvy o ES" (zavedení eura až po splnění všech tzv. konvergenčních kritérií).

Smlouvy o přistoupení členských států k EU jsou součástí tzv. primárního práva. Postup změn primárních smluv upravuje čl. 48 Smlouvy o fungování Evropské unie (.pdf), podle něhož změny "vstoupí v platnost po ratifikaci všemi členskými státy v souladu s jejich ústavními předpisy."

Vláda Petra Nečase plánovala původně ve výhledu na roky 2015 a 2016 schodek státního rozpočtu 110 a 115 miliard korun, ale nakonec se rozhodla schodek na tyto roky udržet na hranici 105 miliard korun.

Úřednická vláda Jiřího Rusnoka, ve které byl Jan Fischer ministrem financí, pak zpřesnila výhled na roky 2015 a 2016 se schodkem 120 miliard korun.

V obou případech se však jedná o rozpočtový výhled, nikoliv o rozpočet jako takový. Srovnávání těchto materiálů se skutečným rozpočtem hodnotíme jako zavádějící.

Předseda ODS Fiala uvádí částku 350 mld. Kč, která ve skutečnosti zahrnuje závazek ČR při vstupu do eurozóny, tedy zhruba 40 mld. Kč splaceného kapitálu, a následný podmíněný závazek 310 mld. Kč využitý pouze v případě potřeby. Tento podmíněný závazek s fungováním Evropského mechanismu stability (ESM) bezprostředně souvisí.

Jak uvádí oficiální stránky Rady EU, ESM vznikl „… za účelem podpory stability prostřednictvím řady nástrojů finanční pomoci členským státům ESM, které mají vážné finanční problémy nebo jim takové problémy hrozí.“

Výrok Petra Fialy hodnotíme jako zavádějící, protože závazek 310 mld. Kč je pouze podmíněný a bude uplatněn v případě využití výpůjční kapacity ESM – viz „Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou“ (.pdf, str. 24).

Vládní koalice předložila Poslanecké sněmovně svůj návrh novely zákona o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury 24. dubna tohoto roku. Návrh byl ve sněmovně schválen 20. června.

Součástí novely je změna přístupu k vykupování pozemků. Nově by vlastníci půdy mohli při urychleném jednání získat až osminásobek ceny navrhované znalcem. Podle kritiků povede novela ke spekulacím s pozemky a několikanásobně zdraží výstavbu dálnic.

Výhled na míru nezaměstnanosti v letech 2014 a 2015 byl zpracován například ve Střednědobém výhledu státního rozpočtu České republiky na léta 2014 a 2015 (.pdf), ve kterém je predikováno, že v roce 2012 stoupne nezaměstnanost na 7 %, v letech 2013 a 2014 dosáhne hodnoty mírně nad 7 % a v roce 2015 se vrátí mírně pod úroveň nezaměstnanosti v roce 2012 (graf 9, str. 19).

Dle měsíčního přehledu (.zip, soubor 2. Nez 2012_2014) podílu nezaměstnaných, vydávaného Ministerstvem práce a sociálních věcí, bylo dosaženo podílu nezaměstnaných ve výši 8,6 % v lednu 2014, což byla nejvyšší měsíční hodnota od roku 2012. V absolutním vyjádření se jednalo o 629,3 tis. nezaměstnaných, což překonalo nejvyšší počty v prosinci a únoru roku 2013 - 596,8 tis., resp. 593,7 tis. nezaměstnaných.

Podle grafu vývoje míry nezaměstnanosti od roku 1999 na serveru Kurzy.cz byla nejvyšší míra nezaměstnanosti v únoru 2004, kdy dosahovala hladiny 10,9 %. Avšak na přepočet počtu nezaměstnaných osob je hodnota 625 390 z únoru 2014 skutečně nejvyšší, přestože podíl nezaměstnaných nyní činní 8,6 %. Vliv na procentuální hodnoty má celkový počet obyvatel a změna metodiky výpočtu nezaměstnanosti z roku 2012.

Na základě výše uvedeného hodnotíme výrok jako pravdivý.

Je pravda, že ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček pracuje na návrhu zákona o zrušení poplatků ve zdravotnictví. Plánuje, že tento zákon zruší poplatky za recept a za návštěvu lékaře. Zůstanou tak pouze platby za ošetření na pohotovosti.

Ministr Němeček minulý týden sám uvedl, že tento návrh zákona chce co nejdříve poslat na vládu. Zda ho k rychlejšímu podání nabádal Bohuslav Sobotka, se nám bohužel nepodařilo ověřit. Výrok je proto hodnocen jako neověřitelný.

Tzv. zelená nafta již byla předmětem jednání Sobotkova kabinetu. Konkrétně 2. dubna byl na vládě přijat návrh na zachování zmíněné vratky daně. Premiér sdělil na tiskové konferenci po jednání vlády, že by vláda chtěla znovunastavení tzv. zelené nafty již během tohoto roku, ministr zemědělství upřesnil termín tak, že by to mělo být do žní, kdy je spotřeba nafty největší. Již 2. dubna Sobotka mluvil o tom, že zmíněná novela bude " brzy předložena do legislativního procesu ". Mimo výše uvedeného Babiše je zmíněn jako spolugestor také ministr Jurečka.

V obou případech je dohledatelná skutečnost, že dané návrhy by měly být zavedeny v poměrně krátkém časovém horizontu. Nepodařilo se nám ovšem dohledat informace o Sobotkově osobním zapojení, resp. o jeho urgencích směrem k oběma ministrům. V případě zelené nafty by měl být jmenován také ministr zemědělství.

Evropský parlament skutečně nemá právo legislativní iniciativy, čímž se liší od národních parlamentů. Legislativní iniciativu má pouze Evropská komise. Evropský parlament však může Komisi požádat, aby určitý legislativní návrh iniciovala.

Kontaktovali jsme experty na evropské právo, jejichž odpovědi uvádíme níže. Z důvodu právní komplikovanosti celé problematiky nelze však jednoznačně určit pravdivostní hodnotu výroku, necháváme proto zhodnocení na čtenáři.

Odpověď doktora Sehnálka:

"Pan doktor Pospíšil má v tom svém výroku v zásadě pravdu - odpověď je tedy ANO, je tomu tak, jak on uvádí. Skutečně totiž neexistuje žádný procesní kodex Evropské unie, který by komplexně upravoval procesní postavení předaného občana v jiném členském státě. Celá právní úprava je totiž postavena na principu vzájemné důvěry, že standard zacházení je ve všech členských státech zaručen. Pokud by totiž práva českého občana měla být garantována, pak by to vztáhnuto i na ČR znamenalo, že nám jiných stát nebo dokonce EU může přímo zasahovat do našeho trestního práva procesního.

Výrok je však postaven způsobem, který vyznívá, že náš občan není chráněn vůbec. To ale samozřejmě není pravda, protože je tu Listina základních práv EU a obecné zásady právní, které musí být při výkladu a uplatňování příslušného rámcového rozhodnutí zohledněny. V extrémním případě by pak dle mého názoru bylo možné českého občana nepředat.

Problematická je též část výroku, která uvádí trestné činy obecně, ve skutečnosti je totiž použití evropského zatykače, a to je důležité, omezeno jen na vyjmenované nejzávažnější ŤC, případně na TČ trestné oboustranně. I v tom je jistá záruka ochrany pachatele..."

Odpověď docenta Křepelky:

"- ano, existují různé garance procesních práv na různých úrovních práva EU, Rady Evropy apod.

- realita v jednotlivých členských státech je ale dosti rozdílná a nedělejme si přílišné iluze.

Určité obavy ohledně procesních práv vydávaných občanů jsou tedy pochopitelné.
Je to otázka důrazu, při zohlednění zkušeností.
Navíc každý trestní proces je jedinečný a mohou být velmi odlišné názory na jeho spravedlnost (viz Amanda Knox - USA-Itálie)."

Zároveň doplňujeme náš vlastní komentář:

Evropský zatýkací rozkaz zajišťuje, aby jiný členský stát na svém území zatkl vyžádanou osobu a předal ji za účelem trestního stíhání nebo výkonu trestu odnětí svobody nebo ochranného opatření spojeného se zbavením osobní svobody. Členská země prakticky nemůže odmítnout vydání hledané osoby, pouze za podmínky, že by sama převzala její trestní stíhání nebo výkon trestu odnětí svobody.

Na jeho základě by skutečně byl občan České republiky vydán do Rumunska kvůli podezření pro trestný čin spáchaný v Rumunsku a byl souzen tamními soudy.

V souvislosti s tímto byla také vydána příručka, která v Článku 11 (strana 36) a dále definuje práva vyžádané osoby a další postup v řízení. Z příručky tak vyplývá, že v souladu s vnitrostátním právem vykonávajícího členského státu má zadržený právo na právního zástupce a tlumočníka a i v dalších aspektech je nutno dodržet právo vykonávajícího členského státu, v příkladu Jiřího Pospíšila by se pak v případě českého občana postupovalo podle rumunského práva.

Dodejme ovšem, že daná příručka nemá vysloveně závazný charakter. Citujeme: "Poznámky zde uvedené nejsou závazné a nedotýkají se vnitrostátních právních předpisů provádějících rámcové rozhodnutí o EZR. Uvedené poznámky jsou spíše doporučeními. Justičním orgánům se však nicméně připomíná jejich povinnost vykládat jejich vnitrostátní právní předpisy v souladu s rámcovým rozhodnutím (viz věc Pupino Evropského soudníhodvora C-105/03)."