Bohuslav Sobotka
My teď konečně nastavujeme pravidla tak, aby to kšeftování se sociálním bydlením v České republice od 1. ledna skončilo.
Zaražením "kšeftování" se sociálním bydlením se chce věnovat nová ministryně práce a soc. věcí Michaela Marksová-Tominová:
"Prosadíme zákon o sociálním bydlení, který definuje standard sociálního bytu a vymezí osoby, které na něj mají nárok. Zamezíme obchodu s chudobou, který spočívá v pronajímání předražených ubytoven hrazených ze sociálních dávek na bydlení. Na nových opatřeních budeme intenzivně pracovat."
V připravované novele zákona o hmotné nouzi (pdf.) jsou obsaženy tyto změny:
Václav Štekl
Už jsou připraveny projekty například na sázení stromů v travnatých pásech mezi jízdními pruhy na Rokycanské třídě.
Výrok je označen jako pravdivý, jelikož v září roku 2014 byla schválena územní studie „Plzeň, Rokycanská – Spolková“. Tento projekt řeší lokalitu podél Rokycanské ulice, v rozmezí mezi mostem přes řeku Úslavu a křižovatkou U Pietasu a dále jsou zahrnuty i bloky po obou stranách ulice, jež jsou vymezené korytem řeky a ulicemi Spolková a Živnostenská.
Studie, jež je závazným podkladem pro další rozvoj tohoto území, mimo jiné řeší revitalizaci městské zeleně v této oblasti, nahrazení podchodu v Rokycanské ulici pěší lávkou a také doplnění středového pruhu Rokycanské ulice stromořadím.
Tomio Okamura
Pana Víta Bártu jsem od října loňského roku ani jednou neviděl, ani jednou jsem s ním nemluvil, ani jednou jsem si s ním nenapsal.
Okamura se od Víta Bárty, který (neúspěšně) kandidoval za hnutí Úsvit ve sněmovních volbách 2013, distancuje dlouhodobě. Jak ovšem v prosinci minulého roku odhalil portál Idnes, spojení mezi Věcmi veřejnými zůstává živé i po volbách, alespoň v personální rovině. Nejméně šest lidí – většinou dříve vysoce postavených ve VV – je spojeno s aktuálními poslanci za stranu Úsvit (Vít Bárta mezi nimi ovšem nefiguruje).
Dodejme také, že v dolní komoře nyní zasedají čtyři poslanci nominovaní za Věci veřejné. Tři z nich jsou podle portálu Naši politici doposud ve Věcech veřejných, vyjma Jiřího Štětiny, který je bez politické příslušnosti.
Kontaktovali jsme Víta Bártu s žádostí o reakci na Okamurova slova, výrok hodnotíme prozatím jako neověřitelný.
Miroslav Kalousek
Ale ony se také odloží zákony, které výrazně snižují tu cenu práce těm živnostníkům. My jsme po té stabilizaci chtěli ponechat DPH v původní úrovni. A snížit přímé odvody. A ty, to jsou zákony, které souvisejí s jednotným inkasním místem. A kdyby pan ministr Babiš tenhle krok neudělal, kdyby nenavrhl odložení těch zákonů souvisejících s jednotným inkasním místem, které už jsou platné, to je platná součást právního řádu, on to chce teď změnit. Kdyby to nechal být, kdyby to neměnil, všichni už jsou na to připravení, protože to dva roky platí ten zákon, tak by platil, tak by všichni na přímých odvodech platili o 14 miliard korun v roce 2015 méně, než budou platit, když on to odloží. To, že on to odloží, nechá DPH v původní výši, kterou, jejíž zvýšení kritizoval, ale nechá to v původní výši, a ještě lidem vytáhne z kapsy o 14 miliard na přímých daních víc.
Miroslav Kalousek má na mysli zákon č. 458/2011 Sb. o změně zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů. Tento zákon zavádí jednotné inkasní místo pro výběr daní i pojistného na jednom místě a na jednotném přiznání a dále mění některé daňové zákony. Ačkoliv byl schválen (a tedy je platný) již v roce 2011, účinný je až od 1. ledna 2015.
Mimo JIM tento zákon ruší superhrubou mzdu, navíc se snižuje sazba celkových odvodů ze mzdy. Tyto změny mají vliv na náklady práce a pro většinu zaměstnanců i živnostníků by vedly ke snížení přímých daní. Co se týče konkrétního vyčíslení vlivu těchto změn na příjmy státu, pokusil se o ně think-tank IDEA, podle jehož studie by dopad byl 19 miliard korun. Jednalo se však o změnu oproti roku 2013. Nemáme přesnější čísla, a výrok tak hodnotíme jako neověřitelný.
Aleš Jakubec
Nesouhlasili jsme a podařilo se nám i prosadit, že se zatím nebude rekonstruovat olomoucký hrad. Nejsme proti tomu, ale umíme si představit levnější řešení než to za 100 milionů, z čehož 50 by šlo z městské pokladny.
Výrok byl označen jako pravdivý, protože strana TOP 09 byla v Olomouci jednoznačně proti rekonstrukci olomouckého hradu dle projednávaného projektu, jehož rozpočet měl být přibližně 120 miliónů korun. Část prostředků pro tento projekt by ovšem byla pokryta dotacemi.
Diskutovány byly i návrhy na vyškrtnutí objektu restaurace z tohoto projektu, což by ušetřilo cca 20 miliónů korun, či návrh na vypsání zcela nové soutěže, což by také mělo přinést jisté úspory, takže by cena projektu mohla klesnout až na 90 miliónů korun. Městský rozpočet by z toho hradil zhruba třetinu.
Kvůli neshodám v zastupitelstvu byl však tento bod z programu vyškrtnut, a to až do uskutečnění komunálních voleb.
Miloslav Ludvík
Budete se divit, ale máme tam (ve FN Motol - pozn. Demaogog.cz) přesně 20 takových lidí, kteří dělají v nádvorní četě, tedy uklízejí areál a dělají přesně ty nekvalifikované práce, které potřebujete. Máme mezi nimi i trestané (řeč je o pracovních místech pro bezdomovce v oblasti málo kvalifikovaných činností se systémem denních výplat - pozn. Demagog.cz).
Ve výroční zprávě FN Motol (.pdf) za rok 2013 je na stranách 85–87 rozepsán personál nemocnice (resp. všichni zaměstnanci). V tomto výčtu (profesní složení, rozdělení podle kvalifikace, vzdělání a platu) ovšem není popsána kategorie, kterou Miloslav Ludvík zmiňuje.
Z mediálních zpráv se také nepodařilo dohledat, že by FN Motol zaměstnávala zmíněné osoby na dané práce. Nelze tak korektně říci, zda Ludvíkův výrok sedí, či nikoli.
Lukáš Semerák
Pan Dědic je zatím pouze trestně stíhán.
Ostravský podnikatel a lobbista Martin Dědic je trestně stíhán v souvislosti se zakázkami dopravního podniku a nemocnice. V březnu ho proto zadržela protikorupční policie. Soud pak rozhodl o jeho vzetí do vazby.
Podle státního zástupce "díky svým vazbám na regionální politiky získal neformální vliv na chod a řízení Dopravního podniku Ostrava, akciové společnosti ovládané městem, a Městské nemocnice Ostrava, příspěvkové společnosti města. Prostřednictvím tohoto vlivu dokázal zajistit některým uchazečům o veřejné zakázky podmínky pro to, aby uspěly. Ale vítězné firmy za to následně dávaly úplatky."
Od června je Dědic vyšetřován na svobodě, soud ho propustil na kauci. Soud zatím neproběhl, a výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
Matěj Hollan
My jsme už v srpnu podávali podnět na to, aby se vyhláška v tomto zpřesnila, změnila, zpřesnila se i časová regulace, tak, aby skutečně, když chodí děti do škol, tak aby nechodily kolem heren. Protože dneska přestože ta vyhláška je, tak je napsána špatně, my jsme na to upozorňovali už v té době.
Hnutí Žít Brno skutečně 28. srpna 2014 vypracovalo návrh novelizace (.pdf) vyhlášky č. 1/2014 (.pdf) o regulaci provozu loterií a jiných podobných her a stanovení opatření k zabezpečení veřejného pořádku. Nezpřísňuje ovšem ani tak časové podmínky jako spíše rozsah zákazu. V původním článku 3 odst. 2 se hovoří o zákazu provozování loterií a jiných podobných her mezi 7 a 14. hodinou každého pracovního dne, zatímco návrh novely dovoluje provozovatelům pohostinských a podobných zařízení (restaurací, barů, diskoték) a heren, v nichž se provozují loterie a podobné hry, určit si otevírací dobu v pracovních dnech v časovém rozmezí od 0:00 do 07:00 a od 14:00 do 24:00, zatímco v době od 7:00 do 14:00 musí být tyto provozovny zcela uzavřené.
Rozdíl je tedy v tom, že hnutí Žít Brno požaduje provozovny, kde se tyto loterijní hry vyskytují, v čase od 07:00 do 14:00 zcela uzavřít, nikoliv jen zakázat provozování těchto her.
Na povrchní úpravu cílových subjektů a jiné nedokonalosti vyhlášky upozorňovalo hnutí již před vstupem vyhlášky v účinnost v lednu roku 2014. Vyhláška mimo jiné vymezuje k provozování hazardu několik přílohou stanovených míst. Na těchto místech je totiž (za splnění podmínek v čl. 4 vyhlášky) exkluzivně povoleno provozovat i hazard "terminálového" a "automatového" typu, žetonové a karetní loterie jsou pak povoleny všude mimo MČ Brno - Královo pole. S tímto hnutí Źít Brno zásadně nesouhlasilo, což vyjádřilo mimo jiné satirickým článkem vyzdvihující provozovatele těchto heren, společnost Kajot.
Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.
Tomáš Macura
Kompetence města, pokud jde o vyhlašování nebo stanovování konkrétních individuálních emisních limitů, jsou v podstatě nulové (...). Především na úrovni kraje je kompetence k stanovení konkrétních emisních limitů pro jednotlivé průmyslové podniky.
Podle § 4 odst. 2 zákona o ochraně ovzduší se emisní limity dělí na na obecné a specifické. Obecné limity pro jednotlivé znečišťující látky a jejich skupiny jsou zakotveny v prováděcím právním předpisu − příloze č. 9 vyhlášky o úrovni znečišťování. Ty specifické jsou pro jednotlivé typy zdrojů znečištění (tzv. stacionární zdroje) stanovené buďto touž vyhláškou, nebo je může pro konkrétní zdroj znečištění ustanovit krajský úřad prostřednictvím povolení provozu dle § 11 odst. 2 písm. d) zákona o ochraně ovzduší. Obecné limity se ve vztahu k těmto specifickým limitům používají subsidiárně. Krajský úřad může dle tohoto zákona obecné limity pouze "zpřísnit", tedy nikoliv stanovit je stejné či vyšší, než jak pro daný zdroj udává vyhláška. Zároveň může také rozšířit okruh stacionárních zdrojů, na které se limity vztahují.
Města v tomto ohledu skutečně nemají na výši emisních limitů jakýkoliv vliv, zatímco kraje disponují možností vydat povolení provozu dle § 11 odst. 2 písm. d zákona o ochraně ovzduší a stanovit tak výši limitů nejen pro průmyslové podniky. Tomáš Macura má tedy pravdu.
Např. Vídeň dneska vlastní 200 tisíc bytů, což je třetina bytového fondu.
Podle webu ViennaInternational.at žije každý čtvrtý obyvatel Vídně v městském bytě. Web také uvádí, že ve vlastnictví města je zhruba 220 tisíc bytů. To odpovídá počtu bytů, který byl zveřejněn po sčítání bytů, které proběhlo v roce 2001. Tehdy bylo ve Vídni evidováno (.pdf, str. 13) 226 117 bytů v městském vlastnictví, což činí necelých 25 % z celkového počtu bytů ve městě (910 745). Aktuální data se nám bohužel nepodařilo dohledat.
