Přehled ověřených výroků

Ostravská univerzita v Ostravě vydala Metodickou příručku pro výkon terénní sociální práce, kde jsou role, kompetence, práva a povinnosti terénního pracovníka definovány (.pdf, str. 15–28). Dokument na straně 26–28 definuje spolupráci pracovníka s veřejnoprávními subjekty, neziskovými organizacemi a soukromými subjekty. Terénní sociální pracovník/terénní pracovník úřadům a institucím a místním neziskovým organizacím konkrétně nabízí:

• zprostředkování kontaktu mezi uživatelem služby a úřadem,
• poskytnutí sociálního a právního poradenství na základě znalosti terénu,
• vzájemné sdílení informací a zkušeností,
• pomoc s listinami, dopisy (vysvětlení obsahu úředních dopisů a dokumentů uživateli),
• pomoc uživateli se sepsáním dopisu, žádosti, vyplněním formuláře,
• pomoc uživateli zorientovat se v situaci, vysvětlit požadavky úřadu, instituce,
• podporu a motivaci uživatele v hledání vhodných řešení,
• doprovod na jednání,
• spolupráci na řešení problému (zakázky) uživatele služby,
• zprostředkování spolupráce s jinou organizací,
• doprovod uživatele apod.

Sociální práce jsou financovány ze státního, krajského či obecního rozpočtu, státních dotací, sponzorských darů, fondů či grantů. Teologická fakulta Jihočeské univerzity uvádí (str. 2), že sociální služba může být součástí veřejných služeb. Tzn. v případě, kdy sociální služby objednává obec, kraj nebo stát.

Deklarace summitu ve Walesu skutečně neobsahuje žádné prohlášení o přímé hrozbě Ruské federace či agresi vůči EU. Oficiální text hovoří mimo jiné o pokračující aspirací NATO na konstruktivní partnerství s Ruskou federací založeném na kooperaci. Text rovněž uvádí, že NATO nevyhledává konfrontaci a nepředstavuje pro Rusko žádnou hrozbu. V tomto kontextu hodnotíme výrok jako pravdivý.

Bod 23 deklarace doslova uvádí následující: " The Alliance does not seek confrontation and poses no threat to Russia. But we cannot and will not compromise on the principles on which our Alliance and security in Europe and North America rest. NATO is both transparent and predictable, and we are resolved to display endurance and resilience, as we have done since the founding of our Alliance. The nature of the Alliance's relations with Russia and our aspiration for partnership will be contingent on our seeing a clear, constructive change in Russia's actions which demonstrates compliance with international law and its international obligations and responsibilities. "

Dostavba pražského okruhu patří k dlouhodobým prioritám Tomáše Kladívka. To lze doložit citací z programu pro senátní volby v roce 2008, kdy Tomáš Kladívko deklaroval: " Vyvinu veškeré úsilí směřující k urychlenému dokončení vnitřního okruhu a všech komunikací, které odlehčí přetížené dopravě v Praze a v naší oblasti – napojení dálnice na Hradec a Ústí, přemostění u Suchdola, a další ".

Ačkoliv je tedy pravděpodobné, že senátor Kladívko podnikal v této záležitosti jisté kroky, záznamy o konkrétních schůzkách s jednotlivými starosty, respektive úředníky Ministerstva dopravy, se nám z veřejně dostupných zdrojů dohledat nepodařilo. Výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, neboť je sice pravda, že Duchek byl proti prodeji jakékoli majetkové části Plzeňské teplárenské, ovšem hlavní zásluhu na zachování stoprocentní majetkové účasti měla změna nabídky Sokolovské uhelné. Ta se na poslední chvíli vzdala požadavku na 34 % akcií plzeňských tepláren.

V roce 2011 se jednalo o kontraktu na 10letou dodávku hnědého uhlí pro Plzeňskou teplárenskou (PT). Tehdejší zájemci o kontrakt:

společnost Czech Coal, která však chtěla za dodávky uhlí vyšší ceny o 40–60 %, což by vyvolalo vyšší ceny za teplo pro konečné spotřebitele,

Energetický a průmyslový holding (EPH) s dosavadními cenami, ovšem svoje dodávky podmiňoval fúzí PT s Plzeňskou energetikou, a nakonec

Sokolovské uhelné společně s Carbounion Bohemia, jež při stejných cenách jako EPH chtěly 34% majetkovou účast v PT.

Při jednáních se pro média vyjádřil právě Duchek:

„...připomněl, že zastupitelstvo v roce 2004 odsouhlasilo, že město bude svůj vliv v teplárně posilovat, a ne se ho zbavovat“.

Duchek byl tehdejším technickým náměstkem primátora.

Zastupitelstvo tak stálo před volbou, zda-li ponechat stoprocentní majetkovou účast města v PT, avšak za zvýšenou cenu tepla pro spotřebitele, anebo cenu zachovat a část PT prodat.

Situace se však sama vyřešila, když Sokolská uhelná odstoupila od požadavku majetkové účasti v PT. Zastupitelé pak tuto nabídku schválili.

Výrok tak hodnotíme jako zavádějící, neboť hlavní přičinění na zachování 100procentní majetkové účasti města Plzně v PT měla změna podmínek nabídky Sokolovské uhelné.

Výrok byl označen jako pravdivý, protože zastupitelka Teplic Iva Dvořáková na zasedání zastupitelstva 28. srpna 2014 podala návrh, aby městská rada prověřila na Ministerstvu vnitra, zda město může přijmout vyhlášku, která by zakazovala arabským ženám na území Teplic zahalování obličejů.

Ministerstvo vnitra však již předem avizovalo, že se k tomuto návrhu staví odmítavě, protože příprava a vydání takovéto regule odporuje kompetencím radnice. Byť by vyhláška o zákazu zahalování obličeje měla pouze umožnit zjištění totožnost při páchání přestupku.

Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou, v minulosti rozpočtová jednání s tripartitou probíhala velmi těsně před konečným schvalováním, ačkoliv se nejednalo doslova o tři dny. Ministr Babiš také začal diskutovat čtyři nikoliv pět měsíců před rozpočtovým "deadlinem".

V roce 2012 byla kolem rozpočtu z pera Nečasova kabinetu velká debata a závěrečná diskuze (na které odboráři však již reagovali na předem předložený návrh rozpočtu,) proběhla skutečně až v září, konkrétně však až 24. 9.

Také o rok dříve proběhla rozpočtová jednání večer 20. září. Stejně tak v roce 2010 a 2009 (.zip) proběhla v polovině září.

Andrej Babiš s tripartitou o rozpočtu diskutuje od začátku června tohoto roku, zprávu přinesla i ČTK prostřednictvím některých deníků, např. zde. Jedná se tedy o přibližně 4, nikoliv pět měsíců před předložením rozpočtu na schválení Sněmovnou.

Výrok Andreje Babiše tedy hodnotíme přes jisté nepřesnosti jako pravdivý s výhradou.

V předčasných volbách do Poslanecké sněmovny kandidovali za hnutí Úsvit (to postavilo 6 kandidátů celostátně) mimo toto hnutí zástupci dalších 7 politických stran a také nestraníci. U těchto subjektů lze tvrdit, že to byly strany prosazující přímou demokracii (či alespoň některé její prvky – po prozkoumání dostupných programových dokumentů).

Byť šlo v rámci dalších stran na kandidátkách Úsvitu o pouhé jednotlivce, je faktem, že prostor na nich dostalo celkem 7 dalších stran.

Konkrétně šlo o tyto subjekty (v závorce počet kandidátů za hnutí Úsvit pro sněmovní volby celostátně):

– Moravané (10) – Věci veřejné (8) – Občané 2011 (5) – ČSSD (2) – NESPOKOJENÍ OBČANÉ! (2) – KSČM (1) – Balbínova poetická strana (1)

Za poslední rok skutečně v Teplicích poklesl (.pdf, zjištěno součtem evidovaných heren 5/2013 a 9/2014, viz odkazy a jejich porovnání, to samé u počtu herních zařízení) počet povolených heren o více jak 10 %. Jak je také ve výroku uvedeno, většina ze stávajících podniků přitom ale doznala značného rozšíření, a to především co do počtu provozovaných herních zařízení. Celkový počet heren (.pdf) za minulý měsíc se sice pohybuje spíše k hranici 90 podniků, nicméně celkově můžeme hovořit o pravdivosti daného výroku.

Zelení skutečně po volbách v roce 2006 utvořili koalici s ČSSD, KDU-ČSL a Brnem 2006, jak dokládá jejich programové prohlášení.

V koalici se stranou KSČM nebyla ani v roce 2010, kdy již Strana Zelených byla opoziční, stejně jako v roce 2002, kdy SZ stála proti koalici ODS a KDU-ČSL, v roce 1998 (.pdf) proti koalici ODS, KDU-ČSL, ODA, DEU a Hnutí za prosperitu Brna.

V roce 1994 získala strana jeden zastupitelský mandát. Volby vyhrála ODS, sestavovala také koalici a měla svou primátorku a není tak možné, aby se v městské koalici setkali spolu Zelení a komunisté.

Podle statistik PČR bylo v roce 2012 v České republice zjištěno 325 366 trestných činů. Data Českého statistického úřadu (.xls) uvádějí, že v Praze bylo ve stejném období zjištěno 82 005 trestných činů, což odpovídá 25,2 % všech zjištěných trestných činů vůbec.

Podle ČSÚ (.xls) byl k 1. 1. 2014 počet obyvatel ČR 10 512 419, počet obyvatel Prahy pak 1 243 201, což odpovídá 11,8 % všech obyvatel. Praha má tedy dvakrát větší kriminalitu, než by průměrně "měla mít". Odchylka, kterou uvedl Jiří Payne, spadá do naší tolerance, a proto hodnotíme výrok jako pravdivý.