Problém je v tom, že víme, jakým způsobem fungovalo v minulosti státní zastupitelství, zejména to vrchní v Praze, a díky tomu i často policie nekonala, protože nechtěla pustit státní zástupce ke svým spisům, protože měla pocit, že v tu chvíli by v podstatě informaci pustila těm osobám, které by měly být předmětem trestního řízení, případně následně stíháni.
Byť skutečně existují pochybnosti o správnosti fungování MSZ v Praze, nejsme schopni korektně posoudit, zda policie záměrně nekonala z obavy, že by se výsledky vyšetřování dostávaly ke stíhaným osobám. Výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.
Kolem Vrchního státního zastupitelství v Praze se skutečně vyskytla řada informací, které upozorňovaly na nestandardní chování toho úřadu. Podezření se týkala působení vrchního státního zástupce Rampuly a jeho náměstka Grygárka.
Nicméně se nám nepodařilo dohledat informace potvrzující podezření ministra Dienstbiera o tom, že policie nekonala z důvodu obav o úniky informací směrem ke stíhaným osobám. Výrok tak hodnotíme jako neověřitelný.
Málokdo ví, že vlastně my jsme dělali hodně proto, aby vlastně také nastala větší transparentnost v té finanční sféře, že vlastně bojujeme proti té celé oblasti finančních podvodů. Já bych řekl, že o celé této záležitosti koneckonců, která souvisela s takzvanou e-government, e-government, těch 6 zpráv, které se týkaly právě ekonomické a finanční oblasti, tak se téměř neinformovalo...
Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože Evropský parlament několik zpráv vydal v souvislosti se zmíněným projektem e-government, a nebylo blíže specifikováno, kterých šest zpráv bylo konkrétně myšleno.
Vzhledem k této nedohledatelnosti informací je pak opravdu možné, že se o těchto zprávách v českých médiích neinformovalo, nicméně kvůli nejasné definici těchto zpráv to také nelze s jistotou potvrdit. Nepotvrdila to ani aktivita pana Ransdorfa na stránkách Evropského parlamentu a ani na oficiálních stránkách frakce GUE/NGL, jejímž je členem se o těchto zprávách nepíše.
Vás všechny to (navýšení podílu biosložky v palivech - pozn. Demagog.cz) stojí 4 miliardy ročně (...) schválil to pan Liška a ostatní v roce 2010.
Podle analýzy (.pdf, str. 4) České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu z roku 2013 je roční podpora biopaliv úlevou na spotřebních daních ve výši 1 068 mil. Kč (údaje k roku 2011). Podle informací, které nám poskytlo Ministerstvo životního prostředí, byla tato částka v roce 2012 1 390,03 mil. Kč.
Zvýšení podílu biosložky povinně přimíchávané do paliv bylo schváleno novelou zákona o ovzduší z roku 2010, referovala o tom i ČTK například prostřednictvím portálu Idnes. Ondřej Liška pak pro tento návrh skutečně hlasoval.
Připomeňme ovšem, že zavedení biopaliv není otázkou roku 2010. Povinné přimíchávání biologických složek do nafty a benzínu bylo zavedeno (nyní již neplatnou) novelou zákona o ovzduší 180/2007 Sb. Ondřej Liška na tomto hlasování přítomen nebyl.
Kromě této jedné miliardy korun se dozajista přimíchávání biosložky do pohonných hmot promítlo do konečné ceny těchto produktů. Nepodařilo se nám dohledat relevantní statistiku či informaci, která by Johnovo prohlášení podporovala/vyvracela. Oslovili jsme také Ministerstvo průmyslu a obchodu, které ovšem podle svých slov podobnými informacemi nedisponuje.
Pro rok 2015 až 2020 právě teď dokončujeme materiál, kdy navrhujeme vyšší podporu pro pěstitele konzumních brambor, ovoce, zeleniny, chovatele skotu a sektor živočišné výroby
Výrok se nám nepodařilo ověřit, budeme proto kontaktovat Ministerstvo zemědělství a na základě jeho vyjádření hodnocení případně modifikujeme.
Z veřejných zdrojů jsme nedokázali zjistit, zda aktuálně Ministerstvo zemědělství dokončuje materiál pro roky 2015‒2020. Z tiskové zprávy z ledna tohoto roku vyplývá, že Ministerstvo skutečně navrhuje zvýšení objemu dotací pro chovatele krav, ovcí, koz a pěstitele chmele nebo brambor na výrobu škrobu. Avšak zpráva hovoří pouze o r. 2014, nikoli o období 2015‒2020. Již na konci května ministr také deklaroval, že pěstitelé ovoce a zeleniny by měli nově pobírat zvláštní dotaci v celkové výši okolo 250 milionů ročně.
A už co se týká rozpočtu v roce 2014, není to už mínus 112, ale mínus 107. To jsme na zasedání vlády vlastně zablokovali ty peníze.
Zákon o státním rozpočtu České republiky na rok 2014 z 19. posince 2013 hovoří v § 1 o schodku 112 mld. Kč. Rovněž Ministerstvo financí v informační příručce Státní rozpočet 2014 v kostce (.pdf, str. 27) udává, že deficit pro rok 2014 by měl při příjmech ve výši 1 099,3 mld. Kč a výdajích ve výši 1 211,3 mld. Kč dosáhnout 112 mld. Kč.
Zmíněné zablokování/zavázání výdajů ve výši 5 miliard vláda schválila 2. dubna na svém jednání.
Dokument Ministerstva financí Hospodaření veřejných rozpočtů (.pdf) uvádí na straně 1, že výše salda veřejných rozpočtů bude pro rok 2014 činit -107,6 mld. Kč. Zpráva na straně 7 uvádí následující: "Meziroční růst deficitu veřejných rozpočtů na 107,6 mld. Kč (2,8 % HDP) se projeví výhradně u státního rozpočtu."
Připravili jsme mnohem menší množství operačních programů, než jak je připravila sociálnědemokratická vláda.
Dle níže uvedených zdrojů je výrok hodnocen jako pravdivý.
Během desetiletého členství České republiky v EU byly připraveny tři operační programy, které měly přivést finance z Fondů EU. Jedná se o operační programy pro období 2004 -2006 a 2007 -2013, které připravovala vláda ČSSD, a 2014 -2020, které připravovala vláda ODS. Vláda ODS připravila konkrétně 20 operačních programů, na rozdíl od vlády ČSSD, která pro období 2007-2013 připravila 26 operačních programů.
Přišlo 90 procent přímých zahraničních investic (z EU).
Přímé zahraniční investice z Evropské unie tvořily v letech 2004 - 2013 87,20% všech přímých zahraničních investic na území České republiky.
Celkem bylo v tomto období v rámci přímých zahraničních investic v České republice investováno 1 320 584,4 mil. CZK, z toho 1 151 598 mil. CZK pocházelo z Evropské unie.
Výše uvedené hodnoty pocházejí ze stránek České národní banky, která shromažďuje výše částek přímých zahraničních investic.
Jeho hlavní zásluhou (Vladimíra Remka - pozn. Demagog.cz) je, že je u nás sídlo alespoň 1 instituce a to je evropský systém Galileo se sídlem v Praze.
Je pravda, že se Vladimír Remek výraznou měrou na vývoji projektu Galileo podílel, nedá se však ověřit, zda to, že se sídlo centrály satelitního navigačního systému Galileo přesunulo do Prahy, bylo jeho zásluhou. Výrok je proto hodnocen jako neověřitelný.
O přesunu centrály rozhodla Rada EU v roce 2010. Česká vláda přitom o přesun sídla z Bruselu do Prahy usilovala již od roku 2006.
Ale prosím vás, pan Kalousek měl schodek v roce 2009 200 miliard skoro. Takže my ho snižujeme.
Výrok ministra financí Andreje Babiše hodnotíme na základě informací ze stránek Ministerstva financí ČR jako zavádějící. V roce 2009 byl schodek státního rozpočtu skutečně téměř 200 miliard. Nicméně od té doby se jej až do roku 2013 dařilo postupně snižovat až na částku 81,3 mld. Kč. Navrhované schodky pro rok 2014 i pro nadcházející léta 2015–2017 se pohybují ve vyšších částkách. Nejedná se tedy navíc o kontinuální snižování. Andrej Babiš zmiňuje u schodku státního rozpočtu pro rok 2009 číslo " skoro 200 miliard ". Ministerstvo financí ve svých statistikách eviduje schodek rozpočtu ve výši 192,4 mld. Kč, což skutečně odpovídá zmiňovanému údaji. Podle závěrečného účtu pro rok 2009 (kapitola I. Souhrnné hodnocení výsledků hospodaření státního rozpočtu) byl původně schodek státního rozpočtu plánován na výši 38,1 mld. Kč a později schváleno navýšení na 52,2 mld. Kč. Do takové situace však zasáhla světová ekonomická krize, jak také uvádí zmíněný závěrečný účet: " Nepříznivý výsledek hospodaření státního rozpočtu vychází především z neplnění inkasa daní z příjmů a příjmů z pojistného na sociální zabezpečení, kde se projevil velký rozdíl mezi schváleným rozpočtem, který byl postaven na růstu HDP o 4,8 % a současnou ekonomickou realitou (způsobenou celosvětovou krizí), která představuje v České republice poměrně výrazný pokles HDP za celý rok 2009." Vývoj schodku státního rozpočtu je patrný v následující tabulce:
Rok 200920102011201220132014201520162017 Saldo v mld. Kč -192,394*-156,416*-142,771*-101*-81,264*-112**-100***-100***-95***Zdroje: * Tisková zpráva Ministerstva financí ČR ze dne 7. ledna 2014 ** Podle zákona 475/2013 o státním rozpočtu ČR (.pdf, str. 2, §1) *** Návrhy podle informací ze stránek Vlády ČR Přehlednou tabulku se zdroji od roku 1990 uvádí také Wikipedie. Z výše uvedené tabulky je zřejmé, že ačkoliv se skutečně jedná v letech 2015–2017 o nižší schodek státního rozpočtu oproti uvedenému roku 2009, patrné je jeho snižování již za předchozích let. Přestože navrhované schodky státního rozpočtu na roky 2015–2017 jsou nižší než v roce 2009, nejedná se o kontinuální snižování. Nejnižší výše od roku 2009 schodek prozatím dosáhl v roce 2013. Výrok na základě výše zmíněných údajů hodnotíme jako zavádějící. Na závěr připojujeme funkční období jednotlivých ministrů financí od roku 2007:1. Miroslav Kalousek: 9. ledna 2007 – 8. května 2009 (II. vláda Mirka Topolánka)2. Eduard Janota: 8. května 2009 – 13. července 2010 (vláda Jana Fischera)3. Miroslav Kalousek: 13. července 2010 – 10. července 2013 (vláda Petra Nečase)4. Jan Fischer: 10. července 2013 – 29. ledna 2014 (vláda Jiřího Rusnoka)5. Andrej Babiš: 29. ledna 2014 – současnost (vláda Bohuslava Sobotky)
Naštěstí v loňském roce se už naše ekonomika obrátila k ekonomickému růstu, prognóza pro letošek je neobyčejně pozitivní z pohledu těch minulých let.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť na konci minulého roku opravdu došlo k oživení české ekonomiky. Navíc je prognóza růstu v porovnání s realitou posledních dvou let skutečně pozitivní.
Reálný ekonomický růst ČR (xls.):
2007
2008
2009
2010
2011
2012
20135,7
3,1
-4,5
2,51,8
-1,0
-0,9
Jak lze vidět z tabulky, ekonomický růst ČR byl v minulém roce záporný.
K obratu došlo v posledním čtvrtletí minulého roku, kdy ekonomika meziročně rostla o 1,2 %.
Prognóza ČNB očekává pro letošní rok ekonomický růst 2,2 %, což je po dvouletém poklesu pozitvní výhled.
