Vy jste mluvil (k Moravcovi) o těch specifických doporučeních pro Českou republiku, dělené úvazky, možnost matek od malých dětí, resp. rodičů od malých dětí se zapojit v přijatelné míře do pracovního procesu, to jsou všechno věci, které vám podepíše každý ekonom. VM: Promiňte, ale škoda, že strana, kterou vy reprezentujete v letošních volbách do EP, když byla ve vládě, tak se těmi doporučeními ze strategie Evropa 2020 nezabývala a nebyla schopna je (...) dát do Národního programu reforem ČR... Niedermayer: Já jakožto odborník jsem byl zván na tyto jednání. Já jsem to tam masivně kritizoval v těch minulých letech, kritizoval jsem to letos.
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě dokumentů souvisejících se strategií Evropa 2020, informací ze serveru EurActiv a vystoupení Luďka Niedermayera. Dokumenty, o nichž se hovoří v tomto výroku, jsou doporučení Evropské komise pro jednotlivé členské státy v rámci strategie Evropa 2020. Ty mají pomoci státům dosáhnout požadovaných výsledků v oblasti hospodářského růstu a zaměstnanosti, což povede k zotavení jejich ekonomik (např. doporučení z roku 2011). Dalším dokumentem, který s předchozím souvisí, je Národní program reforem ČR (opět příklad pro rok 2011). Doporučení se kontinuálně věnují například tématům veřejných financí, důchodům, trhu práce, veřejných služeb, vzdělávání či veřejné správy (srovnej např. doporučení 2011 (.pdf) a 2013). Co se týče účasti Luďka Niedermayera na různých diskusích ohledně strategie Evropa 2020 a působení České republiky, zmínit můžeme diskusi o strategii z dubna 2010, konferenci ze dne 6. května 2010 či debatu na téma "Evropský semestr: Doporučení pro ČR" z 26. června 2012. K problematice implementace a podoby vládních reforem se Luděk Niedermayer vyjadřoval kriticky například ve svých vystoupeních při prezentaci (video, např. od 25. minuty) nazvané "Globální ekonomika, Evropa, Česká republika" nebo v prezentaci (video) pro Unii vydavatelů ze dne 17. října 2012.
Daniel TAKÁČ: Udo na webu: "Ministr financí Babiš navrhuje obnovení nemocničních poplatků, co vy na to?" Miroslav KALOUSEK: Tak, my jsme nikdy nenavrhovali jejich zrušení
Ve skutečnosti se strana TOP 09 postavila za zrušení nemocničních poplatků pro děti a i v některých dalších vybraných případech. Doslova pak říká: " Chtěli bychom, aby se poplatky snížily nebo zrušily ve sféře hospitalizační péče, aby se tak přinesla sociální úleva nejchudším rodinám." Jakkoliv je tedy strana v zásadě pro nemocniční a jiné poplatky ve zdravotnictví, tvrzení Miroslava Kalouska musíme hodnotit jako zavádějící.
Helena ŠULCOVÁ: Ale to by mohlo znamenat, že ČSSD by přišla o jeden mandát, pokud se nepletu? Jiří DIENSTBIER: Pokud mám správné informace, tak ty dva poslední mandáty připadly ČSSD a lidovcům, čili to tam čistě teoreticky hrozí, ale nyní už je to jenom v právní rovině, nyní prostě budeme muset počkat na rozhodnutí Ústavního soudu.
Při hodnocení daného výroku je nejprve třeba se zaměřit na způsob rozdělování mandátů kandidujícím politickým stranám. V rámci voleb do Evropského parlamentu je na území ČR používán listinný poměrný volební systém, kdy celé území státu tvoří jeden volební obvod o velikosti 21 mandátu. K rozdělení mandátů politickým stranám je používána tzv. d´Hondtova metoda volebního dělitele (dělení absolutních volebních zisků jednotlivých stran řadou čísel 1; 2 ; 3; 4; ...n). Mandáty se tedy přidělují v rámci jednoho skrutinia, do něhož postupují pouze politické strany, jejichž volební zisk přesáhl 5 % všech hlasů. Právě tato uzavírací klauzule je předmětem současného soudního sporu.
Na základě matematických výpočtů můžeme porovnat rozdělení mandátů s aplikací uzavírací klauzule a bez ní.
Politická stranaPočet mandátů s 5% klauzulíPočet mandátů bez 5% klauzuleANO 201144TOP 0944ČSSD43KSČM33ODS22KDU-ČSL32SVOBODNÍ11SZ01PIRÁTI01Data: volby.cz Software pro výpočty: ElectMach
Stejnému tématu se pak na svém blogu věnoval také ústavní právník Marek Antoš.
Z předkládaného srovnání je jasně patrné, že bez uzavírací klauzule by nově mandáty připadly také Straně zelených a Pirátům, a to na úkor ČSSD a KDU-ČSL. Pokud se blíže podíváme na přidělení mandátů jednotlivým poslancům, zjistíme, že v případě ČSSD by mandát ztratil Miroslav Poche. V případě KDU-ČSL by se pak jednalo o poslance Tomáše Zdechovského.
To, že, to, že nejsou, to, že nejsou (nemocniční poplatky - pozn. Demagog.cz), je odpovědnost této vlády, která se rozhodla, že k 1. 1. tohoto roku nezavede, shodli se na tom pánové Sobotka, Babiš, Bělobrádek, prosadili si to.
Situace s nemocničními poplatky byla poněkud složitější, než Miroslav Kalousek popisuje. Poplatek byl zrušen rozhodnutím Ústavního soudu v době, kdy se rozpouštěla Sněmovna. Ze sledu událostí však vyplývá, že současná vláda měla možnost dosáhnout znovuzavedení poplatků k 1. lednu 2014, ale neučinila tak.
V červenci 2013 vydal Ústavní soudnález, ve kterém označil zvýšení poplatků z 60 na 100 korun za den za neústavní, a ke konci roku 2013 je zrušil.
Kvůli rozpuštění Sněmovny a předčasným volbám pak úřednická vláda připravila zákon, který vracel výši poplatku na původních 60 korun. Do Sněmovny však mohl být předložen až po předčasných volbách a ustavení nové sněmovny v listopadu 2013.
V prosinci pak ČSSD definitivně odmítla znovuzavedení poplatků k 1. lednu 2014, když jménem klubu ČSSD, ANO 2011 a KSČM vetovala zrychlené projednání návrhu. Shodu všech tří koaličních stran na tom, že nebudou znovu zavádět poplatek v nemocnici, pak stvrdila až koaliční smlouva (strana 19).
Ten nález, o kterém hovoříte, pane ministře, je z roku 2012. NKÚ z roku 2012 prokázal formální pochybení tří rozpočtových pravidel. Neprokázal nehospodárnost.
Výrok Miroslava Kalouska hodnotíme jako pravdivý, protože kontrolní akce NKÚ, která probíhala od března do října 2012, konstatuje tři pochybení týkající se rozpočtových pravidel, a to poskytnutí dvou záloh na období delší než jedno čtvrtletí, jejich nevyúčtování ke konci roku 2011 a neuvedení záloh dodavateli v závěrečném účtu za rok 2011.
Mimo porušení těchto rozpočtových pravidel bylo jako chybné shledáno také neprovedení zadávacího řízení podle zákona o veřejných zakázkách a neúplné účetnictví dle zákona o účetnictví. Ve zprávě však není uvedeno, že by byl projekt státní pokladny nehospodárný.
Dneska třeba například po 2 měsících se daňovou /nesrozumitelné/ podařilo snížit sazby těch externích právních kanceláří o 40 procent (v Lesích ČR, pozn. Demagog.CZ)
Podle tiskové zprávy Ministerstva zemědělství nový ředitel Lesů ČR Daniel Szórád skutečně za první dva měsíce ve funkci snížil o 40 procent hodinovou sazbu za právní služby, které pro podnik dělají externí právní kanceláře.
Za těch 4,5 měsíce nebyl žádný krok této vlády, kterým bychom zlevňovali půdu a pomáhali tím národním firmám a developerům.
Za současné vlády se skutečně poplatky za vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu zatím neměnily (jde o proces, při kterém se z právního hlediska mění zemědělská půda na stavební parcelu).
Pro úplnost ovšem dodejme, že premiér Bohuslav Sobotka 18. června tohoto rokuuvedl, že stát se chystá snížit poplatek za vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu, aby podpořil investory v průmyslových zónách. Ministerstvo životního prostředí prý již připravuje příslušnou novelu zákona.
K poslední výrazné změně těchto sazeb došlo za vlády Petra Nečase na konci roku 2010 s platností od ledna 2011.
Pokud se nepletu, tehdy tady byl nějaký návrh KSČM, kteří chtěli přinést do Poslanecké sněmovny návrh na zrušení lustračního zákona. K tomu nedošlo.
Marian Jurečka mluví o období sestavování současné vládní koalice. KSČM návrh na zrušení tzv. lustračního zákona předložila do Poslanecké sněmovny 27. listopadu 2013.
Poslanci tento návrh v 1. čtení drtivou většinou hlasů zamítli a to konkrétně 11. února 2014.
Sobotkova vláda se formovala po předčasných volbách v říjnu 2013, ustavena byla na konci ledna 2014, tedy Jurečka zasazuje návrh zákona z dílny KSČM do správného období. Jeho výrok je tedy pravdivý.
Protože (...) jednou jsme tam vyslali pana Kužvarta (do Evropského parlamentu), který na první tiskovce odpovídal na otázky novinářů "I am very optimistic", a když to řekl pošesté (smích Daniely Drtinové), tak jsme zjistili, že nemluví anglicky. Tak potom ho ČSSD stáhla a poslali pana Teličku.
Prvním kandidátem na eurokomisaře za Českou republiku byl v roce 2004 skutečně Miloš Kužvart.
Jeho posledním a vrcholným vystoupením jako kandidáta na eurokomisaře, se stala tisková konference, na které novináři přítomni v Bruselu ptali na jeho názory na evropskou ústavu. Miloš Kužvart se totiž zmohl pouze na větu: "I am very optimistic." S těmito slovy si vystačil na veškeré další dotazy. Po tomto mezinárodním faux pas se o čtyři dny později sám vzdal kandidatury
Tři dny po Kužvartově rezignaci oznámila vláda premiéra Vladimíra Špidly, že nominuje na tuto pozici někdejšího hlavního vyjednavače Česka s Evropskou unií Pavla Teličku.
Ti kandidáti našich partnerů (na evropského komisaře) ani nebyli na koaliční kandidátce.
Vládní koaliční partneři hnutí ANO navrhují na pozici evropského komisaře Zuzanu Roithovou (KDU-ČSL) a Pavla Mertlíka (ČSSD.)
Vzhledem k tomu, že ani jedna z vše jmenovaných stran žádnou koaliční kandidátku nevytvořila, předpokládáme, že si vicepremiér Babiš popletl pojmy a myslel kandidátky stran ve vládní koalici. Tam totiž skutečně jméno Zuzany Roithové ani Pavla Mertlíka nenajdeme.
Andreji Babišovi dáváme přes drobnou nepřesnost za pravdu.
