Přehled ověřených výroků

Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť bývalý ministr financí Kalousek zavedl u činností spadajících do paušálů 30 a 40 procent příjmový strop do 2 mil. Kč. To znamená, že živnostnící s příjmem nad 2 mil. Kč ročně nemohou uplatňovat tyto paušální výdaje.

Současná koalice tento dvoumilionový strop rozšířila i na 60 a 80procentní paušály.

Jak informuje Aktuálně.cz: "Strop by tak platil pro všechny podnikatele. Pokud budou mít tržby přes dva miliony, museli by místo paušálů prokazovat skutečné náklady s využitím účtenek a faktur."

Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Výrok byl označen jako závádějící, protože zpráva Evropského parlamentu z roku 2011 konstatuje, že 80–95 % osob, které se prostituují, bylo před zahájením prostituce vystaveno některé formě násilí (znásilnění, incestu, pedofilii), přičemž 62 % z nich uvedlo znásilnění, nelze ale mluvit pouze o zneužívání v dětství.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, protože dne 22. 7. 2005 premiér Jiří Paroubek a tehdejší předseda Svazu měst a obcí Oldřich Vlasák podepsali Dohodu o vzájemné spolupráci mezi Vládou České republiky a Svazem měst a obcí ČR s platností na dobu neurčitou.

Účelem této dohody je zavést pravidelné konzultace mezi Vládou ČR a Svazem ohledně vládních politik, jež se týkají měst a obcí. Dohoda vládu zavazuje k minimálně jednomu setkání se svazem ročně, a to za účelem projednání Plánu legislativních prací vlády a Plánu nelegislativních úkolů vlády. Díky tomuto obce a města získávají větší možnost zasahovat prostřednictvím svého svazu do legislativní činnosti české vlády.

Transparentní účet Zuzana Baudyšová v rámci kampaně nevlastní. To vyplývá jednak z analýzy Transparency International ČR a jednak z našeho vlastního pátrání (nemožnost dohledat účet uváděl jako problém i moderátor Martin Veselovský).

V průběhu diskuze pak Baudyšová přiznala, že neví, že české banky takovou službu vůbec nabízí. To, že nevede účet, který by v reálném čase ukazoval voličům její skutečné výdaje na kampaň, dokládá již druhá část výroku, kde mluví o “víře v” poskytnutí výdajů od hnutí ANO.

Lumír Palyza je starostou městského obvodu Ostrava-Poruba. O kropení silnic, které v Porubě zajišťují Ostravské komunikace, radnice informovala v roce 2010. Aktuálnější informace se nám na webu Ostravy-Poruby ani v médiích nalézt nepodařilo. Ostravské komunikace podle svého webu skutečně "zajišťují čištění komunikací samosběry, kropícími vozy a strojní sečení travních porostů na místních komunikacích I. a II. tříd, silnicích I.- III. tříd na území Statutárního města Ostrava."

Palyza ve svém výroku reaguje na předchozí tvrzení lídra hnutí Ostravak, který srovnával využití tzv. prachožroutů s využíváním cisteren s vodou v Porubě. Nejsme schopni posoudit efektivitu obou přístupů a srovnat jejich účinnost a z tohoto důvodu je výrok hodnocen jako neověřitelný.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože se nám prozatím nepodařilo zjistit jaké stanovisko Evropská komise v otázce přijetí služebního zákona zastává. Otázkou je rovněž, zda zatažení Evropské komise do české vnitropolitické debaty mělo skutečně za následek to, že EK přestala vydávat stanoviska. Oslovili jsme Zastoupení Evropské komise v ČR a hodnocení výroku případně na základě jeho vyjádření doplníme.

Neformálním stanoviskem Evropské komise argumentoval poslanec TOP 09 Miroslav Kalousek na schůzi Sněmovny 16. 7. 2014. Kalousek z dokumentu citoval: „Plánované nabytí účinnosti k 1. lednu 2015 je všeobecně vítáno. Nicméně Komise vždy zdůrazňovala, že rychlost by nikdy neměla být na úkor kvality předpisu. Navíc vzhledem k více než dvouletému přechodnému období je jasné, že některé části předpisu vstoupí v účinnost až po zákoně samotném,“.

Ministr Jiří Dientsbier stejně jako kandidátka na eurokomisařku Věra Jourová však tvrdí, že schválení služebního zákona je podmínkou Evropské komise. Jourová se k tomu vyjádřila následovně: „Jednoznačně potvrzuji, že Evropská komise při jednání o evropských fondech dává jasnou podmínku, že od 1. 1. 2015 máme mít účinný služební zákon a od 1. 1. 2016 mají fungovat prováděcí předpisy, to znamená, že ta informace, která dnes zazněla, není pravdivá. Já tímto potvrzuji, že jsem absolvovala osobně několik jednání, kde toto jasně zaznělo, máme to i v dokumentech. “

Jediným stanoviskem EK, které se nám podařilo dohledat, jsou neformální připomínky ke služebnímu zákonu ze 14. 7. 2014, které Miroslav Kalousek použil na zmíněné schůzi Sněmovny. Je tedy otázkou, zda asi měsíc staré stanovisko již lze považovat za zastaralé a vyvozovat, že Evropská komise raději v této otázce stanoviska přestala vydávat.

V hlavním městě sice vzniká množství bytových projektů, avšak není možné říci, že městu nic nepřinášejí.

V posledních letech jsou v Praze skutečně otevírány mnohé developerské bytové projekty a některé byty jsou v nich prázdné. V roce 2012 nabízeli realitní makléři v Praze přes šest tisíc nových volných bytů a dalších 2300 bytů čekalo na dostavbu. Informoval o tom server praha.idnes.cz. Podle článku nabízeli developeři na začátku roku 2011 v Praze 7 098 nových bytů a dalších 2 809 bylo dokončeno v průběhu roku. Za celý rok 2011 se jich však prodalo necelých 3 800. Namátkou, volné byty obsahují bytové domy v Korunní, v Dolních Počernicích, Čakovicích, Jinonicích, na Jižním městě, Břevnově, v Letňanech, Horních Měcholupech a na Zličíně. V létě bylo v Praze v nabídce celkem 6600 nových bytů.

Není však pravdou, že developeři Praze nic nepřinášejí. Mimo rozšíření bytového fondu a přílivu nových obyvatel přinášejí někdy i rozšíření nabídky služeb, developeři budují cyklostezky i školky.

Definice luxusního bytu je nespecifická a nejednotná. Zpráva (.pdf, str. 12) Ministerstva pro místní rozvoj uvádí následující: “ Podle „definitivních výsledků“ sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011 zahrnoval bytový fond ČR celkem 4 756 572 bytů, z toho bylo 4 104 635 obydlených bytů, z nichž 43,7 % v rodinných domech a 55 % v bytových domech ”. Podle sčítání lidu, domů a bytů z roku 2011 ČSÚ bylo k datu v Praze 496 911 obydlených bytů a 55 163 rodinných domů (Tab. 9.1., str. 30). Sčítání lidu ČSÚ informuje (.pdf, str. 5), že nejvyšší podíly obydlených domů a bytů byly zaznamenány v hl. m. Praze (93,0 %, resp. 92,2 %). Pokud 496 911 bytů a 55 163 rodinných domů tvořilo 92,2 %, pak tedy 42 038 bytů bylo neobydlených a 4 666 domů neobydlených.

Číselné údaje pocházejí z roku 2011. V roce 2012 nabízeli realitní makléři v Praze přes šest tisíc nových volných bytů a dalších 2 300 bytů čekalo na dostavbu. Informoval o tom server praha.idnes.cz. Protože však parametry luxusního bytu nejsou jasně definovány, hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Výrok Zbyňka Pražáka je hodnocen jako pravdivý, neboť v roce 2011 skutečně došlo ke schválení legislativních změn, které znamenaly přechod řešení dávek hmotné nouze od obcí na úřady práce, a to včetně pracovníků.

Dávky v hmotné nouzi jsou legislativně upraveny zákonem č.111/2006 Sb., o hmotné hnouzi. Ten popisuje v § 6 orgány, které mají činnost spojenou s touto dávkou na starosti. Původní znění zákona dávalo pravomoc následovně:

"Orgány pomoci v hmotné nouzi jsou
a) pověřené obecní úřady,
b) obecní úřady obcí s rozšířenou působností,
c) krajské úřady,
d) Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen "ministerstvo"). " Sociální reforma z pera Jaromíra Drábka z roku 2011 však novelizovala také tento zákon a změnila tento paragraf. Nově přešly kompetence skutečně pod jednotlivé úřady práce:

"Orgány pomoci v hmotné nouzi jsou
a) Úřad práce České republiky - krajské pobočky a pobočka pro hlavní město Prahu (dále jen „krajská pobočka Úřadu práce“),
b) Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen „ministerstvo“). " V souvislosti s takto zavedenou změnou (v rámci změn výplat dávek v celé sociální reformě) přešlo z obcí na úřady práce, jak informuje Ministerstvo práce a sociálních věcí, zhruba 1600 pracovníků. Co se týče samotných dávek hmotné nouze, úřad uvádí, že úřady práce přebraly po obcích stávající zaměstanance. " V případě dávek hmotné nouze, příspěvku na péči a dávek osobám se zdravotním postižením jsou tyto dávky vypláceny v řadě případů také na stejném místě, neboť ÚP převzal pracovníky obce a bude platit obci nájem. "

Ač přijetí zákona o státní službě spadá do předběžné podmínky (ex ante kondicionalita) č. 11 Existence strategického politického rámce pro posílení účinnosti veřejné správy členských států, včetně reformy veřejné správy (.pdf, str. 70 a dále), není v Dohodě o partnerství (.pdf) odeslané 17. dubna na Evropskou komisi dán žádný závazný termín plnění. Zároveň je nutné dodat, že se Komise vyjádřila, že v případě nesplnění podmínek přihlédne k hledisku proporcionality (v angličtině, str. 2):

" The commission will ensure proportionality in determining any potential consequences of non-fulfilment of the ex-ante conditionalities by taking into account the amounts of funds which could be affected"

Je tedy důvodné předpokládat, že nesplnění či (detailně obhájené) odložené plnění jedné z předběžných podmínek by nezapříčinilo úplné zastavení čerpání evropských fondů.

Toto potvrzuje také vyjádření 1. náměstka Ministerstva pro místní rozvoj Daniela Brauna, který uvedl: "Vážnější věc je služební zákon. Evropská komise nebude jeho absenci vázat na schválení či neschválení Dohody o partnerství. Bude ale chtít vidět průběžné verze zákona i prováděcí předpisy. Požaduje také záruky a závazky, že k jeho přijetí dojde v odpovídající podobě."

Dodejme ještě, že podle serveru Ihned, který získal vyjádření Martina Staška ze Zastoupení Evropské komise v ČR, "třebaže by měl být zákon přijat a uplatňován bez zbytečných odkladů, komise vždy zdůrazňovala, že urychlené přijetí zákona by nemělo být na úkor jeho kvality." Jinými slovy, Evropská komise na okamžité přijetí zákona "netlačí" tak, jak naznačuje premiér. Podle Staškova vyjádření má Česko čas dokonce až do konce roku 2016.

Na základě výše uvedeného hodnotíme výrok jako nepravdivý.