Když jsem přišel na Úřad vlády, tak vypadl první, a to je kauza Promopro, která se ve skutečnosti odehrála před pěti lety. Ale finanční úřad vyměřil pokutu Úřadu vlády teď, ve výši půl miliardy korun.
Dle níže uvedených zdrojů je výrok hodnocen jako pravdivý. V roce 2009, během českého předsednictví, firma ProMoPro zajišťovala audiovizuální techniku. Vyšetřování zakázky probíhající od roku 2011 prokázalo, že byla značně předražená a společnosti byly poskytnuty výhodnější podmínky než ostatním soutěžitelům. Za porušení rozpočtové kázně tak Úřad vlády obdržel 3. dubna 2014 pokutu od Finančního úřadu pro hlavní město Prahu ve výši 550,896 milionu korun jako sankční odvod do státního rozpočtu.
Pro doplnění dodejme, že Úřad vlády má v plánu se proti této pokutě odvolat.
Hodně mě zajímá téma boje proti praní špinavých peněz. To je konkrétní směrnice, kterou bude Evropský parlament projednávat v první polovině svého mandátu...
Svůj postoj k návrhu připravované směrnice o boji proti praní špinavých peněz schválil Evropský parlament v prvním čtení dne 11. 3. 2014. Práci následně předá nově zvolenému Parlamentu, jehož poslanci se rozhodnou, zda začnou od nuly, či zda budou pokračovat v práci bývalého složení Evropského parlamentu. Není však určeno, do kdy musí poslanci návrh projednat, proto hodnotíme tento výrok jako neověřitelný.
Zase součástí toho návrhu, o kterém tady hovořil pan John (návrh Cecilie Malmström - pozn. Demagog.cz), je standardizace pravidel o těchto zbraních v Evropské unii.
Na základě níže uvedených zdrojů je výrok hodnocen jako pravdivý.
Návrh Cecilie Malmström skutěčně směřuje k určité standardizaci pravidel na poli střelných zbraní. Dle memoranda Evropské komise jde především o přesné nastavení regulí držení zbraní, nákup, prodej, jejich vývoz a dovoz do EU. Stanovisko Evropské komise v češtině je ke stáhnutí zde (.pdf).
A Jan Keller měl druhý nejvyšší počet preferenčních hlasů ze všech kandidátů, kteří v eurovolbách kandidovali.
Výrok na základě dat webu volby.cz hodnotíme jako pravdivý. Jan Keller skutečně získal po Jiřím Pospíšilovi druhý nejvyšší počet preferenčních hlasů.
KandidátPřednostní hlasyJ.Pospíšil77 724
J. Keller
57 812
P.Telička
50 784
Naštěstí v loňském roce se už naše ekonomika obrátila k ekonomickému růstu, prognóza pro letošek je neobyčejně pozitivní z pohledu těch minulých let.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť na konci minulého roku opravdu došlo k oživení české ekonomiky. Navíc je prognóza růstu v porovnání s realitou posledních dvou let skutečně pozitivní.
Reálný ekonomický růst ČR (xls.):
2007
2008
2009
2010
2011
2012
20135,7
3,1
-4,5
2,51,8
-1,0
-0,9
Jak lze vidět z tabulky, ekonomický růst ČR byl v minulém roce záporný.
K obratu došlo v posledním čtvrtletí minulého roku, kdy ekonomika meziročně rostla o 1,2 %.
Prognóza ČNB očekává pro letošní rok ekonomický růst 2,2 %, což je po dvouletém poklesu pozitvní výhled.
Na druhou stranu je třeba občanům férově říci, že závazek jednou někdy přijmout euro jsme přijali v přístupové smlouvě a je opravdu trošku tahání za nos voličů, jim tvrdit, že tuhle přístupovou smlouvu jen tak změníme, protože k tomu potřebujete souhlas všech zbylých 27 států.
O závazku přijmout společnou evropskou měnu skutečně hovoří čl. 4 Aktu o podmínkách přistoupení (.doc), kde je stanoveno, že "každý nový členský stát se účastní hospodářské a měnové unie ode dne přistoupení jako členský stát, na který se vztahuje výjimka, ve smyslu článku 122 Smlouvy o ES" (zavedení eura až po splnění všech tzv. konvergenčních kritérií).
Smlouvy o přistoupení členských států k EU jsou součástí tzv. primárního práva. Postup změn primárních smluv upravuje čl. 48 Smlouvy o fungování Evropské unie (.pdf), podle něhož změny "vstoupí v platnost po ratifikaci všemi členskými státy v souladu s jejich ústavními předpisy."
Celková naše platební bilance je plus 333 miliard, jsme dostali víc peněz, než jsme odevzdali.
Dle údajů Ministerstva financí odvedla Česká republika do rozpočtu Evropské unie (od 1. května 2004 do 31. prosince 2013) celkově 342,8 mld. Kč a naopak z rozpočtu EU obdržela 676,2 mld. Kč, což vytváří kladnou čistou pozici ČR vůči EU v hodnotě 333,4 mld. Kč. S ohledem na vývoj čisté pozice byl rekordním rokem rok 2013, ve kterém platby do rozpočtu EU byly rovny 41,7 mld. Kč a příjmy z tohoto rozpočtu 125,7 mld. Kč, což vytvořilo kladné saldo čisté pozice ve výši 84,1 mld. Kč.
To minulé nastavení bylo velmi katastrofální, protože většina těch peněz šla do soukromých kapes a stavěly se za to bohatství soukromníků, hotely, penziony, golfová hřiště, místo aby šly peníze prioritně do veřejných staveb.
Přestože Evropská unie a další instituce uvádí seznamy žadatelů a příjemců finančních podpor z fondů EU, kde jsou uvedeny i jednotlivé projekty, nepodařilo se nám nalézt žádnou relevantní statistiku či jiný zdroj, jež by srovnávaly příjmy soukromého a veřejného sektoru a využití poskytnutých dotací. Vzhledem k počtu projektů za sedmileté programové období 2007-2013 je prakticky nemožné zjistit, na co přesně byly peníze z fondů Evropské unie v rámci dotovaných projektů skutečně využity. Výrok hodnotíme jako neověřitelný.
V roce 2013 poprvé klesl státní dluh, když tam byl deficit.
Aktualizováno 2. 7. 2014
Není pravdou, že by v roce 2013 státní dluh klesnul.
Průběžná čísla za tři čtvrtletí sice skutečně ukazovala snížení státního dluhu, v posledním čtvrtletí se však nepodařilo tento trend udržet a ke konci roku se dluh opět zvýšil, i když se podle idnes.cz jedná o nejnižší přírůstek od roku 1996.
Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako nepravdivý.
Navyšujeme platy státních zaměstnanců, tak de facto 40 % z toho se vrací do státního rozpočtu.
O navýšení platů státních zaměstnanců jednala vládní koalice několik měsíců. V únoru 2014 ministr financí prohlásil, že plánuje plošné navýšení mzdy o 2 %. Zhruba v polovině května už Andrej Babiš hovořil o navýšení o 2,5 %, přičemž představa premiéra Bohuslava Sobotky byla o něco vyšší. Poslední zprávy o průběhu jednání uvnitř koalice hovoří o plánovaném plošném zvýšení o 3,5 procenta. Podle všeho se však ještě nemusí jednat o konečnou dohodu.
Částí, která se týká 40% vratky do státního rozpočtu, myslí zřejmě ministr Babiš odvody a daň, tedy odvody na sociální pojištění ve výši 6,5 % 25 % (za zaměstnance a zaměstnavatele, zdravotní pojištění je odváděno pojišťovně) z hrubé mzdy, plus daň ze mzdy snížená o slevu na poplatníka a případné další slevy.
Ilustrativní výpočet výše odvodů na průměrné mzdě v nepodnikatelské sféře shrnuje následující tabulka, v tomto případě odvede zaměstnanec státu přibližně 44 procent z hrubé mzdy
Hrubá mzda27 593Odvody z hrubé
mzdy (%)Ze superhrubé
mzdy (%) Sociální
(zaměstnanec)1 794 6.5 5 Zdravotní
(zaměstnanec)1 2424.53 Sociální
(zaměstnavatel)6 898 25 19 Zdravotní
(zaměstnavatel)2 48397 Superhrubá mzda36 975 Daň5 5502015 Sleva (poplatník)2 070 Daň po slevě3 480 12.6
