Přehled ověřených výroků

Na základě životopisu zveřejněného Martinem Majorem na webu statutárního města Olomouc hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Martin Major dokončil studium práv na Univerzitě Palackého v roce 2004. Členem zastupitelstva statutárního města Olomouc se však stal již v roce 2002 a členem zastupitelstva Olomouckého kraje v roce 2004. Není tedy pravdou, že by do politiky nešel přímo ze školy. Ba co víc, městským zastupitelem se stal dva roky před koncem svého studia. Podle tohoto životopisu se advokacii věnuje od roku 2004 doposud.

Informace o tom, kdy je na programu projednávání této novely, není bohužel veřejně dostupná. Tato informace nicméně není podstatou výroku.

Je pravdou, že v Poslanecké sněmovně je návrh novely občanského soudního řádu (.pdf), jejímž hlavním autorem je Jeroným Tejc (viz první strana dokumentu) a spolupředkladatelem Tomio Okamura. Tato novela skutečně konkretizuje věci, které jsou vyloučeny z výkonu rozhodnutí (tedy není možné je „zabavit”), neobsahuje však taxativní výčet. Návrh novely operuje například s pojmy „jiné předměty podobné povahy ” (§ 322 odst. 1 písm. d) či „jiné věci, které povinný... potřebuje vzhledem ke své nemoci nebo tělesné vadě " (§ 322 odst. 1 písm. e,) což značí, že tento výčet je možné ad hoc podle dané situace rozšířit a není tedy čistě taxativní.

Navíc nahlédnutím do momentálně účinné právní úpravy zjistíme, že neobsahuje údajně vágní spojení věci nutné k denní potřebě. Je nutné dodat, že v praxi se takto věci vyloučené z výkonu rozhodnutí souhrnně nazývají. Vzhledem k obsahové podobnosti dosavadní úpravy a návrhu novely (ke srovnání viz str. 9–10 návrhu novely) lze však očekávat, že toto označení by v praxi setrvalo.

Okamura tedy skutečně ve spolupráci s poslancem Tejcem předkládá zmíněný návrh. Výrok je ale hodnocen jako zavádějící, neboť návrh novely neobsahuje čistě taxativní výčet a zároveň dosavadní úprava nepracuje s „vágním” výrazem věci nutné k denní potřebě.

Je pravdou, že letos v červenci po příchodu primátora Olomouce Martina Majora došlo k zúžení představenstva SK Sigmy Olomouc. Nepřesný je ovšem uvedený počet členů představenstva, neboť došlo ke snížení z devíti lidí na sedm. Vzhledem k tomu, že k prezentované změně došlo a liší se "pouze" čísla, hodnotíme výrok jako zavádějící.

Výše dluhu města Olomouc je v tomto roce podle materiálů města (.xls, záložka Zadluženost) 2,25 miliardy korun. Změna RUD, o níž Major mluví (mimo jiné ji zmiňuje v dalším výroku v souvislosti s kompenzacemi), platí od roku 2008 (další novela zákona, která měnila příjmy obcí, se Olomouce již téměř nedotkla). V tomto roce byla podle výroční zprávy (s. 20) města zadluženost ve výši 865 milionů.

Během tohoto období se tedy město zadlužilo o 1,385 mld. Kč.

I kdyby město přišlo o Majorem zmíněnou výši každoročně (tedy za období 7 let), šlo by o cca 1,05 miliardy Kč. Dodáme také, že Major sám (byť se odchyluje ve výši) popisuje, že vláda České republiky poskytla Olomouci (viz další výrok) částku čtvrt miliardy jako jednorázovou kompenzaci (.pdf) za dopady změny v RUD. Reálně tak podle Majorových čísel jde o ztrátu 800 milionů, což se ovšem nerovná (ani téměř) výši dluhu. Rozdíl mezi výpadkem daní z RUD a celkovým zadlužením města činí 585 milionů korun.

Odůvodnění tohoto výroku bere v potaz čísla, jež uvádí Martin Major, a porovnává je s výší zadlužení v roce, kdy byla přijata novela RUD, se současným stavem zadlužení. Současně bereme v potaz vyjádření primátora o zisku kompenzace od vlády ČR.

Výrok hodnotíme jako zavádějící. Ač není vyloučeno, že může existovat neoficiální studie uvádějící takovýto údaj, oficiální statistika uvádí řádově nižší údaje.

Oficiální data, která publikoval Český statistický úřad v jedné ze svých statistik (.pdf) týkajících se bezdomovectví uvádí, že v kategorii 0–19 let se mezi bezdomovci nachází 645 lidí bez domova. V roce 2012 publikovalo na toto téma statistiky také Sdružení azylových domů v ČR, které uvedlo počet 397. Český statistický úřad v roce 2011 publikoval statistiku, podle níž je v České republice 11 496 lidí bez domova.

Tomio Okamura má patrně na mysli novelu zákona o majetku České republiky (.pdf), jejímž byl spolupředkladatelem a která byla poměrně jednoznačně zamítnuta 30. 4. 2014 v prvním čtení. Výraz celá Sněmovna je neurčitý, proti zamítnutí však opravdu hlasovali jen členové Hnutí Úsvit a několik dalších poslanců ostatních parlamentních stran, celkově v řádu jednotek.

Hmotná, trestní a osobní odpovědnost pro politiky je skutečně proklamována hned v druhém bodu programu Hnutí Úsvit.

Přesto hodnotíme výrok poslance Okamury jako zavádějící. Odkazujeme se v tomto případě na naše odůvodnění k dřívějšímu obdobnému výroku Tomia Okamury. Jednak hmotná odpovědnost je institutem využívaným v zaměstnaneckých vztazích, nikoliv ve vztahu k Okamurou jmenovaným funkcím. Dále je pak nepopiratelným faktem, že osoby v těchto funkcích v současné době odpovědné jsou, a to nejen podle trestního zákoníku (zde například dle § 220 za porušení povinnosti při správě cizího majetku), ale i podle jiných právních předpisů. Typicky se jedná o zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky, či tzv. velká rozpočtová pravidla (zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů), zákon č. 77/1997 Sb. o státním podniku atd. Zde nejenže jsou uplatněny zásady péče řádného hospodáře, ale místy je úprava i přísnější.

Právě proto vyjádřila vláda nesouhlas s předloženým návrhem novely zákona o majetku České republiky. Úprava je podle ní nadbytečná a duplicitní, nevylepšuje ani nepřináší nic nového.

Výrok poslance Okamury je zavádějící, neboť vyvolává dojem, že se Poslanecká sněmovna postavila proti zavedení úpravy rozšiřující odpovědnost politiků, ministrů a hejtmanů. Tak to ale není. V hodnocení se rovněž promítlo opakovaně zcela mylné využití pojmu hmotná odpovědnost.

Řeka Úhlava je jediným zdrojem pitné vody pro Plzeň. Monitorováním průtoku vody se rychle zjistí znečištění a také jeho příčina. Dále pak dochází k monitorování přítoků, odkud mohou pocházet pesticidní látky a celý tok znečišťovat. Screening řeky Úhlavy probíhá od roku 2012, kdy se TOP 09 za monitorování vody v řece Úhlavě zasloužila.

Výrok je hodnocen jako zavádějící zejména proto, že termín konání zastupitelstva byl ohlášen 10 dní předem, tedy v termínu ještě o tři dny delším, než ukládá zákon. Dále všichni kolegové (zvoleni do zastupitelstva za ČSSD) Ing. Waicové nebyli omluveni z absence na zasedání.

17. mimořádné zasedání Zastupitelstva města Teplic se konalo ve čtvrtek 28. 8. 2014 (. doc).

Na programu tohoto zasedání byl mimo jiné také návrh Obecně závazné vyhlášky o zákazu provozování sázkových her, loterií a jiných podobných her na celém území statutárního města Teplice.

Ostatní zasedání zastupitelstva probíhaly v pátek, 15. zasedání 28. 3. 2014, 16. zasedání 20. 6. 2014 a 18. zasedání 26. 9. 2014.

Termín mimořádného zasedání byl vyvěšen na úřední desce dne 18. 8. 2014, tedy 10 dní před oním zasedáním.

Portál pro otevřenost veřejné správy Otevřete uvádí: "Před zákonem si jsou všechna konaná zastupitelstva rovna – neexistuje žádné 'mimořádné', a z takového jeho označení neplyne nic, natož možnost oznamovat ho v jiné než zákonem stanovené lhůtě." Ta je podle § 93, odst. 1 daného zákona sedm dní. Dále § 92 zákona uvádí, že zastupitelstvo se schází dle potřeby (nejméně však jedenkrát za 3 měsíce). Není tedy možné argumentovat "termínem narychlo".

Ing. Waicová je jak členkou zastupitelstva Teplic, tak členkou Zastupitelstva Ústeckého kraje a členkou výboru pro výchovu, vzdělání a zaměstnanost.

Ing. Waicová byla přítomna na schůzi výboru, jak dokazuje email zaslaný tajemnicí Výboru pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost Ústeckého kraje:

„Dne 28.8.2014 se od 9,00 hod. v budově KÚ ÚK v Ústí nad Labem konalo 19. zasedání Výboru pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost Zastupitelstva Ústeckého kraje, které bylo svoláno jeho předsedkyní Ing. Dagmar Waicovou (pozvánka odeslána na konci července). Jmenovaná byla přítomna po celou dobu jednání a dostavila se s časovým předstihem“.

Podle informací, které nám poskytl v e-mailu magistrát města Teplic, byla absence Ing. Waicové na 17. zasedání zastupitelstva řádně omluvena.

Ve stejném e-mailu magistrát také uvádí, že absence členů zastupitelstva MUDr. Svatopluka Černého a Mgr. Štěpána Knézela omluvena nebyla. Oba byly zvoleni do zastupitelstva za ČSSD, ale Mgr. Štěpán Knézel již členem strany není.

Ke zvyšování snížené sazby DPH z 5 % až na 15 % došlo v letech 2008−2013. Tedy v době, kdy vládli jednak premiéři ODS Topolánek a Nečas a dále pak také Jan Fischer jako úřednický předseda vlády.

Právě Fischerova vláda v rámci úsporného balíčku ministra financí Eduarda Janoty také zvyšovala daně (zmiňovanou sníženou sazbu z 9 % na 10 %) a pro zákon, který toto zvýšení umožňoval, hlasovali tehdy i poslanci sociální demokracie (i Bohuslav Sobotka).

Je tedy pravdou, že vlády s účastí ODS v minulých letech zvyšovaly DPH, nicméně sociální demokraté jedno zvýšení podpořili také, tudíž se na zvyšování daní na léky částečně podíleli.

Koncepce návrhů řešení problematiky bezdomovectví (.pdf) neobsahuje jedinou zmínku o lidech, kteří by chtěli být bezdomovci. Avšak existovali-li by takoví, mohli by využít záchranné sítě, kterou Koncepce navrhuje rozšířit (str. 15).

Koncepce upozorňuje, že „zásadní význam má diferenciace […] služeb [pro bezdomovce]. Některé služby jsou (a budou) zaměřeny na zachování života pro část zjevných bezdomovců, kteří nebudou schopni resocializace, jiné zase pro část bezdomovců, kteří ve své resocializaci nedosáhnou na vyšší stupeň služeb než na dočasné bydlení, a konečně na tu část bezdomovců, kde je možnost k postupné resocializaci, aby se mohli vrátit a integrovat do většinové společnosti“ (str. 14).