Přehled ověřených výroků

Výrok hodnotíme jako zavádějící. Kandidátka na senátorku Jitka Seitlová se zavázala podpořit všechny návrhy Rekonstrukce státu (RS). Ve svých programových prioritách ale uvádí pouze některé z těchto návrhů.

RS předkládá devět zákonů, jimiž jsou "politika bez tajných sponzorů, majetková přiznání politiků, smlouvy na internetu, zrušení anonymních akcií, konec trafik ve státních firmách, odpolitizování státní správy, nezávislé vyšetřování korupce, zákony bez přílepků a rozšíření pravomocí NKÚ".

Ve volebním programu na oficiálním webu Jitky Seitlové těmto zákonům obsahově odpovídají pouze tři sliby, a "to boj proti korupci a všem právním předpisům, které pro korupci vytváří podmínky"(podle RS: nezávislé vyšetřování korupce),"transparentnost jednání a rozhodování o veřejných penězích a ve veřejné správě" (podle RS: politika bez tajných sponzorů), "posílení demokratických principů v politice i řízení státu, jako jsou limity financování volebních kampaní" (podle RS: majetková přiznání politiků).

Ostatní návrhy nejsou v jejím programovém prohlášení na webu explicitně zahrnuty nebo jsou vzhledem k ověřovanému tvrzení zavádějící (Heslo "budu prosazovat příznivější podmínky pro podnikání a zaměstnanost, stabilní daňový systém a přehledné právní prostředí" nelze chápat jako podnět ke zrušení anonymních akcií nebo konci trafik ve státních firmách). Výrok je proto hodnocen jako zavádějící.

Doplatek na bydlení, jak uvádí portál Ministerstva práce, je skutečně dávkou, která je poskytována ze systému státní sociální podpory.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože data uváděná Petrem Fialou odpovídají skutečnosti.

Ústavně právní výbor Sněmovny se novelou služebního zákona zabýval hned několikrát, naposled na své 13. schůzi (.doc) 27. června 2014, kde byl hlasy koalice schválen komplexní pozměňující návrh. Ten byl poslancům rozeslán jako sněmovní tisk 71/8 3. července 2014. O čtyři dny později, 7. července, pak předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček svolal (.pdf) mimořádnou schůzi na 15. července, na kterou je novela služebního zákona zařazena jako bod 6. Poslanci tak mají 12 dní (od 3. do 15. července) na to, aby se s návrhem, který má 83 stran, seznámili.

Tomio Okamura mluví o návrhu, který vyvolal v Poslanecké sněmovně procedurální spory. Tento návrh se týkal snížení spotřební daně na pohonné hmoty a byl předložen jako pozměňovací návrh u tzv. zelené nafty poslancem ČSSD Milanem Urbanem (.pdf).

V minulém volebním období předložila skupina poslanců ČSSD (celkem 40), mezi nimiž byli oba jmenovaní, zcela identický návrh (.pdf).

Pro informaci doplňujeme také výsledek hlasování o tomto návrhu mezi poslanci ČSSD: v minulém volebním období 12. června 2012 hlasoval klub ČSSD pro tento návrh (resp. proti jeho zamítnutí), zatímco nyní se poslanci sociální demokracie až na Urbana postavili v opakovaném hlasování proti tomuto identickému návrhu.

Zajímavostí je také postoj pravicové opozice, která v minulém období tento návrh zamítla a nyní jej podpořila (původní hlasování, jež bylo poslancem Šinclem zpochybněno).

Václav Láska opravdu upozorňoval na podezřelé vyvádění prostředků z Dopravního podniku hl. m. Prahy. Ten si jej najal v roce 2012. " Výsledkem mé právní analýzy byl jednoznačný závěr, že v dopravním podniku v letech 2007–2011 působila organizovaná zločinecká struktura," uvedl Láska na základě analýzy stovek smluv DPP. Ročně podle něj byly vyváděny miliardy korun údajně skrze právnickou kancelář Šachta & Partners (dnes MSB Legal). Za tato vyjádření advokátní komora požadovala po Láskovi pokutu 200 tisíc korun. Pokuta byla v červnu zrušena.

V souvislosti s kauzou pak byl v únoru letošního roku zadržen Ivo Rittig a další tři osoby za podezření z praní špinavých peněz.

Vzhledem ke stále probíhajícímu šetření ovšem není možné ověřit, zda do údajných machinací byli zapleteni také politici ODS či ČSSD. Výrok je proto neověřitelný.

Podobný výrok Andreje Babiše jsme již hodnotili v předchozích diskusích, např. zde. Již tehdy jsme Babišův výrok hodnotili jako zavádějící z důvodu směšování dvou odlišných věcí: úniků DPH obecně a tzv. karuselových obchodů. Na tomto hodnocení setrváváme i v tomto případě.

Tomáš Hudeček ve svém výroku patrně naráží na zákaz veřejné podpory – tedy čl. 107 smlouvy o fungování EU, který hovoří o státních podporách. Evropské právo zde pracuje s nedovolenou (veřejnou) podporou. Město např. nemůže majetkově podpořit obchodní společnost, pokud by tím mohlo narušit hospodářskou soutěž zvýhodněním určitého podniku (jenž by tak mohl například mít zvýhodněné postavení při získání nějaké zakázky). Na druhé straně zná "evropská právní úprava" výjimky z této nedovolené podpory (tj. podpora může být za určitých okolností v souladu s právem EU).

V otázce, zda je možné vložit majetek do vlastní akciové společnosti, je situace komplikovanější. Města zakládají vlastní obchodní společnosti, včetně akciovek – například městská část Praha 4 založila 4-Majetkovou, a.s. Města také vstupují do právnických osob, např. koupí podíl ve společnosti vlastnící fotbalový klub apod. Samozřejmě město může nakoupit akcie jako investici. Nelze si například představit situaci, že by město nemohlo sanovat vlastní akciovou společnost, která jako jediný subjekt poskytuje veřejnou dopravu ve městě apod.

Výrok tedy hodnotíme jako zavádějící, přičemž: a) není jasné o jakém "vyvádění majetku" (typu podpory) primátor Hudeček hovoří, b) i přesto, že je v kontextu evropského práva striktně zakázána veřejná podpora, existují z tohoto pravidla výjimky.

Trend zastoupení opozice v orgánech státních podniků potvrzuje i Bohuslav Sobotka a Petr Nečas.

Pro potvrzení jsme však kontaktovali několik bývalých předsedů vlád, na jejichž vyjádření nyní čekáme. Po jeho obdržení pak hodnocení upravíme.

Úplný seznam členů orgánů například státního podniku ČEZ můžete najít po jeho vyhledání v online obchodním rejstříku. Politické složení jeho orgánů však nic nevypovídá o tom, zda opozice byla či nebyla vyzvána k účasti ve společnostech.

Předkladatelé novely zákona o soudních exekutorech a exekuční činnosti skutečně upravili § 28 určující příslušnost exekutorů tak, že v nové podobě by měla být založena na principu teritoriality (viz § 28 str. 8 dokumentu.)

Co se týče komparace exekutorské příslušnosti v Evropě, kontaktovali jsme Exekutorskou komoru, která e-mailem potvrdila, že místní příslušnost využívají všechny státy Evropy mimo ČR, Slovensko, Albánii a Nizozemsko.

Výrok poslance Okamury je tedy pravdivý.

Je pravdou, že Zdravotnická záchranná služba hlavního města Prahy na svém webu zveřejňuje informace o jednotlivých vypsaných a realizovaných zakázkách. V archivu lze dohledat zakázky od března 2012. Nejsme však schopni posoudit, zda se jedná o veškeré zakázky záchranné služby.

V sekci veřejné zakázky (dále rozděleny na dodávky, služby a stavební práce) jsou dohledatelné aktuální zakázky, ostatní jsou v archivu (viz výše).

V sekci sponzoři jsou dohledatelní partneři jediné konkrétní akce (.pdf). Jde o " 3. ročník metodického cvičení krizové připravenosti ‚Pražská 155 ".

Co však na webu absentuje, jsou výroční zprávy (včetně hospodaření). Dostupná je pouze ročenka (.pdf) za rok 2013, kde je sice popsáno hospodaření od roku 2009 do roku 2013 (str. 36), avšak jedná se o souhrnná čísla, která toho moc neřeknou.

Výrok je hodnocen jako zavádějící, neboť na webu pražské záchranky nejsou dohledatelné výroční zprávy, které by alespoň částečně popisovaly celkové hospodaření.