Přehled ověřených výroků

Na základě níže uvedených skutečností hodnotíme výrok jako pravdivý. Město Plzeň již třikrát využilo úvěru od Evropské investiční banky (EIB), a to v letech 2005, 2009 a 2014. Jednalo se o úvěry na financování budování městské infrastruktury, vodohospodářských staveb a z části také na dílčí projekty Plzně 2015 (například revitalizace Štruncových sadů či stavba stadionu a divadla). To, že byly finance z úvěrů od EIB směřované do zmíněných projektů, bylo specifikováno už v samotných smlouvách o úvěru s EIB (.doc, str. 1). Jednotlivá financování těchto projektů lze pak dohledat v jednotlivých usneseních plzeňských zastupitelů, kde lze najít například usnesení týkající se financování revitalizace Štruncových sadů (.pdf, str. 1).

V souvislosti s politickou minulostí kandidátů ANO na magistrát Plzně jsme při kontrole veřejně dostupných údajů nenarazili na informaci o příslušnosti k nějakému politickému subjektu u žádného z kandidátů. Nicméně tuto skutečnost vzhledem k metodické náročnosti a problematickému získávání informací tohoto druhu nelze vyloučit. Daný kandidát mohl být "řadovým" členem nějaké strany, což fakticky dohledat nejde.

V předčasných volbách do Poslanecké sněmovny kandidovali za hnutí Úsvit (to postavilo 6 kandidátů celostátně) mimo toto hnutí zástupci dalších 7 politických stran a také nestraníci. U těchto subjektů lze tvrdit, že to byly strany prosazující přímou demokracii (či alespoň některé její prvky – po prozkoumání dostupných programových dokumentů).

Byť šlo v rámci dalších stran na kandidátkách Úsvitu o pouhé jednotlivce, je faktem, že prostor na nich dostalo celkem 7 dalších stran.

Konkrétně šlo o tyto subjekty (v závorce počet kandidátů za hnutí Úsvit pro sněmovní volby celostátně):

– Moravané (10) – Věci veřejné (8) – Občané 2011 (5) – ČSSD (2) – NESPOKOJENÍ OBČANÉ! (2) – KSČM (1) – Balbínova poetická strana (1)

Městská část Brno-střed se elektronického zápisu dětí do MŠ skutečně neúčastní.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, protože místopředsedkyně Sněmovny Jaroslava Jermanová sice řekla, že kontakty s lobbisty hnutí ANO zveřejňovat bude, zároveň však odkazovala na to, že je nejprve nutno přijmout definici termínu “lobbista”.

Jakub Michálek a Jaroslava Jermanová byli skutečně společně hosty pořadu Politické spektrum. Jakub Michálek vyjmenoval (0:34 a dále) mezi prioritami České pirátské strany také zveřejňování kontaktů s lobbisty na internetu. Jaroslava Jermanová na to posléze reaguje slovy, že postrádá definici slova lobbista, tudíž nedokáže říct, kdo to je (čas 3:35). Toto zopakovala i později (5:47), kdy řekla, že neexistuje oficiální definice lobbisty a je potřeba ji nejprve přesně stanovit, ale ANO je na to připravené a určitě bude kontakty zveřejňovat.

Z tohoto vyjádření vyvozujeme, že Jaroslava Jermanová tento svůj závazek podmiňovala právě přijetím definice lobbista. Tak to pochopila také Česká televize, která tuto interpretaci výroku uvedla ve shrnujícím článku.

Hnutí ANO nyní své kontakty s lobbisty nezveřejňuje.

Na základě níže uvedených informací je výrok hodnocen jako pravdivý.

Přestože zákon o rodině osvojení dítěte manžela umožňuje, zákon o registrovaném partnerství tuto možnost nezná. Na tuto nesrovnalost upozorňuje i ombudsmanka Anna Šabatová, podle níž zákon o registrovaném partnerství homosexuály v tomto ohledu diskriminuje a navíc je kvůli nesrovnalosti se zákonem o rodině i protiústavní.

Výrok Tomia Okamury je hodnocen jako zavádějící, neboť i přes to, že ostatní sněmovní subjekty neprosazují zrušení Senátu, tak ani v programových dokumentech či legislativních snahách Úsvitu není tento krok obsažen. Problematické je tedy především samotné tvrzení, že zmíněnou snahu prosazuje hnutí Úsvit samotné.

V rámci programů parlamentních stran se návrhy na zrušení Senátu neobjevují. Asi nejvýrazněji toto téma veřejně prezentoval Petr Gazdík z politického hnutí Starostové a nezávislí v roce 2012 v souvislosti se zavedením přímé volby prezidenta. Nicméně samotné hnutí STAN podobnou myšlenku již dále nerozvíjelo.

Daný výrok je dále problematický v tom, že samotné hnutí Úsvit ve svém programovém dokumentu zrušení Senátu nijak nezmiňuje. Na internetu lze dohledat pouze rozhovory s Tomiem Okamurou, v nichž poukazuje na podle něj problematické fungování Senátu a uvažuje o možnosti jeho zrušení (viz zde nebo zde). Na jiném místě pak Okamura uvádí zrušení Senátu jako příklad hlasování v referendu, pokud by byl přijat někdejší návrh zákona o všeobecném referendu ve znění prosazovaném hnutím Úsvit.

Doposud se Úsvit v Poslanecké sněmovně nepokusil předložit příslušnou změnu a ve svých programových dokumentech není zrušení Senátu popsáno také.

Spíše pro informaci dodáváme rovněž názor některých mimoparlamentních stran na dané téma. Mezi politické strany prosazující zrušení Senátu patří Aktiv nezávislých občanů, v jehož programu se uvádí: "Požadujeme zavedení jednokomorového parlamentu poslanců, zrušení imunity vyjma politické činnosti. Senát považujeme vzhledem k jeho pravomocím za zbytečný a neefektivní".

Zrušení horní komory obhajují také Česká strana národně sociální (viz zde v sekci Řízení státu a výběr daní), Česká strana národně socialistická (viz zde v části zaměřené na státní správu a legislativu), Dělnická strana sociální spravedlnosti (viz zde v bodě Reforma ústavních institucí) a politická strana Moravané (viz zde v odstavci věnovaném ústavnímu pořádku).

Výrok byl označen jako závádějící, protože zpráva Evropského parlamentu z roku 2011 konstatuje, že 80–95 % osob, které se prostituují, bylo před zahájením prostituce vystaveno některé formě násilí (znásilnění, incestu, pedofilii), přičemž 62 % z nich uvedlo znásilnění, nelze ale mluvit pouze o zneužívání v dětství.

Celou historii návrhu zákona o financování politických stran mapují vládní webové stránky Rady pro koordinaci boje s korupcí. Vládní návrh novely zákona o sdružování v politických stranách, který obsahuje ustanovení pro zprůhlednění financování stran, je zachycen ve sněmovním tisku (.pdf). Novela však takzvaně "spadla pod stůl" s rozpuštěním Poslanecké sněmovny v roce 2013, prošla jen prvním čtením.

Dále podle webových stránek Rady pro koordinaci boje s korupcí existovaly i další návrhy – návrh z března (.pdf) 2012, června (.pdf) 2012 a srpna 2012 (.pdf).

Výrok Václava Lásky hodnotíme jako pravdivý, neboť aktuální návrh v současnosti neexistuje, není v projednávání ani na vládní, ani na parlamentní úrovni.

Kuberův výrok je o konání referenda o zákazu hazardu ve městě Teplice, které chtěla část občanů města v termínu komunálních voleb.

Soudní výhra, o níž Kubera mluví, je fakticky neuznání dostatku podpisů občanů města Teplice, kteří chtěli iniciovat referendum o zákazu hazardu ve městě v termínu komunálních voleb (kvůli relativně vysoké účasti z důvodu závaznosti/platnosti výsledku referenda – pozn. Demagog.cz).

I po postupném doplňování podpisových archů došel soud k tomu, že skupině pro referendum chybělo do jeho vypsání (při dosažení zákonem určeného počtu podpisů by bylo město nuceno referendum vyhlásit) 188 podpisů. Zastupitelstvo města však může o své vlastní vůli vyhlásit referendum také. Na svém jednání na konci srpna byl však tento navržený bod smeten. Referendum se tak konat v době komunálních voleb nebude.

Kubera argumentuje ve svém výroku tím, že za konání referenda spolu s komunálními volbami ušetří město milion a půl (s touto částkou pracuje primátor Kubera). Nicméně je téměř jisté, že zbývajících 200 podpisů pro konání referenda (kdy jej zastupitelstvo bude muset vyhlásit) aktivisté v době po volbách posbírají. Tím pádem buď donutí zastupitelstvo referendum vypsat (ještě se může změnit zásadně po volbách složení zastupitelstva a vypsat referendum o své vůli) v mezidobí mezi volbami, což městu přinese vyšší náklady. Další volby, které se konají za 2 roky (krajské a senátní), jsou potenciálně dalším termínem, kdy by mohlo ono referendum proběhnout, což ovšem opět žádnou úsporu nepřinese.

Kuberův výrok je hodnocen jako zavádějící. Jím deklarovaná úspora milionu a půl za konání referenda je iluzorní, neboť se stejně dříve či později bude konat a v kombinací s komunálními volbami by město za pořádání referenda vydalo méně, než pokud jej bude pořádat samostatně.

K úspoře za konání referenda by mohlo dojít za předpokladu, že by zákaz hazardu vyhlásilo samo město Teplice. Což je ovšem v rozporu s postoji primátora Kubery, jež v této diskuzi uváděl, a jde spíše o doplnění výčtu možností.

Kubera také uvedl 28. srpna (v souvislosti se zmíněným jednáním zastupitelstva) pro Žít Teplice, že pokud by město k hazardu přijalo vyhlášku, není nutné referendum, neboť vyhláška má vyšší právní sílu a ušetřilo by se (odtud také informace o milionu a půl). Tento argument by platil, pokud by obě skupiny prosazovaly stejné či alespoň podobné návrhy k regulaci hazardu. V tomto pořadu Českého rozhlasu však Kubera vystupoval jako odpůrce znatelné regulace, což je v přímém protikladu s požadavky aktivistů.