Přehled ověřených výroků

Ve Švédsku byl tento model regulace prostituce legislativně přijat v roce 1998 (švédsky) a platí od 1. ledna 1999. Zákon přitom skutečně postihuje pouze ty, kdo si za sexuální služby platí, nikoliv nabízející prostitutky či prostituty.

Podrobněji si o švédské modelu lze přečíst na anglické verzi Wikipedie, která cituje přímo trestní zákoník. O švédské praxi, která se později rozšířila i do dalších zemí, psal před několika lety také ihned.cz.

Výrok Antonína Staňka hodnotíme jako pravdivý. Tramvaje v Olomouci jsou ve vozovně v Koželužské ulici, která zdaleka nedosahuje kapacity pro umístění všech tramvají.

Město Olomouc pořídilo nové tramvaje v roce 2013 v celkové hodnotě 370 milionů. Protože byly nakoupeny v rámci Regionálního operačního programu Střední Morava, byly ze 75 % financovány z dotací. Město tak zaplatilo 92,5 milionu korun.

Umístění tramvají je ve vozovně v Koželužské ulici, která funguje od roku 1899. Pro nevyhovující kapacitu bylo později vedle vozovny postaveno odstavné kolejiště Rubik. Dále jsou tramvaje odstavovány na ulici Sokolská a v Nové Ulici.

Tramvaje jsou tedy umísťovány buď do vozovny, nebo na odstavné koleje, kde jsou celoročně vystaveny vlivům počasí, navíc chybí prostory pro dostatečnou údržbu, diagnostiku a moderní myčka.

Část výroků o patnácti členech bereme jako ilustrativní – je faktem, že s pacienty přijíždí do Teplic celé rodiny, jádro výroku je tedy pravdivé.

Již několik let jezdí do českých lázní cizinci z arabských zemí a Teplice patří mezi nejnavštěvovanější lázeňská centra. S jednotlivými arabskými pacienty však jezdí celé rodiny a jejich příbuzní.

Podle iniciativy Olomouc bez hazardu, která sběr podpisů organizuje, se již podepsalo téměř 9000 občanů Olomouce. Podle Magistrátu města Olomouc se jednalo o celkem 8 873 podpisů se všemi zákonem danými údaji.

Vzhledem k tomu, že program TOP 09 do voleb 2010 ve městě Olomouc není dohledatelný (pro ilustraci web TOP 09 ve městě a jeho zachycení minulého programu), je výrok hodnocen jako neověřitelný.

Podle webu ViennaInternational.at žije každý čtvrtý obyvatel Vídně v městském bytě. Web také uvádí, že ve vlastnictví města je zhruba 220 tisíc bytů. To odpovídá počtu bytů, který byl zveřejněn po sčítání bytů, které proběhlo v roce 2001. Tehdy bylo ve Vídni evidováno (.pdf, str. 13) 226 117 bytů v městském vlastnictví, což činí necelých 25 % z celkového počtu bytů ve městě (910 745). Aktuální data se nám bohužel nepodařilo dohledat.

Ve výroční zprávě FN Motol (.pdf) za rok 2013 je na stranách 85–87 rozepsán personál nemocnice (resp. všichni zaměstnanci). V tomto výčtu (profesní složení, rozdělení podle kvalifikace, vzdělání a platu) ovšem není popsána kategorie, kterou Miloslav Ludvík zmiňuje.

Z mediálních zpráv se také nepodařilo dohledat, že by FN Motol zaměstnávala zmíněné osoby na dané práce. Nelze tak korektně říci, zda Ludvíkův výrok sedí, či nikoli.

Podle indexu vnímání korupce z roku 2013 (.pdf) vydaným Transparency International se korupce v zemích na západ od nás vyskytuje. Například Rakousko nebo Francie získala od Transparency International skóre 69 či 71 – skóre 1 znamená korupci největší a 100 korupci nejmenší. Česká republika pak za ostatními státy EU poněkud pokulhává se svým skóre 48. Proto tento výrok hodnotíme jako pravdivý.

Lze říci, že země západní Evropy jsou obecně v této statistice lepší, na horších místech se umísťují např. Slovensko, Itálie či Rumunsko.

Je třeba podotknout, že tento index nelze brát jako absolutní ukazatel výše korupce v dané zemi. Pro potřeby výroku je však využit proto, že na základě srovnatelné metodologie postihuje globálně všechny země, je veřejně využíván a uznáván a nemá fakticky obdobu.

ODS sice má na kampaň do Senátu zřízen svůj transparentní účet, nicméně ten nezveřejňuje fakticky nic. Jde o souhrn několika transakcí, z nichž není zřejmé, na co přesně výdaje jdou (mimochodem přímo na Schwarzovu kampaň nebyla podle něj vynaložena ani koruna – z " normálního " transparentního účtu pak také není jasné, na co mají být vynakládány jednotlivé peníze).

ODS tedy skutečně má transparentní účet k senátním volbám, nicméně se jedná spíše o pro forma aktivitu, jejíž reálný význam je fakticky nulový.

Ostravská univerzita v Ostravě vydala Metodickou příručku pro výkon terénní sociální práce, kde jsou role, kompetence, práva a povinnosti terénního pracovníka definovány (.pdf, str. 15–28). Dokument na straně 26–28 definuje spolupráci pracovníka s veřejnoprávními subjekty, neziskovými organizacemi a soukromými subjekty. Terénní sociální pracovník/terénní pracovník úřadům a institucím a místním neziskovým organizacím konkrétně nabízí:

• zprostředkování kontaktu mezi uživatelem služby a úřadem,
• poskytnutí sociálního a právního poradenství na základě znalosti terénu,
• vzájemné sdílení informací a zkušeností,
• pomoc s listinami, dopisy (vysvětlení obsahu úředních dopisů a dokumentů uživateli),
• pomoc uživateli se sepsáním dopisu, žádosti, vyplněním formuláře,
• pomoc uživateli zorientovat se v situaci, vysvětlit požadavky úřadu, instituce,
• podporu a motivaci uživatele v hledání vhodných řešení,
• doprovod na jednání,
• spolupráci na řešení problému (zakázky) uživatele služby,
• zprostředkování spolupráce s jinou organizací,
• doprovod uživatele apod.

Sociální práce jsou financovány ze státního, krajského či obecního rozpočtu, státních dotací, sponzorských darů, fondů či grantů. Teologická fakulta Jihočeské univerzity uvádí (str. 2), že sociální služba může být součástí veřejných služeb. Tzn. v případě, kdy sociální služby objednává obec, kraj nebo stát.