Přehled ověřených výroků

Ve čtvrtek v noci (22. října 2015) pražští zastupitelé nečekaně odvolali čtyři radní. Konkrétně se jednalo o Stropnického (SZ), Haška (ANO), Novákovou (ČSSD) a Ropkovou (ČSSD). Podle aktuálních vyjádření je nutné vzniklé problémy vyřešit do další schůze zastupitelstva, která bude 5. listopadu.

Trojkoalice vydala k celé věci prohlášení, ve kterém zástupci tohoto uskupení fakticky potvrzují tvrzení Miroslavy Němcové.

"Trojkoalice cítí odpovědnost za město a proto se její radní i nadále podílejí na činnosti rady. „Mezitím budeme hledat nové složení koalice. Naším zájmem je být součástí takového funkčního a stabilního uspořádání, ve kterém budeme moci prosazovat svůj program, založený především na rozvoji městských částí a jejich spravedlivějším financování,“ říká Jana Plamínková.

„Stávající koalice je mrtvá. Trojkoalice ale i přesto zůstává stabilní a bude nadále prosazovat svůj program na půdorysu nově složené koalice,“ říká Jan Wolf."

Vyjádření Adriany Krnáčové k současné situaci. " Nedostatky v jejím fungovánísamozřejmě byly a jsou. Ale při práci na tak komplikované agendě, jako je ta pražská, mohou vznikat nesrovnalosti. S nimi se musíme poprat a pak to může fungovat. Já se rozhodně nevzdávám. "

Výrok Miroslava Kalouska není možné z veřejně dostupných zdrojů ověřit.

Patrně však narážel na to, že Finanční správa České republiky, spadající pod Ministerstvo financí, nastolila praxi, kdy firmám v podezřelých případech zadržovala vratky DPH (iDnes.cz, Ceskatelevize.cz, Ceska-justice.cz).

Organizační řád Finanční správy v článku 148, bod 3 definuje řídící pravomoci následovně: Ministerstvo financí řídí Generální finanční ředitelství a jeho prostřednictvím Odvolací finanční ředitelství, finanční úřady a Specializovaný finanční úřad ve věcech:

a) metodiky v oblasti utajovaných informací útvarem Bezpečnost a krizové řízení Ministerstva financí,
b) krizových situací, PO a BOZP útvarem Bezpečnost a krizové řízení Ministerstva financí. Ministr financí tudíž není oprávněn k tomu, aby přímo úkoloval činnost Finanční správy. Zda se tak reálně neděje, resp. nedělo za bývalých ministrů financí, nejsme schopni potvrdit ani vyvrátit.

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý.

Vláda předložila návrh novely zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích Poslanecké sněmovně 25. února 2015. První čtení zákona proběhlo 8. dubna. Následně byla novela projednávána 6. května na rozpočtovém výboru. Prvotní návrh Ministerstva financí nereguloval otázku provizí, nicméně díky pozměňovacímu návrhu (.pdf) poslance Šincla byla regulace provizí připojena k novele zákona o pojišťovnictví. Následoval spor (ČTK) mezi poslancem Šinclem a Andrejem Babišem a teprve poté došlo ze strany Ministerstva financí ke změně návrhu (.pdf) novely zákona o pojišťovnictví směrem k regulaci. Návrh se však nezabývá rizikovým životním pojištěním, v tiskové zprávě Ministerstva financí je rovněž uvedeno, že tento návrh se primárně zabývá vztahem mezi pojišťovnami a spotřebiteli – zatímco Šinclův pozměňovací návrh řešil vztah mezi pojišťovnami a pojišťovacími zprostředkovateli.

Je nutno poznamenat, že skupina Agrofert má podle výpisu z obchodního rejstříku uveden jako předmět činnosti podřízený pojišťovací zprostředkovatel (zapsané 7. května 2010).

Po dohodě koaličních stran byl ale návrh novely zákona v druhém čtení 7. července vzat zpět.

Prezident Miloš Zeman navštívil Moravskoslezský kraj 10.−12. listopadu. Šlo o jednu z jeho třídenních návštěv jednotlivých krajů, které po svém zvolení po celé České republice podniká.

Během této cesty se několikrát prezident setkal s občany na náměstích, která byla skutečně velmi naplněná. Co se týká zmíněného vítání, je pravdou, že medializované protesty proti prezidentu Zemanovi při těchto setkáních se sice uskutečnily, nicméně jednalo se o jednotlivce, kteří proti Miloši Zemanovi veřejně vystoupili.

Pro ilustraci přikládáme obrázky ze setkání prezidenta s občany v Krnově, Havířově a Kopřivnici. V případě Krnova navíc ještě odkazujeme na video z Youtube města Krnova, které dokládá pozitivní reakce občanů na setkání s hlavou státu.

Foto ze setkání prezidenta s občany v Krnově − zdroj: Hrad.cz - Jiří Ovčáček

Fotografie ze setkání Miloše Zemana s občany Havířova. Zdroj: Moravskoslezský Deník − Lukáš Kaboň

Setkání prezidenta republiky s občany Kopřivnice. Zdroj: Moravskoslezský kraj

Trend snižování výdajů na obranu je zřetelný s jednou výjimkou od roku 2005. Za posledních 10 let se rozpočet Ministerstva obrany snížil o skoro 15 mld. Kč. V souladu s výrokem Marka Ženíška nelze označit roky 2009 a 2010 za "nejrazantnější propad" financování resortu (šlo ovšem o jeden z největších meziročních propadů), nicméně od roku 2010 dochází k pozvolnému snižování výdajů. Rozpočty Ministerstva obrany v letech 2005 až 2015 (tabulka č. 1)

Rok 20052006200720082009201020112012201320142015 Rozp. v mld. Kč 58,455,454,949,851,847,743,842,040,842,043,8

zdroj: Ministerstvo obrany České republiky

Pro úplnost přikládáme i tabulku výdajů na obranu v procentech hrubého domácího produktu.

Výdaje na obranu jako % hrubého domácího produktu v letech 2005 a 2015. (tabulka č. 2)

Rok 20052006200720082009201020112012201320142015 % 1,81,61,41,21,31,21,11,1*1,01,01,0*Materiály Severoatlantické aliance ukazují 1,1%, údaje Světové banky 1,0% zdroje: NATO, World Bank

Pravdu má Marek Ženíšek také v tom, že v roce 2014 a i v končícím roce 2015 se české ekonomice daří a roste. V roce 2014 šlo o 2% HDP, aktuální predikce Ministerstva financí pro rok 2015 je 4,5% HDP.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý s výhradou, reálně se na obranu v % HDP vydává stejně jako za vlády Petra Nečase v době škrtů. Výhrada se týká toho, že meziroční pokles v letech 2009-2010 nebyl největší, byl "pouze" jedním z největších.

Bohuslav Sobotka se v listopadu 2014 účastnil spolu s předsedou Poslanecké sněmovny Hamáčkem odhalení busty Václava Havla v Kongresu USA. Při této příležitosti skutečně veřejně vzkázal náměstku Drulákovi, že musí respektovat politiku vlády.

Doslova premiér uvedl (web České televize, zpráva ČTK): " Především platí, že pan náměstek Drulák, stejně jako další zaměstnanci vlády, musí respektovat politiku vlády. "

Náměstek Drulák v květnu 2014 veřejně mluvil o tom, že "havlovská politika byla chybná a škodlivá". Podrobněji tento názor rozvíjí v rozhovoru s Kateřinou Šafaříkovou v Lidových novinách.

K Sobotkovému apelu z USA se vyjádřil i ministr Zaorálek, jak popisuje ČT, když uvedl: " Nelze než souhlasit s vyjádřením pana premiéra. Všichni úředníci ministerstva zahraničí respektují a budou respektovat zahraniční politiku vlády." Co se týče Martina Prose, tak jako první informovaly o jeho nominaci na post náměstka ministra financí Lidovky.cz. Jak popisují, premiér na adresu Prose uvedl: „J e to kvalifikovaný člověk, jazykově vybavený, se zahraničními zkušenostmi. Věřím, že novou pozici zvládne velmi dobře.“

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, Fialova formulace v podstatě kopíruje vyjádření Bohuslava Sobotky ze 17. února 2014.

ČSSD zřídila pro tyto senátní volby transparetní účet. Bohužel se nám nepodařilo ověřit, kolik ústřední výbor vyhradil pro kampaň Karla Doležala. Ústřední výbor jsme kontaktovali a v případě odpovědi hodnocení upravíme.

Je však pravdou, že Karel Doležal na tento transparentní účet poslal 80 000 Kč.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože předsednictvo ANO má opravdu větší pravomoci, než má předsednictvo ČSSD.

Co se týká rozhodování o členství v ANO, tyto pravomoci podle článku 12 (f) stanov náleží do působnosti předsednictva: " rozhodování o veškerých otázkách uvedených v hlavě II těchto stanov (Členství) není-li v těchto stanovách uvedeno jinak nebo není-li tato pravomoc usnesením Předsednictva delegována na Krajská předsednictva ".

Co se týká konkrétně otázek vyloučení a přijetí člena, stanovy tyto procesy upravují následovně:

– přijetí člena: " O udělení členství rozhoduje Předsednictvo, jehož rozhodnutí je konečné a nelze se proti němu odvolat " (.pdf, str. 3, článek 4 (2)). Děje se tak poté, co " předloží příslušné Krajské předsednictvo spolu se svým stanoviskem, stanoviskem příslušného Oblastního předsednictva a Místního předsednictva, byla-li místní organizace zřízena, a se souhlasem čekatele, jeho přihlášku se žádostí o členství Předsednictvu k rozhodnutí o přijetí " (pdf, str. 3, článek 4(1).

– vyloučení člena je ve stanovách ANO upraveno takto: " O vyloučení z Hnutí nebo odnětí statusu uchazeče rozhoduje Předsednictvo " (.pdf, str. 4, článek 6 (2)). Přičemž ke svému rozhodnutí si předsednictvo vyžádá stanovisko příslušné místní a/nebo oblastní a/nebo krajské organizace (.pdf, str. 4, článek 6 (3)).

Předsednictvo ČSSD má pravomoci v případě rozhodování o otázkách členství v porovnání s možnostmi předsednictva ANO značně okleštěné.

Procesy vzniku (řádného) členství a zrušení členství (pozn.: zde respektujeme odlišnou terminologii stanov ČSSD a příjímání člena a vyloučení člena nazýváme vznikem a zrušením členství) upravují stanovy ČSSD následovně:

– členství ČSSD vzniká podle článku 4 (5) dnem rozhodnutí nadpoloviční většiny přítomných členů členské schůze místní organizace projednávající přijetí člena ČSSD (.pdf, str. 3). Předsednictvo ČSSD tak do procesu vzniku členství nezasahuje.

– v případě zrušení členství může dle článku 8 (5) stanov předsednictvo ČSSD podat návrh, na základě kterého může o zrušení členství rozhodnout nadpoloviční většinou Ústřední výkonný výbor (.pdf, str. 4). O zrušení členství v ČSSD může být nadále rozhodnuto nadpoloviční většinou všech členů místní organizace (.pdf, str. 4, článek 8 (2), dále může být o zrušení členství rozhodnuto na základě návrhu Okresního výkonného výboru, a to nadpoloviční většinou delegátů Okresní konference (.pdf, str. 4, článek 8 (3), a konečně může být o zrušení členství ČSSD rozhodnuto na základě návrhu Krajského výkonného výboru Krajskou konferencí, a to opět nadpoloviční většinou delegátů (.pdf, str. 4, článek 8 (4).

Avšak nejen v otázkách členství jsou pravomoci předsednictva ANO, na rozdíl od předsednictva ČSSD, větší.

Předsednictvo ČSSD má pravomoci jen v realizaci plnění usnesení Ústředního výkonného výboru a zpracovávání podkladů pro jeho jednání, podílení se na sestavování kandidátních listin pro volby, volbě delegátů kongresů Strany evropských sociálních demokratů (PES) a v pozastavení členství v Hnutí v případě obvinění člena z úmyslného trestného činu (podle čl. 7 stanov) (.pdf, str. 17, článek 31 (3)).

Předsednictvo ANO má na rozdíl od předsednictva ČSSD ve své pravomoci (nejedná se o kompletní výčet, ten lze najít v článku 12 (3) stanov ANO) následující:

– rozhoduje o zřízení, sloučení či rozdělení nebo zrušení místních organizací, oblastních organizací a krajských organizací (změna ve statutu místních organizací je dle stanov ČSSD v pravomoci dotyčné místní organizace – stanovy ČSSD, článek 17 (1), krajské organizace jsou v ČSSD zřízeny a rušeny Ústředním výkonným výborem – stanovy ČSSD, článek 30 (3l)).

– rozhodování o zřízení a zrušení dočasných či trvalých poradních či pomocných orgánů a odborných komisí, stanovení jejich působnosti a pravomocí, schvalování jejich pravidel činnosti, jmenování a odvolávání jejich členů (v ČSSD má v kompetenci schvalování statutu odborných komisí Ústřední výkonný výbor – stanovy ČSSD, článek 30 (3r)).

– nominuje kandidáty na kandidátní listinu pro volby (předsednictvo ČSSD se na tomto procesu podílí společně s Ústředním výkonným výborem – stanovy ČSSD, článek 30 (2p)).

Hodnocení výroku bylo změněno z původní hodnoty "nepravda" na základě podkladů zaslaných Robertem Pelikánem.

Podle současné úpravy v zákoně č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, vláda na návrh ministra spravedlnosti jmenuje a odvolává nejvyššího státního zástupce (§ 9). V zákoně nejsou stanoveny podmínky za jakých může k odvolání dojít.

Novelizace zákona je připravována již několik let. Ministr Pospíšil předložil návrh, jehož cílem bylo posílení nezávislosti státních zástupců včetně vymezení důvodů pro odvolání nejvyššího státního zástupce. Zákon ze sněmovny stáhla později ministryně Marie Benešová, která zasedala v Rusnokově vládě.

Během působení Heleny Válkové pak byl návrh výrazně přepracován a konzultován na pracovních skupinách se státními zástupci a dalšími odborníky. Během těchto setkání docházelo k dalším úpravám návrhu. Návrh kritizoval například kvůli tzv. informační povinnosti nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. V prosinci oznámila Helena Válková dohodu na některých kompromisech, například co se týká jmenování předsedů nově zaváděných Speciálních státních zastupitelství. Zároveň dodala: "Jsme ochotni upravit způsob odvolávání nejvyššího státního zástupce - omezit ho jen na případy kárného řízení a zrušit možnost odvolání vládou pro porušení povinností."

I tento (neveřejný, zaslal nám jej Robert Pelikán) návrh ovšem obsahuje v § 18, odst. 3) oproti současné platné úpravě podmínky odvolání, konkrétně pak v případě, kdy nejvyšší státní zástupce:

"a) nevykonává-li funkci nejvyššího státního zástupce po dobu delší než šest měsíců, nebo

b) porušuje-li zákonem stanovené povinnosti nejvyššího státního zástupce."

Toto ustanovení lze brát skutečně jako principiální neodvolatelnost.

Zatím poslední informace o průběhu jednání jsou ze začátku února, z doby před odvoláním ministryně Válkové. Došlo k dalším úpravám, zejména ve věci tzv. protikorupčního speciálu. I po tomto jednání však návrh čelil výtkám. "Největší problém, který jsme viděli a vidíme ho i dnes, je ve způsobu jmenování nejvyššího státního zástupce a možnosti jeho odvolání. Je potřeba pozici nejvyššího státního zástupce posílit více, než je tomu dnes," řekl prezident Unie státních zástupců Zdeněk Matula.

Nyní je podle Roberta Pelikána zákon ve "finální fázi vyjednávání" a bude předložen vládě nejpozději v dubnu.

Co se týká vývoje nezaměstnanosti v České republice, tak je pravda, že nezaměstnanost od zavedení minimální mzdy skutečně klesá. Její pokles probíhal již od kulminace v důsledku krize v roce 2010.

Vztah poklesu nezaměstnanosti a nárůstu minimální mzdy není zcela průkazný, významnějším faktorem poklesu je pravděpodobně růst ekonomiky v pokrizovém období. Tento vztah však nelze korektně kvantifikovat. Je ovšem pravdou, že po zavedení minimální mzdy nedošlo k nárůstu nezaměstnanosti.

Výše minimální mzdy se stanovuje nařízením vlády, nejde tedy o zákon. Její vývoj pak popisuje web Ministerstva práce a sociálních věcí. Do srpna 2013 nebyla minimální mzda zvýšena 6 a půl roku a byla ve výši 8 000 korun. Rusnokova vláda od srpna 2013 navýšila minimální mzdu o 500 korun, vláda Bohuslava Sobotky pak rozhodla 15. září 2014 o zvýšení o dalších 700 korun od ledna 2015.

Aktuálně tak minimální mzda dosahuje výše 9200 korun.

Co se týče kritiky ODS, tak je pravdou, že občanští demokraté dlouhodobě tvrdí, že zvyšování minimální mzdy povede k vyšší nezaměstnanosti, resp. zhorší podmínky na trhu práce.

Při navyšování vládou Jiřího Rusnoka komentovala tento krok Lenka Kohoutová, tehdejší poslankyně ODS a stranická expertka na sociální politiku. Pro server Idnes.cz (ČTK) uvedla: " Zvýšení minimální mzdy považuji za první krok prezidentského ministra, který vede špatným směrem," uvedla Kohoutová. "Na jednu stranu může zvýšení mzdy znít libě, ale zvýšení počtu těchto lidí na úřadech práce může znamenat prohloubení problému se zaměstnanci, kteří se velmi těžce uplatňují na trhu práce," zdůvodnila svou kritiku."

Dále lze přidat několik dalších vyjádření politiků ODS k minimální mzdě. Předseda ODS Petr Fiala 24. července 2014 v 20 minutách Radiožurnálu uvedl například, že " ...ale minimální mzda není moc rozumný nástroj, protože zvyšuje cenu práce, komplikuje život především drobnějším a středním podnikatelům, kteří mají potom problémy zaměstnávat lidi, vytvářet nová pracovní místa. "

Dále ekonomický expert ODS Jan Skopeček 15. září 2014: " Tak velký nárůst nákladů na zaměstnávání především nejméně kvalifikovaných zaměstnanců bude nutit zaměstnavatele k jejich propouštění. Jde tak ve skutečnosti o velmi asociální opatření ze strany vlády. "

Jako další můžeme jmenovat poslance ODS Adolfa Beznosku a jeho text: Čím vyšší minimální mzda, tím vyšší nezaměstnanost.