Tady i s paní starostkou, si jistě vzpomíná, jsme měli jedno velké společné téma, a to je zachování žatecké nemocnice a právě díky Senátu se nám podařilo žateckou nemocnici zachránit za účasti všech starostů širokého okolí.
Starostka Žatce Zdeňka Hamousová se skutečně angažovala v “boji” za zachování dětského a gynekologicko-porodnického oddělení nemocnice v tomto městě. Vystoupila při veřejném slyšení k petici za zachování nemocnice, jež proběhlo v Senátu. Na tomto slyšení vystoupil také Marcel Chládek.
Senát tehdy požádal Ministerstvo zdravotnictví, aby byla tato oddělení zachována. Web Vrabci v Žatci informoval o tom, že na jednání vystoupili se svou podporou také starostové okolních měst – Podbořan, Loun, Libořic a Vroutku. Na slyšení bylo řečeno následující: " Dále bych chtěl říct, že kromě toho, že zde sedí zástupci největších měst z bývalého okresu Louny, starosta Loun, starosta Podbořan, místostarosta Postoloprt, tak krom toho i z menších obcí a měst přišlo celkem 48 usnesení, která podporují zachování Žatecké nemocnice v současném rozsahu, která podporují zachování gynekologicko-porodnického oddělení i zachování dětského oddělení ".
O účasti " desítek lidí a starostů z regionu " se zmiňuje také Deník.cz. Oddělení byla nakonec zachována.
Pochopitelně v případě úplného zákazu (hazardu – pozn. Demagog.cz) půjde o výpadek sto milionů ročně.
Rozklikávací rozpočet (viz. daňové příjmy – poplatky) města Olomouc uvádí pro letošní rok výtěžek z hazardu celkem 108,2 milionu korun. V předchozích 2 letech pak šlo o 84 a cca 79 milionů. Řádově tedy při zákazu hazardu půjde o výpadek okolo 100 milionů ročně.
Problém je i u dětí, které vycházejí z dětských domovů, tam to není (jejich budoucí bydlení) vůbec řešeno.
Do péče dětského domova mohou být svěřeny děti do věku 18 let nebo 26 let v případě stálé přípravy na povolání (např. studium VŠ).
Po ukončení pobytu mohou takoví mladí lidé využít podle zákona o sociálních službách institut tzv. domu na půl cesty, což je služba sociální prevence poskytující ubytování pro děti a mládež do 26 let věku opouštějící školská zařízení pro výkon ústavní péče. Po dovršení 26 let už skutečně není další bydlení těchto osob nijak řešeno.
Semelová sama mlhavě zmiňuje dále v diskuzi azylové domy a domy na půli cesty, nicméně nijak nekonkretizuje jejich význam v této problematice. Její tvrzení, že problém u těchto dětí není řešen vůbec, není pravdivé.
Když jsem byl primátorem v Hradci Králové, tak jsme zvítězili v soutěži o nejlepší kvalitu života ve městě.
Výrok byl označen jako nepravdivý, protože město Hradec Králové se umístilo na první pozici v žebříčku nezávislé studie (MasterCard česká centra rozvoje) měst podle kvality života poprvé v roce 2010. Oldřich Vlasák byl primátorem v Hradci Králové od 28. 11. 1998 do 26. 10. 2004. Město tedy tuto soutěž vyhrálo v době, kdy byl primátorem Otakar Divíšek a Oldřich Vlasák byl pouze členem zastupitelstva města, v němž působí od roku 1990 dodnes.
Poprvé zmiňovaná studie vyšla v roce 2008 a v době založení byla první svého druhu. Město Hradec Králové se nikdy dříve než v roce 2010 neumístilo na prvním místě v jakékoli jiné soutěži, jež by hodnotila kvalitu života ve městě.
Oba dva okresy, Louny i Rakovník, patří mezi nejchudší okresy ve Středočeském a Ústeckém kraji.
Na základě dat o kupní síle v jednotlivých okresech lze skutečně říct, že oba okresy patří k těm chudším v jednotlivých krajích.
Mapa okresů Ústeckého kraje:
Mapa okresů Středočeského kraje:
Některé kroky už jsme udělali, zúžili jsme představenstvo (Sigmy Olomouc – pozn. Demagog.cz) ze sedmi členů na pět.
Je pravdou, že letos v červenci po příchodu primátora Olomouce Martina Majora došlo k zúžení představenstva SK Sigmy Olomouc. Nepřesný je ovšem uvedený počet členů představenstva, neboť došlo ke snížení z devíti lidí na sedm. Vzhledem k tomu, že k prezentované změně došlo a liší se "pouze" čísla, hodnotíme výrok jako zavádějící.
Co se týče kampaně, tak moji kampaň platí tím, že kandiduji za ODS, ODS a ta má transparentní účet a transparentně zveřejňuje, jakým způsobem hradí kampaň svým kandidátům do Senátu.
ODS sice má na kampaň do Senátu zřízen svůj transparentní účet, nicméně ten nezveřejňuje fakticky nic. Jde o souhrn několika transakcí, z nichž není zřejmé, na co přesně výdaje jdou (mimochodem přímo na Schwarzovu kampaň nebyla podle něj vynaložena ani koruna – z " normálního " transparentního účtu pak také není jasné, na co mají být vynakládány jednotlivé peníze).
ODS tedy skutečně má transparentní účet k senátním volbám, nicméně se jedná spíše o pro forma aktivitu, jejíž reálný význam je fakticky nulový.
Pokud jde o příjmy města (z turismu), tak příjmy mají Lázně, to je akciová společnost, město z toho nemá ani korunu.
Lázně Teplice jsou skutečně akciovou společností, Kubera však zcela opomíjí, že město Teplice má v této společnosti 5% podíl. Dokládá to výroční zpráva společnosti za rok 2013. Údaje jsou dostupné na straně 3 v bodu B. Příjmy za lázeňskou turistiku mají tedy samotné lázně, v nichž má město svůj podíl, nicméně nelze tvrdit, že by lázeňští hosté nepřinesli do pokladny města žádné peníze. Při svém pobytu utrácejí ve městě u místních obchodníků, v restauracích etc., z čehož město získává svůj díl (.xls – rozpočet – záložka příjmy) z daní, např. na DPH. Nadto má společnost Lázně Teplice, a. s., své sídlo v Teplicích a odvádí zde tedy část daní z příjmu právnických osob. Také lázně jako takové platí daň z nemovitosti, což by bez hostů jistě nemohly. Z těch jde rovněž městu část.
Navíc na červnové valné hromadě (.pdf) společnosti Lázně Teplice byly vyplaceny mimořádné dividendy (v hodnotě 4 Kč na akcii) akcionářům, tedy i městu Teplice.
Já nevím o tom, že by mě Transparency přesně oslovili, oni nás hodnotili bez naší účasti.
Transparency International dle vlastního vyjádření 50 dnů před volbami oslovila 149 kandidátů do Senátu s žádostí o informace ohledně jejich kampaně. Odpovídá to počtu zveřejněných výsledků monitoringu (včetně výsledku Zdeňka Schwarze), tedy situaci, v níž všichni vypsaní kandidáti byli tímto subjektem osloveni.
Na základě výše uvedeného označujeme výrok za nepravdivý.
Pokud vím, tak těmi náborovými testy projde každý sedmý (k pražské městské policii – pozn. Demagog.cz).
Weby Echo24.cz a Idnes.cz informovaly v dubnu a květnu tohoto roku, že výběrovými testy k pražské městské policii prošlo pouze 27 osob z 470 uchazečů pozvaných k výběrovému řízení, což je značně méně než každý sedmý.
Většina dotyčných vypadla na psychotestech. Web regiony.impuls.cz v článku z prosince 2013 uvádí úspěšnost kandidátů okolo 8–9 %. Podle Idnes letos uspělo pouhých 49 uchazečů z 2 100 zájemců.