Přehled ověřených výroků

Ministerstvo financí s tripartitou o rozpočtu diskutuje od začátku června tohoto roku. Zprávu přinesla i ČTK prostřednictvím některých deníků, např. zde. Platí tedy, že rozpočet byl předložen s časovým předstihem a byl projednáván v rámci tripartity. Navýšení zmiňované A. Babišem se dotýká ministerstva školství, vnitra, spravedlnosti, dopravy a jedná se o částku cca 16 miliard Kč.

Zmíněné dva dny před 30. zářím jsou odkazem na projednávání rozpočtu minulými vládami. V roce 2012 byla kolem rozpočtu z pera Nečasova kabinetu velká debata a závěrečná diskuze (na níž odboráři však již reagovali na předem předložený návrh rozpočtu) proběhla skutečně až v září, konkrétně 24. 9. Také o rok dříve proběhla rozpočtová jednání večer 20. září. Stejně tak v roce 2010 a 2009 (.zip) proběhla v polovině září. V roce 2007 probíhala jednání od 17. září, v roce 2006 24. 9. Státní rozpočet na rok 2004 byl projednáván 23. září.

Dá se proto tvrdit, že předložení rozpočtu již červnu je skutečně výjimkou.

Není ale korektní tvrdit, že tripartita dostala předložený rozpočet dva dny před 30. zářím. Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

ODS během volební kampaně představila svůj program, který zahrnoval tvrzení o tom, že ODS rovnou daň z příjmů a jednoduché a nízké daně (.pdf, str.18) a také " zabráníme zvýšení daní " (tamtéž - str. 20).

Zdroj: Volební program ODS

Zvýšení daní (DPH, solidární přirážka) bylo prosazeno zákonem o změně daňvých, pojistných a dalších zákonů v Poslanecké sněmovně. Při jednání dne 7. listopadu 2012 se hlasování účastnilo 51 členů ODS. Souhlas s návrhem vyslovilo 50 poslanců a 1 poslanec ODS se zdržel hlasování.

Zvyšování daní ODS během svého volebního období ekonomickou krizí a zodpovědností za státní rozpočet. Někteří členové ODS byli proti zvyšování daní a odsoudili tento krok.

Andrej Babiš zde v souvislosti s podporou veřejných investic hovoří o novele zákona o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury, která byla schválena 20. června letošního roku. Zákon je účinný od 13. září tohoto roku. Její přijetím se zvýšila maximální výkupní cena pozemků z dvojnásobku až na šestnáctinásobek. Ministerstvo dopravy tento krok odůvodňuje nutností motivovat majitele pozemků k bezproblémovému prodeji a usnadnění investic do infrastruktury.

Mezi klíčové dopravní stavby patří v současné době např. čtyřpruhová silnice mezi Brnem a Vídní, obchvat města Znojma nebo rychlostní silnice R35, jejíž výstavbu komplikují právě výkupy pozemků. Podle náměstka ministra dopravy Kamila Rudoleckého má právě tato novela napomoci procesu výstavby.

Bližší informace o konkrétních úspěšných výkupech díky novele zákona nemáme, přesto výrok hodnotíme jako pravdivý. Vyšší maximální cena výkupu pozemků by měla skutečně vést k usnadnění investic do dopravní infrastruktury.

Pan vicepremiér Bělobrádek v předchozí debatě pracovní skupinu definuje v tomto rámci: " Já myslím, že tady je důležité skutečně, abysme si řekli, jak to je, aby vznikla ta pracovní skupina. A když řekneme, ano, je tady určitá skupina lidí, která jako dramaticky méně přispívá než čerpá, tak je to nespravedlivé zase vůči těm, kteří přispívají vysoce, protože to zdanění práce je u nás poměrně velké. "

Již v srpnu 2014 ministerstvo financí však "v souladu s koaliční smlouvou" dle své tiskové zprávy (a zprávy ČT24) zřídilo pracovní skupinu pro otázky zdanění příjmů zaměstnanců a podnikajících fyzických osob. "Úkolem pracovní skupiny je provést analýzu současné úrovně zdanění zaměstnanců a podnikajících fyzických osob v České republice. Analýza porovná zdanění jednotlivých skupin poplatníků na trhu práce mezi sebou a zároveň provede mezinárodní srovnání. Analýza bude zohledňovat specifické podmínky (např. náklady) jednotlivých skupin poplatníků."

Tato skupina však již v březnu 2015 (podnikatel.cz) přerušila svoji činnost, neboť prý není údajně politické zadání výdajové paušály nějak měnit. I přesto ale není není pravdou to, že by žádná skupina věnující se těmto otázkám na ministerstvu financí nevznikla.

Návrh (pdf. str. 11) ministerstva explicitně uvádí, že důkazní břemeno nese daňový poplatník.

Předloha konkrétně uvádí (§ 38x): “Správce daně vyzve poplatníka k prokázání vzniku a původu příjmů a dalších skutečností souvisejících s nárůstem jeho jmění v případě, že má důvodné pochybnosti o tom, zda příjmy poplatníka oznámené nebo tvrzené správci daně odpovídají nárůstu jeho jmění, a nejsou mu známy jiné skutečnosti, které by tento nárůst jmění ozřejmovaly, a po předběžném posouzení dojde k závěru, že rozdíl mezi těmito příjmy a nárůstem jmění poplatníka přesahuje 5 000 000 Kč.”

Návrh dále pracuje také s částkou 10 milionů (§ 38zc), ta je však vztažena k prohlášení o majetku a jde o celkovou sumu majetku, kterou má poplatník hlásit.

Obecný princip, o kterém Kalousek mluví, se týká výše 5 milionů při rozdílu mezi příjmy a nárůstem jmění. V tomto případě má mít skutečně poplatník nově povinnost dokládat tento rozdíl a důkazní břemeno je tak na jeho straně.

Dle posledních statistik Českého statistického úřadu (.pdf) dosahuje podíl cizinců na počtu obyvatel v České republice výše 4,1 % (data ke konci roku 2013). To odpovídá tvrzení ministra Chovance.

Ministr již ale neuvádí korektní data co se týče průměru EU, tudíž i jeho tvrzení o tom, že jsme " naprosto v tom evropském proudu ", není pravdivé.

Podle dat Eurostatu (.pdf - data 2011) je počet cizinců v EU v průměru 6,6 %, což je průměr o více než polovinu vyšší oproti ČR.

Eurostat uvádí i Chovancem zmíněné číslo 4,1 %, jde ovšem pouze o cizince z dalších členských států EU, kteří žijí na území jiného evropského státu. I zde by ovšem byl podíl cizinců v ČR podstatně menší, než jaký je průměr EU (konkrétně 2,7 % u ČR a 4,1 v EU27). Ministr zde tedy směšuje rozdílné statistiky.

V období posledních 10 let vládly v ČR za účasti České strany sociálně demokratické celkem tři kabinety. Vláda Stanislava Grosse (2004 - 2005), vláda Jiřího Paroubka (2005 - 2006), a úřadující vláda Bohuslava Sobotky (od ledna 2014). Tyto vlády sestavovaly rozpočty pro roky 2005, 2006 a 2015.

Při pohledu na vývoj státního deficitu (tedy deficitu rozpočtu centrální vlády) a stavu ekonomiky (HDP), který umožňuje ukazatel procentního podílu státního deficitu na HDP, zjistíme, že v letech 2005 ani 2006 nedošlo k bezprecedentnímu vychýlení z trendu. Jednalo se však o období vysokých temp růstu HDP (6 - 7 %, viz tabulka), během kterých je možné rozpočtové deficity spíše snižovat, než udržovat proporčně k rychle rostoucí ekonomice. Schodky proto lze označit za "poměrně vysoké". Pro rok 2015 zatím nejsou k dispozici kompletní data.

zdroj dat: ČSÚ

Jaromír Drábek byl ministrem ve vládě Petra Nečase, konkrétně od roku 2010 do roku 2012. Tato vláda sestavovala rozpočet na roky 2011, 2012 (a bez přímé participace ministra Drábka) také na rok 2013. Podíl státního deficitu na HDP se oproti předcházejícímu období mírně snížil, což za situace velmi nízkých a záporných temp růstu ekonomiky lze označit za "škrtání" vyžadující hospodářskou politiku.

zdroj dat: ČSÚ

Podle průzkumů agentury STEMpodporovalo (plánovaná) vládní opatření době krátce po jejím nástupu 40 % občanů. V říjnu roku 2012 hodnotilo kladně zvolený způsob ozdravování státních financí pouze 24 % obyvatel (vývoj podpory na základě jinak formulovaných otázek lze najít také zde). 34 % lidí si v dubnu 2013 přálo vypsání předčasných parlamentních voleb, zatímco pouze 16 % občanů považovalo za optimální setrvání vlády Petra Nečase až do řádných voleb v roce 2014 (STEM).

Na základě výše uvedeného je možné souhlasit s výrokem Jaromíra Drábka, že vláda, ve které působil jako ministr, snižovala na rozdíl od předchozích vlád s účastí ČSSD vládní výdaje v období ekonomické recese, čímž se jí podařilo dokonce i mírně snížit velikost rozpočtového deficitu vzhledem k HDP. Je také pravda, že vláda Petra Nečase, ve které Jaromír Drábek působil jako ministr, se v průběhu svého funkčního období stala spíše nepopulární a že příčinou tohoto poklesu bylo mimo jiné také negativní hodnocení opatření učiněných v oblasti hospodářské politiky. Výrok je proto pravdivý.

Podle návrhu zákona by se EET měla týkat všech poplatníků daně z příjmů fyzických i právnických osob. Z evidence tržeb jsou vyjmuty subjekty (doc., str. 4) jako příspěvkové organizace, provozovatelé veřejných toalet atd.

Návrh zákona dále hovoří o výjimkách (doc., str. 11), postupně by se do EET měly zapojit i tyto dočasně nezahrnuté subjekty. Povinnost evidovat tržbu v určitých případech však stanovuje nařízením vláda. Jedná se o případ, kdy by evidování znemožnilo nebo zásadně ztížilo plynulý a hospodárný výkon činnosti.

Jak uvádí zpráva hodnocení dopadů regulace RIA (doc., str. 5), EET se dotkne 500 - 600 tisíc podnikatelů. Vychází přitom z analýzy Ministerstva financí a dalších subjektů (např. karetní společnosti a jednotlivé podnikatelské svazy) z roku 2012.

Tento výrok padl v kontextu vztahů (odlišných stanovisek) vlády a prezidenta. Je pravda, že v tomto konkrétním rozhovoru pro ruský První kanál Miloš Zeman nezpochybnil územní celistvost Ukrajiny. Toho se však dopustil již před časem, výrok tak hodnotíme jako zavádějící.

Při hodnocení výroku jsme vycházeli z neoficiálního překladu rozhovoru na serveru Nová republika, jednotlivé pasáže pak citovala i česká média (záznam rozhovoru na Youtube je k dispozici pouze v ruštině). Prezident v rozhovoru konstatoval, že "na Ukrajině je občanská válka" a v takových podmínkách je "jakákoliv hospodářská pomoc jen plýtvání penězi". Podle něj se předně musí dohodnout "Ukrajinci s Ukrajinci".

V tomto rozhovoru však nijak explicitně nezpochybňuje územní celistvost Ukrajiny.

Česká televize přinesla 20. listopadu přehled výroků prezidenta Zemana k celé krizi na Ukrajině. Prezident mluvil již v dubnu tohoto roku o celistvosti Ukrajiny v tom smyslu, že Krym vlastně Ukrajině nikdy nepatřil. Sám Mach pak v těchto Otázkách Václava Moravce mluví o tzv. Budapešťském memorandu, které Ukrajině přiznávalo nedotknutelnost území, a to i včetně Krymu.

ČR poskytla již v minulosti humanitární pomoc některým zemím, mimo jiné i těm, které zmiňovala poslankyně Černochová. V případě Libye šlo například o poskytnutí 2,5 milionu korun z rozpočtu ministerstva zahraničí, k čemuž došlo v dubnu 2011, tedy během úřadování Nečasovy vlády, v níž byla ODS hlavní politickou stranou. Vláda tehdy rovněž rozhodla o převozu a poskytnutí léčby několika těžce raněným Libyjcům.

Také v Afghánistánu realizuje ČR dlouhodobě několik projektů zaměřených na pomoc této zemi, v současnosti např. v oblasti zemědělství a rozvoje. Do konce roku 2012 (tj. i v době, kdy byla ODS součástí vlády) fungovaly tzv. projekty rychlého dopadu spočívající především v dodávkách nezbytného materiálu místním zdravotnickým, sociálním a vzdělávacím zařízením a úřadům, na čištění studen apod.