Přehled ověřených výroků

Výrok hodnotíme jako pravdu s výhradou z důvodu nesrovnalostí v poskytnutém vysvětlení.

Dle § 99 odst. 1 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny:

"Za mimořádných okolností, kdy jsou zásadním způsobem ohrožena základní práva a svobody občanů nebo bezpečnost státu nebo kdy státu hrozí značné hospodářské škody, vyhlásí předseda Sněmovny na návrh vlády stav legislativní nouzena určitou dobu. Sněmovna může stav legislativní nouze zrušit nebo omezit dobu, na niž byl vyhlášen."

Dále dle odstavce 4:

"Ve stavu legislativní nouze posoudí Sněmovna před projednáním návrhu pořadu schůze, zda stav legislativní nouze trvá. Dojde-li k závěru, že podmínky pro jeho vyhlášení pominuly, stav legislativní nouze zruší."

Procedura je tedy ve skutečnosti taková, že předseda Sněmovny na vládní návrh vyhlásí stav legislativní nouze bez ohledu na vůli Poslanecké sněmovny. Ta pak však může legislativní stav zrušit či jeho dobu omezit.

Kromě toho bude však Sněmovna dotázána před každým projednáním návrhu pořadu schůze (tedy na začátku každé schůze), zdali stav legislativní nouze trvá. Toto pravděpodobně Němcová neobratně vyjádřila jako "schválení postupu předsedy PS." I kdyby v této fázi Sněmovna vyjádřila nesouhlas, legislativní nouze již tak jako tak trvala a nejde tedy o schválení v pravém slova smyslu.

Z tohoto důvodu udělujeme výroku status "pravda s výhradou."

Miroslav Kalousek spolu s dalšími opozičními poslanci kritizoval ve středu ve sněmovně duplicitní podporu biopaliv, kdy se v prvním čtení projednávala novela zákona o spotřebních daních, která tuto duplicitu zavádí (viz výrok výše "To, co vláda navrhla, navrhla pravý opak..."). To by skutečně vedlo ke zvýšení objemu spotřeby biopaliv.

Předmětný příspěvek se nám nepodařilo najít v období přibližně odpovídajícím začátku prosince 2014 ani na webu hnutí Úsvit, ani na jejich Facebooku.

Pokud jde o web, 23. 12. zveřejnil Jiří Kobza (autor medializovaného statusu) článek o islamismu a 21. 12. úvahu o budoucnosti tradic pod tlakem politického islámu (1. část). Další texty na stejné téma byly zveřejněny Radkem Rozvoralem a dva Milanem Šarapatkou (o imigraci a imigrantech). Text odpovídající statusu na Facebooku Tomia Okamury však nelze nalézt ani skrze interní vyhledávač stránek hnutí Úsvit. Pouze výše zmíněná úvaha z 21. 12. statusu odpovídá tématem, autorem a doplňujícím obrázkem, nenajdeme v ní však medializované návody zmiňující se o kebabech či prasatech.

Na Facebooku pak situace odpovídá webovým stránkám. Nalezneme zde jak odkaz na úvahu od Kobzy i jeho autorský status o islamismu, tak text Šarapatky o imigrantech. Znovu se nám však nepodařilo nalézt předmětný medializovaný status.

Kobzova úvaha (viz výše) je spíše obecným pojednáním autora o islamismu, Okamurův status pak popisuje "možnosti občanů ČR" s tímto jevem u nás bojovat.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Jaroslav Faltýnek má pravdu, když se odkazuje na pasáž z koaliční smlouvy (pdf., str. 11) vlády Bohuslava Sobotky. Koaliční partneři se zavázali snížit sazbu DPH na léky, knihy, dětské pleny a nenahraditelnou dětskou výživu. Prostředky na financování takových změn by chtěla vláda hledat v případném zavedení sektorové daně pro regulované odvětví. V koaliční smlouvě je jasně uvedeno, že zavedení takové daně bude na zvážení. Tedy v souladu s tím, co řekl Jaroslav Faltýnek. Vláda se zavázala k vyššímu zdanění pouze v oblasti hazardu.

Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou, implementace zmíněných evropských směrnic ještě nebyla dokončena, ale zákon již prošel vládou i sněmovnou a nyní čeká na projednání v senátu.

Milan Chovanec s Eliškou Wagnerovou byli hosty Otázek Václava Moravce 27. září 2015. Jejich diskuze se skutečně točila okolo podmínek v detenčních zařízeních. Tuto situaci by měla po právní stránce vyřešit novela zákona o azylu a pobytu cizinců na území ČR. Návrh už prošel Sněmovnou a v tuto chvíli je v Senátu a má zajistit transpozici směrnic Evropského parlamentu a Rady č. 2013/32/EU a 2013/33/EU, jejichž transpoziční lhůta vypršela již v červenci 2015, viz Důvodová zpráva (.pdf, strana 88).

"Cílem této novely je dobudovat společná pravidla EU pro udělování mezinárodní ochrany a zabránit zneužívání tohoto systému. Z tohoto důvodu jsou například navrhována tato opatření: Nová úprava nakládání s opakovanými žádostmi o udělení mezinárodní ochrany. Tato úprava zabrání zneužívání řízení o mezinárodní ochraně za účelem bezdůvodného prodlužování pobytů cizinců na území ČR. Dále se zrušuje automaticky odkládaný účinek kasačních stížností. Další věc, která je nově zaváděna, je posouzení zvláštních potřeb u zranitelných žadatelů,"uvedl Milan Chovanec novelu ve Sněmovně.

O zlepšení skutečného stavu je těžké získat objektivní informace. Můžeme například porovnat aktuální fotografie detenčního zařízení Bělá-Jezová, které nabízí Ministerstvo vnitra na svém webu s dokumentací, kterou loni v říjnu pořídila ombusmanka Šabatová; fotografie použila na nedávné tiskové konferenci, kde kritizovala podmínky v zařízení. Podmínky v zařízení naopak obhajují například zaměstnanci Správy uprchlických zařízení nebo právě ministr Chovanec. Zároveň ale Šabatové při jednání přislíbil zlepšení, což Šabatová ocenila jako posun.

Co se doby projednávání návrhu v Legislativní radě vlády (LRV) týká, z veřejně dostupných dokumentů se dá zjistit, že LRV se návrhem měla zabývat už na svém zasedání 26. února, tedy jej však odložila a definitivně schválila až 2. dubna. Nedá se zjistit, jak dlouho celkově ležel návrh v LRV, připomínkovým řízením návrh prošel na přelomu září a října 2014.

Z dostupných informací není možné ověřit, zda kandidát na křeslo senátora Marcel Chládek skutečně 15. října jednal se zástupci ŘSD. Vedoucí tiskového oddělení ŘSD Jan Rýdl informaci nepotvrdil. Uvedl však, že Chládek je s představiteli ŘSD v kontaktu. Kromě problematické situace ohledně rychlostní silnice R7, jíž je v současné době postavena pouze třetina z plánovaných 83 kilometrů, jednají mimo jiné i o propojení D8 a R7.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, ale s výhradou.

Andrej Babiš se ostře vyjádřil na adresu sociálnědemokratického poslance Ladislava Šincla. V červnu letošního roku se oba politici setkali na jednání ohledně snížení provizí zprostředkovatelům pojištění. Na tomto jednání se Andrej Babiš vytasil s obálkou nadepsanou jménem Šinc l a začal mu vyhrožovat. Sociálnědemokratického hejtmana Miroslava Nováka zase na konci září v pořadu TV Prima Partie přirovnal k odsouzenému Davidu Rathovi (na adresu M. Nováka se Babiš vyjadřuje v čase 47:55).

Stenozáznamy sněmovny z předchozích jednacích dní skutečně dokládají, že se Miroslav Kalousek verbálně zastával premiéra Sobotky a poslance Šincla. O hejtmanovi Novákovi se stenografické zápisy nezmiňují.

Na 31. schůzi ve středu 30. září hovořil v 15:00 hod. o novele loterijního zákona,

Poslanec Miroslav Kalousek: "Děkuji za slovo. Musím říct jako pamětník, že je docela nefér vinit Ministerstvo financí a předchozí ministry z toho, že dvacet pět let nebyl předložen návrh nového loterijního zákona. Snažilo se o to Ministerstvo financí v minulosti několikrát, snažili se o to ministři z různých politických stran. Ano, stalo se vždy, že při schvalování v Poslanecké sněmovně se ukázalo, že koalice Sazka a Synot a další firmy má v Poslanecké sněmovně více poslanců, než měla jakákoliv aktuální vládní koalice. Proto tento zákon nikdy nebyl schválen. To je pravda. Ale není pravda, že se o to nesnažilo Ministerstvo financí, a není pravda, že se o to nesnažili někteří ministři, včetně premiéra Sobotky, včetně mě v minulých letech."

Na té samé schůzi se tématicky odklonil od projednávané legislativy a začal hovořit o praktikách Andreje Babiše, během tohoto proslovu vzpomenul v 18:20 hod. i Ladislava Šincla.

Poslanec Miroslav Kalousek: "...kdybych tuto výhradu neřekl já jako Kalousek a řekl to Šincl, tak prostě se Šincl dozvěděl, co je zač, místo toho, aby slyšel argumenty. Vy prostě tímhle způsobem pracujete. Asi se s tím nedá nic dělat, je to váš styl, ale je potřeba se proti tomu ohradit a říct, že se tím nenecháme ani vydírat, ani zastrašovat."

Bohužel se nám nepodařilo ověřit, jakou částku KDU-ČSL vyhradila pro volební kampaň Zdeňka Papouška. Požádali jsme však lidovce o vyjádření a v případě odpovědi hodnocení upravíme.

Z transparentního účtu KDU-ČSL je však zřejmé, že Zdeněk Papoušek na tento účet žádné peníze neposílal. Zda však doopravdy nic neinvestoval, je také neověřitelné.

Dne 5. května se před ministerstvem sešlo shromáždění k podpoře svobodného Tibetu. Dopis, který byl adresován ministru zahraničních věcí Lubomíru Zaorálkovi, ministru pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiřímu Dienstbierovi i předsedovi vlády Bohuslavu Sobotkovi, zveřejnila právě organizace Potala. Mezi signatáři jsou všechny Martinem Bursíkem zmíněné subjekty. Odpověděla jim ředitelka Sekce kabinetu předsedy vlády Běla Hejná. Na zmíněné petici je v tuto chvíli dokonce přes 15 000 podpisů.

Slova Martina Bursíka jsou tedy pravdivá.

Důchod, v tomto případě starobní, je určitá částka vyplácená z důchodového pojištění za splnění určitých podmínek. Oproti tomu sociální dávka je dávka státní sociální podpory, o kterou lze žádat na úřadech práce. Na tyto dávky má nárok ten, kdo splní určené podmínky. Nejedná se tedy o totéž.

Petr Fiala v debatě použil oba dva termíny takto: "J á bych zaprvé řešil nějakou reformu penzijního systému, což Sobotkova vláda vůbec nedělá. A staral bych se o to, aby senioři, kteří mají mít dobrou penzi, na tom se snad shodneme všichni, aby ji měli. Ale na to musíte někde vydělat. Nebo získat ty finanční prostředky. A já bych to nedělal tak, jak to chystá Sobotkova vláda, zvyšováním daní, omezováním živnostníků, protože tím zlikviduje naši ekonomiku do budoucna. Já bych to například řešil snižováním sociálních dávek. My tady vyplácíme věci lidem, kteří si to nezaslouží."

Z této diskuze tedy vyplývá, že Petr Fiala opravdu nezaměňoval důchod za sociální dávky, jak bylo řečeno Bohuslavem Sobotkou, ale zmínil tyto dva termíny v té souvislosti, že zisk peněz potřebných na zvýšení důchodů by řešil snižováním sociálních dávek.