Město je akcionářem aquaparku, nakupuje stále více akcií.
Z důvodové zprávy (.doc) ke Smlouvě o převodu akcií Aquaparku Olomouc, a. s., která vznikla na zasedání zastupitelstva města dne 16. 6. 2014, vyplývá, že k 16. 6. bylo statutární město Olomouc většinovým akcionářem s podílem odpovídajícím 85 procentům. Druhým akcionářem byla společnost TECPROM, a. s., jejíž podíl činil 15 procent. V důvodové zprávě je zároveň přiložena tabulka popisující dosavadní růst podílu statutárního města Olomouc i plán na zvyšování do budoucna. Uzavření smlouvy o dalším převodu akcií od společnosti TECPROM, a. s., bylo plánováno na říjen 2014, vzhledem ke komunálním volbám však zastupitelstvo připustilo nedodržení tohoto termínu.
Dominika Kovaříková má však pravdu, když tvrdí, že město je akcionářem aquaparku a zároveň ve společnosti dále zvyšuje svůj podíl.
Letiště Praha je důležitou součástí státní infrastruktury a já osobně jsem v době, kdy Topolánkova vláda uvažovala o prodeji Letiště Praha, prosadil v parlamentu zákon, který zapovídá beze změny zákona provádět privatizaci Letiště Praha.
Bohuslav Sobotka má na mysli zákon č. 69/2010 Sb., o vlastnictví letiště Praha-Ruzyně. Zákon obsahuje pouze dva paragrafy. První praví, že "[Letiště Praha-Ruzyně] smí být jen ve vlastnictví České republiky (dále jen „stát“), anebo právnických osob se sídlem ve státě, v nichž má stát stoprocentní majetkovou účast (stoprocentní podíl)", druhý pak stanovuje okamžitou účinnost.
Zákon byl předložen jako sněmovní tisk 738 za vlády Mirka Topolánka v únoru 2009 skupinou poslanců ČSSD v čele s Bohuslavem Sobotkou. V té době na přípravě privatizace Letiště Praha pracovalo Ministerstvo financí jako tehdejší 100% vlastník. O případné privatizaci by pak musela rozhodnout vláda.
Opět jako před 4 lety máme v programu bezplatnou městskou hromadnou dopravu s tím, že v 1. fázi bychom MHD zlevnili, tak aby ty jízdenky byly výrazně levnější než jsou dnes.
Jelikož dostupné volební programy ostravské KSČM v obou zmíněných obdobích obsahují požadavek na zavedení bezplatné městské hromadné dopravy, hodnotíme výrok jako pravdivý.
V roce 2010 se KSČM zavázala podpořit " [p]ostupné zavedení bezplatné městské hromadné dopravy, která je spojena s významnými ekologickými, ekonomickými a sociálními přínosy pro občany města. "
V roce 2014 pak KSČM svůj plán ještě blíže specifikovala, přičemž jako jednotlivé fáze uvádí:
Nejsou například vykoupeny pozemky pro stavbu druhé části západního silničního okruhu mezi Křimicemi a Severním předměstím.
Výrok byl označen jako pravdivý, protože dle náměstka primátora města Plzně Martina Zrzaveckého se na výkupu pozemků teprve pracuje, přičemž je na tyto výdaje pro letošní rok vyčleněno až 115 miliónů korun. Prvních 38 miliónů na výkup pěti pozemků dle něj bude asi vše, co se v rámci projektu stihne do konce roku, a zbytek prostředků bude přesunut.
Vedení města se však na základě memoranda (.pdf) uzavřeného mezi městem a krajem zavázalo vykoupit zhruba 200 pozemků za 130–150 miliónů do roku 2017 a v roce 2018 by se mělo začít s vlastní výstavbou.
Ta věc už je vyjasněná. K žádné privatizaci docházet nebude. My jsme se dohodli v rámci vládního programu na tom, že nechceme realizovat nějaký výprodej státních a polostátních společností, to se týká také Letiště Praha, to znamená, nechystá vláda privatizaci Letiště Praha a nechystá vláda privatizaci ani žádné jiné významné státní společnosti.
V oficiálním programovém prohlášení vlády takovou dohodu nenajdeme. Mohlo k ní však dojít během jednání vlády za dobu jejího fungování. S žádostí o vyjádření jsme proto kontaktovali zbylé dvě koaliční strany − ANO 2011 a KDU-ČSL − a prozatím výrok hodnotíme jako neověřitelný.
Do doby, než obdržíme vyjádření oslovených stran, můžeme konstatovat pouze následující: Ani v programovém prohlášení, ani v přiložené koaliční smlouvě není bod věnující se privatizaci státních a polostátních společností, který by byl zobecnitelný na všechny státní a polostátní společnosti nebo konkrétně Letiště Praha. Dodejme ale, že privatizace pražského letiště je de facto zapovězena předpisem č. 69/2010 Sb.
Jediná zmínka k tomuto tématu je v koaliční smlouvě (.pdf), která je jako příloha vládního programového prohlášení. Na straně 32 nalezneme bod: "Nebudeme privatizovat státní lesy."
V zákoně ale je, že rada (její jednání – pozn. Demagog.cz) města je neveřejná.
Podle zákona (.pdf) č.128/2000 Sb. o obcích § 101/1: rada obce se schází ke svým schůzím podle potřeby, její schůze jsou neveřejné. Rada obce může k jednotlivým bodům svého jednání přizvat dalšího člena zastupitelstva obce a jiné osoby.
Ale když jsme u těch živnostníků, vždyť to přece byla ODS a TOP 09, která u těch prvních dvou sazeb paušálů zavedla stropy už v roce 2012. Vy už v roce 2012 jste ty stropy zavedli a my pouze jdeme cestou, kterou vy jste vyrazili v roce 2012 a zavádíme stropy ve stejné výši na všechny typy výdajových paušálů.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť bývalý ministr financí Kalousek zavedl u činností spadajících do paušálů 30 a 40 procent příjmový strop do 2 mil. Kč. To znamená, že živnostnící s příjmem nad 2 mil. Kč ročně nemohou uplatňovat tyto paušální výdaje.
Současná koalice tento dvoumilionový strop rozšířila i na 60 a 80procentní paušály.
Jak informuje Aktuálně.cz: "Strop by tak platil pro všechny podnikatele. Pokud budou mít tržby přes dva miliony, museli by místo paušálů prokazovat skutečné náklady s využitím účtenek a faktur."
Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.
Mladá fronta: Jak to ladí s tím, že slibujete i zachování zvýšené podpory neziskových organizací skrze granty? Vaše koalice v debatě o hazardu argumentuje, že právě na příjmech z něj granty stojí. Jakubec: V současné době došlo k navýšení těchto grantových prostředků a pravdou je, že tyto peníze město skutečně získává z hazardu.
Výrok hodnotíme na základě schváleného střednědobého rozpočtového výhledu (.xls) na roky 2015 a 2016.
Zde na kartě "Provozní výdaje" najdeme položku "Neinvestiční příspěvky a granty", která má následující vývoj:
Částky v tisících KčSkutečnost 2013 Schválený rozpočet 2014Upravený rozpočet 2014 po ZMO 1.3.Rozpočtový výhled 2015Rozpočtový výhled 2016 neinvestiční příspěvky a granty96 26584 10087 58379 79079 790
Z uvedených hodnot vyplývá, že rozpočet této kapitoly pro rok 2014 byl mírně navýšen oproti původnímu plánu, je to však stále méně než v roce 2013. Podle výhledu na roky 2015 a 2016 má částka dále klesat. Výrok tak hodnotíme jako nepravdivý.
Přislíbené prostředky (87 milionů korun pro rok 2014) skutečně můžou pocházet z příjmů z loterií a hracích přístrojů, které jsou rozpočtovány na 103,5 milionu korun (viz karta "Příjmy").
Navíc nelze přímo spojovat grantovou politiku obce a příjmy z hazardu. Ty totiž jdou do obecního rozpočtu jako celku a nejsou vázány na konkrétní kapitolu. Je tedy spíše otázkou politické priority, na co tyto prostředky využít.
Tam (v zahraničních velkoměstech – pozn. Demagog.cz) se ukazuje, že nejenom pro bezdomovectví, ale i pro problémy vyloučení sociálního, drog a a dalších věcí, je klíčové vyřešit bydlení.
Výrok je hodnocen jako pravdivý na základě dohledaných informací o zahraničních zkušenostech v této oblasti.
Model poskytnutí bydlení je předmětem výzkumů a je aplikován v různých státech světa, v USA, Jižní Africe, Indii a Filipínách. Koncepty pro poskytnutí bydlení nejsou zaměřeny pouze na bezdomovce, ale také třeba na osoby s mentálními poruchami. Model poskytnutí bydlení využívá i OSN při řešení problémových situací ve velkých afrických městech, do kterých se stěhuje chudé venkovské obyvatelstvo.
Poskytnutí dlouhodobého a stálého bydlení pro bezdomovce jako klíč k řešení situace bezdomovectví využil i americký stát Utah v roce 2005 v programu “ Housing First ”. Stejný model byl využit i v dalších amerických velkoměstech se stejně pozitivními výsledky. V roce 2012 se počet bezdomovců snížil o 10 %. Od roku 2005 klesl počet bezdomovců o 75 %. S aplikací modelu jsou spojeny i další benefity jako snižování nezaměstnanosti nebo růst příjmů. Praktické příklady tedy dokazují funkčnost tohoto modelu.
Už jednou bylo to čerpání peněz z EU kvůli neexistenci služebního zákona zastaveno, my jsme kvůli tomu přišli o miliardy korun.
Úvodem je třeba říci, že Ministerstvo pro místní rozvoj se ústy svého prvního náměstka Daniela Brauna vyjádřilo v tom smyslu, že Dohodu o partnerství, která je pro čerpání dotací základem, nepodmiňuje schválením služebního zákona (.pdf., verze aktuální v prvním čtení). Jiné zdroje však uvádějí opak. Pro hodnocení problematického výroku toto ovšem není klíčové.
K pozastavení dotací v minulosti již skutečně došlo. Přesněji se jednalo o uzavření dohody ČR a EU. Podle ní ČR nebude žádat o poskytnutí financí, neboť EU by je tak jako tak do okamžiku přistoupení k opatřením vedoucím k zefektivnění celého procesu ani neposkytla. Nicméně, jak jsme v našich analýzách již dříve rozebrali, nebylo to výlučně z důvodu neexistence služebního zákona. Šlo spíše o celkovou nespokojenost s kontrolou odčerpaných peněz, jak popisují například servery Euraktiv, Ihned.cz či Český rozhlas. Tento nedostatek by služební zákon nevyřešil, tudíž v této části je výrok premiéra Sobotky zavádějící.
Při čerpání dotací skutečně hovoříme o částkách v řádech miliard korun. Na dočasné zastavení čerpání finančních prostředků z dotací EU bylo ovšem reagováno akčním plánem a v důsledku toho dle vyjádření MMR fakticky nedošlo k žádným finančním ztrátám. Jak je navíc v témže článku ministerstvem vysvětleno, možnost čerpat máme až dva roky zpětně, tedy až do konce roku 2015.
Závěrem je třeba dodat, že i přes možnost, že fondy byly či budou nedočerpány, nemůže toto být nutným a přímým důsledkem dočasného pozastavení možnosti čerpání peněz z fondů EU. To navíc tak jako tak nebylo zapříčiněno chybějícím služebním zákonem. Výrok premiéra Sobotky je tedy nepravdivý.
