BK: Jak se Andrej Babiš na vládě věnoval projednávání této věci? Znovuzavedení zelené nafty? MJ: Tak on vždycky říkal, že se bude zdržovat hlasování u tohoto tématu, což vždy dodržel.
Byť Jurečka korektně uvádí, že Babiš se při projednávání znovuzavedení tzv. zelené nafty na vládě zdržel, výrok je hodnocen jako zavádějící, neboť to je sám Babiš, který z pozice ministra financí konkrétní řešení předkládá.
Prvně se o znovuzavedení tzv. zelené nafty jednalo 2. dubna letošního roku z popudu ministra zemědělství. Kabinet přijal rozhodnutí, že tuto vratku daně obnoví, a pověřil vypracováním návrhu Babiše a Jurečku, a to v poměru 15 pro, 1 se zdržel.
Dohledáme-li záznam (.doc, str. 4, usnesení 201) z tohoto jednání vlády, zjistíme, že Babiš se skutečně ze zmíněného hlasování zdržel s odkazem na svůj střet zájmů, který vyplývá z vlastnictví největšího agrokomplexu v zemi a na znovuzavedení zelené nafty by mohl mít podnikatelský záměr.
Záznam uvádí: " b) vzala (myšlena Vláda ČR) na vědomí sdělení 1. místopředsedy vlády pro ekonomiku a ministra financí, že se při hlasování o přijetí navrženého usnesení zdržel hlasováníz důvodu možného střetu zájmů." Opětovně se vláda věnovala tématu tzv. zelené nafty 28. května. Ministr Babiš předložil (předkladatelem je Ministerstvo financí) z pověření vlády materiál (.doc), v němž bylo znovuzavedení vratky daně zpracováno. Vláda tento návrh přijala poměrem 11 pro, 1 se zdržel (celkem 12 přítomných). Záznam z jednání neuvádí, kdo se zdržel. Nicméně vzhledem k Babišově prohlášení z 2. dubna lze usuzovat, že se zdržel opět on.
Dále spíše pro informaci k Babišovým postojům k věci dodáváme poměrně slavný záznam jeho vystoupení v pořadu Máte slovo z roku 2012, který se tzv. zelenou naftou zabýval.
to je zhruba 1,2 miliardy korun ročně (vratka na spotřební dani za tzv. zelenou naftu, pozn. Demagog.CZ)
Finanční vyčíslení návrhu na znovuzavedení vratky na zelenou naftu se podle informací Ministerstva zemědělství pohybuje řádově na úrovni 1,3 mld. korun. Jurečka navrhl na jednání vlády 2. dubna znovu zavést tuto vratku na úrovni 40 % daně u klasické motorové nafty a 57 % u směsné nafty s bio příměsí (ČTK/ČT24).
Materiál s konkrétním návrhem (.doc) pak vypracovalo Babišovo ministerstvo financí a předložilo jej vládě 28. května. Zde je konkrétní vyčíslení stanoveno přesně na úroveň roku 2013, kdy vratka naposledy fungovala (oproti předchozím rokům ve snížené podobě). Konkrétně jde o 1,28 miliardy korun (str. 13).
Spíše pro forma návrh obsahuje také možnost vratku nezavádět, nicméně ji sám v textu rozporuje a odmítá.
My jsme měli před třemi týdny setkání v Hradci Králové v sídle lesů, já jsem tam byl osobně přítomen, kdy vedení podniku představilo návrh podmínek toho tendru, vyzvalo všechny přítomné zástupce jednotlivých firem, které se v tom pohybují v této oblasti, aby vznesli své náměty, připomínky tady k těmto podmínkám, aby je Lesy mohly zapracovat, zohlednit, inspirovat se z nich.
Dle informace Lesů ČR skutečně proběhlo setkání Mariana Jurečky se zástupci Lesů ČR a lesnickou odbornou veřejností, a to dne 4. června 2014. Cílem setkání mělo být představení základních parametrů tendru 2015+.
Součástí setkání byla dle informace i diskuse a závěry se týkaly především podmínek smluvních vztahů s partnery a přístupu Lesů ČR k nim. Jedním z podnětů, kterým se Lesy ČR chystají zabývat, byla zmíněna například splatnost faktur.
Zda však vedení podniku Lesy ČR k vznesení námětů vyzvalo, nelze z dostupných informací ověřit. Veřejné připomínkové řízení k tendru 2015+ bylo ukončeno již 28. února 2014.
Ta kritéria tam jsou zcela jednoznačná, jsou tam kritéria ceny (jedná se o tendr pro Lesy ČR, pozn. Demagog.CZ)
Podle informací Lesů ČR v návrhu podmínek tendru skutečně "jediným kritériem výběrového řízení zůstává cena."
My jsme šli z 16 na 33 územních jednotek, tím jsme zmenšili jejich velikost, snížili nároky na bankovní záruky.
Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou, neboť bylo podle vyjádření generálního ředitele Daniela Szóráda [1] [2] původně plánováno 18 územních jednotek, nikoliv 16. Nově však soutěž proběhne skutečně na 33 jednotkách.
Tady je velký problém, vy jste to řekl, to jedno velice důležité kritérium - kvalita. My při současném znění zákona o zadávání veřejných zakázek, nejsme vlastně schopni toto kritérium nějakým způsobem více a lépe do zakázek nadefinovat.
Nastavení hodnotících kritérií se věnuje paragraf 78 zákona o veřejných zakázkách (.pdf, str. 95).
Ten stanoví, že:
"(1) Základním hodnotícím kritériem pro zadání veřejné zakázky (dále jen "základní hodnotící kritérium") je a) ekonomická výhodnost nabídky, nebo b) nejnižší nabídková cena."
Dále ale odstavec 4 uvádí možnost dílčích hodnotících kritérií, která jednak mají vyjadřovat " vztah užitné hodnoty a ceny" a mohou jimi být zejména "nabídková cena, kvalita, technická úroveň nabízeného plnění, estetické a funkční vlastnosti, vlastnosti plnění z hlediska vlivu na životní prostředí, vliv na zaměstnanost osob se zdravotním postižením, provozní náklady, návratnost nákladů, záruční a pozáruční servis, zabezpečení dodávek, dodací lhůta nebo lhůta pro dokončení."
Je tedy pravdou, že primární kritérium musí být cenové, nicméně zákon umožňuje řadu dílčích kritérií včetně kritéria kvality, výrok proto hodnotíme jako zavádějící.
Zhruba 25 procent dřeva je prodáváno systémem aukcí.
Základním pilířem koncepce hospodaření v Lesích ČR je takzvaná Dřevěná kniha (.pdf). Počítá s každoročním vypisováním pětiletých veřejných zakázek na těžbu ve státních lesích, konat se mají vždy jen na pětině území. Tendry mají mít podobu takzvaných komplexních zakázek. Jejich vítězové mají provádět jak pěstební práce, tak dřevo těžit a dále jej i prodávat.
Vítězné firmy musí pak pětinu vytěženého dřeva dál nabídnout prostřednictvím burzy či aukcí, aby se dřevo dostalo i na menší zpracovatele.
20 % vytěženého dřeva je tedy prodáváno systémem aukcí, a proto výrok označujeme za pravdivý s výhradou.
Daniel Szórád sice působil ve firmě CE WOOD, ale on se nikdy nesoudil s Lesy České republiky ani v tom sporu mezi CE WOODem a lesy České republiky nevystupoval. Byl řadový zaměstnanec CE WOODu, on vystupoval v mezinárodní arbitráži jako svědek, to ano, ale v tomto soudním sporu jako svědek nevystupoval.
Jmenování Daniela Szóráda ředitelem Lesů České republiky provázela v médiích kontroverze. Objevily se informace, že byl Szórád zapleten do soudního sporu mezi CE WOOD a Lesy ČR, který vypukl v lednu roku 2005. Szórád byl mezi lety 2001 a 2009 obchodním ředitelem CE WOOD, a v souvislosti s jeho novým jmenováním ředitelem Lesů ČR se v médiích vyskytla zpráva, že byl v daném soudním sporu jedním z hlavních svědků žalující strany.
Daniel Szórad toto odmítl a uvedl: "O tom, že soudní spory se společností CE WOOD nejsou uzavřeny, jsem se dozvěděl minulý týden v médiích, nikdy jsem v nich nevystupoval jako svědek, neměl jsem se společností žádné majetkové provázání, byl jsem pouze zaměstnanec."
Zároveň došlo k vyjádření tiskového mluvčího Ministerstva zemědělství ke jmenování generálního ředitele firmy Lesy ČR, s.p. Tato tisková zpráva uvádí, že Ministerstvo zemědělství disponuje informací, že Daniel Szórád jako svědek v tomto sporu nikdy nevystupoval a jako svědek ani navržen nebyl.
Byl tam velice podobný monitoring například e-mailové korespondence. Toho, jakým způsobem pracují přesto, že dostávali, řekněme, omezené například kilometry pro využití služebního vozidla, aniž by někdo zkoumal, jak velký je ten jejich revír, který mají svěřený a tam těch parametrů takových bylo vícero (mluví se o údajné "šikaně" zaměstnanců v Lesích ČR, pozn. Demagog.CZ)
Z veřejně dostupných zdrojů se nám nepodařilo uvedený výrok Mariana Jurečky potvrdit ani vyvrátit.
Oslovili jsem Ministerstvo zemědělství a Lesy ČR, dle jejich odpovědi výrok event. upřesníme.
Dneska třeba například po 2 měsících se daňovou /nesrozumitelné/ podařilo snížit sazby těch externích právních kanceláří o 40 procent (v Lesích ČR, pozn. Demagog.CZ)
Podle tiskové zprávy Ministerstva zemědělství nový ředitel Lesů ČR Daniel Szórád skutečně za první dva měsíce ve funkci snížil o 40 procent hodinovou sazbu za právní služby, které pro podnik dělají externí právní kanceláře.
