Přehled ověřených výroků

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, protože neznáme celkové náklady na výstavbu dálnice D8.

Podle aktuálních plánů by měla být dálnice D8 dokončena na konci roku 2016, ačkoliv např. hejtman Ústeckého kraje Oldřich Bubeníček nepředpokládá, že by se podařilo tento termín dodržet.

Andrej Babiš neuvádí zcela přesné údaje týkající se historie stavby. Výstavba dálnice D8 byla zahájena o šest let dříve, a to v dubnu 1984. Letos tak oslavila kulatých třicet let. Podrobný průběh výstavby dálnice je popsán např. na české Wikipedii. V letech 84–90 se ovšem postavil pouze krátký úsek dálnice.

V letech 1990 až 2001 bylo vybudováno 48,276 km dálnice. V letech 2002 až 2006 dalších 23,344 km. Za posledních 24 let také nebylo postaveno oněch 76 kilometrů, ale pouze 71,62 km.

Výroky Andreje Babiše k tématu dálnice D8 obsahují konstantně kontradiktorní údaje týkající se délky její výstavby. Před dvěma týdny pro iDnes.cz řekl, že se 76 km postavilo za posledních 21 let.

Neznáme ovšem celkovou výslednou cenu díla, neboť aktuálně stavěný úsek se důsledkem sesuvu svahu prodražuje. Aktuální čísla tak nejsou dostupná. Výrok je tedy hodnocen jako neověřitelný.

1984–19904,175 km1,032 miliardy Kčs1990–200148,276 km6,461 miliardy Kč úsek 0801, jehož cenu se nám nedaří dohledat.2002–200623,344 km22,334 miliardy Kč2007–2016 (ve výstavbě)16,4 km(Dle Deníku bude stát cca 15 miliard Kč.)

Výrok hodnotíme jako nepravdivý na základě přehledu pokladního plnění, který vydává Ministerstvo financí.

Z aktuálního přehledu za první tři měsíce z tabulky č. 2: Meziroční srovnání celostátních daňových příjmů a pojistného na veřejné zdravotní pojištění (v mld. Kč) vyplývá, že zatímco za leden-březen roku 2013 se na DPH vybralo 73,34 miliardy korun, zatímco první tři měsíce letošního roku, po zavedení druhé snížené sazby DPH, přinesly výběr 72,35 miliardy Kč. Jedná se tedy o pokles o téměř miliardu korun, nikoliv 500 milionů jako tvrdí Bohuslav Sobotka.

Stávající bezpečnostní strategie (.pdf) pochází z roku 2011. Asociací pro mezinárodní otázky jí tehdy byla vyčítána vágnost a chybějící vize.

Aktualizovaná bezpečnostní strategie není v tuto chvíli veřejně dostupná a výrok tedy hodnotíme jako něověřitelný.

Pro informaci uvádíme informace o nové koncepci zahraniční politiky a lidskoprávní strategii.

Ministerstvo zahraničních věcí o této nové zahraniční strategii na svém webu zatím neinformovalo, avšak její pracovní podobu na začátku prosince zveřejnil týdeník Respekt. Podle něj:

"nijak nereaguje na aktuální hrozby v Evropě i ve světě, které před Česko staví řadu rizik a výzev, jak vše zvládnout. Ze čtení se naopak zdá, jako by se autoři domnívali, že žijeme v bezpečném vakuu, které vydrží navždy. Například zde až na jednu krátkou zmínku není nic o Islámském státu a nebezpečí, které fundamentalisté představují pro západní civilizaci včetně Evropy. Jasné není ani to, jaký má Česko názor na stabilizaci tohoto regionu, ani co chce dělat s narůstajícím přílivem migrantů. Materiál rovněž zcela pomíjí konflikt na Ukrajině, tedy ruskou anexi Krymu a pokračující destabilizaci východu země".

Ve strategii je na str. 3 jako strategicky významný bezpečnostní zájem uveden boj s nelegální imigrací a terorismem Dále v ní stojí, že "prostředkem zvládání místních a regionálních konfliktů je aktivní účast v misích k udržení míru a zvládání krizí za našimi hranicemi". Avšak tyto materiály unikly do médií ještě před teroristickými útoky v Paříži, tudíž nelze ověřit, zda byly v této souvislosti dále aktualizovány.

Ministr na konci roku sdělil Deníku, že zveřejnění této koncepce je plánováno na první čtvrtletí roku 2015.

Veřejná pozvánka na manifestaci, která se uskutečnila v pátek 16. ledna na Hradčanském náměstí, nabízela v programu "představení legislativních požadavků, jež zabrání islamizaci naší země". I tisková zpráva, kterou údajně spolek rozesílal médiím, obsahovala podobnou formulaci: "pojmenujeme rizika pro Českou republiku a vzneseme legislativní a bezpečnostní požadavky, jejichž přijetí islamizaci naší země zabrání".

Je možné, že pozvaní řečníci, mezi něž Jana Černochová patřila, dostali pozvánku s jiným, konkrétnějším zamýšleným programem. Ze záznamu je nicméně zřejmé, že přímo na manifestaci prostor k jednání nebyl. Výrok tak hodnotíme jako nepravdivý.

Martin Stropnický má na mysli článek 5 Alianční smlouvy NATO, podle kterého:

„Smluvní strany souhlasí, že ozbrojený útok proti jedné nebo více z nich, v Evropě nebo v Severní Americe, bude považován za útok proti každé z nich, a proto se dohodly, že pokud dojde k takovému ozbrojenému útoku, každá z nich, v souladu s uplatněním práva na individuální nebo kolektivní sebeobranu podle ustanovení článku 51 Charty Organizace spojených národů, pomůže smluvní straně nebo stranám takto napadeným tím, že neprodleně podnikne sama a v souladu s ostatními stranami takovou akci, jakou bude považovat za nutnou, včetně použití ozbrojené síly, s cílem obnovit a udržet bezpečnost severoatlantické oblasti.“

Zmiňovaný článek 3 říká, že: „Aby bylo co nejúčinněji dosaženo cílů této smlouvy(myšleno Alianční smlouvy), budou smluvní strany jednotlivě i společně stálou a účinnou svépomocí a vzájemnou výpomocí udržovat a rozvíjet svoji individuální i kolektivní schopnost odolat ozbrojenému útoku.“

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože není doposud zveřejněn záznam z jednání vlády a nemůžeme tedy potvrdit ani vyvrátit slova ministra obrany. Po zveřejnění záznamu bude výrok upraven.

V České republice nyní existují tři krizové stavy - stav nebezpečí, nouzový stav a stav ohrožení státu. Vedle nich pak stojí válečný stav.

Po teroristických útocích v Paříži z minulého týdne premiér Bohuslav Sobotka ihned požádal o celkový bezpečnostní audit situace v České republice a zároveň požaduje na přelomu roku revidovat krizovou stupnici podle vzoru Velké Británie. Doslova řekl (Ihned): "Je to vlastně stupnice ohrožení, která bude zahrnovat identifikaci hrozeb jak z pohledu bezpečnostního aparátu, tak z pohledu schopnosti informovat veřejnost o daném stupni ohrožení.”

Zákon, o kterém byl v pořadu řeč, v Poslanecké sněmovně je. Jde o vládní novelu (.pdf - celý návrh) zákona o azylu a o pobytu cizinců na území České republiky, tento návrh byl projednán v 1. čtení 29. dubna, nyní čeká na projednání ve 2. čtení.

Byl již tedy projednán poslaneckými výbory, v tomto případě Výborem pro evropské záležitosti (ten jej doporučil schválit) a Výborem pro bezpečnost (ten k novele navrhl pozměňovací návrhy).

Reálně tedy existuje legislativní problém ohledně tzv. Dublinu, nicméně není pravdou, že by příslušná legislativa nebyla ani ve Sněmovně, jak o tom Okamura mluví.

Tvrzení, že plánovaná evidence tržeb je první opatření v boji proti šedé ekonomice, je značně nadsazené a je hodnoceno jako nepravdivé.

Například režim přenesené daňové povinnosti, tzv. reverse charge, který i Andrej Babiš často označuje jako jedno z opatření pro boj se šedou ekonomikou, je v českém zákoně již několik let, naposled se s platností od 1. ledna 2012 rozšířila na stavební a montážní práce.

Jako další opatření můžeme jmenovat například omezení plateb v hotovosti, institut nespolehlivého plátce apod.

Předseda ODS Fiala reaguje na Sobotkovo tvrzení o tom, že od loňského roku ubylo 83 tisíc lidí bez práce. Tento premiérův výrok je hodnocen jako pravdivý, neboť v březnu meziročněklesl počet nezaměstnaných o 83 tisíc lidí. Nejde tedy o sezónní záležitost. Pro přehlednost dodáváme tabulku s meziročními výsledky za leden-březen 2015.

20142015 RozdílLeden639 274556 191 - 83 083 Únor625 390548 117 - 77 273 Březen608 315525 315 - 83 000

Úřední tibetská správa, tedy exilová vláda Tibetu, v minulém roce uvedla, že přímým důsledkem čínské nadvlády nad Tibetem byla smrt více než 1,2 milionu Tibeťanů. Proti tomuto číslu se však objevují kritické hlasy, které poukazují na nedostatek důvěryhodných podkladů.

Podle stejné zprávy Ústřední tibetské správy se od roku 2009 upálilo 121 obyvatel. Toto číslo se od minulého roku rozrostlo na 133 lidí.

I přes možné otazníky ohledně statistik jde o oficiální vyjádření tibetské exilové vlády. Proto hodnotíme výrok jako pravdivý.