Ten malý problém je velmi zajímavá informace o tom, že poprvé po 20 letech nebyla opozice vyzvána k tomu, aby nominovala do těch klíčových společností jednoho svého odborníka, aspoň jednoho.
Trend zastoupení opozice v orgánech státních podniků potvrzuje i Bohuslav Sobotka a Petr Nečas.
Pro potvrzení jsme však kontaktovali několik bývalých předsedů vlád, na jejichž vyjádření nyní čekáme. Po jeho obdržení pak hodnocení upravíme.
Úplný seznam členů orgánů například státního podniku ČEZ můžete najít po jeho vyhledání v online obchodním rejstříku. Politické složení jeho orgánů však nic nevypovídá o tom, zda opozice byla či nebyla vyzvána k účasti ve společnostech.
Systém veřejných zakázek přece nejde ovlivňovat tím, že tam bude někdo (jako příjemce), kdo tu pomoc zrovna potřebuje. To je konkurenční prostředí a my ani nemůžeme vybrat někoho s nějakými podmínkami, že tam bude subdodavatel takový a takový.
Systém zadávání veřejných zakázek se řídí zákonem o veřejných zakázkách. Ten v § 101 počítá s možností přednostního výběru dodavatele zaměstnávajícího osoby se zdravotním postižením, což jako výjimka prolamuje obecnou zásadu rovnosti dodavatelů při výběru, vyjádřenou v § 6.
Zvýhodnění osob se zdravotním postižením při výběru (sub)dodavatele je tedy v zákoně explicitně dovoleno.
Preference ostatních sociálně znevýhodněných by bylo třeba konfrontovat právě s § 6 odst. 1, tedy čelit podmínce rovnosti a zákazu diskriminace (v tomto případě by se jednalo o diskriminaci pozitivní). Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý, neboť nejméně v jednom konkrétním případě lze nastavit podmínky tak, že se zvýhodní jistý dodavatel, a to plně v souladu s platnou legislativou.
Já vím, že včera (tedy v sobotu 6. září) český premiér se vyjádřil, že pokud by to, vlastně podobně jako paní Merkelová, pokud to registruji, že pokud to příměří by bylo trvalé, tak se otevírá prostor možností tu druhou vlnu sankcí nespouštět.
Ve svém sobotním vyjádření pro novináře skutečně premiér Bohuslav Sobotka uvedl, že se v případě dodržování příměří na Ukrajině nemusí nové sankce začít hned uplatňovat. Pravdivé je pak i konstatování, že kancléřka Angela Merkelová patří mezi politiky, kteří zastávají stanovisko, že Rusko se novým sankcím může vyhnout, pokud se viditelně zapojí do řešení krize na východní Ukrajině.
Zpravodajské služby, a to je věc, kterou vím, i když to není moje oblast, že v roce 2008 se začala rozsáhlá tři roky trvající reforma zpravodajských a způsobu jejich fungování a zpracovávání informací.
O plánované reformě zpravodajských služeb informoval již v roce 2007 web ePrávo.cz a v březnu následujícího roku se reformou zabývaly také týdeníky Respekt a Týden.
Výrok je hodnocen jako zavádějící. Jisté kroky k nastartování reformy zpravodajských služeb skutečně proběhly, jednalo se ovšem o dílčí změny a žádná komplexní reforma jako taková prozatím neproběhla.
Bezpečnostní rada státu 5. března 2008 schválila koncepci reformy tajných služeb, která měla mít za následek vznik rozvědky a kontrarozvědky namísto dosavadního Vojenského zpravodajství, Bezpečnostnía informační služby („kontrarozvědka“) a Úřadu pro zahraniční styky a informace („rozvědka“). ÚZSI je podřízen ministerstvu vnitra, VZ ministerstvu obrany. Po reformě by však všechny zpravodajské služby spadaly pod vládu a došlo by tak k propojení civilních a vojenských tajných služeb.
V dubnu 2008 jednání o reformě přerušili poslanci z bezpečnostního výboru Poslanecké sněmovny. Své výhrady vyslovila také armáda. Ministr vnitra Ivan Langer se tehdy rozhodl reformu odložit. Jako problematické bylo také hodnoceno to, že na rozdíl od BIS a VZ není ÚZSI nikým kontrolován. Od roku 2008 proběhlo 9 dílčích novel zákona o zpravodajských službách České republiky, žádná ale neměla charakter reformy.
O reformě se začalo znovu hovořit v červenci 2010, tedy nedlouho poté, co byla jmenována vláda Petra Nečase. Premiér Nečas změny v tajných službách podpořil, ale řekl také, že nepatří mezi priority jeho vlády. K reformě za jeho vlády nedošlo.
Situace se změnila po nástupu Sobotkovy vlády, která mezi svými prioritami v programovém prohlášení uvádí následující: „Posílení parlamentní kontroly zpravodajských služeb České republiky.“ Po půl roce jejího fungování se však začínají ozývat hlasy z koaličních lavic proti reformě.
My jsme před volbami nabídli na našich kandidátkách prostor asi šesti, sedmi politickým stranám, aby umístili své kandidáty, byly to vesměs strany prosazující přímou demokracii.
V předčasných volbách do Poslanecké sněmovny kandidovali za hnutí Úsvit (to postavilo 6 kandidátů celostátně) mimo toto hnutí zástupci dalších 7 politických stran a také nestraníci. U těchto subjektů lze tvrdit, že to byly strany prosazující přímou demokracii (či alespoň některé její prvky – po prozkoumání dostupných programových dokumentů).
Byť šlo v rámci dalších stran na kandidátkách Úsvitu o pouhé jednotlivce, je faktem, že prostor na nich dostalo celkem 7 dalších stran.
Konkrétně šlo o tyto subjekty (v závorce počet kandidátů za hnutí Úsvit pro sněmovní volby celostátně):
– Moravané (10) – Věci veřejné (8) – Občané 2011 (5) – ČSSD (2) – NESPOKOJENÍ OBČANÉ! (2) – KSČM (1) – Balbínova poetická strana (1)
Nebyli jsme, nebyli jsme nikým osloveni a v minulosti přitom byla tradice, že třeba pan Kohout, co sice byl v různých vládách, ale předpokládám, že to je člen sociální demokracie, byl v dozorčí radě ČEZu.
Zda ODS byla nebo nebyla oslovena s dodáním portfolia odborníků do dozorčí rady ČEZ, není možné ve veřejně dostupných materiálech dohledat. Výrok Petra Fialy proto hodnotíme jako neověřitelný.
Jan Kohout působil jako ministr zahraničních věcí ve vládách Jana Fischera a Jiřího Rusnoka. Do srpna 2013 byl členem dozorčí rady ČEZu. Jan Kohout je spojen s Českou stranou sociálně demokratickou.
V podobném duchu se již vyjadřoval v námi sledované relaci Miroslav Kalousek, který tvrdil, "že poprvé po 20 letech nebyla opozice vyzvána k tomu, aby nominovala do těch klíčových společností jednoho svého odborníka, aspoň jednoho." Ačkoliv jsme kontaktovali příslušné politiky, nedostalo se nám od nich odpovědi, tudíž i toto tvrzení zůstává neověřitelné.
Ačkoliv lze vysledovat trend obsazování opozičních politiků do dozorčích rad státních a polostátních firem, nepodařilo se nám ověřit, zda ODS a další opoziční strany někdo oslovil či nikoliv.
Za jedno volební období jsme vyřešili několik problémů, které se tady před tím neřešily a které ovlivní život města na desetiletí. Týká se to například nového depa, úpravny vody, první etapy západního okruhu, divadla nebo stadionu. Dokázali jsme to, aniž by s tím byla spojená nějaká aféra.
Úpravnu vody, fotbalový stadion a první etapu západního okruhu se Plzni skutečně podařilo vybudovat bez aféry. Martin Baxa však dále v rozhovoru doplnil, že skandálem měl na mysli korupci, netransparentnost nebo neefektivní vynakládání peněz. Nové divadlo se sice oproti plánu prodražilo, avšak i tak není spojováno s neefektivním financováním. To se však nedá říct o stavbě depa městské hromadné dopravy, které je kritizováno Bezpečnostní informační službou, Ministerstvem financí, Transparency International a vyšetřuje jej protikorupční policie.
V Plzni letos skutečně začalo fungovat nové depo městské dopravy. Na financování se podílela také plzeňská Škoda. Toto depo bylo bývalým ministrem financí Miroslavem Kalouskem označeno za zlodějinu. O tom, že ministerstvo považuje projekt za rizikový, mluvil v médiích opakovaně i Jan Zikl, ředitel odboru Financování územních rozpočtů a programové financování (rozhovor pro MF Dnes a pro Český rozhlas o měsíc později). Plzeňské depo se objevilo také ve výroční zprávě BIS (viz kapitola 3.2 Organizovaný zločin), jež uvádí: „Provází jej řada pochybností, mj. o finanční výhodnosti pro město Plzeň“. Od dubna letošního roku zakázku prošetřuje také protikorupční policie.
O zahájení modernizace úpravny vody v Plzni informoval server E15.cz. Modernizace začala v září 2013 a její ukončení je naplánováno na březen 2016. Tato zakázka nebyla během uplynulého roku spojena s žádnou aférou.
Vybudována byla také první etapa západního okruhu, která začala řidičům sloužit na začátku září letošního roku. Ani v tomto případě není evidována žádná větší kontroverze. Kritiku je možno slyšet z úst zástupců záchranné stanice zvířat – po nárazu do protihlukových stěn hynou stovky ptáků. Ani v případě západního okruhu však není evidována žádná větší kontroverze.
Se stavbou divadla se pojí spor města Plzeň se společnosti Hochtief. Ta požadovala doplacení čtyřiceti milionů nad rámec domluvené ceny. Zastupitelé však v listopadu 2013 odsouhlasili pouze navýšení o osmnáct milionů korun. Zaplacení celé požadované sumy navrhoval náměstek Petr Rund (ODS), který byl za investici odpovědný. V lednu 2014 došlo k odvolání Petra Runda, kdy pro jeho odvolání hlasovala i většina koaliční ČSSD. V ohrožení byl plánovaný termín otevření divadla. Město se však nakonec se společností Hochtief domluvilo na dostavbě a k obávanému nedodržení termínu nakonec nedošlo. Sporných 21,6 milionu však zaplaceno nebylo, a tak se ve vzduchu stále vznáší otázka, zda bude Hochtief tyto prostředky vymáhat soudní cestou.
Během končícího volebního období byl rovněž rekonstruován stadion ve Štruncových sadech. K této stavbě se také nepojí žádná kontroverzní kauza.
Nová novela péče o psychiatrické pacienty předpokládá to, že pacienti budou převážně v komunitách, nikoliv uzavření, ale budou v komunitách ambulantních. Ta novela, ta nová směrnice o řízení psychiatrie směřuje spíš k ambulantní péči.
Výrok hodnotíme jako pravdivý. Ministerstvo zdravotnictví skutečně připravuje reformu psychiatrické péče. Ve zprávě, kterou na toto téma vydalo, stojí: " Reforma psychiatrické péče vychází ze strategie Světové zdravotnické organizace (WHO). Ta podporuje především rozvoj komunitní a semimurální péče, zvýšení role primární péče a všeobecných nemocnic, transformaci psychiatrických léčeben a vzdělávání odborných pracovníků. Zcela zásadní součástí reformního úsilí v České republice je přitom dle strategie ministerstva zdravotnictví posun k humánnímu a udržitelnému způsobu léčby poskytovanému v co největší míře v přirozené komunit. "
Ke konci roku se ze 110 heren dostaneme na 57.
Výrok byl označen jako pravdivý, protože v únoru roku 2013 olomoučtí radní schválili vyhlášku, díky které z tehdejších 113 heren zůstane pouze polovina, tedy 57, a to nejen v centru Olomouce, omezení se týká také dalších městských částí. Tato výrazná redukce má být dokončena s koncem kalendářního roku 2014.
Máme nyní dluh zhruba 2,3 miliardy, který řádně splácíme. Vedle toho nám na účtech města nyní leží dvě miliardy korun.
Výrok Martina Zrzaveckého hodnotíme jako pravdivý. Dluh města Plzně skutečně činí 2,3 miliardy Kč a celková částka na účtech města mírně převyšuje zmíněné 2 miliardy Kč.
Dle Výroční zprávy města Plzně 2013 (.pdf, str. 30) činil celkový dluh města 2 298,2 mil. Kč, tedy téměř 2,3 miliardy Kč.
Současně se v Závěrečném účtu města Plzně za rok 2013 (.pdf, kap. 1.3) uvádí, že zůstatky finančních prostředků na účtech fondů města činily k 31. 12. 2013 téměř 1 957 tisíc Kč. Po převedení přebytků z hospodaření v příslušném roce se disponibilní zůstatky dostaly i na více než 2 miliardy Kč.
