8 měsíců nemáme řádně jmenovaného ředitele magistrátu.
Od ledna 2014 nemá pražský magistrát řádně zvoleného ředitele. Tehdy ukončil úřad Martin Trnka i z důvodu nedůvěry primátora. Úřad zatím vede zástupce ředitele Radovan Košťál. O novém řediteli rozhodne až nové vedení vzešlé z komunálních voleb. Výrok je hodnocen jako pravdivý.
Když se podíváte do toho zákona, jmenuje se generální ředitel, potom se jmenují státní tajemníci. Všechno na sedm let. A ti další budoucí představitelé se budou vybírat jenom z těch státních tajemníků. Takže máte na čtrnáct let ty klíčové pozice zabetonovány. Jak dostaneme do státní správy lidi, kteří přicházejí ze soukromého sektoru, z akademického prostředí? To všechno by bylo žádoucí a to v tomto zákoně není.
Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou. Generálním ředitelem může být vedle státního tajemníka i zástupce ředitele.
Generální ředitel a státní tajemník je skutečně dle §§ 53 ods. 1 a 55 ods. 1 návrhu zákona o státní službě jmenován na dobu sedmi let. Petr Fiala však nemá pravdu v tom, že druhý generální ředitel musí být vybrán pouze ze státních tajemníků, neboť v § 53 odst. 3 stojí, že výběrového řízení se může zúčastnit buď státní tajemník nebo zástupce generálního ředitele.
Jistou pojistkou proti "zabetonování" vedoucích postů státní správy představuje § 61, který myslí i na jejich odvolávání v případě prohřešků.
Pravdu má předseda ODS také v tom, že zákon neumožňuje, aby na některý z řídících postů nastoupil člověk ze soukromého sektoru či akademického prostředí, který by neměl předchozí zkušenost ze státní správy. Ta je potřebná pro post vedoucího služebního úřadu (§ 56 odst. 3 - 6), náměstka pro řízení sekce nebo ředitele sekce (§ 57 odst. 3 - 6) a ředitele odboru (§ 58 odst. 3 - 6). Osoby bez předchozí zkušenosti ve státní správě mají šanci teprve u místa vedoucího oddělení, avšak i tam až v případě, že se nepodaří vybrat nikoho jiného v prvních dvou kolech (§ 59 odst. 3 - 6).
Dneska jsou tam alokovány první 2 miliardy korun, které jdou z privatizace bytového fondu, který dneska probíhá na Barrandově, postupuje do Lužin a do Stodůlek. Takže tam jsou první 2 miliardy, za které můžete okamžitě stavět.
Město začalo v roce 2011 připravovat privatizaci bytového fondu, především na Barrandově a Černém Mostě. Zavázala se k ní v koaliční smlouvě tehdejší koalice ODS a ČSSD. Podle této smlouvy měly být vynosy využity “pro zajištění bytů pro sociální účely především pro začínající rodiny (startovní byty) a seniory s odpovídajícím rozsahem služeb”. Toto ustanovení však patrně nová koalice nedodržuje, protože server Finanční noviny v květnu tohoto roku informoval o průběhu privatizace a upozornil, že výnosy nejsou nijak účelově vázány. Je tak na rozhodnutí města, zda zůstanou v rezervě nebo se rozpustí v běžných výdajích. Server také odhadnul celkové výnosy z privatizace na čtyři miliardy korun. Kolik se prozatím prodalo bytů se nám však nepodařilo zjistit.
Závěrečné účty za roky 2012 a 2013 neuvádí žádné významné příjmy z prodeje majetku. Rozpočet pro rok pak 2014 počíná s výnosem z prodeje nemovitostí ve výši 818 milionů korun.
Bohuslav SOBOTKA: Vždyť to byla koaliční vláda ODS a TOP 09, vaší politické strany a TOP 09, která těm pracujícím důchodcům tu slevu nejprve zavedla, pak jim ji sebrala. Vy jste jim ji sebrali, tu slevu na dani. Petr FIALA: Na tři roky v období ekonomických obtíží.
Plánovaná doba trvání tohoto opatření byla v době jeho schvalování skutečně (pdf.str.48) tři roky.
27. června prohlasovala koalice komplexní pozměňující návrh v ústavně právním výboru. Poslancům byl doručen 3. července. 7. července byla svolána mimořádná schůze sněmovny. My máme dvanáct dní na to, abychom tuto změnu projednali. Abychom se s ní seznámili.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože data uváděná Petrem Fialou odpovídají skutečnosti.
Ústavně právní výbor Sněmovny se novelou služebního zákona zabýval hned několikrát, naposled na své 13. schůzi (.doc) 27. června 2014, kde byl hlasy koalice schválen komplexní pozměňující návrh. Ten byl poslancům rozeslán jako sněmovní tisk 71/8 3. července 2014. O čtyři dny později, 7. července, pak předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček svolal (.pdf) mimořádnou schůzi na 15. července, na kterou je novela služebního zákona zařazena jako bod 6. Poslanci tak mají 12 dní (od 3. do 15. července) na to, aby se s návrhem, který má 83 stran, seznámili.
Kdysi jsem měl tu čest s paní Jermanovou z ANO, teď je místopředsedkyní Sněmovny, že také začnou zveřejňovat kontakty s lobbisty a politiky, informace o schůzkách, samozřejmě nic takového se nestalo, bylo to shodou okolností v České televizi. Dodneška ANO žádné takové kontakty s lobbisty nezveřejňuje.
Výrok hodnotíme jako zavádějící, protože místopředsedkyně Sněmovny Jaroslava Jermanová sice řekla, že kontakty s lobbisty hnutí ANO zveřejňovat bude, zároveň však odkazovala na to, že je nejprve nutno přijmout definici termínu “lobbista”.
Jakub Michálek a Jaroslava Jermanová byli skutečně společně hosty pořadu Politické spektrum. Jakub Michálek vyjmenoval (0:34 a dále) mezi prioritami České pirátské strany také zveřejňování kontaktů s lobbisty na internetu. Jaroslava Jermanová na to posléze reaguje slovy, že postrádá definici slova lobbista, tudíž nedokáže říct, kdo to je (čas 3:35). Toto zopakovala i později (5:47), kdy řekla, že neexistuje oficiální definice lobbisty a je potřeba ji nejprve přesně stanovit, ale ANO je na to připravené a určitě bude kontakty zveřejňovat.
Z tohoto vyjádření vyvozujeme, že Jaroslava Jermanová tento svůj závazek podmiňovala právě přijetím definice lobbista. Tak to pochopila také Česká televize, která tuto interpretaci výroku uvedla ve shrnujícím článku.
Hnutí ANO nyní své kontakty s lobbisty nezveřejňuje.
Evropská komise, v okamžiku, kdy byla zatažena do naší vnitropolitické debaty, tak raději přestala vydávat jakákoliv stanoviska, čili stanovisko Evropské komise se aktuálně nedá zjistit.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože se nám prozatím nepodařilo zjistit jaké stanovisko Evropská komise v otázce přijetí služebního zákona zastává. Otázkou je rovněž, zda zatažení Evropské komise do české vnitropolitické debaty mělo skutečně za následek to, že EK přestala vydávat stanoviska. Oslovili jsme Zastoupení Evropské komise v ČR a hodnocení výroku případně na základě jeho vyjádření doplníme.
Neformálním stanoviskem Evropské komise argumentoval poslanec TOP 09 Miroslav Kalousek na schůzi Sněmovny 16. 7. 2014. Kalousek z dokumentu citoval: „Plánované nabytí účinnosti k 1. lednu 2015 je všeobecně vítáno. Nicméně Komise vždy zdůrazňovala, že rychlost by nikdy neměla být na úkor kvality předpisu. Navíc vzhledem k více než dvouletému přechodnému období je jasné, že některé části předpisu vstoupí v účinnost až po zákoně samotném,“.
Ministr Jiří Dientsbier stejně jako kandidátka na eurokomisařku Věra Jourová však tvrdí, že schválení služebního zákona je podmínkou Evropské komise. Jourová se k tomu vyjádřila následovně: „Jednoznačně potvrzuji, že Evropská komise při jednání o evropských fondech dává jasnou podmínku, že od 1. 1. 2015 máme mít účinný služební zákon a od 1. 1. 2016 mají fungovat prováděcí předpisy, to znamená, že ta informace, která dnes zazněla, není pravdivá. Já tímto potvrzuji, že jsem absolvovala osobně několik jednání, kde toto jasně zaznělo, máme to i v dokumentech. “
Jediným stanoviskem EK, které se nám podařilo dohledat, jsou neformální připomínky ke služebnímu zákonu ze 14. 7. 2014, které Miroslav Kalousek použil na zmíněné schůzi Sněmovny. Je tedy otázkou, zda asi měsíc staré stanovisko již lze považovat za zastaralé a vyvozovat, že Evropská komise raději v této otázce stanoviska přestala vydávat.
Tak my jsme na vládě diskutovali toto téma (adopci dětí registrovanými partnery – pozn. Demagog.cz), sama jste řekla, že vláda zaujala neutrální stanovisko. Vláda v podstatě tím, že nerozhodla ani pro ani proti, tak de facto podpořila tento návrh z poslaneckých lavic.
Vláda v říjnu letošního roku jednala o návrhu zákona o osvojení dítěte druhým partnerem z registrovaného partnerství. Zmíněný návrh zákona byl předložen ministrem pro lidská práva, legislativu a rovné příležitosti Jiřím Dienstbierem na návrh 13 poslanců. Vládní kabinet však nezaujal k zákonu žádné stanovisko. Předloha nebyla ministrem schválena (pro zákon hlasoval pouze jeden ministr) ani zamítnuta (zamítnout ji chtělo jen pět ministrů). Nicméně shoda nepadla ani na neutrálním stanovisku, proto je výrok hodnocen jako pravda s výhradou. Pokud vláda k poslaneckému návrhu nezaujme stanovisko do 30 dnů, bude to automaticky znamenat její souhlas. Schválení návrhu by tak zůstalo na rozhodnutí Poslanecké sněmovny, Senátu a prezidenta.
Jediné hnutí Úsvit to (zrušení Senátu, pozn. Demagog) prosazuje.
Výrok Tomia Okamury je hodnocen jako zavádějící, neboť i přes to, že ostatní sněmovní subjekty neprosazují zrušení Senátu, tak ani v programových dokumentech či legislativních snahách Úsvitu není tento krok obsažen. Problematické je tedy především samotné tvrzení, že zmíněnou snahu prosazuje hnutí Úsvit samotné.
V rámci programů parlamentních stran se návrhy na zrušení Senátu neobjevují. Asi nejvýrazněji toto téma veřejně prezentoval Petr Gazdík z politického hnutí Starostové a nezávislí v roce 2012 v souvislosti se zavedením přímé volby prezidenta. Nicméně samotné hnutí STAN podobnou myšlenku již dále nerozvíjelo.
Daný výrok je dále problematický v tom, že samotné hnutí Úsvit ve svém programovém dokumentu zrušení Senátu nijak nezmiňuje. Na internetu lze dohledat pouze rozhovory s Tomiem Okamurou, v nichž poukazuje na podle něj problematické fungování Senátu a uvažuje o možnosti jeho zrušení (viz zde nebo zde). Na jiném místě pak Okamura uvádí zrušení Senátu jako příklad hlasování v referendu, pokud by byl přijat někdejší návrh zákona o všeobecném referendu ve znění prosazovaném hnutím Úsvit.
Doposud se Úsvit v Poslanecké sněmovně nepokusil předložit příslušnou změnu a ve svých programových dokumentech není zrušení Senátu popsáno také.
Spíše pro informaci dodáváme rovněž názor některých mimoparlamentních stran na dané téma. Mezi politické strany prosazující zrušení Senátu patří Aktiv nezávislých občanů, v jehož programu se uvádí: "Požadujeme zavedení jednokomorového parlamentu poslanců, zrušení imunity vyjma politické činnosti. Senát považujeme vzhledem k jeho pravomocím za zbytečný a neefektivní".
Zrušení horní komory obhajují také Česká strana národně sociální (viz zde v sekci Řízení státu a výběr daní), Česká strana národně socialistická (viz zde v části zaměřené na státní správu a legislativu), Dělnická strana sociální spravedlnosti (viz zde v bodě Reforma ústavních institucí) a politická strana Moravané (viz zde v odstavci věnovaném ústavnímu pořádku).
Ke konci roku se ze 110 heren dostaneme na 57.
Výrok byl označen jako pravdivý, protože v únoru roku 2013 olomoučtí radní schválili vyhlášku, díky které z tehdejších 113 heren zůstane pouze polovina, tedy 57, a to nejen v centru Olomouce, omezení se týká také dalších městských částí. Tato výrazná redukce má být dokončena s koncem kalendářního roku 2014.
