Ale především to, co také napravujeme na té mimořádné schůzi, je to kšeftování se sociálními ubytovnami, které zavedla tady ODS a TOP 09 takzvanou Drábkovou reformou v rámci doplatku a příspěvku na bydlení.
Nelze ověřit, do jaké míry a zda vůbec měla vliv tzv. Drábkova reforma na rozmach "kšeftů" s ubytovnami. Je pravdou, že zmiňovaná reforma doplatky na bydlení zvýšila. Ty však výrazně rostly i v předchozích letech. Ministerstvo práce se tento nárůst pak neúspěšně pokusilo zastavit zastropováním doplatků.
Kšeftování se sociálními ubytovnami, jak to označil premiér Sobotka, je situace, kdy vlastníci/provozovatelé ubytoven pro sociáně slabší občany vyžadují nájem několikrát vyšší, než je tržní cena. Sociálně slabší občané, kteří si nemohou dovolit nájem platit, získávají příspěvěk či doplatek na bydlení odvíjející se od jejich nákladů na bydlení. V praxi tak majitelé ubytoven získávají od státu velké finanční příspěvky právě skrze nájemníky a jejich příspěvky.
Reforma exministra Drábka také zvýšila vyplácené doplatky na bydlení. Ty se pak za poslední tři roky zvýšily 3,5krát. Výdaje na tuto dávku rostly však i v předchozích letech.
"Mezi lety 2007–2012 vzrostly z 523,5 mil. Kč na 1,673 mld. Kč." MPSV tento nárůst chtělo zastavit zastropením výše vyplácených doplatků na bydlení. Dále však pokračoval nárůst počtu vyplácených doplatků z 27 200 na konci roku 2011 na 74 800 letos v březnu.
Moravec: Víte, kolik má Praha ve vlastnictví bytových jednotek? Štěpánek: Ono jich mají hodně městské části, jsou to desítky tisíc. (...) Ale to není bytový fond, který je určen pro sociální účely, to je něco, co dneska chystá vláda (byty pro soc. účely).
Co se týče bytových jednotek ve vlastnictví pražských městských částí, ty pracují s poměrně různorodým rozdělením vlastnické struktury dle jednotlivých městských částí. Různorodost lze ilustrovat například mapou z analýzy (.pdf, str. 13) Michala Němce.
Podle dostupných dat z roku 2008 hospodařila například městská část Praha 1 s 2 253 byty, městská část Praha 10 hospodařila (.pdf) k březnu 2014 s 4 613 byty. Další údaje může popřípadě poskytnout tabulka Českého statistického úřadu ze sčítání z r. 2011, jež uvádí počet obydlených bytů podle právního důvodu užívání. Byty ve vlastnictví městských částí jsou potom pronajímány. Lze vidět, že zde údaje skutečně pracují s řády stovek až desetitisíců u jednotlivých městských čtvrtí.
Podle Koncepce (.pdf, str. 101) bydlení ČR do roku 2020 patří mezi priority státu zvýšení dostupnosti bydlení pro skupiny ohrožené sociálním a prostorovým vyloučením. K tomu zmiňuje mezi nástroji např.: “ podpora výstavby nájemních bytů pro skupiny obyvatel ohrožené sociálním a prostorovým vyloučením ”. Již nyní v různých městských částech existuje možnost pronájmu bytů z tzv. sociální rezervy (viz příklad Praha 1, dále Praha 4).
Co se týče chystaných kroků vlády, ty jsou popsány v následujícím výroku.
My jsme to v tom našem návrhu měli, co vláda zamítla (možnost hlasovat v referendu o ústavních změnách, pozn. Demagog).
30. ledna předložila skupina poslanců hnutí Úsvit návrh zákona o celostátním referendu. V první části (.pdf) " celostátní referendum " čl. 1 b) se uvádí, že " v celostátním referendu lid České republiky rozhoduje o návrhu zákona, včetně ústavního ".
Vláda České republiky tento návrh projednala na svém zasedání 26. února a vyslovila s ním nesouhlas – celé vyjádření vlády je dostupné na webu Poslanecké sněmovny.
Dodejme, že návrh zamítla Poslanecká sněmovna, nikoliv vláda (což vychází z ústavního pořádku České republiky), a to již v 1. čtení. Proti zamítnutí tohoto návrhu hlasovalo 33 poslanců (převážně Úsvit a KSČM).
...když se podíváte na počet narozených dětí v Brně za poslední roky, tak ten osciluje kolem 4 500, tam žádný výrazný nárůst v tomto smyslu není.
Počty narozených zveřejňuje ČSÚ na svém webu (.xsls).
roknarozených v Brně20043603200539062006405620074209200844902009457820104511201144012012436520134308
Mezi lety 2009 a 2013 docházelo k souvislému poklesu počtu narozených, a to v průměru o 68 dětí ročně. František Vížďa se nemýlí v tom, že počet narozených dětí neroste.
Když si vezmeme ty ubytovny, tak zhruba 2000 lidí na ubytovnách pobírá doplatek na bydlení. Ne všichni. Je třeba říct, že na ubytovnách bydlí i lidé, kteří ten doplatek nepobírají, a je jich víc, protože dneska máme v Ostravě asi 8000 míst na ubytovnách, obsazených je asi 6000.
Podle "ANALÝZY A ŘEŠENÍ PROBLEMATIKY UBYTOVEN NA ÚZEMÍ SMO V KRÁTKODOBÉM A DLOUHODOBÉM HORIZONTU" (.pdf, str. 29 a dále) bylo v září minulého roku (poslední dostupná data) obsazeno 5 417 míst z celkové kapacity ostravských ubytoven v počtu 8 212 míst. Vzhledem ke skutečnosti, že příspěvek na bydlení každoročně roste (.pdf, str. 18), je důvodné předpokládat, že roste i počet lidí pobírající tento příspěvek a zároveň žijící na ubytovnách.
Tato studie dále (str. 34) také uvádí, že počet osob s doplatkem na bydlení činil ve zmiňovaném období 1 996 osob. Z celkového počtu 5 417 ubytovaných jde přibližně o 37 % a je tedy zjevné, že většina obyvatel ostravských ubytoven tento příspěvek skutečně nepobírá.
My jsme kritizováni (stran služebního zákona - pozn. Demagog.cz) ze dvou stran. Z jedné strany jsme kritizováni odbory, že jsme s přijetím tohoto zákona nespojili žádné konkrétní velké navýšení platů zaměstanců veřejného sektoru (...), a na druhou stranu jsme kritizováni opozicí, že jsme nevyčíslili finanční dopady.
Co se finančních dopadů týče, negativně je hodnotí například KSČM. Ta se prostřednictvím poslance Klána vyjádřila, že " finanční analýza zákona je provedena velice ledabyle.“ TOP 09 pak vadí proces výběru vysokých státních funkcionářů a ODS se příčí ustavení tzv. superúředníka. Dodáváme, že finanční aspekt je dlouhodobě překážkou přijetí služebního zákona a kritizuje jej i koaliční KDU-ČSL. Už v návrhu dnes bývalého premiéra Rusnoka představoval tento aspekt zásadní problém.
Z druhé strany skutečně i odboráři trvají na " vyčíslení finančních přínosů a nákladů, a to ještě před schválením normy ve Sněmovně". P ožadovali rovněž navýšení platového tarifu o 25%. Bohuslav Sobotka tedy v tomto případě mluví pravdu.
V tuto chvíli většina členských zemí Evropské unie ještě nezveřejnila jméno svého konkrétního eurokomisaře, zatím to učinilo 11 států.
Svého kandidáta na eurokomisaře oficiálně nominovalo 11 z 28 členských států. Čtyři země - Německo, Rakousko, Rumunsko a Lucembursko (ang.) − již mají vybrané své kandidáty i konkrétní portfolia. Dalších sedm zemí − Slovensko (ang.), Estonsko, Lotyšsko, Chorvatsko, Malta, Finsko a Litva (ang.) − zveřejnilo oficiálně jména kandidátů, avšak bez preferovaného rezortu.
Ostatní země svého kandidáta buď nemají, nebo jej ještě nenominovaly oficiálně.
Stejnému tématu se nedávno věnoval think-tank Evropské hodnoty.
My teď konečně nastavujeme pravidla tak, aby to kšeftování se sociálním bydlením v České republice od 1. ledna skončilo.
Zaražením "kšeftování" se sociálním bydlením se chce věnovat nová ministryně práce a soc. věcí Michaela Marksová-Tominová:
"Prosadíme zákon o sociálním bydlení, který definuje standard sociálního bytu a vymezí osoby, které na něj mají nárok. Zamezíme obchodu s chudobou, který spočívá v pronajímání předražených ubytoven hrazených ze sociálních dávek na bydlení. Na nových opatřeních budeme intenzivně pracovat."
V připravované novele zákona o hmotné nouzi (pdf.) jsou obsaženy tyto změny:
My jsme rozšiřovali kapacitu (školek) už v roce 2011 (v Novém Lískovci) a v roce 2013 jsme otevírali další třídy pro 25 dětí. U nás vlastně problém s kapacitou školek vůbec nenastal. Naopak ještě pomáháme dalším MČ, takže k nám chodí děti z Bosonoh a ze Starého Lískovce.
Kapacity předškolní výuky v městské části Brna Nový Lískovec byly skutečně v roce 2011 navýšeny. Informuje o tom Lískáček (.pdf, str. 1), zpravodaj městské části Brno – Nový Lískovec ve svém prvním, lednovém čísle z roku 2012. Rovněž byla v letech 2012 a 2013 navýšena kapacita o 50 a 25 míst v ZŠ Svážná v Novém Lískovci, jak uvádí oficiální webové stránky města Brna.
Server zapisdoms.brno.cz uvádí, že v Novém Lískovci fungují tři mateřské školy, v současnosti bylo přihlášeno 165 dětí a přijato 91 dětí. Drápalová číselné údaje vysvětlila po našem dotazu tím, že se do mateřských škol v Novém Lískovci hlásily i děti mladší tří let, ale dvouleté děti nejsou pro prioritou z důvodů finančních či kvůli mateřským dovoleným.
Čísla ověřil Demagog.cz ještě ve statistice serveru zapisdoms.brno.cz, která vykazuje, že dvouletých dětí se letos hlásilo do mateřských škol v Novém Lískovci 48, ani jedno z dětí přijaté nebylo ze zřejmě výše uvedených důvodů. Tříletých dětí se z městské části Nový Lískovec hlásilo 59 z toho bylo 58 přijatých, dalších 10 dětí bylo přijato z jiných městských částí Brna. Čtyřleté, pětileté a šestileté děti z Nového Lískovce byly přijaty všechny. Kapacitní problémy tedy Nový Lískovec pro děti ze své městské části nemá a přijímá i děti z jiných městských částí.
Například dvě kandidátky na Plzeňsku jsme nakonec neschválili. Stanovili jsme si totiž podmínku, aby v místě byla buď místní organizace, nebo alespoň člen hnutí, který by byl lídrem a položil by hlavu na špalek za ostatní lidi na kandidátce. Postavili jsme tedy nakonec kandidátku jen na magistrát, šest plzeňských obvodů a v Nezvěsticích.
Výrok je hodnocen jako neověřitelný, neboť se nám nepodařilo dohledat interní nastavení jednotlivých kandidátek u hnutí ANO v Plzni. Nejsme tak schopni posoudit první část Šrámkova výroku.
Co se týče postavených kandidátek hnutí ANO, strana kandiduje (dostupné na webu volby.cz) na magistrát a dále v obvodech Plzeň 1–4 a v obvodech Plzeň 6 a Plzeň 8. Mimo to kandiduje také ve jmenovaných Nezvěsticích. Šrámek opomněl kandidaturu ANO ve volebním obvodu Losiná.
