Přehled ověřených výroků

Miloš Zeman se v roce 1989 (konkrétně 25. sprna) veřejně vyjádřil na adresu tehdejšího československého hospodářství, a to v pořadu Československé televize Hospodářský zápisník. V rámci tohoto pořadu popsal neuspokojivý stav československé ekonomiky, která zaostávala za Západem. Ještě před vystoupením v tomto pořadu se na adresu čs. hospodářství vyjádřil v článku Prognostika a přestavba v rámci Technického magazínu, za nějž byl propuštěn ze svého tehdejšího zaměstnání v Agrodatu.

Nynější prezident se tak před listopadem 1989 prognostikou zabýval opravdu četně, což ostatně dokládá oficiální internetová stránka Pražského hradu, ovšem členem Prognostického úřadu ČSAV se stal až v roce 1990, čili až po uveřejnění výše zmíněného článku a projevu. Tento fakt dokládá nejen životopis z uvedených oficiálních stránek Pražského hradu, ale i prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček, který se v podobném duchu vyjádřil při zvěřejnění článku o prezidentově údajném popření násilí na Národní třídě v listopadu 1989.

V případě, že nebude přijata novela zákona týkající se platů ústavních činitelů, stoupnou platy poslanců od začátku příštího roku o 26 %. Základní plat poslance by tak tedy stoupl ze současných 55 900 Kč na 70 400 Kč v případě, že navrhovaná novela zákona neprojde. Minulý návrh zákona za vlády Petra Nečase z roku 2010, který naposledy platy poslanců zmrazil, totiž počítal se zmrazením platů jen do roku 2015, kdy by se měly platy opět zvýšit. Tomuto razantnímu nárůstu platů poslanců se snaží zabránit právě navrhovaná novela zákona o platech ústavních činitelů.

Problematiku přehledně shrnuje náš blog či Idnes.cz.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož návrh ministryně na valorizaci důchodů podle zpráv z médií podpořili pouze členové vlády za ČSSD.

Dle záznamu z jednání vlády (.doc) ze dne 8. června 2015 přerušila vláda projednání návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. V tomto případě v programu není uvedeno jakékoliv hlasování týkající se tohoto materiálu, avšak server Ihned.cz při této příležitosti vydal článek, který potvrzuje slova ministryně o tom, že návrh podpořili pouze její straničtí kolegové a dává ministryni za pravdu také v tom, že usilovala o dvousetkorunové zvýšení.

Např. ministr financí Babiš k navrhované mimořádné valorizaci o 205 Kč řekl v rozhovoru pro deník Právo 25. dubna 2015: " Nevylučuji, že jim přidáme, záleží na celkové bilanci. U důchodů by to dělalo asi sedm miliard, ale myslím si, že by se peníze vrátily na spotřebě. Musí se to ale propočítat." Prakticky totéž zopakoval i o den později v Partii na TV Prima, kde uvedl, že je připraven o tomto návrhu mluvit a že nevylučuje prosazení navýšení. Zároveň však dodal, že navyšovat chce každý ministr a zároveň se musí navýšit výdaje na obranu a platy státních zaměstnanců.

Toto téma se objevilo na programu následujícího jednání vlády, které se konalo 15. 6. 2015. V jeho bodu č. 1 však stojí, že „materiál předložený ministryní práce a sociálních věcí byl stažen z programu jednání s tím, že již nebude vládě předložen.“

Andrej Babiš vychází ve svém výroku z komparativní studie (.pdf) Parlamentního institutu z r. 2012. Cituje přitom údaje o Estonsku (str. 12) a Polsku (str. 6). Ve Francii (str. 7–8) a v Německu (str. 4–5) je doba rozpravy dle této studie skutečně stanovena a rozdělena předem a Babiš pak cituje údaje o tom, jak byl v r. 2012 čas rozpravy standardně rozdělován mezi jednotlivé kluby v Bundestagu.

Babiš ve výroku vychází z relevantního zdroje, který správně cituje, k našemu hodnocení však musíme dodat výhradu: údaje, které Babiš uvádí, již nejsou aktuální. Standardní rozdělení času mezi strany v Bundestagu se měnilo po posledních volbách (.pdf, údaje Spolkového volebního úřadu) a FDP tam již není vůbec zastoupena.

Předem je třeba říct, že analyticky hodnotíme pouze první část výroku, neboť ta druhá je, jak dále vysvětlíme, věc názorová.

To, že Martinu Nejedlému schválil vydání diplomatického pasu tehdejší ministr Kohout, potvrdilo tiskové oddělení ministerstva zahraničních věcí.

Druhá část výroku je poněkud obtížnější. Dle § 13 zákona o cestovních dokladech:

„(1) Diplomatický pas vydá Ministerstvo zahraničních věcí
a) prezidenturepubliky,
b) poslancia senátorovi,
c) členovi vlády,
d) soudciÚstavního soudu, předsedovi Nejvyššího soudu, předsedovi Nejvyššího správního soudu,
e) prezidentu Nejvyššího kontrolního úřadu,
f) manželuprezidenta republiky, manželu předsedy Poslanecké sněmovny a manželu předsedy Senátu, manželu člena vlády, manželu předsedy Ústavního soudu, manželu předsedy Nejvyššího soudu, manželu předsedy Nejvyššího správního soudu,
g) diplomatickému pracovníku Ministerstva zahraničních věcí, manželu a nezaopatřenému dítěti diplomatického pracovníka pracujícího na zastupitelském úřadě, pokud s ním žijí ve společné domácnosti v místě působení.
(2) Jiným osobám, u nichž to odpovídá mezinárodním zvyklostem, může být diplomatický pas vydán se souhlasem ministra zahraničních věcí.“

Právě do poslední kategorie by potenciálně spadal Martin Nejedlý. Neexistuje však žádný seznam mezinárodních zvyklostí. Dle slov MZV, zachycených mimo jiné v odmítavé odpovědi (.pdf) na žádost dle zákona č. 106/1999 Sb. o poskytnutí informací, ministerstvo zkoumalo, zda cizí státy vydávají osobě ve stejném nebo analogickém postavení diplomatický pas.

Nicméně ministerstvo odmítlo sdělit byť jen seznam českých držitelů a žadatelů za poslední léta. Lidové noviny přesto informovaly, že například Kateřině Zemanové pas udělen nebyl.

Není v našich silách tedy vyhodnotit, je-li běžné podobné osobnosti udělit diplomatický pas a zda-li praxe již naplnila parametr mezinárodního zvyku, o kterém zákon hovoří. V takovém případě by tedy právo bylo postaveno najisto. Tak tomu však není a Karel Schwarzenberg se tedy může domnívat, že Martin Nejedlý na udělení pasu právo neměl. Tato část výroku je tím pádem názorová a z naší strany nehodnocená.

Výrok předsedy vlády se týká vyjádření Andreje Babiše, které pronesl v Otázkách Václava Moravce 29. června 2014. Ministr financí uvedl: " A já jsem o tom přesvědčen, že to, co my máme připravené, tak v roce 2017 určitě budeme přebytkový. Ne přebytkový, pardon, budeme v podstatě, se dostaneme do fáze, kdy budeme mít moci mít vyrovnaný rozpočet, pokud skutečně zrealizujeme ty modely, které my chceme. Chorvatský model, protože tady my přicházíme, a to je o těch daních jako (...) Ale k tomu směřujeme, že budeme každoročně snižovat rozpočet, ale samozřejmě musíme udělat opatření z hlediska výběru daní. "

Je tedy nutné uvést, že Babiš neřekl, že rozpočet bude vyrovnaný, ale že za předpokladu přijetí všech kroků, které má vláda v plánu, tak by měla v roce 2017 nastat možnost vyrovnaný rozpočet sestavit.

Sobotka má pravdu v tom, že dokumenty ministerstva financí s možností vyrovnaného rozpočtu v roce 2017 nepočítaly (pracujeme s dokumenty, které byly aktuální v době vystoupení Babiše ve zmíněném pořadu).

Konkrétně jde o Fiskální výhled (.pdf) z 30. května 2014. Na str. 3 zmíněného dokumentu v tabulce Nastavení fiskální politiky 2011-2017 je v roce 2017 predikováno saldo vládního sektoru ve výši -1,7 % HDP. Z toho vyplývá, že dokumentace ministerstva financí v době, kdy Babiš mluvil o možnosti dosažení vyrovnaného rozpočtu, počítala s deficitním rozpočtem pro rok 2017.

Andrej Babiš se skutečně v některých případech sám vzdal práva zúčastnit se hlasování během jednání vlády kvůli možnému střetu zájmů. Četnost těchto zdržení mapoval server Česká justice a to v období od vzniku vlády do března 2015. Zbývající data dohledal přímo v záznamech z jednání vlády Demagog.cz.

Od prvního zasedání současné vlády 29. ledna 2014 do 7. prosince 2015, ze kterého je k dispozici poslední záznam o jednání vlády, nahlásil Babiš svůj střet zájmů sedmnáctkrátna desíti jednáních (všechny zápisy jsou ve formátu .doc):

19. února 2014 (bod 17 jednání)

1) Návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 75/2007 Sb., o podmínkách poskytování plateb za přírodní znevýhodnění v horských oblastech, oblastech s jinými znevýhodněními a v oblastech Natura 2000 na zemědělské půdě.

2. dubna 2014(body 8 a 27 jednání)

2) Zachování vrácení spotřební daně z minerálních olejů osobám užívajícím tyto oleje pro zemědělskou prvovýrobu.

3) Schválení míry kofinancování ze státního rozpočtu pro Program rozvoje venkova na období 2014-2020 ve výši 25 %.

23. února 2015 (body 4 a 5 jednání)

4) Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony v oblasti pohonných hmot a biopaliv.

5) Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů.

9. března 2015(bod 15 jednání)

6) Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití.

8. dubna 2015 (body 8, 9, 10 a 11 jednání)

7) Návrh nařízení vlády o podmínkách poskytování plateb pro oblasti s přírodními nebo jinými zvláštními omezeními.

8) Návrh nařízení vlády o podmínkách provádění agroenvironmentálně-klimatických opatření a o změně nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření.

9) Návrh nařízení vlády o podmínkách poskytování dotací na opatření dobré životní podmínky zvířat.

10) Návrh nařízení vlády o podmínkách provádění opatření ekologické zemědělství.

25. května 2015 (body 1, 18 a 41 jednání)

11) Návrh na jmenování předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

12) Usnesení o informacích o významných veřejných zakázkách zadávaných v roce 2015 v resortu Ministerstva zemědělství ČR.

13) Projednávání informací o veřejné zakázce Odstranění následků kalamitní situace.

8. června 2015 (bod 17 jednání)

14) Návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 515/2004 Sb., o hmotné podpoře na vytváření nových pracovních míst a hmotné podpoře rekvalifikace nebo školení zaměstnanců v rámci investičních pobídek.

29. července 2015(bod 56 jednání)

15) Pravidla pro poskytování podpor Podpůrným a garančním rolnickým a lesnickým fondem.

20. srpna 2015(bod 26 jednání)

16) Výroční zpráva o činnosti Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu, a.s. za rok 2014, s přehledem čerpání finančních prostředků a poskytnutých záruk k úvěrům.

2. prosince 2015 (bod 3 jednání)

17) Návrh zákona o hnojivech.

Během funkčního období současné vlády proběhlo 95 jednání vlády. Případy, kdy došlo k tomu, že se Andrej Babiš zdržel hlasování kvůli možnému střetu zájmů (tedy zmíněných 10 jednání), tak představují zhruba desetinu celkového počtu, a proto je nutno hodnotit výrok o "téměř každé vládě" jako nepravdivý.

Kauza České pošty byla medializována v srpnu 2015, kdy server Neovlivní.cz přinesl informaci o policejním vyšetřování případu možné korupce v České poště. Kauzou se doposud nezabýval soud.

Poslanecká sněmovna ani žádný její orgán není orgánem činným v trestním řízení a je krajně nestandardní, aby se zabývala možným trestním činem ve fázi, kdy je teprve vyšetřován policií. Ačkoli ze schváleného pořadu je patrné, že ambicí vyšetřovací komise by mělo být prošetření zakázek pošty za několik uplynulých let (bez dalšího upřesnění), z vyjádření místopředsedkyně PSP Jaroslavy Jermanové (ANO) je zřejmé, že impulsem ke svolání mimořdáné schůze byla právě aktuální kauza.

Výňatek ze sněmovního stenoprotokolu: " Během srpna se v médiích začaly vynořovat informace a spekulace o manipulovaných zakázkách a bezpečnostním ohrožení tohoto strategického státního podniku. (...) Kvůli situaci v České poště bylo dokonce svoláno předsednictvo Bezpečnostní rady státu, z jehož zasedání nemáme jako poslanci bližší informace. Česká pošta zaměstnává více než 30 tis. lidí, má bezmála 4 tis. poboček po celé zemi a roční obrat kolem 19 mld. Přestože loni hospodařila s přebytkem 241 mil., žádá po Ministerstvu financí dalších 1,7 mld. Proto nás zajímá, jak tento strategický podnik s veřejnými prostředky hospodaří. Česká pošta, jak víme, poskytuje služby, které se dotýkají života prakticky každého z nás. I z tohoto důvodu by měli naši občané vědět, jak ve skutečnosti pošta hospodaří, a neměli by být odkázáni jen na zprostředkované informace a spekulace médií. "

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože je skutečně nezvyklé, aby byl případ, který je předmětem policejního vyšetřování, také předmětem parlamentního šetření. Snaha ustavit poslaneckou vyšetřovací komisi ve věcech týkajících se hospodaření státu je celkem běžné (opozice se v tomto volebním období například pokusila ustavit vyšetřovací komisi ve věci hospodaření ministerstva dopravy - její vznik byl ale zamítnut vládní koalicí). V tomto případě ale nešlo o případ vyšetřovaný policií, tedy o živou kauzu.

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, slova Petra Fialy potvrzují data Ministerstva financí, ze kterých vyplývá, že za leden-březen roku 2015 se vybralo 72,35 miliard korun, zatímco v roce 2013 to bylo 73,34 miliard a v roce 2014 dokonce 84,43 miliard Kč.

V roce 2010 vyhlásila tehdejší předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová na žádost vlády stav legislativní nouze, a to od 1. do 15. listopadu. Tehdejší předseda vlády Petr Nečas to pak ve Sněmovně zdůvodnil následovně:

"(...) Bude-li schválen státní rozpočet, který k 1. 1. příštího roku nebude podložen účinnou legislativou, která bude v účinnosti od 1. ledna příštího roku, bude to nevěrohodný dokument založený pouze na součtu čísel, která nebudou odpovídat skutečné legislativě účinné od 1. ledna příštího roku. To velmi vážně hrozí. Potom může dojít i ke krokům, jako je zhoršení výhledu ratingu České republiky, hrozí prodražení dluhové služby. Tady bych chtěl zdůraznit, že výkyvy pouze v několika procentech činí z hlediska splátky dluhové služby až řády miliard v dluhové službě, hrozí zvýšení deficitu státního rozpočtu a zvýšení deficitu veřejných rozpočtů jako celku a hrozí také naprosto prokazatelně daňové úniky. Celkový sumář těchto hospodářských škod je spíše než v řádech miliard ve dvojciferném čísle miliard.

Čili jsou to velmi významné hospodářské škody a naprosto legitimně a v souladu se zákonem na to vláda musela zareagovat a musela požádat o vyhlášení stavu legislativní nouze právě proto, aby k těmto závažným hospodářským škodám nedošlo. Takto jsem to zdůvodnil již téměř před týdnem, byť pan poslanec Tejc buď nebyl v práci, anebo v práci byl a nedělal to, co má, to znamená neposlouchal řečníka."

Jednalo se o čtyři novely, které mimo jiné mění zákon o daních z příjmů, o stavebním spoření, či balík úsporných opatření z Ministerstva práce a sociálních věcí. Součástí úsporného balíčku bylo například zrušení porodného na druhé a další dítě nebo zdanění příjmů důchodců.