Přehled ověřených výroků

Výrok je označen jako pravdivý, protože dle dat Eurostatu byla v srpnu 2015 v České republice nezaměstnanost ve výši 5 % a byla tak druhá nejnižší v Evropské unii hned po Německu, které má ještě o půl procentního bodu nižší míru nezaměstnanosti.

Dodejme tedy, že za Evropu zde považujeme země Evropské unie. Možných definic slova "Evropa" je jistě více, v pochybnostech se však vždy přikláníme k variantě, která nejlépe odpovídá řečníkovu výroku.

Dle analýzy rozhlas.cz bylo od pondělí 30. listopadu do pátku 4. prosince zadrženo 8 uprchlíků. Celkově pak v období od 17. června do dnešního dne bylo zadrženo 3278 lidí, což je v průměru asi 18 denně. V průběhu listopadu však bylo dle dat samizdat.cz zadrženo pouze 80 uprchlíků, jejich počty jsou tedy v posledních pěti týdnech opravdu velmi nízké.

"Erdoganovou stranou" má ministr Zaorálek nejspíše na mysli Stranu spravedlnosti a rozvoje (turecky Adalet ve Kalkinma Partisi, AKP), v jejímž čele současný prezident Erdogan stál v letech 2001 až 2014.

Listopadové volby jsou předčasné, vyhlášeny byly z důvodu chybějící vládnoucí většiny po volbách v červnu 2015.

Níže je graficky znázorněný vývoj podpory pro čtyři nejsilnější turecké politické strany (v %), a to právě od posledních, tedy červnových voleb.

Jak vyplývá z grafu, strana AKP se podle průzkumů těší trvale nejvyšší a stabilní podpoře. Výrok ministra Zaorálka, že AKP "ztrácí" stejně jako že podle průzkumů nelze očekávat její "velké vítězství" je proto nepravdivý.

Podrobný přehled vývoje volebních preferencí, včetně kvantitativně vyjádřeného náskoku AKP s odkazem na relevantní zdroje je možné nalézt na anglické Wikipedii.

Podle současné zákonné úpravy jsou dividendy daněny dvakrát. Příjmy z kapitálového majetku jsou předmětem § 8 zákona č. 586/1992. Sb. K prvnímu zdanění dochází při vygenerování zisku, z něhož jsou následně vypláceny dividendy, a ty jsou zdaněny taktéž. Při vyplácení dividend platí pro fyzické i právnické osoby stejná 15% daň (§ 36).

Jak uvádí server měšec.cz, jednou z praxí, jak se vyhnout danění dividend, je přesunout firmu do země, kde je daň z dividend nulová, pak se dani vyhne a dividendu inkasuje v plné výši. Menší subjekty jsou pak nuceny jít cestou, že zisk ihned investují a k vyplacení dividend ani nedojde.

Poslední návrh na zrušení daně z dividend předložila Nečasova vláda. Senát ale v době vlády Jiřího Rusnoka balíček daňových zákonů v září 2013 zamítl a předloha zákona zanikla, protože Poslanecká sněmovna byla v tu dobu rozpuštěna.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože česká média o nové zóně volného obchodu, která byla dohodnutá mezi Čínou a Austrálii 17. listopadu, hojně informovala.

Informaci o uzavření dohody vydala 17. listopadu ČTK a šířilo ji množství médií. O dohodě jsme si tak mohli přečíst na ihned.cz, iDnes.cz, Lidovky.cz, novinky.cz, e15.cz, reflex.cz. Zprávu odvysílala i ČT1 (čas 18:30).

Na základě níže uvedených informací hodnotíme výrok jako pravdivý. Proti ruským sankcím totiž v nedávné době vystoupil jak zmiňovaný rakouský kancléř Faymann, tak i slovenský premiér Fico, maďarský premiér Orbán, bývalý ministr zahraničí USA Kissinger, současný německý ministr zahraničí Steinmeier či francouzský prezident Holland.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý. Vysoké schodky se totiž v uplynulých letech zdaleka netýkaly jen pravicových vlád.

Jak vyplývá z přehledu vládních deficitů od roku 2000, nejvyšší deficity byly v letech 2001-2003, kdy byla u vlády Sociální demokracie (Zeman, Špidla; v této vlády byl Bohuslav Sobotka ministrem financí). Pak se převážně dařilo držet rozpočty pod 3 procenty až do roku 2009, kdy došlo k poklesu ekonomiky v důsledku krize (vláda Topolánka, Fischera, Nečase). Již v roce 2012, stále za Nečasovy vlády, se schodek podařilo dostat pod zmíněná 3 %.

Tento trend, čili udržovat schodek veřejných financí po -3% HDP, chce současná vláda udržovat i nadále.

200020012002200320042005200620072008200920102011201220132014 Vládní deficit-82,3-136,8-167,7-180,3-83,4-101,3-79,7-26,9-19,4-192,4-156,4-142,8-101,0-81,3-85,3 Vládní deficit/HDP-3,6-5,6-6,5-6,7-2,8-3,2-2,4-0,7-0,5-5,1-4,1-3,7-2,6-2,1-2,0

Pravdou je, že v roce 2009 byla s Českou republikou zahájena procedura při nadměrném schodku, která byla ukončena až v roce 2014.

V srpnu 2008 vstoupila v platnost novela zákona o Polici ČR, která mimo jiné upravila paragraf o "Řízení a organizaci policie". Nová podoba zákona zcela vypustila část, ve které bylo dříve definováno, kdo může policejního prezidenta odvolat. Původní zákon z roku 1991 obsahoval následující:

"Policejního prezidenta jmenuje a odvolává ministr se souhlasem vlády České republiky. Policejní prezident odpovídá za činnost policie ministrovi."

Novela zákona (.pdf) připravená ministrem vnitra Ivanem Langerem je v této konkrétní pasáži stručnější:

"Policejní prezident odpovídá za činnost policie ministrovi."

Bližší okolnosti fungování policejního prezidenta popisuje zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Ten jednak vymezuje funkční období na maximálně 2krát 5 let a také specifikuje, za jakých okolností je možné pol. prezidetnta propustit. Reálně tyto možnosti (hlava 3, § 42) popisuje korektně Chovanec. Mezi možnostmi propuštění skutečně není odvolání politickou reprezentací z důvodů např. politických rozhodnutí či nějakého chybného kroku Policie ČR.

V případě Petra Lessyho GIBS obvinil tehdejšího policejního prezidenta z pomluvy a ze zneužití pravomoci úřední osoby v souladu s Trestním zákoníkem. GIBS se ve svém rozhodnutí odvolával na §329 Trestního zákoníku, který hovoří o "Zneužití pravomoci úřední osoby" a rovněž §184 "Pomluva" stejného zákona.

Novela zákona zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, o které Robert Pelikán mluví, byla vládou schválena 22. 9. 2014.

Na pořad jednání sněmovny se v rámci druhého čtení novela dostala 10. března 2015. O návrhu zatím nebylo hlasováno, protože jednání bylo přerušeno. Na pořad jednání druhého čtení se návrh opět dostane 11. března 2015. Nicméně je třeba zmínit, že Ústavně-právní výbor PS PČR doporučil tento vládní návrh přijmout.

Výrok je nepravdivý, jelikož nelze tvrdit, že do programu daňového zvýhodnění budou připuštěna pouze "Babišova paliva".

Evropská unie schválila v roce 2009 finální verzi klimaticko-energetického balíčku, v němž se členské země zavázaly snížit do roku 2020 emise skleníkových plynů o 20 %. Česká vláda schválila v roce 2012 materiál s názvem Potenciál snižování emisí znečišťujících látek v ČR k roku 2020 a uložila ve svém usnesení (2012, .pdf) ministru zemědělství Chalupovi postupovat v souladu s přijatým snižováním emisí.

Co se týče daňových slev na biopaliva, ze zákona č. 353/2003 Sb. (paragraf 49) o spotřebních daních vyplývá, že biopaliva byla osvobozena od spotřební daně. V roce 2009 byl zákon novelizován a na základě zákona č. 362/2009 Sb. (.pdf) došlo ke zvýšení sazeb daně z biopaliv. 30. června roku 2015 by však daňová úleva pro biopaliva skončila. Ministerstvo zemědělství v roce 2014 vypracovalo prodloužení daňové úlevy (.pdf, str. 18), které bude prodlouží daňovou úlevu do roku 2020. Toto prodloužení následně schválila vláda.

Andrej Babiš otevřel svou továrnu na bionaftu Preol v roce 2009. Česká republika ale dotovala výrobu biopaliv již před vstupem do Evropské unie. Podle Sdružení pro výrobu bionafty se na výrobě v ČR podílí minimálně 11 firem, které jsou členy sdružení. K největším výrobcům bionafty podle Dotyk.cz patří Preol, Kratolia, Oleo Chemical a Primagra, přičemž součástí Agrofertu jsou Preol a Primagra, které dohromady vyprodukují za rok 135 tisíc tun bionafty oproti 170 tisícům tun, které vyprodukují Kratolia a Oleo Chemical. Ze Směrnice 2009/28/ES vyplývá, že EU např. doporučuje, aby státy biopaliva získávaly nejen z domácí, ale i zahraniční výroby (.pdf, čl.16). Poslední část výroku, kde Miroslav Kalousek tvrdí, že se stát zavázal podporovat pouze biopaliva z továren Andreje Babiše, tak není pravdivá.