Já se domnívám, že to v těch dvou miliardách snad ani není (Juroška mluví o financích na sběr prachu - pozn. Demagog.cz).
Jak spočítal v únoru ostravský magistrát, za sedmileté období 2007–2013 činily investice do životního prostředí dohromady 14,1 miliardy. V průměru tedy přibližně 2 miliardy ročně.
Tato částka zahrnuje následující položky (údaje za období 2007–2013 v tis. Kč):
Monitoring ochrany ovzduší11,968 Studie a strategické dokumenty na úseku ochrany ovzduší9,363 Osvětové akce na úseku ochrany ovzduší3,800 Opatření ke zlepšení ovzduší na úseku dopravy7,048,642 Čištění komunikací34,504 Nadlimitní čištění komunikací23,070 Humanizace řeky Ostravice - Cyklostezky (Projekt)94,797 Opatření ke zlepšení ovzduší na úseku energetických úspor (Projekty)256,140 Zeleň jako opatření ke zlepšení kvality ovzduší (Projekty)232,944 Studie a strategické projekty na úseku veřejné zeleně4,313 Veřejná zeleň - běžné výdaje1,013,154 Lesní hospodářství38,668 Ochrana přírody a krajiny, ekologická výchova19,996 Vodní hospodářství a protipovodňová ochrana3,606,070 Odpady a Brownfields1,710,412
Jak je ze seznamu vidět, patří sem i čištění komunikací, a výrok tak hodnotíme jako nepravdivý.
Opět jako před 4 lety máme v programu bezplatnou městskou hromadnou dopravu s tím, že v 1. fázi bychom MHD zlevnili, tak aby ty jízdenky byly výrazně levnější než jsou dnes.
Jelikož dostupné volební programy ostravské KSČM v obou zmíněných obdobích obsahují požadavek na zavedení bezplatné městské hromadné dopravy, hodnotíme výrok jako pravdivý.
V roce 2010 se KSČM zavázala podpořit " [p]ostupné zavedení bezplatné městské hromadné dopravy, která je spojena s významnými ekologickými, ekonomickými a sociálními přínosy pro občany města. "
V roce 2014 pak KSČM svůj plán ještě blíže specifikovala, přičemž jako jednotlivé fáze uvádí:
Zkušenosti z měst, které bezplatnou MHD zavedly, tak hovoří o tom, že opravdu dochází poklesu individuální dopravy a k nárůstu městské hromadné dopravy.
V České republice existuje bezplatná městská hromadná doprava pouze ve Frýdku-Místku, nepočítáme-li vybrané linky například v Hořovicích nebo Třeboni. V rámci Evropské unie je často uváděn estonský Tallin, protože se jedná o jediné hlavní město EU s bezplatnou MHD. Obě města přitom potvrzují pokles individuální dopravy po jejím zavedení.
Frýdek-Místek zavedl projekt "MHD zdarma" v roce 2010 a na příkladu bezplatné autobusové linky do Hukvald vykazuje nárůst, co se týče počtu cestujících, a zároveň pokles individuálních řidičů ve městě.
Zkušenost Tallinu hovoří o tom, že hned čtvrt roku po zavedení bezplatné hromadné dopravy poklesl dopravní ruch na hlavních komunikacích o 15 procent. Podrobnější informace lze nalézt zde (eng.).
O tom, že po zavedení bezplatné MHD dochází k poklesu individuální dopravy, svědčí i průzkumy mezi obyvateli několika švédských měst (eng.). Ve výsledcích se totiž opakuje menší či větší podíl cestujících, kteří by v případě existence poplatku za užití MHD zvolili jinou variantu, nejčastěji právě jízdu autem. Viz například Ockelbo s necelými šesti tisíci obyvateli, kde se tak vyjádřila polovina z 800 respondentů.
Existuje tady občanské sdružení Čisté nebe, které nečeká na to, co udělají naši politici, ale vyvinulo velmi dobrou aplikaci "Čistý komín", kde teda lidé můžou vyfotit špinavý komín a toho šmudlu dát na web.
Občanské sdružení Čisté nebe vzniklo v roce 2010 s cílem prosazovat právo obyvatel Ostravska na čistý vzduch. V listopadu 2013 představilo veřejnosti projekt Čistý komín: "projekt webové a mobilní aplikace si klade za cíl osvětovou metodou upozornit na problematiku znečišťování ovzduší nevhodným způsobem vytápění v domácnostech. "
Pan Dědic je zatím pouze trestně stíhán.
Ostravský podnikatel a lobbista Martin Dědic je trestně stíhán v souvislosti se zakázkami dopravního podniku a nemocnice. V březnu ho proto zadržela protikorupční policie. Soud pak rozhodl o jeho vzetí do vazby.
Podle státního zástupce "díky svým vazbám na regionální politiky získal neformální vliv na chod a řízení Dopravního podniku Ostrava, akciové společnosti ovládané městem, a Městské nemocnice Ostrava, příspěvkové společnosti města. Prostřednictvím tohoto vlivu dokázal zajistit některým uchazečům o veřejné zakázky podmínky pro to, aby uspěly. Ale vítězné firmy za to následně dávaly úplatky."
Od června je Dědic vyšetřován na svobodě, soud ho propustil na kauci. Soud zatím neproběhl, a výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
Ze všech objektivních měření vyplývá, že znečištění způsobené velkými průmyslovými zněčišťovateli je rozhodujícím faktorem životního prostředí v Ostravě.
Znečištění průmyslovou činnosti je jistě jedním z rozhodujících faktorů pro stav životního prostředí, což však neznamená, že je nejvýznamnějším. Například Situační zpráva o kvalitě ovzduší na území Moravskoslezského kraje za kalendářní rok 2012 (.pdf) už na své sedmé straně zdůrazňuje, že:
"Hlavním zdrojem emisí prachových částic je provoz motorových vozidel, těžký průmysl, výroba energií a vytápění domácností." Totéž potvrzuje stanovisko Českého statistického úřadu.
Tomáš Macura tedy mluví pravdu.
Kompetence města, pokud jde o vyhlašování nebo stanovování konkrétních individuálních emisních limitů, jsou v podstatě nulové (...). Především na úrovni kraje je kompetence k stanovení konkrétních emisních limitů pro jednotlivé průmyslové podniky.
Podle § 4 odst. 2 zákona o ochraně ovzduší se emisní limity dělí na na obecné a specifické. Obecné limity pro jednotlivé znečišťující látky a jejich skupiny jsou zakotveny v prováděcím právním předpisu − příloze č. 9 vyhlášky o úrovni znečišťování. Ty specifické jsou pro jednotlivé typy zdrojů znečištění (tzv. stacionární zdroje) stanovené buďto touž vyhláškou, nebo je může pro konkrétní zdroj znečištění ustanovit krajský úřad prostřednictvím povolení provozu dle § 11 odst. 2 písm. d) zákona o ochraně ovzduší. Obecné limity se ve vztahu k těmto specifickým limitům používají subsidiárně. Krajský úřad může dle tohoto zákona obecné limity pouze "zpřísnit", tedy nikoliv stanovit je stejné či vyšší, než jak pro daný zdroj udává vyhláška. Zároveň může také rozšířit okruh stacionárních zdrojů, na které se limity vztahují.
Města v tomto ohledu skutečně nemají na výši emisních limitů jakýkoliv vliv, zatímco kraje disponují možností vydat povolení provozu dle § 11 odst. 2 písm. d zákona o ochraně ovzduší a stanovit tak výši limitů nejen pro průmyslové podniky. Tomáš Macura má tedy pravdu.
My jsme si jako obvody pomáhaly tím, že jsme žádaly MŽP o to, abysme mohly čerpat dotace na ozdravné pobyty žáků.
Ministerstvo životního prostředí poskytuje prostřednictvím Státního fondu životního prostředí dotace na ozdravné pobyty dětí. Prostředky z tohoto programu mohou čerpat jednak školy a školská zařízení, jednak i územní samosprávné celky z pozice zřizovatelů škol.
Příkladem takového přístupu může být zajištění ozdravných pobytů v rámci městské části Moravská Ostrava a Přívoz, kde projekt pokrýval celkem 6 místních základních škol. Podání žádosti o podporu ozdravných pobytů dětí ze Státního fondu životního prostředí schválilo v roce 2013 také zastupitelstvo městské části Ostrava Poruba (.pdf; bod 32).
Jelikož výrok odkazuje k tomu, že jednotlivé městské části Ostravy se při zajištění financování ozdravných pobytů dětí nespoléhaly výhradně na fond zřízený městem, ale obracely se s žádostmi také na Ministerstvo životního prostředí, hodnotíme jej jako pravdivý.
Když se tady mluví o fondu, ze kterého by se měly platit ozdravné pobyty dětí, tak město to má jako jednu ze svých vizitek na svých webových stránkách, ale vezměme si, že se těch ozdravných pobytů účastní zhruba 3 nebo 4 procenta dětí v předškolním a školním věku.
Na webových stránkách města Ostrava je skutečně k nalezení část věnovaná fondu pro děti ohrožené znečištěným ovzduším, který je určen k hrazení ozdravných pobytů. Média přinesla v červnu 2014 zprávu, že zájem o pobyty výrazně překračuje finanční možnosti města.
ČTK: " [Město] přijalo 33 žádostí s požadavky za téměř 17,5 milionu korun. Ve fondu má však o více než polovinu méně. Zvažuje proto, že do budoucna sníží příspěvek na žáka, který je nyní 4500 korun, aby mohlo za čistým vzduchem poslat více dětí." V roce 2014 se zúčastnilo ozdravných pobytů 1798 dětí. Žádost (pdf.) o poskytnutí finančních prostředků z fondu mohou správci fondu předkládat školy provozující svou činnost na území statutárního města Ostravy, a to mateřské a základní školy (víceletá gymnázia pouze pro žáky ve věku odpovídajícím školní
docházce základních škol) . Dle dat ČSÚ (pdf.) z roku 2012 v Ostravě bylo 42 196 dětí do 14 let. To představuje 4,2 % dětí, které absolvovaly ozdravný pobyt. Protože se ale jedná o neaktuální data, která ani nezahrnují celou vybranou věkovou skupinu, musíme hodnotit výrok jako neověřitelný.
To je vlastně něco, o co se Evropská unie snaží delší dobu (o uzavření příměří mezi bojujícími stranami - pozn. Demagog.cz). Ta schůzka v Minsku, která se konala nedávno, ta první, vlastně ta byla vedena také tím úmyslem především docílit toho, aby si sedl k sobě pan Putin a pan Porošenko.
Snaha o mírové řešení celé ukrajinské krize, dialog mezi znesvářenými stranami konfliktu a uzavření příměří na území Ukrajiny skutečně patří mezi dlouhodobé cíle Evropské unie. Potvrzuje to například prohlášení ze zvláštního jednání Evropské rady z letošního července (pdf., str.2).
Výsledkem schůzky Porošenka a Putina v Minsku bylo skutečně jednání obou prezidentů mezi čtyřma očima. Stalo se tak poprvé v historii.
