Prezident Hollande asi před týdnem vyjádřil naději, že by se mohly zrušit v dohledné době (protiruské sankce, pozn. Demagog). Já s jeho názorem souhlasím.
Francouzský prezident Hollande skutečně pro rozhlasovou stanici France Inter pronesl, že sankce vůči Rusku musejí nyní přestat, nastane-li ve vzájemných vztazích Ruska a Ukrajiny pokrok. Hned vzápětí ovšem dodal, že " pokud k žádnému pokroku nedojde, sankce zůstávají " (inkriminované vyjádření přibližně v čase 13:45 až 14:10, třetí video zleva, francouzsky). Hollande se v rozhovoru také vyjádřil, že ho prezident Putin ujistil v tom, že se nechystá k další anexi Ukrajiny.
O prohlášení informovaly z českých zdrojů i Novinky, ze zahraničních například The New York Times nebo Deutsche Welle.
Výrok ovšem hodnotíme jako zavádějící především kvůli podmínce zlepšení vztahů, kterou francouzská hlava státu se svým výrokem spojila a kterou Zeman opomíjí a vytrhává tak dané vyjádření z kontextu.
Ministr financí ani já ani, já jsem s tím začal – předtím se nějaké daně odpouštěly – já jsem žádné daně neodpustil od roku 2010, ani Rusnok ani Babiš. Nejedná se o daně, jedná se o nařízené odvody a penále z porušení rozpočtové kázně
Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou. Miroslav Kalousek sice v roce 2013 odpustil daně osobám postiženým povodněmi, nicméně v kontextu diskuze se oba řečníci bavili o odpouštěním daní firmám apod.
Prominutí daně ministrem financí bylo do roku 2010 možné podle zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. Podle § 55a tohoto zákona mohlo ministerstvo „zcela nebo částečně prominout z důvodů nesrovnalostí vyplývajících z uplatňování daňových zákonů. U příslušenství daně tak může učinit i z důvodu odstranění tvrdosti. K tomuto prominutí může dojít v kterémkoliv stadiu daňového řízení.“
V září 2011 informovaly Hospodářské noviny, že od roku 2006 odpustili ministři na daních celkem 6 miliard korun. Generální ředitelství MF ČR podalo pak v roce 2012 vysvětlení, podle něhož v letech 2006–11 došlo k úhrnnému prominutí daní, cel, poplatků, odvodů a souvisejících příslušenství ve výši 40,544 mld. Kč. Z toho prominuté daně a příslušenství daně činily 10,8 mld. Kč.
Původní zákon byl nahrazen Daňovým řádem, účinným od 1. ledna 2011. Zde je ministrovi zachována již pouze možnost hromadného prominutí daně nebo penále z důvodu nesrovnalostí vyplývajících z uplatňování daňových zákonů nebo při mimořádných, zejména živelných událostech.
Přesto nemá Kalousek pravdu, když tvrdí, že po roce 2010 neodpustil daně žádný ministr financí. V roce 2013 totiž sám schválil prominutí daně poplatníkům postiženým povodněmi. Nicméně i tak výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť jde o svým způsobem "pozitivní exces".
IVČRN – ten spolek má řádnou registraci Ministerstva vnitra, není na žádném indexu, demonstrace byla Ministerstvem vnitra povolena, není to žádný politický subjekt.
Islám v České republice nechceme je registrovaným spolkem. Jeho činnost však není bezproblémová, zmiňuje se o ní Situační zpráva Ministerstva vnitra o extremismu (.pdf, strana 4). Můžeme ještě dodat, že jejich původní profil na Facebooku byl společností Facebook smazán kvůli urážkám muslimů.
Zmiňovaná demonstrace se konala 16. ledna 2015 na Hradčanském náměstí v Praze. Svolavatelem akce (.doc) však nebyl přímo spolek IVČRN, ale Česká suverenita, tedy politická strana, jejíž předsedkyně na akci také vystoupila.
Obě části výroku paní poslankyně jsou tak nepravdivé.
Teď na předsednictvu bylo dohodnuto, že se bude rozhodovat o všech penězích.
Závěry posledního zasedání předsednictva Úsvitu bohužel nelze ověřit, neboť zápis ze schůze není zveřejněn. Výrok tedy prozatím hodnotíme jako neověřitelný, nicméně jsme kontaktovali hnutí Úsvit se žádostí o zaslání informací, jež by mohly výrok pana poslance Černocha doložit, v případě jejich získání hodnocení výroku příslušně změníme.
Je ovšem pravdou, že ve stanovách hnutí Úsvit lze zjistit (článek 6, bod 4, písmeno e), že Předsednictvo " dává Předsedovi závazné stanovisko k uzavření smluv, kdy výše závazku z jednotlivé smlouvy dosahuje alespoň částky 10 000 000,- Kč". Pokud je částka nižší, rozhoduje o ní sám předseda, jak vyplývá z jiného bodu stanov (článek 6, odstavec 2, písmeno c), který rovněž schvaluje (na návrh Výkonného tajemníka) rozpočet a výroční zprávu hnutí.
Minimálně do posledního zasedání předsednictva Úsvitu měl tedy Tomio Okamura coby předseda dle stanov poměrně výrazné pravomoci ohledně nakládání s finančními prostředky hnutí.
Rusko dnes má úplně jinou představu o tom, jak by asi Sýrie měla vypadat, má jiný názor na to, zda-li ponechat současného diktátora v Sýrii Asada či nikoliv, stejně tak asi Írán má jiné zájmy než-li Saúdská Arábie.
V září 2015 prohlásil ruský prezident Vladimir Putin, že i přes pokračující zásobování syrského režimu prezidenta Bašára al-Asada zbraněmi, ještě není vojenská intervence v Sýrii na pořadu dne. Již 30. září se však stal uvažovaný zásah realitou. Původní tvrzení, že ruská letadla útočí pouze na pozice Dáeš (akronymem pro teroristickou skupinu Islámský stát) se během dalších dní ukázaly jako nepravdivé a vyšlo najevo, že jde především o vojenskou podporu režimu, neboť nálety směřují i vůči jiným opozičním i teroristickým organizacím. Putin navíc opakovaně prohlásil, že Asad je v čele země pro porážku Dáeš nutný. Tato podpora se však také postupně mění. V listopadu 2015 Rusko podepsalo dokument, ve kterém navrhuje 18 měsíců trvající reformní proces zakončený prezidentskými volbami. Ruské ministerstvo zahraničí ve stejném měsíci potvrdilo, že netrvá na tom, aby Asad zůstal v čele země.
Na druhou stranu americký prezident Barack Obama, stejně jako někteří jeho západní kolegové, nadále trvá na tom, že Asad musí z čela země pro řešení syrského konfliktu odejít. USA dále podporují syrské povstalce proti Dáeš a zároveň do Sýrie vysílají speciální vojenskou jednotku, aby bojovaly proti Islámskému státu, ne však přímo proti prezidentovi Asadovi. Podle mluvčího Bílého domu Joshe Earnesta bude „úkolem amerických vojáků výcvik, poradenství a asistence“.
Pokud jde o Írán a Saúdskou Arábii, první jmenovaná země na počátku listopadu vyhrožovala, že z jednání o Sýrii odejde, pokud nebudou dostatečně konstruktivní. V tomto kontextu Írán mluvil přímo o negativní roli Saúdů. Dohromady s Ruskem navíc nahlas odmítá jakékoli vnější pokusy o svržení Asada. Naopak Saúdská Arábie zdůrazňuje, že by měl Írán odchod Asada přijmout a dohromady se Spojenými arabskými emiráty podporují syrskou opozici.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka -------------------- Jak Miloš Zeman snáší tu kritiku, která se na něj valí ze všech stran a nejenom z českých médií. Třeba Washington Post napsal, že je faktickým mluvčím Kremlu. Hynek KMONÍČEK -------------------- (...) Washington Post o České republice uveřejnil dva články. Oba dva paradoxně pocházely z dílny stejné organizace National Endowment for Democracy, která má svoje vlastní politické zaměření, které velmi odpovídá jedné politické straně v České republice.
Článek Are Czechs giving up on moral responsibility ? ze dne 16. listopadu napsal Carl Gershman, který je prezidentem organizace National Endowment for Democracy. Autorem druhého článku o České republice, jenž uvádí, že Miloš Zeman se stal faktickým mluvčím (virtual mouthpiece) Kremlu, je však redakční rada deníku Washington Post.
Podle veřejně dostupných životopisů jejich členů, žádný z nich ani v minulosti nepracoval pro uvedenou organizaci. National Endowment for Democracy se sama prezentuje jako soukromá nezisková organizace, podporující růst a posilování demokratických institucí ve světě. Její aktivita je z velké části financována americkým Kongresem. Byla založena v roce 1983 jako součást snahy Reaganovy administrativy o podporu demokracie prostředky tzv. soft power.
Od počátku je však koncipována jako dvoustranická a v její radě jsou rovnoměrně zastoupeni zástupci republikánů i demokratů. Autor zmiňovaného článku Carl Gershman prohlásil roku 2006 v interview pro australský rozhlas, že i když má blízko k demokratům, je nestraníkem a snaží se sdružovat demokraty a republikány.
Tvrzení Hynka Kmoníčka, že NED má jednostranné politické zaměření, se tedy nezakládá na pravdě, stejně jako výrok, že oba články byly napsány členy této nadace. Agendu podpory demokracie a lidských práv podporuje řada českých stran, jako je TOP 09, ČSSD či Strana zelených. NED tedy není možné spojovat s jedním konkrétním subjektem.
Není pravda, že dotace, které já dostávám, za rok 2014 jsem odvedl do státního rozpočtu 3 miliardy korun. Tady to je. Toto zelené je odvod 3 miliardy korun a dostala moje firma, moje firmy 360 milionů.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože z výročních zpráv holdingu Agrofert nelze dohledat odvody do státního rozpočtu (viz předchozí výrok). Navíc výroční zpráva za rok 2014 ještě nebyla zveřejněna (ke dni 6. 10. 2015). Proto také zatím nelze říci, zda souhlasí údaj dotací ve výši 360 milionů. Na základě údajů z minulých zpráv to ale považujeme za nepravděpodobné, protože dotace získané firmami spadajícími do holdingu Agrofert byly v minulých letech výrazně vyšší. Např. z výroční zprávy za rok 2013 je patrné, že Agrofert vyčerpal dotace ve výši 1,1 mld. Kč (.pdf, str. 47). Tabulka s výší dotací Agrofertu v minulých letech je uvedena u předchozího výroku.
My máme obrovský problém, že se nepřijímají zákony, které jsou prospěšné pro občany této země. Ty, který jsme slíbili v programe, ano? A to jsou důležité zákony. A opozice to blokuje, takže musíme najít nějaký způsob omezit obstrukce a zdržování přijímání těch zákonů.
Během dosavadního funkčního období zablokovala pravicová opozice jednání o PSP čtyřikrát.
Poprvé k tomu došlo 27. listopadu 2015, kdy opozice zabránila obstrukcemi otevření třetího čtení zákona o EET. Zbylé tři jednací dny (11. a 18 prosince 2015 a 8. ledna 2016) TOP 09 společně s ODS blokovaly jednání během třetího čtení zmíněného zákona.
Nemůžeme však tvrdit, že kvůli těmto obstrukcím kvůli jednomu zákonu je zablokovaná celá sněmovna. Od 27. listopadu, kdy se měla začít projednávat EET, prošlo třetím čtením hned několik zákonů, například branný zákon, novela zákona o ozbrojených silách, novela zákona o provozu na pozemních komunikacích nebo novela zákona o významamné tržní síle.
Co ty ostatní státy, kde, kde to leze do statisíců, nebo někde dokonce do milionu, jo? To jsou ty, ty arabské země, kde skutečně mají ty tábory třeba už 3, 4 roky a tam jsou miliony lidí, kteří prchají před Islámským státem.
Přesná data o počtu uprchlíků v jednotlivých zemích ke konci roku 2014 nám poskytuje zpráva UNHCR (Vysoký úřad komisaře OSN pro uprchlíky, .pdf). Mezi státy, které přijímají nejvíce uprchlíků, skutečně patří arabské země. Konkrétně se jedná o (.pdf, str. 2): Turecko (1,59 ml), Pákistán (1,51 ml), Libanon (1,15 ml), Írán (982 000), Etiopii (659 500) a Jordánsko (654 100).
Rovněž je pravdivá informace, že tyto uprchlické tábory jsou v některých zemích 3 roky a více. Turecko přijímá uprchlíky od syrské krize z roku 2011. Ta následně vyústila v občanskou válku v které se angažuje i IS.
Už v roce 2011 referoval web Migraceonline.cz o roztroušení syrských uprchlíků po Turecku, Libanonu a Jordánsku.
A já už jsem navrhl před půl rokem, začala debata o tom, že bychom to vrátili zpátky, že by to byla jedna účetní jednotka státu, ta jednotlivá krajská ředitelství. Aby ten policejní prezident minimálně přes ty ekonomické nástroje uměl efektivně tu policii řídit. (...) A i ministerstvo financí přišlo na začátku loňského roku se svým návrhem, abychom to vrátili do původního modelu, že se má ušetřit až půl miliardy korun.
Aktuální zákon č. 273/2008 Sb., o Policii ČR, vymezuje v § 8 statut krajských ředitelství následovně: "Krajské ředitelství je organizační složkou státu a účetní jednotkou, jehož příjmy a výdaje jsou součástí rozpočtové kapitoly ministerstva."
Dřívější právní úprava, zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, která byla nahrazena aktuálním zákonem, se územním členěním nezabývala, § 3 pouze konstatoval: "Bližší úpravu organizace policie, zejména řízení útvarů a služeb policie, součinnost mezi nimi a způsob jejich hospodářského zabezpečení stanoví na návrh policejního prezidenta ministr."
Co se týká návrhu Milana Chovance na opětovné sjednocení krajských ředitelstvích z pohledu účetní jednotky a také jím zmíněného návrhu Ministerstva financí, nepodařilo se nám dohledat k dané otázce relevantní zdroje a výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.
