Přehled ověřených výroků

Premiér Sobotka se k posílení bezpečnostních složek vyjádřil krátce po pařížské manifestaci v rozhovoru pro Hospodářské noviny. Hovořil konkrétně o škrtech a s tím souvisejícím snížením kapacity, které v minulosti Bezpečnostní informační službu postihly.

Tato opatření by rád napravil. (Výrok později doplnil tak, že by mělo jít o zvýšení rozpočtu v řádech desítek milionů, což ovšem zaznělo až v nedělní debatě a pro ověřování to tudíž není relevantní.)

Zároveň Sobotka vyjádřil přesvědčení, že je třeba ve spolupráci s ředitelem BIS vypracovat plán na dva až tři roky, kterým by zajistili posílení kapacity a modernizaci BIS. Z úst premiéra rovněž padl návrh na zpřísnění trestní legislativy, to však až v dlouhodobějším hledisku. Vláda v současné době podle Sobotkových slov projednává novelu zákona o BIS, která by měla posilovat pravomoci BIS, tento krok ale není bezprostřední reakcí na pařížské útoky. Návrh údajně zahrnuje také myšlenku, že by BIS měla mít přístup k informacím o klientech bank a majitelích mobilních čísel.

Ministrovo tvrzení hodnotíme jako pravdivé.

Podle současné zákonné úpravy jsou dividendy daněny dvakrát. Příjmy z kapitálového majetku jsou předmětem § 8 zákona č. 586/1992. Sb. K prvnímu zdanění dochází při vygenerování zisku, z něhož jsou následně vypláceny dividendy, a ty jsou zdaněny taktéž. Při vyplácení dividend platí pro fyzické i právnické osoby stejná 15% daň (§ 36).

Jak uvádí server měšec.cz, jednou z praxí, jak se vyhnout danění dividend, je přesunout firmu do země, kde je daň z dividend nulová, pak se dani vyhne a dividendu inkasuje v plné výši. Menší subjekty jsou pak nuceny jít cestou, že zisk ihned investují a k vyplacení dividend ani nedojde.

Poslední návrh na zrušení daně z dividend předložila Nečasova vláda. Senát ale v době vlády Jiřího Rusnoka balíček daňových zákonů v září 2013 zamítl a předloha zákona zanikla, protože Poslanecká sněmovna byla v tu dobu rozpuštěna.

V souvislosti s posílením ochrany vnějších hranic EU se v dubnu 2015 dohodly evropské státy na posílení rozpočtu agentury Frontex, která má ochranu vnějších hranic unie na starosti. V rámci tohoto posílení také jednotlivé země mají za úkol vyslat odborníky a techniku. Podle posledních zpráv však zatím evropské státy nabídly jen 48 z požadovaných 775 odborníků.

V Evropské unii fungoval v letech 2007-2013 Fond pro vnější hranice (External Borders Fund, EBF), z jehož celkového rozpočtu (strana 12) 1,8 miliardy eur putovalo do Itálie 250 milionů a do Řecka 208 milionů eur, celkem tedy přibližně 458 milionů eur. Největším příjemcem prostředků z Fondy bylo Španělsko.

"Audit ukázal, že EBF přispěl k řízení vnějších hranic a posílil finanční solidaritu. Další přidaná hodnota EU však byla omezená a celkový výsledek nebylo možné změřit kvůli nedostatkům v monitorování odpovědnými orgány a závažným vadám hodnocení ex post, která prováděla Komise a členské státy," píše Evropský účetní dvůr ve svojí zprávě, kde shrnuje výsledky fondu.

Pro rozpočtové období 2014-2020 se pak nástupcem EBF stal Fond pro vnitřní bezpečnost (.pdf) s rozpočtem téměř 7 miliard eur. I zde se přerozdělují prostředky prostřednictvím národních programů. Část prostředků na ochranu vnějších hranic tedy bude rozdělena prostřednictvím agentury Frontex, kde budou pod kontrolou odborníků ze všech států, část ale bude i nadále přerozdělována prostřednictvím podobného mechanismu jako v předchozích letech a proto výrok hodnotíme jako zavádějící.

Na základě níže uvedených informací hodnotíme výrok jako zavádějící. Podle dohledaných zdrojů v roce 2011 Česká televize informovala například o protestních akcích proti nepřizpůsobivým v Rumburku či ve Varnsdorfu. ČT monitorovala situaci v obou zmíněných městech jak prostřednictvím živého vysílání, tak i prostřednictvím reportáží ve zpravodajských blocích.

Ve zpravodajském souhrnu o situaci v Rumburku se např. dočteme k daným demonstracím: "Na zítra jsou v Rumburku ohlášena dvě shromáždění. První z nich rumburská radnice povolila, druhé, které svolalo hnutí Občanský odpor, nikoliv. Od 17 hodin totiž na Lužické náměstí nahlásila svou akci místní organizace ČSSD. Jejím účelem má být setkání s občany, se kterými chtějí sociální demokraté diskutovat o bezpečnosti ve Šluknovském výběžku. ‚ Tuto akci jsme nahlásili už před delším časem, jsou to minimálně týdny, ‘ uvedl starosta Rumburka a senátor za ČSSD Jaroslav Sykáček."

Jak dokládají přiložené odkazy a reportáže v nich, ČT skutečně zevrubně informovala o situaci v těchto městech a také o extremistických mítincích. Je ale problematické tvrdit, že se tím dostala téměř na roli svolavatele. Bude-li ČT informovat o jakýchkoli demonstracích (oprosťme se tematicky od popisovaného problému) a jejich konáních, neznamená to, že na nich participuje, ale plní svou zpravodajskou povinnost.

Navíc podle Zákona o ČT (.pdf, str. 1) a Kodexu ČT (.pdf, str. 23), je ČT zavázána informovat objektivně a oprostit se od jakékoliv diskriminace. Případné porušení těchto stanov by totiž mělo vážné následky, a to i kvůli tomu, že Rada ČT je odpovědná Parlamentu ČR.

Senátor Škromach má pravdu, že Česká televize zhusta informovala o mítincích, jejichž vyznění lze označit jako extremistické. Je však problematické tvrdit, že se ČT na jejich svolávání podílela tím, že o nich informovala. Výrok je tedy hodnocen jako zavádějící.

Novela zákona zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, o které Robert Pelikán mluví, byla vládou schválena 22. 9. 2014.

Na pořad jednání sněmovny se v rámci druhého čtení novela dostala 10. března 2015. O návrhu zatím nebylo hlasováno, protože jednání bylo přerušeno. Na pořad jednání druhého čtení se návrh opět dostane 11. března 2015. Nicméně je třeba zmínit, že Ústavně-právní výbor PS PČR doporučil tento vládní návrh přijmout.

Dle zprávy ministerstva vnitra se 20. listopadu na jednání ministrů pro spravedlnost a vnitřní věci shodli jednotliví ministři na rozšíření vyměňovaných informací v rejstřících trestů a současně na zesílení operativních opatření na vnějších hranicích Unie.

Výrok hodnotíme jako pravdivý i přes mírnou nepřesnost v uváděných číslech. Pravdou je, že současné diskutované počty vojáků jsou násobně nižší než počet vojáků, kteří bránili hranici v období před rokem 89.

„Vyčlenit k posílení Policie České republiky můžeme bez zásadních omezení řádově až 1500 vojáků,“uvedl Josef Bečvář, náčelník generálního štábu v tiskové zprávě. Rovněž také dodal, že kdyby vláda rozhodla o využití maximálního počtu vojáků, který je 2600, tak by Armáda ČR musela zásadně upravit plán výcviku. Tento počet nicméně potvrdil i ministr obrany Martin Stropnický v České televizi.

V roce 1951 byla československá pohraniční stráž reformována po způsobu sovětských pohraničních vojsk a v témže roce ministerstvo národní obrany poskytlo ministerstvu národní bezpečnosti, pod které Pohraniční stráž patřila, 8000 vojáků základní služby na první doplnění sil. Počet příslušníků Pohraniční stráže byl však stanoven na 18 000 mužů. Na stanovený počet se Pohraniční stráž dostala v únoru roku 1951.

Ovšem nejpalčivější úsek hranice Československa, 453 km dlouhou tzv. železnou oponu mezi Československem a Rakouskem střežilo až 8000 vojáků.

Miroslav Kalousek coby ministr financí připravil hned několik opatření, která měla za úkol zvýšit efektivitu výběru daní. Patřil mezi ně například daňový řád, který v Parlamentu podpořila i opozice; reorganizace finančních úřadů; či lepší spolupráce daňové a celní správy a FAÚ s policií.

Tyto změny ovšem nepřinesly okamžité zvýšení efektivy, jak dokládá například článek z deníku E15 ze září 2013, tedy z období po pádu Nečasovy vlády. Podle tohoto článku Česká republika ve výběru daní pořád výrazně zaostává.

Podle zprávy Evropské komise, která zkoumá tzv. VAT gap, tedy rozdíl mezi potenciálním výběrem DPH a skutečným výběrem, se mezi lety 2011 a 2012 tento “gap” zvýšil ze 17 na 22 % (strana 16).

Na efektivitu výběru daní jako takovou se však dá nahlížet různými způsoby, které by vyžadovaly důkladnou analýzu, a proto výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Trend snižování výdajů na obranu je zřetelný s jednou výjimkou od roku 2005. Za posledních 10 let se rozpočet Ministerstva obrany snížil o skoro 15 mld. Kč. V souladu s výrokem Marka Ženíška nelze označit roky 2009 a 2010 za "nejrazantnější propad" financování resortu (šlo ovšem o jeden z největších meziročních propadů), nicméně od roku 2010 dochází k pozvolnému snižování výdajů. Rozpočty Ministerstva obrany v letech 2005 až 2015 (tabulka č. 1)

Rok 20052006200720082009201020112012201320142015 Rozp. v mld. Kč 58,455,454,949,851,847,743,842,040,842,043,8

zdroj: Ministerstvo obrany České republiky

Pro úplnost přikládáme i tabulku výdajů na obranu v procentech hrubého domácího produktu.

Výdaje na obranu jako % hrubého domácího produktu v letech 2005 a 2015. (tabulka č. 2)

Rok 20052006200720082009201020112012201320142015 % 1,81,61,41,21,31,21,11,1*1,01,01,0*Materiály Severoatlantické aliance ukazují 1,1%, údaje Světové banky 1,0% zdroje: NATO, World Bank

Pravdu má Marek Ženíšek také v tom, že v roce 2014 a i v končícím roce 2015 se české ekonomice daří a roste. V roce 2014 šlo o 2% HDP, aktuální predikce Ministerstva financí pro rok 2015 je 4,5% HDP.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý s výhradou, reálně se na obranu v % HDP vydává stejně jako za vlády Petra Nečase v době škrtů. Výhrada se týká toho, že meziroční pokles v letech 2009-2010 nebyl největší, byl "pouze" jedním z největších.

Senátor Jaromír Štětina i předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg navštívili Majdan v prosinci 2013. Schwarzenberg Kyjev navštívil 14. prosince, o jeho cestě informoval např. server Idnes.cz (částečně ČTK). Přítomnost předsedy TOP 09 přímo na zmíněném náměstí můžeme dokumentovat také snímkem fotografa Eugena Kukly přímo z místa dění. Měl zde pronést: " Skláníme se před vaší odvahou, že nejen snášíte hlad a chlad, ale že vydržíte také represe proti vám ".

Jaromír Štětina byl v této době v Kyjevě také. Mluví o tom sám ve videu uveřejněném na webu YouTube kanálu TOP 09. Mluví o tom, že v Kyjevě potkal také tehdejšího ministra zahraničí (Jan Kohout), jenž byl účasten jednání OBSE.

Na Majdanu, který začal v Kyjevě v noci 21. listopadu 2013, zpočátku demonstrovali ukrajinští studenti, kteří tak chtěli podpořit integraci Ukrajiny do Evropské unie. K protestům se postupně přidávala nejrůznější politická i nepolitická uskupení včetně ukrajinských nacionalistů ze strany Svoboda, veteránů ruské invaze do Afghánistánu či místní židovské komunity a řady dalších skupin.

Kvůli účasti pravicových radikálů na protestech začali ruští politici a ruská média označovat všechny protestující jako pravicové extrémisty. Nacionálně orientované skupiny se k Euromajdanu přidávaly především po násilném zásahu 22. ledna 2013, tedy až po návštěvě obou českých politiků. Je ale pravda, že Jaromír Štětina jel na Ukrajinu opakovaně v únoru 2014, v květnu (v těchto případech navštívil Kyjev) a také v červenci téhož roku navštívil Doněckou oblast.

V případě únorové návštěvy tehdejšího senátora Štětiny došlo k násilnému střetu mezi vládními silami a demonstranty na Majdanu. Průběh těchto bojů na svém Facebooku popisoval Štětina přímo z místa (upozorňujeme, že některé fotky obsahují poměrně drastické záběry).

Senátor Doubrava má pravdu, že v Kyjevě byli skutečně přítomni jak Karel Schwarzenberg, tak i Jaromír Štětina. Problém ovšem vystává, podíváme-li se na "časový prvek" výroku senátora Doubravy. V době, kdy byl na Majdanu Schwarzenberg (prosinec 2013), neprobíhaly na místě vážné střety (v porovnání s pozdějším obdobím - viz. níže) a nelze ani mluvit o "řádění fašistických skupin".

Slova o řádění fašistických skupin jsou tak spíše plamennou rétorikou senátora Doubravy. Pokud se podíváme na dny nejsilnějších bojů na místě, tedy kolem 20. února, tak zjistíme, že boje probíhaly mezi ozbrojenými složkami na jedné straně a mezi demonstrujícími na straně druhé (ti zajali některé policisty a měli také střelné zbraně). Ozbrojené síly však využily ostré munice pro boj proti demonstrantům a např. také odstřelovače - toto dokládá reportáž České televize přímo z místa, která byla odvysílána v Událostech 20. února.

Účast "Banderových skupin" na Majdanu potvrzují některé zprávy, především se jedná o členy pravicové strany Svoboda. Tyto skupiny, jak reportuje v uvedené zprávě Luboš Palata, patřily k těm nejradikálnějším mezi demostranty.

Bližší spojitost (verbální či jinou) mezi jmenovanými politky a skupinami kolem strany Svoboda neexistuje. Doubrava se dopouští zavádění tím, že Majdan jako celek fakticky spojuje s fašistickými skupinami, od čehož se měli podle jeho prohlášení Schwarzenberg se Štětinou distancovat, či tyto demonstrace ignorovat. Pokud se však podíváme na fotografie (reportáž) z místa, kdy tam byli oba jmenovaní, tak je jasně vidět, že Schwarzenberg je na Maidanu v době pokojné demonstrace a Štětina se mimojiné dostal do centra bojů, kde však, jak vyplývá z reportáže České televize, je "největší iniciativa" na straně vládních sil, které používaly proti demonstrantům ostrou munici.

Je nepochybně pravdou, že Schwarzenberg i Štětina podporovali hnutí na Majdanu, to však neznamená, že automaticky podporují řádění radikálů čí případné násilé činy ze strany demonstrantů.