Přehled ověřených výroků

Dohoda o partnerství, ke které měla Evropská komise 88 připomínek, skutečně není doposud schválena.

Dohoda o partnerství pro roky 2014−2020 byla vládou schválena 9. dubna 2014. Následně byla předložena Evropské komisi, která se k ní měla vyjádřit do tří měsíců.

Následně měla Evropská komise 88 připomínek k navrhovanému využití evropských dotací. Evropské komisi se například nelíbilo finanční začleňování Romů do společnosti nebo absence služebního zákona. Většinu těchto připomínek se zástupcům České republiky podařilo vyřešit. Finální schválení této dohody se předpokládá během letních měsíců, nejpozději v září, což je o měsíc dříve, než se původně předpokládalo.

Jaroslava Malého podle jeho webu podpořila pro druhé kolo kandidátka KDU-ČSL Anna Maclová a kandidát hnutí Doma v Hradci Jiří Hladík.

Anna Maclová kandidovala s programem, jehož hlavní body byly:

• podpora rodiny, vhodného propojení pracovního a rodinného života,
• boj proti chudobě,
• rozvoj domácí hospicové péče, podpora pečujících členů rodiny,
• zjednodušení, větší srozumitelnost a dostupnost právních předpisů,
• prosazování odpovědného zadávání veřejných zakázek a jejich transparentnosti,
• podpora aktivního a odpovědného členství v EU pro prosperitu a bezpečnost naší vlasti.

Při srovnání s programem Jaroslava Malého vidíme průnik v podpoře domácí a hospicové péče, dostupného bydlení, zkrácených úvazků a tvorby pracovních míst. Dá se tedy říci, že shoda ve zdravotnické a sociální oblasti je skutečně poměrně vysoká, výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Rada města Plzeň byla v období let 1994–1998 skutečně jedenáctičlenná (.doc, str. 1), složená z těchto radních: Zdeněk Prosek (ODS), Zdeněk Grundman (ODS), Vladimír Duchek (Pravá volba pro Plzeň), Roman Dohnal, Marie Kulawiaková (ODS), Jiří Bláhovec (ODA), Marcel Hájek (ODS), Jiří Šneberger (ODS), Jaroslav Lobkowicz (KDU-ČSL), Emanuel Chán (ČSSD), Jiří Bis (ČSSD). Podle složení můžeme vidět i převahu pravicových stran, doplněnou středovými křesťanskými demokraty a poté dva zástupce sociální demokracie. Průmyslová zóna Borské pole byla otevřena v roce 1998.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, jelikož jsme nenalezli žádné návrhy zákona, kterými by výbor zjednodušoval postup při vývozu. Tyto návrhy zákona nepotvrdil ani Tomáš Kladívko ve svém dovysvětlení výroku.

Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost vydal usnesení, v němž žádá ministra průmyslu, aby ztížil vydání nesouhlasu k exportní licenci v oblasti obranného a bezpečnostního průmyslu. Zda bylo usnesení vyhověno jsme nedohledali.

Co se týče spolupráce mezi výborem a Asociací, tak je pravdou, že tito 2 aktéři spolupracovali v minulém období. Na 7. schůzi výboru 24. dubna 2013 na jednání výboru bylo právě za účasti zástupce Asociace projednávána problematika exportu.

Na tomto jednání vystoupil mimo jiné také senátor Kladívko, jenž uvedl:

„Samozřejmě nikdo nezpochybňuje to, že tento segment obchodu by měl být státem regulován. Na tom se asi shodneme všichni, ale co nám trošičku vadí, je ta předvídatelnost rozhodnutí, to znamená předvídatelnost určité obchodní operace do určitého světového pole s tím, že nevíme, jak to rozhodnutí dopadne. Na jedné straně víme, že do těch zemí exportují naši partneři z členských zemí EU, partneři z NATO, ale my při té žádosti nevíme, jak vlastně budeme posouzeni, jak náš výrobce bude posouzen. A to si myslím, že je věc, která tady vadí nejvíc, ta předvídatelnost rozhodnutí.“

Obecně se problematikou vývozu zbraní a regulace exportu zabýval server Česká pozice. Popisuje také zapojení Senátu do snahy o pomoc Asociaci obranného průmyslu.

V březnu tohoto roku pak byl v Senátu uspořádán kulatý stůl k Problematice výzkumu a vývoje obranného a bezpečnostního průmyslu.

Níže překopírováváme odpověď Tomáše Kladívka na prosbu o bližší informace k upozorněním a návrhům zákona, o nichž hovořil. Za zprávu senátorovi děkujeme.

„Dobrý den,

jednalo se o usnesení [odkaz Demagog.cz] Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost ve věci udělování licencí, ve kterém výbor vyzval příslušná ministerstva o předložení zákonné úpravy nebo nařízení vlády, které by řešilo rozporná stanoviska jednotlivých ministerstev. Dále to byly např. závěry ‚kulatých stolů‘ pořádaných Výborem ve spolupráci s Asociací OBP ve věci udělování vývozních licencí a ve věci financování projektů vědy a výzkumu z rozpočtů MV a MO.

Zdraví Tomáš Kladívko“

Výrok byl změněn z původní hodnoty neověřitelný na základě informací dodaných Tomášem Kladívkem.

Koncepce návrhů řešení problematiky bezdomovectví (.pdf) neobsahuje jedinou zmínku o lidech, kteří by chtěli být bezdomovci. Avšak existovali-li by takoví, mohli by využít záchranné sítě, kterou Koncepce navrhuje rozšířit (str. 15).

Koncepce upozorňuje, že „zásadní význam má diferenciace […] služeb [pro bezdomovce]. Některé služby jsou (a budou) zaměřeny na zachování života pro část zjevných bezdomovců, kteří nebudou schopni resocializace, jiné zase pro část bezdomovců, kteří ve své resocializaci nedosáhnou na vyšší stupeň služeb než na dočasné bydlení, a konečně na tu část bezdomovců, kde je možnost k postupné resocializaci, aby se mohli vrátit a integrovat do většinové společnosti“ (str. 14).

Sankce Evropské unie vůči Rusku jsou zaváděny postupně již od 5. března, kdy EU reagovala na dění na Krymu. Přehled dosud zavedených sankcí je k dispozici například na stránkách Ministerstva financí.

K dispozici jsou různé mapy, znázorňující, jak velká část ukrajiského území je pod kontrolou proruských jednotek, napříkad tato mapa stanice ABC, která porovnává stavy z června a srpna.

Porovnat situaci z března a srpna je možné také na blogu Geographic Travels.

Podle NATO na Ukrajině operují ruské jednotky. V posledních dnech také přinesl server LostArmour.info evidenci o tom (dostupné na Idnes.cz), že povstalci disponují tankovou technikou, kterou má ve výzbroji pouze armáda Ruské federace.

Petr Fiala mluví o "obehrané písničce". Tedy o tom, že vládli 7 let, je tím míněna první a druhá vláda Mirka Topolánka a vláda Petra Nečase, které ovšem trvali dohromady necelých šest let.

Vlády s účastí ODS od roku 2006 (vyjma Fischerovy vlády, kterou ODS podporovala také):

První vláda Mirka Topolánka: 4.9.2006 − 9.1.2007 Druhá vláda Mirka Topolánka: 9.1.2007 − 8.5.2009 Vláda Petra Nečase: 13.7. 2010 − 10.7.2013

ČSSD skutečně podporovala úřednickou vládu Jiřího Rusnoka, o čemž svědčí i fakt, že tato strana hlasovala pro důvěru vládě.

Současná vláda Bohuslava Sobotky je u moci od 29. ledna 2014. 29. července to bude půl roku.

Znění výroku tedy odpovídá realitě a výrok je hodnocen jako pravdivý.

Skrze osobu svého premiéra česká vláda skutečně již dlouho vyjadřuje obavy nad tím, že pokud dojde k plošným hospodářským sankcím zaměřeným proti Rusku - bude to mít dopad i na vývoj evropského hospodářství.

Premiér se takto vyjádřil například na dubnové tiskové konferenci po společném jednání české a slovenské vlády. Negativně se proti hospodářským sankcím proti Rusku vymezil také ministr financí Andrej Babiš.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Podle informací z otevřených zdrojů bylo možné ověřit, že Oldřich Vlasák působil jako zastupitel Hradce Králové od roku 1994 do současnosti, tedy 20 let. Podle sdružení NašiPolitici.cz je Oldřich Vlasák členem zastupitelstva Hradce Králové již od roku 1990, nenašli jsme však informace pro ověření této informace.

Od roku 1994 do roku 1998 byl autor výroku členem rady města. Na období mezi lety 1998 až 2004 se stal primátorem, jeho druhé období jako primátora skončilo 20. 10. 2004.

Do zastupitelstva HK byl také zvolen ve volbách v letech 2006, 2010 a 2014.

Vlasák ve Svazu měst a obcí působil v roli místopředsedy od roku 2000 a v roce 2001 se stal jeho předsedou. Zda tu působil i před rokem 2000 není jasné, nicméně i přes absenci dat je v tomto případě výrok hodnocen jako pravdivý.

Ke zvyšování snížené sazby DPH z 5 % až na 15 % došlo v letech 2008−2013. Tedy v době, kdy vládli jednak premiéři ODS Topolánek a Nečas a dále pak také Jan Fischer jako úřednický předseda vlády.

Právě Fischerova vláda v rámci úsporného balíčku ministra financí Eduarda Janoty také zvyšovala daně (zmiňovanou sníženou sazbu z 9 % na 10 %) a pro zákon, který toto zvýšení umožňoval, hlasovali tehdy i poslanci sociální demokracie (i Bohuslav Sobotka).

Je tedy pravdou, že vlády s účastí ODS v minulých letech zvyšovaly DPH, nicméně sociální demokraté jedno zvýšení podpořili také, tudíž se na zvyšování daní na léky částečně podíleli.