Přehled ověřených výroků

Investigativní prohlídkou náhonu Mlýnského potoka podél ulice Domovina jsme zjistili, že v této části skutečně chybí břehy pro vystupování vodáků. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

první úsek náhonu

druhý úsek náhonu

třetí úsek náhonu

čtvrtý a závěrečný úsek náhonu

Z důvodové zprávy (.doc) ke Smlouvě o převodu akcií Aquaparku Olomouc, a. s., která vznikla na zasedání zastupitelstva města dne 16. 6. 2014, vyplývá, že k 16. 6. bylo statutární město Olomouc většinovým akcionářem s podílem odpovídajícím 85 procentům. Druhým akcionářem byla společnost TECPROM, a. s., jejíž podíl činil 15 procent. V důvodové zprávě je zároveň přiložena tabulka popisující dosavadní růst podílu statutárního města Olomouc i plán na zvyšování do budoucna. Uzavření smlouvy o dalším převodu akcií od společnosti TECPROM, a. s., bylo plánováno na říjen 2014, vzhledem ke komunálním volbám však zastupitelstvo připustilo nedodržení tohoto termínu.

Dominika Kovaříková má však pravdu, když tvrdí, že město je akcionářem aquaparku a zároveň ve společnosti dále zvyšuje svůj podíl.

Vzhledem k tomu, že program TOP 09 do voleb 2010 ve městě Olomouc není dohledatelný (pro ilustraci web TOP 09 ve městě a jeho zachycení minulého programu), je výrok hodnocen jako neověřitelný.

V roce 2005 podala občanská iniciativa Naše Olomouc stížnost Krajskému úřadu Olomouckého kraje, která se vztahovala k financování aquaparku z prostředků města.

V roce 2006 případ prošetřovala protikorupční policie na žádost člena sdružení Naše Olomouc.

Prvotní vklad města Olomouc byl 90 milionů. Dalších 189 milionů zaplatí na akciích. Protože návštěvnost aquaparku není tak vysoká, jak se předpokládalo v původním plánu, celý projekt se prodražuje. Město muselo navýšit kapitál a v roce 2011 si vzalo půjčku. Provoz areálu je zatím stále prodělečný.

Zápis (.pdf, str. 43) ze zasedání zastupitelstva 21. 6. 2005 uvádí, že Kovaříková na jednání " připustila, že v Olomouci není dostatek ploch ke koupání, ale zapochybovala o vhodnosti řešení tohoto problému výstavbou aquaparku. Konstatovala, že 500 mil. Kč není zanedbatelná částka, za kterou se dá pořídit mnoho potřebnějších věcí, než je aquapark, který bude mít rozlohu současného krytého bazénu a bude stát někde u dálnice."

Dále má Demagog.CZ k dispozici stížnost (.doc), kterou Kovaříková 4. 7. 2005 zaslala Krajskému úřadu Olomouckého kraje. Ta upozorňuje na opakovaná porušení jednacího řádu zastupitelstva při projednávání bodu financování výstavby aquaparku. Stížnost kritizuje jednání části zastupitelů, jelikož projednávání mělo být v rozporu s " jednacím řádem ZMO a v rozporu se zákonem o obcích, neboť hlasování předcházela zmanipulovaná diskuse. Náprava spočívá v opětovném projednání tohoto bodu, a to postupem v souladu s jednacím řádem ZMO."

Krajský úřad pak shledal nedodržení pravidel daných jednacím řádem obce, nikoliv však porušení zákona o obcích.

Co se týče schůzky s Martinem Novotným, Kovaříková v konverzaci s Demagog.CZ uvádí, že " ze schůzky nebyl proveden zápis, zúčastnila jsem se jí já a má kolegyně z místní pobočky Hnutí DUHA Olomouc (kde jsem v té době pracovala) Jiřina Popelková." Tato část tedy zůstává neověřitelný. Celkově ale výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož Kovaříková skutečně proti financování auqaparku z veřejných rozpočtů prokazatelně od roku 2005 vystupuje.

Hodnocení jsme změnili z původního "neověřitelné" na základě informací poskytnutých Dominikou Kovaříkovou.

Výrok Dominiky Kovaříkové hodnotíme jako pravdivý, neboť dostavba tramvajové trati je skutečně rozjednána, avšak v cestě jí stojí zmiňované komplikace.

Nehodnotíme, zda je třeba projekty dokončit, či nikoliv, avšak stavba tramvajové trati na sídliště Nové sady je skutečně rozjednaná. Tehdejší primátor Martin Novotný v listopadu 2013 pro iDnes řekl: „My jsme se rozhodli, že této budoucí reprezentaci města předáme kompletní projektovou dokumentaci a všechna potřebná povolení. Já bych považoval za optimální, aby ta druhá etapa byla dostavěna v horizontu příštích tří let“.

O sedm měsíců později však portál Olomoucká drbna upozornil na to, že kvůli nevyřešenému financování projektu a nevykoupeným pozemkům stavba dříve než v roce 2018 nezačne. Mezitím však novopečený poslanec Novotný z primátorského křesla odstoupil.

Druhou etapou tramvajové trati se na svém zasedání zabývalo zastupitelstvo města. V materiálu (.doc) z tohoto zasedání stojí, že vykoupení pozemků je podmínkou pro zahájení stavebního řízení a vydání stavebního povolení. Majitele jednoho z rodinných domů se podle této zprávy nepodařilo přesvědčit k "prodeji, výměně či jinému způsobu majetkoprávního vypořádání". Z toho plyne, že s vlastníkem nemovitosti není uzavřena žádná smlouva.

Další pozemky na plánované trati jsou původním církevním majetkem a nelze je tedy dle zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými organizacemi, do 5. prosince 2014 převést. Pokud nebudou tyto pozemky ve vlastnictví města, nelze vydat stavební povolení.

Podle zprávy je potřeba získat také pozemky firem Billa a Gemo. Na závěr autoři zprávy konstatují: "Z výše uvedeného vyplývá, že zahájení realizace II. či současně i III. etapy TT nelze předpokládat dříve než v roce 2018".

Na základě životopisu zveřejněného Martinem Majorem na webu statutárního města Olomouc hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Martin Major dokončil studium práv na Univerzitě Palackého v roce 2004. Členem zastupitelstva statutárního města Olomouc se však stal již v roce 2002 a členem zastupitelstva Olomouckého kraje v roce 2004. Není tedy pravdou, že by do politiky nešel přímo ze školy. Ba co víc, městským zastupitelem se stal dva roky před koncem svého studia. Podle tohoto životopisu se advokacii věnuje od roku 2004 doposud.

Podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), § 2 odst. 1 písm. l) je tramvajová trať veřejně prospěšnou stavbou, neboť je to stavba pro veřejnou infrastrukturu určená k rozvoji obce. Ve výše zmíněném zákoně v § 170 odst. 1 písm. a) se uvádí, že k vyvlastnění lze přikročit v případě veřejně prospěšné stavby dopravní a technické infrastruktury. Nepovedlo se nám také najít žádnou stavbu, na jejímž vyvlastnění by se Martin Major podílel, a proto výrok hodnotíme jako pravdivý.

Olomouc skutečně již řadu let podrobuje své finance kontrole agentury Standard & Poor’s (podle magistrátu již od roku 1997, web S&P uvádí rok 1998). Aktuální rating je A- pro dlouhodobé závazky (třetí nejvyšší možné hodnocení, .pdf, en; znamená, že subjekt je velmi pravděpodobně schopný dostát svým závazkům, je však více ohrožen případnými nepříznivými změnami například v ekonomickém prostředí než subjekty s vyšším hodnocením AA či AAA) a A-2 pro krátkodobé závazky (druhé nejvyšší možné hodnocení; definice stejná jako výše). Toto hodnocení platí pro závazky jak v domácí, tak cizí měně. Městu byl navíc udělen pozitivní výhled do budoucna, což znamená, že hodnocení se může ještě zlepšit.

V doprovodné zprávě (.pdf, en) z května 2014, kde agentura potvrdila stávající hodnocení, pak S&P konstatuje, že ačkoliv vývoj hospodaření je poněkud horší, než se očekávalo v roce 2013, dá se stále pro roky 2014–2016 počítat se zlepšením. Zpráva hodnotí dluh i likviditu města jako přiměřené, kritizuje však například nedostatky v dlouhodobém plánování, kdy je rozpočet upravován několikrát během fiskálního roku.

I přes výše zmíněné výtky si město drží tento rating od roku 2012, kdy byl výhled zlepšen z hodnoty "stabilní" na "pozitivní". V roce 2006 bylo hodnocení pro závazky v lokální měně ještě o stupeň lepší než nyní.

Operační programy v období 2014–2020 budou jiné než v předcházejícím období, tudíž bude jiné i čerpání financí. Výrok Martina Majora hodnotíme jako pravdivý.

V programovém období 2007–2013 existovalo osm tematických operačních programů (TOP) a sedm regionálních operačních programů (ROP).

V novém programovém období 2014–2020 bude větší prostor dán integrovaným nástrojům (.pdf, s. 17), jako jsou Integrované územní investice (ITI), Integrované plány rozvoje území (IPRÚ) a Komunitně vedený místní rozvoj (CLLD). Všechny tyto nástroje jsou realizovány v rámci Integrovaného regionálního operačního programu (IROP).

ITI (.pdf, s. 124) budou uskutečňovány v metropolitních oblastech celostátního významu. Mezi ně patří i olomoucká aglomerace, vymezená třemi městy – Olomouc, Prostějov, Přerov.

Vzhledem k tomu, že se jedná o polycentrickou aglomeraci (.pdf, s. 124), nositel ITI je určen na základě dohody mezi partnery (v tomto případě jsou řídícím orgánem ITI zástupci měst Olomouc, Prostějov, Přerov).

Pokud tedy hovoříme o čerpání dotací z ITI, budou se na jejich správě podílet zmíněná tři města společně, což je novinkou oproti předchozímu programovému období. Výrok Martina Majora hodnotíme jako pravdivý.

Výše dluhu města Olomouc je v tomto roce podle materiálů města (.xls, záložka Zadluženost) 2,25 miliardy korun. Změna RUD, o níž Major mluví (mimo jiné ji zmiňuje v dalším výroku v souvislosti s kompenzacemi), platí od roku 2008 (další novela zákona, která měnila příjmy obcí, se Olomouce již téměř nedotkla). V tomto roce byla podle výroční zprávy (s. 20) města zadluženost ve výši 865 milionů.

Během tohoto období se tedy město zadlužilo o 1,385 mld. Kč.

I kdyby město přišlo o Majorem zmíněnou výši každoročně (tedy za období 7 let), šlo by o cca 1,05 miliardy Kč. Dodáme také, že Major sám (byť se odchyluje ve výši) popisuje, že vláda České republiky poskytla Olomouci (viz další výrok) částku čtvrt miliardy jako jednorázovou kompenzaci (.pdf) za dopady změny v RUD. Reálně tak podle Majorových čísel jde o ztrátu 800 milionů, což se ovšem nerovná (ani téměř) výši dluhu. Rozdíl mezi výpadkem daní z RUD a celkovým zadlužením města činí 585 milionů korun.

Odůvodnění tohoto výroku bere v potaz čísla, jež uvádí Martin Major, a porovnává je s výší zadlužení v roce, kdy byla přijata novela RUD, se současným stavem zadlužení. Současně bereme v potaz vyjádření primátora o zisku kompenzace od vlády ČR.