Přehled ověřených výroků

Že autorem medializovaného statusu na Facebooku (zde) není sám Tomio Okamura, je přiznané už v samotném jeho textu, který je podepsán " Mgr. Jiří Kobza, člen grémia hnutí Úsvit za Středočeský kraj, diplomat, žil více než 10 let v islámských zemích mj. jako vedoucí české ambasády v Íránu ". Autorství pak Kobzovi přisuzuje jak Česká televize, tak Český rozhlas. Vyjádření samotného Jiřího Kobzy se nám však nikde nalézt nepodařilo a na SMS s otázkou nám zatím neodpověděl.

Pokud jde o minulost Jiřího Kobzy, pak opravdu byl vedoucím OEÚ (Obchodně-ekonomický úsek) ambasády v Íránu, což potvrzuje i jeho vyjádření v této pozici z roku 2004. Na stránce Jiřího Kobzy z webu hnutí Úsvit pak nalezneme, že: " Od roku 2000 do 2004 pracoval jako diplomat (nejprve obchodní rada, později jako Chargé d´Affaires) na velvyslanectví ČR v Teheránu". Taktéž " pracoval v Jemenu a Egyptě, vedl pobočky Strojexportu pro geologické projekty v Jordánsku a v Íránu" a " po ukončení diplomatické mise v Íránu ještě další 3 roky podnikal.

O další informace jsme požádali MZV a také Jiřího Kobzu, odůvodnění bude na jejich základě doplněno.

Údajná schůzka Tomia Okamury s ministrem vnitra Chovancem je zmíněna na stránkách hnutí Úsvit. Žádné mediální zprávy se nám ale nepodařilo nalézt. Tím je potvrzen výrok o mediálním nezájmu o zmiňovanou schůzku.

Samotné uskutečnění schůzky nám potvrdilo MVČR, doslova uvedlo:

" schůzka skutečně proběhla na půdě Poslanecké sněmovny dne 29. 4. 2014, avizovaná témata setkání byla: cizinecký zákon zákon o státním občanství řešení náplně práce České pošty."

Evropská unie zveřejnila 18. listopadu návrh nové směrnice zpřísňující podmínky vlastnění palných zbraní (.pdf). Podle návrhu se zakazuje vlastnění samonabíjecích zbraní, pokud mají vzhled samočinných/automatických zbraní.

Zákaz tedy rozlišuje podle vzhledu a zákaz by se podle návrhu mohl týkat i poloautomatických zbraní (strana 17, návrh přidává do kategorie A - Zakázané střelné zbraně ke stávajícím i Civilní poloautomatické střelné zbraně, které mají vzhled zbraní s automatickým mechanismem.)

Vzhledem k tomu, že primární rozlišovacím prvekm pro zákaz zbraně je jeho vzhled, jsou zakázány i upravené samopaly (z automatických na poloautomatické nebo samonabíjející). Více o vlastnění poloautomatických samopalů a jejich úpravách pro možnosti vlastnění v ČR zde.

Automatické zbraně jsou takové zbraně, jejichž konstrukce jim umožňuje více výstřelů na jedno stisknutí spouště. Samonabíjející, označovány také jako poloautomatické zbraně, jsou zbraně umožňující pouze jeden výstřel na jedno stisknutí spouště.

Součástí návrhu je i sjednocení norem označování zbraní v rámci EU, povinné zdravotní prohlídky atd. Návrh měl být podle plánu projednáván v dubnu 2016, ale vzhledem k okolnostem se mu EU začala věnovat dříve.

Komisařka pro vnitřní trh, průmysl a malé a střední podniky Elžbieta Bieńkowská navrhuje úplný zákaz vlastnění samonabíjejích zbraní.

Debata o vlastnění zbraní je vedena i v ČR. Navrhuje se například vystavení platnosti zbrojního průkazu pouze na 5 let (novela zákona týkající se prodloužení platnosti zbrojního průkazu z 5 na 10 let začala platit v polovině roku 2014), zpřísnění zdravotních kontrol a zavedení psychotestů. Novela zákona reagující na útok v Uherském Brodě a také útoky v Paříži byla 7. prosince schválena vládou. Platnost zbrojního průkazu je znovu pouze 5 let a pro prodloužení bude muset být doložena zdravotní způsobilost. Psychotesty stále nejsou povinné a jsou prováděny pouze na doporučení lékaře. Snadnější by mělo podle novely být zabavení zbraně.

Při hodnocení výroku vycházíme z konsolidovaných účetních závěrek holdingu Agrofert. Jak vyplývá z dat shrnutých v tabulce níže celkový objem zaplacených daní v letech 2006–2014 byl 12,8 miliardy, přijaté dotace pak 7 miliard. To neodpovídá ani jednomu z čísel uváděných ministerem financí a majitelem Agrofertu Andrejem Babišem. Neodpovídá ani poměr, podle kterého dostává Agrofert desetinu toho, co do rozpočtu odvede. Za posledních 9 let sice Agrofert na daních odvedl více, než na dotacích dostal, ale poměr dotací k zaplaceným daním činí více než 50 %.

Zdroj dat: Konsolidované výroční zprávy holdingu Agrofert za roky 2006, 2007, 2008, 2009, 2010, 2011, 2012, 2013, 2014

Škoda Auto vstoupila na čínský trh v roce 2007 a od roku 2010 je Čína pro Škodu nejsilnějším trhem. Auta vyrábí Škoda ve své partnerské automobilce Volkswagen, jehož je Škoda Auto součástí.

V této době byla Česká republika skutečně ještě obhájcem lidských práv, změnu kurzu české zahraniční politiky oznámila až Rusnokova vláda. Současná vláda v nastaveném kurzu pokračuje (.pdf, s. 17−18). Velikým zastáncem tohoto trendu je také prezident Miloš Zeman.

Výrok premiéra je hodnocen jako nepravdivý a to na základě uskutečněných průzkumů mezi samotnými podnikateli a živnostníky v ČR. V těchto průzkumech souhlasí se zavedením elektronické evidence tržeb 37 % (průzkum IPSOS), respektive 39 % (průzkum ČSOB) podnikatelů a živnostníků v ČR.

Průzkum výzkumné agentury (pdf) IPSOS pro Asociaci malých a středních podniků a živnostníků v ČR, provedený na cílové skupině 808 respondentů v listopadu 2014, poskytl následující údaje.

" Se zavedenímpovinnosti elektronické evidence tržeb na obecné úrovni souhlasí 37 % firem. "

" Pouze 20 % drobných živnostníků/firem by souhlasilo se zavedením této povinnostipro firmy ve vlastním oboru. "

Podle průzkumu společnosti ČSOB, který uskutečnila mezi více než 500 podniky, 61 % " tuzemských podniků nesouhlasí se zavedením povinné elektronické evidence tržeb." Žádný z průzkumů přitom z logiky věci nerozlišuje to, kteří podnikatelé jsou "poctiví" a kteří nikoliv a není možné, aby to věděl premiér Sobotka. Výrok je tedy nepravdivý.

Na základě níže uvedených informací hodnotíme výrok jako zavádějící. Podle dohledaných zdrojů v roce 2011 Česká televize informovala například o protestních akcích proti nepřizpůsobivým v Rumburku či ve Varnsdorfu. ČT monitorovala situaci v obou zmíněných městech jak prostřednictvím živého vysílání, tak i prostřednictvím reportáží ve zpravodajských blocích.

Ve zpravodajském souhrnu o situaci v Rumburku se např. dočteme k daným demonstracím: "Na zítra jsou v Rumburku ohlášena dvě shromáždění. První z nich rumburská radnice povolila, druhé, které svolalo hnutí Občanský odpor, nikoliv. Od 17 hodin totiž na Lužické náměstí nahlásila svou akci místní organizace ČSSD. Jejím účelem má být setkání s občany, se kterými chtějí sociální demokraté diskutovat o bezpečnosti ve Šluknovském výběžku. ‚ Tuto akci jsme nahlásili už před delším časem, jsou to minimálně týdny, ‘ uvedl starosta Rumburka a senátor za ČSSD Jaroslav Sykáček."

Jak dokládají přiložené odkazy a reportáže v nich, ČT skutečně zevrubně informovala o situaci v těchto městech a také o extremistických mítincích. Je ale problematické tvrdit, že se tím dostala téměř na roli svolavatele. Bude-li ČT informovat o jakýchkoli demonstracích (oprosťme se tematicky od popisovaného problému) a jejich konáních, neznamená to, že na nich participuje, ale plní svou zpravodajskou povinnost.

Navíc podle Zákona o ČT (.pdf, str. 1) a Kodexu ČT (.pdf, str. 23), je ČT zavázána informovat objektivně a oprostit se od jakékoliv diskriminace. Případné porušení těchto stanov by totiž mělo vážné následky, a to i kvůli tomu, že Rada ČT je odpovědná Parlamentu ČR.

Senátor Škromach má pravdu, že Česká televize zhusta informovala o mítincích, jejichž vyznění lze označit jako extremistické. Je však problematické tvrdit, že se ČT na jejich svolávání podílela tím, že o nich informovala. Výrok je tedy hodnocen jako zavádějící.

Petr Žaluda byl generálním ředitelem Českých drah od 1. 2. 2008 do 30. 7. 2013, kdy byl odvolán představenstvem ČD. Podle údajů z výročních zpráv Českých drah vzrostlo zadlužení společnosti (poměr cizích zdrojů k aktivům v %) během Žaludova působení z 36 % (VZ 2008, .pdf, str. 9) na 52,3 % ke konci roku 2012 (.pdf, str. 4). Rok 2013 není použit, Žaluda byl v půlce roku odvolán, zadlužení by ještě stouplo, nejsme ho však schopni zcela přesně kvantifikovat. Za éry Petra Žaludy tedy zadluženost stoupla, byť byla poměrně vysoká již předtím. Z celkové zadluženosti Českých drah by šlo Žaludovi teoreticky přisoudit zhruba třetinový objem.

Musíme vzít v potaz i to, že ačkoliv když byl Petr Žaluda generálním ředitelem podniku, nebyl monokratickým orgánem. České dráhy jsou akciovou společností, která je plně ve vlastnictví státu, a to podle zákona 77/2002 Sb., o akciové společnosti České dráhy (.pdf). § 3 pak výslovně uvádí, že za stát jedná v případě ČD Ministerstvo dopravy. V podniku funguje dozorčí rada, představenstvo a řídící výbor (členové nominováni jednotlivými resorty). Zákon (díl 5) upravuje pravomoce jednotlivých orgánů.

Z výroku není přesně patrné, o jakém nákupu vagonů ministr financí mluví. Například letos v dubnu nakoupily ČD vozové soupravy (celkem 25 ks) za více než čtvrt miliardy korun.

Pravdivost závěrečné části výroku o pronájmu lokomotiv za 430 milionů korun se nám nepodařilo dohledat, je ovšem pravdou, že si Dráhy některé lokomotivy pronajímají, např. rakouské lokomotivy Taurus, jež jsou ovšem v současné době předmětem sporu mezi ČD a Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže, který v červnu letošního roku udělil ČD pokutu a zákaz plnění smluv kvůli porušení zákona při zadávání zakázky. V říjnu ÚOHS pokutu i zákaz potvrdil.

Pokud tedy budeme hovořit o konkrétní vině za zadlužení (či v podstatě jakýkoli stav v Českých drahách), je nutné hledat odpovědnost jak na generálním řediteli, tak i na politické reprezentaci, která pod sebou má orgány ČD, jež mohou ředitele odvolat. Výklad Andreje Babiše je značně zjednodušující, neboť pomíjí, že generální ředitel Českých drah není nekontrolovatelnou postavou. Proto je výrok hodnocen jako zavádějící.

Není pravdou, že ANO hlasovalo jako jediné pro tento návrh. Spolu s ním jej podpořilo také hnutí Úsvit a nový projekt poslance Okamury, hnutí SPD.

Pozměňovací návrh (.pdf, str.7) k zákonu o registru smluv podal Radek Vondráček z hnutí ANO pod označením C1. Tímto poslaneckým návrhem chtěl stanovit povinnost uveřejnit smlouvy, které již nabyly účinnost přede dnem účinnosti zákona o registru smluv. Jedná se o tzv. živé smlouvy.

Na 31. schůzi poslanecké sněmovny bylo o tomto pozměňovacím návrhu hlasováno v hlasování č. 108 a pozměňovací návrh nebyl přijat. Pro návrh hlasovalo 37 poslanců z hnutí ANO, 1 poslanec z ČSSD, 1 poslanec z KDU-ČSL, 8 poslanců z TOP 09, 6 poslanců z Úsvitu a 5 nezařazených poslanců ze strany SPD.

Ministr Chovanec požaduje v souvislosti z uprchlíky na letošní rok navýšení rozpočtu o 234 milionu korun. V příštím roce žádá navýšení rozpočtu přes jednu miliardu korun.