Přehled ověřených výroků

V listopadu 2011 poslanci opoziční ČSSD zablokovali jednání ve Sněmovně na šest po sobě jdoucích jednacích dní.

Třetí čtení zákona o EET mělo podle původního plánu začít27. listopadu 2015. Jenže než vůbec přišel na řadu první bod jednání, opoziční poslanci TOP 09 a ODS načítali pět hodin změny programu a k otevření bodu o EET tedy vůbec nedošlo.

Obstrukce ve třetím čtení tedy opozice začala až při mimořádné schůzi 11. prosince 2015. Na schvalování zákona nedošlo ve třetím čtení ani o týden později. A obdobný průběh měla i první novoroční mimořádná schůze 8. ledna 2016.

Nemůžeme však tvrdit, že kvůli těmto obstrukcím kvůli jednomu zákonu je zablokovaná celá sněmovna. Od 27. listopadu, kdy se měla začít projednávat EET, prošlo třetím čtením hned několik zákonů, například branný zákon, novela zákona o ozbrojených silách, novela zákona o provozu na pozemních komunikacích nebo novela zákona o významné tržní síle.

Požadavky na velvyslance jsou uvedeny na webových stránkách ministerstva zahraničí. Je zde i požadavek na bezpečnostní prověrku na jeden ze dvou nejvyšších stupňů.

Postup při udělování bezpečnostní prověrky upravuje zák. č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti (.pdf). V § 4 jsou uvedeny čtyři stupně utajení. Jedná se o (vzestupně). "vyhrazené, důvěrné, tajné a přísně tajné".

Tabulková místa Úřadu práce byla navýšena. Pro tento rok se počítá s přijetím dalších 600 úředníků přijato. Mělo by se jednat zejména o terénní pracovníky, kteří mají zajistit efektivní vyplácení nepojistných sociálních dávek. V předchozích letech před rokem 2011 bylo na kontrolu dokladů k vyplácení dávek vymezen větší počet zaměstnanců, než je tomu nyní. Po reorganizaci Úřadu práce a převodu kompetencí zbyla na těchto místech pouze třetina zaměstnanců, která na objem práce nestačila. Zároveň se předpokládá, že by měl úřad ušetřit 5 až 10 % nákladů z objemu vyplacených sociálních dávek (.pdf, str. 1).

Ministryně práce na podzim minulého roku odvolala ředitelku Úřadu práce z toho důvodu, že na úřad bylo přijato kolem 280 nových zaměstnanců, většinou však byli přijati do centrály úřadu, citujeme ředitelku Úřadu práce: "V roce 2011 začalo s 60 lidmi a dnes je jich 340. Do budoucna se to musí změnit, je potřeba posílit hlavně lidi v terénu."

Není možné z veřejně dostupných zdrojů ověřit, kolik milionů bylo díky přijetí nových zaměstnanců na Úřad práce za poslední měsíce ušetřeno.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě dat o pokladním plnění za roky 2014 a 2015.

Pro rok 2014 byl naplánovaný schodek státního rozpočtu ve výši 114 miliard korun, skutečné saldo však bylo 77,78 miliard.

Za devět měsíců roku 2015 činí zatím pokladní saldo 2,77 miliardy korun, schválený schodek za pro celý rok je 100 miliard.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť data uváděná Petrem Fialou odpovídají skutečnosti. Vláda se zavázala zvýšit do roku 2020 výdaje na obranu na 1,4 % HDP, avšak tempo růstu výdajů tomuto závazků neodpovídá.

K dodržování našich povinností vůči NATO se vláda přihlásila již ve svém programovém prohlášení. Konkrétnějších obrysů pak tato proklamace dostala podpisem Smlouvy koaličních stran o zajištění obrany České republiky (.pdf), ve které se vládní strany zavázaly “graduálně zvyšovat rozpočet na obranu až do roku 2020, kdy dosáhne 1,4 % HDP”. Tento závazek se následně objevil také v Bezpečnostní strategii ČR (.pdf) a Koncepci zahraniční politiky ČR.

Dle výhledu státního rozpočtu (viz obrázek, data k nalezení na webu vlády po stažení Dalších příloh materiálu v souboru s názvem „M 02 Tabulky výhled 2016-2018 vláda srpen.xls“ na listu „T-3 výdaje“) budou výdaje na obranu v roce 2016 ve výši 47,588 mld. Kč, což při předpokládaném HDP 4 647 mld. Kč činí podíl 1,024 %. Co se týče roku 2017, výdaje na obranu by měly dosahovat částky 49,657 mld. Kč. Při využití predikovaného vývoje HDP (.pdf) by pak podíl výdajů na obranu na HDP činil v roce 2017 1,045 % a v roce 2018 1,088 %.

Je pravdou, že ODS kritizovala vládu a požadovala, aby výdaje na obranu činily dvě procenta. Na okraj je však také potřeba uvést, že v době Nečasovy vlády, jejímž členem byl mj. také Petr Fiala, výdaje na obranu každoročně klesaly a v posledním roce její vlády činily 1 % HDP. Vzhledem k tomu, že ministerstvo obrany a ministerstvo financí pracují s jinými hodnotami HDP, využili jsme metodiky ministerstva financí, jelikož nám umožňuje vypočítat také podíl na následující roky.

Policii upravuje zák. č. 273/2008 Sb. (.pdf). Policie ČR má 14 krajských ředitelství. Krajské ředitelství je organizační složkou státu a účetní jednotkou, jehož příjmy a výdaje jsou součástí rozpočtové kapitoly ministerstva vnitra. Jsou tedy rozpočtově nezávislí na Policejním prezidiu. Kontrolu nad krajskými ředitelstvími policie ČR vykonává podle zák. č. 341/2011 Sb. (.pdf) Generální inspekce bezpečnostních sborů.

Vyjádření všech tří aktérů jsou podobná. Premiér Sobotka soudí, že v případné pozemní operaci se mají angažovat arabské státy a ne Česká republika. Ministr Zaorálek uvedl, že není příznivcem pozemních operací a je pro dohodu. Federica Mogherini je rovněž pro dohodu a o pozemní vojenské operaci se nezmiňuje.

Premiér Bohuslav Sobotka konstatoval, že: "... v zásadě ani žádná ze šesti desítek zemí, které se sdružily pro boj s Islámským státem, nenavrhuje pozemní operaci. Myslím, že je to správné vyhodnocení situace, protože primárně by se v takových operacích měly angažovat arabské státy."

Ministr zahraničních věcí Zaorálek ve svém oficiální vyjádření z 16. listopadu 2015 uvedl, že není příznivcem pozemní vojenské operace, protože tyto operace vedly vždy v minulosti k posílení těch neextrémnějších skupin. Zaorálek je tedy pro širokou dohodu, ve které mají být USA, Ruská federace, ale i Írán a Saudská Arábie.

Federica Mogherini (.youtube) uvedla, že pouze dohoda jednotlivých hráčů povede k vyřešení situace v Sýrii. O pozemní vojenské operaci se nezmiňuje.

Ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek ve své odpovědi na interpelaci poslankyně Jitky Chalánkové z dubna 2014 uvedl, že v případu norských dětí bylo ze strany českých úřadů učiněno vše, co bylo v jejich kompetencích. " Přesto, že norskou stranou bylo jednoznačně sděleno, že české velvyslanectví, potažmo česká strana, není účastníkem řízení, a tudíž mu nemohou být poskytovány informace, i nadále se snaží náš zastupitelský úřad aktivně komunikovat s norskými úřady, zprostředkovává kontakty s Úřadem pro mezinárodněprávní ochranu dětí v Brně a i nadále je ve styku s pí. Michalákovou (matkou dětí – pozn. Demagog.cz) a její advokátkou pí. Bokovou," dodal ministr zahraničí (.pdf).

Tvrzení Petra Macha, že Lubomír Zaorálek ve své odpovědi pouze odkazuje na nemožnost MZV ČR v této věci dále jednat, je pravdivé. Norsko není členem Evropské Unie a Česká republika s ním nemá smlouvy o ochraně dětí, což znesnadňuje české straně možnost zasáhnout. Od doby zveřejnění interpelace také MZV podniká další kroky.

Zaorálek se v červnu setkal s norským státním tajemníkem Bardem Gladem Petersenem, jak avizoval v odpovědi na interpelaci. " Hovořili jsme o všech známých možnostech, které nezávislý norský systém ochrany dětí nabízí. Mluvili jsme o variantách odvolání a dalších postupech v podobných případech týkajících se ochrany dětí,"popsal Zaorálek pro Novinky.cz.

Zaorálek upozornil, že v tomto případu již byla vydána řada soudních rozhodnutí, které lze zvrátit jen soudní cestou. Rodině Michalákových doporučil obrátit se na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. To matka odebraných dětí udělala už v listopadu 2013 a také se znovu odvolala k norským soudům. V obou případech skončila žádost Michalákové neúspěšně.

Z úhrnné bilance (.pdf) plánovaných příjmů a výdajů státního rozpočtu na rok 2015 a návrhu rozpočtu (.doc) na rok 2016 vyplývá, že objem výdajů opět převýšil/převýší objem příjmů a rozpočty na tyto dva roky počítají s deficitním financováním rozpočtu.

Stát kromě rozpočtu disponuje také dalšími finančními aktivy a pasivy, které spravuje Ministerstvo financí ČR. Mezi státní finanční aktiva patří peněžní prostředky na bankovních účtech, pohledávky států vůči zahraničí, majetkové účasti státu apod. Státní finanční pasiva představují v podstatě státní dluh.

Podle dat MF celkový státní dluh České republiky v roce 2014 poklesl, a to na 1 663,7 mld. Kč. Zahraniční zadlužení státu se zmenšilo (z 395,2 mld. na 300 mld. Kč), naopak domácí zadlužení vzrostlo (z 1 288,1 mld. na 1 363,7 mld. Kč), přičemž příčinou je nárůst objemu střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů.

Podle odhadu (.pdf) MF došlo mezi 31. 12. 2013 a 31. 12. 2014 ke snížení objemu státních finančních aktiv. Zredukovaly se zejména prostředky na umořovacích účtech státu (o 39,7 mld. Kč), cizoměnových účtech (o 22,7 mld. Kč) a objem cenných papírů a jiných finančních aktiv (o 121.2 mld. Kč). Naopak celkový objem státních finančních pasiv mírně vzrostl (na čemž se podílel převážně větší objem tuzemských státních dluhopisů – viz výše).

Na základě výše uvedeného lze tedy dojít k závěru, že ministerstvo financí jednak substituuje zahraniční zadlužení dluhem domácím a dále pak umořuje státní dluh snižováním objemu státních finančních aktiv, zatímco absolutní hodnota státních finančních pasiv mírně vzrůstá. Výrok Miroslava Kalouska proto lze hodnotit jako pravdivý.

Ukrajinský parlament se skládá ze 450 členů, kteří jsou voleni smíšeným volebním systémem – 225 členů poměrným systémem s uzavírací klauzulí 5 % a 225 členů většinově systémem relativní většiny.

Pravý sektor získal v ukrajinských parlamentních volbách jedno křeslo. To získal Dmytro Jaroš, jenž kandidoval v Dněpropetrovské oblasti v jednomandátovém obvodu jako nezávislý. Další politickou stranou, která se dostala do ukrajinského parlamentu a která bývá označována jako krajně pravicová, je strana Svoboda, jež ískala 6 mandátů.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý ze dvou důvodů. Jednak je výsledek krajně pravicových stran a jejich síla v ukrajinském parlamentu takřka zanedbatelný. Dále je z politologického hlediska sporné označení Pravého sektoru jako strany podporující „fašismus“ jako takový. Ideologie Pravého sektoru není fašismus, nýbrž ukrajinský radikální nacionalismus.