Přehled ověřených výroků

Pravděpodobnost, že se tak v budoucnu stane, ověřit nemůžeme. Ministr Pelikán má ovšem pravdu, když tvrdí, že ve věznici v Guantanamu byl díky zákonu o uvalení vaby bez soudu držen člověk, který byl nevinný. Dokumenty nedávno zveřejněné sekterariátem pravidelné kontroly Amerického ministerstva obrany (Periodical Review Board) například informují o případu Mustafy al-Aziz al-Shamiri, který byl ve věznici Guantanamo držen bez soudu celých 13 let. Teprve nyní úřady potvrdily (eng, Guardian), že vyšetřovateli byla u tohoto vězně nedostatečně prověřena identita, a že je ve věznici Guantanamo držen bezdůvodně.

Zadržené uprchlíky vrací ČR do zemí, na jejichž hranicích je zadržela, nebo podle Dublinského systému do země jejich prvotního zadržení. Ne všechny osoby, které jsou v ČR zadrženy, se však dostávají do detenčních center. Detenční zařízení slouží primárně pro zajištění cizinců, kterým bylo vydáno pracovníky cizinecké policie rozhodnutí o správním vyhoštění a zajištění. Na základě veřejně dostupných inforací však nelze potvrdit ani vyloučit, že jsou v detenčních zařízeních také osoby, které žádají o azyl, výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Podle Dublinského systému je určován jediný stát, který projedná žádost cizince o mezinárodní ochranu a ve věci rozhodne, ať už je žádost o mezinárodní ochranu podána kdekoliv na území těchto států (Ministerstvo vnitra).

Pro Syřany byla odsouhlasena výjimka zajišťující, aby se nemuseli příliš dlouho zdržovat na území ČR. Jedná se o tzv. humanitární víza. (Více k tomuto tématu bylo zpracováno v rámci Abecedy migrace.) Současná regulace upravující vízové zákony států EU (tzv. Visa Code) doporučuje státům udělování humanitárních víz v případě, že je situace „dostatečně vážná” (článek 22, str. 51, .pdf). Posouzení vážnosti situace je však již ponecháno na jednotlivých státech, které se doposud zdráhají možnosti humanitárních víz využít.

Návratová politika je jednou z nedílných součástí migračního managementu každého státu. Jedná se dobrovolný nebo nucený návrat (vyhoštění) cizince z konkrétní země poté, co mu nebyla schválena žádost o mezinárodní ochranu, nebo pokud z jiného důvodu přišel o právo v zemi pobývat (IOM, str. 108, .pdf). Na evropské úrovni návraty upravuje směrnice č. 2008/115/ES ze dne 16. prosince 2008, o společných normách a postupech v členských státech při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí (.pdf). V České republice upravuje tuto otázku zák. č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky (.pdf). Rozhodnutí o vyhoštění však ne vždy vyústí v opuštění prostoru Evropské unie. Například mezi roky 2010 a 2013 opustilo EU jen mezi 35 % držitelů rozhodnutí o návratu (Eurostat, str.3, .pdf).

Další informace k této otázce nabízí Abecede migrace vydaná Demagogem.cz u pojmů: Dublinská úmluva, Dobrovolný návrat, Princip nenavrácení.

Poslanci sociální demokracie zastavili v listopadu 2011 chod jednání na celých šest dní. Na program jednání se tehdy dostaly reformní zákony vlády Petra Nečase. Opoziční ČSSD blokovala projednávání zákonů kvůli tomu, že prakticky všichni poslanci ČSSD si naplánovali dvě desetiminutová vystoupení.

V souvislosti s obstrukcemi při projednávání vládního návrhu zákona o EET připravil Demagog.cz blog, který vyšel v prosinci 2015. Kromě sondy mezi do současné Poslanecké sněmovny se v něm dočtete o historii, praktikách a zahraničních zkušenostech, které obstrukce provázejí.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý na základě přehledu pokladního plnění, který vydává Ministerstvo financí.

Jak vyplývá z tohoto přehledu, výběr DPH za první tři měsíce roku 2015 je horší oproti roku 2014 i oproti roku 2013.

Návrh zákona poslance Jana Volného (Celý sněmovní tisk, .pdf, str. 3) má uvedené jako datum nabytí účinnosti 1. ledna 2016.

Vládní návrh zákona o hazardních hrách (Celý sněmovní tisk, .pdf, str. 51) má uvedené jako datum nabytí účinnosti datum 1. ledna 2017.

Pokud jde o zmíněné sazby daně z hazardních her, jde o jiný návrh, konkrétně o návrh zákona o dani z hazardních her. Jeho projednávání však bylo stejně jako v případě výše zmíněného vládního návrhu zákona na 31. schůzi Poslanecké sněmovny 30. 09. 2015 přerušeno. I tento zákon však má (na rozdíl od návrhu zákona Jana Volného) uvedené jako datum nabytí účinnosti 1. ledna 2017. Ve sněmovním tisku (.pdf, str. 13) se pak uvádí, že: " Sazba daně zůstává poměrná lineární, ovšem oproti současné jednotné sazbě ve výši 20 % je stanovena diferencovaně v závislosti na druhu hazardní hry, a to ve výši 25 %, 30 % a 35 %. "

Amnestie Václava Klause (.pdf) z roku 2013 se skutečně mohla dotknout i některých skutků, které spadají do období kupónové privatizace, jelikož nařizovala zastavit stíhání trvající déle než 8 let u trestných činů se sazbou do 10 let vězení. Řadu z těchto případů řešil následně soud, kdy bylo rozhodováno, zda se na daný případ amnestie skutečně vztahuje.

V souvislosti s tímto pak bylo skutečně zastaveno stíhání u 8 obžalovaných v kauze investičních fondů kupónové privatizace Trend a Mercia, ze kterých měly být v 90. letech vyvedeny sta miliony korun. Podobně dopadl také případ investiční firmy Progres Invest, který měl připravit své klienty až o půl miliardy korun.

Celkem se amnestie dotkla zhruba 6 a půl tisíce vězňů (podle dat vězeňské služby) a šlo o opatření, které bylo vymezeno plošně, nešlo o milost nebo zastavení stíhání konkrétním osobám, které byly negativně spojeny s kupónovou privatizací. Současně je nekorektní spojit kupónovou provatizaci s tím, že její účastníci potřebovali samotný akt amnestie. Výrok tedy hodnotíme jako zavádějící.

Předně je třeba říci, že zápis z tohoto jednání bohužel ještě není k dispozici. Ze zvukového záznamu (.mp3) tiskové konference po posledním zasedání vlády neplyne uložení tohoto úkolu ani jednomu z ministerstev. Nicméně z programu (.pdf) jednání vlády vyplývá, že body č. 4 a 5, které shodně předložilo Ministerstvo vnitra, jsou " Zřízení Programu Ministerstva vnitra na asistenci uprchlíkům v regionech původu a prevenci velkých migračních pohybů" a " Postup při realizaci aktualizované Koncepce integrace cizinců – Společné soužití v roce 2015 ".

Oba tyto body byly vládou schváleny. Dá se očekávat, že při těchto činnostech bude třeba spolupráce s Ministerstvem zahraničních věcí, přesto není nijak doloženo, že tyto úkoly byly oběma ministerstvům uloženy. Z tohoto důvodu je nezbytné výrok hodnotit jako neověřitelný.

Hodnocení "pravda s výhradou" si výrok zasloužil díky správnému, avšak ne zcela komplexnímu vyjádření Roberta Pelikána k této problematice.

Podle seznamu návrhů zákonů předložených Národní radě SR jde o vládní návrh ústavního zákona, kterým se mění Ústava Slovenské republiky a dále o vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňují trestní zákon a některé další zákony. Jelikož v novele (.rtf) Ústavy je zakotvena pouze zvláštní kategorie vazby pro podezřelé ze spáchání terorismu, budeme se dále zaobírat novelou trestního a jiných zákonů.

Protiteroristický balíček, jak se souboru návrhů říká, přináší množství nových ustanovení, z nichž některá by mohla kolidovat s Listinou či např. Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod. Úmluva v zásadě vychází ze společných práv jako Listina, která je v některých částech specifičtější.

Pokud hovoříme o jednotlivých ustanoveních ve slovenském návrhu (.rtf), které by mohly být při své aplikaci omezeny Listinou základních práv a svobod, jde například o stanovení specifické lhůty pro zadržení a výslech osob podezřelých z terorismu, pro předání soudu a pro rozhodnutí o vazbě. Tyto lhůty jsou předmětem návrhu novely trestního řádu. Zde jsou Listinou dány lhůty odlišné, na Slovensku však toto vyřešili návrhem (.rtf) změny Ústavy.

Co se týče návrhu novely zákona o slovenské informační službě, tato bude mít nově možnost vyžádat si od kohokoliv, kdo monitoruje veřejný prostor, videozáznam. Zde je potenciálně možno hovořit o zásahu do práva na soukromí a vlastnictví.

Stran návrhu novely zákona o policajnom zbore zmíníme například nově nabytou kompetenci policisty zadržet osobu před zjištěním totožnosti, pokud se nachází na místě, kde se teroristický útok odehrál nebo hrozí. Zde by se dalo hovořit o zásahu do práva na osobní svobodu, soukromí i svobodu pohybu. Variace tohoto ustanovení je sice zakotvena i v § 19/1/g, tam je však ospravedlněna zajištěním bezpečnosti jedince.

Ve sféře základních lidských práv a svobod však není možné jednotlivá práva pro vzájemný rozpor vylučovat na úkor ostatních. Naopak je třeba poměřovat veřejný zájem a zásah do práva. K tomu slouží test proporcionality, v Česku poprvé vyjádřený nálezem Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 4/94. Ze své podstaty totiž většina právních norem do určité míry základní práva každého jednotlivce omezuje. Je proto nutné poměřovat vhodnost zásahu, jeho potřebnost a přiměřenost. Základní lidská práva fungují jako principy, které si při vzájemném střetu (kolizi) vzájemně ustupují a přednost dostává to právo, které je vhodnější, potřebnější. Avšak to jen do takové míry, aby bylo co nejméně omezeno právo, s nímž je v kolizi, které zůstává v omezené podobě zachováno.

Z vyjádření Roberta Pelikána to vyznívá tak, že návrhy jsou z důvodu rozporu s Listinou nepřijatelné. Nicméně v Listině i Úmluvách jsou stanovena základní práva, která lze při dodržení proporcionality omezit zákonem, jak tomu je právě v případě Slovenska. Výjimkou je explicitní stanovení lhůt spojených s vazbou, jak jsme rozebrali výše. Toto lze však vyřešit změnou Listiny. Nicméně přípustnost zásahu do základních práv je vyjádřena i v Listině samotné, typicky u základních ochranných ustanovení jednotlivých práv - např. svoboda vlastnictví, soukromí, osobní svobody. Výrok tedy hodnotíme jako pravdu s drobnou výhradou k neposkytnutí komplexního pohledu na věc.

Výzkumů ohledně výsledku případného britského referenda pro setrvání či odchod z Evropské unie je celá řada. Až na výjimky ale v aktuálních průzkumech převažují respondenti, kteří jsou pro setrvání Velké Británie v EU, podpora odchodu z Unie má spíše klesající trend. Zatím poslední průzkumy, uskutečněné těsně po volbách, ukazjí 45 % pro setrvání, 36 % (strana 5), respektive 37,5 % (strana 15) proti a 18/16 procent nerozhodnutých voličů. Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý.

Jen od počátku roku 2015 uvádí Wikipedie 21 průzkumů od různých organizací. Výsledky oscilují okolo 40 procent pro i proti setrvání v Unii, poměrně velký je i poměr nerozhodnutých respondentů (okolo 15 %, v některých průzkumech ale i 20 a více). O přibližně vyrovnaném počtu hlasů (49 % pro, 51 % proti setrvání) psal v únoru například Guardian v reakci na výzkum agentury Opinium, jednalo se ale o výsledek očištěný o nerozhodnuté voliče (výzkum, strana 53).

Veřejné mínění se v této otázce vyvíjí, ještě v roce roce 2013 ukazovala většina průzkumů, že téměř polovina respondentů podporuje takzvaný Brexit (vysoký byl ale i podíl nerozhodnutých voličů). V roce 2014 už byly průzkumy více vyrovnané, Wikipedie uvádí 43 uskutečněných výzkumů, ve 24 z nich převážil souhlas se zachováním členství, 16 z nich ukazovalo příklon k odchodu z Unie a ve třech dokonce vyšla vyrovnaná podpora příznivců i odpůrců Brexitu.

Jaký bude vývoj veřejného mínění do doby, než se uskuteční referendum, je těžké předvídat. V tuto chvíli ani není jisté, zda se referndum uskuteční v původně plánovaném roce 2017 nebo dříve, jak se nyní snaží prosadit znovuzvolený premiér David Cameron.

Ministr Chovanec požaduje v souvislosti z uprchlíky na letošní rok navýšení rozpočtu o 234 milionu korun. V příštím roce žádá navýšení rozpočtu přes jednu miliardu korun.