Přehled ověřených výroků

V České republice bylo v roce 2013 prosázeno 123 miliard Kč, což je méně než v předchozím roce a takový trend bude zřejmě i pokračovat. Podle studie hazardních her v ČR (.pdf, str. 13) byly v roce 2007 s náskokem na prvním místě v sumě prosázených finančních prostředků výherní hrací přístroje. Na druhé příčce byly technické hry. Následné pořadí bylo: kurzové sázky, kasina a loterie.

Vymezení hazardu na zmíněné typy se poměrně výrazně kryje s výčtem Jaroslava Kubery, který jmenoval herny (provozovny výherních hracích přístrojů), Sportku (představitele loterií) a sportovní (kurzové) sázení. Přesto hodnotíme výrok jako pravdivý. Kromě jmenovaných typů Jaroslavem Kuberou se totiž na hazardu výrazně podílí i kasina a loterie (mimo Sportky).

Do České republiky v loňském roce zavítalo 7 309 856 zahraničních turistů (.xls), což je nárůst o téměř 150 tisíc. Z toho (.xls) největší podíl zaujímají hosté z Německa, následovaní hosty z Ruska a Slovenska. Z mimoevropských zemí se na pátém místě umístili američtí turisté a na desátém čínští turisté.

Český statistický úřad (.xls) rovněž poskytuje informace o návštěvnosti lázeňských ubytovacích zařízení. V loňském roce je navštívilo 3 121 851 cizinců, což bylo o necelých 70 000 více než v roce předcházejícím. Z toho 80 550 navštívilo Ústecký kraj, který zaznamenal jeden z největších nárůstů, přesně o 47,5 %.

Statistiky hostů z arabských zemí se nám bohužel nepodařilo nalézt, proto musíme výrok hodnotit jako neověřitelný.

Hazard není v Německu přímo zakázán. Němci však mají nařízení (Spielverordnung, něm.), které upravuje, kde hrací automaty můžou stát a kolik jich může být.

Podle § 1 tohoto nařízení můžou být hrací automaty instalovány pouze v zařízeních, kde se prodává jídlo nebo pití, v ubytovacích zařízeních, v hernách nebo v sázkových kancelářích. Ani provozování heren tedy není v Německu přímo zakázáno.

§ 3 upravuje počet povolených hracích automatů – v restauračních zařízeních a ubytovnách mohou být maximálně tři, v hernách potom nejvýše 12. Nařízení dále přesně ustanovuje, kolik automatů může stát vedle sebe apod.

Bohužel se nám nepodařilo dohledat, zda jsou nějaké herny v Altenbergu provozovány. Nařízení platné v celém Německu však jejich zřizování nezakazuje.

Prostituce je v Německu legální (něm.). Podle nařízení saské zemské vlády je však prostituce zakázána (něm.) v obcích do 50 000 obyvatel. Takovou obcí je i Altenberg (.pdf, něm., str. 8). Prostitutky by tedy v Altenbergu skutečně být neměly. Opět však platí, že není možné dohledat, jak je tomu doopravdy.

Výrok Petra Měsíce hodnotíme jako neověřitelný, neboť není dohledatelný zápis či nahrávka ze zasedání Zastupitelstva města Teplic.

Poslední zasedání zastupitelstva proběhlo 26. září 2014 ve 14 hodin.

Město zpřístupňuje od poloviny roku 2014 zasedání on-line. Na webových stránkách teplického magistrátu však nelze dohledat zápis ani nahrávku proběhnutých zasedání.

Herny se vyskytují v určitých částech Teplic, přičemž v Trnovanech je jich nejvíce. Zároveň je kriminalita v Trnovanech nižší než např. v centru Teplic. Nicméně máme data pouze za celou oblast a nemůžeme proto říci, zda je daná kriminalita koncentrovaná v okolí heren a v jaké míře.

Herny:

Podle posledních údajů je v Teplicích (.pdf) na 90 heren. Pokud se podíváme na mapu, vidíme, že herny se nachází převážně v Trnovanech a v centru (mapa obsahuje některé neaktuální údaje a je spíše ilustrativní).

Více než 50 heren je v Trnovanech, v centru se nachází okolo 40 heren.

Dalších 9 heren se nachází v okolí ulice Pražská, okolo 15 heren v okolí ulice Duchcovská. Ojediněle se pak vyskytují další herny.

Můžeme tedy říct, že herny se vyskytují v určitých částech Teplic.

Kriminalita:

Kriminalita v Teplicích je vysoká ve dvou městských částech – v centru a v Trnovanech, přičemž v centru je kriminalita v období od června 2013 do června 2014 vyšší.

Teplice – centrum

Teplice – Trnovany

Trestné činy celkem

1065

919

Zdroj: www.mapakriminality.cz

Přestože obecně v ČR nebo v Teplicích není oficiální statistika zjišťující spojitost trestných činů a heren, v zahraničních výzkumech (.pdf) je spojitost kriminality s výskytem heren prokázána.

Je pravda, že v některých obcích byly herny zakázány (jedná se např. o Blansko, Bohumín či třiadvacet městských částí v Brně).

Ústavní soud opakovaně judikoval (dříve zde), že obce mají právo hazard regulovat dle vlastního uvážení. V nálezu Ústavního soudu Pl. 6/13 v bodu 43 soud uvádí: „Za legitimní cíl napadené úpravy nelze konečně považovat ani údajné obavy státu z hrozících arbitrážních sporů. Tvrzení, podle něhož by rušení (či změna) vydaných povolení k provozování interaktivních videoloterijních terminálů mohlo vyústit v zahájení sporů podle mezinárodních dohod o podpoře a ochraně investic, není nijak podloženo a jedná se o pouhou spekulaci. Navíc je třeba připomenout, že pokud by se mělo jednat o arbitráže zahájené podle mezinárodních smluv na ochranu investic, mohli by řízení iniciovat toliko zahraniční provozovatelé, což je však s ohledem na ustanovení § 4 odst. 4 loterijního zákona (loterie může provozovat pouze společnost se sídlem v ČR – poznámka Demagog.cz)vyloučeno“. To, že státu nehrozí arbitráže tvrdí mj. i Transparency International.

I přesto prezident Sdružení provozovatelů centrálních loterijních systémů a dalších her Petr Vrzáň tvrdil: „Je tady ústavou garantováno právo na ochranu investic, tudíž určitě vzneseme nároky za majetkové škody“. O den později, 12. dubna 2013, se k němu připojil také majitel loterijní společnosti Synot, Ivo Valenta: „My jsme měli desetileté licence a budeme usilovat o to, abychom je měli nadále, abychom se soudně těchto licencí domohli zpátky. Pokud nebude vyhnutí a ty dopady na naše společnosti by byly likvidační, tak se budeme určitě soudit v rámci České republiky, a pokud to nepomůže, pak budeme chtít zahájit soudní řízení i přes Brusel a budeme se domáhat svých práv“.

Navzdory těmto proklamacím zástupců loterijního průmyslu není evidována žádná arbitráž vedená proti České republice v důsledku regulace hazardu.

Výrok je hodnocen jako zavádějící zejména proto, že termín konání zastupitelstva byl ohlášen 10 dní předem, tedy v termínu ještě o tři dny delším, než ukládá zákon. Dále všichni kolegové (zvoleni do zastupitelstva za ČSSD) Ing. Waicové nebyli omluveni z absence na zasedání.

17. mimořádné zasedání Zastupitelstva města Teplic se konalo ve čtvrtek 28. 8. 2014 (. doc).

Na programu tohoto zasedání byl mimo jiné také návrh Obecně závazné vyhlášky o zákazu provozování sázkových her, loterií a jiných podobných her na celém území statutárního města Teplice.

Ostatní zasedání zastupitelstva probíhaly v pátek, 15. zasedání 28. 3. 2014, 16. zasedání 20. 6. 2014 a 18. zasedání 26. 9. 2014.

Termín mimořádného zasedání byl vyvěšen na úřední desce dne 18. 8. 2014, tedy 10 dní před oním zasedáním.

Portál pro otevřenost veřejné správy Otevřete uvádí: "Před zákonem si jsou všechna konaná zastupitelstva rovna – neexistuje žádné 'mimořádné', a z takového jeho označení neplyne nic, natož možnost oznamovat ho v jiné než zákonem stanovené lhůtě." Ta je podle § 93, odst. 1 daného zákona sedm dní. Dále § 92 zákona uvádí, že zastupitelstvo se schází dle potřeby (nejméně však jedenkrát za 3 měsíce). Není tedy možné argumentovat "termínem narychlo".

Ing. Waicová je jak členkou zastupitelstva Teplic, tak členkou Zastupitelstva Ústeckého kraje a členkou výboru pro výchovu, vzdělání a zaměstnanost.

Ing. Waicová byla přítomna na schůzi výboru, jak dokazuje email zaslaný tajemnicí Výboru pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost Ústeckého kraje:

„Dne 28.8.2014 se od 9,00 hod. v budově KÚ ÚK v Ústí nad Labem konalo 19. zasedání Výboru pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost Zastupitelstva Ústeckého kraje, které bylo svoláno jeho předsedkyní Ing. Dagmar Waicovou (pozvánka odeslána na konci července). Jmenovaná byla přítomna po celou dobu jednání a dostavila se s časovým předstihem“.

Podle informací, které nám poskytl v e-mailu magistrát města Teplic, byla absence Ing. Waicové na 17. zasedání zastupitelstva řádně omluvena.

Ve stejném e-mailu magistrát také uvádí, že absence členů zastupitelstva MUDr. Svatopluka Černého a Mgr. Štěpána Knézela omluvena nebyla. Oba byly zvoleni do zastupitelstva za ČSSD, ale Mgr. Štěpán Knézel již členem strany není.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě informací poslaných magistátem Teplic.

Ten v e-mailu mimojiné uvádí:

„Člen ZM Teplice Ing. Michal Kasal byl jedním z členů, kteří podepsali žádost o svolání mimořádného zastupitelstva.“

Výrok je zavádějící, protože Teplice sice takovouto studii skutečně nezpracovaly, ovšem průvodní jevy hazardu, včetně informací o počtu zařízení v Teplicích či výnosech z hazardu, jsou zmapovány.

Státní dozor nad sázkovými hrami a loteriemi Ministerstva financí ČR zveřejňuje každý měsíc informativní přehled povolených zařízení. Poslední přehled (.xlsx) zveřejnilo MF ke 30. 9. 2014. Podle něj v současné době existuje v ČR na 57 370 zařízení. V Teplicích existuje 1 141 herních zařízení přibližně na 90 místech.

MF rovněž každoročně monitoruje výsledky provozování loterií a dalších podobných her. Podle statistikyMF bylo v roce 2013 sázejícími vloženo do hry 123,9 mld. Kč, zároveň 95,3 mld. Kč bylo vyplaceno na výhrách a příjmy provozovatelů byly 28,6 mld. Kč. V roce 2012 vydalo MF studii (.pdf) o sociálně patologických dopadech hazardních her na společnosti v ČR.

Za poslední rok skutečně v Teplicích poklesl (.pdf, zjištěno součtem evidovaných heren 5/2013 a 9/2014, viz odkazy a jejich porovnání, to samé u počtu herních zařízení) počet povolených heren o více jak 10 %. Jak je také ve výroku uvedeno, většina ze stávajících podniků přitom ale doznala značného rozšíření, a to především co do počtu provozovaných herních zařízení. Celkový počet heren (.pdf) za minulý měsíc se sice pohybuje spíše k hranici 90 podniků, nicméně celkově můžeme hovořit o pravdivosti daného výroku.