My jsme opakovaně žádali na Zastupitelstvu hlavního města Prahy, aby se změnila metodika rozdělování peněz pro městské části z hazardu, kdy tak jak je to teď, tak vlastně starostové čím víc mají hazardu, heren, automatů, tak tím víc dostávají peníze. Jinak my máme v programu nulovou toleranci k hazardu.
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě zápisů z hlasování a rozprav zastupitelstva HMP a informací z volebního programu KSČM.
V zápisu (.pdf) z jednání Zastupitelstva HMP (27. 2. 2014), se Marta Semelová vyslovila pro návrh opatření ukládající radě HMP “ předložit nově zpracovanou metodiku rozdělování finančních prostředků, obdržených jako odvod z loterií tak, aby motivovala městské části ke skutečnému omezení hazardu...“ (str. 6–7).
Mimo to Semelová např. na zasedání zastupitelstva (.pdf, 19. 9. 2013) uvedla následující: “ Považuji opravdu za naprosto postavené na hlavu, pokud rozdělujeme tyto peníze městským částem podle toho, kolik má která povolených výherních hracích přístrojů a jiných technických herních zařízení a podle počtu dnů, na které byla vydána povolení. My tím přece vyložena nabádáme starosty městských částí, aby tam ty herny, aby tam tyto přístroje herní měli. Čím víc jich budete mít, tím víc budete mít peněz. (...) Znovu požaduji na Radě hl. m. Prahy, aby připravila novou metodiku rozdělování těchto peněz, např. podle počtu obyvatel ” (str.101).
Pravdou také je, že součástí volebního programu KSČM pro Prahu je následující bod: Nulová tolerance k hazardu: likvidace sítě herních automatů a kasín ”.
Moravec: Víte, kolik má městská policie v Praze strážníků? Payne: Přiznám se, že to přesné číslo neznám, ale je to kolem 5 tisíc.
Výrok je označen jako nepravdivý, protože Městská policie Praha by měla mít 2 520 zaměstnanců, ovšem v současné chvíli jí chybí 280 strážníků, takže má pouze 2240 zaměstnanců. Dalších sto strážníků bude muset odejít na konci příštího roku. Velký podstav je způsoben také tím, že městská policie nemohla vloni nabírat nové posily. Ale celkově lze říci, že během posledních let Městskou policii Praha opustilo značné množství strážníků. Tuto situaci se však ředitelství snaží řešit, a to především formou finančních benefitů.
Moravec: Tušíte, jaký je průměrný plat u městského strážníka v Praze? Štěpánek: Je to kousíček přes 20 tisíc korun. (...) Je to ten nejběžnější.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný, z důvodu velkého rozptylu v možném platovém ohodnocení a absenci dohledatelných oficiálních informací.
Podle informací MPSV (.pdf, str. 28) činil medián měsíční mzdy (údaje k prvnímu pololetí 2014) v kategorii Zaměstnanci v ozbrojených silách (kromě generálů, důstojníků a poddůstojníků) 23 646 Kč.
Plat strážníků se liší především v závislosti na době odpracované ve službě a rovněž na lokalitě, kde působí.
Podle Idnes nováčci pobírají v průměru 17 tisíc korun čistého, lidé s desetiletou praxí 21 až 22 tisíc korun čisté mzdy. Portál Městské policie Praha slibuje nástupní plat po 5měsíční přípravě 20 až 22 tisíc korun čistého. Průměrný plat podle jiného článku na Idnes u strážníků v Praze činil v loňském roce 29 609 korun, letos by průměrná mzda měla vzrůst na 30 500 Kč.
Václav Moravec v pořadu uváděl, že průměrná mzda se pohybuje kolem 27 tisíc korun.
Podle nařízení vlády (.pdf, str. 9 a str. 303 a dále) se plat strážníka může lišit až o sedm platových tříd.
Kontaktovali jsme Městskou policii v Praze s žádostí o upřesnění informací a hodnocení doplníme.
Praha jenom na právní poradenství ročně vyhazuje 150 milionů korun. Já řídím nemocnici, která má obrat zhruba 7 miliard, což je zhruba pětina pražského rozpočtu, tak my ročně dáme za právníky 2, maximálně 3 miliony korun.
Podle výroční zprávy (.pdf – str. 11) FN Motol za rok 2013 měla nemocnice skutečně obrat cca 7 miliard korun. Přesně šlo o 7,15 miliardy. Co se týká výše výdajů na právní poradenství, nelze tuto informaci ve výroční zprávě dohledat. Ta v přehledu výdajů pouze souhrnně popisuje výdaj na služby (ve výši cca 335 milionů). Kolik však přesně jde na právní poradenství, resp. na právníky obecně, není dohledatelné.
Zmínka o 150 milionech je dohledatelná z veřejně dostupných zdrojů (např. ČTK/Lidovky.cz). Byla však aktuální v roce 2012, resp. v té době byla publikována. Bylo také přislíbeno, že se tato částka bude snižovat. Z jednotlivých rozpočtů na webu města však není dohledatelné, kolik přesně město ročně souhrnně vydá za právní poradenství v letech po uveřejnění této zprávy –tedy v letech 2013 a 2014. Je otázkou, zda jde celkovou sumu na právní poradenství pojmenovat jako “vyhazování” peněz, to je spíše otázka interpretace jednotlivých politických aktérů.
Pokud vím, tak těmi náborovými testy projde každý sedmý (k pražské městské policii – pozn. Demagog.cz).
Weby Echo24.cz a Idnes.cz informovaly v dubnu a květnu tohoto roku, že výběrovými testy k pražské městské policii prošlo pouze 27 osob z 470 uchazečů pozvaných k výběrovému řízení, což je značně méně než každý sedmý.
Většina dotyčných vypadla na psychotestech. Web regiony.impuls.cz v článku z prosince 2013 uvádí úspěšnost kandidátů okolo 8–9 %. Podle Idnes letos uspělo pouhých 49 uchazečů z 2 100 zájemců.
Dneska na internetu najdete všechny smlouvy, které jsou od 100 tisíc výš. To znamená cokoli, co schválí rada od 100 tisíc, je na internetu.
Na základě informací z internetového portálu hlavního města Prahy hodnotíme výrok jako pravdivý. Dodejme, že Praha zveřejňuje v elektronické podobě všechny uzavírané smlouvy. Smlouvy nad 100 tisíc korun pak od roku 2013 podléhají schválení radou města.
Zrovna Dopravní podnik zveřejňuje od roku 2013 úplně všechny smlouvy na internetu (...). Poslední smlouva je tam ze září 2014.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť na webu Dopravního podniku města Prahy lze skutečně najít uzavírané smlouvy. O tom, že Dopravní podnik v minulosti smlouvy zveřejňovat přestal, informoval na jaře letošního roku server iHned.cz. Nyní je však již smlouvy opět možno zpětně dohledat. Ty nejstarší pocházejí z února 2013 a poslední smlouva byla zveřejněna 26. září 2014. Některé další informace lze nalézt v sekci Odpovědi na žádosti o informace podle zákona č. 106/1999 Sb.
Pražské služby, které jsou také povinným subjektem podle zákona o svobodném přístupu k informacím, žádné smlouvy nezveřejňují. A pan primátor má prostředky, jako zástupce města, které je držitelem většiny akcií, aby tam zjednal nápravu. Bohužel to neudělal.
Výrok je zavádějící, jelikož Michálek naznačuje, že povinné subjekty mají povinnost zveřejňovat smlouvy, což není pravda.
Hlavní město Praha je majoritním akcionářem akciové společnosti Pražské služby. Povinné subjekty jsou dle § 2 zákona č. 106/1999 Sb. státní orgány, územní samosprávné celky a jejich orgány a veřejné instituce. Pražské služby jsou však skutečně povinny zveřejňovat informace. Vyvozujeme tak z judikatury Nejvyššího správního soudu, jenž v rozsudku ze dne 6. 10. 2009, č. j. 2 Ans 4/2009-93, publ. pod č. 1972/2010 Sb. NSS judikoval, že akciová společnost ČEZ, která je většinově vlastněna státem, je povinna informace zveřejňovat. Tato judikatura se dle našeho názoru dá analogicky vztáhnout i na Pražské služby, a. s., jež jsou většinově vlastněny hlavním městem Praha.
Nicméně i za předpokladu, že by se daný judikát vztahoval na Pražské služby, zákon jim neukládá povinnost, aby samy od sebe informace jako smlouvy zveřejňovaly, jak naznačuje Michálek. Subjekty jsou povinovány poskytnout takovéto informace na základě žádosti podle zákona 106/1999 Sb., o tomto případě ovšem Michálek nehovoří.
Společnost Pražské služby na svých webových stránkách skutečně žádné smlouvy nezveřejňuje. V sekci Info pro akcionáře lze sice nalézt například výroční zprávy a záznamy z jednání valné hromady, ovšem úplné znění smluv, o kterých se v těchto dokumentech hovoří, zveřejněno není.
Dopravní podnik kromě 1 města na světě není nikde v privátních rukou.
Výrok je neověřitelný, jelikož nebylo možné dohledat město, kde by figuroval výhradně soukromý dopravce. Existují sice příklady obcí, v nichž vedle sebe paralelně funguje veřejná a soukromá doprava, nicméně příklad, kdy by přeprava lidí spadala výhradně do privátních rukou, jsme nenalezli.
Dle serveru Mises je veřejná doprava zprostředkovávána soukromým dopravce např. v Hong Kongu, kde největším autobusovým dopravcem je společnost KMB (Kowloon Motor Buses), případně na západním pobřeží Turecka. V českém prostředí zajišťuje provoz veřejné linkové autobusové dopravy v některých regionech např. soukromá firma ICOM, a. s.
Jestli si vzpomínáte 4 roky zpátky byli politici v představenstvech, a to se dneska až na úplné výjimky neděje.
Před 4 lety skutečně pražští politici v představenstvech a dozorčích radách městských firem byli hojně zastoupeni. Politici byli, jak informoval Idnes.cz, v představenstvech dozorčích rad společností vlastněných městem i v říjnu 2011. Např. zastupitel za ODS Pavel Hurda to odůvodňoval tím, že nemůže odstoupit okamžitě, protože by tím ohrozil fungování společnosti.
V březnu 2012 informovaly Lidové noviny, že je Pavel Hurda stále členem představenstva Pražské plynárenské. Článek také obsahuje seznam deseti politiků, kteří představenstva opustili. K odvolání dalších politiků došlo v květnu 2013.
Na začátku února 2014 byl do předsednictva Dopravního podniku jmenován člen TOP 09 Jiří Špička. V tomto týdnu vyšel článek o politicích v představenstvech rovněž na serveru Aktuálně.cz, který informoval také o dvou spolustranících primátora Hudečka.
Pravdou je, že politici v dozorčích radách nejspíše nefigurují v takové míře jako dříve.
