Přehled ověřených výroků

Nepravda

Ministr Stropnický odkazuje na rozhovor premiéra v deníku Právo z 5. září 2015 (Sobotka: Pomáháme, ale má to své meze. Okřikování odmítám; strana 7).

V rozhovoru mimo jiné zaznělo:

"Musí existovat seznam bezpečných zemí. Pokud přijdou lidé z těchto zemí, tak prostě nemají nárok na získání azylu. Když přijdete z České republiky do Spojených států, Kanady nebo do Austrálie, tak vám taky azyl neposkytnou, protože Česká republika je vnímána jako bezpečná země. Není přitom důvod, aby lidé třeba z Kosova nebo ze západního Balkánu žádali o azyl v Německu nebo u nás. Je klíčové, abychom byli schopni ekonomické a politické uprchlíky rozlišovat. Jestliže lidé utíkají ze Sýrie před válkou, jejich vesnici obsadil Islámský stát, řadu let se nebudou moc vrátit, tak je potřeba se o ně postarat, poskytnout jim pomoc. Není ale možné, aby Evropa neregulovaně přijímala neomezené množství ekonomických uprchlíků."

"V případě, že kapacity policie nebudou postačovat, budou nasazeni příslušníci armády, kteří budou mít stejné pravomoci. Zatím jsme ve fázi, kdy to není potřeba. To, co je pro nás důležité, je dostatek kapacit, kam můžeme po registraci umístit jak žadatele o azyl, tak migranty, kteří směřují jinam."

Premiér také v rozhovoru potvrzuje, že se na toto téma chystá pondělní setkání s rakouským kancléřem a slovenským premiérem.

Jak ale z výše uvedeného vyplývá, mnoho konkrétních návrhů v rozhovoru nenajdeme. Další aktivity, jako je summit V4 či setkání s představiteli sousedních zemí, však probíhají.

Pravda

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože skutečně v mnoha státech, ze kterých míří uprchlíci do Evropy, české ambasády chybí.

Místem původu imigrantů, kteří žádají o azyl a mezinárodních ochranu v České republice, je Ukrajina a Sýrie a Kosovo (v případě nelegální imigrace, str. 1, .pdf). V všech zemích - Ukrajině, Sýrii i Kosovu - má Česká republika velvyslanectví.

Ministerstvo vnitra nabízí seznam deseti zemí, odkud nejčastěji pochází žadatelé o azyl v období za červen 2015. Zde jsou státy seřazeny podle počtu žádostí, viz následující tabulka (str. 1,.pdf).

Ukrajina48Sýrie12

Vietnam7

Afghánistán6Gruzie4Írák4Kuba3Moldavsko3

Osoby bez státní příslušnosti

3Bělorusko2

Ve všech těchto dalších zemích, Vietnamu, Gruzii, Íráku, Kubě, Moldavsku a Bělorusku, má ČR ambasádu.

Prvních pět zemí migrace do Evropy jsou podle UNHCR (Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky) Sýrie, Afghánistán, Somálsko, Súdán a Jižní Súdán (str. 14,.pdf). Česká republika má velvyslanectví například v Sýrii či Afghánistánu, v jiných zemích však zastupitelský úřad chybí. Zastupitelský úřad pro Somálsko sídlí v Addis Abebě (Etiopie), stejně jako úřad pro Jižní Súdán, v Káhiře (Egypt) sídlí zastupitelský úřad pro Súdán či Eritreu.

Seznam deseti zemí původu s nejvyššími počty migrantů do zemí Evropské Unie v následující tabulce (v milionech osob) (str. 14,.pdf).

Sýrie3,8Afghánistán2,6Somálsko1,1Súdán0,7Jižní Súdán

0,6

Demokratická republika Kongo

0,5Barma

0,5Středoafrická republika

0,4Írák

0,3

Eritrea0,3

Pravda

Podle současné zákonné úpravy jsou dividendy daněny dvakrát. Příjmy z kapitálového majetku jsou předmětem § 8 zákona č. 586/1992. Sb. K prvnímu zdanění dochází při vygenerování zisku, z něhož jsou následně vypláceny dividendy, a ty jsou zdaněny taktéž. Při vyplácení dividend platí pro fyzické i právnické osoby stejná 15% daň (§ 36).

Jak uvádí server měšec.cz, jednou z praxí, jak se vyhnout danění dividend, je přesunout firmu do země, kde je daň z dividend nulová, pak se dani vyhne a dividendu inkasuje v plné výši. Menší subjekty jsou pak nuceny jít cestou, že zisk ihned investují a k vyplacení dividend ani nedojde.

Poslední návrh na zrušení daně z dividend předložila Nečasova vláda. Senát ale v době vlády Jiřího Rusnoka balíček daňových zákonů v září 2013 zamítl a předloha zákona zanikla, protože Poslanecká sněmovna byla v tu dobu rozpuštěna.

Pravda

V Berlíně, hlavním městě SRN, žije více než 3 miliony a 450 tisíc obyvatel, z nichž 160 tisíc jsou muslimové. Berlín se zároveň územně dělí na 12 obvodů. Podle Euro-islam.info za koncentrací muslimů v Berlíně stojí mj. pracovní politika v tehdejším západním Německu z počátku 60. let, kdy odstartovala i vlna imigrace. Obyvatelé muslimských zemí přicházeli v té době do Německa pracovat, později se za nimi stěhovaly i jejich rodiny. V Berlíně skutečně existují části v rámci městských obvodů se zvýšenou koncentrací muslimů, patří k nim hl. části obvodů Mitte, Neukölln a Kreuzberg. Celé Německo má přes 82 milionů obyvatel, z nich je kolem 4,8 milionů muslimů. PodleNovinky.cz tvoří Německo spolu s Francií největší základny přistěhovalých muslimů v Evropě. Muslimské čtvrti se nacházejí ve městech nejen v Berlíně, ale i v celém Německu. Turci totiž mají tendenci zachovávat soudržnost a koncentrují se v sociálně slabších čtvrtích města (Hesová 2005). Problémy i protiimigrantské nálady se v Německu skutečně objevují. Zmiňme například německou občanskou iniciativu PEGIDA (Patriotische Europäer gegen die Islamisierung des Abendlandes), která působí od roku 2014 a organizuje demonstrace proti islamizaci Německa. Velký spor představují například zahalené muslimské dívky ve školách. Situace vyvrcholila na jaře v roce 2015, kdy německý ústavní soud zrušil zákaz nošení muslimských šátků. Německou společnost rozděluje také výstavba mešit na území země. Do situace se zapojují i extremistické skupiny, členy jedné z nich zajala policie v květnu 2015 s podezřením na plánované útoky na mešity. Výrok Petra Macha tedy vzhledem ke zjištěním označujeme za pravdivý.

Neověřitelné

Jak jsme již uvedli v jednom z předchozích výroků, v současné době ministerstvo obrany a generální štáb armády ČR vypracovali koncepční materiál nazvaný Koncepcevýstavby Armády České republiky do roku 2025, který spolu s předcházejícím dokumentem nazvaným Dlouhodobý výhled pro obranu 2030, řeší problematiku výstavby Armády ČR a obrany státu v kontextu praxe kolektivní obrany.

Náčelník GŠ AČR (.pdf) k tomu uvedl 22. října:

"Hlavním cílem Koncepce výstavby AČR je stanovit rozsah a způsob dosažení schopností, které jsou požadovány ke splnění všech úkolů a závazků AČR do konce roku 2025. Strategie dosažení cílového stavu vychází z následujících priorit:1. Výstavba AČR k obraně ČR a kolektivní obraně v rámci NATO.2. Výstavba AČR k naplnění mezinárodních závazků mimo obrany ČR a kolektivní obrany NATO.3. Výstavba AČR k plnění úkolů, které přímo nesouvisí s obranou státu proti vnějšímu vojenskému napadení a s mezinárodními závazky."

V obecných rysech lze tedy popsat základní cíle koncepce, nicméně ta není celá veřejně dostupná, nelze tedy potvrdit konkrétní body, jak o nich Marek Ženíšek mluví. V tuto chvíli tedy výrok hodnotíme jako neověřitelný, po zveřejnění koncepce výrok dopracujeme.

Pravda

V koaliční smlouvě (pdf, s.8) se strany shodly na dodržení nejvýše tříprocentního deficitu veřejných financí. V roce 2014 se deficit nacházel na dvou procentech hrubého domácího produktu (HDP). Státní dluh bude v roce 2015 stagnovat na úrovni roku 2014.

Pravda

Novela zákona zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, o které Robert Pelikán mluví, byla vládou schválena 22. 9. 2014.

Na pořad jednání sněmovny se v rámci druhého čtení novela dostala 10. března 2015. O návrhu zatím nebylo hlasováno, protože jednání bylo přerušeno. Na pořad jednání druhého čtení se návrh opět dostane 11. března 2015. Nicméně je třeba zmínit, že Ústavně-právní výbor PS PČR doporučil tento vládní návrh přijmout.

Pravda

Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť schodek rozpočtu činil v roce 2013 81,3 miliardy a letošní rozpočet je dle jeho § 1 plánován (.pdf) se schodkem 100 miliard. O tom, že česká ekonomika roste v únoru na svém webu informoval např. Český rozhlas.

Pravda

Výrok hodnotíme jako pravdivý i přes mírnou nepřesnost v uváděných číslech. Pravdou je, že současné diskutované počty vojáků jsou násobně nižší než počet vojáků, kteří bránili hranici v období před rokem 89.

„Vyčlenit k posílení Policie České republiky můžeme bez zásadních omezení řádově až 1500 vojáků,“uvedl Josef Bečvář, náčelník generálního štábu v tiskové zprávě. Rovněž také dodal, že kdyby vláda rozhodla o využití maximálního počtu vojáků, který je 2600, tak by Armáda ČR musela zásadně upravit plán výcviku. Tento počet nicméně potvrdil i ministr obrany Martin Stropnický v České televizi.

V roce 1951 byla československá pohraniční stráž reformována po způsobu sovětských pohraničních vojsk a v témže roce ministerstvo národní obrany poskytlo ministerstvu národní bezpečnosti, pod které Pohraniční stráž patřila, 8000 vojáků základní služby na první doplnění sil. Počet příslušníků Pohraniční stráže byl však stanoven na 18 000 mužů. Na stanovený počet se Pohraniční stráž dostala v únoru roku 1951.

Ovšem nejpalčivější úsek hranice Československa, 453 km dlouhou tzv. železnou oponu mezi Československem a Rakouskem střežilo až 8000 vojáků.

Pravda

Výrok plynule navazuje na předchozí vyjádření poslance Volného. Že nejde o klasické registrační poklady již bylo osvětleno výše.

Co se týče nákladů pro podnikatele, ty popisuje důvodová zpráva (.zip) návrhu na straně 24. Konkrétně uvádí:

"Na straně povinných subjektů lze očekávat vznik zejména jednorázového nákladu na pořízení softwaru podporujícího funkci evidence tržeb, který se podle chorvatské zkušenosti může pohybovat okolo částky 500 Kč; u některých složitějších systémů může být částka vyšší, v některých případech však může být úprava software poskytnuta zdarma v rámci každoročního poplatku za aktualizaci software. (...)Dále lze případně očekávat náklady na pořízení technického zařízení podporujícího funkce k založení elektronického spojení se správcem daně, kde výše bude individuální v závislosti na typu a funkcích daného přístroje (notebook, tablet…).Opakované náklady budou na straně povinných subjektů v souvislosti s úhradou služeb internetového připojení, v některých případech lze rovněž očekávat jednorázové náklady spojené se zřízením tohoto připojení. "

Nakolik bude elektronická evidence reálně finančně podnikatele zatěžovat, je otázkou, ovšem sám návrh s nějakou zátěží počítá, což korektně Udženija popisuje. Tento výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.