Strana z tohoto účtu (z centrálního transp. účtu KDU-ČSL – pozn. Demagog.cz) platila kampaň vícero kandidátům, celkem to bylo asi půl milionu korun s tím, že 10 % jsem do toho vložil sám.
KDU-ČSL skutečně disponuje centrálním transparentním účtem, z něj ale nejde vyčíst, jakou částkou jednotlivým kandidátům přispěla. Účet popisuje vydané prostředky na jednotlivé položky, nicméně nespecifikuje, na čí kampaň konkrétně peníze šly.
Přesná položka na kampaň Pavla Botka včetně jeho příspěvku není dohledatelná.
Já kandiduji za stranu, která má transparentní účet.
ODS má transparentních účtů více – jeden “normální/dlouhodobý”, jeden “pro budoucnost” a také jeden speciální na senátní volby.
ODS sice má na kampaň do Senátu zřízen svůj transparentní účet, nicméně ten nezveřejňuje fakticky nic. Jde o souhrn několika transakcí, z nichž není zřejmé, na co přesně výdaje jdou (mimochodem přímo na Kladívkovu kampaň nebyla podle něj vynaložena ani koruna – z "normálního" transparentního účtu pak také není jasné, na co mají být vynakládány jednotlivé peníze).
ODS tedy skutečně má transparentní účet k senátním volbám, nicméně se jedná spíše o pro forma aktivitu. Jeho reálný význam je fakticky nulový.
My jsme na začátku kampaně řekli, že každý senátor (myšleno kandidát) dostává od strany 100 tisíc, v druhém kole dalších 100 tisíc.
Např. server Aktuálně.cz skutečně již na začátku kampaně informoval o tom, že ODS vyčlenila pro první kolo senátních voleb 100 tisíc korun pro každého kandidáta. Na začátku října informoval Idnes.cz o tom, že úspěšní kandidáti dostanou dalších 100 tisíc.
...tato osoba (útočnice ze Žďáru – pozn. Demagog.cz) bez nějakého posudku byla soudem puštěna (...) Bylo tam pouze doporučení z toho jednoho zařízení…
Výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť se rozcházejí informace od ministryně spravedlnosti a mluvčího opavského soudu.
Mluvčí soudu Tomáš Kamradek říká, že " rozhodnutí padlo na základě znaleckých posudků a lékařských zpráv“.
Naproti tomu ministryně Helena Válková, která od soudu dostala všechny materiály, po zběžném prolistování spisu uvedla, že " soud vyšel z vyjádření psychiatrické léčebny, které nebylo příliš zevrubné, a bez důkladného dokazování dospěl k závěru, že byly naplněny podmínky trestního řádu pro přeměnu léčení z ústavního na ambulantní“.
Oba dva okresy, Louny i Rakovník, patří mezi nejchudší okresy ve Středočeském a Ústeckém kraji.
Na základě dat o kupní síle v jednotlivých okresech lze skutečně říct, že oba okresy patří k těm chudším v jednotlivých krajích.
Mapa okresů Ústeckého kraje:
Mapa okresů Středočeského kraje:
Řada investorů nám tvrdí, že nechce investovat v této oblasti (okresy Louny a Rakovník – pozn. Demagog.cz) z důvodu dostupnosti směrem ku Praze.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný, jelikož neexistují žádné veřejné záznamy o tom, že by některý z investorů odmítl v těchto okresech (Louny a Rakovník) investovat své finanční prostředky z důvodu špatné dostupnosti. Tyto okresy mají být navíc s Prahou spojeny rychlostními silnicemi R6 a R7, jež měly být podle serveru na konci roku 2013 dokončeny. Silnice nejsou dodnes hotové (16. září 2014). Chládek však v rozhovoru uvedl, že pro jejich dokončení udělá maximum.
Tady i s paní starostkou, si jistě vzpomíná, jsme měli jedno velké společné téma, a to je zachování žatecké nemocnice a právě díky Senátu se nám podařilo žateckou nemocnici zachránit za účasti všech starostů širokého okolí.
Starostka Žatce Zdeňka Hamousová se skutečně angažovala v “boji” za zachování dětského a gynekologicko-porodnického oddělení nemocnice v tomto městě. Vystoupila při veřejném slyšení k petici za zachování nemocnice, jež proběhlo v Senátu. Na tomto slyšení vystoupil také Marcel Chládek.
Senát tehdy požádal Ministerstvo zdravotnictví, aby byla tato oddělení zachována. Web Vrabci v Žatci informoval o tom, že na jednání vystoupili se svou podporou také starostové okolních měst – Podbořan, Loun, Libořic a Vroutku. Na slyšení bylo řečeno následující: " Dále bych chtěl říct, že kromě toho, že zde sedí zástupci největších měst z bývalého okresu Louny, starosta Loun, starosta Podbořan, místostarosta Postoloprt, tak krom toho i z menších obcí a měst přišlo celkem 48 usnesení, která podporují zachování Žatecké nemocnice v současném rozsahu, která podporují zachování gynekologicko-porodnického oddělení i zachování dětského oddělení ".
O účasti " desítek lidí a starostů z regionu " se zmiňuje také Deník.cz. Oddělení byla nakonec zachována.
reakce na předchozí: Tak musím říct celkem neskromně, že ta aktivita i můj osobní podíl tam byl také značný, protože se jednalo o nemocnici v našem městě Žatci, město je zakladatelem té nemocnice a je to poslední nemocnice, která poskytuje akutní lůžkovou péči v okrese Louny.
V případě snah o zachování některých oddělení nemocnice v Žatci se skutečně starostka Hamousová významně angažovala.
Vystoupila např. v Senátu při projednávání petice. Podle výroční zprávy (.pdf, str. 4) je zakladatelem nemocnice město Žatec. V lounské nemocnici byla akutní lůžková péče zrušena v roce 2010. O zrušení informoval také deník E15. V článku stoji: " Na pacienty z Loun a okolí jsou připraveny nemocnice v Žatci, Mostě, Chomutově a Slaném".
Z těchto měst se v okrese Louny nachází pouze Žatec.
...už máme rozpracované nové vzdělávací obory v regionu právě pro konkrétní investory, jako příprava pracovních sil přímo u nás.
Ve městě Žatec byl zahájen projekt s cílem efektivnějšího vzdělávání úředníků na městském úřadě, čímž by se měla podle popisu projektu zvýšit kvalita nabízených služeb úřadu. V rámci projektu byl vytvořen i internetový portál s online vzdělávacími kurzy a informacemi o vzdělávacích programech probíhajících ve městě. Termíny prvních kurzů jsou stanoveny na listopad 2014.
Zmíněné kurzy jsou však vypsány na školení úředníků. Specifické vzdělávací projekty šité na míru investorům se nám dohledat nepodařilo. Hamousová mluví o "rozpracovaných programech", je tedy možné, že tyto akce nejsou ještě finalizovány, a tudíž jsou veřejnými zdroji nedohledatelné. Výrok tak hodnotíme jako neověřitelný.
Dnes konkrétně jsem například jednal se zástupci ŘSD o problému u R7, protože tam je problém u obce Bítozeves, že nemůže nikdo převzít ten převaděč, který tam chtějí udělat.
Z dostupných informací není možné ověřit, zda kandidát na křeslo senátora Marcel Chládek skutečně 15. října jednal se zástupci ŘSD. Vedoucí tiskového oddělení ŘSD Jan Rýdl informaci nepotvrdil. Uvedl však, že Chládek je s představiteli ŘSD v kontaktu. Kromě problematické situace ohledně rychlostní silnice R7, jíž je v současné době postavena pouze třetina z plánovaných 83 kilometrů, jednají mimo jiné i o propojení D8 a R7.
