Přehled ověřených výroků

Pavel Žáček má v rámci senátních voleb podporu od Karla Schwarzenberga, dále však také od Konfederace politických vězňů v ČR, profesora politologie Michaela Krause či herce Oldřicha Navrátila a mnohých dalších. Co se pak týče podpory od politických stran, kromě zmíněné TOP 09 získal kandidát ODS ve druhém kole senátních voleb i podporu od Svobodných a ČSSD. Proto tento výrok hodnotíme jako pravdivý.

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož boj s kmotry a korupcí byl jedním z volebních hesel Václava Lásky. Heslo "Láska vs. kmotři" bylo pak použito i jako téma pro druhé kolo senátních voleb, avšak po reakci jeho protikandidáta Pavla Žáčka bylo staženo a nahrazeno heslem "Láska pro spravedlnost".

Václav Láska dlouhodobě, především od vstupu do Strany zelených, řeší téma korupce v české politice, kam mimo jiné patří také financování politických stran. Strana zelených se pak chystá podpořit zákon o financování politických stran, jehož spoluautorem byl právě Václav Láska už před vstupem do Strany zelených. Proto tento výrok hodnotíme jako pravdivý.

Podle indexu vnímání korupce z roku 2013 (.pdf) vydaným Transparency International se korupce v zemích na západ od nás vyskytuje. Například Rakousko nebo Francie získala od Transparency International skóre 69 či 71 – skóre 1 znamená korupci největší a 100 korupci nejmenší. Česká republika pak za ostatními státy EU poněkud pokulhává se svým skóre 48. Proto tento výrok hodnotíme jako pravdivý.

Lze říci, že země západní Evropy jsou obecně v této statistice lepší, na horších místech se umísťují např. Slovensko, Itálie či Rumunsko.

Je třeba podotknout, že tento index nelze brát jako absolutní ukazatel výše korupce v dané zemi. Pro potřeby výroku je však využit proto, že na základě srovnatelné metodologie postihuje globálně všechny země, je veřejně využíván a uznáván a nemá fakticky obdobu.

Celou historii návrhu zákona o financování politických stran mapují vládní webové stránky Rady pro koordinaci boje s korupcí. Vládní návrh novely zákona o sdružování v politických stranách, který obsahuje ustanovení pro zprůhlednění financování stran, je zachycen ve sněmovním tisku (.pdf). Novela však takzvaně "spadla pod stůl" s rozpuštěním Poslanecké sněmovny v roce 2013, prošla jen prvním čtením.

Dále podle webových stránek Rady pro koordinaci boje s korupcí existovaly i další návrhy – návrh z března (.pdf) 2012, června (.pdf) 2012 a srpna 2012 (.pdf).

Výrok Václava Lásky hodnotíme jako pravdivý, neboť aktuální návrh v současnosti neexistuje, není v projednávání ani na vládní, ani na parlamentní úrovni.

Modelů poměrného systému je skutečně vícero. Česká republika například pro volby do Poslanecké sněmovny od roku 1990 změnila poměrný volební systém celkem 4x, a to například změnou dělitele (od roku 2002 přešla ČR od Hagenbach-Bishoffovy metody k přijetí d΄Hondtovy metody) či změnou počtu volebních obvodů (do voleb v r. 1998 jich bylo 8, od r. 2002 jich je 14).

Další z takových metod pak může být systém jednoho přenosného hlasu (.pdf), jenž oproti Českem využívanému listinnému poměrnému volebnímu systému dává větší důraz na vůli voliče a personalizaci volby.

Další metodou je bonus pro vítěze voleb, který nyní funguje například v Itálii (.pdf).

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Výrok je hodnocen jako pravdivý na základě dohledaných informací o zahraničních zkušenostech v této oblasti.

Model poskytnutí bydlení je předmětem výzkumů a je aplikován v různých státech světa, v USA, Jižní Africe, Indii a Filipínách. Koncepty pro poskytnutí bydlení nejsou zaměřeny pouze na bezdomovce, ale také třeba na osoby s mentálními poruchami. Model poskytnutí bydlení využívá i OSN při řešení problémových situací ve velkých afrických městech, do kterých se stěhuje chudé venkovské obyvatelstvo.

Poskytnutí dlouhodobého a stálého bydlení pro bezdomovce jako klíč k řešení situace bezdomovectví využil i americký stát Utah v roce 2005 v programu “ Housing First ”. Stejný model byl využit i v dalších amerických velkoměstech se stejně pozitivními výsledky. V roce 2012 se počet bezdomovců snížil o 10 %. Od roku 2005 klesl počet bezdomovců o 75 %. S aplikací modelu jsou spojeny i další benefity jako snižování nezaměstnanosti nebo růst příjmů. Praktické příklady tedy dokazují funkčnost tohoto modelu.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Praha má skutečně vypracovanou koncepci pro řešení problematiky bezdomovectví (.pdf) na léta 2013–2020. Tato koncepce byla publikována v roce 2012. Existuje také koncepce bytové politiky (.pdf). Ta pochází již z roku 2004.

Koncepce návrhů řešení problematiky bezdomovectví (.pdf) neobsahuje jedinou zmínku o lidech, kteří by chtěli být bezdomovci. Avšak existovali-li by takoví, mohli by využít záchranné sítě, kterou Koncepce navrhuje rozšířit (str. 15).

Koncepce upozorňuje, že „zásadní význam má diferenciace […] služeb [pro bezdomovce]. Některé služby jsou (a budou) zaměřeny na zachování života pro část zjevných bezdomovců, kteří nebudou schopni resocializace, jiné zase pro část bezdomovců, kteří ve své resocializaci nedosáhnou na vyšší stupeň služeb než na dočasné bydlení, a konečně na tu část bezdomovců, kde je možnost k postupné resocializaci, aby se mohli vrátit a integrovat do většinové společnosti“ (str. 14).

Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť je rámcově v souladu s informacemi uvedenými v médiích a v dokumentu Koncepce návrhů řešení problematiky bezdomovectví v Praze v letech 2013–2020 (.pdf).

Dodáváme však, že z metodologického hlediska je velmi obtížné bezdomovce sčítat. Poslední celorepublikové sčítání probíhalo v roce 2011 a dle údajů z Českého statistického úřadu bylo v tomto období v Praze napočítáno 1 254 lidí bez domova.

Výše zmíněná koncepce však tuto informaci specifikuje a uvádí následující: “vycházíme ze sčítání bezdomovců(...)a z dalších ověřených pramenů. Vyplývá z nich, že v HMP je v současné době kolem 4000 lidí bez domova. Těch, kteří žijí během dne především na ulicích v místech soustředění občanů a návštěvníků HMP (mluvíme o „zjevných“ bezdomovcích), je kolem 1500 osob, ‚skrytých‘ bezdomovců v běžném provozu města pak asi 2500”. Dále doplňujeme, že např. server Deník.cz uvádí následující: “Odhady počtu pražských bezdomovců se liší, často se uvádí asi 3500 až 4500”.