Přehled ověřených výroků

Z dostupných informací není možné ověřit, zda kandidát na křeslo senátora Marcel Chládek skutečně 15. října jednal se zástupci ŘSD. Vedoucí tiskového oddělení ŘSD Jan Rýdl informaci nepotvrdil. Uvedl však, že Chládek je s představiteli ŘSD v kontaktu. Kromě problematické situace ohledně rychlostní silnice R7, jíž je v současné době postavena pouze třetina z plánovaných 83 kilometrů, jednají mimo jiné i o propojení D8 a R7.

Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou. Ministr nemá obecnou povinnost být v Parlamentu při projednávání zákonů, je to však jeho právo. Marcel Chládek – jak ukazuje docházka při hlasování i interpelacích – ho skutečně využívá.

Marcel Chládek je senátorem od roku 2008 a 29. ledna 2014 se stal i ministrem školství. Souběh funkcí mu tedy ve chvíli vyslovení výroku trval opravdu devět a půl měsíce.

§ 34 odst. 2 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci […], skutečně stanoví, že "při současném výkonu dvou funkcí představitele náleží představiteli plat stanovený tímto zákonem, který je vyšší,“ přičemž zákon upravuje platy:
„a) poslance a senátora Parlamentu […],
b) člena vlády,
c) prezidenta republiky,
d) soudce Ústavního soudu,
e) člena, viceprezidenta a prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu,
f) člena, místopředsedy a předsedy Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, člena, místopředsedy a předsedy Rady Ústavu pro studium totalitních režimů a člena a předsedy Rady Českého telekomunikačního úřadu, […]
g) soudce okresního, krajského a vrchního soudu, Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu […],
h) poslance Evropského parlamentu".

Ustanovení se tudíž vztahuje i na současný výkon funkce ministra a senátora.

Členové vlády mají právo – nikoliv přímo povinnost – se schůzí Parlamentu účastnit. Povinnost dostavit se by vznikla na základě usnesení Poslanecké sněmovny (Ústava ČR, čl. 38; § 55 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny).

Marcel Chládek byl k 26. květnu pátým nejvzornějším senátorem co do účasti na hlasování. Ve Sněmovně se jako ministr účastnil většiny interpelací na svou osobu (losování z 6. a 13. února, 20. března, 15. května, 12. a 19. června). Interpelace z 18. a 25. září mu však musely být odevzdány písemně.

Nenalezli jsme debaty o tom, zda by poslanci, kteří jsou zároveň ministry, neměli nepobírat jeden plat. Pouze skupina okolo Michala Haška navrhovala klouzavý mandát, který by svým zákazem souběhu těchto funkcí ovlivňoval i plat funkcionáře.

Senát se návrhem zabýval 1. října na svém jednání. Jak dokládá stenoprotokol z tohoto jednání, Schwarz na tomto zasedání nevystoupil.

Na tomto jednání byl návrh posunut k projednání v Ústavně právním výboru, v hlasování však Schwarz nebyl přítomen, tudíž jeho stanovisko není jasné. Zda tento návrh již podpořil, resp. se veřejně vyjádřil pro, není dohledatelné (např. na webu senátora není žádné takové jeho vyjádření dostupné).

Výrok hodnotíme jako pravdivý s odkazem na následující informace. Hampl je kandidátem v senátním obvodě Praha 1 za koalici KDU-ČSL a Strany zelených.

Strana zelených podporuje (.pdf, bod 79 a 80) zavedení stejné legislativy v oblasti vztahů stejnopohlavních a různopohlavních párů a odstranění diskriminace sexuálních menšin. Strana zelených také prosazuje novelizaci zákona o registrovaném partnerství umožňující individuální adopci.

Na rozdíl od SZ má KDU-ČSL vůči adopci registrovanými partnery značně negativní postoj a odmítá ji.

Transparency International dle vlastního vyjádření 50 dnů před volbami oslovila 149 kandidátů do Senátu s žádostí o informace ohledně jejich kampaně. Odpovídá to počtu zveřejněných výsledků monitoringu (včetně výsledku Zdeňka Schwarze), tedy situaci, v níž všichni vypsaní kandidáti byli tímto subjektem osloveni.

Na základě výše uvedeného označujeme výrok za nepravdivý.

Zdeněk Schwarz je 16 let ředitelem Zdravotnické záchranné služby hl. m. Prahy a 6 let senátorem. Jako senátor má ze zákona povinnost oznámit formou čestného prohlášení majetek nabytý v průběhu výkonu funkce, jiné vykonávané činnosti či další příjmy (§ 7). Z posledního prohlášení tak například vyplynulo, že si jako ředitel záchranné služby vydělal 1,63 milionu korun a koupil dva domy, na které si vzal úvěr.

ODS sice má na kampaň do Senátu zřízen svůj transparentní účet, nicméně ten nezveřejňuje fakticky nic. Jde o souhrn několika transakcí, z nichž není zřejmé, na co přesně výdaje jdou (mimochodem přímo na Schwarzovu kampaň nebyla podle něj vynaložena ani koruna – z " normálního " transparentního účtu pak také není jasné, na co mají být vynakládány jednotlivé peníze).

ODS tedy skutečně má transparentní účet k senátním volbám, nicméně se jedná spíše o pro forma aktivitu, jejíž reálný význam je fakticky nulový.

Vzhledem ke skutečnostem popsaným v předchozím výroku je toto prohlášení Zdeňka Schwarze hodnoceno jako neověřitelné.

Na základě níže uvedených informací hodnotíme výrok jako pravdivý.

Základ financování kampaně Václava Hampla tvoří příspěvek KDU-ČSL ve výši 500 tisíc Kč. Výdaje placené z tohoto příspěvku lze dohledat na transparentním účtu KDU-ČSL. Bylo potvrzeno i spojení financování se SZ, která obdobně financovala kampaň Václava Lásky, jenž kandidoval za obvod č. 21. Dále se jistým dílem na financování kampaně podíleli i jednotliví přispěvatelé, jejichž seznam lze nalézt zde.

Podle Transparency International navíc Václav Hampl dostal nejlepší možné hodnocení, tedy známku 1.0 za průhlednost své kampaně.

Je pravdou, že Zdravotnická záchranná služba hlavního města Prahy na svém webu zveřejňuje informace o jednotlivých vypsaných a realizovaných zakázkách. V archivu lze dohledat zakázky od března 2012. Nejsme však schopni posoudit, zda se jedná o veškeré zakázky záchranné služby.

V sekci veřejné zakázky (dále rozděleny na dodávky, služby a stavební práce) jsou dohledatelné aktuální zakázky, ostatní jsou v archivu (viz výše).

V sekci sponzoři jsou dohledatelní partneři jediné konkrétní akce (.pdf). Jde o " 3. ročník metodického cvičení krizové připravenosti ‚Pražská 155 ".

Co však na webu absentuje, jsou výroční zprávy (včetně hospodaření). Dostupná je pouze ročenka (.pdf) za rok 2013, kde je sice popsáno hospodaření od roku 2009 do roku 2013 (str. 36), avšak jedná se o souhrnná čísla, která toho moc neřeknou.

Výrok je hodnocen jako zavádějící, neboť na webu pražské záchranky nejsou dohledatelné výroční zprávy, které by alespoň částečně popisovaly celkové hospodaření.