Přehled ověřených výroků

Během představování priorit Republikánské strany pro volby v listopadu 2014 řekl Předseda Sněmovny reprezentantů John Boehner (zvolený za republikány), že: " Sankce Ukrajině nepřinesou svobodu a bezpečnost. To co potřebují, jsou zbraně a poradci. " Jeden z vedoucích představitelů republikánů senátor McCain pak před volbami zdůrazňoval, jak Obama svým chováním umožňuje ruskému prezidentu Putinovi zasahovat na východní Ukrajině tím, že jí neposkytuje potřebnou vojenskou podporu k možné obraně. Po volbách svou tezi dále potvrdil, když prohlásil, že " vyzbrojování Ukrajiny " je jedna z důležitých otázek nového období. Na druhou stranu však zahraničně-politické otázky nebyly tím nejdůležitějším, s čím republikáni do voleb šli, a Ukrajina mnohdy ani není zmiňována.

Naopak administrativa prezidenta Obamy odmítá (Forbes, The Hill, The WSJ), aby byla Ukrajina USA vyzbrojována, neboť by to mohlo potencionálně zintenzivnit probíhající konflikt mezi Kyjevem a proruskými separatisty či dokonce vyprovokovat Moskvu k vyhrocenějším akcím. Obama dal opakovaně najevo, že se pomoc USA "omezí jen na takzvanou neletální pomoc, jako jsou třeba brýle pro noční vidění, deky či vybavení první pomoci".

Evropský postoj ke konfliktu na Ukrajině je pak reprezentován sankcemi uvalenými na představitele Ruska a východo-ukrajinských separatistických regionů (BBC, The NYT). Vojenská pomoc Ukrajině je reprezentována jen jednotlivými státy, kde příkladem je (den po výroku L. Zaorálka) uzavřená dohoda o litevské vojenské pomoci či připravované dodávky zbraní Polskem. Naopak vojenskou pomoc Ukrajině odmítá posílat i Česko nebo Německo. Premiér Sobotka k tomu přímo dodal, že: " Já bych dodávky vojenského materiálu na Ukrajinu, který by mohl být použit pro eventuální bojové akce, v této fázi považoval za prvek eskalace," což jsou názory srovnatelné právě se současnou americkou prezidentskou administrativou.

Podpora velmocí a států povstaleckých skupin bývá obtížně doložitelná. Pro hodnocení tohoto výroku jsme použili data Uppsala Conflict Data Programme (UCDP), databázi, která se dlouhodobě zabývá sběrem dat k ozbrojeným konfliktům, mj. včetně podpory válčících stran.

Data * jsou k dispozici pouze za roky 2011 až 2013, i ta ale stačí k posouzení výroku o podpoře "různých skupin". Z dat je patrné, že syrští rebelové se těší podpoře zejména Saúdské Arábie a Kataru, které jim poskytují zbraně a finance. Důležitým partnerem je také Turecko, které má poskytovat vlastní území pro rebelské základny (oficiálně to Turecko popírá). Na straně rebelů intervenují také USA, které jim zpočátku konfliktu poskytovaly neletální podporu (např. zdravotnický materiál) a poté, co proti nim režim použil chemické zbraně, USA podporu rozšířily i o munici a zbraně.

Syrský režim byl podle dat UCDP od začátku podporován zejména Ruskem a Íránem. Tyto státy shodně podpořily Asadův režim dodávkami zbraní a munice, v případě Íránu byly navíc zaznamenány indicie, že na straně vlády přímo bojovaly íránské Revoluční gardy. Pro úplnost, syrskou vládu podpořila také Venezuela dodávkami paliva a pohonných hmot.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože data UCDP se shoduj s tvrzeními Karla Schwarzenberga.

* K získání dat použijte následující postup:
1) Na záložce "Subset" vyberte z kategorie Name (conflict) položku Syria: government a dejte Proceed
2) Na záložce "Restrictions" vyberte z kategorie Year (conflict) rok 2011 a potvrďte tlačítkem Add to query, následně z rolovací nabídky vyberte znamínko >= a opět Proceed
3) Na záložce "Information" zatrhněte v kategorii Warring party položky Name (Warring Party), Secondary support a Comment on Secondary support. Potvrďte tlačítkem Add a dejte Proceed. Následně si můžete stáhnout dataset.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý. Vysoké schodky se totiž v uplynulých letech zdaleka netýkaly jen pravicových vlád.

Jak vyplývá z přehledu vládních deficitů od roku 2000, nejvyšší deficity byly v letech 2001-2003, kdy byla u vlády Sociální demokracie (Zeman, Špidla; v této vlády byl Bohuslav Sobotka ministrem financí). Pak se převážně dařilo držet rozpočty pod 3 procenty až do roku 2009, kdy došlo k poklesu ekonomiky v důsledku krize (vláda Topolánka, Fischera, Nečase). Již v roce 2012, stále za Nečasovy vlády, se schodek podařilo dostat pod zmíněná 3 %.

Tento trend, čili udržovat schodek veřejných financí po -3% HDP, chce současná vláda udržovat i nadále.

200020012002200320042005200620072008200920102011201220132014 Vládní deficit-82,3-136,8-167,7-180,3-83,4-101,3-79,7-26,9-19,4-192,4-156,4-142,8-101,0-81,3-85,3 Vládní deficit/HDP-3,6-5,6-6,5-6,7-2,8-3,2-2,4-0,7-0,5-5,1-4,1-3,7-2,6-2,1-2,0

Pravdou je, že v roce 2009 byla s Českou republikou zahájena procedura při nadměrném schodku, která byla ukončena až v roce 2014.

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) poskytuje ze zákona zdravotně postiženým dvojí druh pomoci.

Zaprvé, zákon o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením upravuje: příspěvek na mobilitu, příspěvek na zvláštní pomůcku a průkaz osoby se zdravotním postižením a některé benefity, které z něj vyplývají.

Zadruhé se jedná o příspěvek na péči. Ten se poskytuje osobám závislým na pomoci jiné fyzické osoby. Zákon o sociálních službách jej kvantifikuje:

VÝŠE PŘÍSPĚVKU§ 11(1) Výše příspěvku pro osoby do 18 let věku činí za kalendářní měsíc
a) 3000 Kč, jde-li o stupeň I (lehká závislost),
b) 6000 Kč, jde-li o stupeň II (středně těžká závislost),
c) 9000 Kč, jde-li o stupeň III (těžká závislost),
d) 12000 Kč, jde-li o stupeň IV (úplná závislost).(2) Výše příspěvku pro osoby starší 18 let činí za kalendářní měsíc
a) 800 Kč, jde-li o stupeň I (lehká závislost),
b) 4 000 Kč, jde-li o stupeň II (středně těžká závislost),
c) 8 000 Kč, jde-li o stupeň III (těžká závislost),
d) 12 000 Kč, jde-li o stupeň IV ( úplná závislost).

Zákon dále neuvádí, že by byl příspěvěk valorizován např. s ohledem na růst inflace atp., je třeba jej novelizovat a jednotlivé částky upravit či přidat jednorázovou částku dotčeným osobám stejně, jako je nyní diskutováno u penzí.

V červenci 2015 MPSV informovalo, že na rok 2016 připraví dva návrhy, které by mohly příspěvek na péči zvýšit. První návrh počítá s valorizací o deset procent od července, druhý pak počítá s valorizací od července o pět procent a od ledna 2017 také o pět procent. Proti tomu, že příspěvěk na péči nebude valorizován již od ledna 2016, se ohradila Národní rada osob se zdravotním postižením.

Kdy a jestli vůbec bude příspěvěk na péči navýšen, není možné určit, návrhy nejsou ještě projednávány. Příspěvek na péči tedy reálně valorizován naní a to ani ze zákona a aktuálně ani z rozhodnutí politické reprezentace. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Dodejme ještě, že v Poslanecké sněmovně leží poslanecký návrh hnutí Úsvit (.pdf), který zmíněnou problematiku obsahuje. Neřeší konkrétní částky, ale upravuje počet osob, které mají nárok na pobírání příspěvku na péči. Vláda k tomuto návrhu zaujala nesouhlasné stanovisko (.pdf).

Volby se měly dle ukrajinského zákona № 1680-VII "O dočasném režimu místní samosprávy v určitých okresech Doněcké a Luhanské oblasti" (Článek 10, odstavec 2) konat 7. prosince 2014, konaly se však již 2. listopadu tohoto roku.

Výrok je však nutno označit jako zavádějící, neboť dle zmíněného zákona mělo jít o volby komunální, ne parlamentní a prezidentské. Taktéž jejich provedení mělo být navázáno na ukrajinskou ústavu, která existenci “Doněcké lidové republiky” a “Luhanské lidové republiky” a jejich prezidentů i parlamentů neuznává. Senátor Doubrava tak říká pravdu, když hovoří o posunutém datu voleb, zároveň však směšuje dva různé typy voleb, které si vzájemně odporují.

Výrok hodnotíme jako zavádějící. V minulém roce bylo sice 24 hlasovacích dní, počet schůzí byl v letošním roce ale rozdílný. Pravdou také není, že by měl senátor volných 360 dní.

Hlasováními Ivo Valenta nejspíše myslí hlasovací dny, jelikož počet hlasování se pohybuje v řádu stovek. V tomto roce se prozatím Senát sešel na osmi schůzích, jež probíhaly dvanáct dní. Dvacet čtyři hlasovacích dnů bylo v roce loňském, kdy se konalo čtrnáct schůzí Senátu.

Podle mluvčí horní komory je však potřeba vzít v úvahu, že čtyři měsíce nefungovala Poslanecká sněmovna, což omezilo také práci Senátu. A dodává: „Schází se výbory, které zasedají průměrně 1,5 až 2krát častěji, než jsou schůze Senátu. Třeba hospodářský výbor se sešel 33krát, tedy průměrně jednou za tři týdny.Plus probíhají schůze podvýborů, u kterých je četnost hodně individuální. A samozřejmě ještě schůze klubů, které se schází minimálně jednou před schůzí“. Výbor pro hospodářství má pod sebou dva podvýbory – jeden se sešel 5krát a druhý 6krát. Senátoři jsou také členy různých komisí. Např. komise pro rozvoj venkova se sešla v roce 2013 sedmkrát.

V roce 2010 vyhlásila tehdejší předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová na žádost vlády stav legislativní nouze, a to od 1. do 15. listopadu. Tehdejší předseda vlády Petr Nečas to pak ve Sněmovně zdůvodnil následovně:

"(...) Bude-li schválen státní rozpočet, který k 1. 1. příštího roku nebude podložen účinnou legislativou, která bude v účinnosti od 1. ledna příštího roku, bude to nevěrohodný dokument založený pouze na součtu čísel, která nebudou odpovídat skutečné legislativě účinné od 1. ledna příštího roku. To velmi vážně hrozí. Potom může dojít i ke krokům, jako je zhoršení výhledu ratingu České republiky, hrozí prodražení dluhové služby. Tady bych chtěl zdůraznit, že výkyvy pouze v několika procentech činí z hlediska splátky dluhové služby až řády miliard v dluhové službě, hrozí zvýšení deficitu státního rozpočtu a zvýšení deficitu veřejných rozpočtů jako celku a hrozí také naprosto prokazatelně daňové úniky. Celkový sumář těchto hospodářských škod je spíše než v řádech miliard ve dvojciferném čísle miliard.

Čili jsou to velmi významné hospodářské škody a naprosto legitimně a v souladu se zákonem na to vláda musela zareagovat a musela požádat o vyhlášení stavu legislativní nouze právě proto, aby k těmto závažným hospodářským škodám nedošlo. Takto jsem to zdůvodnil již téměř před týdnem, byť pan poslanec Tejc buď nebyl v práci, anebo v práci byl a nedělal to, co má, to znamená neposlouchal řečníka."

Jednalo se o čtyři novely, které mimo jiné mění zákon o daních z příjmů, o stavebním spoření, či balík úsporných opatření z Ministerstva práce a sociálních věcí. Součástí úsporného balíčku bylo například zrušení porodného na druhé a další dítě nebo zdanění příjmů důchodců.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, protože všechny vyjmenované změny jsou v novele obsaženy a vláda tuto novelu usnesením schválila.

Novela zákona o sdružování v politických stranách a politických hnutích (.doc) se zabývá financováním politických stran.

V této novele je obsaženo v § 17 povinnost ověřit účetní uzávěrku politické strany nebo hnutí auditorem. Téhož auditora lze určit opakovaně nejvýše 5 let po sobě následujících kalendářních let. Jedná se o tzv. rotaci auditorů.

§17a řeší financování politických stran a hnutí a zavádí transparentní bankovní účty pro jednotlivé strany a hnutí. Pouze částky do 5000 Kč lze hradit v hotovosti. V případě, že subjekt nezřídí zvláštní účet nebo nevede oddělené účty dopouští se správního deliktu s pokutou do 200 000 Kč. Jestliže daný politický subjekt neodstraní ve stanovené lhůtě nedostatky ve výroční finanční zprávě, hrozí mu pokuta do 2 000 000 Kč.

§18 se obsahově zabývá dary nebo jiným bezúplatným plněním. Zde jsou stanoveny limity. Od jedné osoby nelze přijmout dar nebo jiné bezúplatné plnění, které by v jednom kalendářním roce překročilo částku 3 000 000 Kč. Pokud daný subjekt získal dar nebo bezúplatné plnění v rozporu s tímto zákonem a tento dar nebo jiné bezúplatné plnění vrátí po uplynutí stanovené lhůty, tak mu hrozí pokuta do 200 000 Kč.

Výše uvedené správní delikty vychází z §19i až §19k.

Dohled nad financováním politických stran a hnutí vykonává Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. Ten také v prvním stupni projednává správní delikty. To je změna oproti prezidentské volbě, kdy kandidáti měli také povinnost zřídit zvláštní volební účet, prověřením financování se však zabýval jen mandátový a imunitní výbor Senátu, správní delikty pak projednával krajský úřad.

Vláda usnesením č. 593 dne 29. července 2015 (.pdf) schválila novelu zákona o sdružování v politických stranách a politických hnutích, která se obsahově zabývá financováním politických stran a hnutí.

Stávající bezpečnostní strategie (.pdf) pochází z roku 2011. Asociací pro mezinárodní otázky jí tehdy byla vyčítána vágnost a chybějící vize.

Aktualizovaná bezpečnostní strategie není v tuto chvíli veřejně dostupná a výrok tedy hodnotíme jako něověřitelný.

Pro informaci uvádíme informace o nové koncepci zahraniční politiky a lidskoprávní strategii.

Ministerstvo zahraničních věcí o této nové zahraniční strategii na svém webu zatím neinformovalo, avšak její pracovní podobu na začátku prosince zveřejnil týdeník Respekt. Podle něj:

"nijak nereaguje na aktuální hrozby v Evropě i ve světě, které před Česko staví řadu rizik a výzev, jak vše zvládnout. Ze čtení se naopak zdá, jako by se autoři domnívali, že žijeme v bezpečném vakuu, které vydrží navždy. Například zde až na jednu krátkou zmínku není nic o Islámském státu a nebezpečí, které fundamentalisté představují pro západní civilizaci včetně Evropy. Jasné není ani to, jaký má Česko názor na stabilizaci tohoto regionu, ani co chce dělat s narůstajícím přílivem migrantů. Materiál rovněž zcela pomíjí konflikt na Ukrajině, tedy ruskou anexi Krymu a pokračující destabilizaci východu země".

Ve strategii je na str. 3 jako strategicky významný bezpečnostní zájem uveden boj s nelegální imigrací a terorismem Dále v ní stojí, že "prostředkem zvládání místních a regionálních konfliktů je aktivní účast v misích k udržení míru a zvládání krizí za našimi hranicemi". Avšak tyto materiály unikly do médií ještě před teroristickými útoky v Paříži, tudíž nelze ověřit, zda byly v této souvislosti dále aktualizovány.

Ministr na konci roku sdělil Deníku, že zveřejnění této koncepce je plánováno na první čtvrtletí roku 2015.

Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek poskytl po svém nástupu do vlády rozhovor serveru Idnes.cz. V tomto rozhovoru se vyjádřil i k vládní politice stran územní celistvosti Číny: "Hlavně bychom neměli připustit jakékoliv zpochybňování teritoriální integrity Číny. To není v českém zájmu. Dokonce si myslím, že v budoucnu bude součástí Číny i Tchaj-wan. Sjednocování s Hongkongem i Macaem probíhá velmi civilizovaným způsobem, s podobně vysokým stupněm autonomie bude podle mě připojen i Tchaj-wan," řekl. Proti tomu se ohradil zástupce Tchaj-pejské hospodářské a kulturní kanceláře.

Stejný postoj pak zopakoval i prezident Zeman při své říjnové návštěvě Číny.

Postoje obou mužů jsou pak v souladu s dlouhodobou politikou českých vlád, které nezpochybňují územní celistvost Číny, jak ostatně konstatuje i jeden z předchozích ministrů, Karel Schwarzenberg, během jehož působení na Ministerstvu zahraničních věcí byl důraz na lidská práva značný. Konkrétně uvedl: "Já vám něco řeknu. Jednotu Číny jsme uznávali od začátku. My jsme nikdy, ani já, přes všechno přátelství s dalajlámou, neuznali tibetskou vládu v exilu. Totéž platí pro Tchaj-wan, který je velkým investorem u nás. Ale neuznávali jsme je, protože hájíme princip jednotné Číny".

Zároveň v souladu s touto politikou podle dostupných zdrojů nedošlo k oficiální státní návštěvě vrcholného českého politika v Tchaj-wanu.

Z dlouhodobého hlediska se tedy nejedná o náhlou změnu postoje ze strany Jana Mládka nebo současné vlády ve snaze zalíbit se Číně. Z toho důvodu hodnotíme výrok jako nepravdivý.