Přehled ověřených výroků

Při volbách do Evropského parlamentu byl Miloslav Ransdorf umístěn na 4. místo kandidátky Komunistické strany Čech a Moravy, což bylo nevolitelné místo. Díky preferenčním hlasům poskočil na 2. místo a získal mandát europoslance. Kateřinu Konečnou, která kandidátku vedla, skutečně Ransdorf nepřeskočil.

Celkově získala KSČM 11 % hlasů a 3 mandáty.

Za nejvyšší autoritu mezi rozdrobenou syrskou opozicí je považována Národní koalice syrské revoluce a opozičních sil (angl. National Coalition for Syrian Revolutionary and Opposition Forces). Hlavní syrské opoziční frakce se sjednotily v listopadu v roce 2012 na summitu v katarském Dauhá.

Krátce po dosažení konsenzu mezi opozičními silami uznala Evropská unie syrskou opoziční koalici jako legitimní.

Dle oficiálního webu koalici tvoří 114 členné parlamentní shromáždění, které tvoří zástupci následujících skupin:Svobodná syrská armáda (angl. Free Syrian Army)Syrská národní rada (angl. Syrian National Council)Demokratický blok (angl. the Democratic Bloc)Revoluční hnutí (angl. the Revolutionary Movement)Syrská revoluční generální komise (angl. Syrian Revolution General Commission)

Zmíněné skupiny Al-Káida a an-Núsra jsou obecně považovány za teroristické a obě se nalézají na seznamu teroristických skupin amerického ministerstva zahraničí a na sankčním listu OSN.

An-Núsra je opoziční uskupení bojující proti vládě Bašára Assada, nicméně se v žádném případě nejedná o demokratickou opozici. An-Núsra je jihadistická skupina částečně spolupracující s Al-Káidou, která vznikla v roce 2011 za přispění Islámského státu.

V říjnu 2015 jeden z vrchních představitelů Národní syrské koalice vyzval an-Núsru k přerušení vztahů s Al-Káidou a k zastavení další destrukce Sýrie. Nicméně šlo pouze o jednostrannou výzvu a an-Núsra není součástí syrské demokratické opozice. An-Núsra s demokratickou opozicí nespolupracuje formálně ani fakticky, nelze ji tedy k ní řadit. Oba subjekty mají společný pouze zájem na ukončení dosavadního režimu. V celé Sýrii působí řada opozičních skupin vůči Asadovu režimu, nelze je ovšem chápat jako jednotlivý celek.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý na základě přehledu pokladního plnění, který vydává Ministerstvo financí.

Z aktuálního přehledu za první tři měsíce z tabulky č. 2: Meziroční srovnání celostátních daňových příjmů a pojistného na veřejné zdravotní pojištění (v mld. Kč) vyplývá, že zatímco za leden-březen roku 2013 se na DPH vybralo 73,34 miliardy korun, zatímco první tři měsíce letošního roku, po zavedení druhé snížené sazby DPH, přinesly výběr 72,35 miliardy Kč. Jedná se tedy o pokles o téměř miliardu korun, nikoliv 500 milionů jako tvrdí Bohuslav Sobotka.

Jak vyplývá z přehledu sazeb DPH, ty byly v České republice dlouhou dobu stabilní (beze změny od roku 1995 až do roku 2004). Do období vlád, jejichž členem byla ODS, spadají následující změny:

- zvýšení snížené sazby z 5 na 9 % od 1. ledna 2008,

- zvýšení snížené sazby z 9 na 10 % a základní sazby z 19 na 20 % od 1. ledna 2010,

- zvýšení snížené sazby z 10 na 14 % od 1. ledna 2012,

- zvýšení snížené sazby ze 14 na 15 % a základní sazby z 20 na 21 % od 1. ledna 2013.

Přitom podle ČSÚ byl v roce 2007 5,5 %, v roce 2009 byl sice pokles o 4,8 %, ale už v roce 2011 byl opět růst o 2 %, v roce 2012 pak další pokles o 0,9 % (zvýšení DPH se vždy schvalovalo v roce předcházejícím počátku účinnosti). Podle aktuální makroekonomické predikce roste v letošním roce ekonomika o 4,5 %.

Nelze tedy říct, že ODS by zvyšovala DPH pouze v době ekonomické krize, první opatření ke zvýšení DPH přišlo již v roce 2007, tedy před vypuknutím krize.

Navíc současná vláda daně zatím nezvýšila, přestože zrušením některých již platných daňových zákonů zabránila již naplánovanému snížení daní (viz další výroky Petra Fialy v této diskusi k superhrubé mzdě a solidární dani).

Miroslav Kalousek přesne zmiňuje současnou úpravu daňového řádu: § 5 “(3) Správce daně šetří práva a právem chráněné zájmy daňových subjektů a třetích osob (dále jen „osoba zúčastněná na správě daní“) v souladu s právními předpisy a používá při vyžadování plnění jejich povinností jen takové prostředky, které je nejméně zatěžují a ještě umožňují dosáhnout cíle správy daní.” V předkládaném návrhu se ale nejedná o pokutu pro vyměření majetku.

Návrh (doc. str.3) Ministerstva financí: “§ 38zb - Poplatníkovi vzniká povinnost uhradit penále z částky daně stanovené podle pomůcek zvláštním způsobem ve výši 50 %, nebo 100 %, pokud nesoučinnost poplatníka závažně ztížila nebo bránila stanovení daně.”

Ministerstvo k věci také uvádí: “Sankční rovina navrhovaného postupu by měla být zajištěna nikoliv prostřednictvím „konfiskačního zdanění“, ale formou zvýšeného penále, které může dosáhnout až 100 % vyměřené daně (tedy ve výsledku 30% zdanění).” Nejedná se tedy o propadnutí majetku, protože se jedná o penále z vyměřené daně, ne majetku.

Zákon, o kterém byl v pořadu řeč, v Poslanecké sněmovně je. Jde o vládní novelu (.pdf - celý návrh) zákona o azylu a o pobytu cizinců na území České republiky, tento návrh byl projednán v 1. čtení 29. dubna, nyní čeká na projednání ve 2. čtení.

Byl již tedy projednán poslaneckými výbory, v tomto případě Výborem pro evropské záležitosti (ten jej doporučil schválit) a Výborem pro bezpečnost (ten k novele navrhl pozměňovací návrhy).

Reálně tedy existuje legislativní problém ohledně tzv. Dublinu, nicméně není pravdou, že by příslušná legislativa nebyla ani ve Sněmovně, jak o tom Okamura mluví.

Výbor pro bezpečnost, o němž poslankyně Černochová mluví, se sešel 14. ledna na BIS. Jak uvádí zápis z jednání, fakticky celý "neprocedurální" obsah byl neveřejný a nepořizoval se tedy záznam ze samotného jednání o aktuálních otázkách. Slova poslankyně Černochové tak nemůžeme ani potvrdit ani vyvrátit a výrok je tedy hodnocen jako neověřitelný.

Pořízený zápis (.doc) doslova uvádí: " Další část jednání – tedy celý bod č. 1 programu schůze ‚Aktuální otázky vnitřní bezpečnosti České republiky ‘ – byla podle § 37 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, neveřejná, a proto nebyl pořízen zápis a ani zvuková nahrávka ". Díky pořízenému zápisu tak můžeme potvrdit pouze fakt, že se Černochová tohoto jednání účastnila.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť nelze zjistit, zda Tomio Okamura hovořil uvnitř strany o integraci s jinými stranami.

Tomio Okamura v pořadu Události, komentáře ve středu 11. února přiznal, že byl v pátek vyzván, aby v pondělí představil svou vizi dalšího směřování strany. O tom, zda existovala nějaká interní dohoda i mezi dalšími poslanci ve věci možnosti přednesení návrhů na pondělním zasedání, nemáme informace.

Na základě vyjádření Marka Černocha pro Ihned.cz předpokládáme, že onou "integrací strany", o které mluví, se rozumí přijímání členů a spojení s jinými hnutími, neboť prohlásil: “Není to tak, že bychom se odtrhli od hnutí Úsvit. První, kdo s tím přišel, byl Tomio Okamura na ideové konferenci v září. Přišel s tím, že se vytvoří integrační strana, která bude mít kapacitu, aby se přijímali členové a mohla se přijmout i jiná hnutí“.Právě nedostatečná aktivita směřující k přijímání nových členů a k integraci dalších politických subjektů je Okamurovi vyčítána poslanci jeho hnutí. Marek Černoch proto již např. zahájil vyjednávání s Hnutím pro sport a zdraví či Občanskou konzervativní stranou.

Pokud se podíváme na projev Tomia Okamury na zářijové konferenci, tak v něm opravdu najdeme rozšiřování členské základny. Předseda Úsvitu doslova prohlásil: “(…) jsme vděční za nadšené idealisty v celé republice, kteří se chtějí na změnách a jejich prosazování podílet. V jednotlivých okresech a krajích proto zakládáme kluby hnutí Úsvit, které se stanou budoucí členskou základnou. Jak víte, do konce letošního roku máme v plánu nárůst členské základny hnutí Úsvit a to především o naše úspěšné kandidáty, aktivní dlouhodobé příznivce, aktivní členy grémia či členy našich odborných pracovních komisí. Tedy o ty, kteří svojí aktivní nezištnou prací dokázali, že jsou pro hnutí přínosem“.Přijímání nových členů se objevilo také v pátém bodu usnesení z této konference. Zajímavostí je, že Tomio Okamura před touto konferencí podle ČTK tvrdil, že hnutí již nemá pouhých 9 členů, nýbrž „kolem 35“. Nyní však např. dle článku Idnes.cz vyplynulo na povrch, že skutečnost je jiná a členů je stále 9.

Ideu sjednocení více politických subjektů představil na konferenci tajemník Úsvitu Jan Zilvar. Z úst předsedy hnutí Okamury jsme tuto informaci alespoň v médiích nedohledali. Je však možné, že se o ní hovořilo pouze uvnitř samotného hnutí.

Předseda ODS Fiala reaguje na Sobotkovo tvrzení o tom, že od loňského roku ubylo 83 tisíc lidí bez práce. Tento premiérův výrok je hodnocen jako pravdivý, neboť v březnu meziročněklesl počet nezaměstnaných o 83 tisíc lidí. Nejde tedy o sezónní záležitost. Pro přehlednost dodáváme tabulku s meziročními výsledky za leden-březen 2015.

20142015 RozdílLeden639 274556 191 - 83 083 Únor625 390548 117 - 77 273 Březen608 315525 315 - 83 000

Miloš Zeman je podle oficiálního životopisu předsedou ČSSD od roku 1993, v jejím čele stojí do roku 2001. Toto období lze tedy logicky brát jako ono zmiňované osmileté. Zeman až do července 2002 zůstává předsedou vlády, do dalšího volebního období ovšem vstupuje jako premiér Vladimír Špidla, který je zároveň od roku 2001 Zemanovým pokračovatelem na postu prvního muže strany. Do periody Zemanova předsednictví spadají troje volby (bereme-li v potaz i volební výsledek do České národní rady 1992):

RokVolební výsledek ČSSD (%)19926,53 (předsedou Jiří Horák)199626,44199832,31200230,20 (předsedou Vladimír Špidla) Zdroj dat: Volby.cz

Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.