Bohuslav Sobotka
Před válkou v Sýrii uteklo 10 milionů lidí. Včetně těch, co jsou venku a těch, co jsou vnitřně vysídleni.
Podle dat Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) jsou čísla obyvatel, kteří museli v důsledku války opustit své domovy ještě vyšší. V rámci Sýrie bylo k červnu 2015 vysídleno přes 7,6 milionů lidí. K lednu tohoto roku pak UNHCR registroval necelých 4,6 milionů uprchlíků. Největší počet uprchlíků zamířil do Turecka, kde se v současnosti nachází přes 2,5 milionů Syřanů.
Syrská občanská válka vyhnala za necelých pět let trvání z domovů přes 12 milionů lidí.
Petr Fiala
Byl to Miloš Zeman, který vykládal, že máme mít společného evropského ministra obrany, máme mít společného ministra zahraničí, že musíme mít do roku 2017 euro, vyvěšoval vlajku EU na Hradě a ještě kritizoval minulé vlády za to, že byly málo proevropské.
Je pravdou, že v červenci roku 2014 prezident Miloš Zeman vyjádřil svou podporu zavedení eura, kterým by se podle něj mohlo platit už v roce 2017. O zprávě informovala i zahraniční média. Nemluvil však o tom, že by Česká republika musela do roku 2017 euro mít, vyjádřil pouze domněnku o možnosti v takovém časovém horizontu realizovat záměr.
Taktéž evropská vlajka zavlála vedle české na nádvoří Pražského hradu v dubnu 2013, tedy téměř devět let po vstupu České republiky do EU při příležitosti návštěvy předsedy Evropské komise. Prezident Zeman tehdy vyjádřil i svůj kladný postoj ke společné zahraniční a obranné politice, ovšem neuvedl, kdo by měl stát v čele její správy: "Já jsem vždy zastával názor, že EU potřebuje společnou zahraniční a obrannou politiku a samozřejmě také společnou fiskální politiku včetně postupné harmonizace daňové soustavy [...]"
Na to navázal v rozhovoru pro Think-tank Evropské hodnoty v březnu 2014, kdy prezident Zeman vznesl otázku:
"Zatím je tady evropská ministryně zahraničí, ale proč tady není evropský ministr obrany? Proč tady není evropský ministr financí?" Z uvedeného rozhovoru lze tedy přinejmenším usuzovat vstřícný postoj prezidenta ke zřízení zmíněných funkcí.
Dalším a podstatně nejvíce problematickým bodem je kritika předchozích vlád pro jejich nedostatečnou proevropskost. Miloš Zeman sice v minulosti uváděl, že má jiný názor na Evropskou unii než kupříkladu jeho předchůdce Václav Klaus, který je známý svým rezervovaným postojem. V rozhovoru pro Euractiv z roku 2012 dokonce Zeman vidí řešení demokratického deficitu v rozšířením pravomocí Evropského parlamentu a rád by viděl Českou republiku v rychlejším proudu tzv. dvourychlostní Evropy. Nejednalo se tedy o přímou kritiku minulých vlád, ač šlo o výrazně odlišný postoj, než prezident Zeman předkládá veřejnosti nyní, když hovoří o podléhání Evropské unii.
Výrok jako celek nutně vytváří dojem, že Miloš Zeman výrazně verbálně i faktickými kroky prosazoval proevropský postoj. Nicméně přinejmenším ve dvou z uvedených případů je Fialovo tvrzení výrazně nepřesné a v závěrečné části výroku pak zcela nekorektní. Z tohoto důvodu je výrok hodnocen jako zavádějící.
Já jsem se ještě v listopadu loňského roku sešel s norskou premiérkou kvůli jediné věci, kvůli tomu, jaké výhrady máme k právě postupu norského Barnevernetu.
Premiér Sobotka se 30. listopadu 2015 setkal na Mezinárodní klimatické konferenci v Paříži s premiérkou Norského království Solbergovou. Tématem jednání byl rozvoj česko-norských vztahů, spolupráce v NATO a v hospodářské oblasti. Jednali rovněž o případu bratrů Michalákových a postupu Barnevernetu.
Web Vlády ČR popisuje jednání následovně: „Norskou premiérku jsem v Paříži požádal o bilaterální jednání, měli jsme možnost projednat nejen dosavadní rozvoj spolupráce obou zemí, ale rovněž komplikovaný případ bratrů Michalákových, který v poslední době česko-norské vztahy významným způsobem zatěžuje. Premiérku Solbergovou jsem proto požádal, aby tomuto případu věnovala pozornost a aby se osobně zasadila o dodržování mezinárodních závazků norskými orgány. Považuji za mimořádně důležité, aby zodpovědné norské úřady skutečně zvážily všechny možnosti řešení situace, včetně návratu chlapců k jejich biologické rodině.“
Nejednalo se sice o jediný bod jednání, šlo ovšem o dominantní agendu setkání premiéra Sobotky s premiérkou Solbergovou. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý s výhradou právě k tomu, že témat na okraj tohoto jednání bylo více.
My patříme k zemím, která se snaží na základě svých možností ten problém zmírnit a řešit. My jsme země, která je velmi aktivní v MEDEVACu, tj. platíme lékaře a platíme koneckonců i operace pro syrské děti tady v České republice. Jsme země, která se snaží zlepšit podmínky v uprchlických táborech, přispíváme i na provoz škol v táborech.
Ohledně poskytované pomoci se premiér Sobotka vyjádřil naposledy na dárcovské konferenci v Londýně 4. února 2016 s tím, že v případě uprchlíků ze Syrie je ČR velice aktivní a na jejich pomoc přislíbil 170 milion korun na letošní rok. Dle slov premiéra v uplynulých letech ČR např. poskytla prostředky na elektrifikaciuprchlického tábora v jordánském Zátarí, podporu škol přijímajících syrské uprchlíky v Libanonu či potravinovou pomoc v zemích regionu prostřednictvím Světového potravinového programu. Více o projevu a pomoci zde. V případě projektu MEDEVAC od roku 1993 poskytla ČR pomoc 219 pacientům, z toho do konce roku 2015 asi 14 Syřanům a 42 Iráčanům. Většinou se jednalo o dětské pacienty.
My máme v České republice přísná pravidla pro nakládání s těmi dokumenty, které podléhají nějakému stupni utajení a ta pravidla vylučují, aby se takovéto dokumenty objevily na jakémkoliv soukromém mailu.
S utajovanými informacemi je nakládáno podle zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti. Bezpečnost jejich přenosu dále upravuje vyhláška 523/2005 Sb.
Podle zákona jsou utajované informace zasílány pouze systémy, které jsou certifikované Národním bezpečnostním úřadem. Musí přitom naplňovat bezpečnostní kritéria, jako je například nutnost odpovídající úrovně kryptografické ochrany (tzn. šifrování) nebo kritérium fyzické bezpečnosti.
E-mailové schránky bezpečnostní kritéria obecně nenaplňují. Jako příklad můžeme uvést analýzu společnosti Google, která dokládá, že poskytovatelé e-mailových schránek přenášené zprávy nešifrují. Stejně tak ze své podstaty nemohou zaručit ani podmínku fyzické bezpečnosti.
Miloš Zeman
...já dostávám od ministra vnitra každý týden zprávy o migraci, o počtu lidí, kteří překročili hranice. Mohu vás ujistit, že v této chvíli je to kolem deseti lidí týdně, což je směšné číslo. A jestliže to skokem vzroste (...), tak podle mých informací armáda a policie je schopna základní uzavření hranic realizovat do šesti hodin a to úplné uzavření, včetně takzvané zelené hranice, do dvou dnů.
Ministerstvo vnitra zveřejňuje na svém webu aktuální statistiky o počtech migrantů v detenčních zařízeních i o aktuálních počtech zadržených osob. Podleinfografiky Českého rozhlasu, která tato čísla sumarizuje, bylo od začátku roku 2016 zadrženo kvůli nelegální migraci 90 osob. Průměrně je to opravdu pod 10 lidí týdně.
Na interpelacích v Poslanecké sněmovně (dne 28.1.) řekl premiér Sobotka, že v případě uzavření hranic Německem a Rakouskem bude ČR schopna reagovat do několika hodin zesílením ostrahy hranice s Rakouskem. Ministr Chovanec při interpelaci stejný den prohlásil, že policie a armáda by rakouskou hranici měla do 5 hodin pod větší kontrolou, kdyby bylo třeba.
Doba, která by byla potřebná pro úplné uzavření hranice (tzv. zelená hranice) není z veřejných zdrojů dohledatelná. Požádali jsme o vyjádření Ministerstvo vnitra a čekáme na jeho vyjádření.
Michaela Jílková
A jenom když už jste to tady nastínil, tak podle NKÚ jsme dostali navíc (z EU - pozn. Demagog.cz), než jsme zaplatili 410 miliard korun. Řeklo NKÚ, ano?
V tiskové zprávě ministerstva financí o čisté pozici České republiky vůči rozpočtu EU za rok 2014 se píše, že: „Celkově ČR od svého vstupu do EU 1. května 2004 do 31. prosince 2014 zaplatila do rozpočtu EU 387,3 mld. Kč a získala 797,5 mld. Kč. Kladné saldo čisté pozice České republiky ve vztahu k rozpočtu EU tak souhrnně dosáhlo 410,2 mld. Kč.“
O stejné částce hovoří také NKÚ (Nejvyšší kontrolní úřad) ve své Zprávě (.pdf) o finančním řízení prostředků Evropské unie v ČR (EU report 2015).
„Čistá pozice ČR vůči rozpočtu EU tak dosáhla v úhrnu 15,7 mld. €, tj. v přepočtu 410,2 mld. Kč.“ (str. 17)
Jan Bartošek
Česká vláda nikdy nerezignovala na ochranu hranic. Jestli jste všiml, proběhlo cvičení v jižních Čechách, armáda, vojsko. Česká republika je aktivní v tom, že vyslala vojáky do Maďarska, do Slovinska, dále. To znamená Česká republika je aktivní ve svém přístupu v ochraně vnějších hranic Schengenu.
Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou, protože skutečně proběhlo cvičení Armády ČR a Policie ČR na jižních hranicích s Rakouskem a Česká republika vyslala policisty do Maďarska, Slovinska a Makedonie jako pomoc pro střežení hranic. Výhrada spočívá v tom, že Bartošek zaměnil policisty za vojáky, ovšem smysl výroku je popsán korektně.
Jednodenní společné cvičení Armády ČR a Policie ČR na česko-rakouských hranicích se uskutečnilo 30. září loňského roku. Celkem se jej účastnilo 500 policistů a 300 vojáků a jeho cílem bylo obnovit hlídky na přechodech i hranici.
Co se týká možného ostrého nasazení sil pro zajištění ochrany hranice, ministr vnitra v souvislosti se cvičením uvedl, že nasazení společných hlídek trvalo 5 hodin. Tento čas je také brán jako ideál.
Aktivita České republiky spočívá v několika oblastech. Předně byli do Maďarska, Slovinska a Makedonie vysláni příslušníci Policie České republiky. Na místě pomáhali či pomáhají s ostrahou hranic.
Dne 19. října 2015 vyslovila vláda souhlas s vysláním 50 policistů do Maďarska. Ti měli být vysláni do země do poloviny prosince a provádět hlídky spolu s maďarskými kolegy.
O vyslání 20 policistů do Slovinska informoval vládu ministr vnitra Chovanec 2. listopadu 2015. Tisková zpráva MVČR také uvádí, že o stejný druh pomoci (tedy střežení vnější schengenské hranice) byly požádány další státy V4.
Dne 21. prosince 2015 pak vláda rozhodla o vyslání policistů do Makedonie a Slovinska a také o poskytnutí daru Makedonii. Pro média (ČTK/Idnes) tento dar a počet policistů kvantifikoval ministr Chovanec. V případě Makedonie šlo o 25 policistů, 20 milionů korun a také 10-15 aut Škoda Yeti. Na setkání v Praze 19. ledna 2016 se ministři zemí V4 shodli na vyslání mise expertů do Makedonie - jejím cílem bude zjistit skutečné potřeby spolupráce, která by zefektivnila kontrolu hranic na západobalkánské migrační trase. Česká republika bude tuto misi koordinovat. Na konferenci, jíž se zúčastnili i zástupci samotné Makedonie a Srbska, byla přijata deklarace (.pdf) upřesňující její výsledky. Nově také ministr vnitra a český a slovenský premiér ohlásili společné nasazení policistů v Makedonii.
Jan Zahradil
Obamova administrativa odpískala tu součást té protiraketové obrany, ten radar.
Česká republika v v letech 2007-2009 jednala se Spojenými státy o možnosti zřídit v Brdech radar, který by byl součástí protiraketové architektury USA v Evropě. V sousedním Polsku pak měla být vybudována raketová základna sloužící jako obrana proti raketám dlouhého doletu z Íránu. Tento projekt byl dojednáván během administrativy G.W.Bushe, po nástupu Baracka Obamy skutečně došlo k jeho odvolání.
Obama v září roku 2009 kontaktoval tehdejšího premiéra České republiky Jana Fischera se zprávou, že od projektu radarového systému v České republice USA odstupují. Informovala o tom jak česká, tak zahraniční média.
Doplňme, že vláda Mirka Topolánka smlouvu mezi ČR a USA v květnu 2008 schválila (.pdf), projekt podpořila také horní komora Parlamentu, v Poslanecké sněmovně radar podporu většiny před jeho odvoláním nezískal.
Svatopluk Němeček
Abych to upřesnil, premiér slíbil 3,5 miliardy na tarifní platy navíc pro příští rok oproti letošnímu roku – letos bylo 5, pět plus pět je pro příští rok 3,5 mld navíc.
Příslib ČSSD, potažmo tedy i premiéra Sobotky, byl vydán ve formě prvomájového manifestu strany. Text jako prioritu označuje udržení kvalitních pracovníků ve zdravotnictví a školství. Navrhuje tedy navýšit tarifní platy zdravotních sester, lékařů a zaměstnanců ve školství o 10 %. Manifest zahrnuje také další pracovníky veřejného sektoru, například hasiče, policisty a lidi pracující ve sociálních službách, těm strana navrhuje navýšit tarifní platy 5 %.
Podle tiskové zprávy Ministerstva zdravotnictví ČR bylo schváleno navýšení tarifních platů o 5 % od 1. ledna 2016. Dle webu Vlády ČR je to možné díky zvýšení plateb za státní pojištěnce o 1,8 miliardy korun. Zmiňované navýšení od ledna 2016 odrážejí platové tabulky, které tvoří přílohu nařízení č. 278/2015 Sb, které novelizuje nařízení vlády, respektive nahrazuje jeho dřívější novelizace.
Závěrem je třeba dodat, že daný slib nelze považovat za nic víc než předběžné plány, premiéra ani vládu nijak formálně nezavazují. Vzhledem k tomu, že neexistují relevantní statistiky o počtu pracovníků v českém zdravotnictví ani o platech jim vyplacených, není možné přesně říci, kolik peněz přineslo zdravotníkům letošní pětiprocentní navýšení a zda příští rok stejným navýšením přibude na platech 3,5 miliardy korun. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako neověřitelný.
