Přehled ověřených výroků

Údajná schůzka Tomia Okamury s ministrem vnitra Chovancem je zmíněna na stránkách hnutí Úsvit. Žádné mediální zprávy se nám ale nepodařilo nalézt. Tím je potvrzen výrok o mediálním nezájmu o zmiňovanou schůzku.

Samotné uskutečnění schůzky nám potvrdilo MVČR, doslova uvedlo:

" schůzka skutečně proběhla na půdě Poslanecké sněmovny dne 29. 4. 2014, avizovaná témata setkání byla: cizinecký zákon zákon o státním občanství řešení náplně práce České pošty."

Vláda ČR v programovém prohlášení uvedla, že jedním z jejích cílů bude mimo jiné boj proti extrémismu a terorismu. Bližší specifikaci dokument již neobsahuje. Největší pozornost si zasloužil záměr ministra Chovance vyhlásit referendum o přijímání syrských uprchlíků.

Od toho nakonec upustil, ale v této kauze byla vláda nadále aktivní. Například nesouhlasila se stanovením kvót ze strany Evropské unie, které by se týkaly právě uprchlíků ze Sýrie. K těm je vláda nadále odmítavá a nepřipouští možnost přijetí tisíců uprchlíků.

V oblasti legislativy v podobě např. novely imigračního zákona ale vláda ČR žádné konkrétní kroky v omezování pobytu rizikových skupin nepodniká. Proto hodnotíme výrok Tomia Okamury jako pravdivý s výhradou právě směrem k postoji Milana Chovance.

V září minulého roku představila Bezpečnostní zpravodajská služba (BIS) návrh novely zastřešujícího zákona všech zpravodajských služeb, na níž spolupracovala s Úřadem pro zahraniční styky a informace a s Ministerstvem vnitra. Novela zákona zahrnuje i možnost kontroly bankovních účtů bez vědomí jejich majitelů, změny by se měly týkat také zahraničních bank působících v ČR (důvodová zpráva, .pdf).

V současné době má BIS podle zákona č. 254/2012 Sb přístup k informacím o finančních tocích, nemůže však zpětně dohledat majitele bankovního účtu. Projednávání novely bylo plánováno na listopad minulého roku a v účinnost měl zákon vstoupit v polovině roku 2015. Projednávání bylo přesunuto na březen tohoto roku a v platnost by měl zákon po jeho schválení vstoupit v roce 2016. Předkladatelem návrhu bude předseda vlády, BIS sama nemá zákonodárnou iniciativu.

Bezpečnostní informační služba (BIS) je podřízena vládě a je legislativně zakotvena v zákoně č. 154/1994 Sb. Všechny zákony týkající se BIS a její práce jsou zveřejněny na oficiálních webových stránkách bezpečnostní služby.

Tomio Okamura tvrdí, že spor v hnutí Úsvit ‒ týkající se nesouhlasu poslance Milana Šarapatky s příspěvkem o islámu zveřejněném na FB profilu předsedy hnutí ‒ byl v podstatě vyřešen už odpoledne v pondělí 5. ledna.

Toto ovšem ostře kontrastuje s výroky poslance Šarapatky v pořadu Události, komentáře, kde ještě v pondělí večernapříklad řekl: " Nesouhlasím. To určitě v programu není. Ale v té rétorice se to objevuje čím dál častějc. S tím souhlasím". Není tedy pravdou, že by nesouhlasil jenom s formou takových vyjádření, jak tvrdí Tomio Okamura.

Na přímou otázku, zda zůstane v poslaneckém klubu hnutí Úsvit, pak odpověděl Šarapatka takto: "Nejsem rozhodnut, nejsem rozhodnut. Tečka".

Pokud tedy došlo k dohodě mezi poslancem Šarapatkou a předsedou hnutí Úsvit, muselo to být později, než Tomio Okamura uvádí. Rovněž není pravdou, že by Šarapatka od začátku sporu tvrdil, že v poslaneckém klubu zůstane.

Tomio Okamura naráží na události z dubna loňského roku, kdy policisté z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu z muslimské modlitebny v centru Prahy odvedli celkem dvacet lidí. Zásah provedli kvůli podezření, že se tu šířila kniha, která propaguje rasistické myšlenky, antisemitismus a xenofobii.

Okamura uvedl v příspěvku na svých facebookových stránkách v neděli 4. ledna:„Uvědomme si, že radikální muslimové jsou již v ČR - policie nedávno v pražských mešitách zasahovala kvůli šíření knihy vydané Ústředím muslimských obcí, v níž se hlásá nenávist vůči nevěřícím a povinnost muslimů svrhnout naše vlády " .

Toto pondělí, tj. 5. ledna, policisté z ÚOOZ dostali znalecký posudek, podle něhož kniha Základy tauhídu − Islámský koncept Boha, kterou spoluvydal předseda Islámské nadace Vladimír Sáňka, vyzývá ke xenofobii a násilí proti takzvaným méněcenným rasám.

Je tedy pravdou, že vypracovaný znalecký posudek pro Policii ČR potvrzuje, že zmíněná publikace vyzývá ke xenofobii a násilí proti tzv. méněcenným rasám. Z tohoto důvodu je výrok Tomia Okamury hodnocen jako pravdivý.

Pro informaci dodáváme také stanoviska opačná se zmíněným posudkem.

„Je to čistě věroučné dílo a velmi se vyhrazuji vůči tomu, že je to kniha rasistická,“ zdůraznil Sáňka. „Jsou tam naopak pasáže, které se proti rasismu naprosto jasně vymezují, protože islám samotný je jednoznačně něčím protirasistickým“. Do konce ledna se má vyjasnit, jestli padne návrh Vladimíra Sáňku obžalovat.

Politolog Šádí Shanaáh uvedl: „Problém je v tom, že kniha je skutečně teologický spisek a myslím, že není rasistická. Ano, vymezuje se vůči nejen křesťanům a Židům a jejich koncepci Boha, ale i vůči většině muslimů“.

Mediální zprávy z Velké Británie potvrzují v posledních letech hned několik gangů, které byly obviněny ze znásilňování náctiletých dívek.

V Bristolu bylo za znásilňování odsouzeno 13 mužů somálského původu, v roce 2010 byli odsouzeni dva muži v Derby, v roce 2012 byli odsouzeni dva muži v Telfordu.

V květnu 2014 byla publikována zpráva městské rady v Rotherhamu, která mapuje zneužívání mladých dívek v letech 1997 až 2013. Zpráva říká, že v těchto letech bylo znásilněno až 1 400 dívek. Podle této zprávy pochází pachatelé z pákistánské komunity. Zprávy si všimla i česká média.

Dá se tedy skutečně říci, že v Británii skutečně dlouhodobě dochází k sexuálnímu násilí na mladých dívkách, zprávy ale nezmiňují, zda byli pachatelé skutečně muslimského vyznání. V jednom z případů násilných gangů figurovali vedle Kurdů také čeští a slovenští Romové. Ve Velké Británii navíc docházelo k sérii sexuálního násilí ze strany celebrit, jako třeba Jimmy Savile nebo Gary Glitter.

Nepodařilo se nám ani dohledat tvrzení, zda se údajně podle pachatelů "Britky oblékají jako prostitutky". Spolu s nejasností ohledně vyznání pachatelů těchto útoků je to důvod, proč výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Ministerstvo financí s tripartitou o rozpočtu diskutuje od začátku června tohoto roku. Zprávu přinesla i ČTK prostřednictvím některých deníků, např. zde. Platí tedy, že rozpočet byl předložen s časovým předstihem a byl projednáván v rámci tripartity. Navýšení zmiňované A. Babišem se dotýká ministerstva školství, vnitra, spravedlnosti, dopravy a jedná se o částku cca 16 miliard Kč.

Zmíněné dva dny před 30. zářím jsou odkazem na projednávání rozpočtu minulými vládami. V roce 2012 byla kolem rozpočtu z pera Nečasova kabinetu velká debata a závěrečná diskuze (na níž odboráři však již reagovali na předem předložený návrh rozpočtu) proběhla skutečně až v září, konkrétně 24. 9. Také o rok dříve proběhla rozpočtová jednání večer 20. září. Stejně tak v roce 2010 a 2009 (.zip) proběhla v polovině září. V roce 2007 probíhala jednání od 17. září, v roce 2006 24. 9. Státní rozpočet na rok 2004 byl projednáván 23. září.

Dá se proto tvrdit, že předložení rozpočtu již červnu je skutečně výjimkou.

Není ale korektní tvrdit, že tripartita dostala předložený rozpočet dva dny před 30. zářím. Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Výrok ministra financí je hodnocen jako zavádějící, neboť reálně opozice (myšlena vláda Petra Nečase) zmíněný deficit nepředkládala. Výše 120 miliard salda rozpočtu pro rok 2015 vychází ze střednědobého výhledu z roku 2013. Ten ovšem nejde srovnávat s konkrétním návrhem rozpočtu na příští rok.

Rozpočet na rok 2015 z dílny Andreje Babiše počítá skutečně s deficitem (.pdf) 100 miliard Kč.

Částka 120 miliard, s níž Andrej Babiš také operuje a přisuzuje ji současné opozici, vychází ze Střednědobého výhledu státního rozpočtu České republiky na léta 2015 a 2016 (.pdf, str. 28). Tento výhled byl předložen spolu s návrhem rozpočtu na rok 2014 a předložila jej vláda Jiřího Rusnoka.

Samotné srovnání aktuálního návrhu státního rozpočtu (konkrétně salda) s rozpočtovým výhledem je problematické. Údaje uvedené ve výhledu nemusí v budoucnu odpovídat konkrétně navrženým částkám v daných rozpočtech, ten může reagovat na makroekonomickou situaci (např. na vyšší růst HDP), rozpočtové/politické priority nové vlády atp.

Podle mediálních zpráv (Česká televize/ČTK) z 13. června 2013 (tedy několik dní před pádem vlády Petra Nečase) plánoval pravicový kabinet saldo rozpočtu 2015 ve výši 110 mld. To ovšem neznamená, že by tuto výši vláda předkládala. Opět by vláda potenciálně mohla v budoucnu tuto výši korigovat (oběma směry) podle řady různých faktorů a nejde tedy o nějakou závaznou částku.

Výrok je nepravdivý, jelikož munice v daných skladech nepatřila státu. Babiš se také mýlí v rozloze areálu, v němž je navíc pronajímána pouze přibližně polovina všech objektů.

Babiš má pravdu v tom, že objekt dříve patřil státu a v současnosti je jeho část v nájmu čtyřech soukromých firem. U inkriminovaného skladu 16 postiženým výbuchem je nájemce také soukromý subjekt IMEX Group, jak to potvrzuje prohlášení Ministerstva obrany z 31. října tohoto roku. K pronájmu došlo v roce 2011, kdy byl ministrem obrany Alexandr Vondra.

Problematické jsou ovšem další části výroku.

Podle zmiňovaného prohlášení: "Munice nacházející se v muničním skladu v době výbuchu byla výlučně v soukromém vlastnictví. Společnost IMEX Group jakožto nájemce za něj jednoznačně nese odpovědnost, stejně jako za bezpečnostní opatření při nakládání s ním". Nejedná se tedy o situaci, kdy by munice vlastněná státem přešla do soukromých rukou. Do těch formou pronájmu přešly pouze budovy v areálu, explozivní látky v nich umístěné ovšem nikdy státní nebyly. Premiér k tomuto uvedl, že "munice, která zde byla uskladněna, je z naprosté části municí v soukromém vlastnictví a byla uskladněna soukromými firmami, které si pronajaly od organizace zřizované Ministerstvem obrany tyto jednotlivé sklady proto, aby tam uložily svoji munici".

Navíc podle vyjádření premiéra Sobotky z 4. prosince má areál ve Vrběticích rozlohu 335 hektarů, tj. 3 350 000 metrů čtverečních, tedy podstatně méně, než uvádí Andrej Babiš. I kdybychom brali toto číslo, stejně jako odhad kupní ceny 500 miliónů, jako ilustrativní, Babiš korektně neuvádí ani to, že v soukromých rukou je pouze přibližně polovina objektů v areálu. " Tento areál obsahuje 61 objektů, z čehož je 31 objektů pronajatých," uvedl k tomu ministerský předseda.

Petr Žaluda byl generálním ředitelem Českých drah od 1. 2. 2008 do 30. 7. 2013, kdy byl odvolán představenstvem ČD. Podle údajů z výročních zpráv Českých drah vzrostlo zadlužení společnosti (poměr cizích zdrojů k aktivům v %) během Žaludova působení z 36 % (VZ 2008, .pdf, str. 9) na 52,3 % ke konci roku 2012 (.pdf, str. 4). Rok 2013 není použit, Žaluda byl v půlce roku odvolán, zadlužení by ještě stouplo, nejsme ho však schopni zcela přesně kvantifikovat. Za éry Petra Žaludy tedy zadluženost stoupla, byť byla poměrně vysoká již předtím. Z celkové zadluženosti Českých drah by šlo Žaludovi teoreticky přisoudit zhruba třetinový objem.

Musíme vzít v potaz i to, že ačkoliv když byl Petr Žaluda generálním ředitelem podniku, nebyl monokratickým orgánem. České dráhy jsou akciovou společností, která je plně ve vlastnictví státu, a to podle zákona 77/2002 Sb., o akciové společnosti České dráhy (.pdf). § 3 pak výslovně uvádí, že za stát jedná v případě ČD Ministerstvo dopravy. V podniku funguje dozorčí rada, představenstvo a řídící výbor (členové nominováni jednotlivými resorty). Zákon (díl 5) upravuje pravomoce jednotlivých orgánů.

Z výroku není přesně patrné, o jakém nákupu vagonů ministr financí mluví. Například letos v dubnu nakoupily ČD vozové soupravy (celkem 25 ks) za více než čtvrt miliardy korun.

Pravdivost závěrečné části výroku o pronájmu lokomotiv za 430 milionů korun se nám nepodařilo dohledat, je ovšem pravdou, že si Dráhy některé lokomotivy pronajímají, např. rakouské lokomotivy Taurus, jež jsou ovšem v současné době předmětem sporu mezi ČD a Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže, který v červnu letošního roku udělil ČD pokutu a zákaz plnění smluv kvůli porušení zákona při zadávání zakázky. V říjnu ÚOHS pokutu i zákaz potvrdil.

Pokud tedy budeme hovořit o konkrétní vině za zadlužení (či v podstatě jakýkoli stav v Českých drahách), je nutné hledat odpovědnost jak na generálním řediteli, tak i na politické reprezentaci, která pod sebou má orgány ČD, jež mohou ředitele odvolat. Výklad Andreje Babiše je značně zjednodušující, neboť pomíjí, že generální ředitel Českých drah není nekontrolovatelnou postavou. Proto je výrok hodnocen jako zavádějící.