Přehled ověřených výroků

ODS během volební kampaně představila svůj program, který zahrnoval tvrzení o tom, že ODS rovnou daň z příjmů a jednoduché a nízké daně (.pdf, str.18) a také " zabráníme zvýšení daní " (tamtéž - str. 20).

Zdroj: Volební program ODS

Zvýšení daní (DPH, solidární přirážka) bylo prosazeno zákonem o změně daňvých, pojistných a dalších zákonů v Poslanecké sněmovně. Při jednání dne 7. listopadu 2012 se hlasování účastnilo 51 členů ODS. Souhlas s návrhem vyslovilo 50 poslanců a 1 poslanec ODS se zdržel hlasování.

Zvyšování daní ODS během svého volebního období ekonomickou krizí a zodpovědností za státní rozpočet. Někteří členové ODS byli proti zvyšování daní a odsoudili tento krok.

Ministerstvo průmyslu a obchodu pracuje od května 2013 na aktualizaci Státní energetické koncepce. Návrh má v současnosti 118 stran, uvedených 800 však bereme jako nadsázku vyjadřující, že koncepce je skutečně obsáhlá.

Připomeňme však, že vzápětí ve svém projevu sám Andrej Babiš svá slova popírá výrokem: "Akorát jsme zapomněli udělat ten domácí úkol, to jádro, to, co potřebujeme–energetickou strategii. Já nevím, jestli naše země někdy nějakou strategii měla, ale mám takový pocit, že neměla".

Andrej Babiš má pravdu v tom, že ČR skutečně nevlastní žádná významná ložiska zemního plynu, a proto se spoléhá na jeho dodávky, zejména z Ruska nebo Norska. Držitelem výhradní licence pro přepravu zemního plynu v ČR je pak společnost NET4GAS, která však není vlastněna státem, nýbrž je napůl v držení konsorcia společností Allianz Infrastructure Czech HoldCo II S.á. r.l. a Borealias Novus Parent B. V. Česká republika se však na zahraniční dodávky surovin musí spoléhat i v případě uhlí a ropy.

Letos navíc došlo také ke spojení teplárenské firmy Dalkia ČR s francouzskou Veoliou Vodou, která se stala předním dodavatelem vodohospodářských služeb na českém trhu.

Stát vlastní majoritní část akcií elektrárenské skupiny ČEZ. Ten v posledních letech podnikal expanzi především na jihovýchod Evropy. Podle České televize v letech 2004 až 2014 proinvestoval 68 miliard korun. Především na zmíněném Balkáně se ukázaly investice jako nepovedené a ČEZ se nyní z některých zemí zase stahuje. Expanze byla prováděna zejména pod vedením Martina Romana na základě schválené strategie zahraniční expanze z roku 2004, jak také píše ČT. Nedá se tedy říci, že by si ČEZ dělal "co chce" a Andrej Babiš také nadsazuje částku, kterou měl podnik proinvestovat. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý s výhradou k tomuto nadhodnocení.

Podle aktuální statistiky Eurostatu z 8. září 2015 (.pdf, str. 3) v ČR ve 2. čtvrtletí hrubý domácí produkt meziročně vzrostl o 4,4 %. Nejvyšší růst má však Malta s 4,8 %. Aktuální data pro Irsko a Lucembursko nejsou k dispozici, ale v předchozím čtvrtletí byl jejich růst poměrně vysoký.

Vláda předložila Poslanecké sněmovně vládní návrh zákona o jednorázovém příspěvku důchodci 25. 6. 2015. 1. čtení se v Poslanecké sněmovně konalo 15. září 2015. Aby mohli důchodci dostat mimořádný příspěvek v hodnotě 600 Kč již v prosinci 2015, museli by poslanci souhlasit se zrychleným projednáváním a schválit návrh zákona již v 1. čtení. Zákon by tak vstoupil v platnost k 1. říjnu 2015.

Poslanci však zrychlené přijetí zákona neodsouhlasili (tato možnost byla vetována kluby TOP 09 a ODS) a přikázali projednat zákon výboru pro sociální politiku. Mimořádný příspěvek tak dostanou důchodci nejdříve po Novém roce. Zároveň valorizace zvýší důchody od příštího roku kvůli nízké inflaci pouze o 40 Kč. Vláda se proto rozhodla navýšit mimořádný příspěvek ze 600 Kč na 1000 Kč, návrh podpořil i sociální výbor Poslanecké sněmovny. Důchodci by měli příspěvek dostat v únoru 2016.

V preambuli Ústavy České republiky je výslovně uvedena formulace vztahující se k českému státu:

" ..v duchu nedotknutelných hodnot lidské důstojnosti a svobodyjako vlast rovnoprávných, svobodných občanů,
kteří jsou si vědomi svých povinností vůči druhým a zodpovědnosti vůči celku,
jako svobodný a demokratický stát, založený na úctě k lidským právům a na zásadách občanské společnosti,
jako součást rodiny evropských a světových demokracií,
odhodláni společně střežit a rozvíjet zděděné přírodní a kulturní, hmotné a duchovní bohatství,
odhodláni řídit se všemi osvědčenými principy právního státu... "

Je tedy zřejmé, že se Ústava odvolává k úctě k lidským právům, lidské důstojnosti a svobodě.

Slavnostní slib člena vlády podle 69. článku Ústavy zní: " Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony a uvádět je v život. Slibuji na svou čest, že budu zastávat svůj úřad svědomitě a nezneužiji svého postavení. "

Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Irácký velvyslanec ocenil českou pomoc při jednání s ministrem Stropnickým. Nepodařilo se nám však v dostupných zdrojích najít informace o možné budoucí spolupráci při rekonstrukci Iráku.

Ministr obrany přijal 18. listopadu 2015 nového velvyslance irácké republiky Walida Hamed Shiltaga, který je ve funkci od srpna letošního roku. Na společném jednání velvyslanec ocenil českou pomoc v boji s ISIL. " Velvyslanec Shiltagh dále zdůraznil zájem Iráku na rozvoji spolupráce v obranné oblasti, mj. ve výcviku, obranném průmyslu nebo v dodávkách vojenského materiálu. " Rovněž bylo konstatováno, že obě strany budou o společných oblastech zájmu dále jednat.

Přímá spojitost mezi dodávkami a dalšími zakázkami pro české firmy však není průkazná a výrok tak hodnotíme jako neověřitelný.

Údajná schůzka Tomia Okamury s ministrem vnitra Chovancem je zmíněna na stránkách hnutí Úsvit. Žádné mediální zprávy se nám ale nepodařilo nalézt. Tím je potvrzen výrok o mediálním nezájmu o zmiňovanou schůzku.

Samotné uskutečnění schůzky nám potvrdilo MVČR, doslova uvedlo:

" schůzka skutečně proběhla na půdě Poslanecké sněmovny dne 29. 4. 2014, avizovaná témata setkání byla: cizinecký zákon zákon o státním občanství řešení náplně práce České pošty."

Maďarsko bylo za výstavbu plotu na hranici ze Srbskem a Chorvatskem opravdu kritizováno (Denník N; AFP; The New York Times). Kritika se později promítla i do reálných činů, když např. na maďarskou ambasádu v Praze kdosi namaloval ostnatý drát.

Pokud jde o Rakousko, o plánu postavit bariéru na hranici ze Srbskem opravdu hovořila rakouská ministryně vnitra Johanna Mikl-Leitner. Je však nutné dodat, že tento plán následně odmítl v televizní debatě stanice ORF rakouský kancléř Werner Faymann.

Pokud jde o Německo, ministr Chovanec pravděpodobně hovoří o ultimátu, které dal německé kancléřce premiér Bavorska (a šéf koaliční CSU) Horst Seehofer, když minulý týden prohlásil, že Bavorsko udělá "jednostranné kroky" k zastavení uprchlíků na hranici, pokud se Angela Merkel nepostaví k otázce do země proudících uprchlíků čelem. Jako termín byla stanovena právě neděle 1. listopadu.

Když se 16. října setkal ministr Chovanec s bavorským ministrem vnitra Joachimem Herrmannem, druhý jmenovaný opravdu poděkoval české straně za to, že "nenechává na rozdíl od Rakouska uprchlíky volně procházet skrze své území."

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť ve srovnání s jinými volebními obdobími nebyl stav legislativní nouze nadužíván.

Stav legislativní nouze byl Miroslavou Němcovou vyhlášen v roce 2010, kdy se tímto krokem snažila překonat obstrukce levicové opozice. Tento byl po podání ústavní stížnosti ze strany ČSSD Ústavním soudem zrušen, kdy v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 55/10 uvedl, že

„podmínkou vyhlášení stavu legislativní nouze není jen hrozba určitých negativních důsledků, ale především existence mimořádné okolnosti, která má potenciál ohrozit základní práva a svobody zásadním způsobem anebo kdy státu hrozí značné hospodářské škody (§ 99 odst. 1 JŘPS). Za mimořádnou okolnost (posuzováno prizmatem ústavních principů) je možno považovat jen takovou okolnost, která se zjevně vymyká běžnému průběhu politických procesů vnitřních i vnějších, anebo může jít o okolnost, kterou představují přírodní katastrofy.“

Podruhé legislativní nouzi vyhlásila Miroslava Němcová na sklonku roku 2012. Celkově bylo v období 2010-2013 ve stavu legislativní nouze schváleno 6 zákonů. V období 1993-1996 se jednalo o 3 zákony, v období 1996-1998 o 4 zákony, v období 1998-2002 o 8 zákonů, v období 2002-2006 o 16 zákonů, v období 2006-2010 o 4 zákony. (viz str. 111 až 234 rigorózní práce JUDr. Adama Vízdala, která byla na institut legislativní nouze zaměřena).

V kontextu tohoto srovnání nelze jako pravdivé označit tvrzení, že by byla legislativní nouze v letech 2010-2013 vyhlašována jako na běžícím pásu, resp. že by byla její četnost výrazně vyšší oproti jiným volebním obdobím.

Jako zavádějící by se dalo hodnotit i tvrzení, že Miroslava Němcová jako předsedkyně vyhlašovala stav legislativní nouze. Je pravda, že dle § 99 odst. 1 jednacího řádu Poslanecké sněmovny vyhlašuje tento stav předseda komory, avšak vždy tak činí na návrh vlády. Nejedná se o jeho vlastní iniciativu, kdy by tak činil z vlastní vůle.

Hodnocení výroku jsme změnili na základě upozornění ministerstva financí. Původní hodnocení vycházelo ze starší verze návrhu rozpočtu.

Podle údajů z návrhu státního rozpočtu pro rok 2016 jak byl předložen Sněmovně, skutečně došlo ke zlepšení některých ukazatelů. Oproti roku 2015 se snížil plánovaný schodek ze 100 na 70 miliard korun, příjmy rostou více než výdaje. Co se prorůstovosti týče, jeden z důležitých ukazatelů jsou investice, které se oproti roku 2015 sice zvýšily, ale stále ještě nedosahují například úrovně roku 2013 či dalších "krizových" let.

Výrok tak hodnotíme jako zavádějící, ukazatele rozpočtu jsou lepší oproti loňskému roku, nikoliv však vzhledem k letům předchozím.

Původní hodnocení:

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože návrh státního rozpočtu pro rok 2016 nesplňuje charakter "šetření", se kterým ministr financí operuje.

I když je schodek (saldo) naplánován nižší než v minulém roce, kdy jeho plánovaná výše byla 100 mld. Kč, přičemž letos je jeho odhad jen 70 mld. Kč, není to výsledek "šetření", nýbrž vyšších příjmů, které se meziročně zvýšily o 60 mld. Kč.

Naopak výdaje jsou v návrhu státního rozpočtu (SR) pro rok 2016 vyšší, než bylo plánováno v předchozím roce, a to o 30 mld. Toto zvýšení pak jde zejména na vrub tzv. běžným výdajům, tedy výdajům na provoz. Naopak objem tzv. kapitálových výdajů, tedy investic, se meziročně snižuje.

v mld. KčPříjmy SRVýdaje SRz toho kapitálové výdajez toho běžné výdajeSaldo SR20151 119

1 21975,81 142,610020161 179 1 24971,61 177,670

Údaje pro rok 2015 jsou čerpány z Návrhu zákona o státním rozpočtu pro rok 2015. Údaje jsou konkrétně převzaty z tabulkové přílohy zákona.

Údaje pro rok 2016 jsou čerpány z Návrhu zákona o státním rozpočtu pro rok 2016. Konkrétní data jsou taktéž převzata z tabulkové přílohy tohoto zákona.