Přehled ověřených výroků

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože z výročních zpráv holdingu Agrofert nelze dohledat odvody do státního rozpočtu (viz předchozí výrok). Navíc výroční zpráva za rok 2014 ještě nebyla zveřejněna (ke dni 6. 10. 2015). Proto také zatím nelze říci, zda souhlasí údaj dotací ve výši 360 milionů. Na základě údajů z minulých zpráv to ale považujeme za nepravděpodobné, protože dotace získané firmami spadajícími do holdingu Agrofert byly v minulých letech výrazně vyšší. Např. z výroční zprávy za rok 2013 je patrné, že Agrofert vyčerpal dotace ve výši 1,1 mld. Kč (.pdf, str. 47). Tabulka s výší dotací Agrofertu v minulých letech je uvedena u předchozího výroku.

Kazetové bomby byly poprvé použity během druhé světové války německými a sovětskými silami, přičemž původně byly navrženy proti obrněným vozidlům. Opravdu masivně používány začaly být nicméně až v Kambodži, Laosu a Vietnamu od 70. let armádou Spojených států. Dokonce z celkových cca 440 milionů pum použitých od roku 1965 mělo být 383 milionů použito právě v Indočíně do roku 1975.

Velké množství kazetových bomb bylo také použito během války v Perském zálivu, v Čečensku, bývalé Jugoslávii, Afghánistánu a Iráku, stejně jako v Libanonu v roce 2006 či Gruzií roku 2008. The Guardian mimo jiné informoval o diskutovaném použití během Ukrajinského konfliktu.

Přestože v současnosti existují miliony kusů nevybuchlých bomb na rozsáhlých územích v zemích celého světa, navzdory humanitárnímu nebezpečí, mnohé vlády stále odmítají upustit od používání kazetové munice. Mezi země aktivně používající kazetové bomby patří stále Spojené státy, ale i Rusko.

Tento výrok hodnotíme na základě postoje vládní koalice k návrhům zákonů, které předkládal nebo spolupředkládal Miroslav Kalousek.

Předseda poslaneckého klubu TOP 09 je podepsán pod 11 návrhy zákonů v tomto volebním období. Projednáno jich bylo už celkem 7 (2 z nich jsou tzv. zákony Rekonstrukce státu a byly navrženy napříč politickým spektrem), a to tak, že byly buď zamítnuty v 1. čtení, vráceny či procházejí legislativním procesem.

Na první pohled tedy Kalousek pravdu nemluví, podíváme-li se ovšem na zlom mezi zákony, které projednány byly, a mezi těmi, které koalice k projednání nepřipustí, tak zjistíme, že tento zlom nastal s nástupem vlády Bohuslava Sobotky v únoru 2014 (Kalouskem navržené zákony byly projednávány do 11. února 2014, vláda získala důvěru o týden později).

Zákony, které byly do Poslanecké sněmovny předloženy 4. dubna 2014, 9. dubna 2014, 25. března 2015 a 5. května 2015, nebyly do této chvíle vůbec připuštěny k projednání. Na základě tohoto zjištění je výrok Miroslava Kalouska hodnocen jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, jelikož z dostupných zdrojů nelze dohledat jmenovité výsledky a průběh jednotlivých hlasování ve výborech PSP ČR.

Co se týče zmíněného návrhu, tak ten byl ve výboru pro sociální politiku projednán 15. října. Záznam z tohoto jednání není zveřejněn, tudíž nemůžeme ani uvést počty poslanců pro daný návrh. Zveřejněno je pouze samotné usnesení (.pdf), které jednorázový přípěvek podporuje, kdo pro něj hlasoval, není možné z veřejných zdrojů potvrdit.

Škoda Auto vstoupila na čínský trh v roce 2007 a od roku 2010 je Čína pro Škodu nejsilnějším trhem. Auta vyrábí Škoda ve své partnerské automobilce Volkswagen, jehož je Škoda Auto součástí.

V této době byla Česká republika skutečně ještě obhájcem lidských práv, změnu kurzu české zahraniční politiky oznámila až Rusnokova vláda. Současná vláda v nastaveném kurzu pokračuje (.pdf, s. 17−18). Velikým zastáncem tohoto trendu je také prezident Miloš Zeman.

Výrok Petra Fialy hodnotíme jako pravdivý, neboť Sobotkův kabinet na investice vydává o zhruba čtvrtinu méně, než kolik vydávala Nečasova vláda v roce 2013, zvyšuje mandatorní výdaje a lehce rostou i výdaje do sociálního systému.

Návrh zákona o státním rozpočtu 2015 (. pdf - sešit B, Zpráva k návrhu zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2015, Tabulka č. 4 Základní bilance státního rozpočtu (v mld. Kč - str. 96) uvádí kapitálové výdaje (tj. investice) na letošní rok ve výši 75,6 miliard korun.

Oproti např. rozpočtu vlády Petra Nečase, jíž byl Fiala členem, kdy v roce 2013 dosáhly výdaje výše 102,3 miliardy, jde o poměrně znatelný pokles investičních výdajů. Oprávněný předpoklad je ten, že Fiala mluví právě o tomto poklesu a ne o tom, že by vláda Bohuslava Sobotky nealokovala na investice ani korunu. Fiala tuto věc v diskuzi uvedl v jiném výroku.

Mandatorní výdaje se za vlády Bohuslava Sobotky skutečně zvyšují, dokládá to zákon o státním rozpočtu na rok 2015 (sešit B, str. 23).

Co se týká výdajů do sociálního systému, tak je pravdou, že se zmíněné výdaje zvýšily meziročně o 5 miliard korun.

2014 - specifické ukazatele Ministerstva práce sociálních věcí (.pdf - str. 12) z rozpočtu 2014. 142,8 mld. 2015 - specifické ukazatele Ministerstva práce sociálních věcí (.pdf - str. 12) z rozpočtu 2015. 147,8 mld.

(V tomto objemu prostředků počítáme všechny specifické ukazatele - výdaje vyjma dávek důchodového pojištění, neinvestiční nedávkové transfery a transfery na podporu reprodukce majetku nestátním subjektům v sociální oblasti).

Ministr Pelikán je jediným členem vlády, který otevřeně podpořil přijetí povinných kvót na přerozdělení žadatelů o azyl v EU. I ve svých příspěvcích na sociální síti Twitter vyjadřuje pozitivní postoj.

Ačkoliv ministr Dienstbier podpořil odmítavé stanovisko vlády ČR k povinným kvótám, vyjádřil se také v tom smyslu, že ČR má kapacitu na přijetí 7 až 15 000 uprchlíků. Dienstbierův vstřícný postoj lze vycítit i z jeho rozhovoru pro Právo.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, přestože prezident hovoří o "vysoké toleranci vůči vstupu uprchlické vlny," což může vzbudit dojem mnohem pozitivnějšího a vstřícnějšího postoje, než jaký oba ministři ve skutečnosti vyjadřují. Nadto se většina jejich veřejných výroků vztahujících se k tomuto tématu týkala tuzemské, nikoliv evropské reakce na stávající situaci.

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, neboť se nám nepodařilo dohledat konkrétní programy pro oblast zaměstnanosti, které fungovaly za vlád sociální demokracie, a které následně pravicové vlády zrušily.

Původcem mnohých změn během pravicových vlád se stal ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09), jenž ministerský post zastával od července roku 2010 do října roku 2012, kdy jej vystřídala Ludmila Müllerová. Základním dokumentem z dílny tohoto ministerstva se stala sociální reforma (schválená na podzim roku 2011).

Mezi změny, které přinesla, patří:

- zavedení Skaret

- centralizace krajských úřadů práce

- povinnost nezaměstnaných hlásit se na Czech Pointech v běžné pracovní době (ve snaze předejít práci na černo)

- povinné vykonávání veřejně prospěšných prací nezaměstnanými

- zavedení veřejné služby pro nezaměstnané déle než dva měsíce

- nemožnost pobírat dále dávky v nezaměstnanosti, pokud nezaměstnaný podal výpověď u zaměstnavatele, kterého zprostředkoval úřad práce

Implementace některých částí reformy byla kritizována z řad opozice i veřejnosti, zejména potom změna systému výplaty sociálních dávek, jež vedla k jeho dočasnému kolapsu.

Výrok hodnotíme v kontextu předchozího prohlášení Petra Fialy, že Společné prohlášení předsedů vlád států Visegrádské skupiny je formulováno vágně.

Ve srovnání s tímto dokumentem není pětice opatření formulovaná v červencovém blogu Petra Fialy o mnoho konkrétnější.

V reakci na uprchlickou krizi navrhuje ODS:
1. Potírat organizovaný zločin, pašeráctví a obchod s lidmi a důsledně chránit vnější hranice Unie.
2. Vyhlásit informační válku.
3. Omezit sociální výhody a zvýšit tlak na integraci.
4. Rozvinout pomoc v konfliktních regionech.
5. Reformovat návratovou politiku.

Každý bod je v blogu dále rozepsán, nakolik se však jedná o konkrétní a jasný plán, necháme na posouzení čtenářům.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože prezidentem uváděný výrok Bohuslava Sobotky neodpovídá skutečnosti, zároveň prohlášení prezidenta po jednání BRS vyznívalo poněkud jinak, než co prezident Zeman uvedl v Partii na TV Prima.

Jednalo se o schůzi Bezpečnostní rady státu (BRS) konané dne 6. 10. 2015, které se zúčastnil i prezident Miloš Zeman. Zabývala se aktuální situací v oblasti migrace, problematikou Severoatlantické aliance a Evropské unie v bezpečnostní oblasti, včetně aktuální bezpečnostní situace v České republice, či rozvojem Policie ČR na léta 2016–2020.

"Na jednání předsednictva Bezpečnostní rady státu, kterého se prezident nedávno účastnil, bezpečnostní opatření vlády nijak nekritizoval,"prohlásil na adresu shody ústavních činitelů premiér Sobotka. Jiné prohlášení premiéra k postoji Miloše Zemana k závěrům BRS či k migrační politice vlády se dohledat nepodařilo.

Premiér tedy netvrdil, že Miloš Zeman bez výhrad podporoval migrační politiku vlády. Uvedl, že prezident nekritizoval bezpečnostní opatření vlády spojené s migrační krizí.

Hradní mluvčí Jiří Ovčáček tlumočil názor Miloše Zemana takto: “Pokud by se Evropská komise násilím snažila prosazovat tento mechanismus, bylo by vhodné následovat příkladu Slovenska a obrátit se s žalobou na Evropskou komisi k soudnímu dvoru Evropské unie.” Prohlášení tedy vyznívá ve smyslu, že připojení se k žalobě by byl podle prezidenta případný další krok, pokud by Evropská komise trvala na uplatňování odhlasovaného přerozdělovacího mechanismu.

Bohuslav Sobotka se ale k této žalobě připojit nehodlá. Sněmovna odmítla mechanismus přerozdělování uprchlíků mezi státy Evropské unie na začátku října.