Přehled ověřených výroků

MS2014+ je informační systém strukturálních fondů a je tak základním nástrojem pro sledování využívání finanční pomoci z investičních fondů EU v programovém období 2014-2020 a pro vyhodnocování realizace kohezní politiky na národní úrovni. Právě začátek čerpání dotací z fondů EU na následující programové období je však závislý na existenci tohoto monitorovacího systému. Tento sytém, připravený Ministerstvem pro místní rozvoj, je však prozatím spuštěn pouze v jakési cvičné verzi. Systém již prošel 21 kontrolami, audity a znaleckými posudky, včetně dohledu Evropské komise a také průběžným auditem Ministerstva financí. Nicméně závěrečná auditní zpráva byla k tomuto systému mimořádně kritická. Tuto kontrolu provedl nezávislý Auditní orgán zřízený pod ministerstvem financí. Protože však předchozí zprávy nebyly zdaleka tak kritické, požádala 17.dubna ministryně Šlechtová o provedení nezávislého přezkoumání této zprávy. Vzhledem k této skutečnosti proto hodnotíme výrok jako nepravdivý, jelikož monitorovací systém evidentně připraven není, zvláště pak v posledních dnech.

Ministr Stropnický odkazuje na rozhovor premiéra v deníku Právo z 5. září 2015 (Sobotka: Pomáháme, ale má to své meze. Okřikování odmítám; strana 7).

V rozhovoru mimo jiné zaznělo:

"Musí existovat seznam bezpečných zemí. Pokud přijdou lidé z těchto zemí, tak prostě nemají nárok na získání azylu. Když přijdete z České republiky do Spojených států, Kanady nebo do Austrálie, tak vám taky azyl neposkytnou, protože Česká republika je vnímána jako bezpečná země. Není přitom důvod, aby lidé třeba z Kosova nebo ze západního Balkánu žádali o azyl v Německu nebo u nás. Je klíčové, abychom byli schopni ekonomické a politické uprchlíky rozlišovat. Jestliže lidé utíkají ze Sýrie před válkou, jejich vesnici obsadil Islámský stát, řadu let se nebudou moc vrátit, tak je potřeba se o ně postarat, poskytnout jim pomoc. Není ale možné, aby Evropa neregulovaně přijímala neomezené množství ekonomických uprchlíků."

"V případě, že kapacity policie nebudou postačovat, budou nasazeni příslušníci armády, kteří budou mít stejné pravomoci. Zatím jsme ve fázi, kdy to není potřeba. To, co je pro nás důležité, je dostatek kapacit, kam můžeme po registraci umístit jak žadatele o azyl, tak migranty, kteří směřují jinam."

Premiér také v rozhovoru potvrzuje, že se na toto téma chystá pondělní setkání s rakouským kancléřem a slovenským premiérem.

Jak ale z výše uvedeného vyplývá, mnoho konkrétních návrhů v rozhovoru nenajdeme. Další aktivity, jako je summit V4 či setkání s představiteli sousedních zemí, však probíhají.

Z úhrnné bilance (.pdf) plánovaných příjmů a výdajů státního rozpočtu na rok 2015 a návrhu rozpočtu (.doc) na rok 2016 vyplývá, že objem výdajů opět převýšil/převýší objem příjmů a rozpočty na tyto dva roky počítají s deficitním financováním rozpočtu.

Stát kromě rozpočtu disponuje také dalšími finančními aktivy a pasivy, které spravuje Ministerstvo financí ČR. Mezi státní finanční aktiva patří peněžní prostředky na bankovních účtech, pohledávky států vůči zahraničí, majetkové účasti státu apod. Státní finanční pasiva představují v podstatě státní dluh.

Podle dat MF celkový státní dluh České republiky v roce 2014 poklesl, a to na 1 663,7 mld. Kč. Zahraniční zadlužení státu se zmenšilo (z 395,2 mld. na 300 mld. Kč), naopak domácí zadlužení vzrostlo (z 1 288,1 mld. na 1 363,7 mld. Kč), přičemž příčinou je nárůst objemu střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů.

Podle odhadu (.pdf) MF došlo mezi 31. 12. 2013 a 31. 12. 2014 ke snížení objemu státních finančních aktiv. Zredukovaly se zejména prostředky na umořovacích účtech státu (o 39,7 mld. Kč), cizoměnových účtech (o 22,7 mld. Kč) a objem cenných papírů a jiných finančních aktiv (o 121.2 mld. Kč). Naopak celkový objem státních finančních pasiv mírně vzrostl (na čemž se podílel převážně větší objem tuzemských státních dluhopisů – viz výše).

Na základě výše uvedeného lze tedy dojít k závěru, že ministerstvo financí jednak substituuje zahraniční zadlužení dluhem domácím a dále pak umořuje státní dluh snižováním objemu státních finančních aktiv, zatímco absolutní hodnota státních finančních pasiv mírně vzrůstá. Výrok Miroslava Kalouska proto lze hodnotit jako pravdivý.

Podle návrhu příjmů a výdajů rozpočtových kapitol a státních fondů na léta 2014 až 2016 ministerstva financí schváleného usnesením vlády (.pdf) ze dne 12. června 2013 byl plánovaný schodek státního rozpočtu na rok 2016 105 mld. Kč. Tento návrh však nelze ztotožnit s konkrétní předlohou zákona o státním rozpočtu. Tvrzení ministra Babiše je proto zavádějící.

Ministerstvo financí v předkládací zprávě (.doc) k návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2016 skutečně počítá se saldem státního rozpočtu ve výši 70 mld. Kč. Konstatovat skutečné plnění závazků, které vyplývají ze státního rozpočtu, je však možné teprve až na základě státního závěrečného účtu.

Ruské sankce, dohromady s poklesem ceny ropy, opravdu Rusku ekonomické problémy způsobují. Mezinárodní měnový fond (MMF) dokonce v srpnu tohoto roku (2015) řekl, že sankce Západu mohou vyústit v 9% pokles ruského HDP.

MMF dále předpokládá, že se ruské HDP sníží o 3,4 % během celého roku 2015, vzhledem ke klesajícím reálným platům, vyšší nákladům na půjčky a poničené důvěře domácí poptávky. Západní sankce a ruské odvetné protisankce směřované proti importu jídla a zemědělských produktů, mohou být zodpovědné za cca. polovinu tohoto poklesu. (CNN, Daily Express). Jak píše Stratfor, sankce určitě nejsou jediným důvodem poklesu rublu a obtíží ruského bankovního sektoru, ale jsou enormní zátěží již velmi tíživého poklesu cen energií.

Na základě níže uvedených informací hodnotíme výrok jako pravdivý. Diskuze v rámci hnutí Úsvit na téma šíření radikálního islamismu skutečně vyvrcholila v sobotu 3. ledna sdílením Tomia Okamury na svém facebooku textu Jiřího Kobzy, v němž radí občanům ČR, jak se proti tomu bránit. Následujícího dne, 4. ledna, pak skutečně vnitřní zpravodajská služba České republiky BIS médiím potvrdila, že odhalila financování v ČR pobývajícího islámského fundamentalisty z některé z arabských zemí. Nesrovnalosti ve finančních transakcích byly také zaznamenány u některých islámských organizací. V souvislosti s tím pak BIS také navrhla změnu zákona o tajných službách.

Muhamed Abbas, zakladatel a ředitel Muslimské unie v ČR, vystupuje v médiích jako jeden z představitelů muslimů v České republice. Vystoupil například v říjnu 2014 v pořadu TV Barrandov Týden v ringu, kde prohlásil: "My muslimové věříme, že bůh je stvořitel a lidi zná lépe než my. Jak v mém životě, tak v Evropě vidím, že mnoho věcí islámského zákona je moudrých... Právo šaría vůči ženám je velmi moudré".

V pořadu České televize Máte slovo zase obhajoval to, že podle islámského práva má svědectví ženy u soudu poloviční hodnotu než svědectví muže, poukazem na to, že mezi fungováním mužského a ženského mozku jsou rozdíly a že ženy jsou například v období menstruace nespolehlivým svědkem (video přibližně od 15:00).

Jak navíc shrnuje Deník Referendum, "Muslimská unie je české občanské sdružení, jehož cíle zahrnují informování o islámu, podporu muslimů v nouzi, financování obecně prospěšných věcí v rámci unie a pomoc při zajišťování provozního zázemí pro muslimy v ČR. Kolik členů sdružuje, není z jejích stránek patrné, nicméně podle stanov by ve vedení tohoto spolku mělo být pět členů. Na stránkách jsou však uvedeni jen dva členové z celé unie: Mohamed Abbás a Petr Jahja Moravec. Nejedná se tedy o žádnou církev a o jejím všemuslimském pokrytí v rámci České republiky můžeme taktéž pochybovat, když ani nevíme, kolik lidí sdružuje."

V médiích se vůči němu vymezuje Muneeb Hassan Alrawi, předseda Ústředí muslimských obcí, kerý v rozhovoru pro iDnes.cz řekl: "Muslimská unie představuje samotného pana Abbase, byl vždycky takovým samotářem, chtěl mít jediné hlavní slovo. Nevím, kolik lidí má kolem sebe, ale možná by se to dalo spočítat na prstech. Jediná uznaná organizace je Ústředí muslimských obcí."

Je nutné dodat, že ani Ústředí muslimských obcí nezastupuje zdaleka všechny muslimy v ČR. Není ale pravdou, že by se Muslimská obec od jeho výroků nedistancovala. Výrok tak hodnotíme jako zavádějící.

Hnutí ANO nemělo před volbami do PSP ČR 2013 jeden ucelený programový dokument. Vycházíme tak z resortního programu, v němž byly specifikovány priority pro každé ministerstvo.

ANO se v dokumentu (bod č. 9 – školství) vyslovuje proti zavedení školného nebo proti mechanismům, které by mohly zadlužení studentů způsobit. Prostředky na veřejné financování chtělo hnutí ANO zajistit efektivnějším nakládáním s veřejnými financemi.

Jaroslav Faltýnek má pravdu i ve svém druhém výroku. ANO ve svém programovém dokumentu z oblasti zdravotnictví (bod č. 8 – zdravotnictví) deklaruje zrušení všech poplatků pro seniory a také se zavazuje ke zrušení poplatků za vydaný recept. Výběr tzv. regulačních poplatků by podle ANO měl projít změnou. Systém podle ANO znevýhodňuje chronicky nemocné a sociálně slabší pacienty.

Jak píše portál EurActiv " odborníci upozorňují, Česká republika je oproti velkému počtu států EU v regulaci držení zbraní v mnohém napřed, a to například v oblasti registrace a evidence. "

Historické zbraně jsou zákonem vymezeny tak, jak uvádí předseda Filip. Jde o zbraně, které byly vyrobeny nejpozději do 31. prosince 1890 a současně platí, že všechny hlavní části zbraně byly vyrobeny do 31. prosince 1890. To vše podle zákona o střelných zbraních a střelivu, kdy jsou tyto zbraně řazeny do skupiny D a vymezení je upraveno v příloze zákona.

Co se týká zneschopnění historických zbraní, nepodařilo se nám dohledat komplexní srovnání v této věci v rámci zemí EU, nejsme tudíž schopni posoudit, nakolik je Česká republika oproti ostatním členským zemím v této věci napřed. Výrok Vojtěcha Filipa tak hodnotíme jako neověřitelný.

Výrok ministra financí hodnotíme jako nepravdivý, a to na základě dokumentu Ministerstva financí a jeho projevu k evidenci tržeb v Poslanecké sněmovně z 8. ledna.

Citujeme dokument Ministerstva financí ČR (.doc) „Příloha č. 7 Výzvy – Základní informace o projektu Elektronická evidence tržeb (EET)“ – jeho aktuální verzi z 27. listopadu 2015:

„Některá z forem evidence tržeb funguje ve 13 zemích Evropské unie. Jedná se o Itálii, Maďarsko, Slovensko, Polsko, Belgii, Litvu, Maltu, Švédsko, Rumunsko, Bulharsko, Řecko a Kypr a Chorvatsko. Pro segment taxislužby funguje evidence tržeb v Německu.“

Při posledním projednávání EET v Poslanecké sněmovně vystoupil ministr financí s dlouhým projevem. V něm popsal řadu faktorů, které jsou v souvislosti s EET diskutovány. V Otázkách Václava Moravce k tomuto svému vystoupení řekl:

„...moji kolegové mi připravili skvělý projev. Já bych doporučil všem občanům, aby si ho přečetli. Tam to každý pochopí, každý pochopí, o co jde. Tam jsme vyvrátili všechny ty demagogické domněnky, lži, tam jsou fakta.“

Fakta týkající se evidence tržeb v ostatních zemích EU pak Babiš popsal následovně:

„Z úst opozice zazněly informace, že evidence tržeb je vlastně neobvyklé opatření v mezinárodním kontextu, protože ze zemí původní evropské patnáctky mají evidenci pouze tři země. Ani to není pravda. Těch zemí je pět, z nichž Rakousko je už od 1. ledna 2016 ve dvoufázovém procesu zavádění evidence v letech 2016 a 2017. Takže není pravda, co tady minule tvrdil pan poslanec Gazdík, že Rakousko o evidenci vůbec neuvažuje. Možná by si měl udělat výlet do Vídně a podívat se, jak to tam je.
Co nám ovšem opozice neřekla je, žez 13 nově přistoupivších zemí má evidencitržeb Malta, Kypr, Litva, Lotyšsko, Chorvatsko, Bulharsko, Rumunsko, Slovinsko, Maďarsko, Polsko a Slovensko. Pokud jste počítali, tak je to11 zemí.

Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý, neboť podle dokumentu Ministerstva financí z konce listopadu 2015 má nějaký druh evidence tržeb zavedeno 13 zemí EU, podle Babišova projevu z 8. ledna v Poslanecké sněmovně pak jde o zemí 16. Nejedná se tedy o všechny země EU, těch je 28.