Přehled ověřených výroků

Pouze menšina (18%) EP hlasovala proti Asociační smlouvě a Petr Mach byl opravdu jedním z europoslanců hlasujících 16. září 2014 proti. Svůj postoj k věci Mach mimo jiné prezentuje na svých webových stránkách a záznam jeho projevu z EP je dostupný i na serveru YouTube.

Muhamed Abbas, zakladatel a ředitel Muslimské unie v ČR, vystupuje v médiích jako jeden z představitelů muslimů v České republice. Vystoupil například v říjnu 2014 v pořadu TV Barrandov Týden v ringu, kde prohlásil: "My muslimové věříme, že bůh je stvořitel a lidi zná lépe než my. Jak v mém životě, tak v Evropě vidím, že mnoho věcí islámského zákona je moudrých... Právo šaría vůči ženám je velmi moudré".

V pořadu České televize Máte slovo zase obhajoval to, že podle islámského práva má svědectví ženy u soudu poloviční hodnotu než svědectví muže, poukazem na to, že mezi fungováním mužského a ženského mozku jsou rozdíly a že ženy jsou například v období menstruace nespolehlivým svědkem (video přibližně od 15:00).

Jak navíc shrnuje Deník Referendum, "Muslimská unie je české občanské sdružení, jehož cíle zahrnují informování o islámu, podporu muslimů v nouzi, financování obecně prospěšných věcí v rámci unie a pomoc při zajišťování provozního zázemí pro muslimy v ČR. Kolik členů sdružuje, není z jejích stránek patrné, nicméně podle stanov by ve vedení tohoto spolku mělo být pět členů. Na stránkách jsou však uvedeni jen dva členové z celé unie: Mohamed Abbás a Petr Jahja Moravec. Nejedná se tedy o žádnou církev a o jejím všemuslimském pokrytí v rámci České republiky můžeme taktéž pochybovat, když ani nevíme, kolik lidí sdružuje."

V médiích se vůči němu vymezuje Muneeb Hassan Alrawi, předseda Ústředí muslimských obcí, kerý v rozhovoru pro iDnes.cz řekl: "Muslimská unie představuje samotného pana Abbase, byl vždycky takovým samotářem, chtěl mít jediné hlavní slovo. Nevím, kolik lidí má kolem sebe, ale možná by se to dalo spočítat na prstech. Jediná uznaná organizace je Ústředí muslimských obcí."

Je nutné dodat, že ani Ústředí muslimských obcí nezastupuje zdaleka všechny muslimy v ČR. Není ale pravdou, že by se Muslimská obec od jeho výroků nedistancovala. Výrok tak hodnotíme jako zavádějící.

Zástupci všech patnácti členských států se shodli na přijetí opatření nezbytných ke zintenzivnění boje proti terorismu, zamezení financování terorismu a zúčtování s těmi, kdo jsou zodpovědní za teroristické činy, porušování mezinárodního humanitárního práva nebo porušování lidských práv.

Zmíněná rezoluce, o které Marek Ženíšek mluví, tedy sice není konkrétní ve specifických krocích, které by konkrétní státy měly podniknout, avšak k tomu ani rezoluce Rady bezpečnosti OSN neslouží.

Obecně je rezoluce OSN oficiálním dokumentem několika málo stran, který vyvíjí tlak na členské státy, vyjadřuje stanovisko k určitému konkrétnímu tématu, doporučuje další postup OSN či jiných subjektů. Dopad většiny rezolucí netkví ani tak v závaznosti konkrétních opatření, jako ve vyjádření jasného stanoviska OSN k dalším krokům a podpoření států v dalším postupu určitým směrem.

Výsledek prezidentských voleb USA v roce 2000 byl skutečně velmi těsný. Zvítězivší George W. Bush porazil Al Gora a stal se prezidentem, byť získal celkově méně hlasů (to umožňuje volební systém, jak níže popisujeme). Po rozhodnutí Nejvyššího soudu o tom, že se Bush stává prezidentem, se ve Spojených státech proti tomuto stavu protestovalo a to také při jeho pozdější inauguraci. Výrok je tedy hodnocen jako nepravdivý.

Nesouhlas s finálním výsledkem voleb vyvolal fakt, že Al Gore získal vyšší počet hlasů od voličů. V americkém prezidentském volebním systému stačí získat prostou většinu hlasů z rady volitelů zastupujících jednotlivé americké státy. Celkový počet hlasů z rad volitelů je 538, je rozdělen podle velikostí států a je stejný jako počet všech členů Kongresu. George Bush získal 271 volebních hlasů, zatímco Al Gore pouze 266 hlasů. I když se jedná o dva systémy a hlasování přímo neovlivňují občané jako voliči, v praxi členové rady volitelů kopírují výsledky voleb, i když to podle zákona dělat nemusí.

Sčítání hlasů, kterému byla věnována zvýšená pozornost, se odehrálo ve státě Florida a George Bush získal o 537 více hlasů než Al Gore. Při tak malém rozdílů ve výsledcích má kandidát možnost požádat o manuální přepočtení hlasů ve vybraných okrscích, kterou Al Gore využil.

Vybral si okrsky na Floridě, ve kterých si lidé stěžovali na problémy a poruchy s hlasovacími přístroji. Voliči v USA volí přes elektronický hlasovací systém, neodevzdávají papírové hlasovací lístky. Souhlas Nejvyššího soudu s přepočtem hlasů vyvolal debaty a soudní spory ohledně legálnosti přepočtu hlasů a nejvhodnějším způsobu pro samotné přepočtení hlasů. Vzhledem k těmto reakcím bylo přepočítávání hlasů zastaveno z rozhodnutí Nejvyššího soudu a George Bush byl vyhlášen jako vítěz voleb.

Volby tohoto formátu často vyvolají rozruch. V USA se v roce 2000 kromě problémů s hlasovacími přístroji a neplatnými lístky objevily i spekulace o diskriminaci u hlasování. Protesty nebyly spojeny pouze s volebním systémem, ale byly namířeny proti výsledku voleb. Rozhodnutí Nejvyššího soudu z prosince 2000 protesty neuklidnilo, ty pokračovaly i po inaugraci nového prezidenta v lednu 2001. V den inaugurace popisuje protesty např. BBC: " Along with the well-wishers were anti-Bush demonstrators. Police in riot gear lined the route of the parade five deep.One protester threw an egg at the new president's motorcade. "

ODS vládla v České republice v letech 1992–1997 (vlády Václava Klause), v letech 2006–2009 (vlády Mirka Topolánka) a v letech 2010–2013 (vláda Petra Nečase). Pokud budeme sledovat výši zdanění během fungování těchto kabinetů (složená daňová kvóta podle OECD), tak zjistíme, že ze vlád Václava Klause mezi roky klesla tato kvóta z 37,1 na 33,7 %, daně tedy klesaly.

V letech 2007–2009 pak tato kvóta klesla z 34,3 na 32,4 %. Během posledního vládnutí ODS za premiéra Nečase se pak složená daňová kvóta zvýšila a to z 32,5 na 34,3 %. Na základě těchto dat lze doložit, že během vládnutí ODS se výše zdanění v České republice zvýšilo pouze za vlády Petra Nečase v období recese a výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý.

Volební program ODS z roku 2006 (.pdf, str. 6 až 8) v kapitole daňový systém uvádí slib zavedení rovné daňové sazbě ve výši 15 % pro fyzické a právnické osoby a DPH. Program hovoří o rušení některých daní (darovací, dědické, z převodu nemovitostí, z kapitálových příjmů a úroků).

Topolánkova vláda prosadila tzv. rovnou daň u příjmů fyzických osob v roce 2008 (skutečná výše zdanění se ovšem může lišit od deklaŕovaných 15 %, viz výrok „Potom zavedli tzv. rovnou daň“). U dani z příjmu právnických osob došlo mezi lety 2007 až 2009 ke snížení ze 24 % na 21 %, v roce 2009 dále na 20 %, a to s výjimkou investičních, podílových a penzijních fondů (vývoj daně zde). K deklarovanému sjednocení na 15 % ovšem nikdy nedošlo.

V oblasti DPH dochází za Topolánka pouze k navýšení snížené sazby DPH z 5 % na 9 % (základní sazba zůstala na výši 19 %).

Volební program ODS z roku 2010 (.pdf, str. 18) uvádí v kapitole věnované daním slibuje, že „udržíme daně na současné úrovni. Nezvýšíme ani odvody na sociální pojištění (...) zachováme rovnou daň z příjmu.“ O přímém snižování daní se zde nehovoří. Slib zachování výše daní ovšem Nečasův kabinet porušil hned několikrát. Za jeho vlády došlo několikrát zvýšení sazby DPH, a to hned v roce 2010 (snížená sazba na 10 % a základní sazba na 20 %). Následně v roce 2012 v rámci tzv. daňového balíčku, kdy došlo ke schválení souboru daňových opatření – dalšímu zvýšení DPH (nižší sazba na 15 %, vyšší na 21 %), zavedením tzv. solidárního příspěvku pro příjmové skupiny přesahující čtyřnásobek průměrné mzdy, zvýšení daně z převodu nemovitosti, omezení výdajových paušálů pro živnostníky, zrušení stropu pro odvody na zdravotní pojištění aj.

Podle návrhu příjmů a výdajů rozpočtových kapitol a státních fondů na léta 2014 až 2016 ministerstva financí schváleného usnesením vlády (.pdf) ze dne 12. června 2013 byl plánovaný schodek státního rozpočtu na rok 2016 105 mld. Kč. Tento návrh však nelze ztotožnit s konkrétní předlohou zákona o státním rozpočtu. Tvrzení ministra Babiše je proto zavádějící.

Ministerstvo financí v předkládací zprávě (.doc) k návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2016 skutečně počítá se saldem státního rozpočtu ve výši 70 mld. Kč. Konstatovat skutečné plnění závazků, které vyplývají ze státního rozpočtu, je však možné teprve až na základě státního závěrečného účtu.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, ale s výhradou.

Andrej Babiš se ostře vyjádřil na adresu sociálnědemokratického poslance Ladislava Šincla. V červnu letošního roku se oba politici setkali na jednání ohledně snížení provizí zprostředkovatelům pojištění. Na tomto jednání se Andrej Babiš vytasil s obálkou nadepsanou jménem Šinc l a začal mu vyhrožovat. Sociálnědemokratického hejtmana Miroslava Nováka zase na konci září v pořadu TV Prima Partie přirovnal k odsouzenému Davidu Rathovi (na adresu M. Nováka se Babiš vyjadřuje v čase 47:55).

Stenozáznamy sněmovny z předchozích jednacích dní skutečně dokládají, že se Miroslav Kalousek verbálně zastával premiéra Sobotky a poslance Šincla. O hejtmanovi Novákovi se stenografické zápisy nezmiňují.

Na 31. schůzi ve středu 30. září hovořil v 15:00 hod. o novele loterijního zákona,

Poslanec Miroslav Kalousek: "Děkuji za slovo. Musím říct jako pamětník, že je docela nefér vinit Ministerstvo financí a předchozí ministry z toho, že dvacet pět let nebyl předložen návrh nového loterijního zákona. Snažilo se o to Ministerstvo financí v minulosti několikrát, snažili se o to ministři z různých politických stran. Ano, stalo se vždy, že při schvalování v Poslanecké sněmovně se ukázalo, že koalice Sazka a Synot a další firmy má v Poslanecké sněmovně více poslanců, než měla jakákoliv aktuální vládní koalice. Proto tento zákon nikdy nebyl schválen. To je pravda. Ale není pravda, že se o to nesnažilo Ministerstvo financí, a není pravda, že se o to nesnažili někteří ministři, včetně premiéra Sobotky, včetně mě v minulých letech."

Na té samé schůzi se tématicky odklonil od projednávané legislativy a začal hovořit o praktikách Andreje Babiše, během tohoto proslovu vzpomenul v 18:20 hod. i Ladislava Šincla.

Poslanec Miroslav Kalousek: "...kdybych tuto výhradu neřekl já jako Kalousek a řekl to Šincl, tak prostě se Šincl dozvěděl, co je zač, místo toho, aby slyšel argumenty. Vy prostě tímhle způsobem pracujete. Asi se s tím nedá nic dělat, je to váš styl, ale je potřeba se proti tomu ohradit a říct, že se tím nenecháme ani vydírat, ani zastrašovat."

Muhamed Abbas, ředitel Muslimské unie v ČR, má skutečně na kontě řadu mediálních výstupů za poslední dobu. Byl hostem pořadu České televize Hyde Park 8. ledna, v Partii 18. ledna, DVTV 7. ledna, Máte slovo 20. listopadu, Týden v ringu 7. října, rozhovor s ním přinesl například server iDnes.cz.

Oproti tomu Muneeb Hassan Alrawi, předseda Ústředí muslimských obcí v ČR, zdaleka tolik výstupů nemá. Zúčastnil se spolu s Abbásem výše zmíněné Partie, pro Český rozhlas komentoval urážlivý status Tomia Okamury a pro Právo se vyjadřoval k teroristickým útokům v Paříži.

Jak navíc shrnuje Deník Referendum, obě organizace mají jen velmi málo členů, ani jeden z těchto mužů tedy nemůže být brán jako zástupce přibližně 11 tisíc muslimů v České republice.

V posledních letech lze zaznamenat zprávy o vyřazení vepřového ze školních jídelníčků v některých školách, např. ve Velké Británii (ze starších zdrojů např. bulvární Daily Mail či Telegraph) nebo Francii (Guardian). V případě Francie to bylo doprovázeno mnohými kontroverzemi, kdy se dané téma stalo předmětem politického boje.

Tento jev však nelze přičítat obavám z islámského terorismu, ale spíše vyhověním požadavků ze strany žáků a rodičů židovského a muslimského vyznání. Je navíc nutné zdůraznit, že se ve zmíněných případech nejedná o zavedení obecného pravidla nepodávání vepřového ve školních jídelnách, které by bylo uplatňováno v celé zemi, ale o rozhodnutí několika škol.

Případ "sundávání křížů" ze stěn školních tříd lze zaznamenat např. v roce 2003 v Itálii, kdy u soudu uspěl radikální muslimský aktivista Adel Smith s požadavkem odstranění kříže ze školní třídy, kterou navštěvoval jeho syn. Rozhodnutí soudu vyvolalo v majoritně katolické Itálii mnoho kontroverzí. I přesto jej však nelze spojovat s obavami z islámského terorismu . Jde primárně o konflikty mezináboženského soužití v kontextu (italskou ústavou garantované, .pdf – články 7 a 8) sekulární povahy politického systému. Dodáváme jen, že muslimská komunita v Itálii se podle článku od radikálního aktivisty Smitha distancovala.

V obou oblastech, které prezident Zeman popisuje, nejde o plošná opatření v rámci konkrétních zemí, ale o ojedinělá rozhodnutí. Právě z důvodu zevšeobecnění je výrok hodnocen jako zavádějící.

Andrej Babiš zde v souvislosti s podporou veřejných investic hovoří o novele zákona o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury, která byla schválena 20. června letošního roku. Zákon je účinný od 13. září tohoto roku. Její přijetím se zvýšila maximální výkupní cena pozemků z dvojnásobku až na šestnáctinásobek. Ministerstvo dopravy tento krok odůvodňuje nutností motivovat majitele pozemků k bezproblémovému prodeji a usnadnění investic do infrastruktury.

Mezi klíčové dopravní stavby patří v současné době např. čtyřpruhová silnice mezi Brnem a Vídní, obchvat města Znojma nebo rychlostní silnice R35, jejíž výstavbu komplikují právě výkupy pozemků. Podle náměstka ministra dopravy Kamila Rudoleckého má právě tato novela napomoci procesu výstavby.

Bližší informace o konkrétních úspěšných výkupech díky novele zákona nemáme, přesto výrok hodnotíme jako pravdivý. Vyšší maximální cena výkupu pozemků by měla skutečně vést k usnadnění investic do dopravní infrastruktury.