...budeme potápět čluny (ve Středozemním moři - pozn. Demagog.cz) nebo nebudeme potápět. Je pravda, že na to potřebujeme rezoluci Rady bezpečnosti. Na tu potřebujeme, aby to Rusko nevetovalo.
Ministři zahraničí EU zahájili operaci proti pašerákům lidí ve Středozemním moři. Jedná se o první fázi, která je založená na sběru informací.
" Po první fázi sběru informací by měly následovat další kroky, jako například zabavování a ničení pašeráckých plavidel, které však vyžadují přijetí rezoluce Rady bezpečnosti Organizace spojených národů a souhlas případně dotčených zemí, jako je Libye. Takový souhlas komplikuje podle diplomatických zdrojů zejména Rusko, které má v Radě bezpečnosti právo veta. "
Potřebu přijetí rezoluce Rady bezpečnosti upravuje Charta Organizace spojených národů (.pdf). Konkrétně se jedná o kapitolu VII, článek 39 a následující, která upravuje akce při ohrožení míru, porušení míru a útočných činech.
Podle podnikatelů, sečteme-li všechny dostupné údaje o předpokládaných ztrátách a výpadcích příjmů z dlouhodobých kontraktů při delším přetrvávání sankcí a ruské odvety, se může jednat až o 20 až 25 miliard korun. Jde o částku, kterou dle odhadů ministerstva pro místní rozvoj asi nevyčerpáme z disponibilních evropských dotací. Haló noviny, Nejen ekonomické ztráty 22. 10.
Na základě ankety mezi českými firmami, uskutečněné v srpnu 2014, odhaduje Svaz průmyslu a dopravy ČR přímý dopad sankcí na 10 miliard korun, přičemž v dlouhodobém horizontu by se mohly ztráty vyšplhat až do řádu desítek či stovek miliard.
Stanovisko SP ČR však uvádí, že vyčíslení ztrát je velmi obtížné a i samotné firmy je dokáží jen těžko kvantifikovat. Analýza vládní pracovní skupiny pro hodnocení dopadu sankcí pak na základě loňských dat uvádí, že přímé ztráty budou tvořit 300 milionů v zemědělském a přibližně 2,2 miliardy v průmyslovém sektoru (viz str. 21–22), i ta však konstatuje, že vyčíslení ztrát je komplikované.
Co se týče druhé části výroku, podle Analýzy čerpání evropských fondů, vydané v únoru 2014 Ministerstvem pro místní rozvoj, se odhad nevyčerpaných prostředků z fondů EU v letošním roce odhaduje na 21,6 až 24,6 miliard korun (viz strana 4). Hodnocení, zda tato částka odpovídá ztrátám českých firem v důsledku sankcí vůči Rusku, je však s ohledem na výše uvedená data nemožné, proto výrok hodnotíme jako zavádějící.
Karolína KOUBOVÁ: Vy jste tedy proto, aby se používaly biopaliva druhé generace. Tak mi řekněte, jací producenti by to byli, kdo by to zajistil tuto výrobu, jaká technologie, protože právě o tom mluví i odborníci, že zkrátka biopaliva druhé generace jsou tady pouze v plenkách. Miroslav KALOUSEK: Podívejte se, na jednotném evropském trhu je těch producentů několik. Jedna kapacita je dokonce i v České republice. (...) To, co je na tom šílené, že vláda tady prostřednictvím tedy pana ministra financí navrhla, že příštích 5 let nebudeme dělat nic jiného, než zvyšovat produkci řepkového oleje, protože jejím producentem je Agrofert, jinými slovy, pan továrník Babiš si napsal zákon, který pan ministr Babiš protlačil vládou a chce, aby mu to demokratická sněmovna schválila.
Nejprve je důležité si říci, co jsou to biopaliva druhé generace. „U biopaliv druhé generace je surovinou tzv. nepotravinářská biomasa, jako je lesní biomasa včetně těžebních zbytků, zemědělský odpad (sláma, seno, kukuřičné, řepkové a jiné zbytky), energetické rostliny (křídlatka, čirok, šťovík apod.) či biologický odpad z domácností. Mezi biopaliva, vyrobená z této suroviny, patří bioetanol, motorová nafta jako syntetický produkt Fischer-Tropschovy syntézy, metanol, resp. benzin jako produkt katalytické konverze syntézního plynu, biobutanol z bioetanolu aj.“
Nepodařilo se nám dohledat, zda v České republice skutečně existuje výrobce schopen produkovat druhou generaci biopaliv. Každopádně Kalousek má pravdu, že na jednotném evropském trhu působí řada továren, která nejrůznější technologie na výrobu pokročilých biopaliv používají, resp. ji vyvíjejí a zdokonalují, jak shrnuje podrobná výzkumná zpráva z roku 2013 (zde, .pdf), ze které vychází rovněž tato přehledová mapa.
Vliv Andreje Babiše na zmiňovanou novelu zevrubně rozebíráme v následujícím výroku.
Já jsem dlouhodobě podporoval, aby právnické osoby nemohly vůbec dávat dary politickým stranám.
Ministr Dienstbier poznamenal ve svém komentáři z 5. června 2014 pro Deník Referendum že, " sám si přitom myslím, že právnické osoby by sponzorování stran měly mít zakázáno. Strany musejí být závislé na voličích, ne na komerčních sponzorech ".
Dienstbier rovněž potvrdil své výhrady ohledně darů pro politické strany od právnických osob v rozhovoru pro ČT24 z 20. října 2015.
Ve stejném duchu se vyjádřil i v pořadu ČT24 Události, komentáře z 31. srpna 2015. " Například rada vlády pro koordinaci boje proti korupci doporučovala naopak snížení (darů - pozn. Demagog.cz), a dokonce v případě právnických osob na nulu."
Ale hlavně, my jsme kritizováni, pane Moravče za to, víte, za co jsme teďka kritizováni u státního rozpočtu? Že rozhazujeme. Ale my jenom vracíme těm učitelům, těm policajtům ty peníze.
Výrok hodnotíme jako nepravdivý na základě údajů z návrhu státního rozpočtu pro rok 2016.
Na základě analýzy plánovaných výdajů státního rozčpotu pro rok 2016 (.pdf) a jejich porovnání s čísly za rok 2015 jsme identifikovali následující signifikantní nárůsty:
- kapitola 501 - Platy se navýšila o 10 %, tj. 6,5 miliardy korun, - kapitola 513 - Nákup materiálu o 19 %, tj. o 1 miliardu korun, - kapitola 521 - Neinvestiční transfery podnikatelským subjektům o 18 %, tj. 7,8 miliardy korun, - kapitola 532 - Neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně o 21 %, tj. 21,5 miliardy korun, - kapitola 549 - Ostatní neinvestiční transfery obyvatelstvu o 15 %, tj. 2 miliardy korun, - kapitola 633 - Investiční transfery veřejným rozpočtům ústřední úrovně o 33 %, tj. 7,3 miliardy korun.
Z tohoto přehledu je patrné, že navýšení výdajů oproti loňskému roku zdaleka neputuje jen na platy. Navíc nárůst platů například u zmíněných učitelů má činit pro rok 2016 3,3 % - tento růst byl zachován i v roce 2011, kdy se jinak platy ve státní sféře plošně snižovaly.
Václav MORAVEC: A protože dříve či později se bude muset naplnit to vládní usnesení, které schválila už vláda premiéra Petra Nečase, pokud vaše vláda to nebude revokovat a nestáhne Jindřicha Forejta jako kandidáta. Lubomír ZAORÁLEK: To je, v jakém režimu je to vládní usnesení, bych se jenom zeptal? Nezlobte se, pane redaktore, tohle není ve veřejném režimu, jako pokud o tom mluvíte.
Mediální zdroje z ledna roku 2013 potvrzují, že tehdejší ministr zahraničí Schwarzenberg veřejně vyjevil ochotu Forejta (Idnes) do funkce velvyslance ve Vatikánu navrhnout. To se stalo po období odmítání ze strany ministra zahraničí.
O týden později, na jednání vlády 6. února 2013, navrhnul ministr zahraničí bod " Návrh na změny ve funkcích vedoucích zastupitelských úřadů v hodnostech mimořádných a zplnomocněných velvyslanců České republiky č.j. V21/2013 ".
Tento bod byl podle záznamu z jednání (.doc) podpořen všemi přítomnými členy vlády. Usnesení i předkládaný materiál ovšem není veřejně skutečně dostupný, je veden v režimu vyhrazené (druhý ze čtyř stupňů utajení). Z tohoto důvodu nelze se stoprocentní jistotou říci, že v tomto balíku velvyslanců byl i Forejt, nicméně samotný Schwarzenberg v rozhovoru z března 2013 potvrzuje, že ohledně Forejta své rozhodnutí změnil
Výrok ministra Zaorálka je tedy hodnocen jako pravdivý, usnesení, které s pravděpodobností hraničící s jistotou skutečně Forejta schválilo jako kandidáta na post velvyslance ve Vatikánu, je vedeno v neveřejném režimu.
Bohužel to, co jsme chtěli na koaliční radě už před mnoha měsíci po ministerstvu financí, a to je právě, aby vznikla speciální skupina pro živnostníky, abychom se bavili právě o těchto věcech, protože tady zaznívají takové řeči, že živnostníci parazitují na zdravotním a sociálním systému a na druhé straně, že živnostník se stará jenom sám o sebe, říkáme výborně, ale přestaňme hrát politické hry a řekněme si, jak to je. Bohužel zatím žádná skupina na ministerstvu financí nevznikla.
Pan vicepremiér Bělobrádek v předchozí debatě pracovní skupinu definuje v tomto rámci: " Já myslím, že tady je důležité skutečně, abysme si řekli, jak to je, aby vznikla ta pracovní skupina. A když řekneme, ano, je tady určitá skupina lidí, která jako dramaticky méně přispívá než čerpá, tak je to nespravedlivé zase vůči těm, kteří přispívají vysoce, protože to zdanění práce je u nás poměrně velké. "
Již v srpnu 2014 ministerstvo financí však "v souladu s koaliční smlouvou" dle své tiskové zprávy (a zprávy ČT24) zřídilo pracovní skupinu pro otázky zdanění příjmů zaměstnanců a podnikajících fyzických osob. "Úkolem pracovní skupiny je provést analýzu současné úrovně zdanění zaměstnanců a podnikajících fyzických osob v České republice. Analýza porovná zdanění jednotlivých skupin poplatníků na trhu práce mezi sebou a zároveň provede mezinárodní srovnání. Analýza bude zohledňovat specifické podmínky (např. náklady) jednotlivých skupin poplatníků."
Tato skupina však již v březnu 2015 (podnikatel.cz) přerušila svoji činnost, neboť prý není údajně politické zadání výdajové paušály nějak měnit. I přesto ale není není pravdou to, že by žádná skupina věnující se těmto otázkám na ministerstvu financí nevznikla.
reakce na předchozí výrok: Ne, i oproti roku 2013.
Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, slova Petra Fialy potvrzují data Ministerstva financí, ze kterých vyplývá, že za leden-březen roku 2015 se vybralo 72,35 miliard korun, zatímco v roce 2013 to bylo 73,34 miliard a v roce 2014 dokonce 84,43 miliard Kč.
Ten případ, ten konkrétní brněnský případ (kázání Alrawiho – pozn. Demagog.cz), ten vyšetřovala policie a byl odložen pro promlčenost. Nebyl jsem ten, kdo by podal trestní oznámení nebo podobně, ale prostě nebyl jsem ten, kdo by to věděl, že jo, to podal někdo jiný a policie to vyšetřovala.
Výrok je nepravdivý, případ Alrawiho kázání odložen pro promlčenost nebyl. Naopak státní zastupitelství konstatovalo, že se v tomto případě trestný čin nestal.
Na webových stránkách Ateisté.cz byl 9. 9. 2013 publikován článek, v němž jeho autor Jan Werner informuje o podání trestního oznámení na Alrawiho. Ze zprávy Českého rozhlasu vyplývá, že za trestním oznámením stojí celá Česká asociace ateistů, jejímž je Jan Werner členem.
Alrawiho kázání bylo nahráno některým z muslimů na CD a následně jej publikovalbývalý člen Islámské nadace v Brně Lukáš Lhoťan na svých internetových stránkách, odkud se dále šířilo.
Jelikož se jednalo o čin provedený v roce 2010, platila pro něj tříletá promlčecí lhůta. Státní zástupce však potvrdil, že Alrawi vystupoval jako představitel Islámské nadace v Brně, tedy jako právnická osoba. Na právnické osoby se tato promlčecí lhůta nevztahuje, a proto začal být čin vyšetřován Nejvyšším státním zastupitelstvím, které ho ještě v roce 2013 předalo Městskému státnímu zastupitelství v Brně. Nakonec v listopadu roku 2013 státní zastupitelství případ odložilo s tím, že se trestný čin nestal. Alrawi argumentoval, že jeho arabština byla špatně přeložena (v rámečku).
Lukáš Lhoťan o dva roky dříve zveřejnil kázání s nenávistným podtextem brněnského muslimského konvertity Lukáše Větrovce z roku 2008. Kázání začalo být vyšetřováno policií v roce 2012, ale kvůli promlčení po třech letech přestala policie s vyšetřováním.
Tak ministr zemědělství za to samozřejmě, za tu oblast biopaliv nese svoji zodpovědnost. To, že vlastně je to daňová záležitost, je v podstatě zase věcí ministerstva financí. Ale věcně i všechny ty směrnice patří vlastně do gesce ministerstva zemědělství, takže svým způsobem je to samozřejmě zodpovědnost především ministra zemědělství.
Jak lze na webu Ministerstva zemědělství dohledat, otázka biopaliv tedy skutečně spadá pod gesci ministra Mariána Jurečky za KDU-ČSL.
Ministerstvo pod jeho vedením pro vládu připravilo v roce 2014 " Víceletý program podpory dalšího uplatnění udržitelných biopaliv v dopravě na rok 2015-2020 ", což dokládá věcnou zodpovědnost Mariána Jurečky za problematiku biopaliv. o které hovořil Pavel Bělobrádek.
Je třeba poznamenat, že zákon (na což upozornili členové Demagog.CZ již dříve), který určuje parametry daňového zvýhodnění vypracovalo ministerstvo financí pod vedením Andreje Babiše.
Lze ovšem konstatovat, že obecně spadá problematika biopaliv pod ministerstvo zemědělství, ministerstvo financí řeší pak konkrétní daňové dopady.
