Přehled ověřených výroků

Maďarsko bylo za výstavbu plotu na hranici ze Srbskem a Chorvatskem opravdu kritizováno (Denník N; AFP; The New York Times). Kritika se později promítla i do reálných činů, když např. na maďarskou ambasádu v Praze kdosi namaloval ostnatý drát.

Pokud jde o Rakousko, o plánu postavit bariéru na hranici ze Srbskem opravdu hovořila rakouská ministryně vnitra Johanna Mikl-Leitner. Je však nutné dodat, že tento plán následně odmítl v televizní debatě stanice ORF rakouský kancléř Werner Faymann.

Pokud jde o Německo, ministr Chovanec pravděpodobně hovoří o ultimátu, které dal německé kancléřce premiér Bavorska (a šéf koaliční CSU) Horst Seehofer, když minulý týden prohlásil, že Bavorsko udělá "jednostranné kroky" k zastavení uprchlíků na hranici, pokud se Angela Merkel nepostaví k otázce do země proudících uprchlíků čelem. Jako termín byla stanovena právě neděle 1. listopadu.

Když se 16. října setkal ministr Chovanec s bavorským ministrem vnitra Joachimem Herrmannem, druhý jmenovaný opravdu poděkoval české straně za to, že "nenechává na rozdíl od Rakouska uprchlíky volně procházet skrze své území."

Na základě informací o misi působící v Mali hodnotíme výrok jako nepravdivý. Naše jednotky totiž v Mali pracují v rámci výcvikové mise EU (EU TM), nikoliv pod francouzským velením. Velitelství mise EU TM sídlí v Bamaku, jeho bezpečnost mají na starosti právě čeští vojáci.

EU TM vychází z principů Společné bezpečnostní a obranné politiky EU, operují zde vedle sebe jednotky více než dvaceti evropských států včetně Česka či zmíněné Francie, přičemž na celou EU TM v Mali od července dohlížíněmecký brigádní generál Franz Pfrengle.

Co se týče české pomoci, v Mali nyní od září 2015 operuje 6. jednotka AČR. „Úkolem jednotky je ochrana velitelství výcvikové mise EU TM (Training Mission) v Bamaku, provádění doprovodů velitele a štábu mise a částečně i výcvik malijské armády. Při plnění tohoto úkolu spolupracuje s francouzskými, německými a malijskými jednotkami,“ jak uvádí Ministerstvo obrany.

Nepodařilo se dohledat, jaké bylo rozdělení mezinárodních pozorovatelů při volbách v Doněcké a Luhanské oblasti, ani jestli byli pozorovatelé rozděleni do dvou skupin, jak tvrdí Doubrava.

Mezi 18 mezinárodními pozorovateli, kteří byli označeni jako nežádoucí osoby, jsou zástupci ze Srbska, Slovenska i Řecka.

V období posledních 10 let vládly v ČR za účasti České strany sociálně demokratické celkem tři kabinety. Vláda Stanislava Grosse (2004 - 2005), vláda Jiřího Paroubka (2005 - 2006), a úřadující vláda Bohuslava Sobotky (od ledna 2014). Tyto vlády sestavovaly rozpočty pro roky 2005, 2006 a 2015.

Při pohledu na vývoj státního deficitu (tedy deficitu rozpočtu centrální vlády) a stavu ekonomiky (HDP), který umožňuje ukazatel procentního podílu státního deficitu na HDP, zjistíme, že v letech 2005 ani 2006 nedošlo k bezprecedentnímu vychýlení z trendu. Jednalo se však o období vysokých temp růstu HDP (6 - 7 %, viz tabulka), během kterých je možné rozpočtové deficity spíše snižovat, než udržovat proporčně k rychle rostoucí ekonomice. Schodky proto lze označit za "poměrně vysoké". Pro rok 2015 zatím nejsou k dispozici kompletní data.

zdroj dat: ČSÚ

Jaromír Drábek byl ministrem ve vládě Petra Nečase, konkrétně od roku 2010 do roku 2012. Tato vláda sestavovala rozpočet na roky 2011, 2012 (a bez přímé participace ministra Drábka) také na rok 2013. Podíl státního deficitu na HDP se oproti předcházejícímu období mírně snížil, což za situace velmi nízkých a záporných temp růstu ekonomiky lze označit za "škrtání" vyžadující hospodářskou politiku.

zdroj dat: ČSÚ

Podle průzkumů agentury STEMpodporovalo (plánovaná) vládní opatření době krátce po jejím nástupu 40 % občanů. V říjnu roku 2012 hodnotilo kladně zvolený způsob ozdravování státních financí pouze 24 % obyvatel (vývoj podpory na základě jinak formulovaných otázek lze najít také zde). 34 % lidí si v dubnu 2013 přálo vypsání předčasných parlamentních voleb, zatímco pouze 16 % občanů považovalo za optimální setrvání vlády Petra Nečase až do řádných voleb v roce 2014 (STEM).

Na základě výše uvedeného je možné souhlasit s výrokem Jaromíra Drábka, že vláda, ve které působil jako ministr, snižovala na rozdíl od předchozích vlád s účastí ČSSD vládní výdaje v období ekonomické recese, čímž se jí podařilo dokonce i mírně snížit velikost rozpočtového deficitu vzhledem k HDP. Je také pravda, že vláda Petra Nečase, ve které Jaromír Drábek působil jako ministr, se v průběhu svého funkčního období stala spíše nepopulární a že příčinou tohoto poklesu bylo mimo jiné také negativní hodnocení opatření učiněných v oblasti hospodářské politiky. Výrok je proto pravdivý.

Podle článku 54 Ústavy České republiky není prezident z výkonu své funkce odpovědný. Tedy ani zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, který upravuje fungování výborů, nepřisuzuje pravomoc předvolat prezidenta zahraničnímu (či jinému) výboru.

Výrok byl označen jako pravdivý, protože dle statistiky Českého statistického úřadu, která vycházela údajů získaných při sčítání lidu z roku 2011, je v České republice celkem 3358 občanů hlásících se k Islámu, přičemž 1437 z nich se angažuje v ústředí muslimských obcí, což je novinkou oproti roku 2001, a zbývajících 1921 vyznává Islám bez institucionálního ukotvení.

Oproti předchozímu sčítání lidu v roce 2001 došlo k poklesu množství muslimů v České republice o 341 lidí, přičemž ale nelze určit, zda došlo k reálnému úbytku muslimů v ČR, či se pouze méně muslimů k Islámu přihlásí. Stále však v případě České republiky platí, že vyznavači Islámu tvoří pouze méně, než 0,1 % populace, konkrétně je to přibližně 0,03 %.

Politolog a datový analytik Kamil Gregor ve svém textu na serveru Aktuálně.cz (Kolik bude v Česku muslimů za 15 let? Pořád skoro žádní) uvádí dále informaci o 11 235 muslimech v České republice a to s odkazem na studii Ministerstva vnitra z roku 2007 (tj. 0,11 % populace).

Přesto, že údaje ze sčítání lidu jsem nejvíce relevantním zdrojem informací, tak nelze s naprostou přesností určit přesný počet muslimů (ti se ve sčítání ke své víře hlásit nemusejí), vždy se jedná pouze o přibližnou hodnotu.

Z tohoto důvodu se i velmi výrazně liší neoficiální počty muslimů v ČR a nebudou tak součástí hodnocení. Stelně tak nelze přesně definovat, kdo je "žhavý", či "vlažný" věřící, což může být dalším zkreslujícím prvkem.

Výrok Martina Konvičky je tedy hodnocen jako pravdivý, neboť skutečně není znám přesný počet muslimů v České republice a ani fakt, zda jsou tito ve vztahu ke své víře zanícení či spíše vlažní.

Strana svobodných občanů vznikla v roce 2009 a od svého počátku se vymezovala proti přijetí tzv. Lisabonské smlouvy, která novelizovala zakládající smlouvy, tj. Smlouvu o EU a Smlouvu o založení ES (pdf. s. 6), viz ideový projev Petra Macha k založení Strany svobodných občanů z 14. února 2009 a následující větu: „Jsme přesvědčeni, že přijetí Lisabonské smlouvy by vedlo k úpadku Evropy, vedlo by k předstírané demokracii, k obcházení vůle voličů v jednotlivých zemích ze strany nadnárodních institucí. Nechceme Lisabonskou smlouvu, protože chceme udržet svobodu, chceme udržet funkční demokracii a chceme obnovit prosperitu.“ Lisabonská smlouva byla Českou republikou ratifikována 3. listopadu 2009.

Článek 78 odstavec 3 Smlouvy o fungování EU (původní název Smlouva o založení ES) říká (pdf. s. 76, 77): „Ocitnou-li se jeden nebo více členských států ve stavu nouze v důsledku náhlého přílivu státních příslušníků třetích zemí, může Rada na návrh Komise přijmout ve prospěch dotyčných členských států dočasná opatření. Rada rozhoduje po konzultaci s Evropským parlamentem.“ Což ještě doplňuje článek 79 odstavec 1 Smlouvy o fungování EU: Unie vyvíjí společnou přistěhovaleckou politiku, jejímž cílem je ve všech etapách zajistit účinné řízení migračních toků, spravedlivé zacházení pro státní příslušníky třetích zemí oprávněně pobývající v členských státech, jakož i předcházení nedovolenému přistěhovalectví a obchodu s lidmi a posílení boje proti těmto činnostem.

Tento případ dokládá server Idnes.cz, který rozšiřuje zprávu ČTK. Jednalo se o cukrárnu Donat ve městě Zadar. Podnik byl zavřen na 5 dní uprostřed turistické sezónu s odkazem na přebytek v kase ve výši 7 kun.

Dodejme, že nejsme schopni posoudit, nakolik jde o ojedinělý exces (odkazovaný text popisuje 3 případy včetně zmíněné cukrárny) a nakolik o obvyklou praxi chorvatských berních úřadů.

V tomto výroku ovšem dokládáme pouze, že se stal výše uvedený případ a nikoli obecnější přístup chorvatských úřadů a výrok je tedy hodnocen jako pravdivý.

"Erdoganovou stranou" má ministr Zaorálek nejspíše na mysli Stranu spravedlnosti a rozvoje (turecky Adalet ve Kalkinma Partisi, AKP), v jejímž čele současný prezident Erdogan stál v letech 2001 až 2014.

Listopadové volby jsou předčasné, vyhlášeny byly z důvodu chybějící vládnoucí většiny po volbách v červnu 2015.

Níže je graficky znázorněný vývoj podpory pro čtyři nejsilnější turecké politické strany (v %), a to právě od posledních, tedy červnových voleb.

Jak vyplývá z grafu, strana AKP se podle průzkumů těší trvale nejvyšší a stabilní podpoře. Výrok ministra Zaorálka, že AKP "ztrácí" stejně jako že podle průzkumů nelze očekávat její "velké vítězství" je proto nepravdivý.

Podrobný přehled vývoje volebních preferencí, včetně kvantitativně vyjádřeného náskoku AKP s odkazem na relevantní zdroje je možné nalézt na anglické Wikipedii.

Na základě stenozáznamů z jednání mimořádné schůze k České poště je výrok hodnocen jako nepravdivý.

To, že se na České poště nic nekalého neděje, uvedl v rámci jednání Sněmovny ředitel České pošty Martin Elkán, který uváděl bod Informace vlády (sic) České republiky o aktuální situaci kolem zakázek v České poště s. p.

Opoziční kritika směřovala jinam. Předně opoziční zástupci kritizovali to, že jim svolavatelé schůze (tedy poslanci hnutí ANO) nejsou schopni doložit konkrétn í důvody samotného jednání.

Např. poslanec Svoboda (ODS): " Já chápu institut vyšetřovací komise jako institut mimořádný, který má nahradit nebo řešit věci, ve kterých normální systém, státní systém selhal. A tomu rozumím, to má fungovat. Ale aby takový institut mohl vzniknout, musím já jako poslanec vědět "Why? Proč? Pourquoi?" - a já to nevím. Já tady sedím a do této chvíle nevím, co je důvod pro to, abychom zřídili vyšetřovací komisi na poštu."

Dále byla kritika vedena směrem, že bod ve znění "Informace Vlády ČR" představuje generální ředitel České pošty a ne zástupce vlády.

Poslanec Benda (ODS): " Proč se nebavíme o tom prvním bodu, kde mimochodem informaci vlády podává šéf České pošty. To je tedy taky lehce pikantní, že informaci za vládu podává šéf České pošty, ale asi to tak dneska už je, že šéfové podniků, když už můžou v této zemi vládnout, tak můžou i za tu vládu podávat zprávu."

V neposlední řadě se vyjadřovali zástupci opozice v tom smysli, že schůze svolaná hnutím ANO má pouze vytvořil kouřovou mlhu nad tím, že je vyšetřována v souvislosti s manipulacemi zakázek v České poště firma patřící Andreji Babišovi, kterou v dané době řídil Faltýnek.

Např. poslanec Laudát (TOP 09): " Tady vy jste vládní koalice, která vládne bezmála již za chvíli dva roky. A po dvou letech abyste vypustili kouřovou clonu zřejmě na nějakou minulost, o které já nevím... A jestli vy něco víte, tak to máte oznámit policii. Ale to, co tady předvádíte, tzn. v okamžiku, kdy je nějaká Babišova firma, jejím statutárním orgánem byl předseda klubu hnutí ANO, vystavena vyšetřování, tak je to nestandardní a vznikne vyšetřovací parlamentní komise? Vy nevěříte orgánům činným v trestním řízení? Přece vyšetřovací komise by měla vznikat v okamžiku, kdy je jasné, že selhávají nějaké státní instituce. A vy chcete říci, že selhává policie tím, že si dovolila obvinit nebo vyšetřovat Agrotec, a už má vznikat parlamentní komise?"