Přehled ověřených výroků

Sněmovna ustavila vyšetřovací komisi ke kauze Opencard na své 7. schůzi v březnu 2014 - 5 let po podání trestního oznámení a měsíc poté, co byly vyneseny rozsudky nad pěti bývalými úředníky z magistrátu. Kauza dosud nebyla definitivně uzavřena, v červnu 2015 například bylo doplněno původní trestní oznámení. Ovšem je zřejmé, že "kauza Opencard" je ve zcela jiné fázi trestního řízení, než je "kauza České pošty".

Úkolem (.pdf) poslanecké vyšetřovací komise bylo zpětné prověření způsobu vyšetřování kauzy opencard (str. 3). Komise dospěla k závěru, že došlo k pochybením orgánů v trestním řízení (str. 4), a doporučilo nové šetření (str. 10). Popud k šetření kauzy Opencard na sněmovní půdě dal Ing. Jiří Chytil (str. 3), který původně pomáhal polici jako utajený svědek rozkrýt celou kauzu. Vyšetřovací tým ale v srpnu 2011 jeho identitu odhalil a vznesl proti němu obvinění. V únoru 2015 pak byl mezi 5 odsouzenými (viz výše). Po tomto rozsudku pan Chytil požádal o pomoc poslance, kteří reagovali právě zřízením vyšetřovací komise, která poukázala na pochybení ve vyšetřování.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, protože se snaží srovnávat dvě kauzy, které jsou ve zcela jiné fázi vyštřování. Navíc, sněmovní vyšetřování kauzy Opencard bylo iniciováno osobou, která mohla být neprávem poškozena výsledkem případných pochybení, zatímco v případě kauzy České pošty se sami poslanci staví do role, ve které by de facto suplovali práci orgánů činných v trestním řízení.

Jiří Dienstbier má pravdu ohledně zmíněných novel, které na projednání čekají už několik měsíců, jeho tvrzení o blokování sněmovny je však značně nadsazené a z toho důvodu hodnotíme výrok jako zavádějící.

Vládní návrh zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek (sněmovní tisk č. 508), který mimo jiné zakazuje kouření v restauracích, poslala vláda do sněmovny 3. června 2015 a první čtení bylo zahájeno až 8. prosince. Na projednání čeká také vládní návrh ústavního zákona o celostátním referendu (tisk č. 559, od 28. července) a novela Ústavy ČR (tisk č. 506, od 3. června).

Hovořit o blokaci se však v této situaci nedá mluvit, vládní koalice má ve sněmovně pohodlnou většinu (je tedy otázka jejích priorit, které své návrhy projedná) a z 227 tisků, které vláda v tomto volebním období do sněmovny předložila, jich bylo schváleno 118, tedy více než polovina.

Jednací řád sněmovny nicméně dává poslancům poměrně rozsáhlé možnosti obstrukcí, více o tom v jiných výrocích nebo v našem blogu.

Za nejvyšší autoritu mezi rozdrobenou syrskou opozicí je považována Národní koalice syrské revoluce a opozičních sil (angl. National Coalition for Syrian Revolutionary and Opposition Forces). Hlavní syrské opoziční frakce se sjednotily v listopadu v roce 2012 na summitu v katarském Dauhá.

Krátce po dosažení konsenzu mezi opozičními silami uznala Evropská unie syrskou opoziční koalici jako legitimní.

Dle oficiálního webu koalici tvoří 114 členné parlamentní shromáždění, které tvoří zástupci následujících skupin:Svobodná syrská armáda (angl. Free Syrian Army)Syrská národní rada (angl. Syrian National Council)Demokratický blok (angl. the Democratic Bloc)Revoluční hnutí (angl. the Revolutionary Movement)Syrská revoluční generální komise (angl. Syrian Revolution General Commission)

Zmíněné skupiny Al-Káida a an-Núsra jsou obecně považovány za teroristické a obě se nalézají na seznamu teroristických skupin amerického ministerstva zahraničí a na sankčním listu OSN.

An-Núsra je opoziční uskupení bojující proti vládě Bašára Assada, nicméně se v žádném případě nejedná o demokratickou opozici. An-Núsra je jihadistická skupina částečně spolupracující s Al-Káidou, která vznikla v roce 2011 za přispění Islámského státu.

V říjnu 2015 jeden z vrchních představitelů Národní syrské koalice vyzval an-Núsru k přerušení vztahů s Al-Káidou a k zastavení další destrukce Sýrie. Nicméně šlo pouze o jednostrannou výzvu a an-Núsra není součástí syrské demokratické opozice. An-Núsra s demokratickou opozicí nespolupracuje formálně ani fakticky, nelze ji tedy k ní řadit. Oba subjekty mají společný pouze zájem na ukončení dosavadního režimu. V celé Sýrii působí řada opozičních skupin vůči Asadovu režimu, nelze je ovšem chápat jako jednotlivý celek.

Andrej Babiš vychází ve svém výroku z komparativní studie (.pdf) Parlamentního institutu z r. 2012. Cituje přitom údaje o Estonsku (str. 12) a Polsku (str. 6). Ve Francii (str. 7–8) a v Německu (str. 4–5) je doba rozpravy dle této studie skutečně stanovena a rozdělena předem a Babiš pak cituje údaje o tom, jak byl v r. 2012 čas rozpravy standardně rozdělován mezi jednotlivé kluby v Bundestagu.

Babiš ve výroku vychází z relevantního zdroje, který správně cituje, k našemu hodnocení však musíme dodat výhradu: údaje, které Babiš uvádí, již nejsou aktuální. Standardní rozdělení času mezi strany v Bundestagu se měnilo po posledních volbách (.pdf, údaje Spolkového volebního úřadu) a FDP tam již není vůbec zastoupena.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, z přiložených grafů je patrné, že stav, kdy mzda v nepodnikatelské sféře je vyšší než v podnikatelské sféře, je v české ekonomice poměrně běžný, snad s výjimkou krizových let 2010–2013. Bylo tomu tak i v době, kdy byl sám Miroslav Kalousek ministrem financí ve druhé Topolánkově vládě (2007–2009).

Čtvrtletní data:

Roční data:

Zdroj: ČSÚ

Výrok hodnotíme jako nepravdivý na základě přehledu pokladního plnění, který vydává Ministerstvo financí.

Z aktuálního přehledu za první tři měsíce z tabulky č. 2: Meziroční srovnání celostátních daňových příjmů a pojistného na veřejné zdravotní pojištění (v mld. Kč) vyplývá, že zatímco za leden-březen roku 2013 se na DPH vybralo 73,34 miliardy korun, zatímco první tři měsíce letošního roku, po zavedení druhé snížené sazby DPH, přinesly výběr 72,35 miliardy Kč. Jedná se tedy o pokles o téměř miliardu korun, nikoliv 500 milionů jako tvrdí Bohuslav Sobotka.

Nepodařilo se nám zjistit, zda v restitučních řízeních docházelo k restitucím akciových podílů podniků (např. zmíněných mlýnů apod.). V §3. odst. 3 zákona č. 403/1990 Sb., Zákon o zmírnění následků některých majetkových křivd je zmíněno: " Náležela-li odňatá věc do spoluvlastnictví více osob, jsou oprávněnými osobami spoluvlastníci podle výše svých podílů;... ", což však odkazuje spíše na věci, než vlastnické podíly.

Druhý pilíř vznikl na Slovensku na základně vládního zákona dne 1.1. 2005 během druhé vlády Mikuláše Dzurindy, toho času předsedy Slovenské demokratické a křesťanské unie. Nejde tedy o návrh SMERu, jak tvrdí Drábek. Právě naopak, sociální demokraté druhý pilíř opakovaně zpochybňovali.

Druhý pilíř na Slovensku funguje již jedenáctým rokem a o jeho vývoji si můžete přečíst v hodnocení výroku Andreje Kisky, který vytvořili naši slovenští kolegové. Výrok Jaromíra Drábka však hodnotíme jako nepravdivý.

I tato čísla vycházejí z výše uvedené zprávy Evropské komise (.pdf, str. 16). Podle ní byl podíl nezaplacené daně z přidané hodnoty (VAT gap) na celkovém potenciálu (VAT Total Tax Liability, VTTL) v Rumunsku 44 %, v Německu a Finsku 5 %. Jedná se o krajní hodnoty v rámci evropské osmadvacítky, v České republice je to 22 %.

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, slova Petra Fialy potvrzují data Ministerstva financí, ze kterých vyplývá, že za leden-březen roku 2015 se vybralo 72,35 miliard korun, zatímco v roce 2013 to bylo 73,34 miliard a v roce 2014 dokonce 84,43 miliard Kč.