Demagog.cz

Charanzová, Fiala a Czernin v Událostech, komentářích

Europoslankyně, senátor a dva poslanci - takové bylo obsazení Událostí, komentářů na téma očkování proti covidu-19 v Česku i Evropě. Dita Charanzová (ANO), Radim Fiala (SPD) a Tomáš Czernin (TOP 09) uvedli celkem 15 faktických výroků o tempu očkování v Izraeli, Velké Británii a České republice, roli Evropské unie či problémech s očkováním v různých částech Evropy. Trio doplnil ještě poslanec Ondřej Veselý (ČSSD), nepřipsal si však žádný faktický výrok.

Ověřili jsme
Události, komentáře ze dne 18. ledna 2021 (moderátor Michal Kubal, záznam)

15 ověřených výroků

Dita Charanzová

Dita Charanzová

Povedlo se nám dojednat dvě miliardy vakcín vlastně od šesti dodavatelů (Evropské unii, pozn. Demagog.cz). !

Evropská unie dosud uzavřela dohody s šesti různými farmaceutickými společnostmi na celkem 2,265 miliardy dávek vakcín. Posledních 300 milionů vakcín bylo objednáno přibližně v polovině ledna.

skrýt celé odůvodnění

Evropská komise sjednala smlouvy o nákupu vakcín s prvními farmaceutickými společnostmi již v půlce srpna 2020. První společností, se kterou byla uzavřena smlouva, byla firma AstraZeneca (400 mil. dávek). Následně Evropská komise jednala s dalšími pěti společnostmi a uzavřela s nimi smlouvy, jsou to: Sanofi-GSK (300 mil. dávek), Johnson & Johnson (400 mil. dávek), CureVac (405 mil. dávek) a Moderna (160 mil. dávek). 

Vakcíny BioNTech-Pfizer Komise objednala v objemu 300 mil. dávek a následně 8. ledna 2021 navrhla doobjednat ještě dalších 300 mil. dávek. Tato dodávka je dle vyjádření eurokomisařky Stelly Kyriakides z 19. ledna 2021 již dojednaná.

Dodejme, že v současné době jsou Evropskou komisí a Evropskou lékovou agenturou schváleny vakcíny společností BioNTech-Pfizer a Moderna

Celkově (.pdf, str. 2) má Evropská unie smlouvu na možnost nákupu až 2,265 miliardy dávek očkovací látky proti covidu-19.

Vzhledem k tomu, že se Dita Charanzová uvedeným údajem nevešla do našeho 10% tolerančního pásma jen velmi těsně (odchylka odpovídá 11,7 %) a poslední objednávka 300 mil. vakcín proběhla relativně nedávno, hodnotíme její výrok jako pravdivý.

Radim Fiala

Radim Fiala

Maďarsko se rozhodlo jít svou vlastní cestou, shání si ty vakcíny i svou vlastní cestou, nejenom unijní. !

Maďarsko skutečně shání vakcíny i jinou cestou než skrze EU. Do Maďarska má být například dodávána čínská vakcína Sinopharm. Maďarsko se zároveň podílelo na testování ruské vakcíny Sputnik V, jejíž dodávku maďarský ministr zahraničí dojednal 22. ledna 2021.

skrýt celé odůvodnění

Maďarsko skutečně shání vakcíny proti covidu-19 i mimo Evropskou unii, jak vyplývá například z vyjádření ředitelky tamního Národního střediska veřejného zdraví Cecílie Müllerové.

Maďarská vláda 14. ledna 2021 také oznámila, že uzavřela dohodu s Čínou na nákup čínské vakcíny Sinopharm. První dodávka této vakcíny by pak mohla zahrnovat až 1 milion dávek. Jestliže by používání čínské vakcíny Sinopharm maďarské úřady schválily, stalo by se Maďarsko první zemí Evropské unie, která by tak učinila.

Maďarsko se podílelo i na testování ruské vakcíny Sputnik V. Do Maďarska v prosinci 2020 dorazilo 6 000 dávek této vakcíny, její použití při hromadném očkování nicméně nebylo plánováno, jelikož Rusko podle vyjádření maďarské vlády nemá dostatečné výrobní kapacity. 22 ledna 2021 však maďarský ministr zahraničí Peter Szijjarto na brífinku s ruským ministrem zdravotnictví oznámil, že Maďarsko zakoupí „velké množství“ vakcíny Sputnik V, které by mělo dorazit v rámci tří dodávek.

Skrze Evropskou unii do Maďarska do poloviny ledna prozatím dorazilo 129 860 dávek vakcín. V rámci dodávek od EU pak má Maďarsko rezervovaných 19,7 milionu dávek. Podle maďarského ministra zahraničí je však distribuce vakcín skrze EU příliš pomalá.

Jelikož tedy Maďarsko skutečně shání vakcíny i jinak než skrze Evropskou unii, například z Číny, hodnotíme výrok jako pravdivý, 

Radim Fiala

Radim Fiala

Velká Británie říká, že do poloviny února bude mít proočkováno 15 milionů lidí.

Vláda Spojeného království slíbila, že do poloviny února nabídne očkování proti covidu-19 15 milionům osob z ohrožených skupin.

skrýt celé odůvodnění

O záměru britské vlády poskytnout očkování proti covidu-19 15 milionům lidí ve Spojeném království do 15. února hovořil tamní premiér Boris Johnson například ve svém projevu 7. ledna 2021. Jednat se má hlavně o seniory nad 70 let, klienty a pracovníky v domovech pro seniory, zdravotníky či další zranitelné skupiny obyvatel.

Náměstek britského ministra zdravotnictví Nadhim Zahawi, který má na starosti koordinaci očkování, pak pro BBC 19. ledna 2021 uvedl, že ačkoli dodávky vakcín stále „skřípou“, je si jistý, že vláda svůj zmiňovaný cíl splní.

BBC také dále uvádí, že dle vládních zdrojů dostaly ve Spojeném království první dávku vakcíny proti koronaviru už více než čtyři miliony lidí. Britský ministr zdravotnictví Matt Hancock k tomu dodal, že naočkována byla více než polovina občanů starších 80 let a polovina klientů domovů pro seniory.

Doplňme, že Spojené království i nadále patří mezi země s nejvyšší mírou proočkovanosti proti covidu-19 na světě.

Radim Fiala

Radim Fiala

Izrael má 9 milionů obyvatel, což je srovnatelná země jako Česká republika. Podívejte se, mají proočkováno přes 2 miliony lidí, je to téměř 20 procent.

Ke dni rozhovoru s Radimem Fialou Izrael naočkoval 2,6 z 9,3 milionů obyvatel. Dodejme, že Fialou uvedených 20 % je matematická chyba.

skrýt celé odůvodnění

Dle dat izraelského Ústředního statistického úřadu měl Izrael k datu 31. prosince 2020 přibližně 9 291 000 obyvatel. Česká republika pak podle posledních dostupných dat Českého statistického úřadu měla k 30. září 2020 celkem 10 707 839 obyvatel.

K 18. lednu 2021, kdy byl publikován rozhovor s Radimem Fialou, Izrael první dávkou vakcíny naočkoval (dle dat dostupných 20. ledna) 2,62 milionu obyvatel, což je okolo 28,2 % obyvatelstva Izraele. Například o den dříve to bylo 2,43 milionu (cca 26,2 %), 16. ledna pak 2,28 milionu, tedy 24,5 % naočkovaných obyvatel.

Více než 470 tisíc lidí v Izraeli pak dle informací serveru iRozhlas.cz z 19. ledna dostalo už i druhou dávku vakcíny. Pro kontext uveďme, že i přes tyto počty očkovaných a i přes přísná celostátní karanténní opatření, která izraelská vláda prodloužila do 31. ledna 2021, denní přírůstky počtu infikovaných koronavirem v Izraeli zůstávají nadále vysoké.

Radim Fiala tedy pravdivě uvádí, že Izrael naočkoval více než 2 miliony lidí. Nicméně naočkovaných 2,62 milionů lidí je procentuálně mnohem více než uvedených „téměř 20 %“. Ostatně bez ohledu na data o očkování, „přes 2 miliony lidí“ v izraelské populaci nikdy nemůže znamenat „téměř 20 %“.

Vzhledem k tomu, že Radim Fiala nicméně ve výroku poukazuje na vysokou proočkovanost v Izraeli a celkový počet naočkovaných lidí uvádí správně, nepřikládáme mu zde nepřesný procentuální údaj k tíži a výrok celkově hodnotíme jako pravdivý.

Tomáš Czernin

Tomáš Czernin

Evropská unie si u těch firem, které vyvíjely očkování, předplatila to očkování prakticky v době, kdy ještě nebylo. A předplatila si i u všech hráčů, u kterých byla naděje, že to vyvinou.

Evropská komise uzavřela mezi srpnem a listopadem 2020 smlouvy na dodávky vakcín proti covidu-19 se šesti farmaceutickými společnostmi. První smlouvu například Komise uzavřela se společností AstraZeneca v době, kdy ještě nebyla dokončena 3. fáze klinického vývoje její vakcíny.

skrýt celé odůvodnění

Evropská komise vyjednávala celkově se šesticí firem, které vyvíjely vakcínu proti covidu-19 v rámci své očkovací strategie. Uveďme, že cílem této strategie je zajištění kvalitní, bezpečné a účinné vakcíny a její rychlé dostupnosti a zajištění spravedlivého přístupu k cenově dostupné vakcíně pro všechny v EU. Dalším z cílů je také zajistit, aby v zemích EU probíhaly přípravy, které souvisejí se zaváděním bezpečných a účinných očkovacích látek, především s důrazem na zabezpečení distribuce.

Evropská komise tak postupně začala uzavírat smlouvy s několika firmami na dodávky určitého počtu vakcín. Jako první se Evropská komise 14. srpna 2020 dohodla na nákupu 300 milionů dávek vakcíny u společnosti AstraZeneca. Smlouva také umožnila dokoupit dalších 100 milionů dávek, které se rozdělí poměrně podle počtu obyvatel. Dodejme, že teprve v prosinci 2020 byly zveřejněny výsledky třetí fáze klinických testů této vakcíny. Až po dokončení této třetí fáze – tedy fáze, kterou musí vývoj vakcíny projít předtím, než se očkování dostane k pacientům – pak 30. prosince vakcínu AstraZeneca schválila britská léková agentura.

Další společnost, která uzavřela dohodu s Evropskou komisí, byla Sanofi-GSK, a to 18. září 2020. Komise a Sanofi-GSK se mezi sebou dohodly na nákupu 300 milionů dávek vakcín, jakmile bude prokázaná bezpečnost této vakcíny. Doplňme, že v té době u této vakcíny probíhala první a druhá fáze klinického vývoje.

Třetí v pořadí byla společnost z koncernu Johnson & Johnson, se kterou se Evropská komise domluvila na nákupu 200 milionů dávek očkovací látky 8. října 2020. Opět až po prokázání bezpečnosti a účinnosti vakcíny. 

Čtvrtou smlouvu v pořadí Komise vyjednala se společností BioNTech-Pfizer dne 11. listopadu. Tato společnost se zároveň stala první společností, jejíž vakcína byla schválena Evropskou agenturou pro léčivé přípravky. Následně Evropská komise schválila udělení podmínečné registrace dne 21. prosince 2020. Prvotní nákup vakcíny byl 200 milionů dávek očkovací látky s možností nákupu dalších 100 milionů dávek.

Pátou společností, se kterou Evropská komise uzavřela smlouvu, byla společnost CureVac. S ní se dohodla 17. listopadu 2020 na koupi 225 milionů dávek a na možnosti dokoupení dalších až 180 milionů dávek očkovací látky.

Šestou společností, se kterou Evropská komise jednala, byla Moderna. Právě vakcína této společnosti se stala druhou vakcínou, které byla udělena podmínečná registrace Evropskou komisí. Ještě před tím, tedy 25. listopadu 2020, schválila Evropská komise smlouvu na nákup 80 milionů očkovacích dávek s možností dokoupení dalších 80 milionů dávek.

Tomáš Czernin

Tomáš Czernin

Od října loňského roku jsme Evropskou komisí byli vyzýváni, abychom vypracovali strategii očkování.

Evropská komise vyzvala členské státy prostřednictvím sdělení Evropskému parlamentu a Radě EU k řadě přípravných kroků, které by měly zajistit co nejefektivnější průběh očkování, až bude vakcína dostupná. Stalo se tak 15. října 2020.

skrýt celé odůvodnění

Dne 15. října 2020 vydala Evropská komise (EK) Evropskému parlamentu a Radě EU sdělení (.pdf), které se v české verzi nazývá Připravenost na strategie očkování a zavádění očkovacích látek proti COVID-19.

V tomto sdělení, přesněji v části pojmenované „Prvky účinných strategií očkování“, EK apeluje (str. 6–7) na členské státy: „Komise pracuje na tom, aby občanům EU zajistila přístup k bezpečným, účinným a vysoce kvalitním vakcínám proti COVID-19. Stejně tak důležité je nicméně i úspěšné nasazení a dostatečné využívání těchto vakcín. Členské státy by měly podniknout řadu přípravných kroků s cílem umožnit co nejefektivnější a nejcílenější zavádění, jakmile bude účinná očkovací látka k dispozici. (…) Členské státy by měly zajistit, že služby v oblasti očkování budou mít dostatečné zdroje k plnění svých úkolů, jak z hlediska kvalifikovaných pracovníků pro podávání očkovacích látek proti COVID-19, tak z hlediska dodávek nezbytného zdravotnického a ochranného vybavení. Pokud jde o potřebnou pracovní sílu, měly by členské státy již nyní uvažovat o programech náboru a odborné přípravy, do nichž by mohli být případně zapojeni studenti nebo zaměstnanci v důchodu.“

Ke splnění výše popsaných cílů EK navrhuje členským státům tato opatření, která by měly implementovat v průběhu posledních měsíců roku 2020:

Zdroj: Evropská komise (str. 10–11)

Komise ve výše zmíněném textu nabádá členské státy k tomu, aby přijaly potřebná opatření. Přestože nelze hovořit o přímé výzvě, apel na členské státy je zřejmý. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Dita Charanzová

Dita Charanzová

Já vidím třeba země západního Balkánu, kteří naopak chtějí, aby Evropa jim pomohla k nákupu vakcín.

Neunijní státy západního Balkánu na rozdíl od členských zemí nemají s farmaceutickými výrobci sjednané kolektivní dohody o dodávkách vakcín, které si proto zatím obstarávají ad hoc. EU tak koncem roku 2020 přislíbila pomoc, ta ovšem zaostává za původními plány.

skrýt celé odůvodnění

Zatímco státy Evropské unie se dohodly na společném postupu při nákupu a obstarávání vakcín, balkánské neunijní státy postupují každý jednotlivě. To jim ztěžuje vyjednávací pozici s danými výrobci a obecně přístup k vakcíně. Některé země proto stále čekají na první vakcíny. V souvislosti s těmito problémy se zmiňuje především Albánie, Severní Makedonie, Kosovo, Černá Hora, Bosna a Hercegovina nebo Srbsko. Epidemiolog Dragan Danilovski ze Severní Makedonie tento nerovný přístup dokonce přirovnal k Titanicu: „Bohatí si vzali všechny dostupné záchranné čluny a ty, kteří neměli takové štěstí, nechali napospas osudu.“

Evropská komise koncem roku 2020 schválila v rámci tzv. předvstupní pomoci (mechanismus IPA II) finanční balíček ve výši 70 milionů eur. Využije se na pomoc balkánským zemím k přístupu k vakcíně, a to v podobě uhrazení nákladů pořízení či samotné aplikace látky. Země západního Balkánu proto budou moci využít již výše zmíněné dohody EU s farmaceutickými výrobci vakcín. „EU během pandemie ukázala, že jednáme se státy západního Balkánu jako s privilegovanými partnery. V tomto duchu také pokračujeme v případě vakcín, a to přijetím kroků, které umožní rychlý start vakcinace pro pracovníky kritické infrastruktury a nejohroženější skupiny (…),“ uvedl eurokomisař Olivér Várhelyi. 

Vzhledem k přístupu k dodávkám z nákupních unijních dohod měl být balkánský region dle původních plánů schopen zahájit hromadné očkování zároveň s ostatními unijními státy. To se však nepodařilo. Kupříkladu Albánie si obstarala dodávku zhruba 3 tisíc vakcín od jednoho z nejmenovaných unijních států, přičemž určitou část pak přislíbila zaslat i Kosovu. Albánský premiér Edi Rama u příležitosti vlastního očkování uvedl, že k okamžitému přístupu k dodávkám vakcín ze strany EU nedošlo. Severní Makedonie se zase domluvila na dodávce z Bulharska. Srbsko jako jediné dostává menší část dodávek, a to přímo od společnosti Pfizer a BioNTech, zároveň země obdržela i dodávky ruské vakcíny Sputnik V.

Ke zlepšení situace a přímému sdílení vakcín s balkánskými zeměmi a Ukrajinou proto 6. ledna vyzvali ministři zahraničí 13 unijních států, včetně České republiky.

Balkánské země se kromě přislíbené pomoci od Evropské unie spoléhají i na iniciativu COVAX. Jedná se o program vedený Světovou zdravotnickou organizaci (WHO) a dalšími dvěma organizacemi, jenž má umožnit univerzální a spravedlivý přístup k vakcíně. Prostřednictvím tohoto programu si však balkánské země předobjednaly dodávky zatím pouze pro část obyvatelstva. Ty navíc dorazí zřejmě až v následujících měsících.

Dita Charanzová

Dita Charanzová

V Nizozemí se systém očkování vlastně rozjel asi zhruba týden poté, co už byl v České republice.

Česká republika zahájila očkování 27. prosince 2020, Nizozemsko jako poslední unijní stát 6. ledna 2021.

skrýt celé odůvodnění

V České republice došlo k zahájení očkování 27. prosince 2020, a to den poté, co do země dorazily první dodávky vakcín od společností Pfizer a BioNTech. V Nizozemsku byl symbolický start očkování původně naplánován na 8. leden 2021, hromadná vakcinace pak měla začít až 18. ledna. 

Po kritice a tlaku veřejnosti se však v zemi očkovat začalo již 6. ledna. Nizozemsko tak bylo posledním unijním státem, který celý proces zahájil. Země přitom měla již několik dní uskladněných cca 280 tisíc nevyužitých dávek od společností Pfizer a BioNTech. 

Dita Charanzová

Dita Charanzová

Když to srovnám třeba s tou Velkou Británií, která se dává za příklad, tam prostě šli jinou cestou, bylo to dočasné řešení, dočasné povolení. A já teda upřímně jsem ráda, že jsme v Evropě jeli standardní cestou (procesu schvalování vakcín, pozn. Demagog.cz).

Zatímco Velká Británie schválila první vakcíny nouzovým způsobem, Evropská unie postupovala odlišně a vakcínám udělila tzv. podmínečnou registraci. Jedná se sice o zrychlené schválení, podle Evropské lékové agentury však proces zaručuje, že vakcíny splňují „přísné standardy“ EU.

skrýt celé odůvodnění

První zemí, která schválila vakcínu proti nemoci covid-19 od společností Pfizer a BioNTech, se stala Velká Británie. K autorizaci ze strany Britské lékové agentury (MHRA – Medicines and Healthcare products Regulatory Agency) došlo 2. prosince 2020. Součástí samotného posuzovacího procesu je kupříkladu přezkum dat z laboratorních testů, klinických studií či přezkum kvality finálních vzorků. Ke zkoumání předběžných dat docházelo v Británii již od října, v konečném důsledku se však jednalonouzové schválení, k němuž došlo na základě průběžného vyhodnocení po 10 dnech po obdržení dat z finálních rozsáhlých testů.

Právě rychlost celého procesu zkritizovala Evropská léková agentura (EMA – European Medicines Agency), podle které by byla vhodnější delší schvalovací procedura, jež by byla průkaznější a bezpečnější. Kriticky se k postupu Británie vyjádřil také například Anthony Fauci, šéf amerického Národního ústavu pro alergie a infekční nemoci.

Samotná Evropská léková agentura doporučila schválení užití vakcíny od společností Pfizer a BioNTech na evropském trhu 21. prosince 2020, k čemuž následně ze strany Evropské komise došlo ještě tentýž den. Jednalo se o tzv. podmínečnou registraci (tržní autorizaci), k níž dochází v momentě „nenaplněné lékové potřeby pacientů na základě méně úplných údajů, než je obvykle vyžadováno“. I když se jedná o zrychlený proces schvalování, podle EMA tato procedura zaručuje, že schválená vakcína splňuje přísné standardy EU, co se týče bezpečnosti, účinnosti a kvality. I přes splnění všech nutných podmínek pak agentura i nadále dostává podrobná data a kontroluje, zda vakcína dodržuje všechna potřebná kritéria.

Evropský postup se v celkovém porovnání liší v tom, že EMA standardně zkoumala více dat o bezpečnosti vakcíny, tudíž nedošlo k nouzovému schválení jako v Británii. Jedná se tedy o běžný přípravek k prodeji a užívání. Naopak v britském případě se nejedná o klasickou tržní autorizaci, proto musí být každá zásilka vakcíny zkontrolována a její užití zvlášť schváleno.

Stejným způsobem Británie postupovala na přelomu roku i u dalších vakcín vyvinutých společnostmi Moderna a AstraZeneca. U obou se tedy opět nejednalo o tržní autorizaci, ale pouze o dočasné/nouzové schválení jejich použití. „Svůj“ stejný postup využila taktéž Evropská unie při schválení Moderny, kterou EMA doporučila k podmínečné tržní autorizaci 6. ledna. V případě vakcíny AstraZeneca zatím takové doporučení vydáno nebylo, neboť stále probíhá průběžné vyhodnocování dat. EMA již od samotné společnosti dokonce obdržela žádost k autorizaci, k ní by však mělo dojít nejdříve 29. ledna.

Radim Fiala

Radim Fiala

Radim FIALA, předseda poslaneckého klubu /SPD/
My máme dneska naočkováno 0,0 něco občanů České republiky.

Michal KUBAL, moderátor
Jedno procento.

Radim FIALA, předseda poslaneckého klubu /SPD/
Necelé jedno procento.

V České republice bylo k datu 17. ledna 2021 vakcínou proti covidu-19 proočkováno 1,01 % populace. V úvodu ověřované diskuze však byla prezentována starší data, podle kterých tato hodnota byla v Česku 0,98 %.

skrýt celé odůvodnění

K 17. lednu 2021 bylo dle dat dostupných 20. ledna v České republice naočkováno 108 239 lidí. O tomto čísle psal již večer 17. ledna, tedy den před konáním rozhovoru, například server Lidovky.cz. Z celkového počtu 10 707 839 obyvatel České republiky se tak jedná o 1,01 % očkovaných osob.

Dodejme však, že v úvodu ověřovaných Událostí, komentářů prezentovala Marcela Augustová data o očkování v jednotlivých státech, která byla platná k sobotě 16. ledna (čas 2:25), v tu dobu se tedy jednalo o dva dny stará data. Česká republika podle těchto dat měla proočkováno 0,98 % (čas 2:50) populace a lze předpokládat, že Radim Fiala reaguje právě na tato prezentovaná čísla. Byť Radim Fiala nesprávně opravil moderátora, vycházel z dat, která mu v úvodu pořadu byla prezentována. I vzhledem k minimální odchylce od tehdy aktuálních dat tak výrok hodnotíme jako pravdivý.

Radim Fiala

Radim Fiala

Velká Británie měla vakcínu, nebo má vakcínu s obchodním názvem Oxford AstraZeneca, kterou se normálně ve Velké Británii už dneska vakcinuje.

Britská vakcína Oxford/AstraZeneca byla ve Spojeném království schválena 30. prosince 2020 a první člověk jí zde byl naočkován 4. ledna 2021. Velká Británie k očkování používá dvě vakcíny, kromě vakcíny BioNTech/Pfizer je to právě také vakcína Oxford/AstraZeneca.

skrýt celé odůvodnění

Ve Velké Británii je k vakcinaci skutečně používána i vakcína Oxford/AstraZeneca, která byla vyvinuta společností AstraZeneca ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou. Tato vakcína byla schválena britskou lékovou agenturou MHRA 30. prosince 2020, k jejímu schválení ze strany Evropské komise však prozatím nedošlo. Stát by se tak nicméně mohlo 29. ledna.

Dodejme, že k datu 18. ledna 2021, kdy probíhal rozhovor, byly ve Velké Británii kromě vakcíny Oxford/AstraZeneca tamní lékovou agenturou schváleny také vakcíny od společností Moderna a BioNtech/Pfizer. Právě poslední zmíněnou vakcínou začalo Spojené království očkovat své občany nejdříve, první dávku dostala již 8. prosince 2020 91letá Margaret Keenan.

Vakcíny Oxford/AstraZeneca má britská vláda objednáno 100 milionů dávek, první člověk jí byl naočkován 4. ledna 2021. V následujících dnech začala distribuce vakcíny do očkovacích center. Data o aktuálním počtu naočkovaných vakcínou Oxford/AstraZeneca se nám ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo dohledat. Podle informací BBC však Spojené království k 21. lednu 2021 používá jen dvě vakcíny, a to Oxford/AstraZeneca a BioNTech/Pfizer.

Výrok je tedy hodnocen jako pravdivý, jelikož vakcína Oxford/AstraZeneca byla ve Velké Británii schválena a je zde používána.

Radim Fiala

Radim Fiala

A ta vakcína (od společnosti AstraZeneca, pozn. Demagog.cz) má tu výhodu, že se nemusí přeočkovávat a může se uchovávat ve vyšších teplotách, to znamená do -20 stupňů, ne do -76 jako všechny ostatní vakcíny.

Vakcína společnosti AstraZeneca má být podávána ve dvou dávkách. Může být skutečně uchovávána při vyšších teplotách. Teplota pro dlouhodobé skladování však činí 2 až 8 °C, nikoliv -20 °C. Většina ostatních vakcín nevyžaduje dlouhodobé skladování při teplotách -70 °C a nižších.

skrýt celé odůvodnění

Jelikož je ve fázi testování několik vakcín, v ověření výroku zmiňujeme vakcíny, které jsou dostupné či mají být dostupné v České republice na jaře 2021.

Strategie očkování proti covidu-19 v České republice (.pdf) byla vydána Ministerstvem zdravotnictví v prosinci 2020. Z dokumentu vyplývá, že vakcína od společnosti AstraZeneca musí být podána ve dvou dávkách během 28 dní (.pdf, str. 8). Dlouhodobě skladována má být při teplotě 2 až 8 °C (tedy v chladničce), toto rozmezí pak uvádí také společnost AstraZeneca na svých webových stránkách.

Na základě strategie očkování má být dodání vakcíny společnosti AstraZeneca do České republiky zahájeno v březnu 2021 (.pdf, str. 17). Evropská unie však tuto vakcínu dosud neschválila. K 12. lednu Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) prozatím jen přijala žádost o podmínečnou registraci vakcíny společnosti AstraZeneca, k jejímu schválení by následně mohlo dojít na zasedání EMA na konci ledna.

V EU je nyní (k datu 19. ledna 2021) Evropskou agenturou pro léčivé přípravky schválena pouze vakcína firem Pfizer/BioNTech a společnosti Moderna. Vakcína firem Pfizer/BioNTech musí být rovněž podána ve dvou dávkách, skladována musí být při teplotě -70 °C (.pdf, str. 7). Při teplotě 2 až 8 °C poté může být uchovávána nejdéle po dobu pěti dní.

Vakcína společnosti Moderna musí být rovněž podána ve dvou dávkách (.pdf, str. 7) a skladována v rozmezí -25 až -15 °C (.pdf, str. 8). Uveďme, že na stránkách výrobce se ve spojitosti s dlouhodobým skladováním například hovoří také o standardní teplotě při uchovávání v mrazničce, tedy o -20 °C. Je tak možné, že právě s Modernou v tomto ohledu Radim Fiala vakcínu AstraZeneca zaměnil. Dodejme, že vakcína společnosti Moderna může být rovněž krátkodobě (max.  30 dní) skladována při teplotě 2 až 8 °C (.pdf, str. 8).

Na jaře 2021 mají být do České republiky dodány také vakcíny společností Johnson&Johnson a CureVac (.pdf, str. 17). Vakcína firmy Johnson&Johnson je jednodávková a pro dlouhodobé skladování vyžaduje teplotu 2 až 8 °C, při níž může být uchována po dobu šesti měsíců (.pdf, str. 8). Stejně tak i dvoudávková vakcína společnosti CureVac (.pdf, str. 8), web výrobce pak zmiňuje skladování při standardní chladničkové teplotě 5 °C nejdéle po dobu 3 měsíců. Strategie očkování udává, že po delší dobu (2 roky) tato vakcína musí být skladována při -60 °C (.pdf, str. 8, 29).

Jelikož se ve velmi nízkých teplotách skladují jen vakcíny firem Pfizer/BioNTech a CureVac, nedá se říci, že podobně nízkou teplotu vyžadují všechny ostatní vakcíny, jak uvádí Radim Fiala. Vakcína společnosti AstraZeneca také může být skladována při standardní chladničkové teplotě, nikoliv při -20 °C, a je dvoudávková. Z těchto důvodů proto výrok hodnotíme jako nepravdivý.

Dita Charanzová

Dita Charanzová

(…) abychom si uznávali jak ty PCR testy, což už se děje (v rámci EU, pozn. Demagog.cz).

Ke vzájemnému uznávání PCR testů mezi unijními státy dochází. V praxi však nastávají komplikace v podobě nejednotných forem výsledků testů.

skrýt celé odůvodnění

Vrcholné unijní orgány se v posledních měsících snažily opakovaně řešit společnou strategii a přístup ke vzájemnému uznávání testů. V září 2020 Evropská komise (EK) zveřejnila (.pdf) doporučení (.pdf) pro společný přístup k testování na covid-19 ve všech členských státech EU. Jedním z doporučení bylo přijmout dohodu ohledně vzájemného uznávání testů při cestování mezi členskými státy EU (.pdf, str. 11). Jednotlivé členské státy se ovšem na vzájemném uznávání testů neshodly.

Dále ve dnech 15. a 16. října 2020 přijala Evropská rada závěry o onemocnění covid-19, v nichž vyzvala EK a členské státy ke koordinaci postupů při testování a mimo jiné i ke vzájemnému uznávání testů mezi členskými státy EU.

EK pak například 28. října 2020 přijala doporučení (.pdf) o strategiích testování na covid-19. Jedním ze sdělení EK také bylo, že „je nezbytné zajistit vzájemné uznávání testů, zejména v souvislosti s cestováním“. Následně vedoucí představitelé EU na videokonferenci konané 19. listopadu zdůraznili, že je třeba usilovat o vzájemné uznávání testů a jejich výsledků“

Jak přitom vyplývá (.pdf, str. 2) z jednání členských států v rámci Výboru pro zdravotní bezpečnost i v rámci IPCR (Integrovaná opatření pro politickou reakci na krize), vzájemné uznávání testů de facto nepředstavuje problém. V praxi ovšem dochází ke komplikacím, pokud jde o formu či jazyk výsledného potvrzení, problémy se pak mohou týkat také obtížného ověření pravosti výsledků či obecně rozpoznatelnosti daného osvědčení. Do budoucna by se tak mohl zavést například i jednotný evropský formulář pro výsledky PCR testů nebo taktéž elektronický systém ověřující jejich pravost.

Co se týče České republiky, lidé přijíždějící do země mají povinnost se do pěti dnů od vstupu na území ČR podrobit PCR testování. Občané EU a občané třetích zemí s dlouhodobým či trvalým pobytem v EU se mohou otestovat metodou PCR také v jiném členském státě EU (.pdf, str. 6). Pokud se tedy tito občané prokážou negativním výsledkem PCR testu, který byl proveden v jiném členském státě EU a který není starší než 72 hodin, tento výsledek jim bude uznán. Doplňme, že toto opatření v České republice platilo již dříve.

Dita Charanzová

Dita Charanzová

Očkovací strategie je plně v kompetencích jednotlivých států napříč Evropou.

EU sice řeší nákup a distribuci vakcín v rámci společné strategie, konkrétní politiky očkování ale zůstávají v rukou členských států.

skrýt celé odůvodnění

Evropská unie se v červnu 2020 domluvila na společné strategii pro očkovací látky proti covidu-19. Cílem této strategie je zajistit, aby používané očkovací látky byly jednak bezpečné a účinné a jednak aby k nim měli všichni obyvatelé EU spravedlivý přístup.

V rámci této strategie (.pdf) EU investuje do vývoje vakcín, vyjednává s výrobci, koordinuje nákupy očkovacích látek a jejich distribuci jednotlivým státům (str. 3–4). Nicméně již v původním ujednání z června 2020 je zdůrazněno, že společný přístup „bude vždy respektovat zásadu subsidiarity a pravomoci členských států v oblasti zdravotní politiky: politiky očkování zůstávají v rukou členských států“.

Mluví-li zde Dita Charanzová o „očkovacích strategiích“, má zřejmě na mysli právě tyto politiky očkování, tj. konkrétní plány, jakým způsobem, kdy a koho očkovat. Jako příklad můžeme uvést očkovací strategii České republiky (.pdf). Z uvedených důvodů tedy výrok hodnotíme jako pravdivý.

Dita Charanzová

Dita Charanzová

Panuje shoda (v Evropě, pozn. Demagog.cz) nad tím, že očkování je dobrovolné.

Evropská komise říká, že očkování proti covidu-19 by i nadále mělo být dobrovolné. Stejně se vyjadřují např. i představitelé Francie, Německa, Itálie či Maďarska a také Světová zdravotnická organizace (WHO).

skrýt celé odůvodnění

V souvislosti s očkováním proti koronaviru řeší všechny státy otázku, jak proočkovat dostatečný počet lidí, aby společnost dosáhla kolektivní imunity. Velký problém ale představuje nedůvěra lidí k očkování a jejich neochota nechat se očkovat.

Proto se objevují diskuze, zda by očkování nemělo být ze zákona povinné. Nastolení plošné povinnosti se většina států brání, nicméně objevily se návrhy, které se tomu určitým způsobem přibližují. Zmínit můžeme francouzský návrh zákona – jehož projednávání však bylo nakonec odloženo – který by lidem bez očkování omezil mimo jiné přístup k veřejné dopravě. Dále uveďme například španělský návrh na registr osob, které odmítly očkování, nebo nejnovější řecký návrh týkající se mezinárodních očkovacích průkazů.

EU jako celek ale nadále stojí za tím, že očkování má být dobrovolné a že rozhodnutí nenechat se očkovat nemá být důvodem k diskriminaci. Podobný názor pak vyjádřili i francouzský prezident Emmanuel Macron, britský premiér Boris Johnson, německá kancléřka Angela Merkelová či maďarský předseda vlády Viktor Orbán. Možnost, že by vakcinace byla povinná, vyloučil i italský premiér Giuseppe Conte. Také představitelé Světové zdravotnické organizace (WHO) říkají, že než zavádět očkovací povinnost je lepší lidem vysvětlit výhody, které očkování přináší. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.