Kauzy všude, kam se podíváš

Ministr kultury Martin Baxa reaguje na tvrzení moderátorky Terezie Tománkové, která uvedla, že v souvislosti s přijetím bitcoinového daru od odsouzeného obchodníka s drogami argumentovali předseda vlády Petr Fiala a ministr financí Zbyněk Stanjura tím, že stát díky transakci peníze získal. Baxa moderátorku následně opravuje a tvrdí, že tuto argumentaci používal někdejší ministr spravedlnosti Pavel Blažek.

Blažkova slova

Pavel Blažek na tiskové konferenci v květnu 2025 řekl: „Získal jsem miliardu pro tento stát a nehodlám se za to stydět“. Na konci května se v Poslanecké sněmovně vyjádřil tak, že policie pro stát nedokázala zajistit ani korunu a zopakoval, že nemá důvod se za obdrženou miliardu stydět. O několik dní později pro server INFO.cz zdůraznil, že osobně z daru neměl žádný prospěch a opět uvedl, že stát díky přijetí daru peníze získal.

Vyjádření Fialy

Během mimořádné schůze Poslanecké sněmovny v červnu 2025 premiér Petr Fiala prohlásil, že „český stát získal darem bitcoiny v hodnotě, která dnes odpovídá téměř jedné miliardě korun. Zde zdůrazňuji slovo získal – Česká republika o žádné peníze nepřišla“. Obdobně se v dolní komoře vyjádřil později znovu.

Před chystaným hlasováním o nedůvěře vládě Fiala opět řekl, že stát v souvislosti s bitcoinovým darem o nic nepřišel, ale že získal bitcoiny v hodnotě miliardy korun (video, čas 8:21). Dodal ovšem, že měl stát bitcoiny dostat jiným způsobem. Obdobně se v červnu vyjádřil i pro Deník.

Výroky Stanjury

Ministr financí Zbyněk Stanjura v červenci v rozhovoru pro Novinky.cz vyjádřil přesvědčení, že státu nevznikne žádná škoda. Uvedl, že podle něj z kauzy „buď policie řekne – nic se nestalo – a státu ta miliarda asi zůstane. Pokud policie obviní a obžaluje a soud rozhodne, tak to nakonec také propadne státu.“ Další podobné Stanjurovy výroky jsme ovšem nenašli ani na jeho sociálních sítích ani v proslovech v Poslanecké sněmovně.

Závěr

Veřejné výroky premiéra Petra Fialy, ministra financí Zbyňka Stanjury i někdejšího ministra spravedlnosti Pavla Blažka dokládají, že argumentaci o finančním přínosu bitcoinového daru pro stát používali všichni. Ministr kultury Baxa tedy nepřesně opravuje moderátorku a vyvolává dojem, že tato slova používal pouze Pavel Blažek. Výrok tak hodnotíme jako zavádějící.

Bitcoinová kauza vypukla, když Deník N 28. května informoval o bitcoinovém daru pro Ministerstvo spravedlnosti. O dva dny později podal teď již bývalý ministr spravedlnosti Pavel Blažek demisi.

Martin Baxa vystoupil 8. června 2025 v pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News, kde debatoval společně s europoslancem Janem Farským (STAN) a poslanci Radkem Vondráčkem (ANO) a Jakubem Michálkem (Piráti). V této debatě Baxa zmínil, že je povinnost vlády a dalších příslušných orgánů vysvětlit, co se v bitcoinové kauze stalo (video, čas 4:08). Nijak jinak v této zhruba hodinové diskusi neřekl, že by se policie nebo další orgány činné v trestním řízení měly případem zabývat. Pouze např. nastínil dřívější postup orgánů justice a policie (video, čas 18:37) nebo poukázal na to, že slib o auditu provedeném nezávislou externí firmou dokazuje, že vláda ke kauze přistupuje transparentně (čas 27:02).

Později, 10. června, poskytl Baxa rozhovor pro Frekvenci 1. Ani zde nezmínil, že by se měly do bitcoinové kauzy zapojit orgány činné v trestním řízení. Takto se nevyjádřil ani v rozhovoru z 15. června v pořadu Za pět minut dvanáct na televizi Nova. Podobná slova jsme nenašli ani na Baxových sociálních sítích.

Na další případná Baxova vyjádření jsme se ptali tiskové mluvčí Ministerstva kultury, která nás kromě výše zmíněných případů odkázala na pořad Události, komentáře v České televizi, kde byl Martin Baxa hostem 18. června –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ tedy v den, kdy Poslanecká sněmovna hlasovala o nedůvěře vládě. Ve vysílání sice zmínil „orgány činné v trestním řízení“, popisoval ale pouze tehdejší stav vyšetřování bitcoinové kauzy ze strany těchto orgánů a ze strany resortu spravedlnosti (video, čas 18:15). V tu dobu totiž vyšetřování již probíhalo – Deník N už 2. června psal o tom, že „dar pro ministerstvo detektivové prověřují pro podezření ze spáchání zvlášť závažných trestných činů“ a v médiích se objevily informace o tom, že případ dozoruje Vrchní státní zastupitelství v Olomouci. Už před vystoupením Baxy si také kriminalisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu z Ministerstva spravedlnosti a Ministerstva financí odnesli dokumenty k bitcoinové kauze.

Závěr

Z vysílání CNN Prima News ani dalších veřejně dostupných zdrojů nevyplývá, že by ministr kultury Martin Baxa v týdnech po vypuknutí bitcoinové kauzy říkal, že by orgány činné v trestním řízení měly v kauze konat. Ve druhé polovině června, tedy poté, co vyšetřování už začalo, pouze popisoval stav, ve kterém se kauza nacházela. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

David Uhlíř a jeho závěrečná zpráva

Ministryně spravedlnosti Eva Decroix jmenovala Davida Uhlíře koordinátorem vyšetřování bitcoinové kauzy 19. června. Podle smlouvy⁠⁠⁠, kterou resort spravedlnosti uzavřel, měl Uhlíř do konce srpna 2025 vypracovat zprávu o svém šetření, které se týkalo etických a právních pochybení v bitcoinové kauze (.pdf, str. 1).

Bitcoinová kauza

Kauza, kvůli které na konci května rezignoval ministr spravedlnosti Pavel Blažek (tehdy ODS), se týká bitcoinů v hodnotě téměř miliardy korun, které Ministerstvo spravedlnosti obdrželo od odsouzeného provozovatele darknetového tržiště Tomáše Jiřikovského. Ten v roce 2017 skončil ve vězení za zpronevěru, obchod s drogami a nedovolené ozbrojování. Po propuštění v roce 2021 a po několika soudních přezkumech získal nazpět většinu zabavené elektroniky. To mu umožnilo obnovit přístup k bitcoinovým peněženkám, které obsahovaly kryptoměnu v hodnotě několika miliard korun. Jiřikovský následně po dohodě s Blažkem část bitcoinů daroval jeho ministerstvu.

Koordinátor Uhlíř ale už 28. července skončil, což Ministerstvo spravedlnosti odůvodnilo tím, že „úspěšně naplnil zadání, které mu bylo svěřeno“. Podle ministryně Decroix jeho úkol spočíval v tom, aby dohlédl na to, že resort postupuje transparentně, předvídatelně a v souladu s právem. Zároveň dodala, že Uhlíř zprávu připravovat nebude, jelikož by kvůli externímu auditu byla pouze duplicitní.

Na tiskové konferenci 30. července Decroix uvedla, že podle ní i koordinátora Uhlíře nebylo sepsání závěrečné zprávy přínosné ani užitečné (video, čas 7:10). Zároveň ale řekla, že je s ním v kontaktu a že je Uhlíř připravený zprávu vypracovat (video, čas 7:30). Poté dodala, že Uhlíř je na dovolené a o tom, kdy a v jakém rozsahu bude zpráva předložena, budou společně jednat po jeho návratu 5. srpna (video, čas 12:50). Z jejího tehdejšího vyjádření tak vyplývalo, že zpráva připravena bude.

David Uhlíř po návratu z dovolené 5. srpna uvedl, že závěrečnou zprávu sepisovat nebude. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že jeho práce už skončila a navíc bude zveřejněna rozsáhlejší auditní zpráva. Tehdy pouze vyslovil názor, že Ministerstvo spravedlnosti bitcoinový dar přijímat nemělo, jelikož „mohlo dojít k ohrožení důvěry veřejnosti v nezávislé fungování české justice“. Také dodal, že další důvody jsou „právně-technického charakteru“ (.pdf).

Závěr

Ministryně spravedlnosti Eva Decroix skutečně jmenovala Davida Uhlíře do role koordinátora bitcoinové kauzy, jehož úkolem bylo do konce srpna vypracovat zprávu o postupu resortu při přijetí daru. Zpráva měla vyjít i poté, co skončil. Nakonec k jejímu sepsání ale nedošlo. Výrok Karla Havlíčka tak hodnotíme jako pravdivý.

Předseda hnutí SPD Tomio Okamura kritizuje Ministerstvo spravedlnosti za to, že podle něj spolu s časovou osou přijetí bitcoinového daru nezveřejnilo také informaci o jednání v prosinci 2024, na kterém byl dar dle jeho slov jedním z témat. Resort časovou osu zveřejnil v červnu 2025 a ta skutečně žádné jednání v prosinci 2024 nezmiňuje (.pdf). Advokát dříve odsouzeného Tomáše Jiřikovského ale tehdy resortu poslal e-mail (.pdf, str. 2), ve kterém nabízel darování 30 % bitcoinů z virtuálních peněženek za předpokladu, že stát vrátí Jiřikovskému zabavenou techniku.

Podle zjištění Mladé fronty DNES (MF DNES, 10. června 2025) dostal náměstek na Ministerstvu spravedlnosti Karel Dvořák později e-mail, ve kterém mu bylo připomenuto, aby se zabýval reakcí na advokátovu zprávu. Deník N poté upřesnil, že Dvořák tento e-mail obdržel 13. prosince 2024. V textu mj. stálo, že tehdejší ministr spravedlnosti žádost zmiňoval na poradě vedení.

Karel Dvořák podle svých slov o bitcoinovém daru věděl pouze ve spojitosti s výše zmíněným e-mailem. Uvedl ale, že si nepamatuje, že by na ministerstvu přijetí daru s někým řešil. Další náměstek Vilém Anzenbacher řekl, že „na jedné poradě zaznělo, již nevím, jestli od pana ministra, nebo náměstka Daňhela, ‚a co ty bitcoiny‘ a odpověď druhého byla ‚to vyřešíme po poradě‘“.

Ministryně spravedlnosti Eva Decroix v červnu 2025 (tehdy ještě jako budoucí ministryně) uvedla, že „z e-mailu vyplývá, že záležitost byla někdy v prosinci 2024 řešena na poradě vedení“ (video, čas 54:04). Naráží přitom právě na výše zmíněný e-mail z 13. prosince 2024 (čas 55:38). Z uvedených informací a z vyjádření náměstků na Ministerstvu spravedlnosti vyplývá, že se přijetí bitcoinového daru skutečně řešilo už v prosinci 2024, a výrok Tomia Okamury proto hodnotíme jako pravdivý.

Předseda hnutí SPD Tomio Okamura v kontextu výroku mluví o tom, že SPD uvažovalo o svolání mimořádné schůze Poslanecké sněmovny k bitcoinové kauze. Dodává, že na to ale hnutí nemá dostatečný počet poslanců, jelikož jich je podle něj potřeba 50, zatímco zákonodárců za SPD je jen 20.

Mimořádné schůze

Pravidla svolávání mimořádných schůzí se řídí jednacím řádem Poslanecké sněmovny. Ten uvádí, že běžné schůze Sněmovny svolává její předseda nebo sněmovní usnesení. Další možností je svolání schůze na žádost pětiny poslanců, tedy alespoň 40 z celkového počtu 200. Předseda dolní komory musí takovou schůzi svolat do deseti dnů od doručení žádosti.

Poslanecký klub SPD má 20 členů, což samo o sobě nestačí k dosažení potřebného počtu poslanců pro svolání mimořádné schůze. 

Závěr

Tomio Okamura neuvádí zcela přesný počet poslanců potřebný ke svolání mimořádné schůze, jelikož jich stačí pouze 40. Jeho výrok tak hodnotíme jako nepravdivý.

Mimořádná schůze kvůli bitcoinové kauze

30. května 2025 poslanecký klub ANO požádal o svolání mimořádné schůze Poslanecké sněmovny kvůli bitcoinové kauze. Předsedkyně klubu Alena Schillerová ten den doručila předsedkyni dolní komory žádost, pod kterou podle České televize bylo 53 podpisů (video, čas 1:53), což převyšovalo počet potřebný ke svolání. Na základě zákona tak předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová musela mimořádnou schůzi svolat do deseti dnů od podání žádosti.

Mimořádná schůze se konala 5. června a měla na programu okolnosti přijetí bitcoinového daru a politickou odpovědnost někdejšího ministra spravedlnosti Pavla Blažka. Schůze však byla nakonec přerušena bez konkrétních závěrů, protože vypršel čas vymezený k jednání. Nebylo přijato žádné usnesení a termín pokračování určen nebyl.

Vedle toho 17. a 18. června proběhla další mimořádná schůze na žádost hnutí ANO, tentokrát s cílem vyslovit nedůvěru vládě Petra Fialy. Po dvoudenní rozpravě však vláda hlasování ustála – pro její pád hlasovalo jen 94 poslanců, k odvolání by jich přitom bylo potřeba 101.

Závěr

Hnutí ANO skutečně iniciovalo svolání mimořádné schůze Poslanecké sněmovny v souvislosti s bitcoinovou kauzou. Tato schůze se konala 5. června 2025. Skončila ovšem bez konkrétních závěrů a nebylo během ní přijato žádné usnesení. Vedle toho ANO svolalo ještě schůzi s cílem vyslovit nedůvěru vládě. Výrok Karla Havlíčka tak hodnotíme jako pravdivý.

Ministr kultury Martin Baxa v diskuzi reaguje na slova Tomia Okamury a potvrzuje, že přijetí bitcoinového daru se na resortu spravedlnosti řešilo už v prosinci 2024. Ministerstvo spravedlnosti v červnu 2025 zveřejnilo časovou osu bitcoinové kauzy, která žádné jednání v prosinci 2024 nezmiňuje (.pdf). Advokát dříve odsouzeného Tomáše Jiřikovského ale tehdy resortu poslal e-mail (.pdf, str. 2), ve kterém resortu nabízel darování 30 % bitcoinů z virtuálních peněženek za předpokladu, že stát vrátí Jiřikovskému zabavenou techniku.

Podle zjištění Mladé fronty DNES (MF DNES, 10. června 2025) dostal náměstek na Ministerstvu spravedlnosti Karel Dvořák později e-mail, ve kterém mu bylo připomenuto, aby se zabýval reakcí na advokátovu zprávu. Deník N poté upřesnil, že Dvořák tento e-mail obdržel 13. prosince 2024. V textu mj. stálo, že tehdejší ministr spravedlnosti žádost zmiňoval na poradě vedení.

Karel Dvořák podle svých slov o bitcoinovém daru věděl pouze ve spojitosti s výše zmíněným e-mailem. Uvedl ale, že si nepamatuje, že by na ministerstvu přijetí daru s někým řešil. Další náměstek Vilém Anzenbacher ale uvedl, že „na jedné poradě zaznělo, již nevím, jestli od pana ministra, nebo náměstka Daňhela, ‚A co ty bitcoiny‘ a odpověď druhého byla ‚To vyřešíme po poradě‘“.

Ministryně spravedlnosti Eva Decroix v červnu 2025 (tehdy ještě jako budoucí ministryně) uvedla, že „z e-mailu vyplývá, že záležitost byla někdy v prosinci 2024 řešena na poradě vedení“ (video, čas 54:04). Naráží přitom právě na výše zmíněný e-mail z 13. prosince 2024 (čas 55:38). Z uvedených informací a z vyjádření náměstků tak vyplývá, že přijetí bitcoinového daru se skutečně řešilo už v prosinci 2024, a výrok Martina Baxy tak hodnotíme jako pravdivý.

Audit k bitcoinové kauze

Ministerstvo spravedlnosti si v souvislosti s bitcoinovou kauzou nechalo vypracovat externí audit u firmy Grant Thornton ohledně přijetí daru od dříve odsouzeného Tomáše Jiřikovského (.pdf, str. 18). Firma odevzdala první část auditu na konci července 2025. Resort tuto první část zveřejnil ve formě shrnutí nejprve na sociální síti X a následně i na svém webu (.pdf). 

Audit odhalil, že Ministerstvo spravedlnosti vědělo o okolnostech naznačujících riziko, že dar může pocházet z výnosů z trestné činnosti. Podle auditorů tak k přijetí daru nemělo dojít (.pdf, str. 3). Resort podle auditu nepřistupoval k transakci s náležitou obezřetností a transakce zjevně nebyla centrálně koordinována ani posouzena z hlediska rizikovosti. Ministerstvo spravedlnosti také podle zprávy „nenaplnilo princip řádné správy a odpovědného výkonu veřejné moci“ (.pdf, str. 3).

Závěr

Výsledky auditu společnosti Grant Thornton ohledně přijetí bitcoinového daru byly zveřejněny na konci července 2025. Ministerstvo spravedlnosti podle nich vědělo o tom, že dar může pocházet z trestné činnosti, a že je tak potenciálně rizikový. Bitcoiny tedy přijímat nemělo. Výrok Martina Baxy proto hodnotíme jako pravdivý.

Ministr kultury Martin Baxa v kontextu výroku mluví o transparentnosti vyšetřování tzv. bitcoinové kauzy. Naráží na vyjádření koordinátora vyšetřování bitcoinové kauzy Davida Uhlíře o tom, že nenašel známky netransparentního jednání a že o časové ose ke kauze nejsou pochybnosti. Konkrétně Baxa reaguje na dotaz moderátorky ohledně toho, jestli by zpráva, kterou měl Uhlíř sepsat, nepřinesla nové informace. To odmítá a na výroku ilustruje, že byl resort spravedlnosti transparentní, což dle něj potvrdil i David Uhlíř.

Uhlíř a bitcoinová kauza

Ministryně spravedlnosti Eva Decroix jmenovala Davida Uhlíře koordinátorem 19. června. Podle smlouvy⁠⁠⁠, kterou resort spravedlnosti uzavřel, měl Uhlíř do konce srpna 2025 vypracovat zprávu o svém šetření, které se týkalo etických a právních pochybení v bitcoinové kauze (.pdf, str. 1). Koordinátor Uhlíř ale už 28. července skončil.

Nedlouho poté zveřejnilo Ministerstvo spravedlnosti Uhlířovo vyjádření o jeho konci. V něm uvedl, že mu resort neodepřel žádné podklady a zaměstnanci mu odpověděli na každý dotaz. Také dodal, že „neobjevil žádné další ‚kostlivce ve skříni ministerstva‘, které by chtěl před veřejností zatajovat“.

Na začátku srpna média zveřejnila Uhlířovo prohlášení, ve kterém mj. napsal, že Ministerstvo spravedlnosti bitcoinový dar přijímat neměl, protože „mohlo dojít k ohrožení důvěry veřejnosti v nezávislé fungování české justice“. Také uvedl, že „skutečnosti o nabídce daru, o následném soudním rozhodnutí a poté o přijetí daru mj. potvrzuje i tzv. časová osa, která byla zveřejněna Ministerstvem spravedlnosti“, a dodal, že nezjistil informace, které by nebyly známé z veřejně dostupných zdrojů (.pdf).

Závěr

Někdejší koordinátor vyšetřování bitcoinové kauzy David Uhlíř po svém konci uvedl, že mu Ministerstvo spravedlnosti neodepřelo žádné informace a že neobjevil žádné další „kostlivce“ resortu. Ve svém dalším vyjádření napsal, že časová osa potvrzuje skutečnosti o průběhu přijetí daru. Výrok Martina Baxy tak hodnotíme jako pravdivý.

Ministr kultury Martin Baxa (ODS) reagoval na kritiku Karla Havlíčka, podle něhož ministr financí Zbyněk Stanjura věděl o problémech spojených s bitcoinovým darem, ale žádné kroky proti jeho přijetí nepodnikl. Ministr Baxa poté zmiňuje, že hnutí ANO podle něj požadovalo, aby Stanjura úkoloval Finanční analytický úřad, což mu ale zákon neumožňuje.

Finanční analytický úřad

Na začátku června se místopředsedkyně hnutí ANO Alena Schillerová ptala ministra Stanjury na roli FAÚ při prověřování původu bitcoinů. Ministr se bránil, že podle zákona nemůže FAÚ úkolovat, což následně uznala i Schillerová. Předseda hnutí ANO Andrej Babiš později v Poslanecké sněmovně řekl, že se měl Stanjura obrátit na FAÚ, aby podle jeho slov zakročil.

Finanční analytický úřad (FAÚ) plní funkci finanční zpravodajské jednotky. Cílem jeho práce je boj proti praní špinavých peněz a proti financování terorismu nebo provádění mezinárodních sankcí. Úřad asistuje při vyšetřování hospodářských kauz, včetně tzv. bitcoinové kauzy. Na rozdíl od svého předchůdce, Finančního analytického útvaru, je FAÚ samostatný správní úřad s celostátní působností v rámci Ministerstva financí (.pdf, str. 18, 22). Jeho ředitel je jmenován na základě výběrového řízení dle zákona o státní službě a činnost úřadu kontroluje stálá komise Poslanecké sněmovny. Přestože zákon nijak nezakazuje úřadu a jeho řediteli komunikovat s ministerstvem o své činnosti, zákon zároveň nedává ministru pravomoc ukládat úřadu pokyny, např. aby vyšetřoval vybranou kauzu.

Závěr

Alena Schillerová z hnutí ANO položila Zbyňku Stanjurovi dotaz týkající se role FAÚ při prověřování bitcoinového daru. Andrej Babiš se vyjádřil v tom smyslu, že se měl Stanjura na tento úřad obrátit. FAÚ je ovšem samostatný správní úřad a ministr financí skutečně nemá pravomoc FAÚ úkolovat. Výrok Martina Baxy proto hodnotíme jako pravdivý.

Za současné volební období, které začalo v roce 2021, jsme ve veřejně dostupných zdrojích nedohledali statistiky, které by se týkaly délky projevů v Poslanecké sněmovně. V minulosti se tímto tématem zabýval například iRozhlas nebo slovenský Denník N v případě slovenského parlamentu. Server iDNES.cz se naopak dříve soustředil na poslance, kteří při jednání téměř nevystupují.

S dotazem jsme se proto obrátili na tiskové oddělení dolní komory. Tisková mluvčí Kanceláře Poslanecké sněmovny Martina Lustigová nám potvrdila, že existuje přehled o celkové délce projevů během sněmovních schůzí. Podle ní z této statistiky vyplývá, že „v tomto volebním období nejdéle vystupoval poslanec a předseda hnutí ANO Andrej Babiš“. Následně dodala, že na druhém místě pomyslného žebříčku se umístil předseda hnutí SPD Tomio Okamura.

Tomio Okamura také drží dosavadní rekord v nejdelším nepřetržitém sněmovním projevu, když v lednu 2024 při jednání o korespondenční volbě strávil u řečnického pultu 10 hodin a 44 minut.

Tomio Okamura ve svém výroku zjevně kritizuje vládu za snížení příjmů zdravotních pojišťoven. Není však jasné, zda mluví o platbách, které stát pojišťovnám posílá za tzv. státní pojištěnce (tedy např. studenty, důchodce, osoby na mateřské nebo rodičovské dovolené nebo uchazeče o zaměstnání), nebo zda mluví obecně o příjmech a výdajích zdravotních pojišťoven, které se projevují v zůstatcích na fondech zdravotních pojišťoven. V našem ověření se tedy budeme věnovat oběma výkladům výroku a zaměříme se na to, jestli za vlády Petra Fialy došlo ke snížení příjmů od státu či zůstatků pojišťoven ve výši 40 mld. korun.

Platby za státní pojištěnce

Výše plateb zdravotního pojištění za státní pojištěnce činí 13,5 % z vyměřovacího základu. Na začátku roku 2022, tedy v prvních měsících vlády Petra Fialy, tento základ odpovídal 14 570 korunám za kalendářní měsíc, a pojistné za státní pojištěnce tak dosahovalo 1 967 korun (při zaokrouhlení na celé koruny směrem nahoru, jak ukládá zákon).

Fialova vláda v srpnu 2022 prosadila novelu, která pro období od září do konce roku 2022 vyměřovací základ snížila na 11 014 korun. Pokles Fialův kabinet zdůvodňoval snahou snížit státní výdaje a Ministerstvo financí uvedlo, že státnímu rozpočtu ušetří 14 miliard korun. Tuto částku novela zároveň „sebrala“ pojišťovnám, které o tyto peníze přišly.

Prostřednictvím stejné novely se od ledna 2023 vyměřovací základ vrátil na úroveň přesahující 14 tisíc korun, ve srovnání s lednem 2022 byla však tato částka pořád o něco nižší. V roce 2023 tak stát nakonec odváděl měsíčně za každého státního pojištěnce 1 900 korun.

Součástí schválené novely (.pdf, str. 1–⁠⁠⁠⁠⁠⁠2) bylo také zavedení automatické valorizace úhrad za státní pojištěnce od roku 2024. Tato změna se do výsledné novely dostala až na základě pozměňovacího návrhu (.docx) skupiny koaličních poslanců v čele s Tomem Philippem (KDU-ČSL). Od ledna 2024 (str. 2–3) se vyměřovací základ každoročně valorizuje o inflaci a polovinu růstu reálné mzdy. Jak ukazuje následující tabulka, platby za státní pojištěnce od roku 2023 nominálně rostou.

V nominálním vyjádření tak nedošlo k poklesu o 40 mld. korun, o kterém mluví Tomio Okamura. Vezmeme-li však v potaz průměrnou roční inflaci, od nástupu vlády Petra Fialy skutečně došlo k poklesu reálné hodnoty celkových plateb za státní pojištěnce. Jelikož vláda začala platby valorizovat až od roku 2023, zůstaly výrazně pod reálnou hodnotou z roku 2021. V reálném srovnání dle letošních cen tak byly příjmy pojišťoven z plateb za státní pojištěnce za roky 2022–⁠⁠⁠⁠⁠⁠2025 nižší v průměru o cca 17,5 mld. korun ročně a pojišťovny získaly o přibližně 69,8 mld. korun méně za celé období. I zde jde tedy o výrazně odlišné hodnoty od 40 mld. korun, o kterých mluví Tomio Okamura.

Fondy zdravotních pojišťoven

Vláda každoročně vydává tzv. úhradovou vyhlášku, v níž stanovuje výši úhrad, kterou poskytovatelé zdravotní péče dostanou od zdravotních pojišťoven za poskytnutou péči. Vyhláška tedy rovněž ovlivňuje, jak vysoké výdaje pojišťovny mají. Jejich hospodaření je přitom založené na fondech, jejichž zůstatky zveřejňuje Ministerstvo zdravotnictví. Jak je vidět na následujícím grafu, během Fialovy vlády celkový zůstatek neklesl o 40 mld. Kč. V červenci 2025 (.pdf) oproti poslednímu roku Babišova kabinetu poklesl jen o 7,1 mld. Kč.

Ani z jiných veřejně dostupných zdrojů nevyplývá, že by pojišťovny během působení Fialova kabinetu přišly o 40 miliard korun. Toto číslo se v médiích objevuje v souvislosti s pandemií covidu-19, kdy meziroční nárůst nákladů v roce 2020 představoval právě přibližně 40 miliard korun.

Závěr

Fialova vláda od září 2022 do konce roku snížila vyměřovací základ, ze kterého se odvíjí výše plateb zdravotního pojištění za státní pojištěnce. Kvůli tomuto snížení došlo k poklesu úhrad za státní pojištěnce a zdravotní pojišťovny přišly o 14 miliard korun. V reálném vyjádření byly platby v letech 2022–⁠⁠⁠⁠⁠⁠2025 proti roku 2021 průměrně nižší o 17,5 mld. korun. Celkový zůstatek na fondech zdravotních pojišťoven se v porovnání s posledním rokem Babišovy vlády snížil pouze o 7,1 mld. Kč. O 40 miliardách korun veřejné zdroje nepojednávají. Výrok Tomia Okamury tak hodnotíme jako nepravdivý.

Vývoj platů politiků

Poslanecká sněmovna za vlády Andreje Babiše schválila zmrazení platů představitelů státní moci pro rok 2021 kvůli ekonomické situaci, kterou způsobila pandemie covidu-19. Platy politiků tak zůstaly stejné jako v roce 2020 (.pdf, str. 5–6). Nezvedly se ani následující rok, kdy vládu převzal kabinet Petra Fialy. Sněmovna totiž zmrazení platů schválila v lednu 2022 v rámci úsporných opatření (.pdf, str. 5). Od roku 2020 až do konce roku 2022 tak základní plat premiéra činil 243 800 Kč, ministrů 173 200 Kč a poslanců 90 800 Kč.

Platy už se dále nezmrazovaly a od ledna 2023 skokově vzrostly na základě sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí téměř o 13 %, což souviselo právě s předchozím dlouhodobým zmrazením. Díky tomu si premiér přilepšil o 31 tisíc Kč, ministři o 22 100 Kč a řadoví poslanci o 11 600 Kč. Jak je vidět na následující tabulce, platy v roce 2024 zůstaly na prakticky totožné úrovni.

Zvýšení platů politiků v roce 2025

Platová základna představitelů státní moci se dříve stanovovala nezávisle, od roku 2024 však činí 83,3 % platové základny soudců. Poslancům a senátorům náleží plat, který se odvíjí z této platové základny koeficientem ve výši 1,08. Pro plat ministrů platí koeficient 2,06 a pro předsedu vlády 2,9.

Poslanecká sněmovna v lednu 2025 schválila vládou předložený návrh novely zákona o platech politiků, který zvedl platovou základnu soudců z 2,822násobku průměrné hrubé měsíční mzdy na 3násobek (.pdf, str. 1). Novelu ale později vetoval prezident Petr Pavel, který svůj postoj odůvodnil tím, že úprava zákona je podle něj jen přechodným řešením, jež problematiku platů ústavních činitelů neřeší systémově (.pdf). Dolní komora ale později veto přehlasovala, a vrcholným politikům tak vzrostly platy o 6,95 % (.pdf, str. 15 z 24). Změna se přitom týkala již platů za leden 2025.

V lednu 2025 i při hlasování po prezidentově vetu přijetí novely podpořili pouze vládní strany. Opoziční SPD, ANO i Piráti hlasovali proti jejímu schválení. Z vládního tábora se při prvním hlasování zdržel pouze Jan Bauer (ODS) a Michael Rataj (STAN). Ve druhém hlasování se podle přehledu zdržel jen Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL), který ale podle svých slov hlasoval pro. Vyjádřil se tak pro stenozáznam, samotné hlasování nezpochybnil.

Závěr

Vláda předložila Poslanecké sněmovně návrh novely zákona o platech politiků, jehož cílem bylo zvýšit platy politiků. Dolní komora jej schválila a později přehlasovala prezidentovo veto, čímž platy od ledna 2025 vzrostly zhruba o sedm procent. Zástupci SPD včetně Tomia Okamury přitom hlasovali proti navýšení. Jeho výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Skupina poslanců SPD včetně Tomia Okamury předložila návrh na zmrazení platů poslanců a senátorů již na začátku současného volebního období (.pdf, str. 4 z 8). Zástupci hnutí tehdy požadovali, aby se platy nezvyšovaly od roku 2022 do konce roku 2025, a to zejména vzhledem k dopadům pandemie covidu-19 nebo vysokým cenám energií. Ačkoliv tehdy ještě Babišova vláda s návrhem souhlasila (.pdf), Sněmovna jej nikdy neprojednala.

Novela zákona o platu představitelů státní moci

Poslanecké sněmovna o platech politiků znovu jednala na přelomu let 2024 a 2025. Návrh novely zákona o platu představitelů státní moci Fialova vláda schválila (.pdf) v říjnu 2024, kdy jej také předložila dolní komoře, která návrh přijala v lednu 2025. Tento návrh, který připravilo Ministerstvo práce a sociálních věcí, zvýšil platy politiků, soudců a státních zástupců zhruba o 7 % (.pdf, str. 9, 18 z 24).

Během projednávání tohoto návrhu poslanci předložili několik pozměňovacích návrhů. Jedním z těchto poslanců byl i Tomio Okamura, který již v říjnu 2024 navrhl, aby základna platu představitelů státní moci byla ponechána na 94 775 Kč (.docx, str. 2), tzn. v loňské výši stanovené vyhláškou Ministerstva práce a sociálních věcí. Tato výše měla dle návrhu zůstat neměnná až do 31. prosince 2029 (str. 2).

Sněmovna Okamurův pozměňovací návrh zamítla, když jeho přijetí podpořilo pouze 55 poslanců z řad hnutí ANO a SPD (včetně Tomia Okamury) a také členka pirátského poslaneckého klubu Olga Richterová. Členové vládních stran se hlasování buď zdrželi, nebo hlasovali proti přijetí návrhu. Proti se vyslovila také místopředsedkyně hnutí STAN Michaela Šebelová.

Závěr

Předseda hnutí SPD Tomio Okamura v říjnu 2024 skutečně předložil návrh, který by zmrazil platy politiků v loňské výši. Poslanci vládních stran včetně Michaely Šebelové tento návrh nepodpořili a Poslaneckou sněmovnou neprošel. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Kauzy Margity Balaštíkové 

Server Seznam Zprávy v úterý 12. srpna v 5:00 zveřejnil článek, ve kterém napsal, že se poslankyně Margita Balaštíková prostřednictvím svého vlivu a kontaktů snažila poškodit a zničit firmu svého bývalého manžela, když na ni nechala od roku 2023 poslat několik hygienických kontrol. Členové hnutí ANO Andrej Babiš, Karel Havlíček nebo Alena Schillerová se ve stejný den vyjádřili v tom duchu, že si počkají na vysvětlení situace přímo od Balaštíkové.

Web CNN Prima News 12. srpna ve 12:57 publikoval článek, ve kterém s odvoláním na blíže nespecifikovaný zdroj informoval, že hnutí ANO řeší odvolání Balaštíkové z kandidátní listiny. K tomuto kroku se ale podle zdroje muselo sejít předsednictvo.

Seznam Zprávy následující den, tedy 13. srpna, opět v 5:00, vydaly další informaci týkající se Margity Balaštíkové. Poslankyně si podle serveru na skrytě pořízených nahrávkách snažila vícekrát objednat zabití psa, který patřil partnerce jejího bývalého manžela. Server iDNES.cz 13. srpna v 9:11 publikoval článek týkající se této kauzy, který byl aktualizován ve 13:14. V něm stojí, že předseda hnutí ANO Andrej Babiš potvrdil, že Balaštíková na kandidátce nebude. Stejnou informaci v podobné časy přinesly např. také Novinky.cz. V podvečer potom mluvčí ANO Martin Vodička řekl, že hnutí již rozhodnutí o stažení Balaštíkové rozeslalo úřadům.

Co se týče postu stínové ministryně zemědělství, o konci Margity Balaštíkové v této roli mluvil např. Karel Havlíček. Ten 13. srpna uvedl, že „s ní dále nepočítá jako se stínovou ministryní zemědělství“. S dotazem ohledně konce Balaštíkové na této pozici jsme se obrátili na tiskového mluvčího hnutí ANO, ten pro Demagog.cz uvedl, že informaci o jejím odvolání dostal okolo 12:30 a ve 12:54 bylo její jméno smazáno z přehledu členů stínové vlády.

Při vyhledávání členů stínové vlády hnutí ANO jsme narazili také na seznam, na kterém Margita Balaštíková ke dni vysílání námi ověřované debaty stále figurovala jako stínová ministryně zemědělství. K tomu mluvčí Martin Vodička uvedl, že se jedná o chybu, která bude dle jeho slov napravena. V jiném seznamu ministrů stínové vlády na webových stránkách ANO se Balaštíková nenachází.

Závěr

Seznam Zprávy 12. srpna publikovaly článek o tom, že se Margita Balaštíkové pokoušela poškodit firmu svého bývalého manžela. Následující den přinesly informaci, že se snažila objednat usmrcení psa, který patřil exmanželově partnerce. Balaštíková na kandidátní listině hnutí ANO pro nadcházející sněmovní volby skončila do 24 hodin od té doby, co vyšel článek o pokusech objednat si zabití zvířete. Tiskový mluvčí hnutí nám potvrdil, že Balaštíková do této doby skončila také na postu stínové ministryně zemědělství. Výrok Karla Havlíčka tak hodnotíme jako pravdivý.

Aktéři kauzy Dozimetr

Kauza Dozimetr, která propukla v roce 2022, se týká ovlivňování veřejných zakázek a chodu městských firem, především pražského dopravního podniku (DPP). Mezi obviněnými je např. lobbista a podnikatel Michal Redl, bývalý člen představenstva DPP Matej Augustín nebo Petr Hlubuček, který byl mj. náměstek někdejšího primátora Zdeňka Hřiba.

Jiří Pospíšil (TOP 09) mezi obviněnými ani podezřelými nefiguruje. Deník N ovšem s odkazem na neveřejný policejní spis přinesl informaci, že Pospíšil zorganizoval schůzku zástupců hnutí STAN a TOP 09, kde se setkali jeho bývalý asistent Jiří Fremr a Michal Redl. Podle obviněného podnikatele Pavla Dovhomilji stál Pospíšil u zrodu organizované skupiny spojené s Dozimetrem. Pospíšil svou roli v kauze nicméně opakovaně odmítal.

Založení hnutí STAN

Historie Starostů a nezávislých sahá do roku 2004, kdy v obci Suchá Loz ve Zlínském kraji vzniklo hnutí Nezávislí starostové pro kraj (viz rejstřík Ministerstva vnitra, sekce Historie hnutí). Předsedou byl od roku 2005 starosta Vysokého Pole Josef Zicha. Mezi zakládajícími členy byl také tehdejší starosta Suché Loze Petr Gazdík, který se stal předsedou v roce 2009 po transformaci hnutí na Starosty a nezávislé s celostátní působností (.pdf, str. 23).

Michal Redl se podle Seznam Zpráv pohybuje kolem politiků STAN od roku 2017. Z e-mailové komunikace Michala Redla, kterou zveřejnila policie, ale vyplývá, že již v roce 2011 zaslal Stanislavu Polčákovi životopis Martina Sankota, který byl následně jmenován náměstkem ministryně kultury. Už v roce 2017, tedy před kauzou Dozimetr, přišel Radiožurnál s informací, že Polčák s Michalem Redlem řeší personální obsazení důležitých míst v pražských firmách a na magistrátu.

Veřejně dostupné informace, které by prokazovaly přímé zapojení do vzniku hnutí STAN, jsme však v případě Michala Redla nenalezli. S dotazem ohledně jeho potenciální role jsme se tak obrátili na tiskovou mluvčí Starostů, která uvedla, že „Michal Redl ani jeho otec Petr Redl nejsou zakládajícími členy ani nikdy nebyli členy hnutí STAN. Od Petra Redla dostalo hnutí pouze finanční dar v roce 2016, který byl později věnován na dobročinné účely“.

Závěr

V kauze Dozimetr jsou obviněni Michal Redl a Petr Hlubuček, oba spojení s hnutím STAN. Redl nepatřil podle mluvčí STAN mezi zakladatele hnutí. Jeho roli na vzniku strany nicméně nelze z veřejně dostupných zdrojů potvrdit ani vyvrátit. Podle některých tvrzení byl do kauzy zapojen také Jiří Pospíšil, byť v ní nefiguruje ani jako obviněný, ani jako podezřelý. Jeho roli však rovněž nelze z veřejných zdrojů dostatečně vyvrátit ani potvrdit. Výrok tak hodnotíme jako neověřitelný.

Střet zájmů Andreje Babiše

Zákon o střetu zájmů od února 2017 zakazuje členům vlády, aby firmy, ve kterých mají alespoň čtvrtinový podíl, mohly čerpat nenárokové dotace nebo získávat veřejné zakázky. Krátce před nabytím účinnosti této úpravy převedl tehdejší ministr financí Andrej Babiš společnosti Agrofert a SynBiol do svěřenských fondů. Tyto fondy spravovali např. jeho spolupracovníci, včetně jeho tehdejší partnerky Moniky Babišové.

Soudy nicméně opakovaně rozhodly, že Andrej Babiš Agrofert i nadále fakticky ovládal, a byl tedy ve střetu zájmů. Z toho důvodu neměl Agrofert čerpat národní dotace ani v době, kdy Babiš působil jako premiér.

Společnosti spadající do holdingu Agrofert však v té době pobíraly řadu dotací. Některé vyplácelo Ministerstvo pro místní rozvoj nebo Ministerstvo zemědělství, jiné proudily např. ze Státního fondu životního prostředí (SFŽP).

Závěr

V letech 2017 až 2021 čerpal Agrofert několik dotací od jednotlivých ministerstev či státních fondů. Podle soudních rozhodnutí však v tomto období holding fakticky ovládal Andrej Babiš, který současně zastával funkci premiéra. Zákon o střetu zájmů přitom od února 2017 zakazuje, aby společnosti, ve kterých mají členové vlády alespoň 25% podíl, pobíraly státní dotace nebo se účastnily veřejných zakázek. Výrok Martina Baxy proto hodnotíme jako pravdivý.

Kauza Dozimetr propukla v červnu 2022, kdy policie provedla razii na pražském magistrátu a v dopravním podniku. „Policie tvrdí, že organizovaná skupina systematicky obsadila klíčové pozice v dopravním podniku tak, aby dosazení spřátelení manažeři mohli ovlivňovat různá výběrová řízení s cílem získat od vítězných firem úplatky,“ psala tehdy o akci ČTK.

Obviněno bylo celkem 13 lidí včetně bývalého náměstka pražského primátora a někdejšího člena předsednictva STAN Petra Hlubučka. Hnutí STAN pozastavilo Hlubučkovi členství a vyzvalo ho, aby rezignoval na všechny své funkce. Ten tak vzápětí učinil. O pár dní později ho zastupitelé odvolali také z pozice starosty pražských Lysolají. Ostatní obvinění jsou převážně podnikatelé či funkcionáři pražského dopravního podniku. Je mezi nimi například i lobbista Michal Redl nebo bývalý člen představenstva DPP Matej Augustín.

V březnu 2023 rozhodčí a smírčí výbor Starostů rozhodl o Hlubučkově vyloučení. Hlubuček se později proti tomuto rozhodnutí odvolal, v květnu 2023 ale jeho definitivní vyloučení stvrdilo předsednictvo hnutí. Městský soud v Praze v prosinci 2023 Hlubučkovo vyloučení zrušil, jelikož dle něj bylo v rozporu se stanovami STAN. Hlubuček byl totiž vyloučen na základě ustanovení, podle kterého svým jednáním ohrozil či poškodil pověst hnutí. Soud však rozhodl, že při vyloučení nebyly k užití tohoto ustanovení jasně specifikovány důvody. Hnutí STAN se proti rozhodnutí soudu odvolalo, a tak případ začal řešit Vrchní soud v Praze. Ten v listopadu 2024 rozhodl, že Starostové vyloučili Hlubučka v souladu se svými stanovami.

Místopředseda Poslanecké sněmovny Karel Havlíček (ANO) se v souvislosti s kauzou Dozimetr ptal Michaely Šebelové (STAN), zda se „pan Redl“ podílel na založení hnutí STAN. S některými politiky hnutí byl spojen Michal Redl, podnikatel, který figuruje mezi obviněnými v kauze Dozimetr. Vazby na Starosty měl rovněž jeho již zesnulý otec, podnikatel Petr Redl. V analýze se proto zaměříme na vztah obou mužů k hnutí.

Historie Starostů a nezávislých sahá do roku 2004, kdy v obci Suchá Loz ve Zlínském kraji vzniklo hnutí Nezávislí starostové pro kraj (viz rejstřík Ministerstva vnitra, sekce Historie hnutí). Předsedou byl od roku 2005 starosta Vysokého Pole Josef Zicha. Mezi zakládajícími členy byl také tehdejší starosta Suché Loze Petr Gazdík, který se stal předsedou v roce 2009 po transformaci hnutí na Starosty a nezávislé s celostátní působností (.pdf, str. 23).

Bývalý ministr kultury za STAN Jiří Besser v rozhovoru pro Seznam Zprávy uvedl, že Gazdík a někdejší europoslanec místopředseda Starostů Stanislav Polčák označili Petra Redla za jednoho z významných podporovatelů hnutí v jeho začátcích. Petr Redl se také podle Respektu setkával s někdejším předsedou hnutí Gazdíkem minimálně od roku 2010. Vazby měl i na Polčáka, a to ještě před transformací hnutí na dnešní STAN. Redl hnutí podle Respektu také dlouhodobě financoval, a to až do své smrti v roce 2017. Informace o tom, zda Petr Redl stál u samotného vzniku hnutí STAN, se nám ale z veřejně dostupných zdrojů dohledat nepodařilo.

Michal Redl, syn Petra Redla, se podle Seznam Zpráv pohybuje kolem politiků STAN od roku 2017. Z e-mailové komunikace Michala Redla, kterou zveřejnila policie, ale vyplývá, že již v roce 2011 zaslal Stanislavu Polčákovi životopis Martina Sankota, který byl následně jmenován náměstkem ministryně kultury. Už v roce 2017, tedy před kauzou Dozimetr, přišel Radiožurnál s informací, že Polčák s Michalem Redlem řeší personální obsazení důležitých míst v pražských firmách a na magistrátu.

Veřejně dostupné informace, které by prokazovaly přímé zapojení do vzniku hnutí STAN, jsme však nenalezli ani v případě Michala Redla. S dotazem jsme se tak obrátili na tiskovou mluvčí Starostů, která pouze uvedla, že „Michal Redl ani jeho otec Petr Redl nejsou zakládajícími členy ani nikdy nebyli členy hnutí STAN. Od Petra Redla dostalo hnutí pouze finanční dar v roce 2016, který byl později věnován na dobročinné účely“.

Závěr

Ve veřejně dostupných zdrojích jsme nedohledali, zda u počátků hnutí STAN stál Michal Redl nebo jeho otec Petr. Kontaktovali jsme proto tiskovou mluvčí Starostů, která uvedla, že ani jeden z nich není zakládajícím členem Starostů. Z dostupných zdrojů nicméně nelze jejich roli při vzniku hnutí jednoznačně vyvrátit či potvrdit. Výrok tak hodnotíme jako neověřitelný.

Předseda hnutí SPD Tomio Okamura se vyjádřil ke kauze poslankyně Margity Balaštíkové, která si podle Seznam Zpráv údajně objednala usmrcení psa. Zdůrazňoval, že hnutí SPD je proti násilí na zvířatech, a připomínal, že jejich poslankyně Monika Jarošová v minulém volebním období podle jeho slov prosadila zvýšení sankcí za týrání zvířat až na milion korun.

V květnu 2020, kdy byla SPD během Babišovy vlády v opozici, předložila tehdejší poslankyně Monika Jarošová (SPD) pozměňovací návrh (.pdf) k novele zákona na ochranu zvířat proti týrání z pera Ministerstva zemědělství. Návrh pro fyzické osoby zvyšoval hranici peněžitých trestů za nejzávažnější přestupky týkající se týraní zvířat až na 1 000 000 Kč namísto původních 500 000 Kč (.pdf, str. 2–⁠⁠⁠⁠⁠⁠3). Pro středně vážné přestupky zvýšil pokutu na 400 000 Kč a pro nejméně závažné přestupky na 100 000 Kč (str. 3).

Dolní komora tento pozměňovací návrh schválila (.pdf, str. 25). Ten, stejně jako většina dalších ustanovení, nabyl účinnosti v únoru 2021. Celá přijatá novela zákona na ochranu zvířat proti týrání mj. také zavedla zákaz klecového chovu slepic od roku 2027 nebo zákaz drezury mláďat delfínů a slonů.

Kromě tohoto pozměňovacího návrhu předložila někdejší poslankyně Jarošová ještě další návrhy (.pdf, str. 17–19). Týkaly se např. zákazu společného chování hlodavců opačného pohlaví ve zverimexech (.pdf), který poslanci také přijali, nebo návrhu o vyjmutí koček a psů ze skupiny pokusných zvířat (.pdf, str. 5), který už schválen nebyl.