Demagog.cz

Krajské volby: Liberecký kraj

Migrační krize a propojení politiky s byznysem. To byla hlavní 2 témata předvolební diskuze České televize mezi lídry stran v Libereckém kraji. Ve dvouhodinové diskuzi se představilo potenciálním voličům celkem 9 lídrů stran, kteří byli pozváni na základě volebního potenciálu. Kromě zmíněných témat jednotliví lídři řešili širokou paletu otázek - např. stav krajského zdravotnictví, dopravní infrastruktury a také lokální kauzy jednotlivých kandidátů. 

Celá debata přinesla značné množství faktických výroků, které jsme všechny ověřili.



Ověřili jsme
Debata ČT ke krajským volbám ze dne 16. září 2016 (moderátor Daniela Písařovicová, záznam)

72 ověřených výroků

Jana Hnyková

Jana Hnyková

Liberecký kraj před 2 týdny dostal anticenu za stav silnic. !

Poslankyně Hnyková popisuje ocenění projektu Výmoly.cz, který vyhlašuje anktetu "Nejhorší díra republiky". V ní sleduje TOP 10 nejhorších výmolů v zemi. Tyto jim nahlašují prostřednictvím aplikace občané. V rámci ankety letos zvítězila Česká Lípa, tedy město v Libereckém kraji.

Žebříček ovšem posuzuje jednotlivé výmoly a nikoli celé kraje a stav komunikací v nich. Navíc v pořadí krajů, které tento projekt také uvádí, není Liberecký kraj stran oprav nahlášených výmolů nejhorší. Hůře si vede např. Jihomoravský kraj.

Totéž potvrzuje i Petr Černík, autor projektu Výmoly.cz. "Anticena není udělována kraji za nejhorší stav silnic, ale za konkrétní výtluk. Kraj může být paradoxně velmi aktivní v opravách a může získat tuto anticenu. Anticena tedy souvisí s konkrétním výtlukem a ne se samostným stavem silnic v kraji. Příkladem může být situace v Praze. Praha získala 2x po sobě anticenu "Nejhorší díra v republice" (za ulici Na Seřadišti), současně v roce 2015 získala cenu za Nejaktivnější kraj. Udělení anticeny tedy nemá nic společného s obecným stavem silnic v daném kraji. Má spíše upozornit na konkrétní úsek, který trápí lidi a dali mu v hlasování nejvíce bodů."

Poslankyně Hnyková tedy posouvá cenu udělenou "jednotlivým silničním úsekům" na vyšší, krajskou úroveň. Výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

Stanislav Mackovík

Stanislav Mackovík

S panem hejtmanem je spojeno probírání některých zakázek na benzinových pumpách. To je věc, kterou do dneška nevyvrátil, on to žádným důkazním materiálem nezpochybnil. !

Martin Půta fakticky výrok poslance Mackovíka potvrdil v samotné debatě, když uvedl:

" Já se scházím s lidmi na všech možných různých místech, těch schůzek jsou stovky týdně a přiznám se, že když mi sekretariát řeší schůzku ze dne na den, tak jsem ochoten přijet třeba za starostou někam napůl cesty. Ostatně ty schůzky na benzinových pumpách, o kterých mluvil pan poslanec Mackovík, nebyly pouze v tomto případě. Na benzínové pumpě v Turnově jsem se opakovaně scházel, když se připravovala fúze turnovské nemocnice s lidmi (...) Nedělám to úplně často (scházení se na benzinové pumpě - pozn. Demagog.cz) , ale když jedete z místa A do místa B a potřebujete se s někým potkat a je to třeba v 7 hodin ráno, tak nenajdete moc míst, které jsou veřejně přístupné, kde můžete zastavit a potkat se s tím, s kým potřebujete mluvit. "

Kauza hejtmana Půty souvisí s údajně předraženou rekonstrukcí libereckého kostela Maří Magdaleny. Spolu s hejtmanem v kauze čelí obvinění dalších devět osob, mezi kterými figurují pracovníci stavební firmy Metrostav i zaměstnanci úřadu ROP Severovýchod, kteří se podíleli na zakázce a podle vyšetřovatelů si rozdělili 11 milionů korun, sám Půta pak měl dostat 800 tisíc. Čelí tedy obvinění ze zneužití pravomoci úřední osoby, přijetí úplatku, poškozování finančních zájmů Evropské unie, podplácení a návodu ke zneužití pravomoci úřední osoby. Policie zmapovala, že se měl s pracovníkem Metrostavu Půta potkávat na čerpací stanici. Půta však obvinění odmítá a trvá na své nevině:

"Já předpokládám, že žijeme v zemi, kde člověka nemůžou odsoudit za něco, co neudělal. Zatím tomu věřím.""... trvám na svém prohlášení, že jsem nejen v případě projektu kostela Máří Magdalény v Liberci, ale ani nikdy jindy nepřijal úplatek ani jiné osobní zvýhodnění.“

Přesto svá prohlášení podle dostupných informací skutečně nikdy nepodpořil žádným důkazem.

Pavel Svoboda

Pavel Svoboda

Ten evergreen krajského soudu (v Liberci - pozn. Demagog.cz) se nám táhne už dlouho a ani pravicové vlády za těch tuším 7 let, co vládly, ten zákon neprosadily. !

Výrok je hodnocen jako pravdivý, otázka obnovení krajského soudu v Liberci trvá přes 10 let a zatím se ji nepodařilo vyřešit žádné z vládních koalic.

Liberecký krajský soud existoval do roku 1960 jako součást soustavy krajských soudů. Zákon o územním členění státu ale upravil území tehdejšího Československa na nových 11 administrativních částí: 10 krajů a Prahu jako samostatnou územní jednotku. Liberecký kraj zanikl a nově zřízený Severočeský kraj získal sídlo v Ústí nad Labem, tudíž zanikl i krajský soud v Liberci. Stejně rozdělení soudních krajů zůstalo až dodnes, obvody soudů a jejich sídla obsahuje 2. příloha zákona o soudech a soudcích.

Snahy o obnovení krajského soudu v Liberci se objevují od roku 2005, kdy byl Libereckým krajem Poslanecké sněmovně předložen první z návrhů novel zákona o soudech a soudcích. Dodnes bylo předloženo Poslanecké sněmovně celkem 5 návrhů týkajících se zřízení Krajského soudu v Liberci (3 návrhy předložilo zastupitelstvo Libereckého kraje v letech 2005, 2007 a 2011, další předložila skupina poslanců v letech 2012 a 2015), žádný z nich se ale nepřijal.

Martin Půta

Martin Půta

Tady zazněla informace o desítkách uprchlíků, kteří volně přecházejí přes hranici. Já mám od Policie České republiky jiné číslo a to je za posledního půl roku 2 lidé, kteří byli zadrženi na území Libereckého kraje a nebyli to nelegální imigranti, ale byli to lidé, kteří měli v Německu status čekatele na azylové řízení a v Žitavě nastoupili do špatného vlaku a místo do Görlitz dojeli do Hrádku nad Nisou. !

"Kromě dvou běženců, kteří se v Libereckém kraji objevili skutečně omylem - že zvolili špatný vlakový spoj, jsme do současné době v našem kraji nezaznamenali žádný pohyb osob v souvislosti s migrační krizí. Takže za náš Liberecký kraj mohu sdělit, že máme zadrženo „nula“ osob", potvrdila Vlasta Suchánková, tisková mluvčí policie v Libereckém kraji. Na základě tohoto vyjádření hodnotíme výrok jako pravdivý.

Ze statistiky ministerstva vnitra vyplývá, že policie od 17. června 2015 do půlnoci ze 16. na 17. září 2016 zjistila celkem 3 713 osob, v současnosti je v detenčních zařízeních umístěno celkem 82 osob (Bělá pod Bezdězem: 24, Vyšní Lhoty: 12, Drahonice: 46). Pro úplnost dodáváme, že ve dnech 11. a 12. května 2016 proběhla na území ČR policejní akce „Koridor“, během níž se ukázalo, že ČR není pro ilegální migranty tranzitní zemí.

Při kontrolách nedošlo k zajištění žádné oosoby, která by se na území ČR pohybovala v souvislosti se současnou migrační krizí. Policie naopak zadržela 50 cizinců, kteří porušili pobytový režim či u nás např. pobývali načerno, a s těmi bylo zahájeno řízení o vyhoštění.

Martin Půta

Martin Půta

...náš program otevřeného kraje. Zveřejňování smluv od 1.1.2013, tedy o dva a půl roku dřív, než byl ten zákon (o registru smluv - pozn. Demagog.cz) vůbec schválen v Parlamentu. Za celé 4 roky jsme neměli žádnou zakázku, kterou by ÚOHS označil za problematickou, nebo ji svým konečným rozhodnutím zvrátil zpátky. Zveřejňujeme všechny objednávky nad 30 tisíc, veřejnost může kontrolovat na transparentním účtu, kam peníze z Libereckého kraje odcházejí. !

Zákon o registru smluv prošel Parlamentem ČR (poslední hlasování v PSP po vrácení ze Senátu) 24. listopadu 2015. Liberecký kraj se zapojil do zveřejňování smluv již na začátku roku 2013. Tedy časový předstih, který Půta popisuje, je korektní.

S řadou pokut za pochybení při dodržování řádných postupů při realizaci veřejných zakázek se potýká zejména krajské město, které obdrželo poslední pokutu, respektive Krajská nemocnice Liberec, a.s., v roce 2014 a to v souvislosti s porušením řádných postupů při výběru dodavatele.

Kraj jako takový se potýkal s dlouholetou kauzou okolo výběru dopravce pro Liberecký kraj. ÚOHS však nakonec námitky k zakázce ze strany Bítešské dopravní společnosti zamítla.

Zdroj: zindex.cz

V tomto případě má tedy Půta pravdu. Kraj se skutečně za poslední čtyři roky nedopustil v oblasti veřejných zakázek žádného významného pochybení.

Objednávky Libereckého kraje nad 30 000 Kč jsou skutečně zveřejňovány, v několika případech (trhací mapa či oprava křesel) zveřejnilo i objednávky s nižší hodnotou.

Zákon o registru smluv, který nově nabíhá, však stanovuje povinnost zveřejnění smluv až od hodnoty vyšší 50 000 Kč (zk. 340/2015 Sb., § 3 (2i) ). Kraj se této zákonné povinnosti přizpůsobí. Na transparentním účtu kraje pak lze skutečně kontrolovat jeho příjmy i výdaje, a to již od března 2013.

Výrok Martina Půty hodnotíme jako pravdivý, jelikož jeho tvrzení se opírá o korektní informace o transparetním chování Libereckého kraje.

Stanislav Mackovík

Stanislav Mackovík

Změna, která se tady prezentovala před 4 roky, jak bude bojovat s korupcí, tak na její straně je velký sponzor Změny, který je jeden z mála z těch, který byl pravomocně odsouzen za korupci. !

Během voleb ještě zmíněný sponzor obviněný z korupce nebyl, po obvinění jeho chování hnutí odsoudilo a darované peníze mu vrátilo zpět na jeho účet.

Boj proti korupci skutečně Změna prosazuje dlouhodobě ve svém programu (.pdf), první část výroku tedy můžeme hodnotit jako pravdivou.

Dále se poslanec KSČM zmiňuje o podnikateli Tomáši Absolonovi, který jemu samotnému nabídl stotisícový úplatek, když pracoval jako ředitel záchranné služby Libereckého kraje.

Změna se od sponzora v následné tiskové zprávě distancovala a 16. září 2013 mu vrátila částku ve výši 30 tisíc korun, které spolku daroval Absolon v červnu 2012, tedy ještě před krajskými volbami (nemůžeme to však dokázat výpisem z transparentního účtu, kde lze naleznout jen záznamy od 15. února letošního roku). Aktuální příjmy na účtě také dokazují, že se Absolon svým příspěvkem zařadil mezi průměrné sponzory, nikoli velké, jak uvádí pan poslanec.

Absolon byl nakonec 24. dubna 2014 odsouzen k osmnáctiměsíčnímu podmíněnému trestu a k peněžní pokutě. Podle státního zástupce prý Absolon dokonce zvýšil svoji nabídku až na milion korun.

Změna pro Liberecký kraj nemohla před volbami tušit, že bude jeden z jejích sponzorů odsouzen za korupci, a vrácením sponzorského daru s mnohaměsíčním předstihem před odsouzením dala jasně najevo svůj postoj ke korupčnímu jednání.

Martin Půta

Martin Půta

Ono se to nepovedlo (zřízení krajského soudu v Liberci - pozn. Demagog.cz) ani panu ministru Pospíšilovi, ani paní ministryni Válkové, ani panu ministru Pelikánovi a to přesto, že s oběma posledně jmenovanými intenzivně mluvil pan prezident, který ostatně slíbil zřízení krajského soudu při své předposlední návštěvě. !

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože v minulosti se nepovedlo příslušné zákonné změny přijmout, které by vedly ke zřízení samostatného krajského soudu v Liberci a to za žádného ze jmenovaných ministrů. Rovněž je pravdou, že angažovat se v této věci slíbil i prezident Zeman, byť jeho kompetence jsou v tomto fakticky nulové.

Aktuálně sídlí v Liberci pobočka Krajského soudu Ústí nad Labem. Za ministra Pospíšila se jednalo o návrh zastupitelstva Libereckého kraje o zřízení Krajského soudu v Liberce, tento návrh poslaneckou sněmovnou neprošel. V tomto volebním období se návrh do Poslanecké sněmovny dostal prostřednictvím návrhu skupiny poslanců.

V Poslanecké sněmovně leží sněmovní tisk 539, což je poslanecká novela zákona o soudech a soudcích. Tento návrh zavádí právě krajský soud v městě Liberec.

Důvodová zpráva (.pdf - str. 2 důvodové zprávy) návrhu konkrétně uvádí:

" Cílem navrhované právní úpravy je zřízení Krajského soudu v Liberci, který je sídlem Libereckého kraje, a zrušení pobočky Krajského soudu v Ústí nad Labem se sídlem v Liberci. V důsledku tohoto opatření se struktura krajských soudů přiblíţí struktuře vyšších územních samosprávných celků. Spolu s novým krajským soudem vznikne namísto pobočky Krajského státníhozastupitelství v Ústí nad Labem se sídlem v Liberci i Krajské státní zastupitelství v Liberci. "

Tento návrh byl do Sněmovny podán 8. července 2015. Doposud nebyl návrh projednán na plénu sněmovny. Vláda k návrhu vyslovila nesouhlasné stanovisko (.pdf). Její výtky jsou zejména nekoncepčnost návrhu a pak také některé legislativně technické požadavky.

Prezident jednal v minulosti jednal s ministryní Válkovou a ministrem Pelikánem ve věci Krajského soudu v Liberci a snažil se je přesvědčit. " Probíral jsem to s předchozí ministryní Válkovou a teď mi to znovu potvrdil nový pan ministr Pelikán, že během pár měsíců bude v Liberci krajský soud. Hovořil jsem o tom i s předsedou Krajského soudu v Ústí nad Labem, je jasné, že žádný předseda není rád, když se mu přesouvají kompetence jinam, ale přijal to. " Prezident může v této věci pouze diskutovat, nemá žádnou reálnou pravomoc ke zřízení Krajského soudu. Zeman sám řekl, že se pokusí něco v té věci udělat.

Stanislav Mackovík

Stanislav Mackovík

Krajský soud v Liberci je legislativně připraven. Ministr Pelikán, současný ministr spravedlnosti, řekl, že by to bylo pozitivní, nicméně stanovisko vlády je zamítavé. Ten materiál leží v Poslanecké sněmovně a je na vládnoucí koalici, aby ho dala do nějakého legislativního procesu. My na něj čekáme, my jsme to interpelovali, my jenom čekáme, až někdo do té sněmovny přijde a ten materiál předloží poslancům. My jsme tam třetí rok a stále se to nestalo. !

Mackovík sice korektně popisuje to, že zmíněný zákon byl předložen a že ministr spravedlnosti jej narozdíl od vlády podpořil, stejně tak popisuje správně, že v dané věci byla podána interpelace, v dalších částech svého výroku se dopouští zavádění. Konkrétně zákon není předložen 3 roky, jak je naznačováno, ale "pouze" rok. Rovněž zužuje možnosti, za kterých může být tento návrh návrh předložen, když tvrdí, že je snad 3 roky nucen čekat, s čím přijde ve věci této konkrétní předlohy (tisk 539) vládní koalice.

V Poslanecké sněmovně leží sněmovní tisk 539, což je poslanecká novela zákona o soudech a soudcích. Tento návrh zavádí právě krajský soud v městě Liberec.

Důvodová zpráva (.pdf - str. 2 důvodové zprávy) návrhu konkrétně uvádí:

" Cílem navrhované právní úpravy je zřízení Krajského soudu v Liberci, který je sídlem Libereckého kraje, a zrušení pobočky Krajského soudu v Ústí nad Labem se sídlem v Liberci. V důsledku tohoto opatření se struktura krajských soudů přiblíţí struktuře vyšších územních samosprávných celků. Spolu s novým krajským soudem vznikne namísto pobočky Krajského státníhozastupitelství v Ústí nad Labem se sídlem v Liberci i Krajské státní zastupitelství v Liberci. "

Tento návrh byl do Sněmovny podán8. července 2015.

Zřízení krajského soudu v Liberci skutečně Pelikán veřejně podpořil. Pro server Česká justice 5. února 2016 uvedl:

" Pokud jde o Liberec, my to podporujeme proto, že Liberec to z justičního hlediska má do toho Ústí opravdu hodně daleko. Nejenom, že je to dlouhá cesta, takže ta komunikace mezi těmi dvěma soudy je obtížná, ale i z hlediska jaksi socioekonomického jsou to dvě velmi různé oblasti a moc nám to tam dohromady nefunguje. A do toho ještě Ústecký kraj je hodně problematický z hlediska správy justice. Takže představa, že bychom té správě ulevili tím, že bychom od ní oddělili relativně bezproblémové Liberecko, nám dává smysl." Vláda k návrhu vyslovila skutečně nesouhlasné stanovisko (.pdf). Její výtky jsou zejména nekoncepčnost návrhu a pak také některé legislativně technické požadavky.

Je také pravdou, že téma zřízení krajského soudu v Liberci bylo tématem několika interpelací. Konkrétně poslance Václava Horáčka zvoleného v Libereckém kraji. Ten se na danou věc dotazou ministryně Válkové v únoru 2014. Tedy ještě před podanou poslaneckou novelou. Dále ve věci interpeloval ministra Pelikána i poslanec Mackovík v květnu 2016. V odpovědi Mackovíkovi Pelikán opětovně podpořil myšlenku zřízení soudu.

Aktuálně je třeba návrh navrhnout na zařazení na program schůze, což je věcí většiny ve sněmovně. Nejde tedy pouze o vládní koalici. Ovšem stejně tak mohl za celý rok zkusit prosadit bod na jednání poslanec Mackovík, neboť je to jeho právo (stejně jako dalších poslanců), které mu dává zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Toho Mackovík nevyužil.

Je tedy pravdou, že zákon, který má za cíl zřídit krajský soud v Liberci, byl již předložen. Vláda jej skutečně odmítla, byť ministr Pelikán s ideou jako takovou veřejně souhlas později vyslovil. Je také pravdou, že téma soudu bylo interpelováno. Zákon je ve sněmovně ovšem předložen "pouhý rok", Mackovík ve svém výroku naznačuje, že tento poslanecký návrh vláda již 3 roky ignoruje, reálně se tak děje po dobu jednoho roku. Sám také jeho předložení na plénum sněmovny nenavrhl, byť je to jeho právo a není nucen sedět a čekat, s čím přijde vláda. Z tohoto důvodu je výrok hodnocen jako zavádějící.

Lidie Vajnerová

Lidie Vajnerová

V celostátní anktetě "Nejlepší místo pro život" Liberecký kraj zaujmul 4. místo (...) Jen z této ankety vyplynulo, že jsou problémy ve zdravotnictví, v sociálních službách a dopravní infrastruktuře.

Projekt "Místo pro život" zkoumá kvalitu života občanů v České republice podle regionů. "Princip hodnocení se opírá o tři hlavní pilíře. Objektivní kritéria získaná z nezávislých zdrojů, názory kolegia a průzkum prováděný mezi 1400 obyvateli všech regionů. "

Je skutečně pravda, že podle této ankety se Liberecký kraj umístil na 4. místě:

1. místo

Hl. m. Praha

2. místo

Královéhradecký kraj

3. místo

Plzeňský kraj

4. místo

Liberecký kraj

Co se týče zdravotnictví a sociální péče, je na tom Liberecký kraj podle ankety nejhůře ze všech krajů České republiky. " Největším negativem však stálé zůstává celková kvalita zdravotní a sociální péče."

Vajnerová zmiňuje ve svém výroku problém dopravní infrastruktury. Místo pro život se ale k této problematice přímo nevyjadřuje, tedy tvrdí jen, že " i když se na Liberecku stává poměrně hodně dopravních nehod, umírá na silnicích nejméně lidí "

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou. Je pravda, že Liberecký kraj se umístil 4. v anketě Místo pro život. Dále je pravda, že je zde velkým problémem zdravotnictví a sociální péče. Bohužel projekt se nevyjadřuje nijak zvlášť k dopravní infrastruktuře Libereckého kraje - jen okrajově a to k dopravním nehodám.

Stanislav Mackovík

Stanislav Mackovík

Před 4 lety se říkalo, že lékaři na záchrance jsou přepláceni. Ve Frýdlantském výběžku, kde už dneska není interní péče, tak vlastně ti lékaři, kteří tam vydrželi pracovat více jak deset let, tak dneska v podstatě už nejezdí. Zajišťuje se to lékaři z ostatních destinací.

Bývalý vedoucí záchranné služby Libereckého kraje a nynější poslanec měl pravdu, že se před několika lety hovořilo o přeplácení lékařů liberecké záchranné služby.

O nadprůměrných platech lékařů záchranné služby v Libereckém kraji informoval audit z roku 2013, na jehož výsledky upozorňoval Liberecký kraj i Česká televize. Z tzv. manažerského shrnutí (.pdf) vyplývá, že náklady na mzdy stouply v letech 2010-2013 o více než 25 %, průměrný plat lékaře tedy činil téměř 96 tisíc korun i s přesčasy. Audit upozornil i na další plýtvání a za těchto okolností byl Stanislav Mackovík odvolán ze své funkce vedoucího záchranné služby. První část výroku tedy hodnotíme jako pravdivou.

Ve Frýdlantském výběžku zajišť ovala tuto péči soukromá společnost, mediální zdroje však potvrzují její omezování.

Není možné zjistit, jak dlouho již lékaři záchranné služby ve Frýdlantu pracují a zda nebyla část z nich nahrazena lékaři odjinud. Vcelku výrok je hodnocen jako neověřitelný, protože není možné doložit zejména informace o konkrétních lékařích působících v tomto regionu.

Martin Půta

Martin Půta

Včera (tj. 15.9.2016 - pozn. Demagog.cz) byla vyhlášena architektonická soutěž právě na nový pavilon v liberecké nemocnici.

Tento výrok můžeme hodnotit jako pravdivý - dne 15. září byla opravdu tato architektonická soutěž vyhlášena Libereckou nemocnicí pod názvem Architektonicko-urbanistická soutěž o návrh "Modernizace Krajské nemocnice Liberec". Zájemci mohou své přihlášky podávat do 18. ledna 2017.

Cílem soutěže je " získat nejkvalitnější architektonické, provozně-dispoziční řešení Centra urgentní medicíny a ucelené urbanistické koncepce celého areálu, která bude naplánována na období dalších 30 let ". Centrum urgentní medicíny by měl obsahovat JIP, oddělení anesteziologie, kardiocentrum, operační sály atd.

V komisi, která bude posuzovat výběr vhodného kandidáta, zasedne mimochodem i zástupce Národního památkového ústavu z důvodu případné demolice domů spadajících do památkové zóny. Vítěz soutěže obrdží 2 miliony korun.

Martin Půta

Martin Půta

V českolipské nemocnici narostly v loňském roce platy o 10 % a jsou dneska nad průměrem platů ve zdravotnických zařízeních v České republice.

Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou, platy v krajské nemocnici v České Lípě vzrostly loni o 10 % prostřednictvím jednorázového příspěvku, reálně stouply o 6 a půl procenta - zde tedy ona výhrada. Pokud srovnáme průměrný plat v nemocnici s ostatním krajskými nemocnicemi v zemi, tak skutečně Česká Lípa je v tomto ukazateli nadprůměrná.

Dle údajů výroční zprávy Českolipské nemocnice za rok 2015 (pdf., s. 30-31) vzrostla průměrná mzda všech zaměstnanců nemocnice z 26 263 na 27 975 korun. To je nárůst přibližně o 6.5%. V rozhovoru pro ČTK ředitel Kratochvíl ale tvrdil, že díky dobrým hospodářským výsledkům mohl zaměstnancům zvýšit jednorázově mzdy až o desetinu.

Průměrný plat dle dané výroční zprávy pak činil u lékaře přibližně 71 007 korun a u zdravotního nelékařského personálu (sestry a asistenti) přibližně 25 886 korun. Průměrný plat pak dosáhl 27 975 korun.

Pokud jde o celorepublikové údaje, tak podle ministerstva zdravotnictví dle údajů z poloviny roku 2015 je (v rámci krajských nemocnic - tedy srovnatelný zřizovatel jako nemocnice Česká Lípa) průměrný plat lékaře 53 979 korun a sester 26 138 korun. Průměrný plat zaměstnance v krajské nemocnici pak dosáhl 27 021.

Je tedy sice pravdou, že v Českolipské nemocnici lékaři dostávají mzdu vyšší, než byl průměr v ČR. Neplatí to však pro další zaměstnance jako jsou například sestry, které nadále zůstávají za celostátním průměrem.

Vzhledem k tomu, že platy nerostly jako celek o 10 % všem zaměstnancům a ani pro všechny zaměstnance neplatí, že by byly nad průměrem platů ČR ve zdravotnických zařízeních, hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Zuzana Kocumová

Zuzana Kocumová

Stanislav Mackovík byl tehdy jednomyslně radou Libereckého kraje po vyhotovení forenzního auditu zdravotnické záchranné služby, který dopadl velmi špatně, odvolán právě z místa ředitele zdravotnické záchranné služby.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož Stanislav Mackovík byl skutečně odvolán radou jednomyslně a to právě na základě výsledků forenzního auditu zdravotnické záchranné služby.

O odvolání Stanislava Mackovíka se jednalo na 19. zasedání (.pdf) Rady Libereckého kraje 5. listopadu 2013. Po projednávání bodu o závěrečné zprávě forenzního auditu bylo přistoupeno k hlasování o odvolání, které bylo jednomyslné (.pdf, str. 133), když všech 9 radních hlasovalo pro odvolání.

Samotný audit není veřejný, veřejné je však tzv. manažerské shrnutí (.pdf), které výsledky podává v grafické podobě a v porovnání s ostatními zdravotnickými záchrannými službami. Z tohoto shrnutí, o kterém informoval jak Liberecký kraj, tak Česká televize, vyplývá, že došlo k výraznému zhoršení hospodaření záchranné služby. Například náklady na mzdy stouply o více než 25%, v ostatních šesti sledovaných krajích to bylo mezi 6-11%.

Velmi negativně pak auditoři vidí oblast autoprovozu, jako nedostatečně upravenou pak oblast zadávání zakázek. Lékaři v Libereckém kraji měli ve sledované době o více než 30 tisíc vyšší platy než zbytek České republiky, záchranáři pak o 22 tisíc. Podle auditorů bylo možné na úsporách ušetřit (.pdf, str. 95) až 18 milionů za rok.

Výrok Zuzany Kocumové můžeme tedy hodnotit jako pravdivý včetně části o velmi špatném výsledku auditu, a to díky srovnání s ostatními kraji.

Stanislav Mackovík

Stanislav Mackovík

(reakce na předchozí výrok) Forenzní audit není definován žádným zákonem. Je to v podstatě obchodní vztah mezi tím, kdo ho zadává a kdo realizuje. Ani jeden z auditorů, kteří pobývali na zdravotnické záchranné službě v té době nebyl v komoře auditorů jako auditor, neměl zkoušku auditora. Jsou tam takové věci, že se dělalo počítání pneumatik prostým odhadem (...) My jsme si nechali udělat následně posouzení toho forenzního auditu. Ten dělal skutečný auditor, ten konstatuje, že ten tzv. forenzní audit tak v podstatě nebyl relevantní, protože proběhl za krátkou dobu, způsoby hodnocení neodpovídaly tomu, čemu by měly.

Výrok jako celek hodnotíme jako nepravdivý, ačkoli tvrzení o právním zakotvení je spíše pravdivý. Auditorská společnost, která forenzní audit prováděla, totiž oprávnění měla a byla i členem Komory auditorů. Naopak z veřejně dostupných zdrojů nelze doložit, že by stejné charakteristiky nesla zmíněná oponentní zpráva, kterou předložil Mackovík.

Co se týče právního zakotvení forenzního auditu, je situace poněkud komplikovaná. Audit byl zadán výzvou (.pdf) z 9. července 2013 a vypracován (.pdf) 5. listopadu 2013. V této době byly audity stále tzv. inominátní smlouvou, tedy relativně volným smluvním vztahem mimo literu zákona, kde se strany řídí primárně pravidly ve smlouvě. Nicméně často se odkazovaly skrze § 262 na obchodní zákoník, čímž přebraly některé jeho hlavní zásady (např. takto).

V téže době už však byl napsán, schválen a v platnosti nový občanský zákoník, který čekal na účinnost do 1. ledna 2014. Ten vymezuje právní rámec auditu v rámci smluv o kontrolní činnosti § 2652, přičemž takový vztah již nemá obchodněprávní rozměr. Forenzní audit je pak jeho zvláštní typ využívaný při podezření z protiprávní činnosti. Zadaný audit můžeme podřadit i pod "ověřování jiných ekonomických informací" podle zákona o auditorech (§2, písm. c), ten však nevymezuje vztah jako takový.

Ve skutečnosti tedy v tuto chvíli audit právně zakotven je a jde o standardní závazkový vztah, v době zadání a vypracování auditu se však opravdu řídil primárně smluvními ustanoveními. Přesné znění smlouvy o provedení auditu bohužel nemáme k dispozici, nelze tedy říci, nakolik byla smlouva vypracována z obchodněprávního charakteru.

Nepravdivé je stěžejní tvrzení výroku, a to stran nekompetentních osob, tedy že auditoři provádějící audit neměli auditorské zkoušky a nebyli tedy zapsáni v Komoře auditorů. Audit však neprováděly auditoři-fyzické osoby resp. OSVČ, ale auditor-společnost k tomu oprávněná podle zákona o auditorech (§3, odst. 2), a ta zapsaná v Komoře auditorů je a byla i v době vypracování auditu. Byla tedy plně oprávněná k vypracování takového auditu.

Pravdivým je tvrzení o počítání pneumatik, manažerské shrnutí auditu (.pdf, str. 66) skutečně obsahuje formulaci o "prostém odhadu", a to konkrétně: " Chybějící pneumatiky na skladě v porovnání s výpisem skladu: na skladě mělo být 226 ks pneumatik, prostým odhadem byl jejich počet jen cca 50 %."

Jako zmiňovaný protiaudit má Stanislav Mackovík patrně na mysli svoji Oponentní zprávu (.pdf), ze které však nejde zjistit, zda se jedná o skutečný audit, neboť neobsahuje žádnou informaci o společnosti, která audit měla vykonat či nějakou jinou informaci. V něm jsou vyvraceny některé ze závěrů z forenzního auditu původního a skutečně obsahuje informaci (.pdf, str. 29), že forenzní audit měl proběhnout za nestandardně krátký časový interval.

Firma NEXIA AP, a.s., která původní audit prováděla, se k této oponentuře vyjádřila, k dispozici je však pouze jeho shrnutí. V něm firma jednoznačně vyvrací námitky Stanislava Mackovíka. Zároveň je v dokumentu jeho oponentura označována pouze jako "jeho oponentní zpráva," a ne jako audit či protiaudit.

Stanislav Mackovík ve svém výroku zpochybňuje kvalitu a kompetenci auditorů zdravotní záchranné služby, přičemž ale nemá pravdu, když tvrdí, že ověřoval nekvalifikovaný auditor nezapsaný v Komoře. Z toho důvodu hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Stanislav Mackovík

Stanislav Mackovík

Vy jste po mě chtěli (směrem ke Kocumové - pozn. Demagog.cz), když jsem byl ředitel záchranky, abych odevzdával soupisy zaměstnanců s politickou příslušností, jak se jmenují, abyste mohli pátrat, kdo je čí známý.

V případě údajného odevzdávání soupisu zaměstnanců Zdravotnické záchranné služby Libereckého kraje (ZZS LK) do rukou Krajské rady či bývalé náměstkyně Kocumové se podařilo dohledat jen citaci Kocumové pro Jablonecký deník: "Zažádala jsem o počty zaměstnanců za posledních pět let, a to především na pozicích v administrativě, a výši vynaložených mzdových prostředků. Je za tím legitimní snaha vedení kraje ujistit se, že je s veřejnými prostředky nakládáno hospodárně."

Na druhou stranu je, ale nutné poznamenat, že se ve stejné době se objevili v mediích spekulace ohledně zaměstnávání osob u ZZS LK, které byly spřízněny se špičkami ČSSD v kraji.

Pokud jde obecně o problematiku zaměstnávání a zaměstnanců na ZZS LK v dobách působení Mackovíka v letech 2010-2013, jediná oficiálně dostupná data lze získat z výsledků forenzního externího auditu z listopadu 2013, kde se mimo jiné řešila i personální stránka, opět bez pro veřejnost uvedených osobních údajů.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, vzhledem k tomu, že ani jedna strana veřejně neprokázala či vyvrátila existenci daného dokumentu.

Pavel Svoboda

Pavel Svoboda

V Královéhradeckém kraji je zaveden stipendijní program, který spočívá v tom, že kraj zřídí nadační fond, letos tam kraj dává 4,9 milionu a z tohoto nadačního fondu jsou potom financovány potřeby studentů lékařských fakult. Ti studenti se musí posléze zavázat, že poté, co odpromují, se vrátí do toho kraje a v oborech, které jsou nejvíce vytipovány jako ohrožené odchodem lékařů, budou potom dělat tu tzv. předatestační praxi.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě vyjádření mluvčí Královéhradeckého kraje, Martiny Götzové. Pro Demagog.cz uvedla:

"Existuje Zdravotnický nadační fond Královéhradeckého kraje, skrze který se přidělují tzv. stipendia pro mediky. Maximální výše jednorázové pobídky je stanovena na 120 tisíc korun. Za finanční pobídku se student zaváže k tomu, že si zvolí nabízený specializační obor z vytipovaných nejohroženějších, a že bude pracovat u poskytovatele zdravotnických služeb na území Královéhradeckého kraje nejméně po dobu čtyř let. Rada Královéhradeckého kraje již odsouhlasila poskytnutí 4,9 milionů korun do nadačního fondu, tento krok bude schvalovat ještě krajské zastupitelstvo 3. 10. 2016. Očekává se, že stipendium by mohlo být přiděleno až 40 uchazečům – mladým lékařům. Sběr žádostí o stipendia by měl být vypsán během října 2016, bude se jednat už o druhé kolo.Šanci získat stipendium budou mít medici, kteří se zaváží absolvovat specializační (předatestační) přípravu v některém z těchto oborů:• Anesteziologie a intenzivní medicína
• Radiační onkologie
• Dětské lékařství
• Radiologie a zobrazovací metody
• Neurologie
• Vnitřní lékařství
• Praktické lékařství pro děti a dorost
• Všeobecné praktické lékařství
• Psychiatrie
• Urologie
Již na jaře proběhlo první kolo přidělování stipendií, kdy do nadačního fondu poskytl Královéhradecký kraj z rozpočtu 2,7 milionu korun, 60 tisíc korun pak přidal Zdravotnický holding Královéhradeckého kraje. Všechny tyto prostředky byly vyčerpány, stipendium bylo uděleno 23 žadatelům."

Rozšířená informace se pak vyskytuje od stejné autorky na webu kraje.

Pavel Svoboda

Pavel Svoboda

Právo požádat o azyl je jedno ze základních lidských práv. Přiznejme si, je to i výsledek 2. světové války, všeobecná deklarace lidských práv, potom ty různé úmluvy. Ženevská úmluva, Newyorské protokoly. A každý má právo odejít ze země, kde je ohrožen na životě a kde je předpoklad, že když se vrátí, tak přijde o svoji svobodu.

Předně je třeba říci, že neexistuje univerzálně platný a zavazující výčet základních lidských práv. Jakkoliv v České republice vycházíme primárně z Listiny základních práv a svobod (čl. 43), potažmo zákon o azylu, s oporou ve Všeobecné deklaraci lidských práv, Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a svobod (.pdf) a několik dalších dokumentů (viz např. níže,) které se často překrývají, v jiných regionech světa řadí mezi základní lidská práva jiná práva, některá námi uznávaná neuznávají a podobně. Mezinárodní společenství se však (s různou mírou podpory) shoduje na některých právech, která jsou obecně přijatá jako "jádro" lidských práv.

Jde například o zákaz mučení, otroctví a také tzv. princip non-refoulement, Podle něj:

„Žádný smluvní stát nevyhostí jakýmkoli způsobem nebo nevrátí uprchlíka na hranice zemí, ve kterých by jeho život či osobní svoboda byly ohroženy na základě jeho rasy, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité společenské vrstvě či politického přesvědčení.“

Jde o zásadu mezinárodního obyčejového práva, tedy je závazný pro všechny státy světa, přestože nejsou signatáři Ženevské úmluvy z r. 1951, kde je v článku 33 zakotven. Státy by jej rovněž měly promítnout do znění svých zákonů a mezinárodních úmluv, i bez toho jsou však povinovány jej dodržovat. Zásadu dále rozvíjí tzv. Dublinský systém (platný jen pro omezený okruh evropských států), který vytváří systém přerozdělování žadatelů o azyl, na základě něhož mohou být uprchlíci "vráceni" do první z těchto zemí, do které po opuštění své domoviny vkročili. Na základě toho pak právo požádat o azyl lze zařadit mezi základní lidská práva, přestože ne vždy jej musíme v mezinárodních dokumentech najít explicitně.

Pokud bychom však měli zhodnotit uznání práva na azyl napříč mezinárodními úmluvami, shledáme, že:

Všeobecná deklarace lidských práv (nezávazný dokument OSN) jej přiznává ve čl. 14. Charta základních práv EU (součást závazného primárního práva EU, nicméně pouze s působností ve státech EU) jej přiznává v čl. 18, potažmo 19. Ženevská úmluva o právním postavení uprchlíků (1951) a navazující Newyorský protokol (1967, příloha 2) jsou základními dokumenty azylového práva.Další dokumenty evropského práva najdete například zde, EU se k jejich přijetí zavázala již Smlouvou o ES (čl. 61-63, konsolidovaná verze).

Právo na azyl dnes ale v různých modifikacích uznává přibližně 140 států světa, zpravidla na základě Ženevské úmluvy o postavení uprchlíků (1951) a navazujícího Newyorského protokolu (1967).

K tomu, zda jde o výsledek druhé světové války: Všeobecná deklarace lidských práv (1948) i navazující Newyorský protokol (1967, příloha 2) i Charta OSN (1945), na jejichž hodnoty odkazuje Ženevská úmluva o právním postavení uprchlíků (1951), pochází shodně z iniciativy OSN. Ta vznikla z podnětu amerického prezidenta Roosevelta již během druhé světové války Deklarací Spojených národů z popela neúspěšné Společnosti národů, která selhala tím, že nezabránila právě druhé světové válce (viz například dokument ČT). V preambuli Charty (nikoli zakládajícího, avšak jednoho ze základních dokumentů OSN) pak stojí: " My, lid Spojených národů, jsouce odhodláni uchránit budoucí pokolení metly války, která dvakrát za našeho života přinesla lidstvu nevýslovné strasti... " Základní dokumenty azylového práva tedy opravdu vznikly v důsledku situace po druhé světové válce.

Na základě těchto informací pak hodnotíme Svobodův výrok jako pravdivý.

Pavel Svoboda

Pavel Svoboda

Vláda to říká jasně, vnější hranice by měly být lépe střeženy, proto jsou naši policisté a vojáci posíláni, aby pomáhali v Maďarsku apod.

Česká vláda dlouhodobě akcentuje nutnost posílení ostrahy schengenské hranice. V prosinci 2015 premiér Sobotka vyzval evropské partnery k posílení spolupráce při ochraně vnějších hranic a zachování Schengenu. O měsíc později vláda schválila návrhy Evropské komise na přísnější ochranu hranic EU. Balíček návrhů obsahoval např. posílení ostrahy hranic 1500 členy nové pohraniční stráže. V březnu odjel ministr vnitra na jednání Rady ministrů s mandátem k prosazení většího důrazu na ochraně hranic EU. Česká pomoc Maďarsku přišla ve třech vlnách. Nejprve v říjnu loňského roku vláda schválila vyslání 25 vojáků a ženijní techniky na pomoc při hlídání schengenské hranice. V prosinci vláda vyslala do Maďarska 50 policistů a v červenci letošního roku schválila vyslání dalších 90 policistů do Maďarska a Makedonie na pomoci při ochraně hranic.

Zuzana Kocumová

Zuzana Kocumová

V našem programu bod, který by se týkal migrace, přímo nenajdete. Stejně tak tam nenajdete bod, který by se týkal základního školství, protože základní školství zkrátka nespadá pod krajskou úroveň.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, volební program Změny pro Liberecký kraj neobsahuje žádnou informaci o migraci, základní školství se v programu objevuje pouze v souvislosti se spoluprací s obcemi, které jsou zřizovateli základních škol a dále základní školy spravují.

Volební program (.pdf) Změny pro Liberecký kraj neobsahuje žádné informace o migraci. Pojem základní školství se v programu objevuje (.pdf, str. 45) pouze v souvislosti se spoluprací s obcemi jako zřizovateli základních škol v oblasti podpor výukových metod a zlepšení pověsti společně s vyrovnáním úrovně základních škol. Ani základní školství tedy netvoří bod programu Změny pro Liberecký kraj.

Krajská samospráva nemá v působnosti ani jednu z výše zmíněných oblastí, ač se zodpovědnými subjekty do jisté míry spolupracuje. Záležitosti migrace má ve své kompetenci Ministerstvo vnitra a jeho odbor azylové a migrační politiky, základní školství zase spravuje dle školského zákona obec. Kraje mají na starosti spravování středních a vyšší odborných škol, disponují poradním stanoviskem k Národnímu i rámcovým vzdělávacím programům, zřizují a ruší základní umělecké školy, školská zařízení pro zájmové vzdělávání, jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky, školy při zdravotnických zařízeních a dětské domovy. V oblasti základních škol kraje zřizují, případně ruší základní školy pro děti se speciálními potřebami a základní školy s vyučovacím jazykem národnostní menšiny, hlavními kompetencemi ale disponují v oblasti základního školství obce.

Dan Ramzer

Dan Ramzer

V Novém Městě pod Smrkem se jednalo o podobný projekt, jaký garantovala Generace 21.

Starosta Frýdlantu a kandidát ODS na hejtmana Dan Ramzer se zmiňuje o události, která se udála v druhé polovině minulého roku. Novoměstská společnost Unitas tehdy nabídla jako jedna z mnoha ubytování pro křesťanské irácké uprchlíky, jejichž přesun do ČR organizoval nadační fond Generace 21.

Nové Město pod Smrkem informovalo 28. srpna 2015 na svých webových stránkách o skutečnosti, že společnost Unitas, s. r. o. , vlastník místního JCampu, nabídla nadaci Generace 21 ubytování pro křesťanské uprchlíky, jejichž první skupina dorazila z Iráku do České republiky v lednu tohoto roku. Na následném veřejném zasedání (.pdf) zastupitelstva se o problému strhla diskuze a na zasedání (.pdf) o dva měsíce později byla zastupitelstvu předložena petice, kterou podepsalo 18 % dospělých občanů města, na základě které se zástupci města jednomyslně usnesli na jednání se společností Unitas o odstoupení od záměru ubytovat zmíněnou skupiny uprchlíků. Na osmém zasedání (.pdf) města ujistil všechny jednatel společnosti, že se opravdu hovoří jen o jedné z několika nabídek a pravděpodobnost, že budou uprchlíci umístěni do jejich kempu, je docela malá.

Jak uvádí nadační fond, ve skutečnosti se rozhodl umístit běžence do zařízení v Okrouhlíku u Jihlavy, ve Smilovicích u Třince nebo v Brně.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože měl být skutečně v Novém Městě realizován projekt pod záštitou Generace 21.

Dan Ramzer

Dan Ramzer

V rámci České republiky má být přijato 4 tisíce policistů. Pro Liberecký kraj má být přijato pouze 40 policistů.

Dle materiálu Rozvoj Policie České republiky v letech 2016 - 2020 (.pdf, s. 52) by mělo podle ministerstva vnitra dojít k navýšení počtu policistů opravdu o 4000 během období 2016 až 2020.

Přímo pro Krajské ředitelství Libereckého kraje by to mělo být podle dokumentu 153 policistů (tabulka č. 41, s. 51).

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, především vzhledem k tomu, že má být přijato víc jak 40 policistů. Zároveň je otázkou i aktuálnost samotného dokumentu rozvoje policie, ze kterého ono přijmutí 4000 policistů vyplývá. Tento dokument byl sice schválen Bezpečnostní radou státu 6. října 2015, ale doposud nebyl přijat Vládou.

Dan Ramzer

Dan Ramzer

Když jsme měli problémy v Novém Boru a ve Šluknovském výběžku hned vedle, tak tady bylo nasazeno téměř 500 policistů z celé České republiky.

Výrok nejspíše hodnotí události z období od 26. srpna do 2. října 2011, kdy po dvou násilných činech vedených Romy v Nové Boru a Rumburku, došlo v oblasti - města Rumburk, Varnsdorf a Nový Bor, k několika i násilným demonstracím proti romské menšině a vládě.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Dle souhrnné zprávy Policie ČR (.pdf, s. 7-11), která celou událost podrobně dokumentuje, došlo k nasazování policistů v jednotlivých případech i v řádech stovek příslušníků, například 24. září 2011 při demonstraci ve Varnsdorfu bylo nasazeno dle zprávy 500 policistů (tamtéž, s. 11).

Zpráva také potvrzuje, že místní policejní jednotky byly posilovány jednotkami z jiných krajů – speciální pořádkovou jednotkou z Prahy, Brna a Ostravy a krajskými pořádkovými jednotkami z Liberce, Plzně, Pardubic a Hradec Králové (tamtéž, s.7).

Pavel Svoboda

Pavel Svoboda

Veřejnost má možnost kraj kontrolovat jak hospodaří, jak jsou vyhlašována výběrová řízení, ta jsou většinou otevřená, jsou tam odkazy na zadavatele, pokud se jedná o organizace kraje.

Občané Libereckého kraje mohou skutečně nahlédnout do relativně transparentní hospodářské politiky zmíněné oblasti.

K dispozici mají oficiální stránky kraje, výroční zprávy sumarizující počiny celého konkrétního roku i jednotlivé lokální věstníky, případně záznamy z jednání místních orgánů.

Právo veřejnosti na dostupnost informací z místa jejich trvalého bydliště, jim přiznává i zákon 128/2000 Sb. o obcích, konkrétně:

§ 16
e) nahlížet do rozpočtu obce a do závěrečného účtu obce za uplynulý kalendářní rok, do usnesení a zápisů z jednání zastupitelstva obce, do usnesení rady obce, výborů zastupitelstva obce a komisí rady obce a pořizovat si z nich výpisy,

Obecnou povinnost zveřejňovat informace z oblasti vlastní i přenesené působnosti přikládá všem státním institucím, včetně územních samosprávných celků, zákon 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím (především se jedná o § 5).

S ohledem na výše zmíněné předpisy poskytuje Liberecký kraj svým občanům k nahlédnutí interaktivní dokument přehledně mapující příjmy a výdaje kraje v letech 2012-2016. Současně archivuje záznamy týkající se hospodaření až po rok 2002.

Veškerá výběrová řízení, na nichž se kraj podílí, jsou veřejně dostupná. Od roku 2007 zadal Liberecký kraj celkem 440 veřejných zakázek, jejichž celkový objem činí 4 141 413 054 Kč bez DPH.

Zdroj: vsechnyzakazky.cz

Z necelých 70 % se jednalo o zakázky z oblasti stavebnictví a infrastruktury, které tvoří asi polovinu celkových nákladů.

Pavel Svoboda (ČSSD) má pravdu, že většina zakázek, jež zadal kraj jako celek, tedy 53,4 %, je otevřená. Z krajských orgánu jsou zadavateli veřejných zakázek pouze Hasičský záchranný sbor LK a Krajské ředitelství policie LK.

Mimo databázi veřejných zakázek informuje kraj o svých činnostech občany v nepravidelně vycházejícím Věstníku. V něm jsou k dispozici informace o veřejnoprávních smlouvách. Ty společně s vyhlášenými veřejnými zakázkami lze rovněž najít na úřední desce.

Výrok hodnotíme z výše zmíněných důvodů jako pravdivý.

Pavel Svoboda

Pavel Svoboda

My jako strana jsme do doby skončení těch příslušných trestních řízení pozastavili členství našim určitým členům.

Hodnotíme jako neověřitelné, jelikož jde o obecný výrok, ze kterého není patrné, které konkrétní členy strany Pavel Svoboda myslí. Členství v ČSSD bylo v důsledku údajné manipulace s evropskými dotacemi pozastaveno Robertu Duškovi, u ostatních obviněných nelze údaje zjistit.

V červnu minulého roku obvinila protikorupční policie členy ČSSD Roberta Duška, Martina Seppa a dle serveru Deník.cz i dalšího člena ČSSD Petra Skálu z korupce v souvislosti s neoprávněným čerpáním evropských dotací na výstavbu relaxačního komplexu a termálních lázní v Chrastavě u Liberce. Pozadí kauzy detailně popisuje server HlídacíPes.

Robert Dušek v reakci na obvinění rezignoval na funkci člena předsednictva ČSSD a krajský výkonný výbor ČSSD rozhodl v lednu 2016 o pozastavení jeho členství ve straně. U ostatních obviněných nelze zjistit, zda se jejich členství pozastavilo.

Zuzana Kocumová

Zuzana Kocumová

Já jsem asi nějaké 3 dny poté, co jsem nepodepsala papír, který vyjadřoval jednoznačnou důvěru hejtmanovi, že nebyl aktivním účastníkem této kauzy (kauza hejtmana Půty - pozn. Demagog.cz), tak jsem byla odvolána.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože k odvolání Zuzany Kocumové došlo skutečně několik dní po zmíněném nepodepsaní podpory hejtmana. Ostatní radní Půtu přitom v otevřeném dopise podpořili. Nepodepsání není oficiálním zdůvodněním jejího odvolání, nicméně reálně se tak tyto kroky po sobě odehrály.

Zuzana Kocumová byla z pozice statutární náměstkyně a členky rady Libereckého kraje odvolána na jednání zastupitelstva (.pdf, str. 16, bod 8) 25. listopadu 2014. Hlasování o jejím odvolání předcházela dlouhá diskuze, odůvodňování tohoto kroku a vyjádření Zuzany Kocumové.

Zastupitelstvo nakonec Zuzanu Kocumovou odvolalo (.pdf, str. 23), když pro bylo 35 a proti 4 členové zastupitelstva. Po tomto kroku následoval krach koalice se Starosty pro Liberecký kraj, kteří hlasování iniciovali (.pdf, str. 16), konkrétně Petr Tulpa.

Návrh na odvolání Zuzany Kocumové však nebyl první. V dubnu roku 2014 podali tento návrh komunisté, ten však nebyl přijat (.pdf, str. 26). Dříve se o stejném návrhu mělo hlasovat (.pdf, str. 85) v srpnu stejného roku, nakonec byl však bod odložen na další jednání, kde se o něm již nehlasovalo.

Stejně jako Starostové pro Liberecký kraj, kteří jako hlavní důvody pro odvolání uvádějí například selhání v řízení resortu zdravotnictví, rozpory v důležitých otázkách fungování a rozvoje Libereckého kraje či neúplná, nepravdivá a zavádějící mediální tvrzení, podala Zuzana Kocumová tiskové vyjádření.

Podporu hejtmanovi Půtovi vyjádřili všichni radní kromě Kocumové, a to v otevřeném dopise. Podporu také vyjádřili Starosté za Liberecký kraj. Obě iniciativy proběhly 19. listopadu 2014. K samotnému odvolání Zuzany Kocumové došlo 25. listopadu 2014.

Stanislav Mackovík

Stanislav Mackovík

V čele krajské nemocnice setrvává ředitel, který je obviněn spolu s manželkou z korupčního jednání, které se dokonce dotýká největšího zdravotnického zařízení v Libereckém kraji.

Ředitelem Krajské nemocnice v Liberci je Luděk Nečesaný. Ten vedl libereckou nemocnici od roku 2007 do února 2011 a nyní opět od srpna 2013. V roce 2015 byl obviněn v souvislosti s údajným předražením dvou zakázek na vybavení kardiocentra a traumacentra liberecké nemocnice o 24 milionů korun. Těmito zakázkami z let 2008 až 2009 v celkové hodnotě zhruba 239 milionů korun se policie zabývá na základě trestního oznámení z roku 2012. Nečesaný, obviněný z přijetí úplatku, se rozhodl na post generálního ředitele rezignovat, dozorčí rada se však jednomyslně shodla na tom, že nevidí důvody pro změny v představenstvu nemocnice. Obviněna byla i Nečesaného manželka Šárka, která měla přes svou firmu Sarmed legalizovat peníze, které měl Nečesaný nelegálně obdržet. Za legalizaci výnosů z trestné činnosti ji hrozí tři až osm let za mřížemi.

Stanislav Mackovík

Stanislav Mackovík

Dokonce Změna a Starostové, když vznikala krajská koalice, tak říkali, že v politice nikdy nebudou tolerovat nikoho, kdo je spojován s korupcí. A vidíte, když se to dotklo jich samotných, tak jsou lídry kandidátek a usilují o voličské hlasy.

Výrok hodnotíme jako zavádějící. Ačkoliv není dostupná přesná citace zmiňovaného stanoviska, vymezovala se Změna pro Liberec před krajskými volbami i po nich ostře proti korupci. Je také pravdou, že lídři kandidátek jsou v současnosti trestně stíháni za trestné činy, které bývají řazeny mezi korupční. Hejtman Martin Půta je trestně stíhán pro přijetí úplatku a zneužití pravomoci, oba úmyslné trestné činy, doposud nebylo pravomocně rozhodnuto a dle zásady presumpce neviny je tedy nevinen. Vedle toho druhý lídr - Zuzana Kocumová - byla obžalována za porušení povinnosti při správě cizího majetku z nedbalosti (§ 221 TZ).

Je potřeba zmínit, že trestní zákoník s pojmem "korupce" nepracuje, nelze tedy autoritativně vymezit ani korupční trestné činy. Z odborné diskuze však vyplývá, že § 221 TZ je přinejmenším řazen mezi trestné činy, které můžou mít znaky korupčního jednání. Dokládají to mimo jiné o vládní zdroje, vládou iniciovaný Protikorupční program Správy hmotných rezerv nebo i metodika Transparency International (.pdf). Mezi znaky korupce podle odborné literatury totiž bezpochyby patří i porušení povinnosti. Nicméně při prověřování samostatného trestného činu není nezbytné prokázat pohnutku, není tedy třeba doložit, zda šlo o korupci či nikoli. Trestný čin, za který je Zuzana Kocumová obžalována, by tedy mohl, ale nemusí být považován za korupční. Zavádějící je tedy tvrzení, že se lídrů kandidátek dotkla korupce, neboť v případě Martina Půty jde sice o jasně korupční trestné činy, v případě Zuzany Kocumové však Mackovík zavádí k dojmu, že je stíhána pro korupční jednání, což nutně nemusí být pravda - možná korupční pohnutka nebude ani předmětem dokazování.

Dodejme, že v pokračování svého vystoupení pak Mackovík dodává, že neměl na mysli primárně Kocumovou, nicméně pak chybně zvolil slova "lídry kandidátek."

Koalice Změny pro Liberecký kraj a Starostů pro Liberecký kraj vznikla v Libereckém kraji po volbách v roce 2012 a jedním z jejích velkých témat byla právě korupce, respektive boj proti ní. Starostové sice v programu nemají o korupci ve svém programu nic, mluví v něm však o transparentnosti, účelnosti a nutnosti investic, průhledném zadávání veřejných zakázek. Změna naopak ve svých informacích (.pdf, str. 3) pro občany před krajskými volbami zmiňuje korupci a boj proti ní jako svůj hlavní cíl.

Koaliční smlouva (.pdf, str. 2, článek II) uzavřená mezi těmito dvěma politickými uskupeními po volbách dokonce obsahuje toto téma na prvním místě koaličních cílů. Podle této smlouvy měla vzniknout (a v roce 2013 vznikla) celá protikorupční strategie a Protikorupční komise rady Libereckého kraje. Tehdejší lídr hnutí Změna pro Liberecký kraj Jan Korytář odmítl místo v radě kraje, aby se mohl věnovat této komisi. Ta však byla hned následující rok zrušena.

Zavádějící je tedy výrok kvůli části, kde Mackovík naznačuje spojení Kocumové s korupcí.

Zuzana Kocumová

Zuzana Kocumová

Ten případ 23 zastupitelů (kauza Kocumové - pozn. Demagog.cz), když byl kdykoli u soudu okresního nebo krajského, tak to byl vždycky trestný čin neúmyslný. Takže to není žádný korupční trestný čin. Tady se o korupci nejednalo. Jednalo se možná, a to musí určit až soud, o prodej za údajně nižsí cenu, než měla být cena odhadní a běžná tržní.

Problematickou částí výroku Zuzany Kocumové je skutečnost, že z formy zavinění trestných činů dovozuje, zda jde o trestné činy tzv. korupční. Vytváří tak neexistující souvislost, neboť podle relevantních zdrojů lze pod činy s korupční činností spojené zařadit i některé nedbalostní trestné činy. Výrok je proto zavádějící.

Zastupitelé Libereckého kraje byli obžalovaní z trestného činu poškození povinnosti při správě cizího majetku z nedbalosti (§ 221 TZ) již v roce 2011, když měli během svého funkčního období v roce 2007 hlasovat pro prodej pozemků za nevýhodnou cenu a kraji tím způsobit škodu přesahující 3,5 milionu korun. Od té doby byl případ projednáván celkově třikrát u Okresního soudu v Liberci, dvakrát u Krajského odvolacího soudu v Liberci a jednou u Nejvyššího soudu. Posledním z těchto jednání bylo jednání z 15. září 2016, které kvůli doplnění dokazování vrátilo případ (tedy již počtvrté) Okresnímu soudu v Liberci. Nepadlo dosud pravomocné rozhodnutí, všichni obžalovaní jsou tedy doposud dle zásady presumpce neviny považováni za nevinné. V této části je tedy Kocumová korektní, případ byl řešen na okresní i krajské úrovni.

Zuzana Kocumová byla obžalována za porušování povinností při správě cizího majetku z nedbalosti, v jejím případě vědomé nedbalosti. Je potřeba zmínit, že trestní zákoník s pojmem "korupce" nepracuje, nelze tedy autoritativně vymezit ani "korupční trestné činy." Z odborné diskuze však vyplývá, že § 221 TZ je řazen mezi trestné činy, které můžou mít znaky korupčního jednání. Dokládají to mimo jiné o vládní zdroje, vládou iniciovaný Protikorupční program Správy hmotných rezerv nebo i metodika Transparency International (.pdf). Korupční trestné činy kategorizujeme dle korupční pohnutky, pohnutka však není předmětem dokazování a ani explicitně nevyplývá ze všech relevantních trestných činů. Zuzana Kocumová tak nedůvodně vytváří kauzalitu, která reálně neexistuje, proto svým výrokem zavádí.

Jana Hnyková

Jana Hnyková

Vemte si, jak je zadlužený Liberec. To jde do miliard. Za vlády ODS.

MONITOR, informační portál Ministerstva financí, interaktivně popisuje hospodaření státu, krajů i jednotlivých obcí. Město Liberec podle něj má miliardové dluhy. Dlouhodobé závazky města dosáhly k 30. červnu 2016 výše téměř 2,8 miliardy korun.

Pokud chceme sledovat, za kým tyto závazky jdou, zjistíme následující. Od roku 2011 byly sestavovány rozpočty vyrovnané či dokonce přebytkové (s výjimkou 30 mil. deficitu v roce 2012). Celý dluh tedy musel být způsoben v letech 2010 a dříve.

Vývoj rozpočtu města Liberec. Zdroj: Monitor, Státní pokladna.

Co se týká případné politické odpovědnosti, tak od roku 1990 do roku 2010, kdy dluh vznikl, vládl v Liberci primátor za ODS. V těchto letech se na tomto postu vytřídaly (.pdf) 3 osoby - Jiří Drda, Jiří Ježek a Jiří Kittner. ODS však nikdy nevládla městu sama, jak dokládá složení městkých rad od roku 1990 do roku 2010. Nicméně celé období držela post primátora a post nejsilnější strany.

Je tedy zřejmé, že za vedení ODS vzniklo toto zadlužení a výrok je hodnocen jako pravdivý.

Zuzana Kocumová

Zuzana Kocumová

Připomněla bych jednu kauzu, která se v kraji objevila poté, co došla žádost z tzv. VIP klubů o mimořádný příspěvek z dotačního titulu nebo spíše z peněz Libereckého kraje, tak poté letělo několik vlivných politiků z různých stran s panem Peltou, který je předsedou Českomoravského fotbalového svazu, ale také politikem, který sedí v zastupitelstvu Jablonce za ODS a také velmi vlivným podnikatelem, soukromým speciálem na zápas do Amsterdamu.

Informaci o soukromém letu radních Libereckého kraje do Amsterdamu na fotbalový zápas AFC Ajax - FK Jablonec přinesl jako první server Centrum nezávislé investigace (CNI).

Podle zjištění CNI pozval Miroslav Pelta (ODS) na utkání do hlavního města Nizozemska náměstka libereckého hejtmana Marka Pietera (SLK), náměstkyni Lenku Kadlecovou (ČSSD), krajského radního Vladimíra Mastníka (SLK). Kromě třech radních cestoval na zápas předseda místní organizace TOP 09 v Jablonci nad Nisou Petr Roubíček, zastupitel kraje Vladimír Richter (ODS) nebo náměstek primátora Jablonce nad Nisou Miloš Vele (ODS).

Miroslav Pelta je kromě zastupitele Jablonce nad Nisou, také předsedou Fotbalové asociace České republiky (dříve Českomoravský fotbalový svaz), většinovým vlastníkem FK Jablonec a dlouhodobým předsedou představenstva, i když dnes zastává post místopředsedy. Kromě toho je Pelta zainteresován v mnoha společnostech, bud jako člen dozorčích rad nebo jako společník.

Problém cesty tkví v tom, že celou cestu včetně ubytování a letenek hradil jablonecký klub Miroslava Pelty, tuto informaci sdělili po příletu redakci CNI Petr Roubíček a Marek Pieter. Cesta měla ovšem druhý rozměr, utkání se odehrálo ve čtvrtek 20. srpna, následně v úterý radní kraje schválili zvýšení dotace na sport o 20 milionů, za jehož návrhem stáli dle médií tři vlivní vlastníci sportovních klubů z regionu, kromě Pelty ještě majitel fotbalového Slovanu Liberec Ludvík Karl a majitel hokejového klubu Bílí Tygři Liberec Petr Syrovátka.

Stanislav Mackovík

Stanislav Mackovík

Za poslední 4 roky se výrazně snížila dostupnost zdravotní péče v Libereckém kraji, protože ve 2 nemocnicích jsme přišli o více jak 60 lůžek intenzivní, resp. interní péče. Snížily se rozpočty zdravotnických zařízení, je nedostatek lékařů, je nedostatek zdravotnického personálu. Jen v liberecké nemocnici schází 70 sester a dochází k omezování péče, k omezování některých lékařských výkonů.

V Libereckém kraji ubylo (.pdf, str. 21) za letošní rok 76 interních lůžek. K poklesu došlo kvůli zrušení interních oddělení v Nemocnici s poliklinikou v Semilech a v Nemocnici Frýdlant. V obou případech byla oddělení uzavřena z důvodu nedostatku personálu.

Pozorovatelné je také celkové snížení počtu lůžek akutní péče, a to již od roku 2008.

Zdroj: Liberecký kraj (.pdf, str. 15)

Rozpočet zdravotnických zařízení za poslední 4 roky kolísal, oproti loňskému roku však značně poklesl.

Zdroj dat: Rozpočet Libereckého kraje

Média v únoru informovala o tom, že se Liberecký kraj potýká s vážným nedostatkem zdravotnického personálu. V liberecké nemocnici se mělo jednat o více než třicet sester. Nepodařilo se nám dohledat žádnou informaci o tom, že by jich mělo scházet sedmdesát.

Situace ve Frýdlantu se však podle posledních zpráv mírně zlepšila. Nedostatek lékařů a sester úspěšně řeší i nemocnice v Liberci. O omezování péče v Libereckém kraji informovala MF DNES, zpráva se však týká spíše uzavření oddělení ve Frýdlantu a nutnosti pacientů dojíždět do Liberce.

Výrok se zakládá na pravdě, situace v liberecké nemocnici však podle dostupných informací není tak kritická, jak tvrdí Mackovík. Výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

Stanislav Mackovík

Stanislav Mackovík

První 2 roky ve zdravotnictví končily odvoláním radní paní Kocumové. Během 4 let se vystřídali ve zdravotnictví 3 lidé (myšleno radní pro zdravotnictví - pozn. Demagog.cz).

Zuzana Kocumová byla roku 2012 zvolena do krajské rady Libereckého kraje. O dva roky později však byla ze své funkce radní resortu zdravotnictví odvolána. Poté dočasně převzal řízení resortu náměstek hejtmana Marek Pieter, nicméně již při jeho dosazení bylo jasné, že funkci přebírá jen na dobu dočasnou. Hned v únoru 2015 se pak novým radním stal Petr Tulpa.

V čele resortu zdravotnictví se tak od voleb v roce 2012 skutečně vystřídali tři radní, nejde ovšem o tak dramatickou fluktuaci, jak Mackovík předkládá - ve skutečnosti bylo odvolání dočasně vyřešeno dosazením náhradníka, který byl krátce nato řádně nahrazen jiným, dlouhodobě vhodným kandidátem. Mackovík tedy v tomto svém tvrzení zavádí.

Martin Půta

Martin Půta

Kraj nemá financování zdravotnictví v rukou, protože to nastavuje stát a zdravotní pojišťovny.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, krajský rozpočet jako jedna z částí místních rozpočtů slouží mj. jako zdroj financování zdravotnictví, ale vzhledem k objemu prostředků ze státního rozpočtu a zdravotních pojišťoven nemůže financování zdravotnictví příliš ovlivnit.

Dle dokumentu (.pdf, str. 8) Českého statistického úřadu je zdravotnictví financováno ze 3 hlavních skupin: veřejných zdrojů, soukromých zdrojů a přímých plateb domácností. Veřejné zdroje se skládají z výdajů zdravotních pojišťoven (kterým musí dle zákona o veřejném zdravotním pojištění platit zdravotní pojištění prakticky všechny fyzické osoby) a z výdajů státního rozpočtu a místních rozpočtů, mezi které patří obecní a krajské rozpočty. Soukromé zdroje se skládají z výdajů na soukromé zdravotní pojištění, na neziskové organizace a na závodní preventivní péči. Třetí skupinu zdrojů tvoří výdaje domácností.

Poslední data k výdajům na zdravotnictví lze nalézt k roku 2014. Celkový objem výdajů k roku 2014 na zdravotnictví činil (.pdf, str. 8) dle Českého statistického úřadu asi 350 miliard Kč. Veřejné zdroje tvořily 297 miliard, přičemž převážnou většinou se na financování podílely zdravotní pojišťovny a státní rozpočet (viz rozdělení v tabulce). S ohledem na výše citovanou zprávu (.pdf, str. 8) ČSÚ pak lze říci, že trend je dlouhodobě výrazně podobný. Soukromé zdroje bez přímých plateb domácností pak tvořily necelých 11 miliard a výdaje domácností lehce přes 43 miliard Kč.

Financování veřejného sektoručástka (mld Kč)Zdravotní pojišťovny235Státní rozpočet52Místní rozpočty (obce a kraje) 9

Zdroj: ČSÚ

Zuzana Kocumová

Zuzana Kocumová

Pan Stanislav Mackovík byl ředitelem zdravotnické záchranné služby (...) tam byl hlavně velký problém, a proto byl odvolán, protože zaměstnával ve zdravotnické záchranné službě stranické příslušníky a některé lidi, které nikdo na zdravotnické záchranné službě neviděl, tzv. černé duše.

Stanislav Mackovík byl skutečně odvolán (.pdf, str. 133) z pozice ředitele zdravotnické záchranné služby, z žádného dostupného zdroje však není možno s jistotou konstatovat, že by to bylo z důvodu uváděném Zuzanou Kocumovou, výrok je tedy hodnocen jako neověřitelný.

V listopadu 2013 byl kvůli špatnému stavu proveden audit Zdravotnické záchranné služby Libereckého kraje. K dispozici veřejnosti byl dán pouze manažerský souhrn, který ve zkrácené formě obsahuje nejdůležitější informace z auditu.

Z tohoto shrnutí, o kterém informoval jak Liberecký kraj, tak Česká televize, vyplývá, že došlo k výraznému zhoršení hospodaření záchranné služby. Například náklady na mzdy stouply o více než 25 %, v ostatních šesti sledovaných krajích to bylo mezi 6-11 %.

Velmi negativně pak auditoři vidí oblast autoprovozu, jako nedostatečně upravenou pak oblast zadávání zakázek. Lékaři v Libereckém kraji měli ve sledované době o více než 30 tisíc vyšší platy než zbytek České republiky, záchranáři pak o 22 tisíc. Podle auditorů bylo možné na úsporách ušetřit (.pdf, str. 95) až 18 milionů za rok.

O tom, že by se toto část vyjádření měla zakládat na pravdě a Stanislav Mackovík měl skutečně zaměstnávat stranické příslušníky (konkrétně to měla být Martina Rosenbergová z ČSSD), informuje regionální občanský web Náš Liberec a iDnes.cz. Audit však v tomto směru neobsahuje nic.

Ani v zápisu (.pdf, str. 131) z Rady kraje, na které se o výsledku forenzního auditu a o odvolání Stanislava Mackovíka jednalo, není o tomto tématu zmínka, stejně tak v tiskových zprávách. Pokud by se v neveřejné verzi auditu něco takového uvádělo, je zde předpoklad, že by na to Stanislav Mackovík reagoval ve své oponentní zprávě. To se však nestalo.

Že by skutečnosti popisované Zuzanou Kocumovou měly být za odvoláním Stanislava Mackovíka z pozice ředitele Zdravotnické záchranné služby Libereckého kraje je tedy neověřitelné.

Stanislav Mackovík

Stanislav Mackovík

Vy jste jediná členka rady (ke Kocumové - pozn. Demagog.cz), která byla odvolána v celé historii kraje pro v podstatě managerské selhání v oblasti zdravotnictví.

Zastupitelstvo Libereckého kraje odvolalo Zuzanu Kocumovou z funkce statutární náměstkyně hejtmana a členky Rady Libereckého kraje 25. listopadu 2014. Návrh na odvolání podal Klub Starostů pro Liberecký kraj a pro hlasovalo 35 zastupitelů, zatímco pouze 4 byli proti.

Důvodem, který pro odvolání deklaroval koaliční partner Kocumové, tedy Starostové pro Liberecký kraj, byly tyto skutečnosti:

- selhání v řízení resortu zdravotnictví a sportu, nekoncepční a odkládaná řešení konceptu rozvoje zdravotnictví v Libereckém kraji,

- zásadní rozpory v důležitých otázkách fungování a rozvoje Libereckého kraje, zejména neshody v řešení klíčových investičních akcí,

- absence týmové spolupráce a její vyslovení nedůvěry jednotlivým členům rady,

- neúplná a zejména velmi často nepravdivá a zavádějící mediální sdělení, která poškozovala obraz kraje, práce členů rady a zastupitelstva před občany celého Libereckého kraje.

Návrh na odvolání Zuzany Kocumové však nebyl první. V dubnu roku 2014 podali tento návrh komunisté, ten však nebyl přijat (.pdf, str. 26). Dříve se o stejném návrhu mělo hlasovat (.pdf, str. 85) v srpnu stejného roku, nakonec byl však bod odložen na další jednání, kde se o něm již nehlasovalo.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, protože se nepodařilo dohledat podobný případ odvolání z rady Libereckého kraje. Zda šlo v tomto o managerské selhání, je spíše interpretace Mackovíka.

Jitka Volfová

Jitka Volfová

Hnutí ANO dlouhodobě odmítá kvóty, i když byla uzavřena dohoda, že Česká republika přijme uprchlíky.

Hnutí ANO se opravdu dlouhodobě vymezuje proti kvótám na uprchlíky. Dokládá to oficiální tisková zpráva hnutí ANO z 14. září 2015. V poslední době jsme mohli zaznamenat i vyjádření vicepremiéra Babiše z 3. srpna 2016, který chce kvóty odmítnout i za cenu případných sankcí. " Musíme udělat všechno proto, abychom migranty odmítli. Včetně kvót, kde jsme byli přehlasováni. Chci kvóty odmítnout i za cenu sankcí." Kromě toho ANO společně s ODS již u prvního hlasování v EU zvedlo ruku proti kvótám.

Martin Půta

Martin Půta

V Libereckém kraji za posledních 5 let klesl počet policistů. Vláda teď schválila navýšení počtu policistů obecně v celé zemi.

Výrok byl na základě nových informací doplněn a hodnocení změněno na pravdivé.

Prostřednictvím Oddělení tiskového a vnějších vztahů jsme získali informaci od Krajského ředitelství policie Libereckého kraje k poklesu počtu policistů za posledních 5 let v tomto kraji. Striktně viděno má Půta pravdu, že v porovnání s obdobím 5 a více let, je v kraji policistů méně, byť aktuální trend ukazuje jejich pozvolný nárůst.

Původní hodnocení:

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, dle dostupných zdrojů nelze zjistit počet policistů v Libereckém kraji. Informace se snažíme zjistit, napsali jsme žádost Krajskému ředitelství policie Libereckého kraje, údaje o počtu policistů potom doplníme.

Podle dokumentu (.pdf, str. 51-53) Rozvoj Policie České republiky v letech 2016-2020 by se měl počet policistů navýšit do roku 2020 o 4000 policistů, v Libereckém kraji konkrétně o 153 policistů. Schválení vládou ale dle dostupných informací nelze potvrdit.

Martin Půta

Martin Půta

V Žitavě je 250 uprchlíků.

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, protože se nepodařilo zjistit konkrétní počet uprchlíků v městě Žitava.

Žitava (Zittau) je obec nacházející se na hranici ČR v saské oblasti Görlitz. Oficiální webové stránky pro tuto oblast uvádí, že se v této oblasti uprchlíci nachází a dále informují o kapacitě jednotlivých ubytoven pro uprchlíky. V Žitavě je tato kapacita 350 lůžek (v nouzi 560). Není ovšem jasné, do jaké míry je jejich kapacita naplněna.

Ve stejnojmenném hlavním městě oblasti Görlitz se v březnu 2016 nacházelo 676 osob žádajících o azyl.

Oficiální zdroje neuvádí počet osob žádajících o azyl v Žitavě a v průběhu víkendu není možné toto číslo zjistit. Všechny úřady (radnice v Žitavě, úřad oblasti Görlitz, Saské azylové informační centrum a Federální úřad pro migraci a uprchlíky) jsou případně ochotny tyto informace poskytnout v pondělí. Výrok bude tedy doplněn ihned po zjištění informací od zmíněných institucí.

Pavel Svoboda

Pavel Svoboda

Máme v Německu, pokud se nepletu, přes půl milionu nevyřízených azylových žádostí z minulého roku.

K 8. srpnu 2016 bylo nevyřízených žádostí o azyl ve Spolkové republice Německo 526 276. Tento údaj sdělilo ministerstvo vnitra deníku Süddeutsche Zeitung. Což je počet všech otevřených žádostí, tedy i těch, které byly registrovány letos.

Tisková zpráva spolkového ministerstva vnitra z 9.9. 2016 vnitra uvádí, že v období od ledna do srpna 2016 požádalo o azyl 564 506 vzrostl oproti stejnému období loni (231 302) o 144,1%. Hlavními zeměmi původu byly Sýrie, Afghánistán.

Svoboda tedy uvádí správný počet žádostí, nicméně nejde jen o ty z loňského roku. Celkově tak není pravdou, že by přes půl milionu žádostí v Německu pocházelo z minulého roku.

Jana Hnyková

Jana Hnyková

V srpnu letošního roku, na konci tohoto měsíce, schválila vláda výběrové řízení pro organizaci, která má v letech 2017-2020 přijmout do České republiky 6 tisíc imigrantů.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť samotná vypsaná zakázka neznamená, že by Česká republika takto přijímala 6 tisíc imigrantů. Jde o spíše o vytvoření možnosti reagovat na případný problém, který by mohl nastat v souvislosti s příchodem vysokého počtu lidí žádajícího o mezinárodní ochranu.

Vláda přijala 31.8.2016 usnesení o veřejné zakázce s názvem Generální poskytovatel integračních služeb pro osoby s udělenou mezinárodní ochranou v letech 2017 - 2019 a ustanovila komisi, která poskytovatele těchto významných služeb vybere.

Tato veřejná zakázka nikterak nepredikuje skutečný počet osob s mezinárodní ochranou (tedy že by ČR přijala do roku 2019 šest tisíc migrantů), ale zároveň může umožnit řešit i případný nárůst žadatelů,” zdůraznila Klára Pěknicová z tiskového oddělení ministerstva vnitra pro Novinky.cz.

Zakázka se týká, jak osob prelokovaných, které přijdou v rámci kvót (pak je jejich integrace placena z evropských peněz), tak osob, které spontánně zažádají o azyl, např. Ukrajinci (pak prostředky na integraci plynou z národního rozpočtu).

Jana Hnyková

Jana Hnyková

Do příštího roku dokonce 2 691 lidí (vláda schválila přijetí takového počtu uprchlíků - pozn. Demagog.cz)

Poslankyně Hnyková korektně uvádí, že Česká republika by měla do konce příštího roku přijmout celkem 2 691 uprchlíků, nicméně své prohlášení staví tak, že toto schválila vláda. Ta je "zodpovědná jen za" 1500 z nich, zbývající počet stoupl kvůli přijetí kvót na úrovni členských států EU. A to navzdory hlasování vlády, která proti kvótám hlasovala a také je dlouhodobě odmítá.

Česká republika se v roce 2015 nejdříve dobrovolně zavázala přijmout 1500 osob.

Usnesení vlády z 8. července 2015 uvádí:

„Vláda
schvaluje stanovení dobrovolného podílu České republiky z celkového počtu
1. 20 tisíc osob přesídlovaných ze třetích zemí do Evropské unie, v souladu se závěry
Evropské rady z 26. června 2015, na 400 osob.

2. 40 tisíc osob relokovaných z Itálie a Řecka do ostatních členských států Evropské unie, v souladu se závěry Evropské rady z 26. června 2015, na 1100 osob.

Jak dokládá zápis z tohoto jednání vlády (.doc, bod 24), pro toto hlasovalo všech 16 přítomných členů vlády.

Počet se dále zvýšil rozhodnutím Rady (.pdf, str. 14-15) z 22. září 2015, se kterým Česká republika nesouhlasila, na celkových 2691 osob. I přes tento nesouhlas rozhodnutí platí, není podřízeno jednomyslnné shodě. Aktuálně není tento počet naplňován, do České republiky přicházejí jednotky uprchlíků.

Článek 13 tohoto rozhodnutí pak uvádí:

"Vstup v platnost

1. Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.2. Toto rozhodnutí se použije do 26. září 2017.3. Toto rozhodnutí se použije na osoby přicházející na území Itálie a Řecka od 25. září 2015 do 26. září 2017, jakož i na žadatele, kteří přišli na území těchto členských států po 24. březnu 2015. "

Výrok tedy hodnotíme jako zavádějící, Hnyková totiž u celkového počtu nerozlišuje zodpovědnost vlády s reálným stavem.

Jana Hnyková

Jana Hnyková

Jezdíme na kontaktní kampaň a zrovna ve vašem (k Půtovi - pozn. Demagog.cz) Hrádku nad Nisou jsem diskutovala s lidmi a ti tvrdí, kolik imigrantů přichází z Německa, protože ta hranice je naprosto nechráněná.

Jana Hnyková skutečně v rámci kontaktní kampaně navšítila i Hrádek nad Nisou a to 15. září 2016. Nejsme ovšem schopni doložit, zda s nimi mluvila o příchodech migrantů z Německa, resp. zda jí toto obyvatelé říkali. Samotný tento fakt, však zpochybnil v diskuzi hejtman Půta i moderátorka s odvoláním na vyjádření Policie v Libereckém kraji.

Jak vyplývá z informací ČT24 a sociologického průzkumu agentury Median mají obyvatelé Libereckého kraje strach z možného příchodu uprchlíků a to i přes to, že jím nevede žádná migrační trasa. V blízkém detenčním zařízení v Bělé-Jezové, které však leží mimo Liberecký kraj je v současné době ubytováno 50 migrantů čekajících na vyhoštění. Jedná se výhradně o osamělé ženy nebo ženy s dětmi. Celková kapacita lůžek v tomto zařízení je 246.

Podle informací zpravodajského serveru idnes.cz z února tohoto roku policie u Hrádku nad Nisou zadržela dva běžence z Tunisu. Tito migranti však pouze zapomněli vystoupit z vlaku dřív, než přejel hranice mezi Německem a Českou republikou. Starosta obce Josef Horinka se k celému případu vyjádřil následovně: "Přestože tady zatím uprchlíci nejsou, tak nás uprchlickou krizí krmí média. Vše přiživují třeba i výroky prezidenta, poslanců nebo i senátorů. Proto samozřejmě obava v běžných lidech je."

Přesto tento výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože nelze ověřit to, co obyvatelé Hrádku nad Nisou paní Hnykové skutečně tvrdili.

Doplňme, že podle vyjádření Policie České republice v Libereckém kraji se takto do kraje dostaly 2 osoby a to omylem, neboť si spletly vlak:

" Kromě dvou běženců, kteří se v Libereckém kraji objevili skutečně omylem - že zvolili špatný vlakový spoj, jsme do současné době v našem kraji nezaznamenali žádný pohyb osob v souvislosti s migrační krizí. Takže za náš Liberecký kraj mohu sdělit, že máme zadrženo „nula“ osob ", potvrdila Vlasta Suchánková, tisková mluvčí policie v Libereckém kraji.

František Gábor

František Gábor

Už více než před rokem jsme navrhli jako TOP 09 v rámci Evropské unie uvolnit dostatek finančních prostředků pro ochranu naší vnější hranice.

TOP 09 na svých stránkách informovala o tom, že se v Evropském parlamentu budou zasazovat o uvolnění větších finančních prostředků na řešení problému migrační krize prostřednictvím svých poslanců ve frakci EPP (Evropská lidová strana).

V EPP jsou čtyři členové z poslaneckého klubu TOP 09, nicméně podporu výše zmiňovaného návrhu, tedy návrhu na navýšení finančních prostředků pro řešení migrační krize, partikulárně na ochranu vnějších hranic, se nám podařilo najít jenom u jednoho z nich. Svoji podporu vyjádřil v písemném projevu i v rozpravě Jiří Pospíšil, který je i spolupředkladatelem návrhu usnesení Evropského parlamentu o Sýrii, kde se v bodě 4 mluví i o poskytnutí jakékoli finanční pomoci utečencům, ne však na ochranu vnější hranice.

Nepodařil se nám však dohledat návrh, kde by spolupředkladatelem byl člen strany TOP 09 a prosazoval by navýšení finančních prostředků tak, jak poslanec Gábor prezentuje. V návrzích poslanců Niedermayera, Polčáka či Štětiny se návrh podobné tématiky rovněž nenachází.

Stanislav Mackovík

Stanislav Mackovík

Já už jsem to trošku otevřel v Poslanecké sněmovně (...), aby v rámci Libereckého kraje vznikla samostatná zásahová jednotka v gesci krajského ředitelství policie. Ta jednotka, která je v současné době předurčena pro Liberecký kraj, tak je v Teplicích.

Jak dokumentuje například fanouškovský web Útvaru rychlého nasazení (URNA), Liberecký kraj skutečně vlastní zásahovou jednotku nemá a nejbližší je ta v Teplicích.

Prošli jsme tedy vystoupení poslance Mackovíka na plénu Poslanecké sněmovny. V těchto vystoupeních se věnuje například problematice zdravotnické záchranné služby, zřízení Krajského soudu v Liberci nebo situaci na Ukrajině. Vystoupení, ve kterém by žádal zřízení zásahové jednotky v Libereckém kraji se nám nepodařilo dohledat. Je ale možné, že se problematikou zabýval některý z výborů, jejichž je Stanislav Mackovík členem, výrok tak hodnotíme jako neověřitelný.

Martin Půta

Martin Půta

Moderátorka: V Libereckém kraji už bylo vytipováno dohromady 5 míst, kam by tedy případně uprchlíci mohli být alokováni. Údajně se jednalo o nějaké 4 autokempy plus ještě...To jste vytipovávali vy přímo na hejtmanství?

Martin Půta: Vytipovávali to pracovníci krizového řízení a jednalo se o situaci, kdy se nevědělo, že ta migrační vlna nepřelije přes naše hranice. Jednalo se o záchyt v loňském létě, o místo, kde by ti lidé dostali najíst, kde by dostali napít, kde by mohli přespat do té doby, než se bude jejich statut řešit.

Podle dokumentu vydaném ministerstvem vnitra “Příručka pro obce využitelná při vzdělávání pracovníků krizového řízení v oblasti vnitřní bezpečnosti” v roce 2014, která obsahuje i kapitolu Migrace, je migrační vlna popisována jako zvýšený tlak cizinců na hranice ČR za účelem legálního nebo nelegálního vstupu do země, popřípadě tranzitu.

Ve vztahu k obcím (a krajům) Typový plán předpokládá výslovně pouze dva úkoly: aktivace krizového řízení a zabezpečení činnosti krizových štábů a spolupráce při zabezpečení ubytování pro uprchlíky, vytipování vhodných objektů, poskytování zdravotnické péče a humanitární pomoci ”. Vzhledem k migrační vlně, která loni probíhala v sousedním Německu, byly kraje loni na podzim vyzvány k vytipováni vhodných dočasných ubytovacích kapacit, Liberecký kraj vybral 5 míst z toho 4 autokempy, jak v reportáži ČT citované i v diskusi potvrzuje Miloslava Volfová, pracovnice oddělení krizového řízení krajského úřadu.

Martin Půta

Martin Půta

V rámci krizového řízení kraje se odehrává spousta agend, které jsou prostě neveřejné. Není to moje rozhodnutí, je to prostě fakt. Týká se to armády, týká se to policie, týká se to součinnosti kraje. Tady se vytipovávaly místa, které by byly k dipozici. Daly se k dispozici Ministerstvu vnitra pro nějaký případ, že by se ta vlna přelila v loňském roce přes českou hranice.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, v rámci krizového řízení se s údaji může seznámit pouze určitý okruh osob, které musí zachovávat mlčenlivost.

Dle krizového zákona je orgánem odpovědným za krizové řízení hejtman. K zajištění připravenosti na krizové situace a jejich případné řešení si zřizuje a řídí bezpečnostní radu kraje a krizový štáb kraje.

Bezpečnostní rada kraje je poradním orgánem kraje pro přípravu na krizové situace. Skládá se z nejvýše 10 členů, které jmenuje hejtman. Mezi členy patří náměstek hejtmana, ředitel a vedoucí útvaru zdravotnictví krajského úřadu, ředitel krajského ředitelství Policie ČR, ředitel HZS kraje, ředitel zdravotnické záchranné služby kraje, příslušník Armády ČR, tajemník bezpečnostní rady kraje, případně další osoba dohlížející nad stavem připravenosti.

Krizový štáb kraje je pracovním orgánem kraje pro řešení krizových situací, který navrhuje opatření hejtmanovi. Skládá se ze členů bezpečnostní rady kraje a z tajemníka kraje, pracovníků krajského úřadu, zástupců základních složek IZS a odborníků na příslušnou krizovou situaci. Svolává jej hejtman.

S údaji v oblasti krizového řízení se mohou seznámit pouze členové bezpečnostní rady kraje a krizového štábu kraje a také pracovníci pracovišť krizového řízení, které jsou zřízeny krajským úřadem. Pracovníci těchto pracovišť seznamující se s údaji musí být zapsáni ve zvláštním seznamu, který sestavuje vedoucí daného orgánu. Členové i pracovníci musí zachovávat mlčenlivost, nemohou tedy sdělovat tyto údaje veřejnosti.

Dle reportáže (video, 29. minuta) České televize zadalo Ministerstvo vnitra v loňském roce pro případ zvýšení migrační vlny všem krajům úkol vybrat několika míst určených pro případnou detenci migrantů, Liberecký kraj vybral dle reportáže pro takový případ 5 míst, které by byly případně k dispozici. Dle Správy uprchlických zařízení se na území Libereckého kraje v současnosti nenachází žádné uprchlické zařízení.

Martin Půta

Martin Půta

V tuto chvíli se žádné takové zařízení nepřipravuje.

Hejtman Půta mluví o zařízení a postupu, který je popsán v předchozím výroku. Vzhledem k neveřejnosti dokumentů nelze ověřit, zda-li se na území Libereckého kraje připravuje zařízení pro případnou migrační vlnu.

Martin Půta

Martin Půta

Chci připomenout situaci z konce 90. let, kdy se Česká republika byla schopná postarat o desetitisíce válečných uprchlíků z bývalé Jugoslávie.

Na konci 90. let se výrazně zvedl počet žádostí o azyl. V roce 1999 se jednalo o více než 7 tisíc žádostí.

Zdroj: Ministerstvo vnitra (.zip)

V roce 1998 a 1999 však Česká republika udělila azyl pouze desítkám osob. V roce 1998 bylo vyhověno 78 žádostem, o rok později 79.

Martin Půta tak zřejmě hovořil o tzv. dočasném útočišti. které vláda ČR v 90. letech poskytla občanům Bosny a Hercegoviny, státům bývalé Jugoslávie a v roce 1999 také prchajícím z provincie Kosovo.

Dočasné útočiště nespadá do statistik udělení azylu a konkrétní počty lidí jsou tak těžko dohledatelné. Ve zprávě (.doc, str. 16) pro Evropský uprchlický fond Odbor azylové a migrační politiky ministerstva vnitra uvádí, že: "V letech 1991-1997 tak získalo na území České republiky dočasné útočiště více než 5 200 uprchlíků."

O tom, že by Česká republika měla pomoci desetitisícům uprchlíků z bývalé Jugoslávie, žádné dostupné statistiky neinformují. Podařilo se nám pouze dohledat prohlášení tehdejšího ministra vnitra Kopřivy, který prohlásil, že v ČR nalezlo útočiště až 11 tisíc uprchlíků. Člověk v tísni dále popisuje zhruba tisícovku lidí, co přišli v souvislosti s kosovskou krizí.

Celkově ovšem nejsou dostupná data, která by popisovala přesný počet příchozích válečných uprchlíků z Jugoslávie, výrok Martina Půty tedy hodnotíme jako neověřitelný.

Jana Hnyková

Jana Hnyková

Ti lidé nemají často doklady (prověřovaní uprchlíci, kteří mají mířit do ČR - pozn. Demagog.cz).

Uprchlíci opravdu často nemají doklady, kterými by prokázali svoji totožnost. Někteří (například Afghánci) se bez dokladů vydávají za Syřany, aby dostali v Evropě azyl. V některých případech byly dokumenty po cestě zničeny či ztraceny, případně od doby útěku ze země vypršela jejich platnost.

S neprokazatelností identity uprchlíků se potýkají i české úřady. Minulý rok na břeclavském nádraží ve vlacích z Rakouska a Maďarska policisté zadrželi celkem 214 nelegálních migrantů. Většina z nich u sebe neměla osobní doklady, na základě kterých by se dali identifikovat. V podobných případech se zjišťuje totožnost migrantů pomocí otisků prstů, které se následně porovnají s dalšími otisky z databáze dalších členských států EU.

ČR má dále přijímat uprchlíky na základě přerozdělovacích kvót. Podle informací České tiskové kanceláře přijelo v srpnu 2016 do České republiky 8 uprchlíků z Řecka, ovšem již v únoru tohoto roku nabídlo Česko přesídlení celkem dvaceti migrantů z Řecka a deseti z Itálie. Po bezpečnostních prověrkách nakonec dorazili pouze čtyři syrští uprchlíci z Řecka, protože 13 uprchlíků nemělo dostatek dokladů, které by potvrdily jejich totožnost.

Martin Půta

Martin Půta

Já jsem odstoupil hned 1. den po svém obvinění. Informoval jsem o té kauze nejen kolegy, ale také veřejnost.

Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou, neboť Půta po sdělení obvinění skutečně přestal vykonávat post předsedy hnutí STAN, formálně šlo o pozastavení předsednictví, nicméně se pozice takto veřejně vzdal. Výhrada směřuje k faktu, že zůstal hejtmanem. Striktně vzata Půta neodstoupil ze všech pozic, ovšem v kontextu debaty je zjevné, že míní právě svůj post v hnutí STAN.

Martin Půta byl v roce 2014, kdy vykonával post hejtmana Libereckého kraje obviněn z přijetí úplatku a zneužití pravomoci úřední osoby. Policie jej vyšetřovala pro údajné přijetí statisícového úplatku v případě projektu rekonstrukce kostela sv. Máří Magdaleny v Liberci.

Půta byl obviněn 18. listopadu 2014 a skutečně neprodleně po tomto obvinění pozastavil výkon předsedy hnutí STAN, v čele Libereckého kraje jako hejtman však zůstal. K nastalé situaci vydalo hnutí ještě tentýž den oficiální prohlášení, v němž Půta informuje o svém odstupu a zastoupení místopředsedou Petrem Gazdíkem. Zároveň Půta k 30. listopadu odstoupil z funkce předsedy Regionální rady NUTS II Severovýchod.

Rok poté, v důsledku pomalého šetření kauzy, formálně Půta odstoupil z postu předsedy STAN, kde jej nahradil místopředseda Poslanecké sněmovny Gazdík.

Zuzana Kocumová

Zuzana Kocumová

Ten prodej (jde o kauzu prodeje pozemků, v níž je Kocumová obviněna - pozn. Demagog.cz) se uskutečnil za podmínek, kdy v materiálu bylo jasně napsané, že cena je standardní. Bavili jsme se o tom na zastupitelstvu, tehdy jsme byli ubezpečeni tím, kdo tento materiál předkládal, že cena skutečně odpovídá klasickým tabulkám, za které se pozemky prodávají (...) My v současné době máme 4 posudky, které mají rozdíl v řádu 2 milionů korun.

Jedná se o kauzu prodeje pozemků, v níž je spolu s dalšími zastupiteli statutárního města Liberec Zuzana Kocumová obviněna. Předmětem je spor o cenu pozemků, které město prodalo v obci Doubí manželům Volavkovým v roce 2007.

Ze zápisu z jednání zastupitelstva lze vyčíst, že se diskutovalo právě o ceně zmíněných pozemků. Jednalo se o dva pozemky, přičemž první pozemek stál 875 Kč za metr čtvereční a druhý pozemek 350 Kč za metr čtvereční. V zápisu (pdf.,str 18-22) se tato cena zdůvodňuje tím, že prodej těchto pozemků spadá pod Odbor rozvojových projektů a cena je tedy stanovena dle interních předpisů. Odbor rozvojových projektů doporučil (pdf., str.14) tento prodej.

Co se týče zmíněných posudků, podle Denik.cz odvolávací soud, který kauzu znovu projednává, odkazuje právě na několik posudků v rozdílné výši. Výrok Zuzany Kocumové je tedy pravdivý.

Lidie Vajnerová

Lidie Vajnerová

Byli jsme obžalováni (Vajnerová mluví o své kauze, v níž byla pravomocně osvobozena - pozn. Demagog.cz) jako celá rada, ač toho skutku se dopustili jenom někteří členové rady.

Obžaloba souvisela s vyplácením odměn za členství v dozorčích radách krajských společností pro uvolněné členy krajského zastupitelstva, ti totiž nemají dle § 5 hlavy III aktuálního zákona o střetu zájmů na odměny nárok. Někteří z obžalovaných uvolněných radních pobírali mezi lety 2010 a 2011 odměny za členství v dozorčí radě krajských společností, čímž tedy porušovali zákon o střetu zájmů, další část radních jim k tomu dopomohla, když odsouhlasila pravidla odměňování členů dozorčí rady Silnicích LK.

Podstata jejich konání tedy byla rozdílná, rozdílné tedy byly i skutky a právní kvalifikace. Zatímco část radních pobírající odměny byli obžalováni z podvodu, část radních, která skrze vzorovou smlouvu takový postup posvětila, byla obžalována z porušení povinnosti při správě cizího majetku. Zatímco druhé části (kde byla i Lidie Vajnerová) nebyla prokázána vina a byla zproštěna rozsudkem soudu prvního stupně, dva radní pobírající odměnu byli okresním soudem nepravomocně potrestáni.

Někdejší radní Zdeněk Bursa se hájil tím, že o novém znění zákona nevěděli, což následně při zprošťujícím rozsudku potvrdil předseda trestního senátu František Boštík:

„Nebylo prokázáno, že by obžalování věděli o změně zákona o střetu zájmů. Navíc výklad tohoto zákona není jednoznačný a existují dva výklady. Mohlo by jít o nedbalost, ale rozhodně ne o zločin.“

Ve skutečnosti tedy byla obžalována celá rada, přičemž šlo o dva rozdílné skutky - porušování zákona o střetu zájmů pobíráním odměn a umožnění tohoto nezákonného postupu. V obou případech však byli bývalí radní zproštěni - někteří již v prvním stupni, jiní až rozsudkem krajského soudu. Je tedy zavádějící tvrdit, že Vajnerová se ocitla v jisté množině obžalovaných "nedopatřením," byla prověřována i zproštěna stejně jako jiní účastníci řízení. U všech bývalých radních byla shledána nevina, skutku se všichni shodně dopustili, leč dle soudu nenesl znaky trestného činu.

František Gábor

František Gábor

Dneska politik ručí za svá rozhodnutí celým svým majetkem. Za tisícikorunovou odměnu v zastupitelstvu.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, politici jsou sice odpovědní za své jednání či hlasování, svým celým majetkem ale neručí.

František Gábor vyzdvihuje změnu režimu odpovědnosti před a po rekodifikaci občanského práva, v tomto případě však k výrazné změně nedošlo. I podle předchozího občanského zákoníku odpovídal každý za škodu, kterou způsobil porušením právní povinnosti, do této situace spadala i odpovědnost zastupitele.

Od nabytí účinnosti nového občanského zákoníku má zastupitel zákonem danou povinnost vykonávat svou funkci s nezbytnou loajalitou a potřebnými znalostmi a pečlivostí, nebo-li s péčí řádného hospodáře. Při porušení této povinnosti odpovídá zastupitel za škodu. Omezení není dáno zde a nebylo dáno ani ve "starém" občanském zákoníku, v obou případech tedy zastupitel mohl být "dlužen" až do výše svého majetku (jinak je tomu například u zaměstnanců.) Právem žalovat zastupitele ale disponuje obec či kraj, ve které zastupitel působí, v takové situaci pak zastupitelé žalují sami sebe, potažmo své předchůdce, za své jednání či hlasování. Nutno je také zmínit, že v případě hlasování v kolektivním orgánu je zpravidla důsledkem dělená odpovědnost a dělená finanční náhrada.

Při vzniku nového občanského zákoníku se opravdu šířily informace, že budou zastupitelé ručit celým svým majetkem. Šlo pouze o nedorozumění v terminologii. Od 1.1. 2014 se přijetím zákona o obchodních korporacích pouze zpřísnily podmínky ručení členů statutárních orgánů obchodních korporací, mezi které obec či kraj ale nepatří. Kromě toho ručení je institutem, kdy určitý subjekt se stává povinným plnit za jiný subjekt v případě, že by ten nemohl plnit svůj dluh sám. Odpovědnost za škodu způsobenou špatným zastupitelským rozhodnutím s tímto zdaleka nesouvisí, zastupitelé by neplnili dluhy obce, pouze by zaplatili škodu, která vznikla v důsledku jejich podílu na hlasování.

Druhá část výroku hovoří o odměně pro zastupitele. Pokud přistoupíme na nejméně ohodnocenou zastupitelskou pozici v krajském zastupitelstvu, dle nařízení vlády (příloha 2) zjistíme, že zastupitel v kraji do 600 000 obyvatel pobírá odměnu 3.859,- Kč měsíčně. Postupujeme-li stejně u obecního zastupitelstva (příloha 1), dojdeme k částce i menší než 299,- Kč měsíčně pro neuvolněné zastupitele obcí do 1000 obyvatel. František Gábor je však zastupitelem města Liberec, pohybuje se tedy přinejhorším v kategorii do 1.194,- Kč. Odměny zastupitelů se tedy mohou výrazně lišit. Výrok je však hodnocen jako nepravdivý především kvůli nekorektnímu vysvětlení zastupitelské odpovědnosti.

Zuzana Kocumová

Zuzana Kocumová

Bohužel se stalo, že sponzor, který kdysi dal peníze i Změně pro Liberecký kraj, tak byl nakonec odsouzen, my jsme tyto peníze okamžitě vrátili a od tohoto jednání jsme se jednoznačně distancovali.

Změna pro Liberecký kraj korupční jednání svého sponzora skutečně odsoudila a sponzorský dar mu vrátila zpět.

Odsouzeným sponzorem byl podnikatel Tomáš Absolon, který nynějšímu kandidátovi na hejtmana Mackovíkovi nabídl stotisícový úplatek, když pracoval jako ředitel záchranné služby Libereckého kraje. Absolon byl odsouzen k osmnáctiměsíčnímu podmíněnému trestu a k peněžní pokutě. Pro úplnost uvádíme, že Absolon je manželem předsedkyně zastupitelského klubu Změny pro Liberec Kateřiny Absolonové.

Změna se od sponzora v tiskové zprávě distancovala a vrátila mu 30 tisíc korun, které spolku daroval Absolon v červnu 2012, tedy ještě před krajskými volbami (nemůžeme to však dokázat výpisem z transparentního účtu, kde lze naleznout jen záznamy od 15. února letošního roku).

Jitka Volfová

Jitka Volfová

Naše kandidátní listina je sestavena z lidí, kteří s politikou v podstatě v minulosti nepřišli úplně do styku.

Na kandidátní listně hnutí ANO pro krajské volby v Libereckém kraji je 50 kandidátů, převážná většina z nich jsou členové hnutí. Lídryně kanadidátky Jitka Volfová je od roku 2014 zastupitelkou města Česká Lípa, Jana Pastuchová, číslo 13 na kandidátce, je dokonce poslankyní. Na kandidátce dále najdeme primátora Liberce Tibora Batthyányho, pod číslem 41 jeho náměstka Tomáše Kyselu, místostarostu Harrachova Jaroslava Čecha nebo místostarostku Turnova Janu Svobodovou. V tomto kontextu pak nemůžeme říci, že jde o lidi, kteří "s politikou v podstatě nepřišli úplně do styku," což činí výrok nepravdivým.

Zuzana Kocumová

Zuzana Kocumová

V protikorupčním programu do krajských voleb jsme měli např. vypsání protikorupčních grantů, to bohužel neprošlo krajským zastupitelstvem. Měli jsme vytvoření krajského protikorupčního pracoviště, které nyní všichni kritizují, že je spojeno jen s námi, ale když vznikalo, tak jsme nabízeli všem politickým stranám, aby v něm měli své zastpuení a ostatní strany to odmítaly.

Program Změny ke krajským volbám v roce 2012 je na internetu bohužel nedohledatelný, granty však měla udělovat protikorupční komise, kterou Rada kraje zrušila. Protikorupční pracoviště v kraji vskutku vzniklo, o nabídkách ostatním politickým stranám o podílení na jeho fungování jsme se však také nikde nedočetli.

Ohledně programu k minulým volbám jsme napsali e-mail Změně pro Liberecký kraj, do teď jsme se však odpovědi bohužel nedočkali. Protikorupční granty až ve výši dvou milionů korun měla podle médií udělovat protikorupční komise, která vznikla v kraji v dubnu 2013, v 29. července 2014 byla však usnesením (.pdf) Rady kraje zrušena. Jiné zmínky o protikorupčních grantech jsme bohužel také nenalezli.

V Libereckém kraji bylo skutečně v lednu 2014 vytvořeno krajské protikorupční pracoviště jako nezisková organizace, která na Liberecku navázala na práci sdružení Čmelák. Největším kritikem jeho práce je sám Liberecký kraj, který jej osočil ze lži a mystifikace. Kraj opakovaně uvádí, že je organizace napojena na spolek Změna - například z tohoto článku na krajských stránkách můžeme citovat: „Nepodepsaná tisková zpráva Krajského protikorupčního pracoviště, které založil pro svou potřebu krajský zastupitel a zároveň náměstek primátora Jan Korytář (Změna?),...“ O nabídce dalším politickým stranám, aby v něm měly své zastoupení, jsme taktéž na internetu nenalezli žádné informace.

Většinu informací z výroku kandidátky Změny se nám nepodařilo ověřit, celkově tedy výrok pokládáme za neověřitelný.

Dan Ramzer

Dan Ramzer

Já jsem starosta města Frýdlant. Tým, který mám tu čest vést, tedy těch 44 lidí, kteří jsou za mnou, tak nejsou spojeni s žádnou kauzou.

Dan Ramzer mluví o týmu, který vede jako starosta města Frýdlant. Zřejmě tak naráží na své podřízené, kteří pracují v rámci dané obce. Nejsme schopni korektně popsat jejich počet ani je vymezit konkrétně, tím pádem je pro nás nemožné sledovat, zda jsou tito lidé spojeni s některou kauzou. Výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.

Pavel Svoboda

Pavel Svoboda

Nelze říci, že lidé v hnutí ANO by byli úplně nepoznamenaní politikou. Byť na té úrovni obecní a krajské jsou to třeba lidé, kteří nikdy nekandidovali, ale na centrální úrovni jsou to lidé, kteří prošli ať už sociální demokracií nebo třeba ODS.

Politickou minulostí kandidátů hnutí ANO do krajského zastupitelstva do Libereckého kraje se zabýváme ve výroku Jitky Volfové. Mezi kandidáty ANO do kraje jsou skutečně lidé s žádnou nebo velmi krátkou politickou zkušeností a i to obvykle jen na komunální úrovni.

Co se celostátní úrovně týče, v poslaneckém klubu hnutí ANO najdeme řadu lidí, kteří již zkušenost s politikou mají. Sám předseda poslaneckého klubu Jaroslav Faltýnek byl dlouholetým členem ČSSD, za tuto stranu byl zastupitelem na komunální a krajské úrovni. Členkou ODS pak byla místopředsedkyně strany a Poslanecké sněmovny Jaroslava Jermanová. Členkou ČSSD byla i Věra Jourová, současná eurokomisařka, která byla v roce 2013 zvolena poslankyní za hnutí ANO. Poslanec Matěj Fichtner byl členem TOP 09. Další poslanci za hnutí ANO pak v minulosti kandidovali za jiné strany jako nestraníci, např. Roman Procházka kandidoval v letech 2006 a 2010 za ODS, ministr Richard Brabec kandidoval v roce 2002 do Sněmovny na kandidátce US-DEU, poslankyně Martina Berdychová v roce 2006 za SNK-ED.

Jana Hnyková

Jana Hnyková

Máme v našem kraji největší solární elektrárnu v Ralsku, kdy na to vlastně všichni občané doplácíme.

Skutečně v Ralsku se nachází největší solární (fotovoltaická) elektrárna Ralsko RA1, která byla spuštěna v roce 2010. V současné době ji vlastní ČEZ.

Co se týká doplácení, poslankyně Hnyková v kontextu debaty míní fakt, že odběratelé energií v celé zemi doplácejí za tzv. obnovitelnou složku, tedy se jim ceny energií zvyšují kvůli aktuálnímu nastavení podpory obnovitelných zdrojů energie - zejména pak solární energie.

Jitka Volfová

Jitka Volfová

My navrhujeme, že uděláme detailní registr budov, abychom viděli, jestli všechny krajské příspěvkové organizace sedí v budovách kraje, jestli nejsou uzavřeny nějaké nevýhodné smlouvy pro kraj, jestli jsou budovy kraje využívány, nenechávají se chátrat, protože každá zima se podepíše na tom majetku.

Kandidátka na hejtmanku za hnutí ANO má ve svém volebním programu skutečně vytvoření takového registru. Na webu se dočteme o snaze zavést detailní registr krajských budov. Dále se v programu píše o vykonání revize majetku s cílem ušetřit zbytečné výdaje.

Martin Půta

Martin Půta

(reakce na předchozí výrok) My samozřejmě ten registr budov máme. Včetně jejich energenitické náročnosti. Zaváděl se v roce 2013, protože jsme na začátku krajské vlády zjistili, že taková evidence neexistuje.

Jinak pravdivému výroku udělujeme výhradu z toho titulu, že přinejmenším ve své zveřejněné podobě neobsahuje informaci o energetické náročnosti budov a naopak obsahuje pouze seznam příspěvkových organizací kraje a jejich budov, ne zcela všechny budovy v majetku kraje. Je však možné, že tato část registru není veřejná.

Na stránkách Libereckého kraje je možné dohledat informaci o spuštění tohoto registru v srpnu 2014. V tomto registru najdeme informace o odboru, do kterého daný objekt spadá (budova, orná půda, atp.), její IČO a číslo popisné. Nenajdeme v něm však údaje o energetické náročnosti, jak hejtman uvádí.

Martin Půta

Martin Půta

My jsme například ušetřili díky soutěžím na dodávky energií a tepla za ty 4 roky zhruba 300 milionů korun. Většina těch peněz zůstala v rozpočtech těch příspěvkových organizací.

V dubnu 2013 Liberecký kraj oznámil, že začne nakupovat plyn a elektřinu na komoditní burze. Kraj si od toho sliboval, že díky velikosti zakázky osloví i velké dodavatele, kterým bude stát za to jít s cenou dolů a kraj dosáhne na nižší cenu.

Na začátku roku 2016 kraj konstatoval, že prostřednictvím aukcí energií kraj v rozmezí let 2013-2017 ušetřil více než 153 milionů korun. Tato úspora tedy zahrnuje celé volební období 4 let, o kterém Půta mluví a zasahuje i do období dalšího. Reálně tak bude úspora pro volební období 2012-2016 o něco nižší. Do které rozpočtové kapitoly ušetřené finanční prostředky putovaly nicméně nejde z veřejně dostupných zdrojů dohledat. Vzhledem k výrazně nižší částce však výrok hodnotíme jako nepravdivý.

Martin Půta

Martin Půta

V Libereckém kraji pracuje 4 tisíce lidí v sociální sféře. Když každému přidáte tisícikorunu měsíčně, je to 50 milionů za rok. My dáváme jako příspěvek do celé sociální oblasti 100 milionů korun.

Dle údajů ze schváleného rozpočtu Libereckého kraje na rok 2016 jde na oblast sociálních věcí a politiku zaměstnanosti částka přes 126 milionů korun, což přesahuje o 26 milionů sumu uvedenou Půtou. Žádné bližší údaje se dohledat nepodařilo.

Pokud jde o počet pracovníků v sociální sféře, nepodařilo se nám opět dohledat žádný relevantní doklad. ČSÚ na svých stránkách zmiňuje pro Liberecký kraj na rok 2014 jen souhrnný počet osob ve zdravotnictví a sociální oblasti a to ve výši 14,2 tisíce zaměstnaných.

Martin Půta

Martin Půta

Obnovili jsme tripartitu. Od začátku volebního období funguje ekonomická rada hejtmana, ve které zasedají zástupci významných zaměstnavatelů typu Denso, Preciosa nebo také lidé s nějakým podnikatelským příběhem, lidé, kteří třeba získali titul živnostníka roku.

Poslední volby do krajského zastupitelstva se konaly 12. a 13. října 2012. Nová rada pak nastoupila 27. listopadu 2012. Půta tvrdí, že ekonomická rada hejtmana se sešla na začátku volebního období, ta se sešla v polovině dubna 2013.

Je skutečně pravda, že v této radě zasedá firma Denso - konkrétně ředitel Dr. Ing. Karel Balatka a akciová společnost Preciosa - generální ředitel Ing. Ludvík Karl. V tomto týmu zasedá také Lukáš Pytloun, který v roce 2009 získal titul Živnostník roku Libereckého kraje.

Co se týče tripartity, ta začala fungovat v listopadu roku 2014, jejímž předsedou byl zvolen Martin Půta. Členové Rady hospodářské a sociální dohody Libereckého kraje (RHSD) jsou rozděleni klasicky do tří stran (zástupci kraje, zaměstnanců a zaměstnavatelů) po sedmi členech. Půta zmiňuje, že tripartita byla obnovena. Skutečně byla, již v roce 2002 existovala Rada hospodářské a sociální dohody.

Martin Půta

Martin Půta

My máme jako Starostové pro Liberecký kraj od roku 2011 transparentní účet.

Starostové pro Liberecký kraj mají založen transparentní účet u Fio banky. Fio banka ovšem nabízí u této služby k dispozici transakce pouze za poslední rok ode dne prohlížení. Z tohoto důvodu není možné ověřit platby až do roku 2011. Nicméně Starostové pro Liberecký kraj oznámili zřízení (pdf., str 1-2) tohoto účtu ve svých novinách v až srpnu 2012. Kromě toho ve zprávě (.pdf) z jednání zastupitelstva Libereckého kraje SLK uvádí založení účtu k 29. květnu 2012, a to pro potřeby krajských voleb. Z tohoto důvodu je nutno hodnotit výrok nepravdou, neboť transparentní účet byl podle výše uvedených vyjádření samotných SLK zřízen až nejdříve v květnu 2012, nikoli v roce 2011.

Dan Ramzer

Dan Ramzer

Já osobně sedím ve 2 představenstvech. V představenstvu ČSAD Liberec a frýdlantské vodárenské společnosti. A sedím v dozorčí radě školního statku. A sedím tam bezplatně, protože tak to ukládá protikorupční zákon.

Dan Ramzer (ODS) je skutečně jedním z členů představenstva ČSAD Liberec, a.s., kterou město spoluvlastní. Do této funkce byl zvolen 5. ledna 2016. Současně také figuruje již od roku 2004 v představenstvu Frýdlantské vodárenské společnosti, a.s.

Rovněž členem dozorčí rady zmíněného Školního statku Frýdlant, s.r.o., je od roku 2012. Vedle toho vykonává od roku 2007 funkci starosty města Frýdlant.Přičemž zmíněné město, jako řada dalších okolních obcí, vlastní akcie společnosti ČSAD Liberec, jíž je Ramzer členem.

Jak Ramzer správně uvádí, vztahuje se na něj tedy zákon č. 159/2006 Sb. o střetu zájmů, kde konkrétně § 5, (2) potvrzuje jeho tvrzení o nulovém nároku na finanční odměnu.

(2) Veřejnému funkcionáři uvedenému v § 2 odst. 1 písm. l) a m), který zastupuje kraj nebo obec v řídících, dozorčích nebo kontrolních orgánech podnikající právnické osoby, pokud v ní kraj nebo obec má podíl nebo hlasovací práva, nenáleží za tuto činnost odměna. Po kauze z roku 2012, kterou podle Libereckého deníku vyvolaly nepřiměřené odměny za práci v dozorčích radách, došlo k personální obměně v daných subjektech. V tomto období byl navržen i Dan Ramzer do rady Školního statku Frýdlant.

Dle dostupného vyjádření z roku 2013 pak patří tříčlenná dozorčí rada Školního statku Frýdlant skutečně mezi ty, kteří nejsou za svou činnost honorováni.

Výrok frýdlantského starosty Dana Ramzera proto hodnotíme jako pravdivý.

Pavel Svoboda

Pavel Svoboda

Na letošní kampaň jsme měli jen lehce přes milion korun.

Tento výrok hodnotíme jako neověřitelný. Na oficiálním portálu ČSSD pro Liberecký kraj není k nalezení transparentní účet, ze kterého bychom mohli údaje o rozpočtu na letošní kampaň vyčíst. Je zde pouze článek, který tvrdí, že " do krajské kampaně ČSSD počítá s rozpočtem necelých 1,5 milionu korun složeným z příspěvků okresních a krajské organizace, Lidového domu i darů členů a kandidátů strany ".

Lidie Vajnerová

Lidie Vajnerová

V Libereckém kraji nemáme dostatečně vzdělané lidi pro firmy, které v kraji pracují.

V Libereckém kraji jsou nejčastěji poptáváni pracovníci s ukončeným základním vzděláním a praktickou školou nebo výučním listem. Jak uvádí zpráva (.pdf, str. 8) liberecké pobočky Úřadu práce ČR, právě pro tuto skupinu lidí je v kraji nejvíce volných pracovních míst.

Následující tabulka ukazuje strukturu volných pracovních míst (VPM) dle požadovaného vzdělání:

Zdroj: Úřad práce

Firmy v Libereckém kraji se potýkají zejména s nedostatkem technicky vzdělaných odborníků. Potvrdila to mluvčí největšího zaměstnavatele v průmyslovém odvětví v Liberci.

Podle Úřadu práce firmy hledají zejména pracovníky do výroby a namísto vyššího vzdělání vyžadují nižší stupeň vzdělání a praxi. Problémem jsou však spíše nepříznivé pracovní podmínky, nevýhodné smlouvy, nízká mzda etc. Výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

Martin Půta

Martin Půta

Teď měníme poslední 3 měsíce úředníky a bývalé politiky ve školských radách za zástupce konkrétních firem. Jejich úloha je, aby ovlivňovali vzdělávací plány.

Podle § 168 odstavce a) zákona č. 561/2004 Sb. (školský zákon) se školská rada „vyjadřuje k návrhům školních vzdělávacích programů a k jejich následnému uskutečňování“.

Podle informací dostupných na webových stránkách Libereckého kraje a tiskové konference z jednání Rady kraje ze dne 7. září 2016 Rada kraje do školských rad na místo zástupců zřizovatele skutečně nominovala a k 1. říjnu 2016 jmenuje zástupce zaměstnavatelů. Na tomto kroku se dohodl kraj se Svazem průmyslu a dopravy podepsáním Regionální sektorové dohody pro Liberecký kraj mezi strategickými partnery dne 8. června 2015. (pdf str. 5). V minulosti byli ve většině případů jmenováni zastupitelé jednotlivých obcí. Mgr. Vladimír Opatrný je členem zastupitelstva města Jablonec nad Nisou, Ing. Marie Pavlová je členkou zastupitelstva města Liberec,Ing. Hana Vidnerová je zase členkou zastupitelstva města Frýdlant.

Mezi střední školy, do jejich školských rad jsou jmenováni noví členové patří: Střední textilní průmyslová škola, do jejíž rady byl nominován zástupce společnosti DIRECT ALPINE, Vyšší odborná škola sklářská a Střední škola Nový Bor bude mít ve své školské radě zástupce ze společnosti Crystalex CZ. V případě Střední uměleckoprůmyslové školy a Vyšší odborné školy Jablonec nad Nisou bude zástupce firmy Preciosa. Dále je to společnost GRUPO ANTOLIN Bohemia, která bude mít svého zástupce ve školské radě Střední školy a Mateřské školy Liberec a v neposlední řadě společnost BENTELER ČR, jejíž zástupce byl nominován za Liberecký kraj do školské rady Střední školy hospodářské a lesnické v obci Frýdlant.

Tento výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Zuzana Kocumová

Zuzana Kocumová

V programu máme i vybudování jednotného sídla pro zdravotnickou záchrannou službu, jsme v podstatě jediný kraj, který sídlo zdravotnické záchranné služby nemá a je to řešeno v mnoha jednotlivých budovách.

Změna pro Liberecký kraj má ve svém předvolebním programu (.pdf, str. 28) uvedeno, že vytipují vhodné místo a zasadí se o vybudování jednotného sídla Zdravotnické záchranné služby. V Libereckém kraji již dnes existuje centralizované Zdravotnické operační středisko, které se před časem přemístilo do nové budovy " Pro nové operační řízení nakonec Liberecký kraj získal prostory v areálu Krajské nemocnice Liberec, v budově v Klášterní ulici. " Stavební úpravy začaly probíhat v létě 2014 a prostory byly uvedeny do provozu 1. února 2016. Centralizované Zdravotnická operační střediska mají však všechny kraje, jak dokládáme níže. Pokud má Zuzana Kocumová na mysli sloučení těchto středisek do jedné budovy, nejsme bohužel schopni ověřit, zda jsou jednotlivá zázemí v krajích rozdělena či nikoli. Výrok hodnotíme proto jako neověřitelný. Centralizovaná Zdravotnická operační střediska v ostaních krajích: Plzeňský kraj, Jihomoravský kraj, Kraj Vysočina, Moravskoslezský kraj, Zlínský kraj, Olomoucký kraj (záložka "přednemocniční neodkladná péče - operační středisko"), Středočeský kraj, Karlovarský kraj, Ústecký kraj, Pardubický kraj, Jihočeský kraj a Královohradecký kraj.