Lze předejít kauzám methanol? Miroslav Kalousek x Bohuslav Sobotka, Boris Šťastný

Podle publikace OECD Factbook 2011-2012 je Česká republika zemí s jednou z nejvyšších měr spotřeby alkoholu mezi zeměmi OECD, konkrétně je na žebříčku OECD na čtvrtém místě za Francií, Portugalskem a Rakouskem (str. 275).

Na základě zjištěných informací hodnotíme výrok jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, daňové zatížení (spotřební daň) u lahve alkoholu se bude lišit podle množství čistého alkoholu.

Dle Finance.cz se spotřební daň u různých druhů alkoholu liší podle procent obsaženého etanolu. U litru čistého alkoholu činí spotřební daň 285 Kč. Dále se u tvrdého alkoholu platí DPH ve výši 20 %.

Na stejném místě je uveden i praktický příklad. Pokud půllitrová lahev Becherovky (38 %) stojí 160 Kč, tak spotřební daň činí 54,15 Kč, DPH pak 26,67 Kč. Dohromady se na daních zaplatí 80,82 Kč, což je 50,5 % z celkové ceny.

Litrová lahev alkoholu bude zatížena spotřební daní podle procent čistého alkoholu, za jedno procento čistého alkoholu se platí spotřební daň 2,85 Kč. V tabulce jsou ceny, které tvoří spotřební daň z litrových lahví, podle množství čistého alkoholu.

alkohol

spotřební daň

20 %

57 Kč

25 %

71,25 Kč

30 %

85,50 Kč

35 %

99,75

40 %

114 Kč

Například u 40% vodky s cenou 300 Kč. Bude spotřební daň činit 114 Kč a DPH 50 Kč. Celkově se tedy na daních zaplatí 164 Kč, což je 54,67 %.

U ovocené vodky s obsahem alkoholu okolo 17 % s cenou 200 Kč za litr bude spotřební daň činit 48,45 Kč a DPH 33,33 Kč. Celkově budou daně činit 81,78 Kč, což je 40,89 %.

Kolik procent z ceny budou činit daně záleží na obsahu čistého alkoholu v lahvi. DPH zůstává stejné (20 %), důležité je množství alkoholu, ze kterého se počítá spotřební daň. Stejně tak je důležitá výsledná cena. Platí tedy, že daně mohou, ale nemusí, tvořit většinu ceny za lahev.

Podle Ústavy ČR (čl.35, odst.2) prezident rozpustí Sněmovnu, pokud mu minimálně dvě třetiny poslanců (tedy 120) předloží příslušné usnesení.

Poslanec Boris Šťastný nehlasoval v prvním čtení (Vládní návrh zákona o změně daňových, pojistných a dalších v souvislosti se snižováním schodků veřejných rozpočtů) dne 6. června 2012 s vládní koalicí proti vrácení návrhu zákona navrhovateli a též ani proti zamítnutí předloženého návrhu - v obou případech nebyl přihlášen k hlasování.

V případě druhého čtení návrhu zákona ze dne 10. července opět poslanec Šťastný nehlasoval (nepřihlášen) s koalicí pro zkrácení lhůty mezi druhým a třetím čtením.

Třetí čtení návrhu zákona započalo hlasováním o zamítnutí návrhu, při kterém poslanec Šťastný hlasoval proti a tedy v souladu s hlasováním své strany. V následujícím hlasování pro vrácení ke druhému čtení se zdržel, aby nakonec podpořil v závěrečném hlasování návrh usnesení o přijetí tohoto zákona.

Po vrácení návrhu zákona Senátem zpět Poslanecké sněmovně poslanec Šťastný hlasoval pro jeho přijetí, z ODS bylo proti návrhu šest poslanců (Ivan Fuksa, Tomáš Úlehla, Radim Fiala, Marek Šnajdr, Jan Florián a Petr Tluchoř)

Výrok hodnotíme jako zavádějící. Boris Šťastný sice není jeden z šesti zmíněných poslanců, ale také se nedá říct, že ve všech čteních hlasoval pro daňový balíček - ve většině případů totiž nehlasova vůbec.

Výrok Miroslava Kalouska hodnotíme jako zavádějící, neboť je složen jak z pravdivé, tak i nepravdivé informace.

Ministr financí má sice pravdu v tom, že minimální spotřební daň z čistého lihu je v ČR 285 Kč. Tento údaj je dokázán v tabulkách (.pdf str. 21) Evropské komise.

Nicméně podle článku 3 směrnice 92/84/EEC Rady EU činí minimální spotřební daň z čistého lihu pro státy Evropské Unie a) 5,5 €/l nebo b) 10€/l.

Nižší sazba (5,5 €/l) platí pro státy, které na konci roku 1992 nebo při vstupu do EU měly sazbu nižší než 10 €/l. Naopak vyšší sazba (10 €/l) platí pro státy, které na konci roku 1992 nebo při vstupu do EU měly sazbu vyšší než 10 €/l.

Spotřební daň z lihu byla v ČR pro rok 2004 stanovena na 265 Kč/l, což dne 30. dubna (den před vstupem do EU) podle tehdejšího kurzu ČNB činilo 8,14 euro. Tím pádem ČR spadá do kategorie nižší sazby (5,5 €/l). Tuto sazbu uvádí i Vladimír Nováček ve své diplomové práci s názvem "Spotřební daň z lihu" (.doc str. 18) z roku 2012.

Minimální spotřební daň z čistého lihu v Evropské unii činí 1000 Euro na hektolitr, čili 10 Euro na litr čistého lihu, jak uvádí Evropská komise ve svých tabulkách spotřebních daní.

Zároveň v tomto dokumentu můžeme také nalézt výše spotřebních daní z čistého alkoholu zemí EU:

ZeměSpotřební daň na hektolitr čistého alkoholu (Euro)Spotřební daň na hektolitr čistého alkoholu (Kč)Spotřební daň na litr čistého alkoholu (Euro)Spotřební daň na litr čistého alkoholu (Kč)Švédsko5474137 638,2554,741 376,38Finsko4340109 124,9643,401 091,24Velká Británie311978 424,1331,19784,24Irsko311378 273,2731,13782,73Řecko245061 602,8024,50616,02Dánsko201350 614,8720,13506,14Belgie175244 052,2917,52440,52Francie166041 739,0416,60417,39Nizozemí150437 816,5815,04378,17Estonsko149037 464,5614,90374,65Malta140035 201,6014,00352,02Lotyšsko132533 315,8013,25333,16 Německo130332 762,6313,03327,63 Litva127932 159,1812,79321,59Slovinsko120030 172,8012,00301,73 Česko114628 815,0211,46288,15Polsko113228 463,0111,32284,63 Portugalsko110927 884,7011,09278,85 Slovensko108027 155,5210,80271,56 Lucembursko104126 174,9010,41261,75 Rakousko100025 144,0010,00251,44 Maďarsko98424 741,709,84247,42Španělsko83020 869,528,30208,70Itálie80020 115,208,00201,15Rumunsko75018 858,007,50188,58Kypr59815 036,115,98150,36Bulharsko56214 130,935,62141,31

Oficiální údaje v Eurech jsou platné k 1. červenci 2012, údaje v Kč jsou přepočítány dle středového kurzu ze dne 1. října 2012 (1 Euro = 25,144 Kč).

Česká republika nepatří k zemím, které by měly spíše vyšší spotřební daň z čistého lihu v rámci EU. Z hlediska ČR a jejích sousedů má naše země druhou nejvyšší spotřební daň. Pouze Rakousko se pak ze států sousedících s ČR pohybuje přesně na minimu.

Abychom dodali naprosto vyčerpávající kontext, pro některé státy nemusí být minimální daň ani zmíněných 10 euro na litr čistého lihu. Podle článku 3 směrnice 92/84/EEC Rady EU činí minimální spotřební daň z čistého lihu pro státy Evropské Unie a) 5,5 €/l nebo b) 10€/l. Nižší sazba (5,5 €/l) platí pro státy, které na konci roku 1992 nebo při vstupu do EU měly sazbu nižší než 10 €/l. Naopak vyšší sazba (10 €/l) platí pro státy, které na konci roku 1992 nebo při vstupu do EU měly sazbu vyšší než 10 €/l.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, ačkoliv Zákon o spotřebních daních byl schválen již v roce 2003, tedy nikoliv v letech 2004-2005. Bohuslav Sobotka byl ale členem všech vlád Sociální demokracie v letech 2002 až 2006.

Takzvané kolkování lihovin bylo zavedeno Zákonem o povinném značení lihuč. 676/2004 Sb., účinným od 1.1.2005. Stejný zákon svěřuje celnímu ředitelství a celním úřadům kompetence v oblasti administrace a kontroly značení lihu.

Zákon o spotřebních daních č. 353/2003 Sb., účinný od 1.1.2004 v části třetí omezuje prodej lihovin a tabákových výrobků na tržištích, v tržnicích a mimo provozovny určené k prodeji zboží a poskytování služeb kolaudačním rozhodnutím podle zvláštního právního předpisu.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě informací uvedených na webu ministerstva financí a poslanecké sněmovny. V rámci volebního období 2002-2006(vláda ČSSD), byl schválen Zákon o registračních pokladnách, odkaz na projednávání v rámci poslanecké sněmovny naleznete zde. Dále je na webu poslanecké sněmovny uvedeno, že schválení zákona, který pozastavil povinné používání registračních pokladen bylo realizováno v rámci volebního období 2006-2010, tedy vlády Mirka Topolánka.

Níže uvádíme jednotlivé citace z webu Ministerstva financí, které upřesňují časovou souslednost jednotlivých událostí. "Dne 16. listopadu 2006 byla ve Sbírce zákonů publikována novela ustanovení § 23 odst. 1 zákona č. 494/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 215/2005 Sb., o registračních pokladnách a o změně některých zákonů (zákon o registračních pokladnách), tzn. tímto dnem nabývá účinnosti. Povinný subjekt je tedy povinen, dle novelizace ustanovení § 23 odst. 1 zákona o registračních pokladnách, zajistit evidenci plateb prostřednictvím registrační pokladny nejpozději k 1. lednu 2008.""Dne 5. října 2007 prezident republiky Václav Klaus podepsal zákon ze dne 19. září 2007 o stabilizaci veřejných rozpočtů, jehož součástí je i návrh změny zákona o registračních pokladnách, ve smyslu zrušení povinného používání registračních pokladen povinnými subjekty od 1.1.2008. Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1.1.2008". Na základě výše uvedených informací tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.

Dle sdělení generálního ředitele Generálního ředitelství cel z 18. září 2012 bylo v roce 2011 prostřednictvím více než 10 000 kontrol skutečně zajištěno přes 1500 hektolitrů ethanolu.

Výrok ministra financí Kalouska tedy na základě těchto informací hodnotíme jako pravdivý.

Dle sdělení generálního ředitele Generálního ředitelství cel z 18. září 2012 bylo v roce 2012 doposud provedeno více než 8 000 kontrol, během nichž bylo zajištěno přes 1 300 hektolitrů ethanolu.

Výrok ministra financí tedy na základě této tiskové zprávy hodnotíme jako pravdivý.

Tento výrok označujeme za nepravdivý.

Podle tiskové zprávy Celní správy ČR ze dne 18. 9. 2012 bylo za posledních pět let (nikoliv čtyři) v daňové oblasti zahájeno prověřování podezření ze spáchání trestného činu v 285 případech. Na základě tohoto faktu označujeme výrok za nepravdivý, neboť si ministr financí uvedením pouhých čtyř let svůj argument vylepšuje.

Výrok ministra financí potvrzuje vyjádření mluvčího Genernálního ředitelství cel (GŘC) Jiřího Bartáka, který dne 18. září v pořadu Hyde Park uvedl:

"Během minulých let jsme nikdy v žádném vzorku nenašli nadlimitní množství metanolu ani jiné látky, která by někoho mohla otrávit, anebo zabíjet."

Nicméně upozorňujeme, že o tom, zda jedovaté látky byly v minulosti v alkoholu obsaženy se vedou spekulace. Sdružení výrobců lihovin tvrdí, že celníci jedovaté látky objevili. Celou záležitostí se bude zabývat v následujících dnech Generální inspekce bezpečnostích sborů.

Výrok Miroslava Kalouska hodnotíme jako pravdivý na základě informací dostupných v Knihovně připravované legislativy (klikněte na záložku hledání a zde hledejte podle názvu toto slovní spojení: " Návrh zákona o povinném značení lihu "). Sem byl zákon vložen 13.8. 2012, přičemž připomínkové období trvalo do 10.9. 2012.

Na webových stránkách Hospodářské komory ČR je pak dostupná Předkládací zpráva (.doc), ve které se na druhé stránce v posledním odstavci uvádí: "Současně však zefektivněním kontrolní činnosti dojde k posílení ochrany spotřebitele před nekvalitním lihem a k ochraně poctivě podnikajících subjektů před prodejem mimobilančního lihu."

Dle zpráv serverů Českého rozhlasu a Vaše věc z 21. září 2012 zakázala ruská federální služba na ochranu spotřebitelů dovoz alkoholu z ČR s obsahem alkoholu nad 20 %. 30.9. informoval například zpravodajský server iDNES.cz, že Rusko zavedlo navíc ještě dodatečné opatření - zakáz prodeje lihovin nad 20% vyrobených mezi daty 1. ledna 2012 a 26. září 2012.

V době, kdy Bohuslav Sobotka tento výrok vyřkl, sice dovoz do Ruska zakázán byl, ale nebyla to nejaktuálnější novinka. Tou bylo představení dodatečného opatření zákazu prodeje lahví z roku 2012.

Potravinářská komora ve své tiskové zprávě ze dne 14. září 2012 navrhuje zavedení registračních pokladen v gastro sektoru.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě citací slov ministra financí. V televizní debatě Partie z 23.9 na Prima Family ministr uvedl doslovně: " ...chceme to s panem ministrem Kubou předložit do vlády, že by otázka obchodu s pohonnými hmotami, protože tam je to opravdu ten velký makroekonomický problém, že by nebyla živností volnou, ale že by byly živností vázanou, že by byla vázána na udělování licencí. A já jsem hluboce přesvědčen, už jsem to řekl tento týden, že bychom tuto úvahu měli rozšířit na veškeré zboží zatížení spotřební daní, asi s výjimkou piva, ale na cigarety a na etanol rovněž."

O tomto postoji Miroslava Kalouska jsme se mohli dočíst také před jeho vystoupením na Primě, v článku z 19. září.

Šéf útvaru pro ochranu prezidenta Jiří Sklenka odstoupil v sobotu 29.9. večer. Podle svých slov se rozhodl vyvést ze selhání svého útvaru odpovědnost, a to přesto, že osobně neměl s incidentem co do činění.

V orgánech, které vykonávají kontrolní funkci v případech otrav methylalkoholem, nikdo osobní odpovědnost nevyvodil a svůj úřad neopustil.

Generální ředitel Generálního ředitelství cel Pavel Novotný v Otázkách Václava Moravce ze dne 23. 9. 2012 odmítl možnost pochybení Celní správy v kauze "Metyl" a osobní odpovědnost podle svého vyjádření vyvozovat nehodlá: " Pokud by se ukázalo, že to šlo o zásadní systémové pochybení, pak bych nabídl panu ministrovi svoji rezignaci. " (iHNed.cz, 27. 9. 2012)

Informace o případném odstoupení ústředního ředitele ani jiného zaměstnance Státní zemědělské a potravinářské inspekce nepřináší žádné informace ani tisk, ani oficiální web SZPI, soudíme proto, že k žádné personální změně v této instituci nedošlo.

Situace hlavního hygienika ČR Michala Víta je odlišná. Vít si již půl roku vybírá neplacené volno a je vyšetřován za zmanipulování výběrového řízení. Prozatím se neobjevují informace o jeho úmyslu rezignovat, ale spekuluje se o jeho odvolání (lidovky.cz, 14. 9. 2012; iDNES.cz, 20. 9. 2012). To může udělat Vláda ČR.

V žádné krajské hygienické stanici nebyly zaznamenány personální změny na vrcholové úrovni.

Na základě zjištěných informací hodnotíme výrok jako pravdivý.

Na základě informací z médií, která kauzu podrobně sledovala, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Výrok Bohuslava Sobotky pochází ze dne 30. září, kdy na našem území bylo skutečně evidováno 26 smrtelných otrav závadným alkoholem. Informace o další oběti přinesla Česká tisková kancelář a poté média až o den později. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť Vláda skutečně uložila všem příslušným institucím zpracování analýzy situace černého trhu s alkoholem v ČR, která musí být do konce října 2012 předložena Vládě.

Usnesení Vlády ČR ze dne 19. září 2012 č. 689 (.pdf): "Vláda... ukládá... ministru financí zpracovat ve spolupráci s ministry vnitra, zemědělství, průmyslu a obchodu a zdravotnictví analýzu činnosti státní správy, především finanční a celní správy, Státní zemědělské a potravinářské inspekce, České obchodní inspekce, hygienické služby a Policie České republiky v oblasti postihování černého trhu s alkoholem a předložit tuto analýzu vládě do 31. října 2012 k projednání."

Výrok hodnotíme jako pravdivý, nedovolená výroba lihu v novém trestním zákoníku není, tato změna proběhla za ministra spravedlnosti Pospíšila.

Podle ministerstva spravedlnosti byl nový trestní zákoník (zákon č. 40/2009 Sb., ve znění zákona č. 306/2009 Sb.) schválen v roce 2009 a nabyl účinnosti 1. ledna 2010. Nový trestní zákoník nahradil trestní zákon č. 140/1961 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Nedovolená výroba alkoholu skutečně v novém trestním zákoníku není, nejedná se tedy o trestný čin.

Předchozí trestní zákon č. 140/1961 Sb., ve znění pozdějších předpisů považoval nedovolenou výrobu lihu za trestný čin (§ 194a, odst. 1 a 2).

Nový trestní zákoník je z 8. ledna 2009, v té době byl ministrem spravedlnosti ve vládě Mirka Topolánka Jiří Pospíšil.

Výrok hodnotíme jako pravdivý.

Zmíněný zákon prošel Poslaneckou sněmovnou ČR ve třetím čtení hlasy ČSSD, KSČM, KDU-ČSL a US-DEU, proti skutečně byli téměř všichni přítomní poslanci ODS (jeden se zdržel) a nezařazený poslanec Tomáš Vrbík (zvolený za US-DEU).

Proti návrhu hlasovali i senátoři ODS, pouze senátor Alexandr Novák se zdržel (hlasovalo se za sníženého kvóra v situaci, kdy ještě nebyli jmenováni senátoři právě zvolení do funkcí).

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě brífinku, který proběhl 24. 4. 2012 po jednání Komise pro kontrolu BIS. Pro upřesnění uvádíme, že Bohuslav Sobotka hovoří o výboru pro bezpečnost v rámci něhož potom působí Stálá komise pro kontrolu činnosti Bezpečnostní informační služby,jejíž předsedou je Richard Dolejš(člen ČSSD). V rámci Výše zmíněného brífinku Richard Dolejš uvedl, že se bude dále zabývat otázkou úniku odposlechů mezi Bémem a Janouškem. V souvislosti s tím zaslal otázky jak řediteli BIS, tak předsedovi vlády Petru Nečasovi. Reakce BIS na tyto otázky však spadají do kategorie důvěrné, a proto nejsou uveřejněné. Závěrem bychom ještě rádi poznamenali, že obdobný výrok Bohuslava Sobotky zazněl již 20.května v Otázkách Václava Moravce s podtitulem Korupční kauzy v nejvyšších kruzích. Odkaz na analýzu této diskuze naleznete zde. Na základě výše uvedených informací tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.

Úřady práce skutečně na počátku roku 2012, kdy byl zaveden nový systém pro vyplácení sociálních dávek, zaznamenaly vzhledem k softwarovým nedostatkům řadu problémů, které se negativně promítly do vykonávání této agendy. O této problematice průběžně informovala česká média, například iDnes či aktuálně.cz. Zároveň je vhodné poznamenat, že navzdory nedostatkům systému, které neumožňovaly hladké vyřizování této agendy, se úřadům práce podařilo, i když se zpožděním, vyplatit 99% dávek.

Zůstává však pravdou, že selhání systému do jisté míry ochromilo úřady práce.

Situace na konci září 2012 nebyla sice zcela v pořádku, na což odkazuje server iDnes.cz ve zprávě o zpoždění vyplácení dávek postiženým, avšak o kolapsu pracovních úřadů již hovořit nelze.

Výrok vzhledem k výše uvedenému hodnotíme jako zavádějící.

Česká strana sociálně demokratická má výhrady k částečné privatizaci důchodového systému a nadto má za to, že spuštění tzv. druhého (také fondového) pilíře této reformy dříve než v roce 2015 je předčasné. Svůj odmítavý postoj k této části důchodové reformy vyjadřuje na svém oficiálním webu ze stranické pozice, kde vyjadřuje souhlas s vetem druhého pilíře prezidenta Václava Klause, reformu ale kritizují i jednotliví členové ČSSD, např. Hana Orgoníková na svém blogu.

Na základě zjištěných informací hodnotíme výrok jako pravdivý.

Výrok Miroslava Kalouska označujeme jako pravdivý a to na základě informací dostupných na webových stránkách Senátu ČR a Prezidenta ČR.

Na webu Senátu ČR naleznete stránky věnované Návrhu zákona o důchodovém spoření a Návrhu zákona o doplňkovém penzijním spoření. Oba dva zákony byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů a jsou tedy platné, přičemž jejich platnost je od 1. ledna 2013, jak se můžete dočíst v Senátním tisku č. 190 popř. 191, které jsou dostupné na výše odkazovaných stránkách.

Na webových stránkách kanceláře prezidenta se můžeme v tiskové zprávě ze dne 24. září 2012 dočíst, že: "Loni jsem k předcházejícím zákonům týkajícím se změny důchodového systému, tedy k zákonu ze dne 6. listopadu 2011, o důchodovém spoření, později vyhlášenému pod č. 426/2011 Sb., zákonu ze dne 6. listopadu 2011, o doplňkovém penzijním spoření, později vyhlášenému pod č. 427/2011 Sb., zákonu ze dne 6. listopadu 2011, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o důchodovém spoření a zákonu o doplňkovém penzijním spoření, vyhlášenému později pod č. 428/2011 Sb., svůj podpis nepřipojil. Vzhledem k tehdejším obstrukcím opozice jsem ale tyto zákony Poslanecké sněmovně přímo nevrátil. Dnes však nastala situace, kdy svůj postoj k navrhovaným změnám musím vyjádřit zcela jednoznačně." Ve zprávě Důchodová reforma: Potopí ji veto prezidenta? na serveru duchodovareforma.cz se uvádí, co prezident vetoval: " Václav Klaus vytknul důchodové reformě absenci širšího konsenzu v odborné i politické sféře a vetoval dílčí část reformy, která technicky upravovala výběr pojistného do fondů II. pilíře. Veto tedy nemá vliv na důchodovou reformu jako celek, nedotkne se třeba vůbec reformy penzijního připojištění. "

Výrok ministra Kalouska je s jistou výhradou pravdivý. Zákony, které spouští důchodovou reformu, byly skutečně prohlasovány Poslaneckou sněmovnou osmkrát, šestkrát z toho však pro jejich podporu hlasovala pouze většina přítomných poslanců a ne většina všech poslanců. Nicméně i přes tuto skutečnost hodnotíme výrok ministra financí jako pravdivý.

Miroslav Kalousek mluví zjevně o 2 legislativních normách. Jde o Zákon o důchodovém spoření a také o Zákon o doplňkovém penzijním spoření. V rámci sněmovního legislativního procesu šlo o tisky 412 a 413.

Zákon o důchodovém spoření: V 1. čtení se hlasovalo o zamítnutí tohoto návrhu zákona. Návrh na zamítnutí však přijat nebyl (vládní návrh zákona podpořilo 97 z 162 přítomných poslanců).

2. čtení návrhu zákona pak přineslo hlasování o zkrácení lhůty k projednání pro třetí čtení na 48 hodin. Pro tento vládou preferovaný postup hlasovalo 84 z 148 přítomných poslanců.

Hlasování ve 3. čtení - návrh vlády podpořilo 86 ze 147 přítomných poslanců.

Hlasování po zamítnutí Senátem - návrh vlády podpořilo 109 ze 179 přítomných poslanců.

Zákon o doplňkovém penzijním spoření: V 1. čtení se hlasovalo o zamítnutí tohoto návrhu zákona. Návrh na zamítnutí však přijat nebyl (vládní návrh zákona podpořilo 98 ze 166 přítomných poslanců.

2. čtení návrhu zákona pak přineslo hlasování o zkrácení lhůty k projednání pro třetí čtení na 48 hodin. Pro tento návrh, který podporoval vládní představu, hlasovalo 85 z 149 přítomných poslanců.

Hlasování ve 3. čtení - návrh vlády podpořilo 86 z 149 přítomných poslanců.

Hlasování po zamítnutí Senátem - návrh vlády podpořilo 109 ze 179 přítomných poslanců.

Dohromady se tedy o 2 návrzích zákonů penzijní reformy hlasovalo v Poslanecké sněmovně osmkrát. Ministr financí mluví o "většině poslanců Poslanecké sněmovny", nicméně korektně by bylo třeba uvést, že šlo o většinu přítomných poslanců. Každopádně tyto vládní návrhy prošly Sněmovnou vůlí většiny přítomných poslanců, tudíž můžeme s jistou dávkou tolerance výrok hodnotit jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Výsledky voleb do Poslanecké sněmovny 2010 určili koalici stran ODS, TOP 09 a VV 118 z 200 mandátů.

Tento výrok hodnotíme jako nepravdivý. V programovém prohlášení vlády se explicitně dočteme o snaze eliminovat stávající degresi daně z příjmu nad stropy sociálních a zdravotních odvodů. Kalouskův návrh přesně tento bod mění a je tedy v souladu s programovým prohlášením vlády, ať už ho politici označují za druhou sazbu daně, solidární příspěvek nebo jinak.

iDnes.cz: "Ministr financí také hájil vyšší zdanění lidí s měsíčním příjmem nad čtyřnásobkem průměrné mzdy, tedy zhruba nad 100 tisíci korun měsíčně. "Někteří novináři ve své nekonečné tuposti tomu říkají milionářská daň. Žádná milionářská daň to není, to by byla daň z majetku. Tohle je daň z příjmu. Říkat tomu druhá sazba daně je fér, ale v ODS je to zakázané slovo, tak tomu říkáme solidární příspěvek," uvedl Kalousek. Fakticky také nejde o znevýhodnění lidí s nejvyššími příjmy, ale jen vyrovnání podmínek vůči lidem s příjmy nižšími. Zatím totiž lidé, kteří vydělávají nejvíc, platí fakticky daně nižší, a to díky stropu pro odvody na sociální a zdravotní pojištění."

Programové prohlášení vlády (.pdf - str. 5): "Vláda nechce zvyšovat progresi daně z příjmů fyzických osob. Vláda eliminuje degresi u této daně nad stropy sociálních a zdravotních odvodů do roku 2012 v souvislosti s důchodovou reformou a novým zákonem o daních z příjmů."

Dle dokumentu dostupného na webových stránkách vlády ČR tam tato věta opravdu je. Nachází se na straně 5 sekci Snižování administrativní zátěže, podpora podnikání, zjednodušování legislativy.

Výrok hodnotíme jako pravdivý.

Podle programu schůze (.doc) vlády konané 24.8.2011 předkládá Návrh zákona o změně zákonů v souvislosti se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů, kterým se mj. ruší “superhrubá mzda”, Ministerstvo financí ČR. Zákon prošel legislativním procesem a je platný od 30.12.2011.

Návrh na zrušení stropů pro výpočet zdravotního pojištění byl součástí balíčku daňových změn, který byl sněmovnou zamítnut 5.9.2012. Vláda však v zápětí zákon znovu předložila (.pdf) do sněmovny ve stejném znění a spojila s ním žádost o vyslovení důvěry.

Výrok hodnotíme jako zavádějící. Existuje část poslanců z ODS, kteří sice hlasovali pro zvýšení DPH a v současnosti zvyšování kritizují, ale také je několik poslanců, kteří zvyšování DPH kritizují, ale v září 2011 pro zákon nehlasovali (buď byli omluveni nebo nebyli přihlášeni).

Třetí čtení Novely zákona o dani z přidané hodnoty proběhlo 2. září 2011. Z 53 poslanců za ODS byli 4 omluveni (Ivan Fuksa, Tomáš Úlehla, Jaroslava Wenigerová, Jaroslav Krupka), 8 nebylo přihlášeno (Walter Bartoš, Pavel Svoboda, Jan Bauer, Pavel Drobil, Pavel Bém, Radim Fiala, Marek Šnajdr, Dana Filipi), proti hlasoval pouze Vít Němeček, zbylá část ODS (40 poslanců) hlasovalo pro.

V současnosti se jedná o další zvyšování DPH na 15 % a 21 %. Tenhle vládní balíček nechtějí podpořit Petr Tluchoř, Tomáš Úlehla, výhrady mají Marek Šnajdr, Ivan Fuksa, Jan Florián a Radim Fiala. Podle dalších informací bude poslanec Boris Šťastný hlasovat proti vládě, pokud premiér předloží k hlasování stejný balíček o zvýšení daní a spojí jej s hlasováním o důvěře vládě.

Při hlasování o vyšším DPH 2. září 2011 byli Fuksa a Úlehla omluveni a nezúčastnili se, Fiala a Šnajdr nebyli přihlášeni, takže také nehlasovali (v současnosti kritizují zvyšování DPH).

Bohuslav Sobotka se s největší pravděpodobností opírá o stanovisko (.pdf) ČMKOS k návrhu státního rozpočtu na rok 2013 z 20. září 2012.

V části I.c) zpráva pojednává o rizicích návrhu státního rozpočtu, tedy o možných výpadcích příjmů rozpočtu. Tato rizika souvisejí dle ČMKOS se třemi "neznámými", které je možné pouze předpovídat. Zaprvé bude dle ČMKOS hrát roli správnost odhadu ekonomického růstu v roce 2013. Vláda, dle své červencové prognózy (jenž představuje základní makroekonomická východiska pro návrh státního rozpočtu na rok 2013), počítá s jednoprocentním růstem HDP oproti roku 2012. ČMKOS odhaduje, že ekonomika bude spíše stagnovat, nebo bude v recesi. Druhým rizikovým faktorem je dle ČMKOS konečný objem výběru DPH při plánovaných zvýšených sazbách DPH na 15 a 21%. Dle ČMKOS je odhad Ministerstva financí v oblasti příjmů státního rozpočtu z DPH příliš optimistický. Třetím faktorem, o němž zpráva hovoří je možný výpadek příjmů státního rozpočtu v důsledku implementace důchodové reformy, tedy zavedení druhého pilíře důchodového systému, který bude záviset na počtu obyvatel, kteří se do druhého pilíře přihlásí. Na straně 9 pak ČMKOS uzavírá, že tyto faktory představují finanční rizika v rozmězí 45-60 miliard korun.

Výrok Bohuslava Sobotky hodnotíme na základě uvedených informací jako neověřitelný, jelikož skutečné hodnoty příjmů státního rozpočtu v roce 2013 lze v současné době pouze odhadovat na základě různých, taktéž odhadovaných, makroekonomických ukazatelů.

Tento výrok Miroslava Kalouska jsme pro vás ověřovali v červenci 2012 po Otázkách Václava Moravce na téma: Oprávněná obvinění v kauze CASA? Výsledky reformních kroků vlády - Miroslav Kalousek x Bohuslav Sobotka. Situace se od té doby nijak nezměnila, a my tak nadále označujeme tento výrok jako nepravdivý.

Tehdy jsme došly k tomuto závěru:Výrok Miroslava Kalouska je na základě dohledaných programových materiálů a rozhovoru Bohuslava Sobotky pro MF Dnes hodnocen jako nepravdivý.

V současnosti je složená daňová kvóta na úrovni 34,7 %, toto číslo potvrzuje i sám ministr financí Kalousek. V programových prioritách ČSSD je uvedeno, že chtějí zvýšit složenou daňovou kvótu alespoň na úroveň 36 % (.pdf., str 24). ČSSD tedy chce tuto kvótu zvýšit, ale není patrné o kolik. Stanovili pouze minimální hranici 36 %, což byla úroveň které byla kvóta v roce 2008. To by oproti současnému stavu znamenalo navýšení o 1,3 procentního bodu. Jediný zdroj, který toto Kalouskovo tvrzení potvrzoval byly Parlamentní listy, které se odvolávaly na rozhovor MF Dnes s Bohuslavem Sobotkou. V tomto rozhovoru ale Bohuslav Sobotka mluví o zvýšení sazby o dva až tři procentní body, nikoli 3 až 4, jak upraveně uvádí Parlamentní listy. Jelikož v případě složené daňové kvóty představuje každý procentní bod výrazný rozdíl, hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Výrok předsedy ČSSD je zavádějící, neboť správně popisuje problematiku daní ve volebních programech ČSSD a ODS, nicméně u TOP09 se dopustil omylu, neboť strana v konkrétním případě zvyšování (nepřímých) daní nevyloučila.

ODS ve svém volebním programu (.pdf) pro sněmovní volby 2010 (Řešení, která pomáhají) v části Daně a veřejné finance formulují svůj závazek: " Jednoduché a nízké daně. Výrazně zjednodušíme a zpřehledníme daňové zákony. To povede k transparentnosti výběru daní a sníží míru daňových podvodů. Zároveňudržíme daně na současné úrovni (tedy na úrovni roku 2010). Nezvýšíme ani odvodyna sociální pojištění."TOP09 ve volebním programu pro parlamentní volby 2010 v části Hospodářská politika - 3. Daně jednodušší, srozumitelnější, bez výjimek popisuje především snahu o zjednodušení daňového systému a také rušení některých daňových výjimek. V části programu Reforma důchodového systému však TOP09 konkrétně uvádí: " Výpadek příjmů stávajícího průběžného systému financování důchodů pokryje vláda z aktiv společnosti ČEZ a v případě nutnosti z nepřímých daní." Tato formulace ukazuje, že strana zcela neodmítla zvyšování daní, konkrétně připustila zvýšení nepřímých daní a to v souvislosti s důchodovou reformou.

ČSSD měla ve svém Velkém volebním programu ČSSD pro volby 2010 (.pdf) v bodu 3. V oblasti daní tyto teze: " Vrátíme se k úrovni daňové kvóty z let 2005-2007 (tedy k vyšší daňové kvótě). Zavedeme nové daňové pásmo pro lidi s příjmem přes 1,2 mil. Kč ročně - 38%. U daně z příjmu právnických osob vrátíme sazbu daně na úroveň roku 2008 (tedy o 2 procentní body zvýšení) .

Bohuslav Sobotka má pravdu, když hovoří o programu ČSSD a ODS, tj. sociální demokraté skutečně ve volebním programu měli zakomponováno zvýšení daní, naproti tomu ODS zvýšení daní odmítala. TOP09 sice hovoří v oblasti daní spíše o zjednodušování daňového systému a ne o sazbách daní, nicméně ve spojitosti s důchodovou reformou TOP09 nevyloučila zvýšení daní nepřímých. Výrok předsedy ČSSD je tak hodnocen jako zavádějící.

Volební program TOP 09 (.pdf) pro volby do Poslanecké sněmovny 2010 na straně 9 říká, že vláda nechce zvyšování daní, ale na straně 19, jak pan ministr Kalousek ve výroku zmiňuje, připouští možnost zvýšení nepřímých daní v návaznosti na výpadek příjmů průběžného důchodového systému způsobený penzijní reformou.