Silvestrovský speciál 2021

Na začátku je nutné se zeptat, zda si poslanec Patrik Nacher holil nos, nebo se mu zranění stalo během běžného holení tváře. První variantu částečně sám vyvrací v odpovědi pod tweetem, kde zmiňuje, že chlupatý nos nemá. Můžeme tedy vyvrátit tvrzení, že by se mu to stalo při holení nosu.  

Je tedy možné se říznout na nose během holení tváře? Naše redakce to vyzkoušela a přišla s následujícím vysvětlením. Ve spěchu při horlivém pohybu žiletkou seshora dolů na jedné straně tváře může člověk zavadit žiletkou o svůj nos, když přechází na druhou stranu tváře. Tento incident se tedy může stát, ale je velmi nepravděpodobný. Z tohoto důvodu raději přikládáme návod, jak se správně holit. 

1. Žiletka nebo břitva musí být vždy dokonale ostrá, jinak je vlastně nemožné se nepořezat či nepodráždit. Žiletku je třeba pravidelně vyměňovat, interval je opět poměrně individuální, ale pohybuje se zhruba od 2 do 10 oholení.
2. Doporučuje se holit zásadně ve směru růstu chlupů (toto ovšem platí jen pro žiletky, při holení holicím strojkem se doporučuje krouživý pohyb po pokožce).
3. Ačkoliv by se mohlo zdát, že je jedno, v jaké části dne tento úkon zahájíte, opak je pravdou. Je vědecky dokázáno, že lidská pokožka je nejcitlivější, a tedy nejvíce náchylná na „zduření“ a poranění, v brzkých ranních hodinách. Naopak nejvíce odolná je v odpoledních a večerních hodinách, kdy se shazování porostu doporučuje provádět.
4. Při holení by pokožka měla být co nejvíce hydratovaná (zavodněná, zapařená), je tedy vhodné holit se hned po vykoupání.
5. Posledním důvodem pořezání při holení může být nedostatek cviku. Pokud se nedaří, je třeba se nevzdávat a zkoušet to dál. Minimálně ze začátku však doporučujeme zkusit holicí strojek, který je pro každodenní používání o něco přátelštější.

Pro jistotu Patriku Nacherovi přikládáme ještě návod první pomoci v případě další nehody. 

1. Zastavte krvácení – přitlačte na ránu čistý hadřík nebo kus gázy po dobu 15 minut, přičemž odolejte pokušení krvácení kontrolovat, tím totiž dobu krvácení jen prodloužíte.
2. Vydezinfikujte ránu – pomocí peroxidu vodíku či jiných antiseptických přípravků.
3. Místo zakryjte – tím zabráníte vzniku infekce.
4. Pokud krvácení nepřestává nebo se v ráně objeví hnis, měli byste ihned navštívit lékaře.

Alena Schillerová takto na jaře 2021 odpověděla (video, čas 0:33) na otázku ohledně návštěvy kadeřnictví v době nouzového stavu a uzavřených provozoven. Již v dubnu roku 2020 například způsobila rozruch fotografií před kadeřnickým salonem Oskar, který tehdy podle vládních nařízení klienty přijímat nemohl.

Schillerová během let vystřídala několik střihů a účesů, což je doloženo fotografiemi na jejím Instagramu.

Alena Schillerová to se svými vlasy skutečně umí, což také potvrdila pro Seznam Zprávy (video): „Nakoupila jsem natáčky a fén s kartáčem.“

Zástupce českých holičství Petr Kucek dodává, že až Alena Schillerová „skončí v pozici ministryně financí, leckteré kadeřnictví ji rádo přijme“.

Dědičné dispozice se skutečně podílí i na vzhledu vlasů, a to na jejich barvě a struktuře. Vliv zde má velké množství genů a různé množství a hustota pigmentů (.pdf, str. 9). Kvalita vlasů také závisí na životosprávě a psychice. Tu hodně ovlivňuje stres, kterému Alena Schillerová musela jako bývalá ministryně financí zaručeně čelit.

Jaké vlasy však měla babička Aleny Schillerové a zda dosahovaly stejné kvality, se nám nepodařilo dohledat. Ve veřejně dostupných zdrojích se nám také nepodařilo nalézt informace o tom, zda bývalá ministryně například nepoužívá paruku, která by byla z vlasů její babičky vyrobená. Nemůžeme také potvrdit ani vyvrátit možnost, že Alena Schillerová „má kvalitní vlasy po své babičce“, jak uvádí ve výroku, doma v šuplíku. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Bývalý poslanec Lubomír Volný takto reagoval (video, čas 3:01) na dotaz poslance SPD Radka Kotena. Poukazuje tak na to, že četl usnesení (.pdf) Bezpečnostního výboru Poslanecké sněmovny ke kauze výbuchu ve Vrběticích.

Zaměřme se tedy na to, jestli je Lubomír Volný skutečně schopný přečíst psaný text. To se v Česku, kde je míra gramotnosti jedna z nejvyšších na světě, může zdát jako samozřejmost. Někdejší poslanec se však zavedeným vzorcům v řadě případů vyhýbá. Například moment, kdy si chtěl sednout na klín místopředsedovi Poslanecké sněmovny Hanzelovi, násilím se snažil zmocnit mikrofonu a následně musel být ze sálu vyveden.

Druhým případem, ve kterém lze pochybovat o Volného duševní kapacitě, je video na facebookovém profilu jeho hnutí, na kterém tehdejší poslanec předvádí všemožné cviky – skáče přes švihadlo, táhne autobus či natahuje posilovací gumu.

I přes tyto pochybnosti ale Lubomír Volný v minulosti prokázal, že je skutečně schopný číst psaný text, a to dokonce i dlouhé pasáže. Své čtenářské přednosti předvedl například na schůzi Poslanecké sněmovny 28. května 2021, kdy více než tři hodiny četl nejen z bakalářské práce týkající se používání luku k loveckým účelům na území České republiky.

Stručný výrok bývalého vicepremiéra Babišovy vlády, ministra průmyslu a obchodu, ministra dopravy a účastníka mistrovství světa ve žvanění pochází z předvolebního výjezdu v Ústeckém kraji. Tam Havlíček zavítal s tehdejším premiérem Andrejem Babišem, aby v modrém tričku národu připomněli, jak ČSSD zabránili v krádeži dvou tisíc miliard korun lithia pro naše lidi, možná víc.

Opakování magického slova lithium (video, čas 1:05) ale zřejmě k přesvědčení skeptických obyvatel Ústeckého kraje nevedlo. Karel Havlíček, známý tím, že je pro přesvědčení lidí ochotný udělat cokoliv (video, čas 3:35), tak sedl na kolo s lithiovou baterií. Přestože Havlíček dává běžně i na krátké vzdálenosti přednost autu před kolem, a je tak, slovy Andreje Babiše, bílý „jak mlékárna“, zvládl na kole jet i jej před udiveným Babišem zastavit.

Pro hodnocení výroku je pak důležité, že Karel Havlíček také poznal, na jakém stroji sedí. Na nechápavý dotaz bývalého premiéra správně odvětil, že se jedná o kolo. Havlíčkův výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Není zřejmé, o jakém medvídkovi či medvědovi Lubomír Volný mluví (video, čas 19:08). Jen druhů medvědovitých šelem je totiž celkově osm, přičemž většina žije mimo naši českou kotlinu, kde byl naopak vícekrát pozorován bývalý poslanec Volný. Medvědi navíc mají rádi klid, Lubomír Volný pak svými aktivitami způsobuje spíše neklid.

I přes výše uvedenou mnohočetnost však můžeme usuzovat, že se Lubomír Volný srovnává s medvědem ušatým. Nepodařilo se nám nicméně dohledat zmínky o tom, že by byl Volný sám sebou či dalšími osobami titulován jako „kluk jedna ušatá.“

Dalším možným medvídkem, k němuž se lídr Volného bloku mohl přirovnat, je proslulý Medvídek Pú. Podobu mezi ním a Lubomírem Volným jsme však nenašli. Oblíbená postavička (řeč je o Medvídkovi Pú, nikoli o bývalém poslanci Volném), se pak spíše podobá čínskému prezidentovi Si Ťin-pchingovi.

Lubomír Volný se také může přirovnávat ke koale, která je sice vačnatec, jako medvídek se ale často označuje. Ani mezi koalou a „asertivním medvídkem“ Volným, jak se sám bývalý poslanec také popisuje, jsme však nenašli podobnost. Koaly navíc lidem připadají roztomilé, což se ale obecně o činech Volného ani s největší představivostí říct nedá.

Dalšími typy medvídků, se kterými se Lubomír Volný porovnává, může být gumový či plyšový medvídek. Dle dostupných informací však Volný není sladký, ani gumový a ani plyšový. Kvůli nejasnosti výroku a rozmanitosti typů medvědů a medvídků tedy výrok hodnotíme jako neověřitelný.

V současné době jeden z několika krátkodobých bývalých ministrů zdravotnictví Jan Blatný tímto výrokem reagoval (video, čas 14:29) v březnu 2021 na dotaz ohledně predikce epidemické situace.

Na začátek uveďme, že vývoj situace budeme hodnotit dle počtu covidem-19 nově nakažených osob.

Z grafu Ministerstva zdravotnictví s názvem Kompletní přehled za celé období je patrné, že počty nakažených na území ČR během roku 2021 klesaly, stoupaly i stagnovaly. Pokles počtu nakažených můžeme vidět například v období dubna a května. Strmý nárůst je naopak patrný za listopad. Během letních prázdnin pak můžeme pozorovat relativní stagnaci počtu nově nakažených.

Situace ohledně koronaviru se tak opravdu během roku 2021 zlepšovala, zhoršovala i zůstávala stejná. Jiný typ vývojové křivky pandemie onemocnění covid-19 se nám bohužel nepodařilo dohledat. Ostatně jak je vidět z diagramu níže, Jan Blatný neponechal nic náhodě a do svého výroku zahrnul všechny možnosti dalšího vývoje.

Byť jsme se tedy urputně snažili najít v tomto výroku nějakou skulinku nebo alespoň náznak něčeho, co by šlo zpochybnit, byli jsme neúspěšní. Predikce Jana Blatného byla logicky naprosto přesná. Tento výrok tedy hodnotíme jako neprůstřelně superpravdivý a dáváme ho za vzor všem politikům, jejichž výroky budeme ověřovat v novém roce 2022.

Předně uveďme, že cedník, který je obecně definován jako „kuchyňské náčiní s otvory, propouštějící tekutinu a zachycující pevné součástky“, může mít řadu podob (str. 155–156). Žádná z nich nicméně svým tvarem nepřipomíná fyzickou formu českého prezidenta Miloše Zemana.

Nepodařilo se nám také dohledat žádné zmínky o tom, že by za zhmotnění cedníku či za cedník po duchovní stránce prezidenta považovala církev pastafariánská, pro kterou je cedník svatým symbolem. Podle jejích členů cedník přesněji „symbolizuje proroctví o příchodu Velkého cedníku“. Prozatím však nic nenasvědčuje tomu, že by tímto Velkým cedníkem měl být právě Miloš Zeman.

Doplňme také, že pastafariáni věří, že stvořitelem světa je Létající špagetová příšera. Ta, jak uvádí encyklopedie Britannica, je podle pastafariánů neviditelná a je „popisována jako nadnášející se hrouda špaget s velkou masovou koulí na každé straně těla a dvěma centrálně umístěnými očními tykadly“. Dalším důležitým prvkem pastafariánství je také víra, že se člověk vyvinul z pirátů. Právě piráty pak vyznavači tohoto náboženství považují za svaté muže a chovají k nim úctu. Dodejme, že tento postoj podle dostupných informací prezident Miloš Zeman nesdílí a piráta Jana Lipavského kritizoval například kvůli jeho názorům na visegrádskou spolupráci.

Na závěr ještě upřesněme, že uvedený výrok pronesl prezident Zeman v rozhovoru pro Blesk.cz 18. srpna 2021 (video, čas 32:01).

DOPLNĚNÍ: Vzhledem k fenoménu známému jako Poeův zákon předesíláme, že následující experiment je smyšlený. Analytici v Demagog.cz zásadně propíjejí pouze vlastní prostředky.

Guvernér České národní banky (ČNB) Jiří Rusnok částku 15 tisíc korun použil v rámci úvahy o možnosti zavedení školného na vysokých školách. Pro Seznam Zprávy nejprve uvedl, že by bylo možné zavést školné „15 000 korun za semestr. Něco, co ti studenti stejně propijí za dva měsíce v hospodě“, následně své vyjádření upravil dokonce na „poplatek 15 000 korun za semestr, což je stejně něco, co studenti propijí za měsíc v hospodě“.

Jelikož neexistují veřejně dostupné statistiky útrat vysokoškolských studentů v hospodách, provedli jsme v rámci týmu Demagog.cz, který je z velké části složen právě ze studentů, praktický experiment. Náhodně jsme vybrali 10 našich analytiků, kteří v současnosti studují na vysoké škole, a každému jsme z našeho transparentního účtu převedli 15 tisíc korun. 

Z deseti vybraných analytiků jich 5 studuje a žije v Praze, 3 v Brně a 2 v Olomouci. V rámci experimentu dostali za úkol po dva měsíce chodit do hospod v daných městech a na konci každého měsíce reportovat celkovou výši své útraty za alkoholické i nealkoholické nápoje.

Z výsledků je jasné, že průměrný student vysoké školy není schopný v průběhu dvou měsíců propít 15 tisíc Kč, a to ani v případě, že tyto peníze dostane jen tak. Pouze jeden z našich analytiků dokázal propít 15 tisíc korun, dohromady za dva měsíce celkem 15 511 Kč. Nejméně propil analytik č. 6, dohromady 6 588 korun.

V průměru pak analytici propili 11 642 Kč, přičemž 7 z 10 mělo druhý měsíc „slabší“ a utratili tak méně peněz. Analytik č. 3, který překonal mytickou hranici 15 tisíc za dva měsíce, na konci experimentu uvedl: „Byly to skutečně náročné dva měsíce. Snažil jsem se chodit do hospody každý den, ale není to jen tak. Když se člověk musí učit na zkoušky a chodit na brigádu, nezbývá na pití v hospodě tolik času. No a takový víkend u rodičů je co se týče pití na výkon úplně nejhorší. Zejména ve druhém měsíci mi už docházely síly, v závěru pak ještě hospody musely zavírat (.pdf, str. 1) už v 10 hodin, a já jsem tak musel vynechat večerní přednášky, abych stihl do deseti aspoň něco propít. Jsem ale rád, že se mi podařilo překonat hranici 15 tisíc, snad to pan Rusnok ocení.“

Naším experimentem jsme tedy prokázali, že propít 15 tisíc za dva měsíce není mezi studenty nic běžného, natož aby to průměrný student stihl za jediný měsíc, jak také uvedl Jiří Rusnok. Jako guvernér ČNB však má dostatek nástrojů k tomu, aby v budoucnu propití 15 tisíc Kč za dva měsíce bylo mezi studenty běžné.

Závěrem bychom chtěli poděkovat našim dárcům. Bez jejich podpory bychom analýzy, jako je tato, nemohli dělat. Pokud byste Demagog.cz chtěli podpořit i do budoucna, budeme moc rádi.

Běžně bychom se v naší analýze zaměřili na srovnání emisí zaocenánských lodí s evropskými auty, při příležitosti posledního dne roku se ale podíváme na druhou větu výroku poslance Adamce, která díky své logické hloubce zasluhuje také pozornost.

Ivan Adamec zde ilustruje učebnicový případ kreativního přístupu k informacím: „možná to není pravda, ale mohla by být“. Poukazuje na to, že ať je skutečnost jakákoliv, určitá informace již byla vyřčena a lze s ní tak nakládat jako s faktem. Neprůstřelnost svého argumentu doplňuje tím, že (možná nepravdivou) informaci sám řekne. Zkusme si představit několik scénářů, kde by mohl tento kruhový argument také fungovat:

• „Vakcíny proti covidu-19 obsahují čipy. To je informace, která nemusí být úplně reálně pravdivá, ale prostě je tam.“
• „Ananas na pizzu patří. To je informace, která nemusí být úplně reálně pravdivá, ale prostě je tam.“
• „Poslouchat Ivana Adamce je velice poučné. To je informace, která nemusí být úplně reálně pravdivá, ale prostě je tam.“

Tento výrok pochází z videa, které Ivan Bartoš v červnu 2021 umístil na svůj twitterový účet. Video zachycuje (čas 0:08) Bartoše, který za volantem auta zpívá o tom, že se vyklubal z vajíčka. V následujících odstavcích se tak podíváme na to, jestli je ministr pro místní rozvoj ptákem, plazem či vejcorodým. Nebo zda je člověkem, za kterého se běžně vydává, a ve videu tak neříká pravdu.

Předseda Pirátů byl již v minulosti označován za tzv. reptiliána. Reptiliáni jsou mimozemští tvorové podobní plazům, kteří však nabývají lidskou podobu, aby ošálili prosté lidi a mohli je tak bez povšimnutí zotročit. Existují tedy jisté indicie, že se Ivan Bartoš mohl vyklubat z reptiliánského vajíčka a již v lidské podobě „po čtyřech nožkách na cestu se dal“. Právě lezení po čtyřech je totiž jedním z prvních pohybů, které lidské mládě ve snaze pohybovat se vpřed využívá. 

Kromě zmiňované kopie řetězové zprávy, kterou někdo anonymně vložil do diskuze na Redditu, však jiné zdroje reptiliánský původ Ivana Bartoše nepotvrzují. Podívejme se tak na důvěryhodnější zdroje, které by mohly tuto hypotézu potvrdit či vyvrátit.

Začněme rovnou u Ústavy ČR, na jejímž základě byl v říjnu 2021 Ivan Bartoš zvolen poslancem. Podle jejího článku 19 může být poslancem zvolen pouze občan České republiky. Může být reptilián českým občanem? To se dozvíme v zákoně č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, který vyjmenovává všechny možné způsoby nabytí českého občanství. Ve všech případech zákon mluví o fyzické osobě, tedy člověku, případně o dítěti, za které považuje fyzickou osobu mladší 18 let, tedy dítě člověčí. 

Ze zákona tedy není možné, aby byl reptilián či jiný ne-lidský tvor občanem České republiky a stal se poslancem. Paradoxní pak je, že ministrem by se reptilián stát mohl, jelikož Ústava nestanovuje požadavek na to, aby byl ministr české vlády člověkem. 

Ač je Ivan Bartoš ministrem ve vládě Petra Fialy, je zároveň poslancem a českým občanem. Můžeme tedy vyloučit, že by nebyl člověkem, respektive že by se vylíhl z reptiliánského či jiného vajíčka. Je tedy sice pravděpodobné, že chůze po čtyřech byla prvním pohybem, pomocí kterého se mohl „vydat do světa“, kvůli jeho lidskému původu nicméně tento výrok hodnotíme jako nepravdivý.